Primera División - souhrn 5. kola

Góly: 75. Álvaro Negredo, 86. Ivan Rakitić

Patero klubů doposavad nepoznalo hořkost porážky a mezi elitní, neporažené celky stále patří Sevilla. Andaluský celek vstoupil do nového ročníku velmi dobře, čímž dal zapomenout na loňskou otřesnou sezónu a v myslích fanoušků vyvolal nutkavou touhu po návratu na nejvyšší příčky.

Tato myšlenka ovšem naráží ne nikterak vábný či efektivní herní projev mužstva, které se i proti Deportivu hodně natrápilo, aby v konečném důsledku odvezlo tři body. V určitých pasážích se Sevilla uchylovala k bránění i v sedmi hráčích okolo šestnáctky, na druhou stranu vyrážela do nebezpečných brejků.

Již od úvodních minut byla k vidění vynikající kopaná, plná krásných soubojů, zajímavých akcí a obzvláště solidních zákroků obou brankářů. Bruno Gama a Abel Aguilar oblast mezi třemi tyčemi netrefili, přičemž první jmenovaný zejména díky výbornému obranému zákroku Botíy, zatímco s hlavičkou Garyho Medela si na druhé straně musela poradit jednička Deporu Daniel Aranzubia.

Mnohem větší příležitost měl Jesús Navas, jehož rána roztřásla branku i vynikající příznivce na tribunách. Výborný zápas pokračoval i po obrátce, velice aktivní Bruno Gama si vytvořil dvě příležitosti, které musel zlikvidovat až pozorný veterán Andrés Palop.

Ačkoliv měl galicijský mančaft nepatrně více ze hry, držel míč častěji na kopačkách a byl směrem kupředu aktivnější, byla to na brejky hrajíc í Sevilla, která si přispala branku. Do konce zápasu zbývala čtvrthodinka, když se Cicinho na pravé straně prohnal okolo obránce, stihl se podívat k brance na nabíhajícího Negreda (či v případě jeho selhání Trochowskiho) a poslal mu milimetrový centr, s nímž nemohl nejlepší střelec klubu naložit jinak, než kladně.

Pro Depor byla branka opravdovou ranou, po čas celého utkání netahal za vysloveně kratší konec provazu, ba naopak to byl on, jenž tempo hry držel na vysoké laťce. Dnes mu ovšem nebylo přáno, neboť Daniel Aranzubia při odkopu po špatné a pomalé přihrávce Marcheny napálil pozadí Ivana Rakitiče. který tak zaznamenal nevídanou trefu, kteráž pro Sevillu znamenala definitivní pojistku vítězství.

Góly: 13. Karim Benzema, 70. Cristiano Ronaldo (pen.)

Real Madrid zvítězil v odloženém utkání s Rayem Vallecanem a úspěšně zareagoval na tříbodový zisk úhlavního nepřítele z Katalánska. Díky vítězství se posunul na sedmou příčku, na níž donedávna sídlili právě Vallecas, kteří si po velmi dobrém startu do soutěže připisují druhou porážku v řadě; i tentokráte proti městskému rivalovi.

Pusinky z Madridu neotálely a pustily se do městského konkurenta jako lev do čerstvého úlovku. Již ve třetí minutě si připsal pěkný zákrok brankář Vallecanos Rubén, jehož robinsonáda zastavila Pepeho hlavičku. Real se nepouštěl uzdy a ve třinácté minutě udeřil. Akci na levém křídle započal Cristiano Ronaldo pěknou kolmicí na Ángela Di Maríu, jenž čelil nesnadné úloze nalézt skulinku mezi atakujícím bekem a brankářem.

Argentinský ofenzivní záložník si ale poradil s bravurou, miniaturní přihrávkou vybídl francouzského hroťáka Karima Benzemu k prolomení letošního ligového gólového prokletí a loňský třetí nejlepší střelec Realu Madrid nezaváhal. Před půlhodinkou hry měl na kopačce premiérovou trefu v běloskvoucím dresu hostů Luka Modrič, ale po pěkné kombinaci ztroskotal na výtečném Rubénovi.

Namísto upevnění velmi dobré pozice Blancos ustali ve své aktivitě a na zbytek poločasu přenechali iniciativu domácímu družstvu. Ve třiatřicáté minutě si Rayo vytvořilo obrovskou šanci, kdy nejprve Delibašič donutil Casillase k vynikajícímu reflexivnímu zákroku a po následném chabém odkopu musel Sergio Ramos hrudí zlikvidovat gólovku Mikela Labaky.

Prvopoločasový sled zajímavých událostí uzavřel Karim Benzema pěknou ranou z uctivé distance, ale i tentokráte spasil Vallecas jistý Rubén. Stejně jako do prvního, tak i do druhého poločasu vstoupil lépe Real Madrid. Ačkoliv Casillas musel zasahovat proti slabší střele Lea Baptistaa, vážnější příležitosti byly k vidění na druhé straně. Modrič ani Benzema zprvu neuspěli, ale v devětapadesáté minutě se již francouzský ostrostřelec mohl alespoň na tři vteřinky radovat...

Na půlící čáře sjel Alejandro Domínguez madridského šikulu Ángela Di Maríu, ale hlavní soudce ponechal hru plynout, protože se balón dostal po Domínguezově zpětné přihrávce k Benzemovi, jenž upaloval sám na branku a prosadil se. Rozhodčí francouzskému hráči nepochopitelně odpískal ofsajd, Real Madrid byl zbaven regulérní branky i míče.

Rayo okamžitě zareagovalo zvýšeným pressingem a aktivitou směrem dopředu, z čehož vyplynuly dvě zajímavé příležitosti - nejprve José Castro z šestnáctky jen těsně minul vápno, na což navázal Labaka akrobatickým a žel nepřesným pokusem. O chvíli později přišla definitiva, která definitivně rozhodla o vítězství Realu Madrid.

Jordi Amat nešťastně zahrál rukou, sudí hvízdnul penaltu a Cristiano Ronaldo s grácií proměnil. O poznání hůře si počínal o tři minuty později, kdy se do otevřené obrany vrhl Gonzalo Higuaín a přesnou přihrávkou na malé vápno nabídl Ronaldovi lehoulinké sousto. Portugalská superstar ovšem zklamala a prázdnotou zející branku netrefila, tedy prostor mezi třemi tyčemi, neboť z této velké příležitosti byla pouze tyč.

Následující minuty se již nesly v pohodovém a značně rozkouskovaném duchu, Rayo se nedokázalo propracovat až k vápnu, zatímco Real nikam nespěchal a využíval každé příležitosti kombinovat na vlastní polovině. I když Real Madrid nepředvedl kdovíjaký výkon, po zásluze se raduje z vítězství. Rayo ovšem nepředvedlo ustrašený a zbabělý výkon, dokonce mělo v určitých pasážích více ze hry, než anglický mistr Manchester City v úterním zápase Ligy mistrů...

Góly: -

V zápase mezi Athleticem Bilbao a Málagou se diváci gólu nedočkali. Andaluský tým tak podruhé v sezóně nedosáhl na všechny tři body, přesto je velmi dobrém 3. místě za Barcelonou a Mallorcou. Baskové se stále poněkud trápí, a tak jim patří až 15. příčka.

Do zápasu vstupovali jako favorité hosté, kteří zaznamenali skvělý vstup do nové ročníku La Ligy. Dokázali totiž vyhrát hned tři z úvodních čtyř utkání, k čemuž ještě přidali vysokou výhru v Lize mistrů nad silným Zenitem Petrohrad. Athletic takto úspěšný nebyl. V lize vyhrál pouze jednou a v Evropské remíze jen remizoval s Hapoelem Kyriat Shmona.

Čekalo se poměrně zajímavé utkání, ale po konečném hvizdu museli být diváci na stadionu San Memes asi hodně rozmrzelí. V zápase totiž nepadl jediný gól a ani na vyložené šance nebyl příliš pestrý. V první příležitosti se v 9. minutě ocitl domácí Markel Susaeta, ale ze vzdálenosti šestnácti metrů přestřelil branku Willyho Caballera.

Po úvodní šanci domácích zahrozili také hosté. Nejprve otestoval Isco brankáře Raúla Fernándeze, který nastoupil místo Iraizoze, ale ten se střelou neměl moc problémů. O chvíli později hlavičkoval Joaquín, ale nenasměroval míč mezi tři tyče. V největší příležitosti první půle se objevil Aritz Aduriz, který ale po zakrouceném centru Susaety do pokutového území pálil z ostrého úhlu pouze do boční sítě.

Druhý poločas přinesl zlepšení na obou stranách, ale prvních 25 minut se obešlo bez jediné střely. Až v 74. minutě se k zakončení dostal Isco, ale jeho střela z pokutového území byla příliš slabá na to, aby brankáře Fernándeze vyděsila. O dvě minuty později přišel asi nejhezčí a nejnebezpečnější okamžik celého večerního zápasu, když se Eliseu zdálky opřel do míče a vyslal krásně točenou střelu na domácí bránu. Fernández byl ale i tentokrát v pohotovosti a ve skoku dokázal míč vyboxovat mimo.

Osm minut před koncem musel být ve střehu i Willy Caballero, kterého prověřil opět Susaeta. Ten ale ani tentokrát neuspěl. A neboť už neuspěl nikdo, zápas skončil poněkud nudnou bezbrankovou remízou. Málaga může jako pozitivum brát alespoň to, že v lize ještě nebyla poražena.

Góly: 31. Diego Godín, 45. Falcao (pen.) - 55. Alberto Bueno

Atlético Madrid si ve svém čtvrtém ligovém zápase poradilo s nováčkem Realem Valladolid a poskočilo v tabulce na třetí místo za Barcelonu a Mallorcu. Pod góly domácích se podepsali Godín a Falcao, za hosty snižoval Bueno.

Madridský tým zaznamenal páté vítězství v řadě proti Realu Valladolid, který porazil výsledkem 2:1. Zisk tří bodů na domácím stadionu Vicente Calderona proti nováčkovi ligy ale nebyl vůbec jednoduchý. Až do poslední minuty se hráči Atlética museli o výhru strachovat.

Svěřenci Diega Simeona ve čtvrtek dokázali v Evropské lize porazit izraelský celek Hapoel Tel-Aviv 3:0 a formu si udrželi i pro ligový zápas. Hvězdami se stalo jihoamerické duo Godín-Falcao, které obstaralo oba domácí góly.

Než ale v 37. minutě padl první gól, byly k vidění i další šance. Do té první se v 17. minutě dostal Diego Costa, ale jeho střela byla ztečována a míč letěl mimo bránu. Z nálsedujícího rohu se hlavou snažil prosadit obávaný hlavičkář Falcao, ale míč napálil přímo do brankáře Jaimeho Merla.

Omar Ramos poté donutil domácího brankáře Courtoise k tygřímu skoku, když se Valladolid dostal k ojedinělému útoku, ale stále to bylo Atlético, které dominovalo první půli. A dočkalo se gólu, když Godín využil rychlého brejku po krásné kombinaci s Kokem. Jihoamerický hráč udržel chladnou hlavu i při zakončení, když vyběhnuvšího brankáře elegantně přehodil.

Brankář Valladolidu poté podržel svůj tým, když bravurními zákroky zneškodnil šance Gabiho a Falcaa, ale proti kolumbijskému zabijákovi již neměl šanci v nastaveném čase. Falcao totiž zahrával pokutový kop a nemýlil se.

Simeone o přestávce udělal velmi zajímavý taktický tah, když ze hřiště stáhl Falcaa, aby ho šetřil na středeční zápas proti Betisu, který byl již dříve odložen. Místo Kolumbijce nastoupil Andrián, který již ale nebyl tak nebezpečný. Valladolid navíc zlepšil svůj herní projev, z čehož také vyplynul snižující gól Buena. Nutné je ale také říct, že velkou vinu za gól nese brankář Courtois, který velmi slabou střelu nedokázal chytit a sám si ji srazil do vlastní sítě.

Nováček ligy se až do poslední minuty snažil o vyrovnání, ale to nakonec nepřišlo. Atléticu se vůbec nedařilo držet míč na svých kopačkách, ale i přesto si Valladolid nevytvořil žádnou další vážnější šanci, a tak mohli domácí slavit zisk vydřených tří bodů.

Góly: 70. José Javier Barkero (pen.), 86. Obafemi Martins - 23. David Zurutuza

Pozdní branka čerstvé posily Obafemiho Martinse rozhodla o vítězství Levante nad Realem Sociedad v poměru 2:1. Sociedad tak ani na třetí pokus nedokázal přivézt z venkovního prostředí body, přestože ještě po hodině hry vedl.

Obafemi Martins, bývalý útočník Interu Milán či Newcastlu, sotva v pátek stihl završit svůj přestup z Rubinu Kazaň, a už o dva dny později začal splácet důvěru svého nového zaměstnavatele. Pouhých 41 minut na hřišti v druhé půli stačilo k tomu, aby nigerijský forvard vstřelil svou první branku v Primera División. Jeho nástup na hřiště urychlil gól hostí z kopačky Davida Zurutuzy, který v 70. minutě dokázal smazat José Barkero z pokutového kopu. V samotném závěru utkání pak obrat dokonal Martins a pozvedl tak Levante z nelichotivé patnácté příčky o sedm míst výše.

Do začátku utkání vstoupili domácí skoro stejně přesvědčivě, jako při čtvrteční výhře nad Helsingborgem v Evropské lize. Po pěti minutách hry trefil Iborra volej jen těsně nad. O další čtyři minuty později měl klub z Valencie velkou smůlu, to když Barkero vypustil z hloubi šestnáctky utěšenou pumelici, která však skončila pouze na konstrukci Bravovy branky. Sociedad odpověděl šancí z 18. minuty, v níž se ocitl Carlos Vela. Bývalý hráč Arsenalu točil šikovně svůj pokus zdálky, ale opravdový úspěch zaznamenala až střela Zurutuzy pět minut nato. Španělský záložník sebral na hranici pokutového území míč a prudce jej vyslal do pravého dolního rohu.

Do poločasu se na skóre už nic neměnilo. O přestávce Juan Ignacio Martinez poprvé šáhl do sestavy a nasadil Obafemiho Martinse za Iborru, který pravděpodobně kvůli velkému horku začal během pauzy ztrácet vědomí. Po změně stran nejprve v 57. minutě znovu zahrozil Vela, jehož střelu zpoza šestnáctky skvěle vychytal Munua. Vyrovnání se domácí dočkali až 20 minut před koncem poté, co Inigo Martinez fauloval v pokutovém území El Zhara a nařízenou penaltu s přehledem proměnil Barkero. O čtvrt hodiny později pak bylo dílo obratu dokonáno. Martins dobře zpracoval míč uvnitř velkého vápna a pozemní střelou dokázal pohotově překonat Brava.

Po zápase však zastínila konečný výsledek zpráva o úmrtí jednoho z domácích fanoušků na infarkt. 82letému držiteli permanentky se na místě snažil pomoci i lékařský personál Realu Sociedad, přesto mu po převozu do nemocnice srdce vypovědělo službu definitivně.

Góly: 8. Víctor Casadesús, 55. Javier Arizmendi

Ve vynikajících výkonech v úvodu sezony pokračuje Mallorca, tým z Baleárských ostrovů dnes v poledním utkání zdolal doma Valencii 2:0. O branky vítězů se postarali Casadesus a Arizmendi, hosté na odpověď dílu neměli...

Valencijští začali o něco aktivněji a už ve druhé minutě zkoušel štěstí Jonathan Viera, mířil však mimo branku. A v osmé minutě se hned z první vážnější situace ve vápně hostujícího celku dostala Mallorca do vedení, a mohla za to série tak trochu podivných momentů. Nejistý zákrok stopera Ruize zaručil kupu volného prostoru pro Nsueho, který ovšem z pravé strany nedokázal ideálně odcentrovat, balón byl zblokován a skákal do prostoru, ve kterém nikdo nebyl. Sprinterský souboj o zisk meruny však vyhrál, i díky evidentnímu přistrčení Ramiho, domácí útočník Hemed, jenž následně našel v dobré střelecké pozici Casadesúse. Jeho zakončení rozhodně nebylo ideální, přesto však balón projel pod tělem padajícího Alvese a došoural se do sítě.

Nejaktivnějším hráčem Valencie byl mladík Viera, ani jeho další pokus ale neměl přílišnou šanci na úspěch, hostující záložník byl totiž ve velkém úhlu. O chvilku později se do slibné pozice dral Soldado, ani on, ani nikdo z dalších fotbalistů Netopýrů avšak nedokázal protlačit míč do sítě. Po půlhodině hry rozehrála Valencia svůj rohový kop nakrátko, Tino Costa pak posadil míč na hlavu Valdéze, ten ovšem trefil jen břevno. Do konce poločasu byli hosté i nadále aktivnějším týmem, do blízkosti Aouateho svatyně se ale nedostávali.

Do druhé půle vstoupila Mallorca výrazně lépe, jen dvě minuty po návratu ze šaten se v solidní příležitosti ocitl Nsue, hlavou ovšem nemířil přesně. V pětapadesáté minutě domácí utlumili jakoukoliv další snahu soupeře, přidali totiž druhou branku a o vítězi bylo prakticky rozhodnuto. Opět u toho byl Casadesús, jenž vyslal do úniku rozběhnutého Arizmendiho, ten si balón šikovně zpracoval a pruskou ranou k zadní tyči nedal Alvesovi šanci.

Hosté se do zápasu mohli vrátit o deset minut později, kdy po ruce Aouateho zahrávali nepřímý volný kop z pár metrů. Neprostupnou zeď, kterou tvořilo všech jedenáct domácích fotbalistů, ale nedokázal propálit ani Tino Costa, ani z následných dorážek nikdo další v bílém. Tino Costa pálil i patnáct minut před koncem, jenže na Aouateho si nepřišel. I před závěrečnou snahu Los Che se už skóre zápasu neměnilo, Mallorca tak potvrdila svůj snový start do sezony, po výhře nad Valencií má jedenáct bodů z patnácti možných a je druhá.

Góly: 87. Xavi, 90+2. Borja Gómez (vl.)

Byl to ten nejvýmluvnější možný obrázek. Bylo jen velmi krátce po konečném hvizdu utkání Barcelony s Granadou, když kamery zabrala tvář kouče domácích Tita Vilanovy. Obligátnímu potřesení pravicí s trenérským protějškem předcházel hluboký oddech. A přišel zcela poprávu. Barcelona se osmdesát sedm minut trápila, než jí zachránil střídající Xavi, v nastavení si pak dal ještě vlastní gól Borja.

Vilanova nechal na lavičce kromě Xaviho také Pedra, Tella, Albu nebo Bartru, při absenci Piquého i Puyola se tak po bok Mascherana ve stoperské dvojici nepostavil obránce, nýbrž další záložník, Alexandre Song. Ten nastoupil za katalánský celek teprve potřetí od začátku, poprvé však nedostal šanci na své obvyklé pozici a dost možná ho čeká podobný proces jako právě zmíněného Mascherana. Poprvé od vážného zranění se do základní sestavy dostal také kanonýr David Villa, jenž odehrál třiapadesát minut, více prý zatím nezvládne. Poslední důležitou informací, který se týká sestav, pak je neúčast Andrése Iniesty byť jen na lavičce náhradníků...

Dnes to nebyl zápas nejlepšího fotbalisty světa Lionela Messiho. Jestliže se trápila celá Barcelona, tak pro Argentince to platí snad trojnásob, některá média ho dokonce označila za nejhoršího muže na trávníku. Mnohé vlastně naznačily už úvodní okamžiky zápasu, kdy se Messi dostal za obranu Granady a přestože by případná branka neplatila pro (nesprávně) odpískaný ofsajd, barcelonská desítka v zakončení selhala. Na druhé straně pálil po zaváhání Songa Floro Flores, ten však mířil jen do středu domácí branky.

Ve dvanácté minutě se odražený míč po rohovém kopu hostů dostal k Mikelu Ricovi, který si s ničím nelámal hlavu a vypálil, bohužel pro Andalusany ale těsně přestřelil. První opravdu velká šance Blaugranas přišla v minutě třiadvacáté, to si domácí hráči několikrát rychle vyměnili míč a dostali se až na hranici šestnáctky, odkud ovšem Fábregas dostatečně neumístil svou ránu. Granada se i nadále poměrně snadno dostávala do ohrožení Valdésovy svatyně, po půlhodině hry se až do vápna prodral bek Siqueira, jenže tísněn Alvesem zblízka nezakončil přesně. Messiho další pokud byl zblokován obětavým Lópezem, nešťastnou hlavičku Borjy zase, ač s velkými potížemi, nakonec Toňo uklidil alespoň na roh.

Neujala se ani šikovná teč Villy ze začátku druhého dějství, to už se do domácích kopaček začala pomalu vkrádat nervozita. Se Songovou hlavičkou neměl jistý Toňo sebemenší problémy, Alexis pro změnu pálil vysoko nad. Po Adrianově pobídce zívala na Messiho prakticky odkrytá branka, jenže před Argentincem ještě stihl zahrát do bezpečí Siqueira. O několik minut později se Messi ocitl po skvělé uličce Thiaga sám před Toňem, mířil placírkou podél jeho nohou, hostující brankář ale dokázal fantastickým způsobem balón vyrazit.

Po souboji Alexise s Toňem, který ńakonec divže neskončil vlastním gólem Borjy, se domácí dožadovali odpískání penalty, leč marně. Alexis ve vápně soupeře upadl ještě jednou, tentokrát mnohem okatěji, a tak o hvizdu nemohlo být řeč. Akce ovšem pokračovala a Fábregas měl a kopačce obrovskou příležitost, jenže Toňo jeho zakončení k tyči neuvěřitelně vytáhl na roh. Barca pochopitelně i nadále tlačila, Tellův střílený centr usměrňoval mezi tři tyče Xavi, strážce hostující branky ale působil nepřekonatelným dojmem.

Ovšem pouze do osmdesáté sedmé minuty. Ještě předtím mohla Granada strhnout vítězství na svoji stranu, po rychlém protiútoku najednou pelášil úplně sám na Valdése El Arabi, zakončil však tristně a gól z toho nebyl. Hned z následné akce domácích mohl opět skórovat Messi, jenže Toňo se znovu vyznamenal. Tři minuty před koncem normální hrací doby už ale přišel moment Xaviho Hernándeze. Kapitán Blaugranas si na velkém čtverci zpracoval odražený míč, z druhého dotyku ho dokonale o břevno poslal do sítě a ukončil barcelonské trápení.

V samotném závěru ještě zahodil svou stoprocentní tutovku Pedro, Alexise vychytal Toňo, Messi trefil tyč a když už to vypadalo, že utkání skončí výsledkem 1:0, srazil si Messiho centr do vlastní sítě Borja a nešťastným způsobem zdvojnásobil vedení Barcelony. Domácí doslova udolali Granadu 2:0 a i po pěti kolech zlstávají bez ztráty kytičky na prvním místě ligové tabulky, nyní už jim zbývá jen čekat na to, jak se případně pohne bodový rozdíl oproti Realu.

Góly: 19. Paulão

Real Betis na výbornou zvládl ustát tlak, který na něj vyvinul klubový prezident Miguel Guillen, a zvítězil nad oslabeným Espanyolem 1:0. Klub ze Sevilly získal devět z dvanácti možných bodů, což si trenér Mel po zápase náležitě pochvaloval.

Guillen v tomto týdnu trochu zatopil Melovi prohlášením, že Betis by měl rozhodně vylepšit třinácté místo z loňského ročníku. Do klubu v létě přišlo osm nových hráčů a Guillen po dvou výhrách v úvodních třech kolech již vyhlásil útok na vrchní polovinu tabulky. Díky brance Juniora Paulaa do branky nevýrazného Espanyolu k tomu má Betis zase o něco blíže.

Začátek utkání rozhodně neoplýval šancemi ani na jedné straně. Až v 19. minutě se děly věci, a to věci klíčové pro konečný výsledek. Poté, co Capdevila fauloval, rozehrál přímý kop Etxebarria Benat a obránce Paulao z deseti metrů hlavou otevřel skóre. O chvíli později už mohlo být vedení domácích dvoubrankové, to když Pozuelo vystřelil a Alvarez musel předvést prvotřídní zákrok.

Stoper Espanyolu Raul Rodríguez před zápasem kladl důraz na fanoušky, aby s jeho týmem měli trpělivost, neboť hráči mají dost problémů vyhrabat se ze špatného vstupu do soutěže a potřebují cítit podporu. Jenže to by fotbalisté barcelonského klubu museli (obzvláště v první půli) předvádět podstatně více, aby si plnou důvěru fanoušků vysloužili. Jejich nezáviděníhodné situaci ještě přitížil Mubarak Wakaso, který se kvůli dvěma žlutým kartám musel v 67. minutě pakovat ze hřiště. Těžko říci, zda mu manažer Pochettino bude rozumět trochu více než je obvyklé. Sám totiž i se svým asistentem musel zápas s Betisem sledovat pouze z tribuny, neboť byl v průběhu předchozí hektické přestřelky s Athleticem vykázán z lavičky.

Betis obzvláště v druhé půli ztratil touhu kontrolovat hru a hnát se za dalšími brankami. Naopak pustil nohu z plynu, zatáhl se a snažil se dohrát přesilovku co nejjistějším způsobem. To se mu nakonec málem nevyplatilo, ale Cristian Gomez nedokázal Casta střelou z hloubi vápna překonat. Utkání se tak dohrálo bez dalších vzruchů před oběma brankami a navzdory chvilkovému pískotu domácích tribun může být Betis spokojený s dalšími body a průběžným umístěním na třetím místě ligové tabulky.

To Espanyol i nadále čeká na první výhru v této sezoně a s jediným bodem je dokonce předposlední. Další šanci naplno bodovat mají svěřenci Mauricia Pochettina příští neděli, kdy přivítají madridské Atlético.

Góly: 57. Augusto Fernández, 69. Chu-young Park - 59. Abdelaziz Barrada

Utkání dalších zklamaných týmů bylo k vidění na Estadio Balaídos, kde byli domácí po většinu utkání lepším celkem a nakonec si také nechali zasloužené tři body. Celta se tak již posunula na šestibodovou úroveň.

Ani jedna strana na nic zbytečně nečekala a hned od první chvíle se hrálo pěkně zostra. Byla to Celta, kdo mohl jako první otevřít skóre: Aspas našel ve vápně útočného kolegu Bermeja, ten však do prostoru branky nezamířil. Odpověď si přichystal Álvaro, jenž ve svém debutu za Getafe pálil pouze do připraveného Varase. Domácí však drželi dirigentskou taktovku ve své režii...

...další příležitost měl opět Aspas, jehož rána za přispění Moyi skončila na tyči madridského celku, před dobíhajícím Bermejem následně míč odvracel Lopo. Největší možnost prvního dějství pak byla k vidění těsně před odchodem do kabin: Krohn-Dehli naservíroval parádní centr do pokutového území, kde na něj ovšem Bermejo těsně nedosáhl, ani z této akce tak opět nezapršelo.

Krátká pauza výraznou změnu nepřinesla. Dánský reprezentant byl z domácího pohledu u všeho důležitého, což se jenom potvrdilo těsně před navršením hodiny hry: Krohn-Dehli přesným centr našel Augusta Fernándeze, jenž si poradil jako starý mazák a pohodlně zavěsil - 1:0. Vedení ovšem Vigu vydrželo jen dvě minuty, Diego Castro přenesl kulatý nesmysl na Barradu, který nezaváhal a vyrovnal na 1:1.

Přetočit kormidlem zpátky mohl opětovně Aspas, jenž se Bermejově zpětné přihrávce dostal ke střele, mezi tři tyče se mu ale zamířit nepovedlo. Galicijci se přece jen dočkali v 69. minutě: Krohn-Dehli tentokráte vymyslel pas pro střídajícího Chu-Young Parka a domácí fanoušci se konečně dočkali - 2:1. Ten samý hráč mohl po Fernándezově přihrávce zvýšit, avšak nemířil přesně. V nastavení byl ještě červenou kartou potrestán Alexis a čeká ho tak nucená pauza.

Góly: 4. Hélder Postiga, 45. David Timor (vl.), 71. Apońo (pen.) - 29. Emiliano Armenteros

Přece jen vítanou vzpruhu do dalšího průběhu sezóny nakonec urval Real Zaragoza, jenž si dokázal poradit s dalším zklamaným mužstvem, Osasunou. Aragonský tým se tak svému protivníkovi vzdálil již o pět bodů!

Souboj neúspěšných týmů z úvodu sezóny výrazně lépe odstartovali domácí, kteří si snad ani lepší start do utkání naplánovat nemohli: Víctor Rodríguez oslovil Postigu, jenž byl rychlejší než Lolo a pod Andrésem Fernándezem dopravil kulatý nesmysl na místo určení - 1:0. Real mohl záhy své vedení dokonce navýšit, avšak Víctor ani Romaric své pokusy mezi tři tyče nenasměrovali.

Těsně před půlhodinou hry však udeřilo na opačné straně. Armenteros měl dostatek času a prostoru, načež poslal balón kolem Roberta do sítě a srovnal tak na 1:1. Cedujo pak mohl po Sisiho akci utkání otočit, ale neuspěl. Hned o pár minut později přišel logický trest: Víctor tentokráte našel hlavu Timora, jenž si nešťastně poslal míč do vlastní branky, Andrés byl bezmocný - 2:1.

Po změně stran se dlouho pokračovalo bez nějakých výraznějších šancí na obou stranách. Po hodině hry pak mohl hosty již podruhé během krátké doby vysvobodit, ani pro tuto chvíli ale neuspěl a další krutý direkt následoval. Loe ve vápně srazil střídajícího Movillu a sudí Lasa nemohl tuto situaci přejít, logicky tak následoval pokutový kop. Balón si vzal pod svou správu Apońo a zkušeně nabízenou výhodu proměnil - 3:1. Celek z Pamplony měl v poslední čtvrthodině výrazný tlak, vytvořil si řadu šancí, tu největší však střídající Nino zahodil.