Premier League - souhrn 28. kola

Góly: 3. Dominic Calvert-Lewin - 31. Bruno Fernandes

Nerozhodným výsledkem skončilo utkání dvou slavných celků bojujících o evropské poháry. V Goodison Parku sice šli domácí ve třetí minutě do vedení zásluhou trefy Calverta-Lewina, nicméně za Red Devils ještě v první půli srovnal Fernandes.

Úvodní branka Toffees padla naprosto z ničeho. Rozehrávka hostů odzadu dovedla míč k De Geovi, který při snaze o dlouhý nákop trefil Dominica Calverta-Lewina, od nějž se balón odrazil do sítě. Španělský gólman své zaváhání z části napravil v páté minutě, kdy autora prvního gólu vychytal. Na druhé straně zahrozil Matić, jehož rána skončila na břevně.

A srbský záložník měl na svědomí i další vážné ohrožení Pickfordovy svatyně, tentokráte jeho pumelici zneškodnil anglický reprezentační gólman. "Rudí ďáblové" se vyrovnání dočkali po půl hodině hry. Pickford jako by chtěl z kolegiality kompenzovat De Geovo zaváhání a pustil do brány přízemní pokus Bruna Fernandese z pětadvaceti metrů.

Po přestávce okusili i domácí, jaké to je nastřelit brankovou konstrukci. Po standardní situaci Sigurdssona se míč ještě odrazil zpět do ohně, dorážka ale cíl nenašla. Proti Calvertu-Lewinovi poté znovu úspěšně zakročil De Gea.

Vyvrcholení celého zápasu přišlo v nastavení. Nejprve se zaskvěl Pickford, který nejprve povedeným zákrokem vychytal Fernandese a zázračně vytáhl mimo tři tyče i Ighalovu dorážku. Na druhé straně docílili Toffees branky, jenže vinou ofsajdu nebyla trefa uznána. To se jim vůbec nelíbilo a skončilo to pozápasovou červenou kartou pro manažera Carla Ancelottiho.

Manchester United tak v tabulce uhájil pátou příčku a na pozice zajišťující Ligu mistrů nadále ztrácí tři body. Everton je jedenáctý o pět bodů za Red Devils.

Góly: 13. Steven Bergwijn, 45. Serge Aurier - 27. Matt Doherty, 57. Diogo Jota, 73. Raúl Jiménez

Atraktivní utkání s pěti góly bylo k vidění na Tottenham Hotspur Stadium. Domácí v něm šli v první půli dvakrát do vedení zásluhou Berwijna a Auriera, hosté ale vždy srovnali, a to góly Dohertyho a Joty. Dvacet minut před koncem dokonal obrat Jiménez.

Spurs se dokázali prosadit hned z první větší příležitosti. Přízemní centr z pravé strany nedokázal z malého vápna přes brankáře procpat Alli, míč se však odrazil přímo na nohy Stevena Bergwijna, který už Patrícia překonal a ve svém čtvrtém utkání v Premier League vstřelil druhou branku.

Na vyrovnání se ale nemuselo čekat ani čtvrt hodiny, nutno podotknout, že Tottenham k ní soupeři hodně pomohl. Vše opět začalo centrem po zemi, tentokráte z levé strany. Balón se na malém vápně dostal k Tangangovi, jenž ho nedokázal uklidit do bezpečí, nýbrž jen k Mattu Dohertymu a ten už z bezprostřední blízkosti rozvlnil síť.

Nerozhodný výsledek se ovšem "Kohoutům" nelíbil. Těsně před pauzou nejprve pořádně protáhl Patrícia Alli, aby jej následně pokořil Serge Aurier. Ten si navedl míč na střed na levou nohu a fantastickou technickou ranou vstřelil Wolves gól do šatny.

Ti se ale po přestávce nejevili býti rozhozenými. V padesáté minutě zamířil Jota hlavou po přímém kopu nad bránu. Na druhé straně Lo Celsovu příležitost zblokoval bránící hráč, Alliho dorážka zase letěla mimo. Wolves se tak znovu dočkali vyrovnání. Rychlý protiútok zakončoval Doherty, jehož pokus lehce tečoval gólman k Diogu Jotovi a ten už snadno dorazil míč do prázdné brány.

Dvacet minut před koncem přišlo rozhodnutí. Jota přenesl hru na Jiméneze, který s míčem postupoval do vápna, zasekl a prudkou ranou levou nohou dostal svůj tým do vedení. V nastavení mohl ještě vyrovnat Moura, jenže trefil jen bránícího Bolyho. Wolverhampton se tak v tabulce dostal na šesté místo a těsně přeskočil svého nedělního soupeře.

Góly: 54. Ismaïla Sarr, 60. Ismaïla Sarr, 72. Troy Deeney

Po předlouhých 44 ligových zápasech poznal Liverpool chuť porážky. Jejím strůjcem se stal nečekaně Watford, který po veskrze brilantním výkonu šokoval suverénního lídra soutěže hned třemi góly a posunul se mimo sestupové pásmo. Největší podíl na tomto mimořádném úspěchu Hornets nese Ismaïla Sarr, jenž první dva góly dal a na třetí přihrál.

Z pohledu Liverpoolu a jeho titulových ambicí nejde o nikterak závažnou ztrátu, neboť druhý Manchester City stále zaostává o propastných 22 bodů, ovšem Reds sobotním nezdarem přišli o možnost zopakovat úspěch londýnského Arsenalu ze sezony 2003/04, kdy "Kanonýři" prošli celým ročníkem bez jediné porážky a celkem tehdy protáhli svou neporazitelnost na 49 zápasů. Tým Jürgena Kloppa má však stále nakročeno k jedinečnému úspěchu, co se bodového zisku týče, a stále může překonat doposud rekordní stovku získaných bodů Manchesteru City.

Hosté na Vicarage Road dorazili s vědomím, že jim k jistotě tolik vytouženého prvního místa zbývají poslední čtyři vítězství, ovšem nový fotbalový divák bez tohoto povědomí by za nastávajícího šampiona v tomto duelu mohl snadno považovat hráče Watfordu. Více než padesátibodový kráter mezi oběma celky nebyl během jejich měření sil ani trochu patrný - zatímco Reds se zápasem nečekaně protrápili směrem dopředu i nečekanými zkraty v obraně, domácí se naopak vybičovali k excelentnímu výkonu a snadno se mohli ujmout vedení již v prvním poločase.

Svěřence Nigela Pearsona nerozhodilo ani vynucené střídání Gerarda Deulofeua, jenž v úvodu hry patřil k nejnebezpečnějším hráčům Watfordu, ale po srážce s Virgilem van Dijkem musel hřiště opustit na nosítkách. Vůbec největší šance úvodní pětačtyřicetiminutovky připadla kapitánu Troyi Deeneymu, k němuž se dostal míč po neobvyklém zaváhání brankáře Alissona, avšak brazilský gólman svou chybu odčinil pohotovým zákrokem.

Po změně stran už ale liverpoolští na bohorovnost ve vlastní šestnáctce doplatili. V 54. minutě propadlo dlouhé vhazování přes Deeneyho s Lovrenem až k nabíhajícímu Doucourému, který bez váhání poslal razantní přízemní centr pro Ismaïlu Sarra a ten se v zakončení nemýlil. A než se hosté stačili z inkasovaného gólu vzpamatovat, bylo jejich manko zničehonic dokonce dvojnásobné. Troy Deeney nachytal kolmicí pro Sarra od pravé postranní čáry celou obrannou řadu Reds v nedbalkách a letní posila Watfordu svůj samostatný únik zakončila s bravurou jemným přehozením vyběhnuvšího Alissona.

Rozjetí domácí ke všemu nepřipustili ani žádné závěrečné drama a místo toho ještě přidali pomyslnou třešničku v podobě třetího gólu. Znovu se tak stalo po zkratu liverpoolské obrany, když Sarr vystihl zpětnou přihrávku Alexandera-Arnolda a místo uspěchaného zakončení chladnokrevně počkal, až se mu nabídl Deeney, jenž suverénně napálil míč do odkryté sítě a stanovil konečné skóre 3:0.

Góly: 54. Jefferson Lerma, 57. Joshua King - 33. Marcos Alonso, 85. Marcos Alonso

Dva předešlé vzájemné zápasy Bournemouthu s Chelsea skončily překvapivým triumfem prvních jmenovaných a chybělo jen málo, aby se tento počin povedl Cherries i do třetice. Tým Eddieho Howea dokázal na domácí půdě zvrátit nepříznivý stav po trefě Marcose Alonsa dvěma slepenými góly Lermy s Kingem, avšak pět minut před koncem se hostům povedlo po výrazném tlaku srovnat na konečných 2:2, a to opět zásluhou Alonsa.

Španělský bek ve službách Chelsea sice pod vedením Franka Lamparda nadlouho vypadl ze základní sestavy, avšak v posledních týdnech i díky několika zraněním dostal novou šanci a za tuto důvěru se odvděčil střeleckou fazonou, kterou mu mohou závidět i nejlepší útočníci. Po gólu Tottenhamu v minulém kole nyní Alonso dvěma pohotovými dorážkami zařídil svému týmu alespoň bod, který posouvá Blues od pátého Manchesteru United na čtyřbodovou vzdálenost. Bournemouth zůstává těsně nad sestupovým pásmem sedmnáctý.

Domácí do zápasu vlétli po hlavě a Philip Billing měl hned v úvodní desetiminutovce dvě slibné příležitosti skórovat. Poprvé jej však vychytal Willy Caballero a druhou ránu poslal jen do boční sítě. V další velké šanci neuspěl ani Callum Wilson, jenž si rovněž vylámal zuby na pozorném Caballerovi. Na opačné straně měl zase Aaron Ramsdale co dělat, aby vytěsnil prudkou ránu z voleje v podání Masona Mounta.

Po přečkání dramatických chvilek před vlastní brankou se hosté postupně usídlili na útočné polovině a po půlhodině hry si připsali i první gól odpoledne. Ostrý centr Reece Jamese na přední tyči svým tradičním způsobem akrobaticky tečoval Olivier Giroud vstříc brance, a i když jeho pokus smolně zamířil pouze do břevna, na zadní tyči číhal Marcos Alonso a suverénně skákající míč zabořil do sítě.

Bezprostředně po změně stran mohl Giroud vedení Chelsea zdvojnásobit, když se ocitl ve vyložené pozici po dobré kombinaci Kovačiče s Alonsem, jenže francouzský forvard zakončení hrubě nezvládl a poslal míč mimo tři tyče. Blues navíc za tuto neproměněnou možnost takřka okamžitě pykali, neboť Bournemouth v rozmezí pouhých tří minut skóre otočil. Nejprve se z Fraserova rohového kopu důraznou hlavičkou prosadil Jefferson Lerma a rozjetí domácí s mohutnou podporou fanoušků v 57. minutě dokonali obrat, když lahůdkovou týmovou kombinaci zakončil po přízemním centru Staceyho Joshua King zblízka do prázdné branky.

Hostům se zdánlivě podařilo vyrovnat sedmnáct minut před koncem trefou střídajícího Batshuayie, jenže povedenou ránu belgického útočníka zneplatnilo jeho postavení mimo hru. V 85. minutě se ale Chelsea po enormním tlaku přece jen dočkala. Kvalitní ránu Pedra z hranice šestnáctky sice Ramsdale dokázal vyrazit, ale nejrychleji na odražený míč stihl zareagovat Marcos Alonso a pohotově jej hlavou zasunul do sítě.

Góly: -

Osmadvacáté kolo Premier League během pátku a soboty nabídlo celou řadu překvapivých výsledků a gólových přestřelek, ovšem jedno utkání se z tohoto trendu vymykalo. Duel Newcastlu s Burnley nabídl přesně podle předzápasových očekávání nezáživnou partii, v níž dominovaly defenzivy obou celků, a výsledkem tak byla remíza 0:0.

Zatímco Burnley navzdory matnému výkonu alespoň prodloužilo svou stávající šňůru bez porážky na šest zápasů a poskočilo v tabulce na deváté místo, pro Newcastle šlo o další frustrující odpoledne, na jehož konci již počtvrté v řadě vyšel střelecky naprázdno a musel si na St. James‘ Parku vyslechnout nespokojenost vlastních fanoušků. Magpies se sice i nadále drží na čtrnáctém místě, ale jejich náskok na sestupové příčky se ztenčil na pět bodů.

Steve Bruce se skomírající ofenzivu svého týmu pokusil oživit výraznou změnou základní sestavy, která oproti předešlému kolu čítala celých pět změn, ale ani nasazení Dwighta Gaylea jakožto podporu pro dříve osamoceného Joelintona kýžené góly nepřineslo. Po opatrném nástupu do hry se dominance ujali domácí, ale Gayle o jednu z mála šancí přišel špatným zpracováním povedené kolmice Jonja Shelveyho, Matt Ritchie ze slibné pozice poslal svou hlavičku vedle a další pokusy Magpies zvládala zablokovat tradičně obětavá obrana Burnley.

Také po změně stran měli více ze hry hráči Newcastlu, ale zmohli se pouze na střely z nepříliš kvalitních pozic a jejich zakončení obvykle končilo mimo tři tyče. Oživení hry přinesl v závěru domácí oblíbenec Alain Saint-Maximin, jenž přinutil brankáře Popea k solidnímu zákroku, ale když se neujala ani závěrečná šance Ritchieho, kterou křídelník Newcastlu přetavil jen v chabou a neumístěnou střelu, musely se oba týmy spokojit s bodem za bezbrankovou remízu.

Góly: 15. Jarrod Bowen, 40. Sébastien Haller, 54. Michail Antonio - 31. Michael Obafemi

Premiéra Jarroda Bowena v základní sestavě přinesla West Hamu United okamžitý úspěch v podobě vítězství nad Southamptonem a úspěšnému úniku ze sestupových příček. Právě na Bowenovu úvodní trefu ještě dokázal zareagovat srovnáním Michael Obafemi, ale forvardi Michail Antonio se Sebastianem Hallerem strhli svými góly vedení zpět na stranu domácích a zařídili tak výhru 3:1.

Saints, kteří se vyznačují lepšími výkony na hřištích soupeřů než na vlastním stadionu, tentokráte své pověsti nedostáli a nedokázali se dravosti West Hamu vyrovnat. Přispěla k tomu možná i absence Dannyho Ingse v základní sestavě, neboť nejlepší střelec Southamptonu se celý týden potýkal se zdravotními potížemi a ani jeho nasazení v druhé půli za nepříznivého stavu již k obratu nepomohlo. Zatímco West Ham se díky tříbodovému zisku posunul na šestnácté místo, hosté spadli na třináctou příčku a jejich náskok na sobotního soupeře se ztenčil na sedm bodů.

Hammers i při neúčasti zraněného Tomáše Součka pokračovali ve zlepšených výkonech z posledních týdnů a do zápasu nastoupili zhurta. V třinácté minutě ještě obrana Saints na poslední chvíli znemožnila Bowenovi otevřít skóre, ale o chvíli později už zimní posila z Hullu přece jen udeřila. Bowenův povedený náběh podpořil neméně kvalitní přihrávkou Pablo Fornals a Alex McCarthy neměl šanci proti přesně umístěné střele zasáhnout.

Rozjetí domácí málem svůj náskok navýšili hned o pár minut později, kdyby Sebastian Haller neposlal svou hlavičku z bezprostřední blízkosti přímo do McCarthyho. Místo toho tak zničehonic padl gól na opačné straně. Rychlý brejk Southamptonu po pravé straně podpořil James Ward-Prowse a ideálním pasem našel volného Obafemiho, jenž chladnokrevně poslal míč vstříc hornímu růžku branky.

Ani překvapivé vyrovnání proti proudu hry však s hráči West Hamu nezamávalo, a ještě do přestávky si "Kladiváři" vzali vedení zpět. Zdánlivě neškodný oblouček Antonia do pokutového území však McCarthy ve vzdušném souboji s Hallerem nedokázal zpacifikovat a francouzský útočník toho pohotově využil gólovým zakončením ve skluzu i z ostrého úhlu. Do kabin se tak odcházelo za stavu 2:1.

Bezprostředně po změně stran měli navrch hosté a Shane Long mohl dokonce po zaváhání Cresswella srovnat, ale místo toho byl záhy náskok West Hamu dvojnásobný po přímočaré akci z výkopu od vlastní branky. Haller opět potvrdil své fyzické kvality a posunul míč hlavou pro Fornalse, který jemným pasem vyšachoval i zbývající bránící hráče soupeře, a Michail Antonio tváří v tvář McCarthymu nezaváhal.

Domácí mohli v závěru odevzdané hráče Saints potupit i čtvrtým zásahem, když se po takřka exhibiční kolmici Hallera ocitl Antonio v dalším samostatném úniku, ale tentokráte si na McCarthyho nepřišel. Oproti zápasu s Brightonem, v němž West Ham přišel o dvoubrankové vedení, si tak tentokráte příznivci Hammers mohli užít poklidné dohrání zápasu a teprve počtvrté doma slavit ligový triumf svého týmu.

Góly: 70. Jordan Ayew

Jubilejní stý zápas v roli manažera Crystal Palace se Royi Hodgsonovi vydařil. Jeho tým sice na půdě Brightonu herně neoslnil a potřeboval i jistou dávku štěstí, aby navzdory výrazné střelecké převaze soupeře neinkasoval, ovšem konečný výsledek hovoří ve prospěch londýnského klubu díky trefě Jordana Ayewa dvacet minut před koncem.

Když už se zdálo, že hráčům Palace po sedmizápasové šňůry bez vítězství teče do bot a tuhý boj o záchranu se jim nevyhne, zabrali Eagles v pravou chvíli a důležité dva souboje s tabulkovými sousedy z Newcastlu a nyní Brightonu dokázali shodně opanovat 1:0. Se ziskem 36 bodů a 12bodovým odstupem od první sestupové příčky tak má Hodgson jistotu setrvání v nejvyšší anglické soutěži rázem na dosah a může ve vyrovnaném středu pole cílit klidně i na umístění v horní polovině tabulky.

To Brighton naopak zůstává jediným týmem Premier League, který v novém roce stále ani jedinkrát nezvítězil, a tak je od sestupových příček vzdálen už jen na čtyři body. Snahu však domácím upřít nelze, neboť si v sobotním duelu připsali celých 24 střel oproti protivníkovým 12, avšak v koncovce se trápili.

Jedno z méně známých derby anglické kopané začalo náporem hostí, kteří měli několikrát blízko k průlomu skóre. Christian Benteke však ve vyložené pozici zamířil nepřesně a Kouyatého pokus zvládl lapit brankář Mat Ryan. Poté se již ke slovu dostali Seagulls a Vicente Guaita musel zasahovat proti střele Neila Maupay, jenž vzápětí vybojoval roh, z kterého málem udeřil domácí kapitán Lewis Dunk.

Po groteskních rozbrojích Wilfrieda Zahy s domácími fanoušky a náhradníkem soupeře Ezequielem Schelottem měl ještě v první půli velkou šanci Solly March, jenže pobídku Leandra Trossarda nezvládl ukočírovat a trefil pouze boční síť. Když se na sklonku poločasu neprosadil ani Gary Cahill z další výtečné hlavičkové příležitosti, šlo se do kabin za bezbrankového stavu.

Po změně stran měli zprvu výrazně navrch domácí, jenže ani jedna z jejich akcí se neujala. Obzvláště blízko měl ke gólu aktivní Dunk, jenže jeho hlavičku smolně zablokoval jeho vlastní spoluhráč Maupay. Poté, co se neprosadili ani Maupay s Trossardem, byl Brighton za zahozené šance se vším všudy vytrestán. V 70. minutě Benteke krásnou přihrávkou vyšachoval ze hry hned trojici obránců a vyslal do samostatného úniku svého útočného parťáka Ayewa, jemuž se povedlo procedit míč pod vyběhnuvším Ryanem a poslat Crystal Palace do vedení.

Inkasovaný gól domácím týmem viditelně otřásl a na další odpor se již svěřenci Grahama Pottera nezmohli. Palace naopak mohlo přidat ještě o trefu navíc, jenže Wilfried Zaha v nastavení ztroskotal na brankové konstrukci.

Góly: 70. Jamal Lewis

Páteční předehrávka osmadvacátého kola přinesla výrazné překvapení, neboť poslední Norwich zaskočil třetí tým tabulky z Leicesteru a zvítězil 1:0. O jedinou trefu večera se parádní ranou dvacet minut před koncem postaral Jamal Lewis, zatímco hosté vyšli střelecky naprázdno i kvůli nečekané absenci svého nejlepšího střelce Jamieho Vardyho.

Canaries tak protrhli čtyřzápasovou šňůru bez ligového vítězství, a přestože zůstávají na dvacátém místě, jejich ztráta na první nesestupovou příčku se rázem smrskla na pouhé čtyři body. Také Leicester i po tomto nezdaru nepřijde o své výtečné postavení, ovšem s bilancí jediné výhry z posledních sedmi kol se jeho náskok rozplývá a po tomto kole může být v případě úspěchu čtvrté Chelsea již jen tříbodový.

Manažer Foxes Brendan Rodgers těsně před zápasem objasnil nečekanou absenci Jamieho Vardyho na zápasové soupisce, neboť nejlepší střelec Premier League si v tréninku přivodil drobné zranění lýtka, a na hrotu jej tak nahradil Kelechi Iheanacho. Nigerijský útočník měl průlom skóre na noze v závěru poločasu, ale z hloubi šestnáctky přestřelil a opakované záběry navíc odhalily, že si při zpracování těžkého pasu Péreze pomohl rukou.

Už předtím měli hosté blízko k prvnímu gólu večera, když se na konci rychlého kontru po pravé straně ocitl v palebné pozici Denis Praet, avšak střílený centr Pereiry zvládl instinktivně trefit pouze holení či kolenem a míč se akorát otřel o přední tyč. Navzdory střelecké převaze Leicesteru se tak o přestávce šlo do kabin za bezbrankového stavu.

Bezprostředně po změně stran byly Foxes za svou aktivitu zdánlivě odměněny, když se povedenou křižnou ranou zpoza pokutového území prosadil Iheanacho, jenže videorozhodčí si všiml opět jeho drobného dotyku míče rukou v souboji s Benem Godfreym a jeho gól tak k nespokojenosti Brendana Rodgerse nebyl uznán.

Po přečkání této kritické chvilky se ke slovu poprvé výrazněji dostali domácí a Kasper Schmeichel se měl co ohánět, aby zvládl vytěsnit dalekonosnou ránu Ondreje Dudy. Slovenský reprezentant se vzápětí ocitl v ještě lepší pozici, avšak zakončení téměř z penaltového puntíku uspěchal a poslal míč přímo do středu branky s připraveným Schmeichelem.

Dudovy neproměněné šance ale nakonec Canaries mrzet nemusely, neboť v 70. minutě svou převahu přece jen zúročili. Aaronsův přetažený centr skončil na hranici šestnáctky u druhého beka Lewise, jenž využil prostoru, který mu na moment zkoprnělá obrana Leicesteru dopřála, a krásnou kroucenou ranou na vzdálenější tyč nedal Schmeichelovi šanci zasáhnout.

I když se v závěrečné dvacetiminutovce hosté těšili výrazné územní převaze, další větší brankovou příležitost proti obětavé a soustředěné defenzivě soupeře si již vytvořit nedokázali. Když v samém závěru z rychlého brejku neuspěl ani Josip Drmić, skončilo utkání překvapivou, ale nikoliv nezaslouženou výhrou Norwiche 1:0.