Primera Division - souhrn 7. kola

Góly: 26. Nelson Valdez, 40. David Trézéguet - 29. Joan Capdevila, 63. Borja Valero

Villarreal neoblékl žlutý trikot a nepostavil se po sedmi kolech na první stupínek, neboť neudolal nováčka na prvoligovém výsluní, klub ze slunného Alicante Hércueles. Neadekvátně zaplněné ochozy stadionu José Rica Péreze viděly pěknou podívanou okořeněnou čtyřmi brankami, pěknou kopanou, devíti žlutými kartami a třemi vyloučenými hráči.

Hérculesu se dařilo zejména v první části utkání, v níž měl územní převahu, kterou dokázal přetavit v poločasové vedení 2:1. Villarreal přitom nebyl bez šancí a v úvodu utkání musel brankář Juan Calatayud řešit ošemetnou situaci po průniku Marcose Senny, který brankáře domácích nedokázal z blízkosti přehodit. Nilmarův dalekonosný pokus posléze proletěl okolo tyče. Další pokus dosavadního nejlepšího střelce soutěže mířil u dobré pozice uprostřed pokutového území vysoko nad.

Po pětadvaceti minutách v mírné režii Villarrealu přišla první branka, o níž se postaral centrující Royston Drenthe, nepozorná a nedobře vyběhnuvší obrana Villarrealu a Nelson Valdéz, který výborně unikl ofsajdové pasti nedal Lopézovi pražádnou šanci.

Zanedlouho však přišlo vyrovnání, o které se postaral výborným náběhem a následující přihrávkou Ángel Lopéz, který nalezl na malém vápně trestuhodně nikým neobsazeného Joana Capdevilu, jenž neměl potíž poslat míč do naprosto odkryté branky.

Neuběhlo však ani šest minut od vyrovnávacího pokusu a centrující Royston Drenthe nalezl v pokutovém území Davida Trezegueta, kterého nedokázal odblokovat hrdina předcházejícího momentu Ángel Lopéz, jenž mu dovolil přesně a nechytatelně vystřelit a opět dát svému mužstvu jednobrankové vedení.

Jeho čtvrtá branka v sezóně však o čtyři minuty později ztratila na kráse a zářivosti, neboť se francouzský internacionál nechal zbytečně vyloučit, když inkasoval druhou žlutou kartu a šel předčasně do sprch. Po obrátce samozřejmě převzala iniciativu hostující jedenáctka, která se v přesilovce urputně snažila o vyrovnání, které nakonec díky obrovskému tlaku přišlo po hodině hry. Calatayud sice před inkriminovaným momentem výborně vychytal Nilmara a Rossiho, ale na přesně cílenou střelu Borja Valera neměl žádnou šanci zareagovat.

Žlutá ponorka se po brance překvapivě stáhla do ústraní a nakonec si sama zkomplikovala život, když v jednaosmdesáté minutě opustil hřiště Borja Valero, a hned záhy Musacchio. Dvě vyloučení samozřejmě podpořily již tak se zlepšující Hércules, který si nakonec vytvořil dvě dobré příležitosti. Nejprve Diego López na poslední chvíli pohlednou robinsonádou zabránil míči v průchodu do branky po přímém volném kopu skvěle hrajícího Roystona Drentheho, a poté si pošmákl na hlavičce Abrahama Paze, která uzavřela výčet zajímavých momentů v utkání. Dělba bodů je vzhledem k průběhu utkání zřejmě zaslouženým rozuzlením.

Góly: 6. Gastón Sangoy, 51. Diego Castro

Sevilla poprvé od příchodu Gregória Manzana padla. Jasná porážka na půdě asturijského mistra, mizerný a zoufalý výkon ofenzívy v čele se špatně hrajícím Luísem Fabianem či nedostatečná pevnost defenzívy vytahují ze šuplíku opět otázku, zda Sevilla má na to hrát při současném rozpoložení o či čtvrtou příčku tabulky, na níž ji pasuje nadpoloviční procento španělských fanoušků.

Že by efekt nového kouče vyprchal takto rychle? Gregório Manzano zjevně potřebuje a potřebovat bude ještě hodně času a práce na to, aby současné mužstvo plné velmi dobrých fotbalistů poskládal a dal mu týmového ducha, který - zdá se mi - v posledních týdnech a měsících schází.

Manzano by se mohl učit od Manola Preciada, který svým svěřencům vnukl určitý přesně daný systém a styl hry, jenž na některé ze špičkových týmů může platit a který by mohl Sportingu Gijón zajistit opět udržení v nejvyšší soutěži, ne-li střed tabulky.

Od úvodních minut měla mírně navrch domácí jedenáctka, která se již v šesté minutě zásluhou Gastóna Sangoye, který přenádhernou hlavičkou otevřel skóre utkání. Sporting i v dalším průběhu utkání využíval chabého pressingu hostů, nerušeně kombinoval a vytvářel si další šance. Sevilla byla u míče častěji, ale efekt to nemělo žádný.

Po půlhodině hry sice přišly šance Luise Fabiana a Alejandra Alfara, ale ani oni dva nedokázali dostat Sevillistas z herní mizérie, která je provázela prakticky celý zápas. Největší problémy měl brankář domácích Juan Pablo se střelou Alfara, která mířila krásně k pravé tyči, ovšem přenádherná robinsonáda zabránila posile z Tenerife v radosti a nadšení z vyrovnávací branky.

Po obrátce přišla velmi brzy druhá branka utkání, která byla vskutku výstavní. Carmelo Gonzales našel skvělým přízemním pasem Diega Castra, který předvedl baletní prvek v podobě efektní piruety, která ve chvíli dotyku paty a míče, jenž se nakonec odrazil od tyče do sítě, dostala ještě přídomek "efektivní".

Sevilla se sice snažila, ovšem bezúspěšně. Naopak na druhé straně se dostali nebezpečným pokusům Sangoy či Mate Bilič, který ve snaze tečovat hlavičku Nacha Nova vystavil sám sebe do ofsajdové pasti a překazil radost domácího mužstva a střelce branky Nacha Nova. V závěru utkání si připsal velmi dobrou šanci Mate Bilič, kterému ale fantastickým reflexivním zákrokem zamezil v radost Andrés Palop, jež byl jediným nechybujícím článkem sevillského týmu.

Góly: 11. Andoni Iraola, 23. Fernando Llorente - 90. Braulio

Athletic Club dnes navečer těsně, leč velice zaslouženě porazil Real Zaragoza a posunul se o kousek blíže pohárovým příčkám, jež jsou cílem a ambicemi nejlepšího baskického klubu současnosti, a vlastně i minulosti. Aragonský celek se na San Mamés neprezentoval v dobrém a zářném světle a naprosto po právu se posunul na poslední příčku tabulky, na níž vystřídal beztak beznadějné Deportivo La Coruña.

Domácí celek byl v podstatě v celém zápase mnohem aktivnější, ačkoli ve druhém dějství mírně polevil ze svého špičkového tempa. První polovina utkání se nesla v duchu jasné převahy Athleticu, který hned v desáté minutě poprvé udeřil, když se přenádherným volejem zpoza šestnáctky trefil přesně levé tyči Doblasovy branky Andoni Iraola.

Za necelé dvě minuty našel Iker Muniain v pokutovém území neobsazeného Gaizku Toquera, který pohotovou střelou Doblase náležitě prověřil. Athletic byl při chuti a válcoval svého soupeře výbornou, rychlou a přesnou kombinací, případně přesnými centry hledajícími baskickou věž Fernanda Llorenteho. Z jednoho takového přesného centru sice v šestnácté minutě Llorente ještě neskóroval, ovšem ve třiadvacáté minutě už ano.

Po výtečné práci Susaety v pokutovém území a jeho následném přesně cíleném centru se španělský reprezentant a střelec tří kvalifikačních branek Fernando Llorente z malého vápna nemohl netrefit do odkryté branky Zaragozy. Athletic pokračoval ve velkém tlaku a ještě do konce prvního dějství mohli diváci na San Mamés radovat z jedné branky, kterou však soudce pro domnělý ofsajd neuznal.

Po obrátce se stalo nevyhnutelné a očekávané. Zaragoza nestíhala a velmi často se ubírala cestou faulů a nepříjemných zákroků, jež sice soupeře zastavily, ale rozhodčího Ramíreze Domíngueze v udílení napomínání, žlutých karet a konečně jedné červené ne. V na karty bohatém utkání předčasně musel do sprch Ádam Pintér.

S vědomím dvoubrankového vedení a přesilovky se hráči Athleticu mírně zatáhli, čímž nemám na mysli přechod na obranný styl hry či prešovský beton, ale menší podporu ofenzívy. Athletic s jistotou kráčel za třemi body, které mohl v jednapadesáté minutě potvrdit Fernando Llorente, ale jeho další hlavička mířila jen těsně vedle levé tyče.

Krátce před završením normální, devadesátiminutové hrací doby měl Llorente další velkou příležitost, ale sám tváří tvář Doblasovi selhal. Athletic již v nastavení nadobro polevil a nakonec inkasoval z kopačky Nobrega Braulia. Tento fakt však nemění nic na tom, že Athletic získal cenné, zasloužené a přesvědčivé vítězství a tři body do tabulky šampionátu.

Góly: 59. Asier del Horno, 65. Felipe Caicedo - 80. Jeffrey Sarpong

Souboj dvou nováčků byl k vidění na stadionu Ciutat de Valencia, kde domácí Levante přivítalo Real Sociedad. K vidění byl vyrovnaný zápas s množstvím příležitostí na obou stranách. Šťastnějším týmem byli nakonec domácí, kteří vyhráli těsně 2:1. Vítězný gól vstřelil v 66. minutě Felipe Caicedo.

Levante se tímto vítězstvím dostalo v tabulce právě před Sociedad a s osmi body se posunulo na dvanáctou příčku. San Sebastian je na tom o bod hůře. Levante potvrdilo vítězstvím svou formu z minulých zápasů. V prvních třech kolech totiž nezískalo žádný bod a od té doby ještě neprohrálo. K domácí remíze proti Realu tak přidal druhý valencijský tým další domácí body.

V prvním poločase měli více ze hry hostující fotbalisté a už ve 3. minutě mohli jít zásluhou Ansotegi do vedení. Ten však ve vyložené příležitosti, kdy se k němu dostal odražený balón netrefil, protože na zaváhání domácího obránce při odkopu nedokázal včas zareagovat. O pár minut později znovu zahrozil Sociedad. Střelu De La Belly vyrazil domácí gólman Reina s obtížemi na roh.

Své šance však měli i domácí. Tu největší spálil ve 28. minutě Sergio, který se dostal do zakončení po standardní situaci a hlavou trefil tyč. V závěru prvního poločasu ještě zahrozil individuálním průnikem útočník hostí Raúl Tamudo, ale jeho střela skončila na boční síti, a tak se šlo do kabin za bezbrankového stavu.

Ve druhé půli se diváci gólů přeci jen dočkali. V 60. minutě utekl po pravé straně Sergio a naservíroval bezchybnou přihrávku na volného Asiera Del Horna, který povedenou ranou k tyči poslal domácí do vedení. O šest minut později měli domácí o další důvod k radosti postaráno. Juanlu nacentroval balón dopředu a domácí obraně propadl po veliké chybě balón na volného Caiceda, který neměl problém zvýšit na 2:0.

Po druhém gólu se domácí snažili sklidnit hru a držet balón co nejvíce na svých kopačkách. To se jim také poměrně dařilo až do 78. minuty. Na centr Xabiho Prieta si naskočil Jeffrey Sarpong a hlavou snížil na 2:1. O dvě minuty později mohli dokonce hosté srovnat krok, ale Joseba Llorente nedokázal z hranice velkého vápna trefit balón ideálně a o metr minul levou tyč branky domácích. Závěrečných deset minut už Levante k ničemu Real Sociedad nepustilo a domácí tak mohli slavit čtvrtý bodový zisk v řadě.

Góly: 31. Luis García (pen.)

Jedno z největších překvapení sedmého kola Primera Division se zrodilo v Mallorce. Ta přivítala na domácím hřišti Espanyol Barcelona a poprvé v sezóně doma ztratila všechny tři body. Ty uloupil Espanyol zásluhou jediného gólu, který vstřelil ve 32. minutě z penalty Luis García.

Mallorca v minulé sezóně doma příliš neztrácela a letos je tomu podobně. Nedokázal u ní vyhrát například ani Real Madrid. V sedmém kole se to však povedlo Espanyolu Barcelona. Paradoxní je, že Espanyol letos získával prozatím body také jen doma a tato výhra mu přinesla první tři body z hřišť soupeřů.

Úvod zápasu příliš diváky nenadchnul a hrálo se spíše ve středu pole. První střela na branku přišla až ve 24. minutě a postaral se o ni domácí Emilio Nsue. Jeho propagační pokus však gólman Alvarez bez problémů ukryl v náručí. O další šanci se postarala také Mallorca. Cavenaghi si naběhl na centr Luis Garcíi a hlavou pořádně vystrašil hostujícího brankáře. Ten však byl znovu na místě.

Zákonitě tak přišel trest na druhé straně. Po pravé straně unikl Luis García a domácí bek Kevin ho v pokutovém území srazil nedovoleným způsobem. Zákrok nezůstal nepovšimnut ani u rozhodčího Villanuevy, který odpískal pokutový kop ve prospěch hostujícího týmu. Toho se ujal sám postižený Luis García a bez problémů poslal svůj tým do vedení 0:1. O čtyři minuty později dostal hostující Osvaldo červenou kartu a Espanyol zbytek zápasu dohrával v deseti lidech. V závěru první půle pak ještě Mallorca spálila tutovou příležitost. Sám na branku se totiž řítil Edson Ramos, ale na poslední chvíli si balón ukopl a nestihl zakončit.

Do druhé půle vstoupili domácí s jasným cílem otočit utkání ve svůj prospěch. Espanyol však úporně bránil a vyrážel do nepříjemných protiútoků. Jeden z nich zakončoval v 60. minutě Callejon, ale ke štěstí domácích fandů šla jeho střela pouze do boční sítě. O pár minut později si znovu Callejon vyměnil balón s Javi Marquezem a druhý jmenovaný z voleje pořádně protáhl gólmana Aouateho v brance Mallorcy.

Poté přišly chvilky také pro domácí fotbalisty. Tu největší šanci na vyrovnání skóre měl v 77. minutě střídající Pierre Webo, ale svou hlavičku otřel pouze o tyč branky Espanyolu a hosté tak dokázali udržet těsné vedení až do samého závěru zápasu.

Góly: -

Krize Deportiva nebere konce. Téměř hodinu hrálo proti Osasuně v početní převaze jednoho muže, přesto nedokázalo skórovat. Ono se však při pohledu na tabulku ale není zas tak čemu divit. Vždyť svěřenci trenéra Lotiny dokázali v posledních sedmi ligových utkání vsítit pouhé tři branky! Ze střelecké mizérie nevybředli ani tentokrát.

Do utkání nastupovaly oba celky ve velmi podobných, neutěšených situacích. Deportivo se krčilo na dně tabulky, Osasuna pro změnu prohrála všech jedenáct po sobě jdoucích utkání na hřištích soupeřů. Přesto samotný úvod patřil právě fotbalistům z Pamplony. Lekič si to ze středu hřiště namířil přímo do vápna, odkud se přízemní ranou pokoušel zaskočit brankáře Aranzubiu, který ovšem celou akci ustál.

Zajímavé momenty pak přišly o pár minut později. Nejprve zasáhl proti šanci domácího Lassada s vypětím všech sil brankář Lopez, hned z protiakce centroval míč před Aranzubiu všudypřítomný Juanfran, míče se chopil Vadocz, ale zblízka orazítkoval pouze tyč branky Deportiva. To však bylo ze strany Osasuny vše. Ve 35. minutě totiž zbytečně protestoval Camunas a uviděl přísnou červenou kartu. Přesto hosté nakonec cenný bod uhájili.

Od tohoto momentu začala na Riazoru doslova hra na jednu bránu. Brankář Ricardo se mohl rozkrájet, nakonec ovšem čisté konto přece jen uhájil. Vyznamenal se zejména proti velkým příležitostem Lassada a Rodrigueze. Ještě jednou dokázala zahrozit také Osasuna. Na ojedinělý přímý kop si naskočil Vadocz, jenže svou hlavičku poslal nad branku. Posledních dvacet minut se však hra opět přestěhovala před Ricardovo vápno. V největší šanci ovšem Desmarets neuspěl a zápas tak skončil poměrně spravedlivou dělbou bodů.

Góly: 32. Pedro Munitis

Krásný gól Pedra Munitise zajistil Racingu Santander nesmírně cenné tři body za vítězství 1:0 nad Almerií. Santander se totiž až do tohoto utkání potácel v sestupových vodách a díky Munitisově trefě poskočil do klidnějších pater tabulky.

Vlastně po celý zápas diktoval Racing tempo hry. Soupeře výrazně přestřílel, o čemž svědčí rovněž celkový poměr střel hovořící v poměru 25:10 pro domácí mužstvo. Tento úspěch zároveň snižuje psychický nátlak na trenéra Miguela Angela, který byl po zisku pouhých čtyř bodů ze šesti utkání pod ostrou palbou kritiky. Povinnost velela jeho týmu jasně, a to vyhrát. To se nakonec podařilo a Santanderu se v nejvyšší španělské soutěži opět dýchá o kus lépe.

Brankář Alves si musel v prvním poločase připadat jako u ostřelovačů. Dominanci Santanderu dokumentovala už situace z páté minuty, kdy si prostor ke střele udělal Nahuelpan a hostující gólman musel poprvé výrazněji předvést své umění. O pár okamžiků později stanul v podobně dobré pozici Bakircioglu, ale ani on branku netrefil. Těsně před koncem úvodní půlhodiny se pak Alves vyznamenal také proti příležitostem Rosenberga a Henriqueho.

Přesto nakonec brazilský gólman kapituloval. Colsa našel ve středu hřiště Munitise, který udělal s míčem na noze pár rychlých kroků, odhodlal se ke střele z pětadvaceti metrů a jeho rána zapadla do hostující branky. Tím ovšem dění v divoké první půli ani zdaleka nekončilo. Další bravurní zákrok musel Alves vytasit proti střele Rosenberga, zatímco na druhé straně hřiště spálil největší šanci hostů v celém zápase Crusat. Útočník hostů totiž stanul ve výborné pozici na hranici penaltového puntíku, ale brankář Tono uchránil svůj tým od nejhoršího.

Pakliže se během prvních pětačtyřiceti minut hrálo na jednu branku, pak se ve druhém pokračování zápasu nezměnilo vůbec nic. Jako první se tváří v tvář Alvesovi objevil agilní Bakircioglu, nicméně v zakončení opět selhal. Stejně tak si vedl rovněž švédský kanonýr Markus Rosenberg, který v tomto utkání dokázal spálit tři čisté gólové šance. Zatímco Alves se však v bráně doslova překonával, jeho spoluhráči nepředvedli téměř nic a po zásluze se vrací ze Santanderu s prázdnou.

Góly: 55. Kris Stadsgaard - 30. Gonzalo Higuaín, 45. Cristiano Ronaldo, 50. Cristiano Ronaldo (pen.), 65. Gonzalo Higuaín

Real Madrid se po 7. kole dostal do čela La Ligy. Pomohlo mu k tomu vítězství na stadionu Málagy v poměru 4 - 1. O góly se rozdělili rovným dílem Higuaín a Cristiano Ronaldo.

Zápas mezi Málagou a Realem potvrdil opět dvě statistiky. Modrobílí domácí nedokázali hosty porazit a "Pipita" Higuaín rozšířil svou gólovou sbírku proti Andalusanům o další dva exempláře. Real měl většinu zápasu převahu a hráči Málagy se často uchylovali k ostrým zákrokům.

Domácí nastoupili s dvěma změnami, když ve středu zálohy nahradil Silvu Juanito a místo Edinha si zahrál v útoku Edu Ramos. Sestava hostů nenabídla žádné změny oproti očekávání. Zápas začal svižně, první na sebe upozornil Quincy, jehož střela zpoza vápna olízla tyč Casillasovy branky.

Bílý balet postupně převzal aktivitu a v 19. minutě orazítkoval Higuaín tyč. Pak se pěkně probil do vápna Ozil, ale jeho centr nikdo nevyužil. Ve 26. minutě vyslal Khedira bombu zpoza šestnáctky, která rozezvučela břevno domácích. Real se dočkal prvního gólu ve 30. minutě po akci Di Maríi, jehož přihrávku nacentroval Ronaldo přesně na Higuaína a ten z voleje otevřel skóre.

Málaga měla velkou šanci o chvíli později, kdy Quincy pronikl do vápna, obalamutil Khediru, jeho střílený centr vyrazil Casillas a Edu Ramos vysoko přestřelil. Real zvýšil svůj náskok v poslední minutě poločasu, kdy výborný Ozil potáhl míč do vápna, nahrál Ronaldovi a ten do prázdné branky zavěsil.

Real pokračoval ve střílení branek i po přestávce. Ve 49. minutě upadl po zákroku Edu Ramose ve vápně Ozil a nařízenou penaltu nekompromisně proměnil Cristiano Ronaldo. Pak se na hřiště dostal zkušený Luque a po jeho rohu v 55. minutě zcela volný Stadsgaard snížil. Za hosty odpověděl ranou nad po přihrávce Ozila Higuaín.

"Pipita" Higuaín se prosadil v 66. minutě podruhé, když mu podruhé nahrával tentokrát přesnou kolmicí Cristiano Ronaldo a Argentinec křižnou střelou zvýšil vedení hostů na tři góly a svůj osobní účet s Málagou na sedm. Mtiliga mohl snížit, ale v jasné pozici o minutu později přestřelil.

Do hry se dostali za Real i Pedro León, Benzema a Canales, snažil se zejména prvně jmenovaný. Šance Realu pokračovaly, nad střílel Xabi a těsně vedle křižnou střelou právě Pedro León. Hosté se fotbalem v poslední čtvrthodině bavili a důkazem toho byly další střela Pedra Leóna a pokus Ronalda, obě ale zneškodnil Galatto.

Poslední příležitost měl po přihrávce Arbeloy Benzema, ale svojí střelu příliš zakroutil. Real se výhrou nejméně do pondělí ujal vedení v La Lize a může se těšit na zápas Ligy mistrů proti AC Milán. Málaga bude muset do budoucna zpevnit zejména obranu, která je v současnosti nejhorší v lize.

Góly: 47. Andrés Iniesta, 63. Carles Puyol - 38. Pablo Hernández

Šlágr kola přinesl divácky velmi atraktivní podívanou. Valencia pouze dokázala, že její místo na čel tabulky zřejmě nejkvalitnější ligy světa nebylo náhodné a dlouho sváděla s Barcelonou vyrovnanou partii. Po poločase dokonce vedla, jenže smršti Katalánců ve druhém dějství už odolat nedokázala. Oba celky tak při shodě skóre sdílí druhé místo ligové tabulky.

Těžko říct, zda Pep Guardiola při prohlášení do médií ohledně stavu tvořivého záložníka Xaviho a útočníka Davida Villy tak trochu neblafoval. Oba dva totiž nastoupili do utkání od první minuty a odehráli více než tři čtvrtiny zápasu. Pozápasová tisková konference ale ukázala na to, že Xavi dohrál zápas v bolestech. I to byl jeden z důvodů, proč ho musel v 77. minutě vystřídat. Nad startem Xaviho ve středečním utkání Ligy mistrů proti Kodani tak visí stále větší otazníky.

Právě Villa se Xavim se postarali o první vzruch před Césarem. Střelu druhého jmenovaného z hranice vápna totiž gólman hostů vyrazil jen před sebe, odkud jí však reprezentační kanonýr nedokázal dopravit do sítě. Jinak to ale byla ze strany Barcelony v prvním poločase bída. Ukazovalo se, že z Barcelony nejde takový strach, jako v předchozí či uplynulé sezoně. Valencia se rovněž mocného protivníka nezalekla a po typicky sehraném přechodu do rychlého protiútoku se ujala vedení. Mathieu v plné rychlosti vběhl z křídla do vápna, místo střely zvolil zpětnou přihrávku na dobíhajícího Pabla Hernandeze a ten překonal Valdese.

Pro Barcelonu mohlo být vzápětí ještě hůř. Tentokrát uvolňoval Pabla do šance Roberto Soldado, nicméně brankář Barcelony Valdes vytáhl bravurní zákrok. V samotném závěru prvních pětačtyřiceti minut ještě sahal po vyrovnání Messi, ale jeho tým se dočkal až krátce po přestávce. Důležitou branku obstarali oba středoví tvůrci hry. Iniesta si elegantně narazil se Xavim, který mu krásně vrátil balon do běhu a pro prvně jmenovaného už nebylo problémem překonat vyběhnuvšího Cesara.

Právě tento moment domácímu celku vydatně pomohl, protože od té chvíle byl na hřiště jen on. Výrazně se projevoval především David Villa, jeho gólovou hlavičku vytáhl bravurním způsobem Cesar. Také druhou branku hostitelů měl na svědomí Xavi. Na jeho další centr si tentokrát naskočil obránce Puyol a podobně jako v semifinále mistrovství světa proti Německu hlavičkou nezaváhal. Hosté se už na odpor nezmohli a v závěru ještě mohl zvýraznit jejich porážku Villa, kterému se ale nedaří a potvrdil to i v tomto duelu. Střídající Pedro pak mířil vedle. A jelikož Messi dal branku z ofsajdu, skončil duel hubeným vítězstvím Barcy.

Góly: 38. Simão, 73. Diego Costa

Atletico si znovu připsalo hodnotný výsledek. V městském derby přetlačilo rivala z Getafe a po vítězství 2:0 se opět trochu dotáhlo na čelo tabulky. V současné době ztrácí na vedoucí Real Madrid čtyři body.

Vítězství se ale nerodilo vůbec lehce. Getafe svého soka výrazně přestřílelo a zejména ve statistice střel na branku bylo výrazně aktivnější. Jenže fotbal se hraje na góly a Atletico své tři střely dokázalo proměnit ve dvě branky. Cenné tři body věnovali domácí fotbalisté zesnulé klubové legendě Juanu Artechemu, jehož památku uctili minutou ticha a černými páskami na dresech.

Svěřenci trenéra Florese měli jistě v hlavách nezdar z posledního kola uplynulého ročníku, kdy na svém hřišti podlehli stejnému soupeři vysoko 0:3. Možná právě proto byl začátek z jejich strany velmi opatrný. Přesto se jako první dostalo do vážnější příležitosti právě Atletico. Reyes se prosmýkl kolem dvou bránících protihráčů, ale na brankáře Codinu si nepřišel. Hostující gólman v tomto případě prokázal pohotový reflex, za několik málo okamžiků ale kapituloval.

K rozehrávce přímého volného kopu se postavil Simao a jeho pumelici si od tyče srazil za brankovou čáru právě Codina. Pro Getafe to byl krutý trest, neboť po celý první poločas hrálo s domácími přinejmenším vyrovnanou partii. Gól do šatny ale sympatický projev Michelova týmu příliš nenalomil. O přestávce navíc hostující lodivod sáhl ke dvojité změně. Na trávník poslal ofenzivně laděné Casquera a Rafu, čímž zvýšil počet hráčů nebezpečných pro brankáře De Geu. Hosté sice přidali ve druhé půli na přímočarosti, do žádné vyložené šance se však nedostali. Definitivní rozhodnutí naopak padlo v 73. minutě, kdy dobrou práci Valery dokonal Diego Costa. Atletico tak v tabulce přeskočilo svého sobotního soupeře a minimálně do neděle okupuje pátou příčku.