Primera Division - souhrn 14. kola

Góly: 73. Lassad Nouioui

Deportivo La Coruña nezastavitelně šplhá a už už se sápe k příčkám, jež jsou co by listem blahovičníku dohodil vzdáleny pohárovým pozicím, jež okupují Valencie a Real Sociedad. Hércules prožil tradiční nováčkovský vstup do sezóny, ale v laufu vydrželo mužstvo Estebana Viga překvapivě kratičkou dobu.

Depor byl po prvních kolech zralý na sestup, Hércules se vyšvihl a po zápase s Barcelonou atakoval příčky, jež by na konci sezóny znamenali pohárovou Evropu. Zatímco u Deportiva se forma pomalu zvyšovala, Hércules začal stagnovat, jeho fazóna byla a je kolísavá, a proto není divu, že pomalu padá tabulkou níže, než v první části sezóny. Na druhou stranu v posledních týdnech zvítězil v duelech nováčku proti Realu Sociedad a Levante, na Deportivo však kvůli brance Lassada nestačil.

Utkání nenabídlo mnoho krásy, spíše bojovnost, namísto střeleckých hodů pak jednu jedinou branku. Deportivo potvrdilo roli jednoho z nejméně střílejících, ale zároveň nejlépe bránících mužstev a svého soupeře doslova udolalo. Je tedy jasné, že vybředlo z obrovské, půl roku trvající krize.

Šance prvního poločasu by se daly spočítat na prstech jedné ruky nešikovného řezníka. Ani Calatayud, ani Aranzubía neměli při strážení svých branek žádné potíže se střelci soupeře, ba naopak se díky několika slabším pokusům mířícím doprostřed brány nebo nemajících potřebnou rychlost výborně rozehřáli.

První vážnější šance přišla v padesáté minutě a postaral se o ní Depor, který velice dobrou přímočarou akcí našel obranu Hérculesu na vážkách a připravil výbornou střeleckou pozici pro Adriána, jehož dobrou technickou střelu lapil Calatayud. Na druhé straně se dožadoval penalty Royston Drenthe, rozhodčí byli jiného názoru.

Deporu se nakonec podařilo skórovat, a to po nacvičeném signálu. Přímý volný kop Saula Fernándeze mířil na hlavu na zadní tyči nabíhajícího Colotta, který vrátil míč před branku, kde jej do sítě umístil střídající Lassad. Depor po brance vytvořil neprostupný val a kontroloval utkání, které nakonec dovedl do vítězného konce.

Góly: 26. Xabi Prieto (pen.), 49. Mikel San José (vl.)

Ve večerním utkání mezi Realem Sociedad a Athletic Clubem byli mnohem aktivnější hostující fotbalisté. Bohužel měl na jejich straně velice špatný den San José, který nejdříve zavinil penaltu a poté si dal ještě vlastní gól. Oba tyto momenty rozhodly celé baskické derby ve prospěch nováčka.

Začátek zápasu byl hodně vyrovnaný z obou stran. Hosté plnili velmi dobře taktické pokyny a jeho obrana působila na první dojem velice organizovaně. To samozřejmě komplikovalo Realu Sociedad jeho snahu útočit.

Na druhé straně zaměstnali domácího brankáře Brava nejdříve Gabilondo a po něm Martinez s Llorentem. Ani jeden ze střeleckých pokusů se však neujal. Ve 26. minutě přišel první velice důležitý moment utkání. Hostující Mikel San José zahrál rukou v pokutovém území a nařízenou penaltu Xabi Prieto bez větších potíží proměnil - 1:0.

Pro Sociedad to byla samozřejmě velká vzpruha, protože do té doby jen těžko hledal skulinky v obraně hostujícího Atheticu. Závěrečných deset minut první půle ještě hosté přidali a bylo vidět, že chtějí za každou cenu vyrovnat. Své štěstí opět zkoušel Llorente a s ním také Susaeta. S jejich střelami si však domácí brankář Claudio Bravo bez potíží poradil.

Do druhého poločasu poslal hostující trenér Toquera za nevýrazného Gabilonda. Než se však hosté nadáli, prohrávali o dvě branky. Smutným mužem celého zápasu byl San José, který nejdříve zavinil penaltu a ve 48. minutě si dal ještě vlastní gól. Nedá se však říct, že by to v této situaci hosté zabalili, ba naopak. Jejich hráči byli stále aktivnější a lepší na hřišti. Domácí se osvobozovali jen za cenu dlouhých odkopů, nebo zbrklých brejků, které neměly už od jejich začátku naději na úspěch.

Své dvoubrankové vedení však hájili fotbalisté Sociedadu opravdu za každou cenu. Mnohdy padali do střel, snažili se zblokovat každý pokus, aby měl jejich brankář co nejméně práce. V poslední čtvrthodince už se hrálo jen na jednu branku, a to na tu domácí. I přes dobré pokusy Llorenteho, Muniaína nebo Toquera však hosté branku nevstřelili a museli se tak smířit s krutou porážkou 0:2. Naopak Real Sociedad slaví velice důležité tři body.

Góly: 30. Nilmar

Villarreal potvrdil svou neporazitelnost na domácím hřišti a v rámci 14. kola vyprovodil z El Madrigalu nejtěsnějším možným rozdílem Sevillu 1:0. V tabulce je tak mezi oběma týmy už propastný desetibodový rozdíl a Villarreal si vítězstvím pojistil třetí místo. Sevilla už vypadla z první desítky. Jediný gól zápasu vstřelil ve 30. minutě Nilmar.

Aktivněji začali hosté a už ve 3. minutě zápasu se první střelou uvedl záložník Luca Cigarini z volného přímého kopu, ale netrefil branku. O další minutu později se k odraženému balónu v pokutovém území dostal Romaric a z velmi slibné pozice přestřelil branku domácích.

Vyloženou příležitost měl o několik minut později domácí obránce Gonzálo Rodriguéz, který si naběhl na centr Rossiho a hlavou z malého pokutového území trefil bohužel pro domácí pouze gólmana Palopa, který tak se štěstím zachránil svůj tým. Ve 28. minutě měli domácí další velikou šanci a znovu hlavou. Tentokrát byl zakončujícím sám Rossi, ale ani on nedokázal Palopa překvapit a zamířil pouze doprostřed branky.

V další akci už se však mohli domácí radovat z gólu. Rossi vhodil balón do hry na Nilmara, který se na pravé straně uvolnil do pokutového území a střelou z úhlu překonal Palopa - 1:0. Závěrečná čtvrthodinka prvního dějství už nic zajímavého nepřinesla a Villarreal tak po povedené první půli šel do kabin s jednobrankovým náskokem.

Druhý poločas přinesl méně zajímavějších situací než ten první a v jeho první části viděli diváci pouze několik žlutých karet a střídání. Tuto skutečnost přerušil v 70. minutě hostující Kanouté, který přeskočil domácího obránce a centr Daba poslal jen těsně vedle pravé tyče branky Villarrealu.

Závěrečná fáze zápasu přeci jen několikrát zvedla diváky ze sedadel a šance byly k vidění na obou stranách. V 77. minutě se ke střele po nepřesvědčivém zákroku jednoho z hostujících obránců dostal Marcos Senna a už to vypadalo, že přidá druhý gól, ale na poslední chvíli mu do střely skočil Caceres a zabránil tak dalšímu zásahu.

Na druhé straně zahrozil po parádní individuální akci rychlík Diego Capel, který se dostal svým průnikem až před Diega Lopéze, ale ten mu znemožnil střelecký úhel a jeho šanci tak zneškodnil. Poté zkoušel štěstí z dálky Mouhamadou Dabo, ale ani jeho střela neohrozila výrazně domácího gólmana.

V další šanci Sevilly prodloužil hlavou centr Frederic Kanouté na Fernanda Navarra, který se zjevil dva metry před gólmanem Villarrealu a už to vypadalo na jasný gól, ale Navarro v nejlepší moment zaváhal a poté už nedokázal zakončit natolik důrazně, aby překonal Lopéze. Domácí tak v závěru byli lehce pod tlakem, ale jednobrankový náskok udrželi a připsali si další tři body za vítězství 1:0.

Góly: 28. Eliseu, 43. Recio, 52. Salomón Rondón, 55. Salomón Rondón - 45. Markus Rosenberg

Ze sestupových vod se konečně dostala Málaga díky utkání ze 14. kola, ve kterém doma porazila Racing Santander vysoko 4:1. Touto výhrou se dokonce dotáhla právě na Racing, na který nyní ztrácí pouze bod. O svém vítězství rozhodli domácí už v prvním poločase, ve kterém vstřelili dva góly. Hned po přestávce přidal další dva góly Rondón a Racing se na nějaké zdramatizování zápasu už nezmohl.

První střela na branku přišla z kopaček hostujících fotbalistů a pokoušel se o ni nejlepší střelec Racingu v této sezóně Markus Rosenberg. Jeho dalekonosný projektil ale nebyl příliš velkou prací pro gólmana Rubena. Poté nadešla nejnudnější část celého utkání a další šance přišla až ve 28. minutě a hned byla gólová. Duda nacentroval z rohu přesně na hlavu Eliseua a ten poslal domácí Málagu do vedení 1:0.

O pár minut později zahrozil hlavou sám asistent prvního gólu Duda, ale nebyl přesný jako jeho kolega a pouze líznul tyč branky Racingu. Poté přišly šance až v závěru prvního poločasu. Nejprve se uvedl individuální akcí střelec prvního gólu Eliseu, ale na poslední chvíli mu ukopl balón jeden z obránců Racingu.

Ve 43. minutě přišel druhý gól domácích. K odraženému balónu v pokutovém území Santanderu se se štěstím dostal Recio a parádní ranou z voleje zvýšil na 2:0. O další dvě minuty později však bylo veseleji na straně hostí. Munitis naservíroval přesnou kolmici na Markuse Rosenberga a ten podél gólmana Rubena snížil na 2:1. Závěru poločasu tak byl velmi atraktivní a za tohoto stavu se šlo do kabin.

Druhé dějství začalo ve stejném duchu jako skončilo to první a to tak, že padaly góly. Už v 52. minutě zvýšili domácí na 3:1. Hráč zápasu Eliseu našel centrem Rondona, ten se velmi rychle zorientoval a pohotovou střelou překvapil gólmana Racingu.

Hosté byli po rychlém gólu velmi zaskočeni a o další tři minuty později přišel další zásah a znovu v něm měli prsty účinkující z prvního vstřeleného gólu ve druhém poločase. Akce však začala u Recia, který poslal do kontru Eliseua a ten znovu přesně našel Rondona, který z hranice pokutového území počtvrté překonal Toňa v brance Racingu.

Na straně hostí se o zkorigování skóre nejvíce snažil střelec prvního gólu Markus Rosenberg, ale na hrotu Racingu byl velmi osamocený a tak si musel převážně vystačit sám. Pár akcí se mu i povedlo, ale většinou pod tlakem nedokázal přesně zakončit.

Také díky tomu dohráli domácí zápas v poklidu s vysokým vedením a pátý gól už také nepřidali. V utkání byli jasně lepším týmem a zaslouženě si připsali tři body. V závěru zápasu už se pouze střídalo a dohrávalo se daleko od obou pokutových území. Racing tak odjel domů s prázdnou.

Góly: 70. Luis García

Celý druhý druhý poločas odehrál Espanyol v početním oslabení, i tak ale na domácím hřišti porazil Sporting Gijón 1:0. Katalánci vyhráli rekordní sedmé domácí utkání v řadě a drží si čtvrté místo v Primera División.

První poločas byl z obou stran opatrný. Mnohem větší vzrušení přinesl druhý poločas.

Sedm minut po změně stran se udála situace, která mohla změnit dění na hřišti. Záložník Espanyolu José Baena viděl druhou žlutou kartu a šel pod sprchy. Trenér domácích Pochettino reagoval střídáním útočníka Sergia Garcíi za záložníka Duschera, aby jeho tým udržel střed pole. Proti deseti Gijón ucítil šanci na body ze stadionu Cornella El-Prat, kde letos každý tým prohrál.

Hra se přiostřila, sudí byl nucen tahat z kapsičky žluté karty. V 64. minutě mohl Sporting dostat do vedení Luis Moran, ale minul A pak přišel gól. V 70. minutě Osvaldo brilantně našel Luise Garciu, ten obehrál brankáře a zkušeně rozvlnil síť Sportingu - 1:0. Cornella El-Prat euforicky slavil, ale o pět minut později nechvíli oněměl, když v pokutovém území Espanyolu fauloval Duscher Miguela de las Cuevase. Sudí posoudil zákrok jako čistý.

Do závěrečného hvizdu si pozorná obrana Espanyolu útočníky hostů pohlídala a připisuje si další domácí vítězství.

Góly: 78. Pablo Piatti - 67. Gabi (pen.)

Dva nejhorší celky letošního ročníku nejvyšší španělské soutěže se rozešly smírně. Zaragozu, v jejímž dresu nastoupil i Jiří Janošík, sice do vedení poslal proměněnou penaltu Gabi, nicméně za domácí Almeríu dokázal vyrovnat Piatti.

První polovina utkání se odehrávala zcela v režii domácích fotbalistů. Jenomže jak Henok Goitom, tak i Kalu Uche se ve svých nadějných příležitostech nedokázali prosadit a proto po prvním poločase platil bezbrankový stav.

Do druhé poloviny opět vstoupila aktivněji Almería, nicméně Uche dvě minuty po změně stran ve své největší příležitosti zápasu branku přestřelil.

Almería i po spálené tutovce nigerijského útočníka byla na hřišti lepším týmem. Studenou sprchou se tak pro ni stala 67. minuta. Baltasar Rigo v šestnáctce nešikovně fauloval Angela Lafitu a byla nařízena penalta. Míč si z jedenácti metrů postavil kapitán hostí Gabi a poslal brankáře Diega Alvese na druhou stranu.

Almeríi se poté povedlo už jen srovnat stav, v 78. minutě Ucheho přetažený centr skončil na hlavě Pabla Piattiho, který tak určil, že Zaragoza i po tomto utkání zůstane na posledním místě v tabulce o bod za svým dnešním soupeřem.

Góly: 20. Pedro Rios, 28. Pedro Rios, 79. Dani Parejo

Vyrovnaný souboj se očekával v utkání mezi Getafe a Realem Mallorca. Domácí hráli od začátku zápasu důležitější roli a zápas zvládli. Za jednoznačné vítězství 3:0 si do tabulky připsali tři body a posunuli se tak bod za Mallorcu, která jich má na kontě 21. Oba celky se stále pohybují v horní polovině tabulky.

První poločas byl jasně v režii domácího Getafe. Už ve 3. minutě se mohl měnit ukazatel skóre ve prospěch domácích. Pedro Rios si parádně naskočil na centr Gavilána a svou hlavičkou trefil tyč branky gólmana Aouateho. Poté byla k vidění spíše bojovná pasáž, ve které se až na nepovedené dalekonosné pokusy nic zajímavého nedělo.

Tu utnula 20. minuta, ve které padl první gól zápasu. Po úvodní neproměněné šanci si spravil chuť Pedro Rios. Mane utekl po levé straně a přihrávkou pod sebe našel na hranici pokutového území právě Riose, který se ze slušné pozice nemýlil - 1:0.

Po obdrženém gólu chtěli hosté co nejrychleji odpovědět a začali se tlačit do útoku. Své šance si vytvořil Gonzalo Castro a po něm také Jonathan de Guzman, ale chyběla jim lepší finální fáze a místo vyrovnávacího gólu tak přišel druhý obdržený. Ve 28. minutě v podobné situaci jako u prvního gólu tentokrát nahrával Miku a znovu Rios byl ve správný čas na správném místě a ranou k levé tyči rozvlnil síť podruhé - 2:0.

V závěrečné fázi prvního dějství jsme viděli ještě po šanci na každé straně. U domácích zahrozil z dálky Manu, ale jeho štiplavou ránu ztopil gólman Aouate bez větších problémů. Větší šanci měla Mallorca. Gonzalo Castro si vyměnil balón s Victorem a střelou přes obránce pořádně vystrašil domácího gólmana. V brance však žádná další střela neskončil a do kabin se šlo za stavu 2:0 pro domácí.

Druhý poločas byl ze strany domácích opatrnější a pochopitelně se začali více soustředit na defenzivní činnost. První větší šance druhého poločasu tak přišla až v 71. minutě a postarali se o ni znovu domácí. Po pravé straně unikl nejlepší hráč zápasu Rios a nacentroval balón na zadní tyč, kde stál volný Owusu Boateng, ale svou střelu poslal pouze do boční sítě.

Mallorca nebyla schopna vymyslet nějakou kloudnější kombinaci a většina jejich akcí končila těsně za polovinou. Getafe tak nakonec přidalo i třetí gól. V 79. minutě poslal Victor Sanchez kolmici na Pareja a ten z úhlu překonal gólmana Mallorcy potřetí - 3:0. Hosté se ani v závěru zápasu na nic nezmohli a odvezli si tak z Getafe vysokou porážku.

Góly: 73. Cristiano Ronaldo, 87. Cristiano Ronaldo

Real Madrid zareagoval na výhru Barcelony v Pamploně a doma si poradil s Valencií. Hvězdou zápasu se znovu stal Cristiano Ronaldo, který dal obě branky Bílého baletu.

Domácí nastoupili s jedinou změnou. Mourinho posílil střed zálohy, kde se k Xabimu a Khedirovi postavil Lass a na lavičce zůstal Benzema. Unai Emery učinil hned tři změny, kdy stáhl z útoku Adurize, do zálohy se vysunul Maduro, Miguela na pravém beku nahradil Bruno a Stankevicius zaujal post Madura na stoperu.

Zápas začal střelou Soldada, kterou zastavil Casillas. Domácí se do šancí nedostávali, v 11. minutě zahrozil střelou Mata, ovšem Casillas opět vyrazil. Po následném rohu mířil vysoko nad osamocený Soldado. Odpověděl Di María, jehož ránu Guaita vyrazil a Stankevicius odvrátil na roh.

Další příležitost měl ve 21. minutě Ronaldo, Guaita sice s potížemi, ale zachránil. Pěknou příležitost měl ve 30. minutě po výborné přihrávce Tina Costy Soldado, ale volejem netrefil přesně. Hosty zachránil v jasné šanci Guaita před Khedirou, který na brankáře Valencie postupoval sám.

Zajímavou šanci měl ve 39. minutě Ozil, ale nechal pouze vyniknout Guaitu. Poslední příležitost prvního poločasu měl v jeho nastavení Cristiano Ronaldo, ale jeho patička skončila na tyči.

Druhé dějství začalo velkou šancí Ronalda po pěkném pasu Xabiho, ovšem Portugalec na Guaitu nevyzrál. O chvíli později brankář Valencie chytil padáček Di Maríovi. Hosté odpověděli nepřesným volejem Joaquína. Stejný hráč měl další šanci vzápětí, ale Casillas zasáhl.

Brankář hostí Guaita se vytáhl proti vystřídavšímu Benzemovi. Za hosty kontroval po rohu Soldado. V 64. minutě byl po druhé žluté kartě vyloučen Albelda, údajně pro zahrání rukou, ač se jednalo o rameno.

Madrid měl další příležitost v 67. minutě, ale Cristiano Ronaldo zamířil nad. Real se dočkal prvního gólu v 72. minutě. Ozil vyvezl míč, přihrál Ronaldovi a ten překonal Guaitu. V 78. minutě mohli hosté vyrovnat, ale Casillas zneškodnil příležitosti jak Tina Costy, tak Joaquína.

Domácí rozhodli zápas v 87. minutě, kdy se Cristiano Ronaldo probil po pravé straně, přehnal se kolem Ricarda Costy a nekompromisně zavěsil. O minutu později Portugalec nahrával do vyložené šance Benzemovi, ale ten na pas nedosáhl.

V 89. minutě se hosté dožadovali penalty po zákroku Arbeloy, ale zůstalo při dožadování. Madrid zvítězil nad jedním z bezprostředních konkurentů a posílil si sebevědomí před dalším náročným programem.

Góly: 25. Pedro, 65. Lionel Messi, 84. Lionel Messi (pen.)

Promrzlí fanoušci na Reyno de Navarra viděli své miláčky bojovat, makat a dřít a odměnili je zaslouženým závěrečným potleskem patřícím poraženému mužstvu. Osasuně se nepodařilo uhrát ani bod, přesto dokázala míčové kouzelníky z Katalánska držet na uzdě.

Barceloně se i přesto podařilo vsítit tři branky, které jsou vyjádřením mírného tlaku a nesporné technické vyzrálosti hostů, která z týmu Blaugranas přímo čišela a byla v kontrastu s náročným bojovým duchem Osasuny. Tři argentinské body si připsal Lionel Messi, který nejenže připravil perfektní přihrávkou úvodní trefu pro Pedrita, ale sám vstřelil dvě branky.

Rezistence pamplonského mužstva trvala šestadvacet minut. Tak dlouho nedokázali svěřenci José Antonia Camacha pustit obhájce titulu do pokutového území, tak dlouho jej držela daleko od své svatyně. Právě v šestadvacáté minutě přišel první rychlý úprk do otevřené obrany, skvělá přihrávka Lionela Messiho do ulice mezi čtyřmi beky Osasuny, skvělé zpracování míče a zabijácké zakončení třiadvacetiletého křídla Pedra Rodrígueze.

Rodák z Kanárských ostrovů a jediný fotbalista, který dokázal dát gól ve všech klubových soutěžích této planety v jedné sezóně se parádní přihrávkou podílel na další skvělé akci o několik minut později, kdy společně s Davidem Villou vymyslel výbornou šanci pro Lionela Messiho, který z menšího úhlu trefil vzdálenější tyč Ricardovy branky.

Osasuna měla v prvním dějství jednu jedinou vážnější příležitost, v níž se objevil zkušený středopolař Fernando Soriano, jehož vybídl ke střele fantastickým pasem Víctor Valdés, který se rozvzpomenul na časy chyb v rozehrávce a připravil svému soupeři dobrou šanci. Jednatřicetiletý odchovanec aragonské kopané nabídnutou šancí pohrdl, ve snaze přehodit Valdése míči neudal potřebnou energii a poslal jej zpátky k Valdésovi, který si jaksepatří oddechl.

Druhé dějství v mnohém připomínalo první část. Dvacet minut se na trávníku nic nedělo, ale poté udeřila klidná a rozvážná Barcelona, konkrétně rosarijský génius Lionel Messi, kterého poslal do samostatného úprku na branku Osasuny výbornou přihrávkou David Villa. Messi si poradil tak, jak je jeho nejlepším zvykem, vsítil podél padajícího Ricarda branku.

O chvíli později mu utekl v nejnevhodnější chvíli unikl míč poté, co prošel celou obranou až před brankáře Ricarda. V třiaosmdesáté minutě se dočkal zasloužené odměny za svou snahu, a to pokutového kopu. Ve velkém čtverci jej fauloval Sergio Fernández, čímž mu nabídl šanci dát již svou patnáctou branku. Fakt, že se postavil k exekuci pokutového kopu svědčí o tom, že již vědomě začíná bojovat o korunku krále střelců.

Záhy mohl přidat čtvrtý zářez David Villa po přihrávce Pedra, ale Ricardo skvěle vyběhl. V závěru ještě provětral svou pravačku Bojan Krkič, avšak jeho rána jen těsně minula pravou tyč pamplonské svatyně. Barcelona si připsala zasloužené vítězství, výlet autobusem do Pamplony se tak určitě vyplatil.

Góly: 2. Nano, 58. Felipe Caicedo

Atlético Madrid opět ani zdánlivě nepřipomínalo věhlasné a ambiciózní mužstvo z úvodu sezóny, zejména obranu pak lze charakterizovat jako neuspořádané stádo dorostenců pobíhající v neexistujícím systému a rozestavení, bez důrazu a schopnosti držet střeženého protihráče.

Levante svého soupeře neudolalo, ba naopak předvedlo velice dobrý výkon a prezentovalo se uspořádanou, takřka neprostupnou obranou a nebezpečnými protiútoky, které představovaly pro tragikomickou obranu hostí neřešitelný rébus. Atlético Madrid se narozdíl od soupeře snažilo kombinovat, ale zůstalo pouze a jen u snahy. Kloudnějšího výsledku se fanoušci Los Colchoneros nedočkali.

Jejich oblíbené mužstvo strádá a není divu, že mu po čtrnáctém kole patří až sedmá příčka, u níž rozhodně nezůstane. Atléti se propadnou do hloubi pole, mezi průměr, tedy tam, kam v současnosti svými výkony patří. Levante naopak oslavuje nejen skalp slavného, co na tom, že bez formy hrajícího soupeře, ale i posun tabulkou na patnácté místo, čtyři body od průběžné hranice ponoru.

Utkání začalo zhurta a již ve třetí minutě se mohli domácí radovat. Rohový kop se podařilo Rojiblancos odvrátit, ale jen ke Xabimu Torresovi, který mičudu zády obloučkem vrátil na kraj malého čtverce, kde jej nalezl obránce Victoriana Nana, který míč umístil do sítě bezmocného Davida De Gey. Obrana tradičně fatálně zaspala, Atlético bylo brzkým úderem naprosto ochromeno.

Po čtvrthodině hry měl další šanci Caicedo, ale s obranným skluzem tentokráte včas přispěchal Diego Godín. O několik minut později předvedl reflexivní zákrok - nebo spíše byl trefen - David De Gea proti střele Xaviho Torrese z malého vápna. V nastaveném čase si připsal první střelu Atlética Simao, míč ještě nyní hledají za branami stadionu...

Ve druhé půli domácí kontrolovali vývoj, drželi hostující celek na uzdě a nepustili jej do žádné výrazné příležitosti. Los Colchoneros si sice připsali několik střeleckých pokusů, ale žádnému nelze přisoudit ani adjektivum "zajímavý" či "nebezpečný". Manuel Reina všechny pokusy ukryl v náručí či ve svých přilnavých rukavicích.

Levante se krátce před završením hodiny hry podařilo pojistit vedení, což v té chvíli vzhledem k výkonu madridského celku znamenalo jistotu vítězství. Po skvělé přihrávce zkušeného Juanla se prosadil chytrou střelou z první ekvádorský kanonýr Felipe Caicedo, který zaznamenal již šestou branku v sezóně. Domácí i přes lehoulinký náznak Atlética Madrid povstat z bídy a utrpení udrželo výsledek až do konce a zaslouženě vyhrálo.