Primera División - souhrn 13. kola

Góly: 83. Iago Aspas

Sedm zápasů to trvalo, než se konečně Celta Vigo dokázala prosadit také na hřišti soupeře, přidala k solidním domácím výkonům první body zvenku a znovu se oddálila sestupovým pozicím. Šestkrát narazila, z toho čtyřikrát byla horší pouze o gól, až ve třináctém kole to však dokázala. A odnesla to Zaragoza, kterou položil svou trefou v závěru Iago Aspas...

Hostům vyšel už samotný vstup do dohrávaného pondělního utkání, už po několika sekundách mohl otevřít skóre Bermejo, pouze však nechal vyniknout gólmana Roberta. Po několika minutách se však obraz hry zcela změnil, domácí podle očekávání převzali taktovku a začali svého soka přehrávat. Do šancí se ovšem Zaragoza nedostávala, a když už přišel alespoň malý náznak nebezpečné situace, vyběhl včas proti Montaňésovi Varas a svůj tým uchránil.

V šestnácté minutě jakoby se Víctor Rodríguez nemohl dále dívat na ofenzivní neschopnost svých spoluhráčů, a tak se pokusil překvapit Varase ranou ze třiceti metrů, a přestože pálil tvrdě a hostující brankář se za balónem pouze ohlédl, nakonec si mohl oddychnout, Rodríguez totiž těsně minul. Na druhé straně zase ohrozil bezbrankový stav Aspas, ani on ale prostor mezi třemi tyčemi nenašel.

Do konce poločasu ještě zkoušel štěstí Oriol, leč neuspěl, ani standardní situace v podání Rodrígueze pak očekávané rozuzlení nepřinesla, první pokus směřoval do zdi, ten druhý pánu bohu do oken. Po přestávce se Zaragoza zlepšila, zvýšila své úsilí a výsledkem byly solidní příležitosti. Už po pár minutách musel Varas vyrážet ránu Rodrígueze, akce ale pokračovala a po dalším centru a hostující gólman si musel poradit i s hlavičkou Postigy.

Poté bylo k vidění několik střel z úctyhodné vzdálenosti, které ovšem nemohly na případný úspěch snad ani pomýšlet. Postupně to zkoušeli Fernández, Montaňés a Rodríguez, všichni tři však mohli jen schovat tvář v dlaních. Až po pětadvaceti minutách druhého poločasu o sobě dali vědět také hosté, ovšem hned z toho byla obrovská příležitost Aspase. Ten se ocitl v šestnáctce soupeře zcela zapomenutý, Roberta však v přímém souboji nepřekonal. V osmdesáté třetí minutě už se ale hosté mohli radovat z možná trochu nezasloužené, jenže o to důležitější vítězné braky. To se po přihrávce Laga prosadil Iago Aspas a přihrál Celtě první venkovní tři body.

Góly: 47. Lionel Messi, 51. Lionel Messi, 57. Andrés Iniesta, 63. Cesc Fàbregas

Ve 13. kole La Ligy Barcelona zničila Levante, když se v rozmezí patnácti minut trefila hned čtyřikrát. Kanonádu započal ve 47. a 52. minutě Messi, na jehož trefy navázal v 57. minutě Iniesta, který předchozí dva góly připravil, a v 62. minutě Fábregas opět za asistence Iniesty. Levante nedokázalo dát čestný gól ani v závěru zápasu z penalty.

První poločas žádné góly nepřinesl a i na vyložené šance byl skoupý. Barcelona sice držela míč na svých kopačkách, jak je jejím zvykem, ale přes skvěle fungující obranu domácích se ne a ne prosadit. Naopak Levante podnikalo rychlé výpady do nezformované defenzívy hostů a právě z jedné také akce mohl padnout první gól utkání. Ve 13. minutě totiž zpoza pokutového území vypálil tvrdou střelu José Barkero a Valdés měl plné ruce práce s tím, aby střelu směřující přesně pod břevno vytáhl nad bránu.

O minutu později přišel další zajímavý okamžik, když si Dani Alvés nejspíše udělal něco se svalem a musel střídat. Na hřiště místo něj vběhl mladík Montoya, což znamenalo, že od té chvíle prošla celá jedenáctka na trávníku barcelonskými mládežnickými kategoriemi. To je úkaz, který ve velkoklubech není jen tak k vidění. Další zajímavou perlou byl fajn, že kromě Messiho, byli všichni barcelonští španělského původu.

Ve 22. minutě se hosté konečně dostali k první větší šanci, když si za pokutovým územím vzal míč Messi a neváhal vystřelit. Jeho rána ale proletěla těsně kolem pravé tyče. 38. minuta přinesla velmi zajímavou situaci, když se přímo před Valdésem zjevil nikým nestřežený Obafemi Martins, který ale nedokázal míč trefit hlavou, a tak promeškal velkou příležitost. Gól by ale možná nebyl uznán, neboť nigerijský útočník stál na pomezí ofsajdu.

O čtyři minuty později předvedla Barcelona rychlou akci plnou přihrávek a patiček, po které Jordi Alba přihrál do pokutového území, ale domácí Bueno rezolutně odkopl míč do zámezí. Z následného rokového kopu hlavičkoval Piqué, ale opět mimo bránu. Minutu na to proběhla téměř identická situaci, kdy pro změnu odvracel Navarro, ale tak nebezpečně, že z toho byl málem vlastní gól.

Pokud první zápas nenabídl až tolik vyložených šancí, natož pak gólů, o druhém to tvrdit nelze. Hned dvě minuty po začátku druhé půle totiž Andrés Iniesta vymyslel neuvěřitelnou kolmici mezi třemi obránci na rozběhlého Messiho, který následně ladně přehodil brankáře Múnuu a byl z toho úvodní gól zápasu.

A o pět minut později byl stav již 0:2. Tentokrát Iniesta vběhl a do pokutového území a míč vrátil za sebe, kde byl opět připravený Messi a i tentokrát pohotovou střelou překonal Múnuu. A aby těch gólů během deseti minut nepadlo málo, tak si v 57. minutě vzal míč opět Iniesta a tentokrát nevymýšlel žádné geniální přihrávky a prostě napálil míč pod břevno levantské brány.

A za dalších pět minut to bylo 0:4. Opět u toho nemohl chybět Iniesta, který předložil přesnou přihrávku Fábregasovi. Ten udělal rychlou kličku Múnuovi a z ostrého úhlu dokázal dopravit míč do brány i přes padajícího obránce. Levante už asi nemohlo pomýšlel na bodový zisk, přesto po chybě v obraně Barcelony mohl Obafemi Martins v úniku snížit, ale Valdés jeho nepříliš tvrdou střelu dokázal zkrotit.

Pedro poté mohl zvýšit na 0:5, ale nemířil přesně, ale v 70. minutě dostal druhou šanci, kdy Messi nechtěl za každou cenu vstřelit hattrick a radši přihrál lépe postavenému spoluhráči, který se ale ani napodruhé nedokázal prosadit. V 87. minutě domácí zahrávali ještě penaltu, ale ani tu se Barkerovi nepodařilo proměnit, čímž dokonal katastrofický poločas svého týmu.

Góly: 22. Falcao (pen.), 40. Emir Spahić (vl.), 44. Koke, 90+2. Miranda

Atlético Madrid potvrdilo roli favorita a přesvědčivě zdolalo oslabenou Sevillu 4:0. Stále se tak nenašel nikdo, kdo by si ze stadionu Vicente Calderóna odnesl byť jediný bod od začátku sezony napříč všemi soutěžemi. Série deseti domácích výher v řadě je vskutku úctyhodná.

Zápas byl téměř rozhodnutý již po dvaceti minutách hry. Federico Fazio totiž v pokutovém území fauloval Kokeho a za zabránění soupeři zakončit gólovou šanci uviděl červenou kartu. Z nařízené penalty poslal Atlético do vedení s ledovým klidem Radamel Falcao svým čtrnáctým gólem sezony. Další dva góly v rozmezí čtyř minut těsně před odchodem do kabin na přestávku pak definitivně domácím zajistily tři body. Nejprve si Emir Spahić nešťastně srazil Turanův centr do vlastní brány a poté Koke potvrdil aktuální formu dech beroucím volejem po lobované přihrávce Diega Costy.

Mizerný večer Sevilly podtrhl v závěru utkání Ivan Rakitić, když obdržel v krátkém rozmezí dvě žluté karty a nechal svých devět spoluhráčů na holičkách po zbytek zápasu. V nastavení dokázali "Atleti" ještě jednou využít početní převahy a prostřednictvím Mirandy dali výsledku konečnou podobu. Díky ztrátě Realu Madrid s Realem Betis si Atlético nedělní výhrou zajistilo osmibodový náskok na svého městského rivala, s nímž se utká v příštím kole.

Po bojovném úvodu zápasu dostali domácí příležitost, která se neodmítá. Jen chvíli poté, co se Falcao dožadoval pokutového kopu, došlo k dalšímu incidentu uvnitř šestnáctky hostů. Faziův zákrok na Kokeho byl posouzen jako nedovolený a za neoprávněné zabránění zakončit brankovou příležitost uviděl italský obránce červenou kartu. Kolumbijský sniper Falcao s penaltami nemá problém a jeho prudká střela doprostřed brány byla již jeho pátou úspěšnou v sezoně.

Další šance na sebe dlouho nenechaly čekat a zmatky v obraně Sevilly vyústily ve vlastní gól. Nejprve ještě po zaváhání brankáře Palopa ustál Spahić nepříjemnou situaci, která sváděla k vlastnímu gólu, ovšem pět minut před koncem poločasu již stoper hostí takové štěstí neměl. Jeho pokus o zablokování Turanova stříleného centra skrze malé vápno se minul účinkem a míč se mu místo toho usměrnit za Palopova záda. Atléticu narostla křídla a Sevilla se v defenzivě nestačila ohánět. Ještě do přestávky padl třetí gól, jenž byl ozdobou první půle. Costa prokázal skvělou techniku, když se na levé straně vyhnul dvěma napadajícím obráncům, a přesným centrem do šestnáctky vybídl k efektnímu skórování z první nabíhajícího Kokeho.

Po změně stran byl Palop přinucen k několika kvalitním zákrokům po střelách Falcaa a Costy, ovšem ani to z pohledu Sevilly nestačilo na jakoukoli změnu k lepšímu. Když navíc sedm minut před koncem uviděl Rakitić druhou žlutou kartu za zbytečný faul z frustrace na Tiaga, bylo jen otázkou času, než "Atleti" udeří počtvrté. V nastaveném čase Palopovi vypadla z náruče Luisova střela přímo k Turanovi, jenž odražený míč naservíroval před odkrytou branku Mirandovi k jednoduchému zakončení. Vítězství 4:0 tak Atlético drží na dostřel Barceloně, která se musí mít kolo co kolo na pozoru, aby si udržela současný tříbodový náskok.

Góly: 24. Óscar de Marcos - 52. Abel Aguilar

Ani Fernando Llorente nic nezměnil. Španělský reprezentační útočník vůbec poprvé v sezoně odehrál celých devadesát minut, vůbec se však neprosadil a i proto Athletic znovu ztratil. Tentokrát za remízu 1:1 s Deportivem, kterou zařídili svými trefami domácí Oscar De Marcos a hostující Aguilar, jenž krátce po přestávce srovnal. Athletic je až čtrnáctý, Depor dokonce sedmnáctý.

Llorente měl být adresátem první gólové přihrávky v sedmé minutě, centr Muniaína ovšem na poslední chvíli odvrátil stoper Aythami. O chvilku později se do hostující obrany zajímavě probíjel Herrera, jenž finální přihrávku na Susaetu pokazil a z akce nic nebylo. A když se se De Marcos dostal do opravdu nebezpečného zakončení, obětavě hrající hosté mu ránu z vyložené pozice dokázali zblokovat, a tak Lux mohl v pohodě zasáhnout.

V osmnácté minutě se dovelké šance prodral Fernando Llorente, po skvělém centru Susaety ale trefil jen břevno, následnou dorážku pak dokázal zlikvidovat perfektním zákrokem Lux. Ve čtyřiadvacáté minutě už se Athletic zaslouženě dostal do vedení, a zase u toho byl skvěle hrající Markel Susaeta. Ten se parádně uvolnil na pravé straně, naservíroval před branku naprosto ideální přihrávku a Oscar De Marcos nezaváhal, střelou přesně k pravé tyči otevřel skóre zápasu.

Po další akci Susaety přišla šance Herrery, kterému míč ideálně sklepl proti noze Llorente, domácí záložník však branku těsně minul. Krátce před přestávkou kombinoval Llorente pro změnu s Muniaínem, útočník Athleticu ovšem ve velké šanci neskóroval, branku totiž o malý kousek netrefil.

Po přestávce Depor přidal a vyrovnal hru, v prvních několika minutách byl dokonce lepším týmem. Ovšem pouze do padesáté druhé minuty, kdy dokázal z první možnosti vyrovnat a poté se znovu stáhl do obrany. Od rohového praporku odcentroval Pizzi, Valerónův pokus tečoval za Iraizozova záda Aguilar a začínalo se odznovu. Trvalo to ale jen tři minuty a Athletic už málem znovu vedl, Llorente však i v další šanci selhal...

Po hodině hry založil parádní akci domácích Muniaín, Llorente skvěle posunu balón na úplně volného De Marcose, ani ten ale střelecké trápení baskického celku neprotrhl. Do konce zápasu pak ještě mohli rozhodnout postupně Susaeta, Muniaín a dvakrát Llorente, Lux byl však nepřekonatelný a navíc měl i štěstí. To však pomohlo v samém závěru i Athleticu, také Depor si totiž mohl odvézt tři body, jenže Ekizova hlavička na vlastní branku skončila na břevně.

Góly: 16. Pedro León, 90. Mané

Zpět na úplné dno tabulky španělské Primery se po třetí porážce v řadě vrátil Espanyol, který doma v poledním utkání nestačil na Getafe a prohrál 0:2. Rozhodující moment celého zápasu přišel už v sedmnácté minutě, kdy se prosadil Pedro Leon, definitivní tečku za tříbodovým ziskem madridského celku pak v nastavení přidal Mané. Getafe se posunulo už na sedmé místo...

Getafe se hned od začátku do svého soupeře solidně pustilo a už ve čtvrté minutě se mohlo a mělo dostat do vedení, když se úplně sám před Alvarezem ocitl Barrada, bohužel pro hosty však nesrovnal svá mířidla ideálně a přestože domácího brankáře obstřelil, branku minul. V sedmé minutě pak už Alvarez musel zasahovat, s pokusem Álvara ovšem neměl větší potíže. A o další moment později se do šance hnal Lafita, jeho křižná rána ale prostor mezi třemi tyčemi netrefila.

Espanyol o sobě dal poprvé vědět až po šestnácti minutách, Moyá však ze svého klidu příliš vyrušen nebyl, jelikož pronikajícího Hernándeze zastavil v poslední možné chvíli Alexis. A uběhla pouhá minuta a na druhé straně hřiště udeřilo. To postupoval středem nikým neatakovaný Pedro Leon tak dlouho, až se dostal do slušné střelecké pozice, vypálil a trefil se přesně k tyči.

Domácí po inkasované brance přecijen zabrali a zásluhou pokusů Wakasa a Longa ukázali, že je třeba s nimi počítat, obě střely však mířily mimo tři tyče. Jen střed brány zase trefil ze standardní situace Verdú, a tak Moyá stále na první vážnější zákrok čekal. Ještě do poločasu to mohlo být o dva góly, když Lafitovu dělovku vyrazil Alvarez jen k dobíhajícímu Leonovi, ten však domácího brankáře zblízka překonat nedokázal.

Ze druhého dějství uběhly teprve dvě minuty, když měl Espanyol obrovskou šanci srovnat se svým soupeřem krok. Hosté vyrobili velkou chybu v defenzivě, čehož ale využil Longo pouze k tomu, aby se dostal do velké gólové příležitosti, nikoliv k tomu, aby skóroval. Alvarez se zase musel vytáhnout proti pokusu Leona, Lafitova hlavička zase mířila mimo. Domácí po přestávce rozhodně nepůsobili nikterak bezradným dojmem, hlavně Longo byl hodně aktivní a neustále hrozil obraně Getafe, v zakončení mu však chybělo štěstí.

Domácí tlačili, jenže gól stále ne a ne přijít. Naopak, do otevřené obrany se v první nastavené minutě prohnali Diego Castro s Maném, první jmenovaný v pravý moment přihrál a na toho druhého už nezbyla složitá práce. Getafe získalo důležité tři body, stále se vzdaluje sestupovému pásmu a je už sedmé, to Espanyol bude mít se záchranou nemalé potíže, už v příštím kole navíc může hrát pod jiným trenérem, křeslo kouče Pochettina rozhodně nepůsobí neotřesitelným dojmem...

Góly: 17. Beñat Etxebarria

Osm bodů hodně, jedenáct už moc. Zdánlivě nedostižný náskok si už zítra může vytvořit Barcelona na svého největšího rivala z Madridu, Real totiž už popáté v sezoně v lize ztratil, tentokrát prohrál na půdě Betisu 0:1. Hosté byli o něco lepší, ovšem na branku Beňata ze sedmnácté minuty odpovědět nedokázali. Obhajoba mistrovského titulu se tak stále vzdaluje...

Hrdinou zápasu se stal domácí brankář Adrián, který dnes jednoznačně odchytal svůj doposud životní zápas. Pětadvacetiletý gólman zaznamenal ve svém osmém ligovém startu už čtvrté čisté konto, právě jemu tak zle připisovat nemalé zásluhy za velmi slušné výsledky Betisu v letošní sezoně. Adrián sice v předchozích třech duelech, kdy hodně doplácel na slabou defenzivní práci svého týmu, inkasoval hned devětkrát, dnes však navázal na své předchozí výkony a vychytal andaluskému celku tři body.

Hned od prvních minut musel Adrián polapit několik centrů ze stran, v šesté minutě pak jen sledoval ránu Ronalda, která ale šla vysoko nad. O další dvě minuty později hlavičkoval po standardní situaci Pepe a přinutil domácího brankáře k prvnímu zákroku. Desátá minuta už přinesla první gólovou příležitost zápasu, po Ronaldově průniku po levé straně a následné zpětné přihrávce zakončoval Khedira, jenže těsně přestřelil.

To Betis hned ze své první velké možnosti udeřil a favorita zápasu zaskočil vedoucím gólem. Na začátku sedmnácté minuty se prosadila největší hvězda domácích, Beňat, který si zpracoval Di Mariův odkop, šikovně si míč posunul kolem Khediry a krásnou přízemní ranou k pravé tyči překonal Casillase. Jen o pár chvil později to navíc mohlo být už o dvě branky, Ruben Castro ale zblízka skvělého Casillase nepřekonal.

Dorado pak hlavičkoval nepřesně, na druhé straně zase Di María po centru Ronalda mířil jen do míst, kde se zrovna vyskytoval pozorný Adrián. Do konce prvního poločasu pak zahrozil argentinský křídelník ještě jednou, jenže jeden z obránců Betisu jeho pokus tečoval nad břevno. A na opačné straně hřiště o sobě dal zase vědět Castro, ani jeho střela ale na bránu neprošla.

Po přestávce Real přidal, neviditelného Özila na trávníku nahradil Kaká, defenzivněji laděného Khediru zase Modrić a hosté konečně přestali být čitelní, ani rána chorvatského záložníka ale úspěch nepřinesla, Adrián bez větších potíží zasáhl. Po hodině hry přišla snad vůbec první opravdová možnost Realu, když zpoza šestnáctky parádně pálil Kaká, domácí gólman však vytasil famózní zákrok a míč vyrazil.

Podobná situace se opakovala i o pár minut později, Kaká znovu střílel, tentokrát však svůj pokud hůře umístil a domácí klec zůstala nedobyta. Betis zahrozil protiútokem, ze kterého ovšem Castro vysoko přestřelil. A když si pak Adrián poradil i se zakončením Ronalda z volného přímého kopu, skončilo utkání asi zaslouženým výsledkem 1:0 ve prospěch výborně hrajícího Betisu. Ten se posunul zpět na dělenou čtvrtou příčku, Real je o čtyři body napřed na třetí pozici. Co je však mnohem důležitější, z boje o titul se Bílý balet sám postupně vyřazuje...

Góly: 8. Francisco Portillo, 75. Javier Saviola, 81. Roque Santa Cruz, 90. Isco

Naprosto jednoznačným výsledkem skončil jeden ze šlágrů třináctého kola Primera División. Domácí Malaga převálcovala Valencii a uštědřila jí krutou porážku 4:0. Na domácích nešlo ani náznakem poznat, že již čtyři zápasy v řadě nezvítězili, tímto výsledkem navázal andaluský klub přesně tam, kde letošní sezonu započal.

Vítězství Malagy přitom mohlo klidně být ještě větší. Už první branka hned v osmé minutě jasně určila ráz celého utkání, postaral se o ni Francisco Portillo po zpětném přiťuknutí Eliseua. Přestože následně Joaquín s Javierem Saviolou spálili hned několik slibných příležitostí, domácí to nakonec mrzet nemuselo. Čtvrthodinu před koncem základní hrací doby se totiž Saviola konečně trefil, a hned o chvíli později jej gólově podpořil Roque Santa Cruz. Valencie pak utrpěla další ztrátu v podobě vyloučení Adila Ramiho za dvě žluté karty a definitivní tečku k jejich trápení přidal čtvrtou branku v nastaveném čase Isco.

Vítězství posouvá Malagu zpět na místa zaručující účast v Lize mistrů minimálně do dalšího dne, kdy se utká konkurenční Levante s Barcelonou. Zato Valencie pokračuje v tragické formě mimo vlastní stadion a posedmé odjíždí zpět na Mestallu bez tří bodů.

Domácí si v tomto důležitém zápase užili skvělý vstup do první půle. Eliseu po levé straně rázně pronikl s míčem na noze a ukázal velký přehled, když vybídl dobře postaveného Portilla, jenž přesně vyměřenou střelou překonal Diega Alvese svým teprve druhým gólem v modrobílých barvách. Ještě do poločasu mohlo (a mělo) být rozhodnuto o vítězi. Nejprve Saviola v samostatném úniku neřízeně přestřelil a následně Joaquín z nepochopitelného důvodu nedokázal usměrnit míč po Gamezově centru do zívající poloprázdné brány. Hostující brankář Alves pak musel naplno předvést své kvality při střelách aktivních Joaquína se Saviolou, přičemž jednou mu argentinský střelec pomohl a zase z dobré pozice se vůbec netrefil mezi tři tyče.

Bývalý kanonýr Barcelony se však přeci jen dočkal. Opět u toho byl Portillo, tentokráte jako asistent. Jeho zasekávanou přihrávkou uvnitř pokutového území již Saviola nepohrdl a s pomocí lehké teče úspěšně překonal Diega Alvese. O sedm minut později bylo již skóre 3:0, když se trefil Roque Santa Cruz. Gamezův tečovaný centr se mu šťastně odrazil přímo na nohu a z hranice malého vápna byla taková dorážka pouhou formalitou. Paraguayský útočník ke své čtvrté brance v sezoně potřeboval jen tři minuty na hřišti.

Mizerný večer Valencie podtrhl zbytečným vyloučením Rami šest minut před koncem zápasu, když dostal druhou žlutou kartu za slovní protesty. Sůl do valencijských ran na závěr ještě přisypal Isco, který si ale gól za svůj výkon rozhodně zasloužil. Velký talent španělského fotbalu se před šestnáctkou soupeře zmocnil míče a napálil jej nechytatelně do Alvesova pravého dolního růžku branky. Zápas tak skončil 4:0 a Valencii se tak čím dál více vzdaluje vidina obhajoby třetího místa.

Góly: 63. Manucho

Real Valladolid natáhl svoji neporazitelnost v domácím prostředí již na šest zápasů, když se v utkání proti Granadě v druhé půli trefil útočník Manucho. Nováček soutěže se tak posunul už na 9. příčku, zatímco Granada zůstává těsně nad sestupovou zónou.

Angolský útočník Manucho byl hodně blízko úvodní brance již v prvním poločase, kdy se střelou přes hlavu snažil překonat brankáře Toňa, ale nakonec si musel počkat až do 64. minuty, kdy ho přesnou přihrávkou našel Oscar González a on granadského brankáře propálil tvrdou ránou do horního růžku brány.

Toňo poté proti bývalému útočníkovi Manchesteru United vytáhl skvělý zákrok, čímž zabránil inkasování druhého gólu, ale nakonec to Granadě nebylo nic platné, neboť ta se dostala pouze do jedné šance na vyrovnání, kterou neproměnila. Zakončení Antonia Flora Florese totiž nebylo příliš důrazné, a tak s ním brankář domácích Dani Hernández neměl moc problémů.

Trenér Valladolidu Miroslav Djukič své svěřence ještě těsně před začátkem zápasu nabádal k tomu, aby byli na své vlastní půdě více dychtiví po výhře a jeho slova očividně splnila účinek, neboť nováček ligy nepředvedl vůbec špatný výkon.

Přesto se ale začátek vydařil více hostům. Z rohového kopu Daniho Beníteze nejprve hlavičkoval nad bránu Mikel Rico a vzápětí mířil Gabriel Torje opět nad břevno.

S přibývajícími minutami ale výkon Valladolidu rostl a vyvrcholil v moment, kdy se Manucho položil do vzduchu a akrobaticky se pokusil zakončit přes hlavu. Svoje netradiční zakončení ale nedokázal úplně zkrotit, a tak míč letěl příliš vysoko.

Ve druhém poločase již jasně dominovali domácí, kteří si vytvořili hned několik dobrých šancí. V jedné z nich se objevil Patrick Ebert, který ale z hranice pokutového území mířil opět mimo tři tyče.

O chvíli později ale Oscar González zaskočil celou granadskou obranu skvělou přihrávkou, kterou vybídl Manucha k zakončení a útočník vyloženou šancí nepohrdl. Opřel se do míče a nedal Toňovi šanci.

Za pár minut se po centru Omara dostal k hlavičce opět Manucho, ale tentokrát se Toňo vytasil se zákrokem zápasu a nedopustil zvýšení skóre na 2:0. A když pak Ital Floro Flores střílel pouze do boční sítě a do Hernándezovy náruče, bylo jasné, že se Granadě nepodaří odpoutat se od blízkosti sestupové zóny. Naopak Valladolid se díky zisku tří bodů dostal opět do horní poloviny tabulky.

Góly: 87. Léo Baptistão, 90. Andrija Delibašić

Osmdesát sedm minut to vypadalo bezbrankovou remízu, za kterou by si hosté z Mallorky mohli jednoznačně gratulovat. Tři minuty před koncem však udeřil Leo, v nastavení navíc ještě stvrdil výsledek Delibasić a tyto dvě trefy nakonec přihrály domácímu Rayu zasloužené tři body.

Ve Vallecanu se hrál pořádně nezajímavý fotbal, hosté byli dnes prakticky po celých devadesát minut totálně bezradní, domácím se zase nedařilo kombinačně dostat přes hluboko postavený obranný val soupeře, a tak bylo k vidění opravdu velmi málo zajímavých situací. Už v prvním poločase bylo Rayo jednoznačně aktivnějším a přesnějším týmem, a tak není divu, že pozornější v brance musel být hostující brankář Aouate.

Příliš práce však neměl ani on, protože José Carlos pálil zpoza šestnáctky nad břevno, Chorimu Domíngueovi se pak o chvilku později vedlo zcela totožně. A zásah si Aouate nemusel připsat ani po hlavičce Pitiho, jenž si dobře naskočil na rohový kop Carlose, jenže zakončil nepřesně. Podobná situace byla ještě k vidění i na druhé straně, to však po centru dos Santose ani Nsue netrefil přesně.

Po přestávce se hrálo snad ještě nudnější představení, ovšem nakonec s dobrým koncem pro domácí celek. Rozhodnutí má na svědomí Leo Baptistao, jenž vypálil prudce z nějakých třiceti metrů a našel přesně prostor u levé tyče Aouateho klece. O tři minuty později pak navíc Leo našel v šestnáctce střídajícího Delibasiće, který zvýšil na 2:0. Rayo se po výhře posunulo už na sedmé místo ligové tabulky, Mallorca naopak nedokázala zastavit svůj pád, prohrála posedmé z posledních osmi utkání a je prozatím patnáctá.

Góly: -

Předehrávka třináctého kola španělské nejvyšší soutěže branku nenabídla, Real Sociedad se s Osasunou rozešel smírně 0:0. Pro oba celky znamená získaný bod prozatímní mírný posun vpřed, domácí jsou devátí, hosté osmnáctí. Vyrovnané klání mohly na svou stranu strhnout oba celky, brankáři však zůstali nepokořeni.

Ani jeden tým se do útoku rozhodně nijak zvlášť nehnal, a tak se první minuty nesly spíše v duchu vzájemného oťukávání obou soupeřů. Diváky poprvé ze sedadel zvedl až domácí Antoine Griezmann, jenž si šikovně navedl míč z levé strany do středu, zakončil ovšem těsně vedle Andrésovy svatyně.

Na druhé straně si na Armenterosův centr naskočil stoper Nano, na pozorného Claudia Brava ale nevyzrál, gólman Errealy byl u své pravé tyče včas a balón vyrazil na roh. Zbytek prvního poločasu pak patřil výhradně domácímu celku, ke gólovému vyústění však snaha Sociedadu nevedla. Největší možnost otevřít skóre zápasu měl Ifran, hlavičkoval však nad břevno.

Obrovskou příležitost měl na kopačce také Carlos Vela - to už se s popisem toho nejdůležitějšího z dnešního utkání přesouváme do druhého dějství. Mexický útočník si naběhl do šestnáctky na přesný pas Prieta, jeho takřka jistě gólové zakončení ale na poslední chvíli dokázal tečovat nad branku Arribas, pro jistotu pak ještě zasáhl i Andrés.

Poté Ifran znovu špatně neúspěšně seřídil mířidla a vystřelil mimo tři tyče, ve své další šanci navíc zblízka hlavičkoval těsně vedle. Ifran byl jednoznačně nejaktivnějším mužem na trávníku, vstřelená branka mu však nebyla souzena, jeho poslední dnešní možnost vychytal Andrés. V závěru se ještě dvěma zajímavými pokusy prezentovali hosté, ani Osasuna ovšem slavit nemohla, jelikož Bravo spolehlivě zasáhl jak proti Lamahovi, tak po ráně Timora.