Premier League - souhrn 18. kola

Góly: 12. Willian, 45+4. Willian (pen.)

Frank Lampard a jeho chlapci slaví, žák totiž porazil svého mistra. Bitvu o Londýn vyhrála Chelsea, které kromě několika sporných výroků sudího Taylora a vyloučení domácího Heung-min Sona pomohly především dvě branky zkušeného útočníka Williana.

Tottenham se stále sžívá s myšlením a taktickými pokyny manažera Josého Mourinha. Toho dnes na domácí půdě čekal ostře sledovaný duel proti týmu, ke kterému má speciální vztah, jímž se nikdy netajil. Navíc se proti němu postavil coby manažer muž, kterého Mourinho v Chelsea vedl jako hráče. Frank Lampard byl připraven složit zkoušku dospělosti a čelit svému mistru.

Utkání na novotou vonícím Tottenham Hotspur Stadium mělo pro domácí vlastně od počátku hořkou a smutnou příchuť, protože začínalo minutou ticha za nedávno zesnulou legendu Kohoutů a anglického mistra světa, Martina Peterse. Chelsea ale nehodlala udílet zdvořilostní kondolence a od prvních minut jasně ukazovala, že tohle bude hodně bolestivé a náročné utkání. Po Kantého centru se k hlavičce dostal Abraham, ten otřel svoji hlavičku o Sánchezova záda a Chelsea zahrávala roh.

Právě standardní situace přinesla první změnu skóre. Brazilský hračička Willian rozehrál rohový kop, který mu ochotně vrátil Mateo Kovačić. S Willianem vystoupil jen Aurier, kterého brazilský útočník snadno překonal. A protože se k němu nikdo další nestahoval, krásnou ranou poslal míč k tyči mimo dosah brankáře Gazzanigy - 1:0.

Psala se teprve 12. minuta a už Chelsea vedla. To samozřejmě Kohouti nenesli příliš dobře, jenže jejich kombinace dnes žalostně vázla, především pak finální fáze. Až po třiceti minutách se Harry Kane dostal k míči u vápna a napříč jím hledal nabíhajícího Sona. Ten na zadní tyči sice zakončil, jenže míč poslal vysoko nad Kepovu bránu.

Tottenham v těchto fázích hry drtil svého soupeře, jenže jeho aktivita končila před šestnáctkou. O planoucí emoce nebyla v chladném počasí nouze a duo Dier - Mount nebo později Kovačić - Alli bylo několikrát dost tvrdě v sobě. V nastaveném čase první půle pak do utkání výrazně promluvil VAR.

Obránce Marcos Alonso si nabíhal na dlouhý míč za obranu, který by pravděpodobně nestíhal. Přesto brankář Paulo Gazzaniga vyletěl z brány a hodně nešťastně vystřelil nohu vstříc Alonsově obličeji, takže se španělský obránce samozřejmě skácel k zemi. Sudí si nechal chvíli na rozmyšlenou a po poradě s videorozhodčím pískal pokutový kop. K němu se postavil dnešní kat Tottenhamu Willian a nemýlil se - 2:0.

Tuhle situaci jsem tedy manažerovi Mourinhovi vůbec nezáviděl. Zkušený portugalský stratég se rozhodl obětovat nevýrazného Diera a na hřiště vyslal dánský mozek Christiana Eriksena.

Opět to ale byla dnes výborně připravená Chelsea, která mohla vstřelit další branku. Deset minut po změně stran Willian posunul míč na Alonsa, jehož prudkou střelu Gazzaniga vyrazil jen před sebe a Abraham doklepl míč do sítě. Stál ale v ofsajdu, takže gól platit nemohl.

Po hodině hry se Tottenham dostal do agónie, když Son vleže kopl do obránce Antonia Rüdigera, který se teatrálně zřítil k zemi. Sudí Taylor v tom viděl záměr a domácímu útočníkovi bez milosti udělil červenou kartu. Tím vlastně definitivně skončily veškeré šance Tottenhamu na zvrat. Nutno říct, že Blues se velmi dobře bránili a jejich defenzivní blok skvěle reagoval na zoufalé pokusy Kohoutů. Tuhle děkovačku si nadšený Frankie užil dle záběrů možná ještě víc než jako hráč.

Góly: 50. Ismaïla Sarr, 54. Troy Deeney (pen.)

Už v posledním kole sahal Watford po překvapivém výsledku, tentokrát už kouzlo nového manažera Nigela Pearsona zafungovalo. "Sršni" totiž doma nečekaně přetlačili Manchester United a připsali si teprve druhou výhru v sezóně. Naopak "Rudí ďáblové" prohráli v Premier League poprvé od 2. listopadu.

Na Vicrage Road přitom dlouho nic nenasvědčovalo úspěchu domácích. Těm však skvěle vyšel vstup do druhé půle, kdy se i s přispěním chybujícího brankáře hostů Davida De Gey dostali do dvoubrankového trháků. Watford sice zůstává v tabulce poslední, bodově se ale dotáhl na Norwich. Manchester United klesl na osmou pozici.

Hornets před týdnem neuspěli v Liverpoolu, přesto jejich manažer Pearson ponechal sestavu beze změn. Podobně si počínal i lodivod Red Devils Solskjaer, a to navzdory ztrátě v minulém kole s Evertonem.

Na první zajímavou akci se čekalo opravdu hodně dlouhou dobu. Až ve 36. minutě se za obranou Watfordu zjevil Lingard, ovšem jeho únik skončil nepovedeným obloučkem, který přeletěl břevno. Domácí se dle očekávání zaměřili především na defenzivu, což fungovalo v podstatě celý první poločas, neboť až na Lingardovu šanci se Manchester United k ničemu nebezpečnému nedostal.

Proto se pět minut po změně stran postarali "Sršni" o velký šok. Po standardní situaci se k míči dostal Sarr, tomu volej příliš nesedl, jenže De Gea jej překvapivě nedokázal zkrotit a balón skrz jeho rukavice proskákal do sítě - 1:0. Tři minuty poté bylo na Vicarage Road ještě veseleji. Agilní Sarr vybojoval pro svůj tým penaltu, s níž si bez potíží střelou doprostřed brány poradil Deeney. Watford tak v podstatě zničehonic vedl o dvě branky.

Gólman domácích Foster se poprvé pořádně činil až v 59. minutě, kdy musel zasahovat proti štiplavému projektilu McTominaye. Deset minut poté chtěl snížit stav také Rashford, ale po pobídce od střídajícího Greenwooda mířil příliš vysoko. Na druhé straně odpověděl taktéž nepřesně Chalobah.

Tlak Manchesteru United vzrůstal, což podpořil i příchod po zranění se navrátivšího Pogby. Ten se v 84. minutě po přihrávce od Shawa dostal k technické střele, kterou výborně vyrazil Foster. Strážce domácí svatyně si poradil i v nastavení proti pokusu Martiala, a tak tři body překvapivě zůstaly ve Watfordu.

Góly: 30. Riyad Mahrez, 43. Ilkay Gündogan (pen.), 69. Gabriel Jesus - 22. Jamie Vardy

Přestože jejich borci jsou momentálně na mistrovství světa klubů, udál se v anglické Premier League pro fanoušky Liverpoolu zajímavý zápas. Setkali se totiž asi jediné dva týmy, které ještě mohou Reds ohrozit. Po Vardyho trefě sice vedl Leicester, avšak branky Mahreze, Gündogana a Jesuse znamenaly vítězství Manchesteru City.

Pep Guardiola udělal oproti předchozímu vítězství na Emirates dvě změny. Ve středu zálohy nahradil Rodriho Bernardo Silva, za Fodena zase zaskočil Mahrez. Stejný počet změn provedl i jeho protějšek Brendan Rodgers, který místo Praeta s Iheanachem nasadil Péreze a Barnese.

První vážnější ohrožení brány přišlo po čtvrt hodině. Mahrez nalil De Bruynemu, jehož rána z vápna skočila na tyči. Toho hráči Foxes využili. Barnes vyslal za obranu Jamieho Vardyho, jenž na malém vápně Edersona chytře přehodil a běžel se spoluhráči slavit.

Na vyrovnání se nečekalo dlouho. Bylo odehráno třicet minut, když si Riyad Mahrez zatáhl míč od pravé postranní čáry až skoro na střed a jeho pokus zejména díky Soyüncüově teči do Schmeichelova protipohybu skončil v síti.

Krátce před pauzou došlo u brankové čáry na souboj Pereiry se Sterlingem. Po něm se anglický křídelník poroučel k zemi, což sudí vyhodnotil jako faul. A jelikož to bylo ve vápně, kopala se penalta. Její exekuce se zhostil Ilkay Gündogan a přestože gólman vystihl směr, neměl proti dobře umístěné ráně šanci.

Po návratu ze šaten předvedl výbornou kličku De Bruyne, jenže šanci zkazil tím, že namísto střely volil přihrávku na obsazeného Jesuse. Po Sterlingově pasu pod sebe pálil Mahrez, tentokráte zachránil Lišky Schmeichel.

Při další situaci ale dánský gólman zůstal naprosto bezmocný. De Bruyne si zleva navedl míč až skoro k malému vápnu a poté náramně předložil Gabrielu Jesusovi, na nějž zívala odkrytá klec. Brazilec bez potíží zatloukl poslední hřebíček do rakve Leicesteru.

Kromě vítězství je pro Pepa Guardiolu pozitivem i návrat Sergia Agüera, který si zahrál poslední minuty. V tabulce se Citizens dotáhli Foxes na rozdíl jediného bodu.

Góly: 89. Jay Rodriguez

Trvalo to skoro až do Vánoc, ale nejhoršího zápasu roku jsme se přeci jenom dočkali. Sean Dyche si po něm pochvaloval, jak má hnusná vítězství moc rád a že s tím rozhodně nehodlá skoncovat. Duel Burnley v Bournemouthu doprovázel silný vítr - snad i on chtěl ze stadionu co nejrychleji pryč. Jedinou střelu na bránu z 89. minuty proměnil v tři body pro hosty Jay Rodriguez.

Hru pokazil nejen fujavec, ale i déšť, na jihu Anglie zkrátka nebylo fotbalu úplně přáno. Hodně se faulovalo, padlo šest žlutých karet, no a nejzajímavějšími situacemi byla drobná "atraktivní" zranění Ryana Frasera a Simona Francise. I ta se však naštěstí obešla bez následků v podobě střídání, prostě si kluci jen obvázali hlavu, potažmo zacpali krvácející nos.

Bournemouth málem dohrával v deseti, když Damoklův meč visel nad Philipem Billingem, VAR nakonec ukázal, že Ashley Barnes se skácel k zemi držíc se za obličej bez zjevného důvodu. Nic nového pod sluncem.

Duel na Goldsands byl prvním v dějinách, kdy hříšníci odcházející z ochozů ještě před konečným hvizdem měli na své trestuhodné chování právo. A zrovna tentokrát se jim to vymstilo. Neviděli totiž, jak Ashley Westwood zakroutil centr na hlavu Jaye Rodrigueze a ten první a jedinou střelou na branku rozhodl. Patří jim to.

Góly: 75. Jack Grealish - 21. Danny Ings, 31. Jack Stephens, 51. Danny Ings

Důležitý zápas o udržení v anglické Premier League nakonec lépe zvládli hosté ze Southamptonu, kteří zvítězili po výsledku 3:1 a podařilo se jim tak opustit sestupové příčky. Na kontě mají osmnáct bodů a posunuli se na sedmnáctou pozici, před svým sobotním rivalem si vytvořili tříbodový odstup. Domácí prohráli na nejvyšší scéně již počtvrté za sebou a v tabulce klesli na osmnácté místo, před devatenáctým Norwichem jsou o body tři.

Úvodní čtvrthodina nic zajímavého nepřinesla, následně mohli jít z ničeho nic do vedení Villains. Střílený centr z levé strany propadl až k volnému El Ghazimu, který však z mírného úhlu z otočky nedokázal vyzrát na připraveného brankáře McCarthyho. Krátce na to zahrozili na opačné straně také Saints, nicméně po prudkém pasu Redmonda z levého křídla hlavičkoval mimo prostor tří tyčí nabíhající Long.

Hosté se dokázali dostat do vedení po dvaceti odehraných minutách. Po hezké akci středem hřiště obdržel krásnou přihrávku za obranu protivníka Long a vystřelil. Gólman Heaton vyrazil balón před sebe k osamocenému Dannymu Ingsovi, který neměl s dorážkou do prázdné branky žádné problémy. Southampton po vstřelené brance ještě více ožil a ve 26. minutě mohl pojistit svůj náskok, ovšem po hlavičce Longa a teči Hauseho zasahoval na brankové čáře fantastický Heaton.

Hosté přeci jen zvýšili svůj náskok za dalších pět minut. Ward-Prowse rozehrál rohový kop z levé strany a před hranicí brankového území našel hlavičkujícího Jacka Stephense, jenž překonal marně se natahujícího strážce Aston Villy. V nastaveném čase úvodního dějství byl blízko ke snížení Guilbert, ale jeho ránu z osmnácti metrů odvrátil jednoruč na rohový kop pozorný McCarthy. Saints definitivně rozhodli o svém úspěchu šest minut po přestávce.

Podruhé v tomto střetnutí skóroval Ings, když po pobídce od Redmonda a smolného zásahu střídajícího Nakamby zavěsil z mírného úhlu do pravé šibenice - 0:3. Zhruba po hodině hry mohl přidat čtvrtou trefu FC aktivní Redmond, jenomže pálil do bližší boční sítě. Villains alespoň korigovali výsledek v 75. minutě, krásná rána Jacka Grealishe z hranice šestnáctky zaplavala přímo k pravé konstrukci. Domácí se na další snížení se až do závěrečného hvizdu nezmohli.

Góly: 23. Oliver McBurnie

Fotbalisté Brightonu nezvládli bitvu s konkurenčním Sheffieldem United a kvůli inkasované brance v polovině úvodního dějství podlehli svému protivníkovi nejtěsnějším poměrem 0:1, v Premier League tak po třech utkáních poprvé prohráli a momentálně se v tabulce nacházejí na třináctém místě. Naopak hosté pokračují v pohádkovém nováčkovském tažení, na konto si připsali třetí vítězství za sebou a patří jim úžasná pátá pozice s osmadvaceti body.

Sheffield byl od samého začátku mnohem aktivnější a hned po osmi odehraných minutách se mu povedlo rozvlnit síť, ovšem branka Egana po rohovém kopu z pravé strany nebyla uznána kvůli odhalenému hraní rukou. Po necelých dvaceti minutách si vytvořili velkou příležitost domácí, kdy z hranice pokutového území napřáhl Mooy a výrazně protáhl brankáře Hendersona, jenž ale perfektním zákrokem podržel svůj výběr.

Hosté rozhodli o svém úspěchu ve 23. minutě. Po dlouhém pasu z vlastní poloviny postupoval sám středem hřiště Oliver McBurnie, poté si udělal dostatek prostoru ke střele a z mírného úhlu orazítkoval svým projektilem bližší konstrukci, od které se balón odrazil do sítě. Pak se až do konce úvodního dějství nic zajímavého nestalo, po změně stran mohli "The Blades" pojistit svůj náskok a dostat tak protivníka definitivně na kolena.

Nejprve ve 49. minutě zahodil obrovskou tutovku McGoldrick, který se protlačil do samostatného úniku a dokonce i obešel gólmana Ryana, jenomže v zakončení se nedokázal dostatečně zkoncentrovat a trestuhodně mířil do boční sítě. O šest minut později se hostům dokonce povedlo skórovat, po přímém volném kopu z levé strany neudržel Ryan balón v náručí a dorážející O'Connel ho nadvakrát dopravil do prostoru tří tyčí.

Nicméně ani v tomto případě se Sheffield neradoval příliš dlouho, neboť se jednalo o ofsajd. Zhruba dvacet minut před závěrečným hvizdem vymyslel famózní střelu střídající Connolly a mířil přímo pod břevno, jenomže na poslední chvíli se vytáhl s neskutečným zásahem Henderson a uchránil svůj celek od pohromy. Ve zbývajícím průběhu si svěřenci trenéra Chrise Wildera již pohlídali těsný náskok a protivníka vůbec k ničemu nepustili.

Góly: 83. Miguel Almirón

Trvalo to dlouhých šestadvacet zápasů a 2191 minut, než se Miguel Almirón konečně dočkal svého prvního gólu od příchodu do Newcastlu, ovšem stálo to za to. Právě trefa paraguayského špílmachra totiž rozhodla střetnutí s Crystal Palace, které nenabídlo více branek než právě Almirónův zásah sedm minut před koncem.

Newcastle tak pokračuje ve sbírání dobrých výsledků a úspěšně zažehnává sestupové obavy ze začátku sezony, neboť s aktuálním ziskem 25 bodů se drží dokonce v horní polovině tabulky i před favorizovanými celky jako například Arsenalem. V St. James‘ Parku dokonce Magpies neprohráli již osmkrát po sobě a touto výhrou předskočili svého sobotního soupeře, který se naopak propadl na dvanácté místo.

Průlom skóre mohl přijít již mnohem dříve, kdyby Isaac Hayden obstál v samostatném úniku po výborné Almirónově kolmici, jenže záložník Newcastlu v klíčovém momentu nešťastně uklouzl a z celé akce nebylo ani řádné zakončení. Neúnavný Almirón posléze pokoušel střelecké štěstí sám, ale jeho kroucený pokus si na brankáře Guaitu nepřišel.

Hosté se po matném nástupu začali do zápasu více dostávat s přibývajícími minutami a první vážnější šanci si vypracovali pět minut před odchodem do kabin. Zahův únik po Bentekeho pasu však Martin Dúbravka zvládl zneškodnit, a když Milivojevićův přímý kop skončil těsně nad břevnem, první poločas skončil bez branek.

Také po změně stran bylo zapotřebí umu slovenského brankáře Newcastlu, když si Dúbravka poradil s ranou Jamese McArthura a čtvrthodinu před koncem i Christiana Bentekeho. Místo toho tak přišel direkt na opačné straně. Carrollova glavička na zadní tyč spadla k nabíhajícímu Almirónovi, jenž napálil míč do sítě a odstartoval divoké oslavy, které jej sice stály žlutou kartu, ale zároveň byly oslavami vítěznými.

Góly: 17. Todd Cantwell - 60. Romain Saïss, 81. Raúl Jiménez

Po dlouhé době minulý týden prohráli fotbalisté Wolves a dobře to s nimi nevypadalo ani nyní v Norwichi, kde prohrávali po brance Cantwella. Po přestávce však dokázali otočit Saiss a Jiméneze a hosté si tak odvezli všechny tři body.

Canaries se do toho hned od začátku pořádně opřeli a už v šesté minutě se musel zaskvět Patrício, který horko těžko vyškrábl McLeanovu křížnou přízemní ránu. Krátký byl na další takový Tetteyův pokus, jenž se odrazil od tyče a proběhl se podél brankové čáry.

Todd Cantwell už dokázal skóre otevřít. Po McLeanově centru k němu propadl míč na penaltu a anglický křídelník si s nastalou situací dokázal poradit. Záhy mohl vedení navýšit Pukki, jenže tváří v tvář Patríciovi se mu vůbec nezadařilo. A stejně dopadl souboj těchto dvou i krátce před pauzou.

Nedlouho po ní zpoza vápna napřáhl Buendía a jeho pokus skončil jen těsně nad. To mohl být zlomový moment zápasu, namísto toho se ale prosadili Vlci. Moutinhova spolupráce s Castrem a následný centr z levé strany vyvrcholily hlavičkou Romaina Saisse, proti níž byl gólman bezmocný.

Gól na kopačce měl po dalších deset minutách Raúl Jiménez, jenže trestuhodně přestřelil. V další situace už byl ale přesný. Po Netově centru zakončoval Doherty, jehož ránu Krul vyrazil právě k mexickému kanonýrovi, na nějž již čekal snadný úkol.

Ve zbytku utkání už jsme branku neviděli a Wolverhampton se tak dočasně přiblížil jen na dva body čtvrté Chelsea. Norwich zůstává předposlední.

Góly: -

Carlo Ancelotti s Mikelem Artetou na vlastní oči viděli, že je v nové roli kouče Evertonu, respektive Arsenalu čeká obrovský kus práce. Oba kluby se totiž po čerstvém jmenování nových trenérů vzájemným zápasem na Goodison Parku veskrze protrápily a rozešly se nakonec smírně bezbrankovou remízou.

Freddie Ljungberg ve svém posledním zápase v roli hlavního kouče sáhl k až nečekaně omlazené sestavě, kdy se na hřišti seřadili Saka, Nelson, Smith-Rowe i Martinelli. Ani sázka na dravé mládí na úkor zkušenějších a dražších posil jako Özil, Lacazette či Pépé však Arsenalu nevycházela a čím méně toho o výkonu hostí v prvním poločase zazní, tím lépe. Za celou úvodní pětačtyřicetiminutovku si Kanonýři vypracovali jedinou střeleckou příležitost, když těsně před odchodem do kabin pálil nepřesně Gabriel Martinelli.

Stejně jako nově jmenovaný kouč Arsenalu Mikel Arteta však nemohl být na tribuně Goodison Parku spokojen ani Carlo Ancelotti, neboť jeho nový klub nebyl o moc lepší. Evertonští si sice vypracovali více střel, ovšem Bernd Leno přesto nemusel ani jedinkrát zasahovat a poločasový stav 0:0 přesně odrážel bezradné dění na hřišti.

Ať už o přestávce v kabině Arsenalu zaznělo cokoli, dostavilo se po změně stran alespoň na chvíli viditelné zlepšení. Hned v úvodních minutách měl dvě slibné šance do té doby neviditelný Piérre-Emerick Aubameyang, jenže ani jednou si v zakončení po přistrčeních Chamberse s Torreirou neporadil ideálně a Jordan Pickford stačil vždy bezpečně zasáhnout.

Tím se však Kanonýři vyčerpali a po čtvrthodině hry se opět dostali ke slovu domácí, kteří trpělivým soustavným tlakem vyčkávali na svou šanci, až v 68. minutě měl průlom skóre na dosah Dominic Calvert-Lewin, jehož dělovku však stačila obrana Arsenalu na poslední chvíli zablokovat. Poté ale převaha Evertonu znovu vyprchala a utkání se vrátilo k nezáživnému boji ve středu pole z prvního poločasu.

Na závěrečné minuty se ještě Duncan Ferguson snažil oživit hru střídáním, ovšem ani dvojice Keane-Kean Toffees nepomohla, stejně jako nasazení Alexandra Lacazetta s Joem Willockem na straně Arsenalu. Oba kluby se tak místo tolik potřebného zisku tří bodů musí smířit s jediným, ovšem za předvedené výkony si ani jeden z nich vítězství ani nezasloužil.