Primera Division - souhrn 4. kola

Góly: 13. Álvaro Negredo (pen.) - 54. Pablo Pinillos

Sevilla podruhé v sezóně ztratila na domácím trávníku body, když po Deportivu La Coruña remizovala i se zlepšujícím se Racingem Santander, který si ze stadionu Sáncheze Pizjuána odváží velmi cenný bod, jenž jistojistě dobře poslouží v boji o udržení v soutěži.

Co nejde hostům upřít, byla snaha získat všechny tři body. Narozdíl od domácího mužstva, které skutečně ani v minulých utkáních nepředvádělo žádné skvostné výkony, se Racing po vyrovnávací brance tlačil do ofenzívy a nechybělo málo, aby si z horké andaluské půdy odvezl domů do Santanderu všechny tři body.

Sevillistas byli v prvním dějství mnohem aktivnější a nebýt několika výborných zákroků Toña, Racing by si asi těžko odvezl bod. V sedmé minutě mířil z přímého kopu jen těsně vedle Diego Perotti, jenž se stal šťastným hrdinou svého mužstva o šest minut později.

Diego Perotti dostal dobrý míč za obranu a snažil se jej ihned hlavičkou odeslat za záda vyběhnuvšího Toña, který ve snaze zasáhnout na poslední chvíli míč profackoval Perottiho, který sice dostal pořádně za vyučenou, ale vybojoval pro své mužstvo pokutový kop. K exekuci se podruhé v sezóně postavil španělský reprezentant Álvaro Negredo a bez větších potíží uklidil míč do sítě.

Následující minuty patřily opět jen a jen Rojiblancos, kteří si připsali několik zajímavých střel. Ve čtyřiadvacáté minutě pálil do připraveného Toña Luca Cigarini a o pět minut později ověřil pevnost reklamních poutačů vedle santanderské branky Tiberio Guarente.

Poněkud větší příležitost měl v pětatřicáté minutě Diego Perotti po úžasné přihrávce Álvara Negreda. Dvaadvacetiletý argentinský záložník Toñovi naznačil střelu, ale udělal blafák, na který zkušený jednatřicetiletý mazák Toño vyzrál a obrovskou šanci zneškodnil. V závěru prvního dějství poprvé a hnedle zostra vystrčil růžky Racing. Zejména ve druhém dějství velmi aktivní Pedro Munitis výborně odcentroval do šestnáctky, kde si na centr naběhl Manuel Arana a pořádně prověřil reflexy jinak opět vynikajícího Andrése Palopa. Racing se osmělil, ale ta pravá mela měla přijít až po přestávce.

Racing hýřil aktivitou a směle se mohl se Sevillou rovnat, když ale pak v třiapadesáté minutě vyrovnal, převzal iniciativu a byl v průběhu druhého poločasu mnohem nebezpečnější. Vyrovnávací trefa přišla v již zmiňované době po krásném centru Adriána Gónzaleze a ještě krásnější pumelici Pabla Pinillose, který parádní ranou našponoval síť za Palopovými zády tak, že ohrožovala fanoušky na tribuně za brankou.

Racing Club byl v dalším průběhu mnohem aktivnější a fanoušci Rojiblancos mohou děkovat svému obdivovanému brankáři Andrési Palopovi a relativně skálopevné obraně, že nemuseli odcházet ze stadionu s trpkým pocitem, jenž vyvolá každá porážka vašeho oblíbeného týmu.

Góly: 34. Nilmar

Kapičkami deště skrápěný El Madrigal a jeho výborně se jevící pažit byly svědky na španělské poměry mírně nadprůměrného utkání, nikoliv však gólových hodů. Deportivo La Coruña přijelo do valencijského distriktu hájit prozatímní neporazitelnost, ale kvůli brance brazilského kanonýra Nilmara, který se vyhoupl se stoprocentní bilancí vstřelených branek do čela tabulky střelců, o ní zaslouženě přišel.

Villarreal se díky třetí výhře v řadě posunul na třetí příčku tabulky a dýchá na záda duu lídrů soutěže vedoucímu Realu Madrid a jen o skóre horší Valencii. Deportivo je na opačné straně barikády a po čtyřech kolech mu překvapivě až na sedmnácté pozici s pouhopouhým jednobodovým náskokem na poslední Zaragozu.

Největší slabinou celku vedeném Miguelem Ángelem Lotinou je ofenzíva. Galícijský tým ve čtyřech kolech vstřelil všehovšudy jen dvě branky, a co víc, obě byly ze značky pokutového kopu. Jestli s tímto obrovským problémem Lotinovi muži něco neudělají, budou mít letos velké potíže s udržením. Poněkud sebevědomé prohlášení, možná to přeháním!

Deportivo postrádalo kreativitu, nápad, myšlenku, a tak více hrozili těmito schopnostmi a dovednostmi obdaření domácí. Giuseppe Rossi minul po Nilmarově zablokované ráně branku, následně zkoušel z dálky vypálit agilní Marcos Senna, ale Manu byl připraven. Druhou polovinu prvního dějství načal povedenou ranou Cani, ale stejně jako jeho následovníci ve druhém poločase Santi Cazorla a opět Giuseppe Rossi ztroskotal na jistě chytajícím Manuovi, který odchytal skutečně velmi dobrý zápas a byl Deportivu velkou jistotou.

Rozhodující okamžik zápasu přišel krátce po půlhodině hry, kdy se dobře hrající Villarreal dočkal zasloužené odměny za svou snahu a nápor, jímž Deportivo mačkal od dvacáté minuty. Nilmar využil výborné přihrávky Ángela Lopeze na roh šestnáctky a pohotovou střelou uklidil míč s přispěním tyče do sítě bezmocného Manua.

Po obrátce pokračoval mírný nápor domácího mužstva, které hosty nepustilo k žádnému vážnějšímu ohrožení Lopézovy branky. Depor se přesto snažil, střílel z delších instancí, ale branku zkušeného brankáře vlivem nepřesné koncovky nebo uspěchanosti zakončení neohrozil. Asi největší šance na vyrovnání měli ve druhém poločase Lassad, jeho střídající Juca a Yves Desmares.

Góly: 54. Salomón Rondón, 61. Apońo (pen.)

Pozor! Málaga vystrkuje růžky a dává všem pochybovačům na vědomí, že letos již nechce bojovat o setrvání v soutěži, ale že má kvalitu a potenciál na to porvat se o dobrý střed tabulky, ne-li nejbližší pohárové příčky. Domácí Getafe propáslo možnost posunout se na dohled pohárovým příčkám.

V mužstvu Málagy se přes léto odehrálo velkém množství změn počínaje příchodem vlivného arabského šejka Abdullaha bin Nassera Al Thaniho, pokračuje příchodem Jesualda Perreiry a konče koupí několika kvalitních posil. Málaga dobrou formu potvrdila již minulý týden, kdy herně přehrála velkého andaluského rivala ze Sevilly, ale nedočkala se potřebného bodového ohodnocení za svůj výkon a prohrála 1:2.

Getafe nepotvrdilo dobré výsledky z posledních týdnů a svého soupeře dokázalo výrazně předčít pouze v prvním dějství. Již v páté minutě prověřil Rubénovu pozornost Javier Arizmendi, ale omnoho větší příležitost měl o pět minut později na druhé straně Quincy Owusu-Abeyie, který po přihrávce Apoña tváří tvář neuspěl výborně vyběhnuvšímu Codinovi, jenž však míč vyrazil pouze k dobíhajícímu strůjci úvodní přihrávky Apoñovi, jenž sice Codinu překonal, ale za v La Coruni fantasticky chytajícího brankáře zaskočil Cata Díaz. Do konce poločasu se dvěma nepřesnými střelami prezentoval Adrián Colunga.

Po obrátce převzala iniciativu Málaga, na níž byl znát větší odpočinek a hlavně větší kvalita, hbitost a přesnost. V čtyřiapadesáté minutě se mohl andaluský tým radovat z první branky, když Sandro Silva našel za obranu pelášícího, skvěle hrajícího forvarda José Rondóna, který výrazně tísněn Catou Díazem dokázal parádní ranou prostřelit bezmocného Codinu v brance Getafe.

V šedesáté minutě přišel klíčový okamžik utkání, který jej v podstatě nadobro rozhodl. Dobře hrající Eliseu dostal na pravou stranu od jednoho z nejlepších mužů na hřišti Apoña skvělý pas, k němuž si to však nasměroval i brankář Codina. Eliseu byl u míče dřív, brankáře Getafe přehodil, ale jeho střela se odrazila od tyče do pokutového území, kde mičudu Eliseu doběhl a byl ve snaze obejít Rafu stržen na zem. Rafa byl po druhé žluté kartě vyloučen a Málaga dostala výhodu pokutového kopu. K míči se postavil šestadvacetiletý středopolař Antonio Galdeano Benítez, jenž však na zádech nosí přezdívku Apoño, a poslal míč nekompromisní ranou do šibenice.

Málagu posléze oslabil kapitán Jesús Gámez, který dostal druhou žlutou kartu a musel se jít stejně jako Rafa o několik minut před tím předčasně osprchovat. V následujících minutách předváděla obě mužstva hodně pohledný fotbal, využívala zvětšený prostor ke kombinacím a snažila se střílet z každých pozic. Na obou stranách se v dalším průběhu parádně ukázali oba brankáři.

První na řadu přišel hostující šestadvacetiletý brankář Rubén Martínez, který překrásnou robinsonádou zneškodnil tečovanou střelu Maného. Na druhé straně musel rychle cupitat zpátky Jordi Codina, jehož pozice si všiml Owusu-Abeyie a snažil se ho přehodit parádní ranou z pětatřiceti metrů. Codina však ukázal rychlé nohy a střelu krásným skokem vzad zneškodnil. Závěr utkání již žádnou vážnější příležitost a hlavně ani nápor domácího mužstva nepřinesl.

Góly: 83. Aritz Aduriz - 19. Simão

Valencia si připsala první ztrátu, když nedokázala ve druhém dějství matnému a nikterak dobře hrajícímu Atléticu Madrid vstřelit více než jen jednu jedinou branku. Rojiblancos od osmnácté minuty zaslouženě vedli, neboť byli v prvním poločase aktivnější než domácí celek, a připsali si další dobré šance na zvýšení náskoku.

Po obrátce již na hřišti fungovalo jediné mužstvo, a to tým domácích Netopýrů, který se však dlouhou dobu nedokázal prosadit. Sedm minut před koncem se to konečně podařilo baskickému kanonýrovi Aritzovi Adurizovi, ale na víc než na tuto trefu Valencijští neměli čas. Z pohledu domácích jde o ztrátu dvou bodů, z pohledu hostí samozřejmě o zisk plusového bodu.

V osmnácté minutě předvedlo Atlético Madrid protiútok jako z fotbalové učebnice. Valencia zahrávala rohový kop, ale ten dokázala obrana odvrátit. K odraženému míči se dostal Diego Forlán, který nalezl nabíhajícího pravého beka a kapitána mužstva Antonia Lopéze ve sprintu na polovině domácích, kde dlouhý pas netrefil chybující Ricardo Costa a dal Lopézovi možnost přiťuknout míč dalšímu kvapně běžícímu hráči Atlética Madrid Simaovi Sabrossovi, který poslal přesnou ranou k tyči podél padajícího Césara Sáncheze Atlético Madrid do vedení.

V závěru poločasu měli Rojiblancos obrovskou šanci na zdvojnásobení vedení, Diego Forlán ale nedokázal trefit odkrytou branku domácích poté, co vyřadil ze hry jak bránícího Ricarda Costu, tak i zkušeného brankáře Césara Sáncheze.

Po obrátce se nejprve zaskvěl velkou chybou Luís Perea, který nahradil v sestavě vykartovaného Tomáše Ujfalušiho, ale jeho nepovedenou malou domů nakonec zachránil pohotovým výběhem opět skvěle chytající David De Gea. Po hluché dvacetiminutovce se dostal do šance Diego Forlán, kterému v poslední chvíli vypíchl míč vracející se Maduro. V dvaasedmdesáté minutě musel předvést parádní robinsonádu devatenáctiletý brankář Atlética Madrid David De Gea proti pohotové střele Roberta Soldada, ale hlavičce Aritze Adurize o deset minut později již zabránit nemohl.

Po skrumáži u pravého rohového praporku poblíž území Atlética Madrid se dostal míč k Davidu Albeldovi, který poslal míč do pokutového území a příjemce Aritz Aduriz přeskočil nereagujícího Luíse Pereu a zaslouženě vyrovnal. V závěru utkání se před oběma brankami spíše žlutilo, než střílelo, a tak zápas skončil nerozhodným rozuzlením.

Góly: 39. Sergio González

Levante si připsalo krapet nečekané vítězství na půdě andaluské Almeríe a po čtyřech kolech opouští absolutní dno tabulky, na které bolestivě dopadla Zaragoza, a se stejným počtem bodů právě Almería. Levante v dnešním duelu svého soka nepředčilo, ba naopak se muselo bránit tu mírnému, tu velkému náporu domácího mužstva, které svému soupeři polovolilo jen dvakrát přesně vystřelit na branku, ale jednou se z toho vyklubal překrásný gól Sergia Gonzáleze.

Velký zápas v dresu méně známějšího valencijského klubu odchytal debutant v brance Levante Manolo Reina, který letos nastoupil k prvnímu zápasu za první mužstvo a hned mu šesti dobrými zákroky pomohl k vítězství nad jedním z konkurentů v boji o udržení.

Pětadvacetiletý brankář Levante byl v plné permanenci již po pěti minutách hry, kdy za šestnáctkou napřáhl Albert Crusat, ale jeho střela postrádala jak přesnost, tak razanci. Jeho oponent, výborně hodnocený brazilský brankář Diego Alvés, se zaskvěl parádním zákrokem po čtyřiadvaceti minutách hry, kdy zastavil fantastickou robinsonádou střelu Xaviho Torrese.

Právě po střele Xaviho Torrese převzali na několik minut hosté iniciativu a nakonec se radovali v podstatě ze zaslouženého úderu, jímž nakonec domácí mužstvo skolili. První střelecký pokus ve zlepšené fázi hry na sebe nenechal čekat, jen těsně nad břevnem proletěl míč po střele Valmira Valda. Hosté se rozhodujícího okamžiku dočkali v devětatřicáté minuty.

Ruben Suárez odcentroval do pokutového území od rohového praporku, ale míč obrana domácího mužstva odvrátila. Naneštěstí na správném místě ve správný čas stál Sergio González, který překrásnou ranou k pravé tyči nedal brankáři Almeríe žádnou šanci. Veselejší šla do kabin jedenáctka hostí.

Po obrátce měla Almería obrovskou převahu vyjádřenou několika střeleckými pokusy, které se však za záda dobře chytajícího Reiny nedostaly. První zkoušel své štěstí Leonardo Ulloa, ale jeho hlavička našla jen připravené rukavice brankáře Reiny.

V sedmdesáté minutě předvedl Reina svůj nejlepší zákrok, když výtečným skokem zlikvidoval parádní střelu Pabla Piattiho, kterou s vypětím všech sil a zapojením všech kvalit vytěsnil na rohový kop. V závěru druhého dějství, za velkého tlaku domácího mužstva si připsal Manolo Reina další dva dobré zákroky, tentokráte proti střelám Miguela Ángela Corony a opět agilního, ale neúspěšného Pabla Piattiho. I díky jistotě v brance a nemohoucnosti domácích střelců si Levante odvezlo první body a jeho pozice je rázem příznivější.

Góly: -

Real Zaragoza stále čeká na své první vítězství v novém ročníku španělské nejvyšší soutěže. Výsledek by napovídal, že šlo o nudné utkání, přesto zápas nepostrádal na atraktivitě a utkání skončilo bezbrankovou remízou proto, že se dařilo oběma brankářům.

O poznání těžší úlohu měl hostující brankář Juan Calatayud, který musel předvést několik obtížných zákroků, jimiž zabránil radosti v táboře Manos. Hérculanos však také měli své šance na rozhodnutí zápasu, ovšem i někdejší brankář Atlética Madrid Leo Franco podržel svůj tým a udržel čistý štít.

Zaragoza se tentokráte vyvarovala posledního domácího zklamání, kdy již po čtyřiatřiceti minutách prohrávala o pět branek s Málagou, a tentokrát svého soupeře v prvních minutách předčila. V desáté minutě si připsal první zajímavý pokus Nicolas Bertolo, ale jeho hlavička nenašla cestu mezi tři tyče a přeletěla břevno.

Vážnější hrozbu pro Calatayuda představoval přímý volný kop dalšího bývalého hráče Atlética Madrid Florenta Sinama-Pongolleho, který sice strefil branku, ale jeho pokus zkušený třicetiletý brankář hostí vyrazil. Po půlhodině hry si vytvořila první tutovku i hostující jedenáctka, ale Leo Franco bezvadně zasáhl proti střele Jorgeho Toteho.

Po obrátce se mohl do listiny střelců zapsat Jiří Jarošík, ale ani jeho hlavička, ani jeho dalekonosný střelecký pokus se do branky Hérculesu nevešly. Oba brankáři se posléze předvedli v nejlepším světle proti střelám hostujícího kanonýra Davida Trezegueta, respektive pokusu domácí opory Ángela Lafity. Další parádní zákrok si připsal Leo Franco v pětasedmdesáté minutě proti střele někdejší naděje Realu Madrid Roystona Drentheho, potažmo slavného francouzského reprezentanta Davida Trezegueta.

V nastaveném čase měla Zaragoza obrovskou možnost na zvrácení pro ní nepříznivého výsledku, ovšem Calatayud předvedl proti střele Marca Péreze další skvělý zákrok a uchránil Hércules od třetí porážky v soutěži.

Góly: 49. David Villa

Šampión nezaváhal, přesto neoslnil a nepřipravil svým fanouškům podobný gólostroj jako v posledním domácím klání proti řeckému Panathinaikosu Atény. Tentokrát o hubeném a vychrtlém jednobrankovém vítězství rozhodl a svůj domovský klub popravil rodák z Gijónu David Villa, který využil perfektní kolmice Daniho Alvése krátce po začátku druhého dějství.

Blaugranas měli v celém zápase převahu a nepustili jediné asturijské vyslance v soutěži do pražádné nebezpečné možnosti. Většinu průniků a nebezpečných situacích zastavila pozorná obrana, popřípadě dobrý výběh jistého, ale nikterak zaměstnaného Victora Valdése.

Sporting nastoupil na hřiště v barcelonském kotli Camp Nou podle očekávání v notně pozměněné sestavě oproti zápasu s Athleticem Club a je třeba podotknout, že dlouhou dobu držel s domácími borci krok a výsledkově rozhodně nezklamal, ba naopak již podruhé za sebou odešel s Barcelonou poražen pouze o jednu branku. Domácí mužstvo může žehrat jen a jen na svou chatrnou koncovku, kvůli níž přišlo o několik branek v síti dobře chytajícího novice v sestavě poskládané Manolem Preciadem Ivána Pichu Cuéllara.

Již od prvních minut bylo navýsost zřejmé, kdo je na hřišti pánem. Blaugranas kontrolovali střed hřiště a postupně zatlačovali obranný val Gijónu hlouběji a hlouběji ke své brance. První šance domácího mužstva na sebe nenechala dlouho čekat. Gabriel Milito parádním pasem nalezl v šestnáctce neobsazeného Andrése Iniestu, který dobrou přízemní a prudkou ranou pořádně zaměstnal paže Ivána Cuéllara. V prvním poločase si aktivní domácí mužstvo připsalo další dvě šance, nejprve se neprosadil kanonýr David Villa, načež následovalo opět nevyužité sólíčko odchovance Barcelony Bojana Krkiče.

Po obrátce devětatřicetiletý domácí stratég Pep Guardiola posílil ofenzívu a hned ve třetí minutě po druhý poločas startujícím hvizdu rozhodčího Paradase Romera se prosadil odchovanec gijónské kopané David Villa, který využil perfektní kolmice Daniho Alvése a bez větších potíží prostřelil tentokráte bezmocného Ivana Cuéllara.

Tempo i kvalita zápasu pomalu upadaly, jako by se Barca spokojila s nejtěsnějším možným vítězstvím. Mírně zklamané ochozy dlouhou dobu čekaly na nějakou vážnější příležitost, která přišla až v nastaveném čase, ale na druhé straně, než mnozí očekávali. Namísto pojišťující branky totiž mohla Barcelona inkasovat, ovšem parádní dalekonosná střela Davida Barrala se jen těsně nevešla mezi tři tyče. Barcelona si připsala ušmudlané, leč zasloužené vítězství a s devíti body pronásleduje duo desetibodových lídrů soutěže z Madridu a Valencie.

Góly: 29. Cristiano Ronaldo (pen.), 79. Gonzalo Higuaín, 87. Karim Benzema

Real Madrid si připsal třetí ligové vítězství v řadě, když porazil doma barcelonský Espanyol v poměru 3:0. O góly se podělili Ronaldo, Higuaín a Benzema. Kromě tří branek padly i tři červené karty a řada nepřesných výroků sudího Close Gómeze.

Bílý balet nenechal nic na náhodě a i tentokrát si poradil na vlastní půdě s Espanyolem Barcelona. Domácí měli po většinu zápasu převahu, hosté hrozili zejména z brejků. Vývoj zápasu ovlivnilo několik výroků rozhodčího Gómeze.

Domácí nastoupili v základu s Lassem místo Khediry ve středu zálohy, "los pericos" nahradili na stoperu Ruize Galánem, místo něhož hrál v záloze Molina. Hosté začali aktivním presinkem a zkraje zápasu favorita k ničemu nepustili. K první střele se dostal v 6. minutě Callejón, ale křížným volejem těsně minul zadní tyč Casillasovy branky. Za Real odpověděl po přihrávce Özila pohotovou střelou Di María, ale Kameni výborně vyrazil.

Real se postupně ujal režie zápasu, ale další šanci měl až v 16. minutě po rohu Ramos, který však přestřelil. O devět minut poté se probil do vápna Di María, jeho střela ale minula zadní tyč svatyně hostí. Ve 28. minutě zahrával Ronaldo přímý kop, míč však zasáhl rukou ve zdi stojící Luis García a Portugalec penaltu byť s jedním opakováním proměnil, čímž poslal domácí do vedení. Nařízená penalta nicméně nebyla až tak jasná.

Další možnost ke skórování měl Higuaín, ale jeho ránu srazila obrana hostí. Až do poločasu byl obraz hry takřka stejný, až ve 42. minutě pálil nad Verdú. Do šaten šli s nejtěsnějším vedením domácí.

Hned po přestávce mohl zvýšit Higuaín, ale po hlavičce Ramose jeho rána z malého vápna šla těsně vedle. Hosté se osmělili v 52. minutě, to střílel křižně a mimo Sergio García, vzápětí pálil Verdú a Casillas jeho střelu rukou vyrazil. Pak byl ale během pěti minut po dvou žlutých kartách vyloučen Pepe a Bílý balet šel do deseti. Casillas poté vyrazil nebezpečný centr těsně před Forlínem.

V 63. minutě byl ale na druhé straně vyloučen poměrně přísně za faul na Ronalda stoper Galán a síly se vyrovnaly. Higuaín se prodral do vápna a jeho střelu vyrazil nohama Kameni. Mourinho stáhl Ramose na stopera, do hry poslal Khediru a Arbelou a Real opět začal tlačit.

V 70. minutě přestřelil po centru Higuaína hlavou Ramos, za osm minut Argentinec tvrdě vystřelil a jeho střelu Kameni vyrazil. V 79. minutě už ale Real skóroval. Cristiano Ronaldo v brejku přihrál přesně Higuaínovi a ten střelou k bližší tyči zvýšil náskok domácích. Za tři minuty se probil do vápna Ronaldo, jeho ránu ovšem Kameni vyrazil.

V závěrečné fázi zápasu nejprve tvrdě hlavičkoval vystřídavší Álvaro. Na druhé straně se o poslední zápis do historie zápasu postaral další náhradník Benzema, který ve vápně převzal přihrávku od Lasse, naznačil přihrávku a míč uklidil k levé tyči. Po gólu byl ještě vyloučen za protesty Forlín. Real se tak alespoň do zítřka ujal vedení v tabulce La Ligy.

Góly: 44. David López, 62. Mikel San José (pen.), 90. Íñigo Pérez

Athletic Club bez větších potíží porazil Mallorcu a vyhoupl tam kam podle předpokladů a kvality kádru jednoznačně patří, tedy na špici tabulky. Baskičtí Lvi svěřence někdejšího výborného dánského fotbalisty Michaela Laudrupa k pražádnému ohrožení branky.

Úvodních dvacet minut patřilo velmi aktivnímu středopolaři baskického celku Javimarovi, který hnedle třikrát prověřil pevnost zdi jméneme Dudu Aouate a v jednom případě i pevnost reklamních panelů vedle. Další skvělou příležitost měl mladičký supertalent Muniain, který svým průnikem z pravé strany a zejména dobrou střelou zaměstnal nohy a paže brankáře Mallorcy Dudu Aouateho.

Klíčový okamžik utkání přišel minutu před koncem prvního dějství. David Lopéz poslal do pokutového území z pravé strany levačkou prudký falšovaný přízemní centr, který k překvapení všech proletěl šestnáctkou a skončil u levé tyče překvapeného a zároveň naprosto bezmocného Aouateho.

Athletic Club byl i ve druhém dějství aktivnější, než hostující celek a dvaašedesáté minutě se dočkal navýšení náskoku. Opora Mallorcy, kvalitní stoper Nunes zahrál v pokutovém území rukou a to neuniklo pozornosti hlavního sudího, který neváhal ani vteřinu a odpískal pokutový kop.

Exekuce penalt je však pro hráče Athleticu obrovské utrpení, v minulé sezóně se z penaltového puntíku prosadili jen v několika málo případech a u exekuce samotné se vystřídal snad celý tým. Nyní se k mičudě postavil stoper Mikes San José, který celé léto trénoval jenom střílení penalt, a podařilo se. Athletic zdvojnásobil vedení a mířil za třemi body.V závěru ještě přidal třetí branku po Susaetově centru a následné zablokované střely Fernanda Llorenteho z dorážky Iñigo Pérez.

Góly: 38. Walter Pandiani, 42. Javier Camuñas, 75. Carlos Aranda - 16. Raúl Tamudo

První baskické derby přineslo atraktivní podívanou, obzvláště dobrou atmosféru v pamplonské fotbalové pevnosti Reyno de Navarra a hlavně zasloužené vítězství Osasuna, která se po třech kolech strádání dočkala nejen prvního vítězství, ale vůbec prvních branek v probíhajícím ročníku španělské nejvyšší soutěže.

Real Sociedead nedokázal navázat na výkony proti Villarrealu, Realu Madrid či Almeríi a na svého soupeře tentokráte vůbec nestačil. Úvodní minuty sice patřili svěřencům Martína Lasarteho, ale po vstřelené brance se postupně útočná aktivita a vůbec kvalita pomalu přesouvala na stranu domácích, kteří v závěru prvního dějství dvěma brankami naprosto otočili průběh zápasu. Ve druhé už Rojilos ovládali hru a brankou Carlose Arandy pojistili své vítězství.

Již ve druhé minutě jen těsně minul branku hlavičkující Miguel Flaño, ale první vážnější ohrožení branky kteréhokoliv brankáře přišlo až v šestnácté minutě, pokud tedy o vstřelené brance lze hovořit jako o ohrožení. Letní posila z Espanyolu Raúl Tamudo se odvděčil svému klubu třetí brankou v sezóně, když mu obrana Osasuny za svá záda prodloužilo dlouhý nákop Claudia Brava a on poté překonal osamoceného Ricarda v domácí brance.

Záhy prosvištěla nad brankářem Ricardem další Tamudova střela, na druhé straně poprvé zahrozil Walter Pandiani, ale Claudia Brava krátce před završením první třetiny utkání nepřekonal. Jeho čas přišel až v osmatřicáté minutě, kdy překrásný centr Nacho Monreala umístil za záda Claudia Brava a srovnal skóre.

Neuběhly ani čtyři minuty a Osasuna se radovala podruhé! Juanfran podnikl jeden ze svých lepších průniků z pravé strany, obešel dva hráče a poslal před branku perfektní prudkou přihrávku, kterou umístil do odkryté sítě Javi Camuñas, jenž zajistil poločasové vedení Osasuny.

Po obrátce už byl Real Sociedad prakticky bez šance, protože domácí kontrolovali hru a nepouštěli baskického rivala do žádné další příležitosti. Byla to naopak Osasuna, která dvakrát zahrozila z kopaček Juanfrana a Camuñase a které se podařilo v čtvrthodinu před koncem vstřelit pojišťující trefu. Po rohovém kopu se míč odrážel všemi směry, nakonec však skončil u Fernanda Soriana, který přesným centrem na zadní tyč vybídl Arandu ke skórování a Carlos Aranda jako kovaný útočník tuto pobídku přijal. Osasuna v závěru bez větších potíží pohlídala dvoubrankové vedení a raduje se ze zaslouženého a velmi důležitého vítězství.