Primera Division - souhrn 3. kola

Góly: 49. Andrés Guardado (pen.), 58. Andrés Guardado (pen.) - 33. Diego Colotto (vl.), 68. Javier Arizmendi

Byl jsem přespříliš skeptický a mrzutý k oběma mužstvům! Omlouvám se jim a děkuji za parádní podívanou, kterou se pokusím čtenářům alespoň částečně přiblížit reportáží. Nemohu najít jediné negativum či slovo, jímž bych pohanil tento skvělý zápas.

Od prvních minut se hrálo v abnormálně vysokém tempu, za přijatelně výborné atmosféry na Riazoru, jenž byl zaplněn sotva ze dvou třetin, a hlavně v nadstandardním ofenzivním duchu. Obě mužstva neotálela a nabízela fanouškům skvostné fotbalové momenty, vyhýbala se nezdvořilým faulům a vytvářela si velké množství šancí.

Výrazně aktivnější bylo domácí mužstvo, které bohužel pro fanoušky galícijského klubu naprosto propadlo v koncovce. To příznivci Getafe asi budou vznášet do nebes brankáře osmadvacetiletého rodáka z Barcelony, výborně chytajícího Jordiho Codinu, který pochytal několik stoprocentních šancí a stal se největším hrdinou utkání. Proti brilantně kopnutým penaltám Andrése Guardada neměl šanci, ale jinak chytal famózně.

Utkání se rozjíždělo pomaleji, ale po dvaceti minutách se začaly dít věci. První pološance a náznaky si připsal Depor, ale první branka náležela hostujícímu mužstvu. Krátce po půlhodině hry Codina zlikvidoval střelu Guardada, rychle rozehrál a velmi dobrý brejk Getafe zakončil s nepřesnou střelou Adrian Colunga. Nepřesnou proto, že by branku z výhodné pozice netrefil, avšak svůj pokus nasměroval do stojícího Colotta, který si míč nechtěně srazil do vlastní sítě.

Po brance následovaly nevyužité možnosti Andrése Guardada a Ivana Marcana, kteří ztroskotali na zahřívajícím se Codinovi, jehož skvělé zákroky ještě měly přijít. Poločas se dohrál v relativním klidu a nic nenasvědčovalo tomu, že se již tak kvalitní mač strhne v přenádhernou podívanou.

Představení začalo hned po obrátce. Marcano zahrál v pokutovém území rukou a rozhodčí neváhal poněkud přísněji odpískat pokutový kop. K exekuci se postavil Andrés Guardado a z dvanáctiyardové hranice překonal bezmocného Codinu.

O sedm minut později přišel další pokutový kop, tentokrát za Boatengovu nebezpečnou hru, jímž mám na mysli jeho sice efektivní odkop nůžkami, ale také ohrožení celistvosti Guardadovy čelisti. Sám postižený se opět nemýlil a poslal nekompromisní střelou domácí mužstvo do vedení.

Depor byl mnohem lepší, hýřil aktivitou, ale Getafe dokázalo naplno využít jakoukoliv nabídnutou šanci k výraznému ohrožení Manuovy svatyně. V devětasedmdesáté minutě se Getafe podařilo vstřelit vyrovnávací branku. Skvělou střelou se prezentoval útočník Javier Arizmendi a nedal Manuovi pražádnou šanci.

Getafe se většinou bránilo, ale o několik minut později mělo velmi další obrovskou příležitost! Manu del Moral se odhodlal k dalekonosné střele a přenádhernou střelou rozezvučel břevno za zády diváka Manua. V osmdesáté minutě přišel moment, který podpořil tlak Deportivo La Coruña, neboť se Pedro Mosquera rozhodl předčasně osprchovat, vyinkasoval druhou žlutou a musel se pakovat ze hřiště.

Depor v posledních deseti minutách a nastaveném čase bušil na Codinovu bránu jako hluchý na dveře poslouchárny heavymetalových písní, ale naprosto selhal v koncovce. Codina nejprve reflexivním zákrokem levou paží zlikvidoval obrovskou šanci Lassada a zanedlouho musel předvést další exklusivní zákrok proti dvěma velmi nebezpečným střelám Rikiho. Na druhé straně se činil Manu proti střele Daniho Pareja, ale poslední minuty patřili přece jenom Super Deporu, který nalezl největšího paliče v osobě Rikiho, který podruhé sám před Codinou zklamal a nechal vyniknout brankáře Getafe.

Mužstvo z madridského předměstí nakonec zuby nehty udrželo remízu a zklamaný Miguel Ángel Lotina dal nakopnutím flašky najevo, že i on by dokázal některé šance zakončit mnohem lépe. Depor může žehrat nad fatální koncovkou svých střelců a nad špatnou koncovkou, Getafe děkuje Codinovi a velmi dobré produktivitě.

Góly: 14. Salomón Rondón - 20. Alejandro Alfaro, 45. Martín Cáceres

Andaluské derby přineslo nadmíru příjemnou fotbalovou podívanou, ale to statistiky a vášnivé či příležitostné sázkaře moc nezajímá. Málaga se o zisk byť jediného bodíku připravila sama zbytečnými minelami v defenzívě a neuvěřitelnou střeleckou impotencí. Střeleckou impotenci můžeme pojmenovat jinak - za neúspěchem Málagy nestála ona, ale brankářský čaroděj Andrés Palop.

Šestatřicetiletý veterán létá jako za mlada a jeho reflexy jsou obdivuhodné. Již ve čtvrté minutě předvedl pozoruhodný zákrok, když ve mžiku vteřiny dokázal změnit směr pohybu a zabránit Eliseuově tečované střele z přímého volného kopu v postupu do jeho branky.

Málaga byla v úvodu utkání mnohem aktivnější a ve čtrnácté minutě se dočkala zasloužené odměny. Quincy Owusu-Abeyie poslal nadýchaný centr do pokutového území, kde mrštnost Andrése Palopa prověřil Kris Stadsgaard. Někdejší obránce Regginy Calcio poslal na španělského reprezentačního brankáře výbornou hlavičku, se kterou si s vypětím všech sil Palop poradil, ale na následnou dorážku nikým nestřeženého Rondona už pokrýt nemohl.

Inkasovaná branka sice rozehřála naplněné ochozy i majitele klubu Abdullaha bina Nassera Al Thaniho sedícího v čestném lóži, ale to bylo ze strany Málagy v prvním dějství v podstatě vše. Velmi záhy převzala iniciativu Sevilla, která se prosadila ve dvacáté minutě, kdy Diego Perotti pronikl do pokutového území a odcentroval na zadní tyč, kde nalezl nabíhajícího Alfara, který neměl potíže umístit míč do poloprázdné branky.

Neuběhly ani tři minuty a Alfaro se mohl radovat opět, tentokrát mu překazil radost výtečným zákrokem Roberto Galatto. Následovala hluchá čtvrthodinka vyplněná souboji ve středu pole. Zajímavější momenty přichystal až závěr prvního dějství. Nejprve měl obrovskou šanci Juanmi, ale na skvělého Palopa opět nevyzrál, a poté na druhé straně Alfaro, který protáhl Galatta díky prudké střele z vně šestnáctky.

Ve druhé minutě nastavení přišel pro domácí fanoušky šok. Cáceres nikým neobsazený naskakoval sám na přímý volný kop Tiberia Guaranteho a dokázal prostřelit marně plachtícího brankáře Galatta.

Po obrátce se hrálo spíše ve středu pole a přišlo na řadu i několik tvrdších soubojů, což potvrzuje i statistika žlutých karet. Málaga se snažila dostat do šestnáctky hostů, ale neměla potřebnou kvalitu a odhodlání. Seville se dařilo útoky s lehkostí odrážet a byla to naopak ona, která mohla několikrát skórovat.

Álvaro Negredo hned po přestávce orazítkoval reklamní panely za brankou, v pětašedesáté minutě provedl totéž s levou tyčkou Galattovy branky. Střelecké hody pokračovali - mimo mířil jak Perotti, tak novicové Luca Cigarini a Mouhamadou Dabo. Málaga vystřelila na Andrése Palopa ve druhé půli všehovšudy pouze jednou jedinkrát, ale Apoñova střela se mezi tři tyče nevešla.

Málaga doplatila na pálení šancí a dvě chyby v defenzívě, jinak sehrála s favoritem na evropské poháry ze Sevilly velmi vyrovnanou partii a dlouho sahal po bodu. První dějství bylo ze strany Málagy velmi dobré, ale druhý poločas hostitelům klání už vůbec nepovedl. Sevilla si odváží zasloužené body, ale remíza by utkání slušela více.

Góly: 25. Raúl García - 13. Lionel Messi, 32. Gerard Piqué

Mistrovská Barcelona udolala doposavad neporažené Atlético Madrid a vrátilo se na špici tabulky. Klání atraktivitou pokulhávalo za předchozími vzájemnými střetnutími, přesto nabídlo velké množství krásných fotbalových momentů.

Klání začalo velice obezřetně, ale po několika minutách se hostující mužstvo osmělilo k prvním výpadům proti brance úžasně chytajícího mladíčka Davida De Gey. Katalánský šampión se minutu od minuty zlepšoval a ve třinácté minutě poprvé udeřil. Pedro přenádhernou přihrávkou nalezl za obranu nabíhajícího Lionela Messiho, který míč kvapně odeslal na místo určení a nedal vyběhnuvšímu brankáři Atlética Madrid žádnou šanci.

Rojiblancos byli do patnácté minuty nebezpeční asi jako luční kobylka pro Velkou čínskou zeď, ale po inkasované brance zmobilizovali síly a snažili se co nejdříve vyrovnat. Díky zlepšené hře si Atléti vytvořili řadu standardních situací, a právě jedna z nich se stala Barceloně osudná.

Simao se postavil k rohovém praporku, poslal do malého čtverce prudký centr, na který si výborně naskočil Raúl García a srovnal stav na 1:1. Nutno podotknout, že Garcíovi značně pomohl špatně načasovaný a hlavně nepřesný výběh Víctora Valdéze, jehož chybičku nemohu opomenout.

Po brance Raúla Garcíi tempo a kvalita utkání krapet opadly, přesto byl k vidění pěkný kombinační fotbal. Deset minut se na diváky našlapaném stadionu Vicente Calderóna neurodila žádná šance, až ve dvaatřicáté minutě přišel nečekaný úder a rozhodující moment zápasu. Lionel Messi vybojoval rohový kop, sám se postavil k jeho exekuci a poslal míč přesně na vytáhlého Gérarda Piquého, který si míč zpracoval a nekompromisní ranou jej poslal do sítě.

Závěr poločasu už žádný zářivý moment nenabídl, a tak se přesuňme do druhé půle, konkrétně padesáté minuty. Krátce po obrátce se totiž musel předvést David De Gea, který fešnou robinsonádou vyrazil střelu Xaviho Hernándeze. Za malou chvíli ještě hezčím zákrokem překazil radost Pedrovi.

Barcelona byla mnohem aktivnější a právě devatenáctiletý brankář Atlética Madrid má největší zásluhu na tom, že si Blaugranas krom tří cenných bodů neodvezli ještě několik branek navíc. Ještě před svým vystřídáním si na vrub připsal jednu spálenou šanci David Villa, proti němuž však fantasticky vběhl a zažehnal nebezpečí David De Gea.

Atlético dokázalo zareagovat pouze a jen signálem z osmdesáté minuty, ale José Antonio Reyes branku po přihrávce Simaa netrefil. V šestaosmdesáté minutě měl na kopačce stvrzení výsledku Lionel Messi, který upláchl defenzívy a s mistrovskou lehkostí si zpracoval centrovaný míč skvěle hrajícího Xaviho, ale tváří tvář Davidovi De Geovi neuspěl. Souboj Davida a Messiáše tak v tomto zápase zůstal nerozhodnut.

V závěru utkání se na obou stranách výrazně přitvrdilo, což odnesla hnedle čtveřice hráčů žlutou kartou a Tomáš Ujfaluši kartou červenou. Dobře hrající český bek fauloval uprostřed hřiště pronikajícího Lionela Messiho a musel po druhé žluté předčasně do sprchy. Poškozený argentinský míčový kouzelník byl odnesen na nosítkách do útrob stadionu a bolestná grimasa napovídala, že nepůjde o nic příjemného. Poslední zprávy z Madridu fanoušky uklidňují, katalánský klenot Lionel Messi by měl být v pořádku.

Góly: 90. Felipe Caicedo - 16. Nilmar, 42. Nilmar

Villarreal je zpátky na čele tabulky, Levante podle očekávání a předpokladů bez bodu na jejím samém dně. Žlutá ponorka si dnes večer po úvodní prohře v baskickém San Sebastianu proti místnímu Realu Sociedad již druhé vítězství v řadě a může směle pošilhávat po pohárových příčkách.

Největší trpaslík a největší outsider soutěže, valencijské Levante tentokráte nepředvedlo špatný výkon, ale na svého omnoho zkušenějšího a kvalitnější soka nestačilo, přestože se poprvé v sezóně ukázalo jako konkurenceschopné.

Obě branky Villarrealu vsítil brazilský útočník Nilmar a obě dvě byly velmi podobné. Šestadvacetiletý forvard v obou případech zužitkoval přihrávku za obranu a přehodil v prvním případě možná pozdě vyběhnuvšího brankáře Gustava Munuu.

Nilmar tímto způsobem otevřel skóre již v šestnácté minutě utkání, když využil výborné přihrávky Santiho Cazorly a překonal Munuu výše uvedeným způsobem. To byla první šance utkání, posléze převzalo iniciativu domácí mužstvo. Největší šance Levante v prvním dějství si připsal obránce Héctor Rodas, který pokaždé využil přesného centru Rubena Suareze a poslal míč dvakrát těsně vedle branky.

Ve druhém poločase mělo domácí Levante několik zajímavých možností, ale na více, než na snížení Caicedem se nezmohlo. Villarreal si v závěru počínal jako zkušený mazák a svého soupeře nepustil ani před pokutové území, natožpak do něj. Zdá se, že se mezi španělskou smetánku zatoulal zbídačený pes, který se přišel ohřát jenom na jeden jediný ročník. Nebo se mýlím? Vše tomu alespoň nasvědčuje.

Góly: 42. David Trézéguet (pen.) - 2. Juan Mata, 23. Pablo Hernández

Valencie bez ztráty jediné kytičky vévodí celkovému pořadí španělské nejvyšší soutěže. Po první půlhodině se jevilo utkání jednoznačně v rukou svěřenců Unaie Emeryho, ale gól do šatny a vyloučení na začátku druhého dějství utkání náležitě zdramatizovaly. Hércules vsítit vyrovnávací branku nedokázal, ačkoliv k tomu měl dostatek velmi dobrých příležitostí.

Netopýři nechtěli nechat nic náhodě a začali pěkně od podlahy. Neuběhlo ani čtyřicet sekund a Juan Calatayud zlikvidoval obrovskou šanci Roberta Soldada. Calatayud skvělým zákrokem vyrazil míč na rohový kop, po němž už se valencijští radovat mohli. Obraně Hérculanos se sice podařilo odvrátit míč, ale ten se dostal na kopačku Pabla Hernandeze, který nesmírně přesným centrem nalezl pravačku Juana Maty, která švihla míč do sítě.

Pětadvacetiletý Pablo Hernandes si první poločas neobyčejně užíval a byl takřka u všeho nebezpečného, co hostující celek vyplodil. Ve dvaadvacáté minutě potvrdil svou dobou formu překrásným gólem, který rozhodl o konečném vítězství Valencie.

Pablo si kousek za šestnáctkou zpracoval Soldadovu přihrávku, dlouho se nerozpakoval a vystřelil na branku. Jeho krásná technická rána vystrnadila všechnu havěť z pravého růžku Calatayudovy svatyně.

Hércules byl v úvodních třiceti minutách neškodný a prezentoval se pouze dvěma chabými střelami ze střední vzdálenosti. Koncem poločasu začal dorážet na Césarovu branku stále častěji a krátce před završením první půle se dočkal zadostiučinění.

Kapitán mužstva David Navarro zahrál v šestnáctce jednoznačně rukou a sudí neváhal odpískat penaltu, kterou s obrovským přehledem proměnil zkušený francouzský útočník David Trezeguet. Do kabiny odcházelo šťastnější hostující mužstvo.

Hned v úvodu druhého dějství musel předčasně do sprchy vykartovaný David Navarro a od té doby mělo domácí mužstvo vytrvalý, neutuchající tlak. V šedesáté minutě přišla první ze dvou velkých šancí. Royston Drenthe na kraji vápna výborně odcentroval do šestnáctky, kde Nelson Valdéz předskočil tři obránce valencijského klubu a notně protáhl zkušeného Césara.

Hércules se minutu od minuty zlepšoval a v závěru poločasu měl nesmírnou převahu. Jen kousíček chyběl Davidu Trezeguetovi k teči Drentheho prudkého balónu na malé vápno. V dvaaosmdesáté minutě si připsal vůbec největší šanci Hérculesu na vyrovnání, když z malého vápna trefil tyč Césarovy branky. Domácí mužstvo si v samém závěru nepřipsalo žádnou další šanci a odešlo z utkání s Valencii poraženo, ale se vztyčenou hlavou.

Góly: 76. Henrique, 90. Ariel Nahuelpan

Racing Santander si připsal první vítězství v sezóně, když dvěma brankami předčil tým z hlavního města Aragonie Zaragozy. Racing svého soupeře jednoznačně přehrál, na branku však čekal až do dvaasedmdesáté minuty, kdy se konečně prosadil třiadvacetiletý stoper a velká opora týmu Henrique. V nastaveném čase pojistil zasloužené vítězství dvaadvacetiletý útočník Ariel Nahuelpán.

Zaragoza si připsala druhou zaslouženou porážku v řadě. Minulý týden dostala během pětatřiceti minut pět branek od Málagy a bylo vymalováno. Tentokrát se mužstvo vedené José Aurelio Gayem dlouhou dobu drželo a pečlivě bránilo, ale tlaku Racingu Santander ve druhém poločase už neodolalo. Sečteno - podtrženo, Maños se po třech kolech jeví jako jeden z největších aspirantů na sestup.

V prvním poločase si připsali nebezpečné, ale nepřesné střeli český obránce Jiří Jarošík a mladý baskický útočník či ofenzivní záložník Ander Herrera. Za domácí odpověděli Pedro Munitis a Ariel Nahuelpán. Druhé dějství přineslo více vzruchu a napětí, ale mnohem lépe hrajícímu domácímu mužstvu se dlouho nedařilo procedit míč do sítě dobře chytajícího Lea Franca. Domácí se proto snažili dostat do pokutového území pomocí centrů, které však většinou nenašly adresáta.

V šestasedmdesáté minutě přišel první úder. Pedro Munitis zařídil výborným průnikem a pohotovou střelou rohový kop a přesunul se k rohovému praporku. Centrovaný míč dopadl na hlavičku Henriqueho, který krásnou a nechytatelnou hlavičkou nedal Francovi šanci. Na prahu nastavení se prosadil po krásné přihrávce Manuela Arany dobře hrající Ariel Nahuelpán a dal výsledku konečnou podobu. Racing zvítězil zaslouženě a alespoň dočasně zmizel z nejnižších pater tabulky, kde naopak zůstává Real Zaragoza.

Góly: 61. Raúl Tamudo - 51. Ángel Di María, 75. Pepe

Real Madrid se nejméně do zítřka ujal vedení španělské Primera División. Rozhodlo o tom jeho těsné vítězství na půdě San Sebastianu. Velice vyrovnaný zápas rozhodl přímý kop Cristiana Ronalda a teč Pepeho.

Domácí baskický tým podal proti favoritovi statečný výkon a řádně ho potrápil. Všechny góly padly ve druhém poločase, nejprve otevřel skóre Di María, veterán Tamudo zanedlouho vyrovnal a o osudu utkání rozhodl trestný kop Ronalda.

Oba týmy nastoupily v očekávaném složení a otěže zápasu měl zprvu v rukou hostující Bílý balet. Khedira střílel nad, Ronaldo vedle a pokus Xabiho lapil gólman Bravo. Na druhé straně velmi nebezpečně hlavičkoval Griezmann po centru Prieta. Na sklonku první čtvrthodinky pálil z voleje do skrumáže těl Ansotegi, ale neuspěl.

Pak se dožadovali hosté penalty za možnou ruku Zurutuzy, ale píšťalka sudího zůstala němá. Snaha Realu se tříštila o pozornou obranu domácích, naopak ti zahrozili další šancí Griezmanna a poté nacvičeným signálem, který zakončoval kapitán Aranburu. V těchto fázích zápasu měl více ze hry San Sebastian, vedený zejména skvělým Xabi Prietem.

Ten připravil vyloženou šanci Tamudovi, kterému v poslední chvíli ukopl míč Carvalho. Domácí hru kontrolovali až do poločasu, který zakončil pěknou střelou aktivní Xabi Prieto.

Začátek druhého dějství ale vyšel lépe Bílému baletu. Z levé strany se prokličkoval v 51. minutě na roh vápna Di María a jeho střela pravačkou skončila v šibenici Bravovy branky. O dvě minuty pálil mimo Xabi. Pár minut nato střílel z dálky nad Khedira a o chvíli později ho napodobil Cristiano Ronaldo.

Ovšem domácí se nevzdali a dostalo se jim odměny. V 61. minutě zahrával Griezmann přímý kop, na který si naběhl Tamudo a stehnem usměrnil míč do Casillasovy branky. Další střela Ronalda se stala kořistí Brava, Griezmann na druhé straně střílel nad. Real však opět převzal kontrolu zápasu.

V 75. minutě strhl Bílý balet vedení na svou stranu. Cristiano Ronaldo střílel z přímého kopu a jeho pokus se odrazil od Pepeho zad do sítě Brava podruhé. Domácí se pustili do útoku a hosté hrozili rychlými kontry, takže se na Anoetě hrál svižný fotbal.

Největší šanci měl po chybě Ramose Griezmann, ale jeho centr se otřel o břevno. Pak těsně přestřelil Xabi Prieto. Real odpověděl průnikem Higuaína, který zmařil Bravo a vzápětí dorážku Ronalda vykopl z brankové čáry Martínez. Poté se prokličkoval vápnem Marcelo a z nulového úhlu minul. Poslední šanci zápasu měl na levačce Benzema, ale Bravo zachránil.

Góly: 12. Miguel de la Cuevas, 23. Gastón Sangoy - 28. Carlos Gurpegi, 58. Fernando Llorente

Po vítězství na půdě Herculesu a následném domácím kolapsu proti Atleticu Madrid nebyla situace v týmu z Bilbaa příliš růžová. Zápas na půdě Gijonu navíc začali hosté tristně. Brzy prohrávali 2:0 a vše směřovalo k jejich druhé ligové porážce. Díky ohromné vůli a bojovnosti se ale nakonec Atleticu povedlo alespoň vyrovnat.

Sporting se mohl v loňské sezoně společně s Mallorcou pyšnit unikátní domácí bilancí. Po výhře právě nad ostrovním týmem chtěl na předchozí skvělé domácí výsledky navázat rovněž proti Bilbau. Lepší začátek si zřejmě ani nemohl přát, nicméně po druhé vstřelené brance přišla evidentní ztráta koncentrace a výsledkem tak bylo soupeřovo vyrovnání na 2:2. Nutno ovšem uznat, že hosté šli za bodem velmi razantně a jejich sedmnáct střeleckých pokusů jistě hovoří za vše.

Svěřence trenéra Caparrose dostala na zem už fatální minela brankáře Iraizoze. Ten ve dvanácté minutě utkání doslova daroval domácím vedoucí branku, když v lehké tísni pouze vyrazil před sebe centr Botii a pro de la Cuevase už nebyl problém akrobatickým způsobem dorazit míč do sítě. Bilbao se z této studené sprchy ovšem oklepalo poměrně záhy a hned pět minut nato mohl vyrovnat Martinez, nicméně bombou z hranice velkého vápna pouze orazítkoval vzdálenější tyč.

Platilo tedy otřepané, nedáš - dostaneš. Alberto Rivera oslovil krásným obloučkem za obranu Sangoye, který ranou k protilehlé tyči zvýšil náskok Sportingu. S hostujícím mužstvem tu v tu chvíli nevypadalo nijak dobře, nicméně ještě před přestávkou dokázal přetavit v kontaktní gól Martinezův centr všudypřítomný hlavičkář Gurpegi. Ve druhé půli ovšem mělo Bilbao zcela jasně navrch. Nejprve zazdil tutovou šanci na vyrovnání Llorente a jen o pár chvil později si na Colinasovi vylámal zuby také Martinez. Zaslouženého vyrovnání se však hosté přece jen dočkali. Na Martinezův roh si nejvýše vyskočil Llorente a přesnou hlavičkou upravil na 2:2. Na druhé straně mohl opět překulit vedení na stranu Gijonu Castro, ale v dobré pozici branku Iraizoze vůbec netrefil. Zápas tedy skončil spravedlivou dělbou bodů.

Góly: 25. Chori Castro (pen.), 90+3. Jonathan de Guzmán

Nový trenér Mallorcy Michael Laudrup si připsal první výhru v soutěžním zápase. Jeho ovečky totiž dokázaly v napínavém střetnutí porazit Osasunu 2:0 a připsat si tak tři body do nabité tabulky Primera Division.

K překvapení všech přítomných se hrál fotbal bohatý na brankové příležitosti. Jako by oba týmy zapomněly, že v předchozích zápasech neskórovaly ani jednou a za svou prioritu považovaly od úvodních minut systematickou ofenzivu. Mallorca skončila v loňském ročníku na velmi slušném pátém místě, ovšem základ k tomuto úspěchu položila právě díky exkluzivní bilanci na domácím hřišti. Z devatenácti duelů jich vyhrála hned patnáct a po remíze 0:0 se silným Realem přejela Osasunu 2:0. Zdá se tedy, že něco podobného chce zopakovat i letos.

První branka se v síti Osasuny narodila pro hosty poněkud nešťastně. Castro zahrával přímý kop, Flano vyskočil nad Ramise, jenže ve výskoku zahrál rukou. Sudí Gámez nezaváhal ani na vteřinku a nekompromisně ukázal na penaltový puntík. Exekuce se ujal práce sám Gonzalo Castro a s přehledem poslal ostrovany do vedení. Geniální možnost k vyrovnání pak propásl těsně před vypršením prvního poločasu Pandiani, který dostal k hlavičce na malém vápně hodně prostoru, nicméně jeho pokus letěl vedle levé tyče.

Na obě strany se sice hrál poměrně otevřený fotbal, jemuž však chyběla lepší finální fáze. Na pořádnou brankovou příležitost se tak čekalo až do 78. minuty. Castro s rozehrávkou standardní situace příliš neotálel, vysunul střídajícího Weba, před nímž stál už pouze brankář Ricardo, ale portugalský gólman situaci ustál. V závěru už fotbalisté z Pamplony vsadili vše na útok a hra vabank se jim nevyplatila. Ve středu hřiště totiž převzal přihrávku do rychlého protiútoku De Guzman, nevšímal si lépe postaveného Perreiry a v klidu poslal míč za Richardova záda.

Góly: 47. José Callejón

Domácím fotbalistům stačilo k zajištění tříbodového zisku proti Almerii opravdu málo. Pouze jediný gól, který dal dvě minuty po přestávce Callejón, se pro vítězství ukázal jako dostačující. Hosté se totiž po celých devadesát minut prezentovali ryze defenzivním fotbalem a pouze jednou vystřelili na branku.

Hrál se fotbal nevalné úrovně. Fotbalisté Espanyolu tak mohli být po závěrečném hvizdu rádi pouze za výhru. Jinak ale výkonem rozhodně nepotěšili. Alespoň tak dali zapomenout na předchozí selhání na hřišti Villarrealu, jemuž podlehli vysoko 0:4. Po třech utkáních tak mají solidních šest bodů a jejich vyhlídky jsou mnohem optimističtější. Almeria se naopak s pouhým dvěma body propadá ke dnu tabulky.

První brankovou příležitost měl na svých kopačkách obránce domácích Victor Ruiz, který však svůj pokus z nějakých pětadvaceti metrů poslal těsně nad břevno branky střežené Diego Alvesem. Z podobné pozice ohrozil brazilského brankáře ve službách Almerie také osm minut před přestávkou Alonso, tentokrát však Alves vytáhl parádní zákrok a šanci zneškodnil. Tlak Espanyolu sílil, Callejónův pokus jen těsně minul branku. V samotném závěru ještě ohrozil branku domácích hlavičkující Vargas, ovšem také on mířil nad.

Jediného gólového momentu se tak domácí příznivci dočkali ve 47. minutě. Callejón dostal ve vápně hodně prostoru ke střele a přízemní ranou vyhnal pavouky z pravého rohu Alvesovy branky. Tím však starosti Espanyolu rozhodně nekončily. Následně se zranil Alonso a na hřiště musel téměř nerozcvičený Verdu. Na aktivitě celku z Barcelony to ale příliš neubralo. Pěknou střelou se prezentoval Garcia, nicméně místo určení o pár centimetrů minul. Alves se poté vyznamenal proti dalekonosné střele Callejóna, a když se neujala ani hlavička střídajícího Datola, musel se Espanyol spokojit pouze s jednobrankovým vítězstvím.