Premier League - souhrn 37. kola

Góly: 23. Naby Keïta, 38. Trent Alexander-Arnold, 43. Georginio Wijnaldum, 55. Roberto Firmino, 84. Alex Oxlade-Chamberlain - 45+3. Olivier Giroud, 61. Tammy Abraham, 73. Christian Pulisic

Liverpool se po závěrečném hvizdu sudího Marrinera chopil po dlouhatánských třiceti letech toužebného poháru pro mistra Premier League a oslavil ho způsobem, jaký si představoval, tedy vítězstvím nad Chelsea. Tohle střetnutí nabídlo pořádně divokou přestřelku s osmi brankami, přičemž na střeleckou listinu se zapsalo postupně hned osm různých střelců.

Hosté sice vstupovali do nynějšího měření sil v dobrém rozpoložení, poněvadž minulou neděli díky skalpu Manchesteru United proklouzli do finále FA Cupu, tentokráte se ale s úspěchem nesetkali, a protože The Red Devils naopak v podvečerním souboji urvali alespoň bod s West Hamem, přišli o průběžnou třetí pozici v tabulce a spadli nakonec o jedno patro níže.

I tak ale nemusejí před závěrečným kláním vyloženě panikařit. Klíčové pro ně bude udržet se v top čtyřce, aby si v příští sezóně mohli zahrát základní skupiny Ligy mistrů, a pokud se jim podaří porazit doma Wolverhampton, nebudou se muset ohlížet na výsledek Leicesteru s Manchesterem United. Od pátého místa jsou totiž vzdáleni na rozdíl jednoho bodu.

The Reds uzmuli na Anfieldu svou osmnáctou výhru z devatenácti možných ligových utkání. Zaváhali před vlastními tribunami pouze v jednom jediném případě, a to v nedávném mači s Burnley, jenž na velmi těžko dobyvatelné pevnosti remizoval. Reputaci si každopádně po minulé porážce s Arsenalem napravili. A byť inkasovali třikrát, skórovali pětkrát.

Domácí se ujali vedení ve 23. minutě. Willian ve středu pole tratil míč, toho se na úkor svého soka chopil Keïta, jenž udělal pár kroků dopředu, napřáhl svou pravačkou, a jeho nechytatelná dělovka zapadla ukázkově pod břevno. Ve 38. minutě Liverpool udeřil gólově podruhé, z přímého kopu zakroutil balón kolem připravené zdi k tyčce Alexander-Arnold.

Svěřenci manažera Jürgena Kloppa nepolevovali ani v následujících chvílích. A ještě do poločasu se jim znovu podařilo rozvlnit síť. Robertson rozehrál rohový kop centrem na bližší tyč, tam nedokázal bránící Jorginho odkopnout merunu do bezpečí, navíc zahrál i nešikovně rukou, každopádně dobře postavený Wijnaldum ji ve finále dopravil na místo určení.

Skóre se přece jenom pohnulo vpřed ještě těsně před přestávkou. Chelsea vykřesala jiskřičku naděje, to když Willianův pokus z blízkosti stačil reflexivně vyrazit brankář Alisson, jenomže pouze do té pozice, odkud jeho soupeř Giroud pohotově zacílil ve skluzu. Nicméně v 54. minutě se Liverpool znovu dostal do optimální pohody a svůj náskok opět navýšil.

Alexander-Arnold z pravé strany vyslal ukázkový pas do šestnáctky, kam si naběhl téměř nestrážený Roberto Firmino, a ten hlavou bez potíží překonal gólmana Kepu. The Blues se ovšem nevzdávali. V 61. minutě předvedl perfektní individuální akci Pulisic, předložil přihrávku před bránu na volného Abrahama, jenž jemnou tečí stačil vyzrát na Alissona.

Mužstvo kouče Franka Lamparda najednou začalo zlobit svého protivníka častěji a v 73. minutě snížilo průběžný stav na nejtěsnější možný deficit, to když po rychlém brejku vypálil efektivně z otočky Pulisic. Liverpool si přesto vítězství nenechal protéct mezi prsty, v 84. minutě po Robertsonově nahrávce zleva Kepu prostřelil z vápna Oxlade-Chamberlain.

Góly: 51. Mason Greenwood - 45+2. Michail Antonio (pen.)

Konečná plichta ve finále nebyla zklamáním pro oba celky. Zatímco Manchester United získal jistotu, že se po sedmatřicátém kole bude nacházet ve strategické top čtyřce, West Ham si s definitivou zaručil prvoligovou příslušnost i pro následující sezónu. Skóre utkání otevřel hostující forvard Michail Antonio, po obrátce pak srovnal stav Mason Greenwood.

"Kladiváři" udělali výrazný krok k záchraně už v minulých dvou ligových duelech proti Norwichi a především proti Watfordu, přesto matematicky existovala možnost, že by mohli spadnout o patro níže. Byť taková skutečnost by se rovnala velmi nereálným závěrům, neboť na rozdíl od sestupem ohrožené Aston Villy a také Watfordu mají daleko lepší skóre.

Právě to je zásadním kritériem v případě, že dojde na shodný počet bodů, a protože se dostali po této uhrané remíze i na stejnou bodovou úroveň jako již rovněž bezpečně schovaný Brighton, vecpali se v tabulce před něho díky pozitivnější odchylce mezi vstřelenými a inkasovanými góly. Klíčovější však pro ně určitě byl fakt stoprocentního udržení.

The Red Devils potřebovali co nejrychleji zapomenout na nedávný nezdar v semifinále FA Cupu proti Chelsea, a i když si představovali, že se jim podaří udobřit si své fanoušky vítězstvím, nemohli být úplně zklamaní. Pakliže totiž na závěr neprohrají na půdě Leicesteru, zůstanou minimálně na čtvrté příčce, a tudíž proklouznou na podzim do Ligy mistrů.

Byl to poměrně slušný paradox dvou poločasů. Manchester byl střelecky aktivnější v prvním z nich, přesto ho nakonec prohrál. West Ham naopak vyprodukoval více pokusů na bránu v dějství druhém, jeho sok ho ale v něm stejně udolal. Každopádně jako první v zápase zahrozili domácí, nicméně gólman Fabiaňski si poradil se zakončením Martiala i Greenwooda.

V 18. minutě vypálil Martial opětovně, jenomže tentokráte prostor mezi třemi tyčemi netrefil, ve 27. minutě dopadl podobným způsobem jeho spoluhráč Bruno Fernandes. Ve 37. minutě se osmělil poprvé výrazněji též Rashford, avšak Fabiaňski zasáhl. Jeden z důležitých okamžiků tohoto měření sil přišel na řadu v samotném závěru úvodní pětačtyřicetiminutovky.

Hosté poprvé vystrčili růžky v podstatě až ve 43. minutě, ovšem hlavičku Antonia zlikvidoval brankář David de Gea. Pak ale přece kapituloval poté, co Antonio proměnil pokutový kop. Ten jim přisoudil rozhodčí Tierney po konzultaci s VAR, protože Pogba, ve snaze zakrýt si obličej, zahrál ve vlastí šestnáctce nešikovně svou rukou po předchozí dělovce Riceho.

Manchesterský klub však dokázal poměrně záhy, krátce po změně stran, odpovědět na nepříznivý vývoj střetnutí. Martial s Greenwoodem spolu bleskově zakombinovali za vápnem a druhý jmenovaný následně zamířil přesně na bližší tyčku. Ve zbývajících pasážích hry bylo spíše nebezpečnější mužstvo z Londýna, jenže Bowena a Riceho vychytal David de Gea.

Góly: 27. Trézéguet

Londýnský Arsenal není pro Aston Villu ani trochu oblíbeným soupeřem, ovšem ve chvíli té nejvyšší potřeby se týmu Deana Smithe podařilo dlouholetou bezmoc proti tomuto soupeři překonat. Vůbec poprvé od roku 1998 Villans dokázali na domácí půdě Kanonýry porazit a poskočili v tabulce na sedmnáctou příčku před Watford, který má tentýž počet bodů, avšak po dnešním debaklu od Manchesteru City i o gól horší skóre. O posledním sestupujícím se tak rozhodne až v posledním kole.

Zatímco Villa zamíří na hřiště již zachráněného West Hamu United, Watford se utká rovněž venku zrovna s Arsenalem, který po úterním nezdaru přišel o alespoň teoretickou šanci na zajištění kvalifikace do Evropské ligy skrze ligové umístění a je již jisté, že i v letošní sezoně skončí pod úhlavním rivalem z Tottenhamu. Svěřence Mikela Artety však následně čeká ještě očekávané finále FA Cupu proti Chelsea.

Utkání ve Villa Parku mnoho fotbalové krásy nenabídlo. Obzvláště první půle byla na šance skoupá, přesto právě v jejím průběhu padl nakonec jediný gól zápasu. Po šestadvaceti odehraných minutách propadl rohový kop Villans až na kraj šestnáctky, kde se nehlídaný Trézeguet opřel bez rozpaků do skákajícího míče a trefil se přesně k tyči. Arsenal navzdory územní převaze a 70% držení míče nebyl proti hlubokému obrannému bloku soupeře schopen brankáře Pepeho Reinu jakkoli ohrozit a za celý poločas si připsal jen tři střely, navíc všechny nepřesné.

Arteta na nepříznivý vývoj zareagoval poločasovým střídáním Xhaky za tápajícího Torreiru, ale ani to ke kreativitě hostí nijak zvláště nepřispělo a Reina zůstával nadále bez práce. S přibývajícími minutami navíc Kanonýři nechávali čím dál více prostoru k rychlým protiútokům a z jednoho takového mohl utkání rozhodnout Keinan Davis po skvělé práci Grealishe, avšak z dobré pozice zamířil mimo tři tyče.

Tato neproměněná příležitost málem Villans vyšla pořádně draho stejně jako v minulém kole s Evertonem, avšak tentokráte měli domácí i kus potřebného štěstí. Čtrnáct minut před koncem se totiž zdánlivě prosadil z rohového kopu i Arsenal, když se ke hlavičce procpal Eddie Nketiah, jenže jeho pokus skončil pouze na tyči, od níž se míč odrazil přesně do Reinových rukavic. Po tomto kritickém momentu si již Smithova družina závěr utkání pohlídala a může tak slavit veledůležité prvenství, zatímco Arsenal po prestižních skalpech Liverpoolu s Manchesterem City ošklivě klopýtl bez jediné střely na bránu.

Góly: 31. Raheem Sterling, 40. Raheem Sterling, 63. Phil Foden, 66. Aymeric Laporte

Léčba šokem nepomohla. Watford se před závěrečnými dvěma koly rozhodl pro změnu na trenérském postu, Nigela Pearsona nahradil dočasně Hayden Mullins, jenže ani jeho příchod mužstvo nevyburcoval k takovému výkonu, aby nějakým způsobem uspěl proti Manchesteru City. Ten si nakonec na Vicarage Road s přehledem zajistil hned čtyřbrankovou výhru.

The Hornets nebudou mít vůbec jednoduchou úlohu udržet se v Premier League, přičemž na samotný závěr narazí venku na Arsenal. Ačkoli v posledních dvou domácích zápasech porazili Norwich i Newcastle, nezvládli následně klíčový duel na půdě West Hamu a na řadu nepřišlo zlepšení ani proti Citizens. Ti jasně ukázali, že vicemistry se nestali náhodou.

Od roku 2013 porazil manchesterský klub svého protivníka hned ve dvanácti, nyní už tedy ve třinácti případech za sebou. V podzimním měření sil v září mu nasázel dokonce osm branek, teď sice o polovinu méně, každopádně i tak vypadá konečný rezultát pro Watford strašidelně. Dvakrát se za hosty prosadil Raheem Sterling, jednou pak Phil Foden a Aymeric Laporte.

Domácí záložník Hughes byl prvním, kdo vyprodukoval první střelu na bránu, nicméně poté, co se k němu odrazila meruna na hranici šestnáctky a z voleje vypálil, skončil jeho pokus v zámezí. Na druhé straně se o pár chvil později osmělil Rodri a jeho tečovanou pumelici likvidoval až watfordský brankář Foster, jenž vytáhl u své šibenice perfektní zákrok.

Skóre se poprvé měnilo ve 31. minutě. Prudký centr Walkera z pravé strany propadl do pokutového území na nehlídaného Sterlinga, který si balón bleskově zpracoval a nasměroval ho nártem nechytatelně ke vzdálenější tyčce. Jen o devět minut později pak Manchester City svůj náskok dokázal navýšit, neboť rozhodčí Oliver mu předložil nabídku na penaltu.

Pronikající Sterling podnikal ve středu pole, ve vlastním vápně do něj nešikovně drcl bránící Hughes, a píšťalka hlavního arbitra musela zaznít tribunami. Sám faulovaný se jal exekuce pokutového kopu, a ačkoli Foster jeho zakončení opravdu bravurně polapil, míč vyrazil jen zpět k dorážejícímu protihráči, který ve finále s notnou dávkou štěstí přece jenom zacílil.

V závěru dějství prvního se mužstvo z Hertfordshire snažilo aspoň snížit, avšak jakousi hlavičku Dawsona polapil pohotově gólman Ederson Moraes. Jinak měl tým vedený manažerem Pepem Guardiolou mač pod vlastní kontrolou. Ve 46. minutě se v obrovské příležitosti objevil Gabriel Jesus, jeho sólo ovšem vyřešil pozorně vyběhnuvší Foster.

Ve 47. minutě chtěl zkompletovat hattrick Sterling, nepřekonal ale pohotového Fostera. Až v 63. minutě Sky Blues přidali na své konto třetí přesný zásah. Sterlingovu střelu stačil Foster svou nohou vyrazit, nicméně dobíhající Foden už snadno skóroval. V 66. minutě rozvlnil síť taktéž hostující stoper Laporte, jenž zužitkoval pas z přímého kopu od De Bruyneho.

Góly: 41. Daniel Podence, 68. Jonny Otto

Wolverhampton potvrdil roli favorita, na vlastním hřišti skolil i nadále se trápící Crystal Palace a vrátil se na strategickou šestou pozici, která bezpečně zaručuje účast v Evropské lize na příští sezónu. Situaci tak má před závěrečným kláním na půdě Chelsea pod svojí kontrolou. Pokud v Londýně rovněž zvítězí, sedmý Tottenham už ho v tabulce zkrátka nepředežene.

Hosté potřetí v řadě nedokázali vstřelit ani branku, potřetí za sebou zároveň prohráli hned o dva góly. A celkově si na své konto připsali již svou sedmou porážku z osmi zápasů po koronavirové přestávce, přičemž uspět dokázali jen na úvod na půdě Bournemouthu. Ne že by statisticky v tomto duelu vyloženě vyhořeli, jednoduše se jim však nedařilo v koncovce.

Wolves v uplynulých čtyřech kolech získali jen čtyři body, a nejenže reálně přišli o možnost usilovat o čtvrté místo, které jako to poslední zařizuje kvalifikaci Ligy mistrů na podzim, přitom také notně oslabili své umístění na šesté pozici. Tři body zkrátka nyní opravdu nutně potřebovali. K jistotě evropských pohárů ostatně musejí zabrat naplno i tuto neděli.

Chvilku trvalo, než se The Wanderers rozehřáli do optimální teploty. Ve 13. minutě vyzkoušel Jiménez poprvé připravenost hostujícího gólmana Guaity, nicméně ten si s jeho pokusem poradil. Na druhé straně mohl ve 27. minutě udeřit Schlupp, a to po dobře odvedené práci Zahy ve středu pole, každopádně levačkou poslal míč kousek vedle domácí brány.

Ve 32. minutě mužstvo manažera Nuna Espírita Santa podniklo akci u pravé lajny, pronikající Adama Traoré následně přetáhl centr až na zadní tyčku, kde našel Daniela Podenceho, tomu ovšem zakončení nůžkami vůbec nevyšlo. Ve 38. minutě se musel činit wolverhamptonský brankář Rui Patrício, přímý volný kop soka Townsenda ale vcelku hravě zlikvidoval.

Čtyři minuty před přestávkou se skóre přece změnilo. Poté, co míč ve středu pole nešikovně ztratil Townsend, jenž se pod tlakem snažil konstruktivně rozehrát, se k němu dostal Doherty, ten ho předal do středu pole a záhy si naběhl do vápna, kam mu jemný oblouček poslal João Moutinho, a po Irově následném centru skóroval hlavou velmi snadno Daniel Podence.

Ve druhém poločase se Crystal Palace na nějaký zvrat v utkání prostě nezmohl. Jeho protivník v podstatě bez větších obtíží udržoval pohodlný náskok, ten navíc mohl navýšit například v 59. minutě, to když Daniel Podence uvolnil svou přihrávkou Adamu Traorého, jenž byl v pokutovém území slabě hlídaný, z blízkosti však nevyzrál na zasahujícího Guaitu.

Nakonec svěřenci manažera Roye Hodgsona inkasovali podruhé v 68. minutě. Adama Traoré nasadil housle bránícímu Mitchellovi, po jeho přihrávce a teči Jiméneze se balón odrazil k Jonnymu Castrovi, a ten z otočky s přehledem zacílil. Zaha se v 76. minutě snažil aspoň nějak kosmeticky upravit skóre, jeho nepovedenou střelu ovšem v pohodě polapil Rui Patrício.

Góly: -

Brighton & Hove Albion si po bezbrankové remíze s Newcastlem s definitivou zajistil ligovou záchranu. Ke splnění svého cíle potřeboval uhrát alespoň bod a právě ten si v konečném účtování na své konto připsal. Ani jeho soupeř si po závěrečném hvizdu sudího Hoopera vyloženě nestěžoval, poněvadž aspoň zastavil sérii tří porážek za sebou.

Domácí drželi více míč na svých kopačkách, vyprodukovali daleko větší počet přihrávek, nicméně ostatní statistiky nevyzněly o nic hůře v neprospěch Newcastlu. A tak byl ve finále nerozhodný rezultát asi logickým vyústěním dění na hrací ploše. Stejně jako vzájemný zápas na podzim, konkrétně v září, přitom nenabídl jediný přesný zásah ani na jedné straně.

Svěřenci trenéra Grahama Pottera se snažili udeřit především po standardních situacích. Ve 3. minutě prodloužil Webster centr z rohového čtvrtkruhu od Grosse na zadní tyčku, tam se objevil spoluhráč Maupay, jenž z otočky vypálil a orazítkoval dokonce brankovou konstrukci. Nicméně se ocitl v ofsajdu, a tak by jeho případná branka stejně nakonec neplatila.

Ve 12. minutě měl Brighton k dispozici přímý volný kop, kterého se rovněž chopil Gross, našel svým pasem hlavičku Dunka, toho ovšem vychytal pohotově hostující brankář Dúbravka. A v 15. minutě se po dalším přímáku snažil zacílit mezi tři tyče Trossard, ovšem svoje mířidla neseřídil správně a míč nasměroval z halfvoleje pouze vysoko nad bránu United.

I nadále pokračovali The Seagulls ve větší aktivitě, ve 21. minutě chtěl změnit dosud bezgólové skóre Gross, avšak pravačkou prostor mezi třemi tyčemi minul, ve 28. minutě po pobídce od Maupaye opětovně ozval Trossard, avšak jeho pumelici vyrazil fantasticky do zámezí Dúbravka. Newcastle opravdu nebyl v ofenzívě v první půli nikterak aktivní.

A do vůbec jakési první šance se propracoval až těsně před přestávkou, to když se k hlavičce propracoval Gayle, každopádně jeho střela se do branky jednoduše nevešla. Zkraje dějství druhého se muž s dvanáctkou na dresu osmělil ještě jednou, tentokráte po standardce Shelveyho, jenže v zakončení neuspěl. A navíc také on porušil pravidlo o ofsajdu.

V 51. minutě se pokoušel Almirón překonat domácího gólmana Ryana, jenomže ten stačil u své tyčky zasáhnout. V 67. minutě se objevili The Magpies v další dobré pozici, konkrétně Ritchie po přihrávce Roseho, ani on ale v koncovce nezazářil. V 76. minutě mohl naopak skórovat Brighton, nicméně Dúbravka perfektně vychytal prudkou střelu Webstera.

Góly: 46. Richarlison

Sheffield United si v příštím ročníku Evropskou ligu nezahraje. O této skutečnosti rozhodla jeho porážka s Evertonem, o jehož nejtěsnějším možném vítězství rozhodl svou trefou Richarlison. Svěřenci manažera Chrise Wildera potřebovali nutně zareagovat na nedělní úspěch sedmého Tottenhamu, jenže teď už na něj ztrácejí nedostižitelné čtyři body.

Ještě než Sportovní arbitrážní soud rozhodl o tom, že Manchester City bude moci nakonec v příští sezóně působit v pohárové Evropě, bojovali The Blades i o osmé místo, které v konečném účtování mohlo o postupu do druhé nejprestižnější klubové soutěže rozhodnout. Jenže tyhle cíle nyní může zajistit jen příčka sedmá. A ta už je jim prostě v nedohlednu.

Domácí naposled nezvládli klání na půdě Leicesteru, kde nevstřelili ani branku, a svou reputaci si výrazněji nenapravili ani v nynějším případě. Proti Evertonu, který se díky tomuto skalpu posunul v tabulce na jedenácté místo, si připsal na své konto jen svou druhou porážku v řadě, a ta se mu stala ve finálním účtování osudnou pro proklouznutí do Evropské ligy.

Do jakési první pološance se Sheffield propracoval zhruba po čtvrthodině hry, to když Norwood načechral centr z rohového čtvrtkruhu na zadní tyč, kam si nabíhal jeho spoluhráč O'Connell, nicméně ten ze slušné pozice nezacílil, neboť míč nedokázal zachytit. Na druhé straně se ve 20. minutě osměloval Walcott, avšak jeho pokus nebyl nikterak účelný.

Ve 24. minutě Everton zazlobil znovu, konkrétně zásluhou Calverta-Lewina, který si ve středu pole naběhl na pas zprava od Andrého Gomese, avšak pak selhal při zpracování balónu, a tak ho sheffieldský brankář Henderson v klidu polapil. Ve 41. minutě zahrozil Basham, avšak jeho jakýsi střílený oblouček zlikvidoval hostující gólman Pickford.

Ve 44. minutě na řadu přišla suverénně nejnebezpečnější šance pětačtyřicetiminutovky první. Walcott zprava našel na druhé tyčce číhajícího Calverta-Lewina, jenž z blízkosti hlavou zakončil, avšak ke své smůle pouze do brankové konstrukce. Každopádně zkraje druhého poločasu The Toffees již gólově udeřili. Poprvé a také naposledy v tomto duelu.

Sigurdsson rozehrál standardní situaci centrem do šestnáctky, tam se do hlavičky opřel Richarlison, a ačkoli bránu neměl v tu chvíli úplně nejblíže, byl jeho pokus natolik prudký a natolik přesný, že zapadl ke vzdálenější tyčce. Marně se pak v minutách následujících snažil Sheffield najít recept na pohotově bránícího soka. A své odměny se zkrátka nedočkal.

A to navíc mužstvo kouče Carla Ancelottiho mohlo svůj náskok navýšit, kdyby Henderson nevyřešil příležitost Calverta-Lewina z 58. minuty dobrým zákrokem. Inkasovat mohl Everton snad jen po Sharpově počínání v 77. minutě, to by ale domácí náhradník musel lépe zkrotit merunu, přičemž Baldock v 85. minutě hlavičkoval opravdu hodně nepřesně.

Góly: 6. James Justin (vl.), 37. Harry Kane, 40. Harry Kane

Hráči Leicesteru nezvládli důležitý souboj o Ligu mistrů a na hřišti Tottenhamu prohráli 3:0. Všechny branky padly v první půli, první byla vlastní Justinova, další dvě přidal reprezentační kanonýr Kane.

"Kohouty" dostal do vedení výborně provedený protiútok a taky trocha štěstí. Kane vyslal Sona, který míč zasekl na střed a jeho následnou střelu si James Justin srazil do své brány. Po čtvrtině utkání mohlo být vyrovnáno, Pérez si zpracoval míč hrudí a ještě ze vzduchu vypálil, Lloris se však vyznamenal skvělým zákrokem.

Předvedl se i na druhé straně Schmeichel, jenž vychytal halfvolej Sona. V sedmatřicáté minutě se už ale po míči natahoval marně, Moura totiž za obranu vyslal Harryho Kanea, jehož přízemní rána na zadní tyč rozvlnila síť.

A Harry Kane po dalších třech minutách udeřil podruhé - a opět po asistenci Moury. Anglický útočník si navedl míč na střed a technickým pokusem uklizeným k tyči zvýšil skóre na 3:0.

Druhá půle už se nesla v optické režii Leicesteru. Jedinou větší příležitost však zneškodnil Lloris, který zasáhl proti Grayově přímáku. Deset minut před koncem potřetí rozvlnil síť Kane, tentokráte však jeho gól neplatil vinou ofsajdu - v platnosti tak zůstalo skóre, které Kane stanovil v závěru prvního poločasu.

Spurs se v tabulce vyšvihli dočasně na sedmé místo a Evropská liga je pro ně opravdu blízko, Leicester naopak musí v boji o Ligu mistrů spoléhat na zaváhání Man United nebo Chelsea.

Góly: 41. Danny Ings, 90+8. Che Adams

Bournemouth si po porážce se Southamptonem možná nadobro zpečetil svůj sestup do EFL Championship. Pokud se v úterním měření sil podaří Watfordu uhrát alespoň bod v souboji s Manchesterem City, stane se po Norwichi druhým jistě sestupujícím. Za celých devadesát minut nedokázal celek z Dorsetu skórovat, jeho soupeř naopak rozvlnil síť dvakrát.

Před pár dny nepředvedli svěřenci manažera Eddieho Howea vůbec špatný výkon na půdě Manchesteru City, na ten ovšem v nynějším střetnutí nedokázali adekvátně navázat. Po koronavirové přestávce si připsali na své konto již svou pátou porážku, která definitivně může stvrdit jejich pád o patro níž. Statisticky vyšli z tohoto střetnutí hůře než The Saints.

Ti usilují v závěru tohoto ročníku o co nejlepší umístění v tabulce a za ním se v předposledním kole vydali správným směrem. V nedávné době porazili třeba Manchester City, uhráli například remízu na půdě Manchesteru United, a potvrdili, že ne náhodou zaregistrovali šňůru pěti ligových neproher v řadě, přičemž tuhle sérii nyní obohatili o další zápas.

V prvních pětadvaceti minutách se toho na hrací ploše příliš zajímavého nedělo. V 10. minutě se ozvali jako první domácí, a to zásluhou Kellyho, který ze slušné pozice napřáhl svou levačkou, avšak jeho pokus vyblokoval bránící Armstrong. Záhy hlavičkoval Callum Wilson, nicméně nenašel správnou mušku pro to, aby ohrozil hostujícího brankáře McCarthyho.

Až po zhruba nějaké půlhodině se osmělil taktéž Southampton. Ward-Prowse zamířil na gólmana Ramsdala svou hlavou, ovšem ten si s jeho střelou stačil poradit. Až čtyři minuty před obrátkou se skóre měnilo. Redmond ze středu pole posunul míč do šestnáctky, tam si ho Ings narovnal na svou pravačku a umístil ho podél marně se natahujícího Ramsdala.

Druhý poločas s sebou přinesl určitě více zajímavějších momentů. Ten první přišel na řadu na sklonku hodiny hry, poněvadž hlavičkující Oriol Romeu trefil ve vápně ruku protivníka Harryho Wilsona. Situace se zkoumala na videu a rozhodnuto bylo o penaltě pro hostující klub. Každopádně exekutor pokutového kopu Ings z bílého puntíku na Ramsdala nevyzrál.

Tenhle okamžik jako by vyburcoval Harry Wilsona, hříšníka předchozí minely, který v 67. minutě zakončil levou nohou, avšak McCarthy si poradil. Na druhé straně hodlal navýšit náskok svého mužstva Redmond, jenomže k jeho smůle Ramsdale odolal. V 85. minutě nedokázal naopak srovnat stav Solanke a po něm ani stále nahecovaný Harry Wilson.

Bournemouth mohl v posledních chvílích přece urvat aspoň plichtu. Překonat McCarthyho se zadařilo Surridgemu, protože se však těsně předtím nacházel v ofsajdu jeho spoluhráč Callum Wilson, jenž hru ovlivnil, gól uznaný prostě nebyl. Naopak Southampton udeřil podruhé poměrně vmžiku, po přihrávce Obafemiho zužitkoval svou šanci pohotově Adams.

Góly: 45+5. Chris Wood, 80. Ben Godfrey (vl.)

Hráči Burnley potvrdili skvělou formu na půdě sestupujícího Norwiche a díky tomu se ještě udrželi ve hře o pohárové příčky. Prozatím se posunuli na devátou pozici se čtyřiapadesáti body a za sedmým Tottenhamem zaostávají o jediný bod. Domácí naopak ukázali svou obrovskou frustraci, jelikož v první půli obdrželi hned dvě červené karty a toto utkání tak dlouho dohrávali v devíti, v lize celkově prohráli podeváté v řadě.

Domácí v úvodu zápasu nepůsobili odevzdaným dojmem a se svým favorizovaným rivalem drželi krok, po necelých dvaceti minutách se dokonce mohli dostat do vedení. Po rohovém kopu z levé strany se zjevil před hranicí brankového území Godfrey a prudce hlavičkoval s pomocí země, ovšem fantastický brankář Pope reflexivně vyrazil balón svou pravou rukou na brankové čáře. "Kanárci" si výrazně zkomplikovali situaci asi deset minut před přestávkou.

Emiliano Buendía totiž naprosto nesmyslně udeřil Westwooda loktem do krku a rozhodčí Friend mu po přezkoumání videozáznamu udělil přímou červenou kartu. Ve 42. minutě byli hosté blízko ke skórování, když se k přímému volnému kopu z dvaadvaceti metrů postavil McNeil a po teči bránící zdi výtečně zasáhl gólman Krul, který jednoruč odvrátil míč nad svou branku. Ve třetí minutě nastavení to s Norwichem vypadalo ještě hůře.

Tentokráte to přehnal s důrazem Josip Drmić, po ztrátě balónu surově atakoval Pieterse a Friend ho bez váhání vyloučil. Za další dvě minuty Burnley otevřelo gólový účet tohoto sobotního klání, poprvé po dlouhém zranění skóroval Chris Wood. Reprezentační útočník Nového Zélandu po pasu od Gudmundssona vystřihl úchvatné nůžky a ze sedmi metrů zamířil do levého spodního rohu, Krul míči v cestě do sítě již zabránit nedokázal.

Burnley po výměně stran kontrolovalo proti dvojnásobně oslabenému soupeři průběh hry a několikrát mohlo navýšit svůj náskok. Krul nejprve úžasně zasáhl proti Rodriguezovi, poté byl na poslední chvíli zablokován Pieters. Svěřenci manažera Seana Dyche se přeci jen uklidnili v 80. minutě, kdy si pas Pieterse z levého křídla smolně srazil do vlastní branky vracející se Ben Godfrey. V 90. minutě se mohl zapsat do listiny střelců český krajánek Matěj Vydra, jenž přišel na trávník o jedenáct minut dříve, ale přízemní ranou na Krula nevyzrál.