Premier League - souhrn 38. kola

Góly: 39. Chris Wood - 74. Joshua King, 90+4. Callum Wilson

Burnley se nedokázalo rozloučit s úspěšnou sezónou slušným výsledkem. Clarets se sice v prvním poločase dostali do vedení, avšak soupeř z Bournemouthu si dvěma brankami po změně zajistil vítězství. Rozhodující zásah přišel až v nastaveném čase z poslední akce zápasu.

Domácímu mužstvu scházel zraněný útočník Barnes, jehož v sestavě nahradil Wood. Manažer Cherries Eddie Howe dal v posledním utkání sezóny šanci dosud méně vytěžovaným hráčům. V základní jedenáctce se objevili Mings, Hindman, Daniels, Mousset a Ibe.

Do první šance se po deseti minutách hry tlačil stoper Clarets Tarkowski, jehož hlavička po rohovém kopu neohrozila gólmana Begoviće. Na druhé straně byl blízko skórování Daniels, který nebezpečně pálil v pokutovém území, avšak brankář Pope byl proti střele včas na zemi. Aktivní Daniels vybídl domácího strážce svatyně k dalšímu zákroku ve 27. minutě. Následně však převzalo iniciativu Burnley a kýžené ovoce sklidilo pět minut před přestávkou. Westwood si naběhl na míč vzduchem a jeho pokus uklidil do branky Wood.

Hosté se pokusili odpovědět ještě před odchodem do kabin. U jejich další akce byl znovu Daniels, jehož pobídku poslal King hlavičkou vysoko nad branku. Po změně stran se jako první dostal k zakončení Aké, jeho hlavička však postrádala přesnost i razanci. V 59. minutě jej napodobil další nepřesným zakončením spoluhráč Ibe. Bournemouth se vyrovnání dočkal v 74. minutě. K míči se po závaru v šestnáctce dostal King a střelou k tyči překonal domácího brankáře.

Cherries vyrovnávací branka povzbudila a v závěru toužili po zisku tří bodů. V 90. minutě se k nebezpečné střele dostal Wilson a jen o chlup minul pravou tyč. Při poslední akci zápasu se však hosté dostali do přečíslení, které přesně zakončil Wilson. Bournemouth tak až v nastaveném čase rozhodl o svém hubeném vítězství.

Góly: 70. Wilfried Zaha, 78. Patrick van Aanholt

Když do letošní sezony vstoupilo Crystal Palace hned sedmi porážkami za sebou, navíc bez jediného vstřeleného gólu, obavy z boje o záchranu byly zcela namístě. Pod vedením Roye Hodgsona se však londýnský celek dokázal z této tristní bilance otřepat a v posledním kole naopak čelil sestupujícímu klubu v podobě West Bromwiche Albion, zatímco samotní Eagles si i díky nedělní výhře 2:0 zajistili konečné jedenácté místo.

Bujará atmosféra v Selhurst Parku neskomírala ani navzdory matné první půli, která nabídla spíše boj ve středu pole než plejádu šancí. Samotný úvod utkání přitom nabídl několik slibných střeleckých pokusů, když se jen těsně netrefili Milivojevič, resp. Krychowiak, a Wilfried Zaha záhy ztroskotal na brankáři Fosterovi, jenž i v protipohybu dokázal nohou jeho pokus vyrazit.

Po změně stran již domácí měli výrazně navrch a dvacet minut před koncem se jim povedlo převahu zohlednit i na výsledkové tabuli. V sedmapadesáté minutě povedená kombinace po levé straně, zakončení Zahou po centru Van Aanholta ještě gól nepřinesla, ale když oba hráči Eagles předvedli úplně to samé o třináct minut později, počínal si již Zaha v zakončení přesněji a poslal svůj tým do vedení.

O poklidné dohrání zápasu se osm minut nato postaral aktivní Patrick van Aanholt, jenž stál na konci rychlé kombinace ve středu hřiště, obešel Fostera a poslal míč do odkryté branky již ve třetím zápase za sebou. Darren Moore na lavičce West Bromwiche tak utrpěl svou vůbec první porážku, ovšem bez ohledu na tento výsledek již bylo jasné, že birminghamský klub si v příštím ročníku zahraje druhou nejvyšší soutěž.

Góly: 38. Pierre-Emerick Aubameyang

Tak dlouho se Arsenal na hřištích soupeřů v Premier League trápil, až se na osmý pokus londýnskému klubu přece jen zadařilo. V posledním kole letošní sezony si Kanonýři poradili s nováčkem z Huddersfieldu, kterého navzdory nevýraznému výkonu porazili 1:0. O jedinou branku utkání se postaral Piérre-Emerick Aubameyang, jenž svou povedenou půlsezonu v novém působišti korunoval jubilejním desátým gólem.

Již před samotným utkáním se Arséne Wenger dočkal vřelého přijetí včetně tzv. "Guard of Honour" v podání všech hráčů, rozhodčích i realizačního týmu a ve dvaadvacáté minutě vzdali francouzskému manažerovi hold halasným potleskem také diváci na znamení jeho dvaadvaceti let služby Arsenalu. Wenger děkovně tribunám pokynul, ovšem ze samotného zápasu v tu chvíli nemohl mít příliš dobrý dojem. Lépe totiž do utkání vstoupili domácí, kteří si vypracovali hned několik výtečných šancí. Stephen Mounié si ale na brankáře Ospinu nepřišel a Tom Ince po skvělé pobídce Pritcharda trestuhodně přestřelil.

Po velmi matné úvodní půlhodině se hosté přece jen vzpamatovali, začali se více prosazovat, a nakonec si do přestávky vypracovali i vedení. V osmatřicáté minutě lahůdková akce typická pro Wengerův Arsenal v nejlepších letech vyústila v přihrávku Aarona Ramseyho napříč malým vápnem, kde číhal jako vždy připravený Piérre-Emerick Aubameyang a od svého lednového příchodu z Borussie Dortmund si připsal již desátý zásah sezony spolu se čtyřmi asistencemi.

Po změně stran Arsenal upadl opět do počáteční letargie, zatímco Huddersfield nastoupil se snad ještě větší vervou než do první půle. Ve finální fázi ovšem byla přílišná snaha Terriers spíše na škodu, a tak vedení hostí přetrvávalo a nic na tom nezměnila ani křižná přízemní rána Ince, kterou Ospina vytěsnil konečky prstů.

Utkání se v závěrečné půlhodině proměnilo v hektickou podívanou s šancemi na obou stranách a takřka neexistujícím středem hřiště. Jak Lacazette, tak střídající Welbeck ale ve výtečných příležitostech selhali a na opačné straně zase Mooyovu radost zhatilo nastřelené břevno. Když pak Ospina nadvakrát zpacifikoval i hlavičku Jorgensena v samém nastavení, mohl si Arséne Wenger definitivně oddechnout a radovat se z vůbec první venkovní ligové výhry v tomto kalendářním roce. A zároveň té vůbec poslední.

Góly: 26. Mohamed Salah, 40. Dejan Lovren, 53. Dominic Solanke, 85. Andrew Robertson

Letošní Premier League se nejen díky Manchesteru City stala kolbištěm všemožných rekordů, ale svojí měrou přispěl i Liverpool, přesněji Mohammed Salah. Egyptská hvězda zaznamenala 32 ligových branek, čímž zlomila veškeré předchozí rekordy. Co je důležitější, Liverpool vyhrál 4:0, zajistil si Ligu mistrů i na příští rok a může se začít připravovat na vrchol - finále Ligy mistrů proti Realu Madrid.

Liverpool měl na Anfield Road jasný úkol, zvítězit a nedat případně paté Chelsea možnost obsadit čtvrtou příčku. Svěřenci Jürgena Kloppa vzali úkol zodpovědně a Brighton začali mačkat od úvodní minuty. Domácí dokonce měli kopat dvě penalty, ale ani jednu sudí Friend neodpískal. Tlak Liverpoolu ale stejně skončil gólem, ve 26.minutě posunul Solanke balón na Mohammeda Salaha, který byl v jasné pozici a přesnou střelou rozjásal Anfield Road. Egyptský útočník vstřelil už svojí 32. branku v Premier League a stanovil tak nový rekord.

Úvodní branka spustila liverpoolskou mašinu na plné obrátky a Brighton byl pod dalším tlakem. Salah klidně ohl přidat další gól, ale obránce Duffy jeho pokus na brankové čáře odhlavičkoval. Pět minut před odchodem do šaten domácí navýšili vedení, na centr Robertsona si naskočil Dejan Lovren a Ryan inkasoval podruhé.

Kloppovi svěřenci válcovali Brighton i po změně stran a ten nastolenému tempu vůbec nestačil. Dominic Solanke po dravém průniku Salaha zvyšoval na 3:0 a poslední branku si schoval Andrew Robertson na 85.minutu. Liverpool jasně zvítězil a v Premier League obsadil konečnou čtvrtou pozici, která mu zajišťuje start v Lize mistrů i pro příští rok.

Góly: 34. Marcus Rashford

Manchester United i v posledním zápase šetřil brankami, ale s Watfordem má za výhru 1:0 tři body. Vyprodaný Old Trafford se loučil se záložníkem Michaelem Carrickem, pro kterého to byl poslední zápas kariéry.

Dalo by se říci, že Carrick byl posledním pozůstatek slavné Fergusonovi éry. S týmem vyhrál všechno co se dalo, včetně prestižní Ligy mistrů. Ve finále proti Chelsea odehrál celé utkání a navíc uspěl i v penaltovém rozstřelu.

Byl to právě Michael Carrick, který měl prsty v jediné brance zápasu. Ve 33.minutě vymyslel krásný pas za obranu, kterého se zmocnil Mata a přihrávkou nabídl jasný gól Marcusi Rashfordovi. Anglický talent nezavhál a Manchester United vedl nad Watfordem 1:0. Ďáblové mohli před koncem prvního poločasu o vedení přijít, ale Richarlison hlavou skvělého Romera nepřekonal. José Mourinho v tomto zápase nechal odpočívat několik hráčů včetně brankáře Davida De Gey. Argentinský Romero ho však skvěle zastoupil.

Žádná hitparáda se ale na Old Trafford neodehrávala. Šancí bylo málo a je to velká škoda, protože oba celky už neměly o co hrát a mohly si zápas naplno užít. Obecenstvo v Divadle snů si i tak zápas užívalo, skandovalo jméno Michaela Carricka i Alexe Fergusona. Carrick odcházel z hrací plochy pět minut před koncem, kdy ho vystřídal Paul Pogba.

Watford krom jediné šance v prvním poločase nic moc nevymyslel a na Manchesteru nakonec prohrál nejtěsnějším rozdílem.

Góly: 23. Dwight Gayle, 59. Ayoze Pérez, 64. Ayoze Pérez

Byť malá, šance na Ligu mistrů žila. Chelsea potřebovala porazit Newcastle a zároveň prohru Liverpoolu doma s Brightonem. Žádné velké vyhlídky, ale maličká naděje to byla. No a Blues se s ní popasovali podle svého. Na hřišti nováčka soutěže bez okolků rupli 3:0, přičemž v prvním poločase prohráli na střely dokonce 11:0. Antonio Conte jako by už vyhlížel nové angažmá...

Nové dresy, stará mizérie. Chelsea nastoupila třeba i s Rossem Barkleym a předvedla naprosto nedůstojný výkon. Za celé dějství se prakticky nedostala do nebezpečné blízkosti soupeřovy brány, vždyť za 45 minut neokázala ani jednou vystřelit!

Naopak Newcastle hrozil v jednom kuse. Už v první desetiminutovce tvrdě pálil Dwight Gayle, jehož výkon na rozdíl od účesu á la cibulka diváky neurazil. Bývalý útočník Crystal Palace se z gólu radoval až přesně v polovině úvodního dějství. Murphyho nepovedené zpracování mířící do brány ještě Courtois skvělé vyškrábl, ale trestuhodně nehlídaný Gayle pohodlně hlavou doklepl míč do sítě.

Že by to Chelsea nakoplo? Kdeže. Během čtyř minut pronikl obranou Shelvey pálící mimo a znovu zkoušel své štěstí Gayle. Courtois ale překonán nebyl ani krátce před pauzou, kdy zpoza vápna střílel Pérez. Na lepší časy se z pohledu Blues blýsklo až po obrátce. Barkleyho centr nádherně patičkou prodloužil akrobat Giroud a Dúbravka musel vytáhnout perfektní zákrok, aby míč dostal zpod břevna.

Namísto zvratu ale přišel totální kolaps mezi 59. a 63. minutou. Mizerná hlavička jednoho ze stoperů, otřesný odkop Bakayoka a nakonec rána Shelveyho, kterou do branky tečoval Ayoze Pérez - 2:0. Malé intermezzo v podobě spálené gólovky od Barkleyho, a pak už centr Shelveyho, Ritchieho sklepnutí a další snadný gól Péreze - 3:0.

Kdysi vášnivý Antonio Conte jen stál u postranní čáry a bezradně si mnul bradu. V závěrečné půlhodině neúspěšně zakončoval Moses a Giroud, žádnou další gólovku už ale finalista FA Cupu nevyprodukoval a na duel s Man Utd se navnadil tím opravdu nejhorším způsobem.

Góly: 90+4. Gabriel Jesus

100 bodů! Slovy jedno sto bodů. Až ve čtvrté minutě nastaveného času se Manchester City dočkal kýženého gólu na hřišti Southamptonu, který suverénnímu mistrovi zajistil pokoření bájné tříciferné hranice. Slavit navíc mohou oba týmy společně, protože domácí tým se díky dnešní prohře Swansea udržel v Premier League.

O trojici sestupujících bylo prakticky rozhodnuto už před zápasem, chtělo to jen definitivní pojistku. Rozdíl mezi Swansea a Southamptonem byl sice tříbodový, dále byl však přítomen ještě devítigólový odstup ve skóre. Saints tak stačilo umlčet ďábelskou ofenzivu Citizens nějakou tu půlhodinku, aby se stroj nerozjel, a vše bylo v suchu.

A to se jim v prvním poločase dařilo vskutku excelentně. Anglický mistr za celých 45 minut netrefil prostor tří tyčí, což mimo jiné znamenalo i to, že fotbal zrovna nepřetékal atraktivitou. Southampton byl překvapivě blízko gólu po sedmi minutách, Hoedtovu dobrou hlavičku totiž zastavilo až břevno. Stoper nebezpečně napřahoval ještě v polovině úvodního dějství, i když tentokrát mimo.

Až po změně stran Manchester City prokázal, proč za celý ročník nasázel neskutečných 106 gólů. Citizens v některých pasážích zamykali soupeře v jeho vápně a neúnavně obléhali šestnáctku Southamptonu. Po hodině hry se jako první blýskl Raheem Sterling, jehož tečovaná střela orazítkovala tyčku.

Následovala hlavička Stonese pod břevno, rána De Bruyna těsně vedle - vše ale pod dozorem výtečného McCarthyho. Na druhé straně naopak musel za vyběhnuvšího Edersona Fernandinho, který Tadicóvu střelu odkopával z brankové čáry. Tak blízko byl Southampton vítězství, až bylo skoro nespravedlivé, že nakonec ze zápasu odešel úplně bez bodu. Díky záchraně to ale svěřence Marka Hughese mrzet nemusí.

Ve čtvrté minutě nastavení každopádně Kevin De Bruyne vykouzlil patnáctou asistenci v sezóně, Gabriel Jesus vysoký a dlouhý míč skvěle zpracoval a přeloboval bezmocného McCarthyho v bráně Saints. Hráči Manchesteru City i Pep Guardiola začali slavit, jako kdyby jim gól zajistil titul, ale není divu - 100 bodů v Premier League znamená ještě víc - pomyslnou nesmrtelnost.

Góly: 7. Harry Kane, 49. Erik Lamela, 53. Christian Fuchs (vl.), 60. Erik Lamela, 76. Harry Kane - 4. Jamie Vardy, 16. Riyad Mahrez, 47. Kelechi Iheanacho, 73. Jamie Vardy

Londýnskou přestřelku vyhrál Tottenham, který se raduje po devítigólovém bláznivém průběhu. Leicestr v průběhu vedl dokonce o dvě branky, avšak Kohouti se dokázali zvednout a otočili výsledek. Velkou měrou přispěli k obrátce zejména Erik Lamela a Harry Kane.

Domácím již v posledním zápase až o tolik nešlo a podle toho vypadala jejich sestava, ve které se objevilo několik nových tváři. Jmenovitě šlo o Walkera-Peterse, Alderweirelda, Rose, Mouru a Lamelu. Po vyléčeném zranění se vrátil taktéž záložník Dier. Lišky sužuje rozsáhlá marodka a také jejích základní jedenáctka doznala mnohých změn. Mezi tři tyče se postavil Jakupović, levý kraj obrany obssadil Fuchs a ve středu zálohy se znovu uvolnilo místo pro Silvu.

První poločas začal gólovou smrští. Již ve čtvrté minutě zafungovala spolupráce Mahreze s Vardym a druhý jmenovaný hlavou překonal brankáře Llorise. Za dalších 180 minut však využil samostatný únik Kane a vyrovnal stav utkání. V 16. minutě nejdříve poslal navštívenku na Jakupoviće Dier, aby se záhy urodilo na druhé straně. Po zmatcích v obraně Kohoutů napálil míč za Llorisova záda Mahrez a bylo to 2:1 pro hosty.

Tottenham toužil po vyrovnání, avšak Wanyama se ve 20. minutě pouze zastřeloval. O něco blíže skórování byl Moura, ale ani on se netrefil mezi tři tyče. Ve 27. minutě podržel Spurs Lloris, který po Vardyho přiklepnutí vychytal Graye. Další chybu domácích mohl potrestat Vardy, ale nezacílil přesně. Čtyři minuty před přestávkou rozehrál Mahrez přímý kop na Maguira, avšak ani on nenavýšil vedení Foxes.

Po změně stran se opět spustily gólové hody. Tři minuty po startu druhé půle napřáhl z dálky Iheanacho a krásnou střelou poslal Leicester do dvoubrankového vedení. Domácí však za minutu odpověděli pěknou kombinací, na jejímž konci snížil Lamela, který zužitkoval pobídku od Walkera-Peterse. A již v 53. minutě bylo vyrovnáno. Lucas v pokutovém území posunul patou na Lamelu, jenž svou druhou trefou v utkání zařídil stav 3:3.

Liškám chtěl vedení v 57. minutě vrátit aktivní Maguire, jenže opět nedokázal prověřit Llorise. Po hodině hry se Tottenham dostal poprvé v zápase do vedení. Další pěknou akci opět zakončila dvojice Walker-Pieters a Lamela, a druhý jmenovaný zkompletoval hattrick. Leicester chtěl srovnat za deset minut, avšak po Mahrezově přihrávce střílel Iheanacho pouze slabě a Lloris se příliš nezapotil.

Přestřelka pokračovala i v závěru utkání. V 73. minutě se po Mahrezově pobídce dostal do šance Vardy a tvrdou střelou po břevno srovnal skóre. Hned za tři minuty se však na útočné polovině Kohoutů uvolnil Kane a technickou střelou vstřelil pátou branku svého týmu. V bláznivém zápase mohl srovnat Iheanacho, ale opět našel připraveného Llorise. Poslední minuty si již domácí hráči pohlídali a se stadionem Wembley se rozloučili divokým vítězstvím.

Góly: 39. Manuel Lanzini, 63. Marko Arnautović, 82. Manuel Lanzini - 74. Oumar Niasse

Na letošní sezonu nejspíše příznivci West Hamu United nebudou vzpomínat s radostí, ovšem alespoň v posledním kole se s nimi jejich oblíbený klub rozloučil vítězstvím. Triumf týmu Davida Moyese na domácí půdě je pak o to sladší, že přišel proti Evertonu, který v Premier League na hřišti West Hamu prohrál vůbec poprvé od roku 2007 a na jeho lavičce sedí Sam Allardyce, někdejší manažer Hammers.

Na výhře 3:1 má největší podíl Manuel Lanzini jakožto autor dvou branek, jednu pak přidal Marko Arnautović, zatímco za hosty korigoval Oumar Niassé. Everton navzdory prohře zůstal v ligové tabulce na osmé příčce, West Ham letos končí třináctý.

Od samého počátku měli více ze hry domácí a brankář Jordan Pickford měl co dělat, aby zlikvidoval přízemní ránu Marka Noblea. Přesto se United dočkali průlomu skóre ještě do přestávky, když přihrávka Kouyatého skončila až u Manuela Lanziniho, jenž přesnou ranou k pravé tyči poslal svůj tým do vedení.

Po změně stran evertonští upustili od hry na tři obránce, ovšem výsledek to přineslo pramalý. V třiašedesáté minutě totiž zdálky napřáhl Marko Arnautović, jehož jedovka se ve vzduchu před Pickfordem řádně zavrtěla a zastavila ji až rozvlněná síť. Deset minut nato sice hosté snížili skóre zpět na rozdíl jedné branky zásluhou Niassého, jenž se prosadil zblízka po rohovém kopu, který sám vybojoval předešlou střelou, již Adrián konečky prstů vyrazil na tyč, avšak ani skóre 2:1 nemělo dlouhého trvání.

Osm minut před koncem uťal jakékoli naděje liverpoolského klubu na vyrovnání aktivní Lanzini, když převzal míč od Pabla Zabalety, postrčil si jej do středu hřiště a excelentní ranou pravačkou zakroutil míč přesně k tyči, od níž se míč odrazil za Pickfordova záda do třetice. West Ham tak zvítězil 3:1, ovšem budoucnost Davida Moyese na lavičce Hammers zůstává i tak značně nejistá, stejně jako v případě jeho evertonského protějška Sama Allardyce.

Góly: 14. Andy King - 31. Papa Alioune N'Diaye, 41. Peter Crouch

Swansea potřebovala vyhrát a potřebovala vyhrát vysoko. V domácím zápase proti Stoke se dostala do vedení a vykřesala jiskru naděje. Legendární Peter Crouch ale spolu s Ndiayem opět skóroval a věnoval důstojnější konec v Premier League právě Potters. Ti elitní soutěž nakonec neopouští na posledním místě, díky výhře 2:1 z Walesu odjíždějí alespoň s mírně pozitivní náladou. Labutí píseň Swans bude naopak hodně smutná...

Ta matematika byla neúprosná. Swansea dělilo od Southamptonu kromě tří bodů taky devět gólů, takže záchranu by domácím přinesly například výsledky 4:0 a 0:6 (Southampton hrál doma s Man City). A tak není divu, že jakmile k hráčům v bílém nepřicházely zprávy o drtivém vedení anglického mistra, zmar narůstal.

Jo, ve čtrnácté minutě bylo na Liberty Stadium hodně veselo a tehdy v útrobách stadionu začala jiskřit naděje. Skvělý Andy King si narazil s oběma bratry Ayewy a vlétl do podezřele otevřené obrany Stoke. Zakončil k tyči a Swansea vedla 1:0. Jenže to bylo všechno.

Naopak už po půlhodině hry načali hostující Potters svůj zvrat. Rychlý brejk vedl Shaqiri a parádním obloučkem přes Fabianskiho jej dokončil Badou Ndiaye. Ještě do poločasu našel Sorensen přímým kopem hlavu legendárního Petera Crouche a Stoke otočili na 2:1.

Po změně stran Swansea dělala, co mohla, Butlanda v bráně soupeře prověřila ve druhém půli hned sedmkrát. Ale nebylo to k ničemu, blíž gólu byl navíc soupeř, Shaqiri ale penaltu neproměnil. Leon Britton se tak v závěrečné půlhodině na hřišti rozloučil s kariérou nejen sestupem, ale i porážkou.