Primera División - souhrn 18. kola

Góly: 11. Tote, 23. Nelson Valdez, 32. Olivier Thomert, 44. David Trézéguet - 89. José Antonio Reyes

Hércules deklasoval Atlético Madrid a po předchozích neúspěších konečně naznačil, že se boje o evropské poháry rozhodně nevzdává. Zato Atlético Madrid se pomalu, ale jistě vzdává šance poprat se s Valencií a Villarrealem o třetí místo v soutěži. Porážka v Alicante odkryla velké množství nedostatků, které musí Atléti co nejdříve odstranit.

Esteban Vigo vpustil do zápasu takřka kompletní jedenáctku, která se během prvního poločasu neuvěřitelně dynamickým a kombinačně vyzrálým výkonem dočkala čtyřbrankového vedení, na které dokázalo naprosto ochromené a nekonkurenceschopné odpovědět. Jedinou branku Atlétů trefil až v závěru utkání José Antonio Reyes.

Atlético nemá svou tvář, obrana předvádí katastrofální výpadky a ofenzíva nemůže být současnou zálohou vůbec podporována, přičemž bych se nedivil, kdyby se začalo spekulovat o vyhazovu Quique Sánchez Florese.

Hércules začal výborně a šel již v jedenácté minutě do vedení, když Tote využil v pokutovém území nepochopitelných zmatků Tomáše Ujfalušiho a Diega Godína, načež se k němu dostal míč, který propasíroval mezi tyčí a špatně reagujícím Davidem De Geou. Domácí pokračovali ve skvělém výkonu a o dvanáct minut později se radovali z druhé zasloužené trefy.

Tentokrát udělali velkou chybu Filipe a Luís Perea, po jejichž nerozvážné rozehrávce se zmocnil míče David Cortéz, který přihrál nabíhajícímu Valdézovi, jenž z šestnáctky nádhernou ranou do levé šibenice zvýšil vedení na 2:0. Atléti byli v rozkladu, Hérculés na koni.

Třetí gól zařídila spolupráce centrujícího Francisca Peni, chybujícího Diega Godína a přesně hlavičkujícího Thomberta, který zvýšil vedení již na 3:0. To však nebylo ze strany domácího mužstva vše a ještě krátce před přestávkou přidal čtvrtý úder David Trezeguet, který si naběhl do otevřené obrany, dostal přesnou přihrávku a rychle vystřelil přesně k tyči. De Gea byl počtvrté bez šance, Atlétům se nadobro rozplynula vidina bodového importu.

Ve druhé půli mohl po deseti minutách snížit snaživý Sergio Agüero, nebo naopak zvýšit vedení Pena. Utkání bylo již rozhodnuto, přesto Hércules držel otěže pevně v rukou a Atléti do ničeho nepouštěl. Juan Calatayud přesto nulu neudržel, neboť jej dvě minuty před koncem překonal po vynikajícím průniku z levé strany José Antonio Reyes, který však jen kosmeticky upravil skóre. Hércules se díky vítězství posunul na dvanáctou příčku v tabulce, Atlético zůstává na šesté příčce se sedmibodovou ztrátou na čtvrtou Valencii.

Góly: 83. Juan Mata

Valencie urvala nesmírně cenné a důležité jednobrankové vítězství na půdě městského rivala Levante a už už dýchá na záda třetímu Villarrealu, který se v nejatraktivnějším zápase kola proti Realu Madrid musel před královským klubem sklonit v poměru 2:4. Těsné prvenství zařídil Netopýrům v samém závěru utkání Juan Mata.

Levante se kvůli prohře stále plahočí na hraně sestupu a má jen dvoubodový náskok na trio pronásledovatelů umístěných na sestupových příčkách. Jeho výkon v dnešním utkání přesto předznamenal, že se při troše štěstí může tento chudičký klub v nejvyšší soutěži udržet, a to navzdory všeobecnému mínění, které jej pasuje do role největšího outsidera soutěže.

Valencijské derby nenabídlo strhující podívanou ani ty nejskvělejší fotbalové momenty, přesto se to od utkání dalo očekávat. Levante povětšinu utkání spíše bránilo, Valencie pak branku výborně chytajícího Manuela Reiny marně dlouho dobývala.

Nejaktivnějšími hráči Valencie v tomto utkání byl Juan Mata a obránce Hedwiges Maduro, který zásoboval ofenzívu výbornými pasy a jeho výkon byl jednoduše excelentní. Právě Maduro byl u prvního důležitého okamžiku utkání. Valencijský bek byl v pokutovém území faulován Robustém, ale pokutový kop Mata neproměnil.

Po obrátce měla Valencie mírně navrch, nicméně první gólový moment přišel na druhé straně. Caicedův gól však nebyl pro správně odmávaný ofsajd uznán. V třiasedmdesáté minutě se postavil k přímému volnému kopu za šestnáctkou Mata, ale jeho rána orazítkovala jen břevno.

O deset minut později se do třetice Mata konečně radoval, když zužitkoval výborného pasu za obranu a sporné ofsajdové pozice a poslal hostující tým do vedení. Zřejmě se jednalo o ofsajd, v rychlosti a kvapu se tak rozhodčí rozhodli v podstatě špatně, ačkoliv tuto hraniční situaci v duchu fotbalu pustili. Do konce utkání se již nic podstatného a poznamenání hodného nestalo. Levante je třeba pochválit za snahu, vyzdvihnout mohu zejména brankáře Manuela Reinu, který již dlouhodobě potvrzuje, že je jedničkou Levante naprostým právem.

Góly: 9. Cristiano Ronaldo, 45. Cristiano Ronaldo, 79. Cristiano Ronaldo, 82. Kaká - 7. Cani, 18. Marco Rubén

Atraktivní a gólově bohaté utkání sehráli Real Madrid a Villarreal. Díky hattricku Cristiana Ronalda se z vítězství 4:2 radovali domácí, nicméně hosté dlouhou dobu úporně vzdorovali. Poslední gól Realu vstřelil po dlouhé době Brazilec Kaká.

Zápas mezi Realem a Villarrealem splnil očekávání a přinesl tuhý boj druhého s třetím, půltucet gólů a spoustu fotbalových a nefotbalových momentů. Hosté dvakrát vedli, domácí dokázali však vždy vyrovnat a během tří minut v poslední čtvrthodině rozhodl. Villarreal tak prodloužil na Santiago Bernabéu černou sérii bez výhry na dvanáct.

Domácí nastoupili v očekávané sestavě, hostující trenér Garrido učinil jedinou změnu, když na stoperu Catala nahradil Musacchia. Hosté měli první možnost, ale Ramos Cazorlovu střelu odvrátil na roh. Po dvou ofsajdech domácích se ujal vedení v 6. minutě Villarreal. Akci rozjel Cani, míč se k němu přes Cazorlu a Rossiho dostal znovu a založník Žluté ponorky ho jemným dloubáčkem uklidil k pravé tyči.

Real však za dvě minuty skóre srovnal. Benzema prostrčil míč na Ozila, který našel křižným pasem zcela volného Cristiana Ronalda, kterému stačilo doklepnout do prázdné branky. Za chvíli pálil mimo Lass a oba týmy pokračovaly i nadále v útočné hře. Ve 14. minutě se ocitl v nebezpečné šanci Rubén, napodruhé jen těsně minul branku, v téže akci se hosté dožadovali penalty po kontaktu Xabiho v Rossim.

Hosté se opět ujali vedení v 17. minutě, kdy si naběhl Marco Rubén do volného prostoru na přihrávku Bruna a přehodil Casillase. Villarreal měl v té době více ze hry, odpověděl pouze dalekonosnou střelou Di María. V 31. minutě zmařil včasným vyběhnutím Casillas šanci Rubéna po centru Capdevily.

Rozruch přišel na konci prvního dějství. Nejprve se propletl do vápna Marcelo, ale místo střely přihrával a obrana hostí pokus zblokovala. O minutu později po přímém kopu se však příznivci Bílého baletu mohli radovat. Centroval Xabi, Cristiano Ronaldo předskočil Diega Lópeze, hlavou zavěsil a gólem do šatny vyrovnal.

Druhá půle začala průnikem Ronalda a jeho střelou nad, další šanci připravil Portugalec pro Benzemu, který nedokázal zakončit. Villarreal dokázal nástup domácích na chvíli zastavit, výjimkou byla jen střela Di Maríi mimo. Diego López pak zachránil před Benzemou a poradil si i s nepříjemným rohem Ozila.

Další dvě šance spálili mezi 64. a 67. minutou Ronaldo, Di María a Benzema, pokaždé je vychytal skvělý López. Mourinho posílil útok Kaká a stáhl Albiola. Příležitost měl však na druhé straně střídající Oriol, jehož křižná střela minula branku Realu, ač mohl nahrát lépe postavenému Rossimu.

Rozhodnutí přišlo v pětiminutovce od 78. minuty. Kaká nacentroval do vápna, na míč patrně v ofsajdu nedosáhl Di María, López vyrazil před padajícím Ronaldem mimo, Portugalec se však míče opět zmocnil, obtočil se kolem Capdevily a rozjásal přesnou střelou madridský stadion. Za protesty byl poslán na tribunu kouč Villarrealu Garrido.

O tři minuty později domácí svůj náskok ještě pojistili, když Ronaldo po dlouhém sprintu přihrál přesně Kaká, který oslavil svůj návrat před domácí publikum gólem. Další pobrankový rozruch a strkanici způsobila oslava trenéra Mourinha před lavičkou Villarrealu.

V nastaveném čase už hosté pouze dvakrát nevyužili příležitost z přímého kopu, a tak oba týmy zůstaly na svých místech tabulky.

Góly: 29. Grégory Arnolin (vl.) - 90. Diego Castro

Sporting Gijón v závěru zápasu s Racingem urval cenný bod a dostal se z nelichotivé poslední příčky, ačkoliv jeho bodový zisk je po dvacátém kole s poslední Zaragozou shodný. Racing zůstává několik bodů před sestupovou propastí, jeho pozice přesto není vynikající ani uspokojivá.

Na El Sardinero se hrál pohledný duel, který by se mnoha fanouškům jistojistě líbil. Nutno podotknout, že mělo hostující mužstvo výrazně ze hry a Racing v několika fázích zápasu přehrálo. Asturijská jedenáctka může žehrat jen a jen na špatné zakončení a vlastní branku, kterou obstaral stoper Gregory Arnolin.

Úvod patřil Sportingu, o jehož úvodní střelecké pokusy se postarali Sebastian Eguren a José Angel. V prvním případě hráč Rojiblancos ztroskotal na nepřesnosti, ve druhém pak na vynikajícím Toñovi. Krátce před půlhodinou hry mohlo udeřit na druhé straně, a taky udeřilo, neboť Ivan Bolado trefil břevno. Racing se nakonec mohl radovat přesně ve třetině utkání, kdy se po centru Francise prosadil nešťastník Gregory, který si vsítil povedeného vlastence.

Odpovědět se pokoušel David Barral, ale jak jeho přímák, tak posléze další střela do sítě ani mezi tři tyče cestu nenašly. Po obrátce mohl vyrovnat Nacho Novo, ale jeho gólovce zamezil skvělým zákrokem Toño, který krátce před hodinou hry famózní robinsonádou zlikvidoval střelu Nacha Casese.

Racing odpověděl tutovkou Adriána, kterou na poslední chvíli zneškodnil vynikajícím obranným zákrokem Iván Cuellar. Kantábrijský tým směřoval k vítězství a v závěru relativně kontroloval hru, v nastavení však Gijón přešel do velké protiofenzivy a díky brance Diega Castra po centru Rafaela Sastreho zaslouženě vyrovnal. Remíza je jednoznačně rozhodně zasloužená.

Góly: 8. Daniel Osvaldo, 30. Luis García (pen.), 33. Álvaro Vázquez, 87. Sergio García

Espanyol vypráskal Zaragozu 4:0 a nadále se vyhřívá na páté příčce tabulky. V dnešním zápase proti poslednímu mužstvu tabulky jasně dominoval, vytvořil si celou řadu příležitostí a mohl své vítězství ozdobit ještě několika dalšími góly. Zaragoza předvedla tragický výkon a nenavázala tak na týden staré vítězství proti Realu Sociedad.

Aguirreho muži začali prachbídně a již v osmé minutě si připsali první inkasovanou branku, která byla skutečně nádherná. José Callejón se na půli zmocnil míče, udělal několik kroků a poslal do pokutového území skvělý přesný centr na nabíhajícího Osvalda, který nedal svou hlavičkou Leovi Francovi žádnou šanci.

Výtečně hrající Callejón byl i u dalšího momentu, když pro svůj celek zařídil penaltu, neboť byl nesmyslně faulován Diogem. K exekuci se postavil Luís García a bez větších potíží Franca překonal. Neuběhly ani čtyři minuty a aktivní a skvěle hrající Espanyol se dočkal třetí zasloužené trefy, kdy několikanásobnou chybu v defenzívě potrestal přenádhernou brankou Álvaro Vazquéz, jehož povedená šajtle bude patřit k největším ozdobám tohoto kola.

I ve druhém dějství domácí řádili a Carlos Kameni byl takřka bez práce, zatímco jeho oponent musel čelit několika dalším pokusům o své překonání. Hluční fanoušci katalánského klubu se nakonec dočkali i čtvrtého gólu, který krátce před koncem přidal po nesobecké přihrávce Luíse Garcíy Sergio García do prázdné branky. Zaragoza se kvůli porážce posunula zpět na poslední příčku, Espanyol - jak již bylo řečeno - zůstává na páté pozici se čtyřbodovým náskokem na Atlético Madrid.

Góly: -

Famózní Jordi Codina a brankové konstrukce byly dnes proti tříbodovému zisku Osasuny, která měla v zápase s Getafe navrch a sahala po důležitém vítězství, kterého nakonec i díky v úvodní části zmiňovaným okolnostem nedocílila. Getafe si pak z navarrské fotbalové bašty odváží velmi cenný bod.

Mužstva si stejně jako body svorně rozdělili i aktivitu v jednotlivých poločasech. Zatímco první dějství patřilo spíše hostům, v tom druhém byli svěřenci José Antonia Camacha mnohem aktivnější a několikrát sahali po první brance.

První dvacetiminutovka byla ve znamení velkého náporu v bílém hrajícího Getafe, které mělo prostřednictvím Manu del Morala první vážnější příležitost utkání, kterou naštěstí pro domácí červeno-černé barvy vyřešil skvělým zákrokem Ricardo. Brankář domácích měl následně štěstí, že se Gavilanova gólová střela nevešla mezi tři tyče.

Osasuna se probudila sedm minut před přestávkou, ale Krisztiana Vadocze vychytal skvělý Codina, jehož oponent na druhé straně krátce nato zlikvidoval šanci Daniela Pareja. Skvělým zákrokem proti tutovce Arizmendiho pak zabránil Getafe ve šťastnějším odchodu do kabin.

Po obrátce se hra Osasuny zlepšila a již v dvaapadesáté minutě mohl otevřít skóre Juanfran, který však poslal svou střelu z vyložené pozice nad branku. Minutu nato se dostal do identické pozice, jeho počínání bylo ovšem stejné - přestřelil. Krátce před hodinou hry měl gól na kopačce Javi Camuñas, jeho rána však skončila v rukavicích Codiny. Na druhé straně měl o tři minuty šanci Arizmendi, ale jeho hlavička se do branky taktéž nevešla.

S přibývajícím časem se hra domácích zlepšovala, ale největší šanci si paradoxně vytvořilo Getafe, které nastřelilo tyč. Břevno zazvonilo i za zády Codiny, ale branka nepadla celkově žádná. Osasuna se tak i nadále pohybuje nebezpečně blízko sestupové zóně, Getafe má stejně bodů jako šesté Atlético Madrid.

Góly: 11. Iván Ramis, 37. Víctor Casadesús, 67. Emilio Nsue, 88. Michaël Pereira - 66. Albert Crusat

Můj dům, můj hrad. Již dlouhodobě o Realu Mallorca platí, že doma nepřenechává byť sebekvalitnějším mužstvům body a i dnes svou famózní domácí bilanci z posledních let podtrhl, když si poradila s Almeríí. Šlo o krásný revanš za vyřazení z Copa del Rey, které je čerstvé jen několik dní.

Výhra se začala rodit již v prvním dějství, kdy se nejprve prosadil stoper Ivan Ramis, na něhož krátce před přestávkou navázal Víctor. Almería sice díky zlepšenému výkonu po přestávce snížila osobou Alberta Crusata, ale Nsueho brzká odpověď ji položila do kolen. Definitivu pak vystavil Pereira.

Jak již bylo řečeno, o první zářez se postaral Ivan Ramis. Jonathan de Guzman poslal na branku z levé strany prudký balón z přímého volného kopu, který ale vynikajícím zákrokem na přední tyči vyrazil Diego Alvés. Jím odražený míč se ale dostal k Ramisovi, který pohotovou hlavičkou překonal bezmocného brazilského brankáře a otevřel skóre.

Mallorca hrála výborně, umě kombinovala a nepouštěla Almeríi do střeleckých příležitostí. Když pak Víctor krátce před přestávkou zužitkoval skvělou příležitost a zvýšil vedení, nikdo na Estadio Iberostar nepochyboval o domácím vítězství.

Almería se však po přestávce zvedla a začala bojovat. Přišly i šance a jednu z nich přetavil ve stav snižující trefu Crusat, jehož krásný gól zpoza šestnáctky klání zdramatizoval. Nicméně hned za minutu odpověděl právě po Crusatově chybě na levé straně a přihrávce Pierra Webóa Nsue, který si hejknul na Pereiru, který mu šikovně přenechal míč do vyložené pozice, ze které se domácí útočník nemýlil.

V samém závěru nakonec vsítil branku ještě Pereira, který parádní ranou zpoza šestnáctky nedal Alvésovi pražádnou šanci a rozhodl o drtivém vítězství Mallorcy, která se tak posunula na osmou příčku, přičemž má stejně bodů jako šesté Atlético Madrid, které však zítra dohrává kolo v Hérculesu a může zareagovat na další nářez Espanyolu.

Góly: 26. David Villa, 52. Lionel Messi, 80. Andrés Iniesta, 81. Pedro

Barcelona převálcovala Deportivo La Coruňa a nadále vévodí s třináctibodovým náskokem na třetí Villarreal a pětibodovým na Real Madrid, jejichž vzájemný souboj okoření nedělní fotbalový večer, žebříčku španělské La Ligy. Čtyři branky si mezi sebou rozdělilo kvarteto David Villa, Andrés Iniesta, Pedro a opět fenomenální Lionel Messi, jenž ke svému přenádhernému gólovému zářezu přidal i dvě úžasné asistence.

Depor v zejména v prvním dějství účinně vzdoroval mírnému barcelonskému tlaku, a to zejména díky skvělému a dynamickému presingu, který činil hostujícímu mužstvo zpočátku drobné potíže, z míry je přesto výrazně nevyvedl.

Galícijský klub byl v obranné fázi zpočátku bezchybný, Pedrův Aranzubíou vyražený střelecký pokus byl jen světlou výjimkou. Barcelona začala svého soupeře houpat jak maminka batole v kočárku, přičemž čekala, kdy Depor usne a pustí ji do střeleckých příležitostí.

Ve dvacáté minutě promrhal možnost Adrián a krátce nato udeřila na druhé straně Barcelona. Lionel Messi fantastickou uličkou vybídl Davida Villu, který i s malou dávkou štěstí propasíroval mičudu mezi nohami pozdě vyběhnuvšího Aranzubíi.

Po půlhodině hry nejprve zmařil další možnost skórovat nepřesný Villa, Abidalův gól nebyl rozhodčím správně uznán pro ofsajd. Ruben Peréz posléze vyšel naprázdno před brankou Víctora Valdése, který proti jeho nepřesné střele zasahovat nemusel. Do kabin tak šla spokojenější Barcelona, naděje Deporu ještě sálala.

Sálala a brzy dosálala. Barcelona po obrátce přidala na tempu a Lotinovy svěřence brzy přejela jak parní válec. K vysokému vítězství zavelel již v jednapadesáté minutě Lionel Messi, který se postavil k přímému volnému kopu a přenádhernou ranou vymetl pavouky v pravé šibenici Aranzubíi. Zkušený španělský brankář brance zabránit nemohl, přesto sestavil ze svých spoluhráčů zvláštní zeď, kterou Messi umě obstřelil.

V dalším průběhu klání Barcelona držela otěže pevně v rukou a míč na kopačkách. Moc záživných momentů k vidění nebylo, až osmdesátá minuta přinesla další gól, který byl tentokráte z dílny Andrése Iniesty, který si zběhl z pravé lajny do středu a levačkou napálil míč k protější tyči. Aranzubía byl bezmocný, Barca vedla o tři branky. Neuběhla ani minuta, ba ani třicet vteřin a Lionel Messi nápaditým lehounkým bodlem vybídl ke skórování Pedra, který přehodil vyběhnuvšího Aranzubíu a dal výsledku definitivní a konečnou podobu. Barcelona se posléze doploužila do vítězného konce a Deporu již nedovolila jakkoliv zkorigovat nepříznivé skóre a připsat si čestný úspěch, kterého by býval byl Depor hoden.

Góly: 23. Diego Rivas, 44. Joseba Llorente - 25. Frédéric Kanouté, 63. Luís Fabiano, 65. Frédéric Kanouté

Poslední měsíc se nese ve znamení obrody Sevilly, která si po postupu do čtvrtfinále Copa del Rey a skalpu Osasuny připsala důležité vítězství na půdě Realu Sociedad, díky čemuž se navrátila do boje o evropské poháry.

Real Sociedad si naopak připsal čtvrtou porážku v řadě a po vynikajících výkonech výrazně strádá, i proto se propadá tabulkou níže a níže a výrazně si komplikuje cestu do evropských pohárů, o nichž se relativně nahlas v období euforie v Baskicku hovořilo.

Zaplněná Anoeta sledovala velice pohledné představení, jež se odehrávalo ve svižném tempu a nabídlo celkově pět pěkných branek. Do vedení dostal Errealu přenádhernou střelou zpoza šestnáctky Diego Rivas, kterému mičudu po fatální chybě a znamenitému se vyhnutí obranných povinností Escudého nalil míč do výborné pozice bojující Mikel Gonzales.

Lasarteho muži se však z vedení radovali pouhopouhé dvě minuty. Perottiho rohový kop usměrnil před branku Luis Fabiano a do formy se dostávající Frédéric Kanouté propálil vynikajícím volejem všechno, co mu stálo v cestě.

Real Sociedad byl po vyrovnání hostů aktivnější, z čehož vyplynula celá řada šancí a i gólový moment, který fanouškům ve třiačtyřicáté minutě obstaral Joseba Llorente. Daniel Estrada napálil míč z hranice své šestnáctky dopředu, kde míč dostihl i díky další hrubce Juliena Escudého právě někdejší střelec Villarrealu, který balón kvapně poslal k tyči vyběhnuvšího Palopa. Real Sociedad mohl jít do dvoubrankového vedení, ale hlavička Zurutuzy se do branky nevešla.

Po obrátce přišlo ze strany Andalusanů ke zlepšení herního projevu, což deklarují i dvě vstřelené branky. V třiapadesáté minutě nejprve vychytal Bravo Kanoutého, ale o deset minut později již Luís Fabiano vsítil vyrovnávací gól, o který se velkou měrou zasloužil přihrávající Álvaro Negredo.

Střídající Negredo pak o dvě minuty později výbornou přihrávkou vybídl Kanoutého, který se sám před Claudiem Bravem nemýlil a poslal hosty do vedení. Sevilla nakonec vítězství udržela až do samého konce, ačkoliv si Real Sociedad vytvořil pár střeleckých možností a mohl vyrovnat. Kýženého bodu se však i kvůli nepřesné střelbě nedočkal.

Góly: 81. Martín Demichelis - 90. Javi Martínez

Athletic Club vyválčil třicet vteřin před koncem zápasu s Málagou díky brance Javimara velmi cenný bod, díky němuž se udržel na dohled vytoužené šesté příčky, zatímco Andalusané svou fatální chybou v závěrečných vteřinách propásli možnost přiblížit se čtrnáctému Racingu Santander.

Málaze zjevně prospěl příchod nových posil do týmu, protože s Athleticem hrála velice vyrovnanou partii. V dresu Andalusanů se poprvé představil v brance debutující Sergio Asenjo, stoper a zároveň autor úvodní trefy Martín Demichelis a záložníci Enzo Maresca a Ignacio Camacho. Všichni čtyři pak podali velice dobrý výkon.

Vynikající výkony předváděli oba brankáři, kteří si na první zahřátí museli počkat až na druhou polovinu prvního dějství, protože v tom úvodním nebyla k vidění prakticky žádná pořádná šance. Tu první měl na kopačce Duda, Gorka Iraizoz však jeho pokus zničil. Na baskického brankáře nevyzrál ani Apoño, a tak se šlo do kabin za bezbrankového stavu, který nejenže vyjadřoval vyrovnanost soupeřů, ale bohužel i atraktivitu zápasu.

Vysvobození z mírné nudy nepřišlo ani v půli druhé, nepočítaje závěrečnou čtvrthodinu. Krátce po přestávce se musel předvést i Sergio Asenjo, který zlikvidoval tutovku Ikera Muniaina. Bezbrankový stav uťal v osmdesáté minutě Demichelis, jehož vynikající a cílené prodloužení rohového kopu Sergia Fernandéze znamenalo premiérový zářez v La Lize.

Vše nasvědčovalo tomu, že Málaga vytěží z duelu s baskickými Lvi maximum, ovšem v poslední minutě této domněnce vystavil stopku Javimar, který přesnou hlavičkou po standardní situaci vyrovnal. Na tuto standardku si nabíhal dokonce i Gorka Iraizoz. Obrana Málagy postupovala při bránění této situace tragicky, jako by byla již jednou nohou v šatně.