Představení účastníků MS - Honduras

Co se událo zajímavého v této zemi od posledního MS 2010? Honduras postoupil do Brazílie ze třetího místa ve finálové skupině CONCACAF, a podruhé za sebou nebude chybět mezi fotbalovou elitou.

Nejproslavenější televizní komentátor, Salvador Nasralla, skončil v prezidentských volbách rovněž třetí. A dalšího, Orlanda Ponce, jmenoval nový prezident ministrem Kultury, umění a sportu. Oba ovšem mikrofon neopustili, a tak můžeme stále slyšet to jejich: "Tenemos portero!”, (máme brankáře) a "Góóóóóóóól, pum pum pum pum!”, což překládat nemusím. Ale řekněte sami, existuje na světě jiná země, kde "skoro” prezident a ministr komentují fotbalová utkání?

Historie

Do MS 1958 hraném ve Švédsku se Honduras do kvalifikace nepřihlásil. V roce 1978 se z kvalifikace pro změnu odhlásil, na MS 1982 postoupil, právě tak v roce 2010, v ostatních případech vypadl v jedné z fází vyřazovacích bojů CONCACAF, sdružující týmy ze Severní a Střední Ameriky, společně s Karibskou oblastí.

Jak si vedli fotbalisté této stále ještě rozvojové země při dvou předešlých startech ve finálové části MS? Před MS 1982 Honduras vyhrál základní skupinu kvalifikace, s jedinou prohrou. Postoupil mezi posledních šest. Měl štěstí, celá finálová část se hrála v hlavním městě země, Tegucigalpě. Nevídáno, neslýcháno, ale v tomto koutku světa je všechno možné. Šestice týmů měla toto složení: Honduras, Salvador, Mexiko, Kanada, Haiti a Kuba. První tři dny se hrálo v poklidu, utkání skončila podle očekávání, favorité se nenechali zaskočit. Mexiko si poradilo s Kubou 4:0, Kanada porazila Salvador 1:0 a Honduras Haiti 4:0. Po třídenní přestávce přišly dvě senzace. Nejprve Haiti porazilo Kanadu 1:0 a o dvě hodiny později Salvador zdolal stejným poměrem Mexiko! Honduras hrál ve všech případech jako poslední, znal výsledky předešlých zápasů. Porazil Kubu 4:0 a fanoušci byli u vytržení.

Uvědomme si tehdejší politickou situaci v oblasti. Honduras se vrátil k takzvané demokracii v roce 1980, po letech vojenských režimů. Země byla pod vlivem USA, velvyslanectví této země v Tegucigalpě bylo největší na celém americkém kontinentu. Odtud, ale také z vojenské letecké základny Palmerola, 80 km severně od hlavního města, se připravovaly všechny plány proti sousedním zemím. Nikaragua již změnila Somozův režim za levicovou vládu Daniela Ortegy a byla podporována SSSR, v Salvadoru a Guatemale zuřily partizánské boje. Fotbalisté Kuby a Salvadoru byli vydáváni za odstrašující příklad, propaganda studené války dosahovala svého vrcholu. V případě Salvadoru se ještě jednalo o nevyřízené účty za stohodinovou fotbalovou válku v roce 1969. Mexiko se rovněž nemohlo cítit jako doma, protože v Hondurasu platí heslo: Porazit Mexiko a zemřít!

Překvapení nebrala konce. Týmy z Karibiku vyhlásily boj na život a smrt těm z pevniny, a tak nejdříve Kuba remizovala 0:0 se Salvadorem a později Haiti 1:1 s Mexikem. Druhý den nastoupil Honduras proti Kanadě a 38 tisíc diváků chystalo historicky první postupové oslavy. Domácí očekávání splnili a po výhře 2:1 měli na kontě 6 bodů. Na kalendáři bylo datum 12. listopad 1981.

15. listopadu a tradiční předzápasové odpoledne, Honduras samozřejmě hrál až o den později. Kuba poprvé vyhrála, získala dva body po výhře nad Haiti 2:0. Mexiko pokračovalo ve svých odstrašujících výkonech a remizovalo s Kanadou 1:1. Hondurasu k postupu stačil bod v souboji se Salvadorem a tomu podřídil taktiku. Domácí doslova ukopali bezbrankovou remízu. Ani Salvador ale nemusel smutnit, postup si vybojoval v posledním kole. Již slavící Honduras ještě remizoval s Mexikem.

Losování dopadlo hrůzostrašně. Domácí Španělsko, silná Jugoslávie, ostrovní Severní Irsko. Brzký návrat, nula bodů a pořádný příděl gólů. Tak zněla slova různých "odborníků". Když 15. června Maďarsko rozdrtilo Salvador 10:1, obavy dostoupily vrcholu. Na stadionu José Casanova ve Valencii čekalo Španělsko a 50 tisíc diváků. A těm úsměv na rtech zmrzl hned v 7. minutě. To si Zelaya zpracoval míč a prostřelil gólmana Arconadu. Honduras vedl 1:0. A výsledek udržel až do 66. minuty, kdy vyrovnal López Ufarte. Nic víc se nestalo, výsledková bomba byla na světě.

Remízu uhrál Honduras i se Severním Irskem, znovu 1:1, tentokrát vyrovnával Laing. Španělé porazili Jugoslávii a měli tři body, Honduras a Severní Irsko po dvou, Jugoslávie jeden. Postupovaly první dva týmy, Honduras při remíze s Jugoslávií mohl snít o senzaci. Nikdo nepochyboval o výhře Španělska nad Severním Irskem a v tom případě by tři body v tabulce znamenaly účast v druhé fázi. Pískala to trojice sudích z Latinské Ameriky. Hlavní byl z Chile, na lajnách mávali Kostaričan a Argentinec. Výhoda? Ukázalo se, že ne...

Až do 87. minuty Honduras vzdoroval, bojoval. Pak ale přišla pohroma. Vyloučení obrovitého černého obránce Gilberta Yearwooda, následující penalta, kterou Petrovič proměnil. Po závěrečném hvizdu následovala směs hořkosti, bezmocnosti, zklamání. A slzavé honduraské údolí. Ani Jugoslávii výhra nakonec nepomohla. Severní Irsko porazilo Španělsko 1:0.

Hondurasané se vrátili domů jako národní hrdinové. A to ještě nikdo netušil, že na další start budou muset čekat dlouhých 28 let. Až MS 2010 v Jižní Africe znovu otevřelo dveře výběru této země. Favorit? Ale ne, prosím vás, jeden z těch otloukánků, tak se všichni dívali na modrobílé dresy honduraských reprezentantů. Losování bylo až krutě nepříznivé. Jeden z nejlepších týmů na světě, Španělsko, další celek z Evropy, na vzestupu hrající Švýcarsko a velice nepříjemné Chile. A právě s tímto zástupcem Jižní Ameriky Honduras svůj boj začínal. A prohrál. Pouze 0:1, ale všichni dobře víme, že favorité se šetří na další zápasy. Nepříjemná byla ovšem skutečnost, že v druhém zápase skupiny Španělsko prohrálo se Švýcarskem a muselo tedy Honduras porazit děj se co děj. Stalo se, 2:0, oba góly vsítil dnes již novopečený Newyorčan David Villa. Po dvou kolech měli Chilané šest bodů, Španělsko se Švýcarskem po třech, Honduras ani jeden jediný. Země hodinek a sýrů, ale také bankovních společností, potřebovala vyhrát. Nedokázala to, bezbranková remíza v kombinaci s výhrou Španělů nad Chile 2:1 znamenala jediné: do letadla mířícího domů si sedli Švýcaři a Hondurasané. Bilance Hondurasu z jediných dvou startů na MS? Tři remízy a tři prohry, tři body a skóre 2:6...

Kvalifikace

Ta je v této části světa dlouhá a komplikovaná. Nejprve hrají země, které by většina z nás horko těžko hledala na mapě světa: Montserrat, Belize, Turks a Caicos, Bahamy, Panenské ostrovy USA, Britské panenské ostrovy, Anguilla, Dominikánská republika, Aruba a Svatá Lucie. Následuje druhé kolo, šest skupin po čtyřech účastnících, postupují první dva. Ani do této fáze ještě Honduras nezasahuje, stejně tak jako USA, Mexiko, Kostarika, Jamajka. Až ve třetím kole se objeví favorité. Honduras byl vylosován do skupiny společně s Panamou, Kanadou a Kubou. Zdánlivě snadná záležitost, ale nikdy neříkej "hop”, dokud nepřeskočíš. Na kalendáři se objevil datum 9. června, hodinky ukazovaly 15:30 a v San Pedro Sula bylo horko k zalknutí. Chlad přišel se závěrečným hvizdem rozhodčího, domácí prohráli s Panamou 0:2. Remíza 0:0 v Torontu s Kanadou naháněla husí kůži. "Bicolor” nedal ani jeden gól ve dvou zápasech a měl jen jeden bod.

Kuba byla od začátku jen do počtu, a tak výhra v Havaně v poměru 3:0 nebyla důvodem k bujarým oslavám. Odveta s týmem z "Ostrova Svobody” skončila jen těsným vítězstvím 1:0, následující bezbranková remíza v Panamě přinesla strach a naději zároveň. Před posledním kolem měly týmy Kanady a Panamy 10 bodů, Honduras o dva méně. Podle rozhodnutí CONCACAF se oba zápasy, Kuba - Panama a Honduras - Kanada, musely hrát ve stejnou hodinu. A jelikož na Kubě končí sport se setměním, vinou šetření elektrickou energií, hrálo se od 15:30. Ale pozor! Na Kubě je o dvě hodiny více, a tak utkání v San Pedro Sula začínalo ve 13:30. Normálně je říjen měsícem dešťů a hurikánů, ale jako na potvoru bylo tohoto 16. října horko jak v samotném pekle. A těsně po poledni dvojnásob. Kanaďané se od začátku ploužili po hřišti jak mátohy a padal gól za gólem. Domácí vyhráli 8:0 a Hexagonal jim otevřel dveře.

První kolo se hrálo začátkem února a po sehrání úvodních třech utkání nadšení neznalo mezí, mnozí pasovali Honduras rovnou na mistra světa. Fotbalisté USA se sice dostali do vedení brankou Dempseyho, ale brzké vyrovnání Garcii a vítězný gól v 79. minutě z kopačky černého Jerryho Bengtsona, 2:1, tři body a vzhledem k remízám ve dvou zbývajících soubojích, vedení v tabulce. Druhé utkání hrál Honduras rovněž doma a kde jinde, než v tropickém San Pedro Sula. Mexiko vedlo v 54. minutě 2:0, oba góly dal "Chicharito” Hernández, ale hroty honduraského útoku, Costly a Bengtson, dokázaly během tří minut, 77. a 80., vyrovnat. První utkání venku ovšem přineslo ledovou sprchu a prohru 0:2 v Panamě. Optimismus již nebyl takový, ale Hondurasan je mistrem i na posledním místě. Následovala tříměsíční přestávka a v červnu se hrála další kvalifikace. A přišla porážka 0:1 v Kostarice. Tu sice vystřídala výhra 2:0 doma, tentokráte v Tegucigalpě, nad Jamajkou, ale prohra 0:1 v Sandy z USA přinesla nekonečné debaty o postupu či vyřazení.

Psal se sedmý den devátého měsíce roku 2013 a Honduras hrál na Svaté Uršule, kterou většina zná jen jako Estadio Azteca, proti domácímu Mexiku. Když v 6. minutě poslal Peralta TRI do vedení, nikdo nepochyboval o tříbodovém zisku pro miláčky a chráněnce této více než stomilionové země. Ale přišly znovu famózní tři minuty neméně famózní dvojice Bengtson - Costly, tentokráte 63. a 66., a Honduras vedl 2:1. A vyhrál... Nikdo si nedovede představit tu euforii na ulicích všech měst, vesnic, samot. Porazit Mexiko, a u něj k tomu, a zemřít. Nic jiného a krásnějšího se nemůže obyčejnému fandovi z Hondurasu přihodit. Spolufavorité, společně z USA, měli po tomto utkání, šestém z deseti, pouhých 7 bodů za 4 remízy, jednu prohru a jedno vítězství, nepříjemné skóre 4:4. Honduras, na druhé straně, měl bodů 10 a skóre 8:8. Vyřazení Mexika bylo na spadnutí! V následujícím kole Mexiko znovu prohrálo, 0:2 v USA, Honduras remizoval doma s Panamou, branky dali Costly, 1:0 a Wilson Palacios, 2:1, vyrovnával Chen v 91. minutě. V předposledním kole Mexiko vyhrálo 2:1 nad Panamou, Honduras si doma poradil s Kostarikou a brankou Bengtsona v 64. minutě vyhrál 1:0. Jaká byla situace v tabulce před závěrečným kolem? O třech postupujících bylo rozhodnuto, USA 19 bodů, Kostarika 15, Honduras 14. Mexiko mělo 10 bodů a Panama o dva méně. Hrálo se o baráž a případné senzační vyřazení TRI.

Honduras hrál na ostrově Jamajka, vlastně přátelák, remizoval 2:2, branky dali Costly a Figueroa. Mexiko prohrálo v Kostarice 1:2 a v případě vítězství Panamy doma nad USA si mohlo o MS 2014 nechat jen zdát. Středoamerické šílenství "nenávisti” proti mexické "nadutosti” dosahovalo vrcholu. Panama vedla brankou Torrese z 18. minuty, Orozco vyrovnal. Když dal Tejada v 83. minutě na 2:1 pro Panamu, zdálo se být rozhodnuto. Ale "gringové”, stejně jako v předešlé kvalifikaci, vzali hlavní roli do vlastních rukou. V roce 2009 poslali Honduras přímo na MS a Kostariku do baráže proti týmu Uruguaye, v nastavení tentokráte Američané dali dva góly v 91. a 92. minutě a pomohli tím Mexiku.

Na koho se zaměřit: Emilio Izaguirre

Narodil se 5. října 1986 v hlavním městě Hondurasu Tegucigalpě. Jeho místo v sestavě je na levém kraji obrany. Od roku 2004 se stal členem kádru klubu Motagua, vedle Olimpie druhého reprezentanta hlavního města. O dva roky později slavil svůj první titul, mistr zahajovacího turnaje nejvyšší ligové soutěže země. Na vysvětlenou, Honduras má v jedné sezoně dva mistry, prvního v zahajovací části, a druhého v té závěrečné.

V sezoně 2007 - 2008 hrála Motagua znovu finále, ale tentokráte prohrála s Marathonem. Ve stejném roce měl Emilio příležitost zdvihnout nad hlavu pohár za vítězství v posledním ročníku Turnaje UNCAF, když Motagua postupně vyřadila Real Estelí z Nikaragui, Municipal z Guatemaly a ve finále pak porazila Saprissu z Kostariky. Emilio Izaguirre přihrával Josimarovi z Brazílie na vítězný gól. Vedle úspěchů se v kariéře tohoto hráče objevují také trochu pochmurnější okamžiky. Přesně 30. ledna 2008 si v souboji se svým jmenovcem a hráčem Victorie La Ceiba Juniorem Izaguirrem zlomil klíční kost. Po dvou měsících se vrátil na hřiště, hrál ligový zápas proti Platense Puerto Cortes a týden na to nastoupil proti mexické Pachuce v Lize mistrů. Vše naznačovalo, že právě Pachuca bude následujícím klubem, kde Izaguirre zakotví, ale nestalo se tak. Ozval se anglický Ipswich Town, Emilio letěl na zkoušku. Líbil se, ale nedostal pracovní povolení, a tak si zase pakoval kufry...

Musel počkat až do srpna 2010, kdy se ozval skotský Celtic a koupil ho za 600 tisíc liber, tedy přibližně 18 milionů korun. Při svém prvním startu Celtic vyhrál nad Motherwellem 1:0 a honduraský reprezentant se usadil v základní sestavě. Všimli si ho funkcionáři několika anglických klubů, měl o něj zájem Liverpool, Aston Villa, mluvilo se o Arsenalu a Manchesteru United. Spoluhráči a další fotbalisté skotské první ligy ho v sezoně 2010 - 2011 jmenovali Fotbalistou roku a ve stejném roce Celtic vyhrál ligu. O dva roky později, 21. dubna 2013, sehrál Emilio své sté utkání v zelenobílém dresu, s Celticem získal druhý mistrovský titul, rovněž hrál v LM, kde byl jeho tým vyřazen v osmifinále Juventusem.

Za národní tým Hondurasu nastoupil již v mládežnických výběrech, hrál na MS 2005 v Nizozemsku, ale na tento turnaj nerad vzpomíná. Chile, Švýcarsko a Španělsko? Nad síly národního týmu Hondurasu.

Rok 2007 znamenal skok do A týmu země. Pod vedením trenéra Chelato Uclese Honduras postoupil do Zlatého poháru CONCACAF. Bylo to, jak se říká, "o prsa”. Po porážce od Kostariky a remíze s Panamou, musela reprezentace hrát baráž s Nikaraguou, ale vyhrála 9:1. S příchodem nového trenéra, Reynalda Ruedy z Kolumbie, získal Emilio pevné místo v sestavě, nastoupil v utkáních proti Salvadoru, Haiti, Venezuele a Trinidadu a Tobago. Zářil i na samotném Zlatém poháru, zejména při vítězství 2:1 nad Mexikem. Honduras postoupil do osmifinále, ale tam byl senzačně vyřazen výběrem Guadalupe.

Emilio Izaguirre má místo v sestavě jisté, patří k oporám zadních řad a Honduras na něj v Brazílii bude spoléhat.

Trenér: Luis Fernando Suárez

Narodil se 23. prosince 1959, Medelín, Kolumbie. Jako profesionální hráč působil v klubech Nacional a Pereira v letech 1981 - 1989. Nastupoval jako stoper, na kontě má 200 zápasů a dal v nich 3 branky. Ihned po získání titulu mistral v Poháru Osvoboditelů, to bylo v dresu Nacionalu, pověsil kopačky na hřebík a stal se asistentem trenéra. V roce 1999 dostal šanci, převzal tým jako hlavní trenér a hned se s ním stal mistrem Kolumbie. Působil rovněž v Deportivu Cali, Deportes Tolima, Aucas Ekvádor.

Luis Fernando Suárez se stal trenérem národního týmu Ekvádoru po jeho doslova tragickém startu na Poháru Ameriky 2004 v Peru. Byl odvolán tehdejší lodivod, také Kolumbijec, Hernán Dario "Bolillo” Gomez, a přišla éra "SUÁREZ”.

Prvním utkáním v čele výběru Ekvádoru byl souboj s týmem Uruguaye, prohra 0:1, následoval domácí zápas s Chile a výhra 2:0. Když kvalifikace dospěla ke svému konci, Ekvádor jásal. Postup do Německa byl na světě. Ani ve finálové části se celek pod vedením Suáreze neztratil. Po výhrách nad Polskem 2:0 a Kostarikou 3:0 sice přišla porážka od domácího výběru 0:3, ale historické osmifinále se stalo skutečností. Ani porážka s Anglií 0:1 nic nezměnila na radosti Jihoameričanů. Celkově 12. místo bylo a je velkým úspěchem. Luis Fernando Suárez pokračoval v čele týmu Ekvádoru, ale po třech porážkách, s Venezuelou 0:1, Brazílií 0:5 a od Paraguaye 1:5, raději odstoupil.

Od března 2011 Suárez řídí národní tým Hondurasu. Ten samý rok dovedl své svěřence až do semifinále Copa de Oro CONCACAF, stejného úspěchu dosáhl o dva roky později, kdy s týmem "bez hvězd” ztroskotal až v boji o finále. No a o postupu na MS 2014 jsme psali již dříve.

Ale ještě jedna zajímavost je zde: Suárezův předchůdce u národního týmu Hondurasu se jmenuje Reynaldo Rueda. Je z Kolumbie, právě tak jako Luis Fernando, dovedl Honduras na MS v Jižní Africe. A nyní je trenérem Ekvádoru. Té samé země, se kterou Suárez postoupil na MS 2010. A vrcholem všeho je, že Ekvádor se střetne s Hondurasem ve skupině!

Přednosti

Co napsat o přednostech národního týmu Hondurasu? Houževnatost, bojovnost, hrdost reprezentovat svou zemi, mít podporu 8 milionů obyvatel, hráčů s číslem 12 na dresu.

Slabiny

Technika není na vysoké, ani snad průměrné úrovni. Takticky je tým dobře připraven, Luis Fernando Suárez je zkušeným stratégem. Ale týmu, složeném z větší části z hráčů národní ligové soutěže, dělá často problémy nejen uvedení pokynů trenéra do praxe, ale také zpracování míče, jeho rozehrání, přesné přenesení na druhou stranu hřiště, překvapení soupeře změnou rytmu. Honduras musí bojovat a pokusit se o své první vítězství na MS. Bude to mít ovšem velice těžké.

Předpokládaná sestava

Noel Valladares - Maynor Figueroa, Víctor Bernárdez, Emilio Izaguirre, Brayan Beckeles - Wilson Palacios, Roger Espinoza, Marvin Chávez, Andy Najar - Jerry Bengtson, Carlo Costly.