Anglická Premier League - souhrn 21. kola

Góly: 18. Shola Ameobi

Shola Ameobi se na JJB Stadium stal jediným střelcem utkání a rychle tak ukončil začínající sérii proher Newcastlu. Naopak Wigan zůstává jen bod nad sestupovým pásmem.

Vše přitom mohlo vypadat jinak. To by se ale v páté minutě nesměl proti Cleverleyho střele vytáhnout navrátilec mezi tři tyče Harper.

Brankář hostí se za necelou čtvrthodinu nachomítl i k jedinému gólu utkání. Po jeho odkopu se hra rychle vrátila k šestnáctce Wiganu, kde Watson místo toho, aby odkopl míč do daleka, přihrál Gohourimu, jenž nezpracoval a ani neodvrátil, čímž dal možnost vyniknout Bartonovi, jehož ránu neudržel Al Habsi, načež Lövenkrands svou dorážku nasměřoval do tyče, od které se míč odrazil k dobíhajícímu Ameobimu, pro nějž nebyl problém doklepnout míč do otevřené brány.

Newcastle byl i nadále aktivnější, v 31. minutě prováhal svou možnost na skórování Lövenkrands, jemuž na poslední chvíli na malém vápně ustřelil míč Watson. O pět minut později přišlo poslední výraznější ohrožení branky hostí, jenomže Alcaraz hlavičkoval do břevna a dorážející Rodallega zamířil nad. Straky odpověděly podobně, Bartonův rohový kop se netradičně vytočil ven ze šestnáctky, kde našel nabíhajícího Colocciniho, jehož hlavička se s udiveným výrazem všech ve Wiganu otřela o břevno.

Do druhého poločasu vyběhl Newcastle s tím, že bude bránit jednogólový náskok a také se mu to povedlo. Latics si žádnou výraznější šanci nevypracovali, naopak mohli v 68. minutě kapitulovat. Barton rozehrál další ze seriálu svých skvělých volných kopů, po němž Taylor hlavičkoval do břevna. Ani to ale nic nezměnilo na tříbodovém zisku svěřenců Alana Pardewa.

Góly: 23. Frank Lampard (pen.), 84. Didier Drogba, 89. John Terry - 41. Ashley Young (pen.), 47. Emile Heskey, 90. Ciaran Clark

Užuž to vypadalo, že se Chelsea skutečně alespoň výsledkově probere. V nastavení však o dlouho stíhané vedení přišla a její fanoušci se tak klidně mohou obávat, že do toho, lidově řečeno, spadla znovu. Hned v týdnu nicméně budou mít Ancelottiho svěřenci možnost své příznivce přesvědčit o opaku.

Poté, co Chelsea minule na posedmé konečně vyhrála, se od ní možná dnes dal očekávat zase jednou sebevědomý herní projev. Toho se však její fanoušci rozhodně nedočkali. V rozhodujících fázích si Blues prakticky nebyli schopni dát přesnou přihrávku, jejich úspěšnost v kombinacích se zatraceně dlouho nemohla vyšplhat ani nad obligátních 80 procent. Ne nepodobně na tom však byli i Villans, rovněž poslední dobou ztrápení. Přesto právě oni, jestli někdo, zvládali aspoň nějak hrozit. Agbonlahor ze stoje nepálil úplně nepovedeně a Downing pak prvně vyprášil Čechovu náruč.

Zlomový okamžik se však přece jen odehrál na opačném konci hrací plochy - Collins se ve vápně nepatrně opřel o Maloudu, ten využil příležitosti a okatým pádem si možná poněkud nečekaně na sudím úspěšně vymodlil penaltu. Tu pak prudkou ranou proměnil Lampard. Od té doby nějaký čas jako by hrál jenom rozhodčí, ten se v jednom kuse stával terčem výlevů hráčů ve vínovém.

Kompenzace se Aston Villa dočkala až těsně před přestávkou potom, co Clark z vyložené pozice minul a nejinak si vedl v ještě větší příležitosti jeho kolega-stoper Dunne. V případě birminghamského celku to nicméně byla kompenzace, o níž nešlo říct křivého slova. Essien totiž ve vápně Reo-Cokera doslova nabral na lopatu a i sám exekutor Young si pak počínal o mnoho suverénněji než Lampard, když se trefil prakticky tak akorát "pod víko". To bylo do konce poločasu víceméně všechno, úplně těsně před závěrečným hvizdem snad ještě z velkého úhlu zakončoval Collins po výzvě Downinga.

Villans byli dnes po vítězství hladovější od samého počátku, na vedení se přesto načekali. Dostali se do něj až ve 47. minutě, kdy Downing netradičně pravačkou nacentroval a Heskey zblízka jen taktak překonal Petra Čecha. V tu chvíli se Chelsea konečně jakoby chopila taktovky, pořád to však z její strany bylo dosti umolousané. Změnu mohl přinést Lampardův pokus, který ovšem narazil pouze do připraveného a pohotově zasáhnuvšího Friedela. Nicméně být to gól, trojka rozhodčích by si na své konto připsala další vroubek - Malouda totiž svému spoluhráči sklepával míč z jasného ofsajdu. V pořádku byla tedy až další tutovka Blues z 67. minuty, kdy Lampard poslal do šance Maloudu, proti němuž tak akorát včas vystartoval opět pozorný Friedel.

Blues se nicméně trpělivost přeci jen vyplatila. I když to z její strany bylo stále děsně utrápené a ubojované, alespoň toho vyrovnávacího gólu se holt dočkat nejspíš měla. A taky tedy dočkala šest minut před koncem, kdy se k odraženému míči dostal Drogba, obešel ležícího Friedela a skrze tři bránící hráče propašoval míč do sítě. To však ještě nebylo všechno. V 88. minutě se americký golman zase mohl přetrhnout, aby zlikvidoval Drogbovu hlavičku, přesto mu to nebylo nic platné a z dorážky došlo k definitivní popravě Villans. Terry se totiž nemohl mýlit a oslavy na Stamford Bridge mohly naplno propuknout.

Nemohly. Blues totiž jako by se euforií nechali dokonale strhnout a v nastavení ještě úplně vypustili hlídání stopera Clarka, který si takto snadno naběhl na centr Albrightona a jen lehce jej protečoval do sítě. Tentokrát svou radost v hledišti těžko krotil majitel Villans Randy Lerner, vždyť i trenér anglické reprezentace se mu musel smát.

Góly: 13. Robin van Persie, 58. Samir Nasri, 66. Roger Johnson (vl.)

Pokud by mělo v případě Arsenalu platit úsloví "jak na Nový rok, tak po celý rok", můžeme si být jisti, že se letos o titul ještě pořádně popere. Očekáváné složité utkání na St. Andrews totiž zvládl na jedničku podtrženou a žádné novoroční drama ani za mák nepřipustil. Po dlouhé době se navíc trefil Van Persie.

Zápasy s Brums pomalu vždycky bolely, vždyť kdo si nevybaví Eduardovu zlomeninu, a také dnes měl duel těchto dvou týmů nakročeno ke spíše katastrofickému scénáři. Johnson totiž hned zkraje zápasu "dohrál" Fabregase a tehdy další hrozivý úraz opravdu jen visel ve vzduchu. Nicméně španělský záložník se nakonec oklepal a stál za prvním úderem hostí. Po jeho mírně přihraném pádu totiž pomocí Bowyerovy teče z přímého kopu skóroval Van Persie. Právě on byl ústřední postavou celého prvního dějství, vše se kolem něj točilo. Nejprve marně hledal Djouroua, který však jen těsně nedosáhl, posléze sám nepřesně zakončoval v domnění, že stojí v ofsajdu. Birmingham naproti tomu klasicky hrozil jen ze standardek. Pro Larssonův projektil si ovšem doskočil Fabianski a Johnson pak pro změnu přehlavičkoval bránu.

Také po poločase Gunners nepřestávali vládnout hrací ploše na St. Andrews. V 53. minutě se Walcott prohnal kolem Ridgewella, čerstvě 19letý Wilshere ale jeho následnou pobídkou pohrdl. Vedení tak za něj zdvojnásobil rozjetý Nasri, když nechytatelnou střelou završil povedenou spolupráci s Fabregasem. Od té doby si nejen hráči v červeném, ale i jejich příznivci utkání jenom užívali. Za zvuku mnoha oslavných chorálů se pak za Fosterem vlnila síť ještě jednou. Znovu si porozumělo duo Fabregas-Nasri, tentokrát byl prvně jmenovaný vychytán, jenže míč se pak přes Danna a Johnsona přeci jen zase podíval za brankovou čáru. Na 4:0 pak ještě mohli zvyšovat Walcott s Aršavinem, ani jednomu to však nevyšlo. A jedinou birminghamskou příležitost v druhé půli zahodil Žigič, když hlavou trefil břevno.

Góly: 51. Ronald Zubar (vl.), 79. Freddie Sears

Freddie Sears na gól čekal skoro dobré tři roky, ale dnes střeleckou smůlu prolomil a pomohl West Hamu k velice důležité výhře nad Wolverhamptonem. Hammers se díky třem bodům poprvé v sezóně dostali ze sestupového pásma, ačkoliv ještě před zápasem byli poslední. Na chvostu tabulky jsou nyní právě Wolves.

Wolverhamptonu se nepodařilo zopakovat loňský výsledek z Upton Parku, kde rovněž ve veledůležité bitvě zvítězili. Přitom pro West Ham mohl zápas začít hodně zle. Hammers totiž v úvodu nejprve nedokázali odvrátit rohový kop a po další standardce pak mohl Ebanks-Blake zblízka hlavičkovat, naštěstí pro domácí ale přímo do Roberta Greena.

První vážná šance přišla po půlhodině hry. Parker vyslal Carltona Colea, ale ten branku při zakončení netrefil. Těsně před přestávkou měli Hammers ještě jednu příležitost. Searsovu dělovku zblízka však na čáře skvěle zlikvidoval Stearman.

První poločas byl relativně vlažný, zato ten druhý začal parádně. Wolves si během čtyř minuty dokázali vytvořit stejný počet šancí, ale žádná se neujala. Green totiž v rychlém sledu předvedl tři dobré zákroky, postupně vychytal Berru, Warda a vlastního obránce, který míč nechtěně poslal na svojí bránu. Nenad Milijas pak poslal svojí hlavičku nad břevno.

Wolves mohli svých neproměněných šancí litovat hned vzápětí, kdy se West Ham dostal do šťastného vedení. Piquionne, který byl pravděpodobně v ofsadju, utekl po pravé straně a poslal míč na Colea. Ten však míč zcela minul, ale naštěstí pro domácí trefil do kolena Zubara a od něj šel až do sítě. Hammers si chtěli vedení pojistit, protože věděli, jak moc je důležité. Parkerův roh poslal do brány Upson, ale jeho hlavu skvěle na břevno vytáhl Hennessey. West Ham byl v tu chvíli na vlně euforie, ale Wolves nebyli daleko od srovnání. Ebanks-Blakově střele se však do cesty postavila branková konstrukce.

Stejně jako tomu bylo u první branky, i nyní Wolverhampton pykal za promarněnou příležitost. Scott Parker vyslal napravo Ben Haima, Izraelec odcentroval a přesně zakončoval Sears, který upravil na konečných 2:0.

Góly: 42. Gareth Bale

Fulham opět odjíždí z White Hart Lane s prázdnou, ale s tím nebude pro dnešek spokojen. Tottenham totiž nepředvedl bůhvíjaký výkon a Fulham měl několik příležitostí, jak vstřelit branku. Domácím nakonec ke třem bodům postačila přesná trefa Garetha Balea, která je minimálně do zítřka vynesla zpět na čtvrté místo. Cottagers jsou předposlední.

První poločas toho divákům v Londýně mnoho nenabídl. V sestavě domácích byli nejvíce vidět záložníka Luka Modrič a Rafael van der Vaart, který si připsal asistenci u jediného gólu zápasu. Na druhé straně se v útoku snažil Andrew Johnson, jenomže se nedostával do střeleckých pozic.

První akce, co stojí za zmínku, přišla ve 20. minutě, Dempsey pálil vedle. O deset minut později se poprvé předvedli také Spurs, Assou-Ekotto z velké dálky prověřil schopnosti Schwarzera. Tři minuty před koncem nakonec domácí otevřel skóre. Van der Vaart kopal trestný kop, posadil ho na hlavu Balea a ten překonal Schwarzera. Pro waleského křídelníka to byl už 11. gól sezóny.

Fulham se ve druhém dějství nevzdal, soupeře dokonce v některých pasážích tlačil. Největší příležitost měl po Johnsonově střele a Gomesovu vyražení Dempsey, jenže těsně před ním stihl zasáhnout Dawson a zachránil situaci. Gareth Bale mohl na druhé straně pojistit vedení, ale po Corlukově zpětné přihrávce přestřelil. Pět minut před koncem si šanci vytvořil Lennon, ale nedal. Lepším řešením možná bývala byla přihrávka na střídajícího Jenase. Cottagers v posledních vteřinách tlačil, ale obranný val soupeře nakonec překonat nedokázali.

Tottenhamu se tak po dvou zápasech konečně podařilo dohrát zápas v plném počtu.

Góly: 23. Kenwyne Jones, 69. Phil Jagielka (vl.)

Everton venku neprohrál už osm zápasů, až dnes narazil na Stoke. Potters první den nového roku zvítězili 2:0 a nedovolili svému soupeři, aby je předskočil v tabulce. Přitom Toffees nehráli špatně, jenže jak už je v letošní sezóně zvykem, z podobných zápasů si často neodnáší ani bod.

Nejlepší akce domácích přišla v prvním poločase bezesporu s úvodní brankou. Jones našel Etheringtona, ten se prosmýkl kolem Phila Nevilla a Seamuse Colemana, vrátil míč zpět svému spoluhráči a urostlý Jones už pak neměl větší problémy přesně zavěsit. Ačkoliv Everton první pětačtyřicetiminutovce dominoval, nedokázal z toho vyrovnání vytěžit. Chvilku před přestávkou byl v šanci Pienaar, jenže ho stihl zastavit Higginbotham.

Ve druhé půli už to nebyl stejný Everton a dvacet minut před koncem navíc podruhé inkasoval. Hodně nešťastný návrat do sestavy Toffees si připsal Phil Jagielka. Ten si totiž dlouhý míč, který ve vápně našel Jonese, nakonec poslal do vlastní sítě. Potters si tak poprvé od svého návratu mezi anglickou elitu mohou vychutnat vítězství nad Evertonem, které je posouvá na osmou pozici.

Góly: 11. Danny Welbeck, 19. Darren Bent, 89. Asamoah Gyan

Bruce s Gordonem si s jednodenním zpožděním nadělili k narozeninám dárek v podobě vítězství s čistým kontem. Manažer Sunderlandu ukázal, že na Rovers na vlastním stadionu umí a ani dvě trefené tyče mu nezabránili k zisku všech bodů. Kean tak na předchozí výhru z výjezdu nenavázal.

Black Cats se tentokrát na přesný zásah netrápili jako proti Blackpoolu a hned druhý pokus skončil v síti. Al Muhammadi hledal svým centrem Welbecka, který se k míči opravdu dostal a po zpracování pálil z šestnáctky. Balón pak nešťastně tečoval Nelsen do protipohybu svého brankáře.

Vedení navíc pojistil v 19. minutě Bent. Centroval znovu Al Muhammadi a anglický útočník ukončil pěti zápasů dlouhé čekání na trefu hlavičkou, na kterou byl Bunn krátký. Právě Bent mohl chvíli poté zvýšit, po centru Melbranqua zblízka přestřelil.

Krátce po půlhodině hry mohl vrátit hosty do hry El Hadji Diouf, ale po centru Pedersena ze tří metrů nepochopitelně minul. Na druhé straně byl blízko druhému gólu v zápase Welbeck, když vybojoval u vápna soupeře míč a rozezvučel brankovou konstrukci. Ve 44. minutě pak zkoušel štěstí Dann, ale z pětadvaceti metrů o metr branku čerstvě devětadvacetiletého Gordona minul.

Do druhé půle vstoupili domácí s větším důrazem na pečlivou defenzívu. Aktivitu tak přebrali Rovers a po devíti minutách vybízel El-Hadji Diouf Mameho Dioufa, který hlavičkoval vedle. V následující minutě dal o sobě znát střídající Mwaruwari, když přihrál Dannovi, ten ale z hranice vápna nemířil přesně.

Po odehrané hodině vypracoval Melbranque s Richardsonem vyloženou příležitost pro Benta, ten však z pár kroků přestřelil. Dvanáct minut před koncem dostal před vápno přihrávku od Zendena Henderson a podruhé v zápase znělo břevno Blackburnu.

Místo honby za snížením tak v závěru přišel definitivní result v podání Gyana. Rychlý kontr rozehrál Zenden na Hendersona, který našel úspěšného střelce před vápnem. Gyan parádní ranou protrhl šest zápasů dlouhou sérii bez jeho gólu.

Góly: 49. Fernando Torres, 90. Joe Cole - 43. Kevin Davies

Liverpool s velkou dávkou štěstí nakonec otočil nepříznivý vývoj utkání a Hodgson si tak zřejmě udrží rozviklanou židli své pozice. Boltonu tak nepomohl ani první gól na Anfield Road od roku 2003.

Opatrnější fotbal přinesl první zajímavou akci až po osmnácti minutách hry. Přízemní centr do vápna našel Torrese, který tísněn dokázal uvolnit Maxi Rodriguéze a balón jistě mířící za brankovou čáru na poslední chvíli vykopával v pádu Cahill.

Bolton si vypracoval několik standardních situací. Nejblíže přesnému zásahu měl Taylor, když z přímého kopu obstřelil zeď a rozvlnil síť z vnější strany. Brzy poté musel zasahovat finský brankář, když střídající Gerrard našel ve vápně Johnsona.

Dvě minuty po půlhodině hry centroval Kuyt a hlavičkoval Maxi Rodriguéz. Míč se nakonec pomalu snesl pouze na břevno. Do vedení se tak ve 43. minutě dostal pasivnější tým. Aurelio fauloval Taylora, který z příméh kopu našel volného Kevina Daviese, který hlavičkou snadno skóroval.

Mnozí fanoušci zvedali předčasně ruce dvě minuty poté. Centr Kuyta na zadní tyč propadl ke zcela volnému Lucasovi, který kolem sebe měl až nevídaně mnoho prostoru, ale v pádu usměrnil míč pouze vedle levé tyče.

Jenže do druhé půle vstoupili Reds přesně podle svých představ. Johnsonův pas sklepl NGog pro Gerrarda, který okamžitě poslal míč do vápna na Torrese, kterého nehlídal ani jeden ze stoperů a bez přípravy placírkou poslal míč ze vzduchu pod břevno.

V 55. minutě unikl stejný hráč ofsajdové pasti, ale střelou přes Cahilla minul vzdálenější tyč. Po deseti minutách se do obrovské šance dostal Gerrard, když v malém vápně dorážel sražený pokus Maxi Rodriguéze. Nicméně pálil pouze do připraveného Jaaskelainena, a přestože se míč odrazil do ruky Muambeho, penalty se nedomohl.

Liverpool se snažil o obrat, ale po centru Kuyta pálil bez přípravy Torres obdobně mimo, jako se pár minut předtím "podařilo" na druhé straně Taylorovi. Dvanáct minut před koncem řádné hrací doby tak po rychlém kontru hrozil opětovným vedením Marka Davies, ale odražený míč na vápno využil k dělovce jen do míst, kde stál Reina.

Obrovskou příležitost pro Klasniće vytvořil obrovskou hrubkou Johnson, ale unáhlená koncovka z šestnáctky skončila v rukavicích Reiny. Liverpool reagoval vzápětí, ale Torres nadvakrát nepropálil obětavého Marka Daviese. Dva pokusy nestačily ani Gerrardovi, který z třiadvaceti metrů nejprve ztroskotal na chumlu těl, aby následně těsně minul.

Přesto se hráči Liverpoolu dočkali. Gerrardův centr sklepl před prázdnou branku Maxi Rodriguéz, pomezní nemával zřetelný ofsajd Joe Colea, ten tak snadno vsítil vítěznou branku. Pochybnosti však vznáší fakt, že se míč možná odrazil od obránce. Klasnić pak v poslední minutě přízemní střelou mnoho problémů brankáři nenadělal.

Góly: 34. Adam Johnson

Manchester City dokázal odpovědět na vítězství svého městského rivala a po těsné výhře nad Blackpoolem se na něj opět dotáhl na čele tabulky. Duel, v němž Citizens spálili mnoho šancí, včetně Tevézovy penalty, rozhodl v první půli přesnou trefou Adam Johnson.

Tangerines však byli svému soupeři čestným protivníkem, nebýt dvou vynikajících zákroků Joea Harta, mohl zápas dopadnout jinak. Ten první domácí gólman vytáhl už po čtvrthodině hry, kde se ho ve vápně chystal obstřelit Taylor-Fletcher, ale Hart skvěle vyrazil. Ve 20. minutě skvěle zakombinoval Silva s Tevezem. Španělský záložník vyslal přesným pasem svého kapitána, který mu ve vápně míč vrátil, ale Silva z voleje těsně minul. V další šanci byl Silva po špatném odvrácení Cathcarta, ale opět nebyl přesný.

Skóre se měnilo ve 34. minutě. Taylor-Fletcher hlavou nedokázal úplně dobře odvrátit rohový kop, čehož využil Johnson a skrze několik těl poslal míč na bránu. Nakonec rozhodla teč Craineyho, od něhož se míč odrazil do sítě. Jen dvě minuty nato si mohli Citizens vedení ještě pojistit, Yayu Tourého ve vápně fauloval Varney a kopala se penalta. Jenomže Carlos Tevez velkou příležitostí pohrdl, branku Kingsona vůbec netrefil.

A jakoby zahozená penalta předznamenala, že domácí se dnes již netrefí. Začalo to ve druhé půli, po hodině hry se uvolnil Tevez a dobře vypálil, ale míč těsně přeletěl břevno. Další velkou šanci Argentinec promarnil po výtečné přihrávce Toureho, když šel sám na Kingsona, kterého dokonce obešel, ale nakonec uklouzl a obránci Blackpoolu ho dostihli. A do třetice Tevez zklamal čtvrthodiny před koncem. Milner předvedl skvělou práci na levé straně, nacentroval, ale Tevez nebyl schopen míč namířit do sítě, opět nad. Pak si mohl domácí kapitán oddychnout, když Eardleyho parádní ránu vytáhl Joe Hart. V poslední desetiminutovce už Tangerines gól dát nestihli a City tak vyválčili tři body.

Góly: 14. James Morrison - 3. Wayne Rooney, 75. Javier Hernández

West Bromwich podal solidní výkon a po většinu zápasu dokonce favorizované ďábly přehrával. Přesto si všechny body odváží Manchester, když se po čtrnácti minutách na hřišti prosadil hlavou Hernández. Za hlavu se tak jistě drží Odemwingie, který hrozivě zahodil penaltu.

Starý rok hodil Rooney za hlavu a hned při první šanci poslal svůj tým do vedení. Berbatov posunul Obertanovi, který vracel volnému Evrovi, ten z první centroval a Rooney hlavičkou přesně k tyči prolomil své prokletí.

Baggies však dokázali reagovat ještě před čtvrthodinkou hry. Vidić nedokázal přes Odemwingieho odvrátit pas dostatečně daleko a Morrison si pohotovou ranou řekl o zařazení do výběru nejhezčích zásahů sezóny. Kuszczak neměl žádnou šanci.

V chaotickém utkání rozlítil domácí fanoušky sudí Foy. Dorrans se řítil do vyložené šance, ale těsně před střelou ho kontaktem rozhodil Neville a pokutový kop by zřejmě na místě byl, kdyby však píšťalka nezůstala němá.

V další moment mohl skórovat Brunt, jeho pokus z dvaceti metrů skončil jen těsně nad břevnem. Poté se přeci jen zorganizovala i obrana hostů při součtu s nedůrazným Obertanem a nepřesným Fletcherem tak ani neudiví, že se na další gólem zavánějící akci čekalo až do první nastavované minuty. Odemwingie našel přihrávkou z půle volného Dorranse, kterého nestíhal Vidić, ale domácí hráč rozvlnil síť pouze z vnějšku.

Po změně stran se opět projevili Baggies, když se Brunt zpoza vápna netrefil přes trojici obránců. I nadále hrozili jen domácí. Po rohovém kopu položil Scharner veškerou svou sílu do hlavičky, která minula pravou tyč.

V 62. minutě už každý fanoušek domácích viděl, jak se stav mění. Ferdinand totiž ve vápně nešetrně strhl nohou k zemi Odemwingieho, který se následně ujal exekuce. Penaltu však trestuhodně zahodil, když míč putoval po zemi daleko od pravé tyče.

V 73. minutě přišly očekávané reakce favorita a měly vzestupnou tendenci. Nejprve se Fabio dožadoval penalty za zablokování svého centru rukou Thomase. Následně se do míče opřel Carrick a Carson musel vyrazit. Další roh rozehrál Rooney a před malým vápnem našel osamoceného Hernándeze. A střídající hráč, měřící pouhých 175 centimetrů, povedenou hlavičkou vrátil vedení hostům.

Baggies se nechtěli vzdát zadarmo, Thomasovu střelu z hloubi vápna musel vykopnout až Vidić, Brunt zase zpoza šestnáctky mířil jen decimetry nad břevno. Zhuštěný prostor před vápnem hostů pak nedokázali domácí prorazit a nakonec zklamaně tak odchází bez bodu.