Premier League - souhrn 3. kola

Góly: 23. Olivier Giroud

Duel nejstaršího manažera Premier League s tím nejmladším vyzněl ve prospěch zkušeností. Arsenal přemohl svého odvěkého severolondýnského rivala poměrem 1:0 díky brance Oliviera Girouda, což jej tabulkou posouvá na čtvrtou příčku. Spurs stále čekají na první ligový gól ze hry...

Arsenal do ostře sledovaného derby vstoupil skrze dva zajímavé přímé kopy Santiho Cazorly. Jeden z nich protáhl Llorise, ten druhý se rovnal lišáckému podstřelení zdi a jen o chlup nepřesnému pokusu. Tottenham se uvedl Soldadovou zablokovanou střelou po chytrém Španělově odskoku a nepříjemným presinkem pomalu až po malé vápno.

Hned z první větší šance ze hry potom padla jediná branka zápasu. Akci rozjížděl Rosický, a jakmile se mu obranná trojice Dawson-Vertonghen-Rose seřadila do jedné ukázkové lajny, vypustil do otevřeného prostoru kolmici pro Walcotta; což obyčejně znamená smrt. V tomto okamžiku šlo o přízemní pas přímo do nohy skvěle se pohybujícího Girouda.

Od té doby Arsenal vesměs kontroloval hru, nezvykle slabí Kohouti se sotva dostali na dostřel Szczesného klece. Ramsey se navíc brzy odvážně provlékl podél pravé postranní čáry a vyzval Walcotta alespoň k propagačnímu pokusu ze značného úhlu. Szczesnyho první zákrok potom nadešel až po půlhodině hry, tehdy Polák u levé tyče likvidoval Townsendův projektil ze střední vzdálenosti.

Více práce měl i nadále Lloris, jenž vzápětí za velkým vápnem obratně skočil pod nohy pronikajícímu Walcottovi. Další nebezpečný brejk potom vedl v 64. minutě Cazorla; načas odkrytého Girouda ale zradilo zpracování a pak i reflex stopera, respektive Llorise. Do třetice potom francouzský brankář nádherně vystihl pohyb Walcotta a již podruhé jej odvážným vyběhnutím nepustil do koncovky.

Mezitím na opačném konci hřiště jedna z mála slušných ťukaček Spurs vyústila v Paulinhovou hrubě nepřesnou střelou z uctivé vzdálenosti, aby situaci hostí ještě zhoršilo ošklivě vypadající zranění Capouého.

Nejblíže gólu byl Tottenham paradoxně jen krátce po Capouého odchodu, což souviselo naopak s příchodem Lamely. Po jeho přímém kopu ze 76. minuty Koscielny málem osudově tečoval Defoeovu střelu - nebýt brilantního skoku Szczesného a následně i Giroudova bloku, bylo by už ne zrovna zaslouženě vyrovnáno.

Místo toho mohl výhru stvrdit Arsenal - po výborné práci ale nedůrazně zakončil Walcott a Monreal se už k dorážce nedostal. Nepřetržitý tlak Kohoutů v průběhu závěrečné desetiminutovky potom už žádné konkrétní nebezpečenství nenesl - Lamelův, ani později ten Walkerův nedobře trefený balon neměl na řádné ohrožení Szczesného ty potřebné parametry.

Góly: 4. Daniel Sturridge

Hned třetí kolo připravilo novému manažerovi Manchesteru United Davidu Moyesovi úvodní porážku, Ďáblové prohráli prestižní derby s Liverpoolem 0:1. Jediný gól zápasu vstřelil už ve čtvrté minutě Daniel Sturridge, od té doby se však místo fotbalu hrála spíše kopaná...

Po pořádně dlouhé době vstupoval Liverpool do derby o vládce severozápadní Anglie v roli favorita, a tuto úlohu začali domácí potvrzovat hned od samotného úvodu. Brzy navíc přišla i odměna v podobě úvodního gólu... Vše začalo u Ashleyho Younga, který se v blízkosti vlastního pokutového území velmi lacino nechal obrat o míč a nabídl šanci Sturridgovi, tomu však ještě stačil ránu zblokovat Vidič. Jenže z následného rohu už Reds udeřili, když si na Gerrardův centr nejvýše naskočil Agger, míč ještě lehce hlavou tečoval Daniel Sturridge a Anfield Road zažil pořádný výbuch nadšení.

Také United poprvé zahrozili ze standardní situace, van Persieho pokus o nůžky z velmi těžké pozice ale neměl šanci na úspěch. Jinak ale Liverpool úvod zápasu doslova ovládal, na svého soupeře vlétl ve velkém stylu a byl jasně lepším týmem. Coutinho ovšem vypálil zpoza šestnáctky nepřesně, Gerrardův pokus po přihrávce Aspase zase zkrotil u své levé tyče De Gea. Na druhé straně si připsal svůj první zákrok i Mignolet, jednalo se však o rutinní práci, Welbeck své zakončení nijak neumístil. O mnoho nebezpečnější byl další rohový kop hostů, po němž se ocitl úplně osamocen na zadní tyči van Persie, v rozhodující chvíli ale zrovna nepotvrdil svou pověst bezchybného kanonýra, nedokázal totiž dostat míč pod kontrolu.

Další dva střelecké pokusy z větší vzdálenosti, o které se postarali Coutinho a Gerrard, neměly potřebnou razanci, a tak s nimi De Gea neměl nejmenší problém. V závěru prvního poločasu se na trávníku pořádně přiostřilo, hlavně hosté jako by neunášeli průběžné skóre, z čehož pramenily dva velmi nebezpečné zákroky Cleverleyho a van Persieho, za něž klidně mohl přijít i přísnější trest než žlutá karta, kterou sudí Marriner v obou případech udělil.

O poločasové přestávce se však hosté z Manchesteru uklidnili a do druhého dějství vstoupili výrazně aktivněji, Youngovu dost možná gólovou střelu ovšem zastavil v cestě do sítě dobře postavený Johnson. Jinak se ale na hřišti hodně dlouho nic zajímavého nedělo, až nějakých třináct minut před koncem nebezpečně levačkou střílel střídající Nani, Mignolet ovšem zareagoval včas a míč vyrazil.

Další nový muž na hřišti, Javier Hednández, to pak zkoušel z úhlu, na připraveného Mignoleta si však ani on nepřišel. Největší šance United na vyrovnání přišla v osmdesáté osmé minutě, kdy Chicharito krásnou průnikovou přihrávkou našel za domácí obranou rozběhnutého van Persieho, jenže ten branku Mignoleta trefit nedokázal. Na další příležiost už se Manchester United nezmohl, naopak zvýšit ještě mohl Sterling, De Geu ale nepřekonal. David Moyes tak zažil svou první soutěžní porážku coby manažer Rudých Ďáblů, z Anfield Road si odváží porážku 0:1.

Góly: 22. Ben Davies, 83. Pablo Hernández

Swansea dalo zapomenout na drsný los a přivezlo z The Hawthorns velmi cennou výhru. Baggies takto nejenže na domácí prvoligovou výhru čekají od devátého března, oni se hlavně po tomto kole musejí zabydlet na úplném dně tabulky s jediným bodem k dobru.

Steve Clarke se pokusil oživit ofenzivní vozbu sestavením trojčlenného útoku ve složení Long-Anelka-Sinclair, tenhle tah se mu ale jen sotva vyplatil. Anelka sice přes nedávné zmatky ohledně konce kariéry vypadal poměrně slušně, nedostalo se mu však takřka žádného doplnění, a tudíž Albion opětovně vyšel střelecky naprázdno.

Swans tedy zvítězili bez debat a taky zcela po zásluze - za výhrou šli od samotného výkopu. Michu brzy z hranice vápna přestřelil, přičemž Myhilla poprvé prověřila kroucená rána Routledge. Do vedení nakonec sice měli jít Throstles, jakmile Morrison z nadějné pozice hlavičkoval po Sinclairově přímém kopu (leč hodně minul), přesto se nikdo nemohl divit gólu na opačném konci hřiště. Tam se Davies z voleje parádně opřel do Hernándezova centru a definitivně labutě nasměroval za triumfem.

Anelka ještě do pauzy neuspěl tváří v tvář Vormovi, nicméně po obrátce už to na The Hawthorns bylo akorát o hostujícím nahánění kýžené pojistky. Dvě vynikající příležitosti měl Routledge, než Hernandéz v 83. minutě - chvíli po nastřelení - konečně využil spolehlivé dodávky Michua.

Góly: 9. Danny Gabbidon, 79. Dwight Gayle (pen.), 90. Stuart O'Keefe - 65. Steven Fletcher

Dvě pozdní trefy zařídily na Selhurst Parku dokonalou erupci - Crystal Palace po mnoha letech na vlastním stánku opět slaví prvoligový triumf. A to navíc triumf zasloužený, ověnčený "wondergoalem" O’Keefea...

Od Eagles to bylo od začátku do konce velmi pozitivní představení, o čemž koneckonců vypovídá také brzká úvodní trefa. Tu měl v deváté minutě na svědomí Gabbidon, jenž po rohu Campany utnul menší biliár ve vápně Black Cats. A Crystal Palace mělo chuť navázat, zejména skrze vražedně vypadající a mizerně vyznívající protiútoky. Dva takové vedl Puncheon, jeden ambiciózní pokus registroval také Jedinak. Eagles vskutku alespoň zdánlivě ničili Sunderland svou svižností v kombinaci s přesností a nápaditostí zároveň.

Druhé dějství už Sunderland zahájil varovným, leč neplodným tlakem. Ten brzy vyšuměl, aby se na druhé straně připomněl Gayle, jenž málem využil nedorozumění Diakitého s gólmanem, potažmo opět nezastavitelný Puncheon. Tyto spálené skorošance Eagles se už ovšem neobešly bez gólové odezvy.

V 65. minutě, jakkoliv to mohlo být kruté. Colback pěkně nacentroval zleva a Fletcher zase jednou prokázal neobyčejný střelecký instinkt. Na balon si počíhal za Jedinakem a k pravé tyči jej uklidil s precizností chirurga. Velký návrat po těžkém zranění. Leč poněkud zdiskreditovaný pozdějším vývojem.

Utkání se totiž okamžitě po srovnání začalo atraktivně vyhrocovat a akce střídala akci. Vidět byl zejména domácí Williams, jenž brzy uspěchal koncovku po výtečné práci Chamakha. Vrchol všeho každopádně nastal v 78. minutě a hrál tak jako tak do karet nováčkovi: O’Shea předvedl ukázkový blikanec, bez debat podkosil unikajícího Gaylea a bylo zle nedobře. Sám uviděl červenou kartu, přičemž rekordní posila Palace z penaltového puntíku se štěstím podstřelila Westwooda a šla slavit alá letadlo.

Williams byl i nadále střelecky aktivní a hned dvakrát ve zbytku duelu prověřil Westwooda, jednou se o gól pokusil dokonce i netradiční střelec Dikgacoi. A vše nakonec podtrhl gólem kola O’Keefe. Ten v nastavení navázal na nedotažené sólo Puncheona naprosto nechytatelnou ranou do břevna a do sítě.

Góly: -

Martinezovo čekání na první výhru v novém působišti pokračuje i po výjezdu do Walesu. Cardiff se ubránil jak šancím Mirallase a Jelaviće, tak silnému volání po penaltě a připravil Evertonu již třetí remízu v tomto ročníku...

Z pohledu Cardiffu to samozřejmě taky nebylo žádné růžové odpoledne; na domácí půdě by měl co možná nejčastěji usilovat o tři body, přičemž dnes se Mackayova parta soustředila doopravdy hlavně na defenzívu. A i tam to celkem skřípalo. V desáté minutě Pienaar bravurně zachytil Barkleyho náběh a domácí měli jediné štěstí, že mladíkova střela byla odkloněna mimo. A posléze mohli být rádi zas a znovu (nikoliv naposled), když sudí přehlédl "rudý" loket Bellamyho na Bainese.

Za jedinou prvopoločasovou šanci Bluebirds se dal považovat zmatek po Whittinghamově rohu ze 17. minutě, který ukončil Kim nepřesnou ranou. To Everton byl nebezpečný daleko konkrétněji. Mirallas měl po půlhodině hry jednoznačně skórovat hlavou, zatímco v nastavení Marshall zvláštním, avšak pořád funkčním zákrokem odmítl tutovku Jelaviće. Chvíli předtím se navíc měla pískat penalta po Medelově bezhlavém výpadu na Bainese.

Ve druhé půli se Cardiff - když nic jiného - alespoň o něco lépe bránil. Evertonu dovolil akorát jednu menší příležitost Jelaviće a spolupráci Fellainiho s Bainesem, po níž druhý jmenovaný pálil o metr vedle.

Góly: 82. Jermaine Pennant

Na své už druhé vítězství ze tří odehraných kol dnes dosáhl Stoke City, který si veze překvapivé tři body z půdy West Hamu. Rozhodně se však nejedná o nezasloužený výsledek, hosté totiž byli po většinu zápasu aktivnějším celkem. Rozhodující zásah má na svědomí ze dvaaosmdesáté minuty Jermaine Pennant.

První výraznější možnost zápasu přišla už v deváté minutě, kdy se do zakončení probil Kenwyne Jones a jen centimetry ho dělily od úvodní trefy, nakonec míč ale branku těsně přeletěl. Stejný hráč se pokoušel o střelu i o malý moment později, kdy už dokonce i zvládl trefit vymezený prostor, jenže pro změnu hlavičkoval příliš slabě, a tak Jaaskelainen bez potíží zasáhl.

Ve čtyřiadvacáté minutě se domácí brankář musel vyznamenat mnohem více, když vytáhl naprosto neuvěřitelné zákroky proti ráně Wilsona a snad ještě nebezpečnější dorážce Walterse. Po půlhodině hry se poprvé výrazněji ukázal také West Ham, po Jarvisově skvělém centru však Maiga mířil těsně vedle. V závěru prvního poločasu pak ještě Jonese od další výborné možnosti oddělil skvělý zákrok Reida.

I po návratu ze šaten byli Potters lepším týmem na trávníku, Etheringtona ovšem připravil o zřejmě gólové zakončení klíčovým zákrokem Collins. Pak se do další možnosti dral Jones, ani on ale neměl štěstí. V závěrečné půlhodině se už přece jen obraz hry trochu změnil a byli to Klasiváři, kdo najednou držel míč více na svých kopačkách a po stranách hrozil obraně Stoke.

Jarvis ovšem jednou Maigu těsně nenašel, podruhé zase domácí útočník mířil nepřesně. Bylo jasné, že o vítězi rozhodně jediný gól, a ten nakonec vstřelili hosté. Střídající Jermaine Pennant byl na hřišti teprve nějakých pět minut, když si postavil balón k rozehrávce standardní situace, zakroutil ho přesně k tyči a zařídil pro svůj tým důležité tři body. West Ham na odpověď neměl, a tak utkání skončilo nejtěsnějším výsledkem 0:1.

Góly: 68. Nathan Redmond

Hughtonův Norwich si připisuje první nulu a zároveň také první výhru v sezoně. Tenhle ceněný "double" ukořistil během relativně bezgólového sobotního odpoledne, kdy se zároveň jaksi zapomnělo na instituci jménem "penalta".

Hrdinou utkání se stal mladík Nathan Redmond, jenž letoškem debutuje v Premier League. Trefil se přitom klasicky, tak jak to zkouší každý zápasy - a jak to zkoušel i dnes v samotném úvodu vyrovnané bitvy. Po čtyřech minutách se vrtnul na osu hřiště a divže se nestrefil k bližší tyči. Zatímco ovšem úplný start zápasu patřil Kanárkům (velkou tutovku spálil po standardce Fer, když ve velké blízkosti natrefil na rozkročeného Boruce), dále se pokračovalo spíše v relativní režii Sotonu. Ten měl brzy kopat penaltu, když se po Lallanově střele obouruč vrhl Johnson.

I přes větší aktivitu Saints to byli každopádně spíše Kanárci, kdo konkrétněji hrozil. Soton totiž nikterak neexceloval v disciplíně "vracení se za balon" a Norwich toho párkrát málem využil. Wolfswinkela jednou zastavil ofsajd (ačkoli by stejně nedal), přičemž jindy z těžkého úhlu pokoušel štěstí Whittaker.

Právě jeho a Snodgrassova pravá strana byla domácími využívána zdaleka nejčastěji; Shawova absence byla zkrátka cítit. Vůbec nejblíže gólu se nicméně do poločasu přeci jen ocitl Southampton - po 40 minutách úžasně sedl volej Lallanovi a spolu s pravou tyčkou Ruddyho klece se v tu chvíli třásla i většina publika.

Začátek druhého dějství znovu patřil Norwichi, opět se ale žádný náznak nepovedlo dotáhnout ke zdárnému konci. Navíc následovala pasáž, kdy předčasně zazděná akce střídala předčasně zazděnou akci, nehledě na zainteresovanou stranu - a když už Lambert z regulérní pozice konečně jednou prověřil Ruddyho, mával se nesmyslný ofsajd.

Nakonec tedy celoplošnou gólovou mizérii sobotního odpoledne protrhl až Redmond v 68. minutě. Někdejší křídelník Birminghamu to od začátku sezony zkouší pořád stejně, po sběhu do středu na bližší - a teď mu to konečně vyšlo, Boruc se po balonu natahoval marně. Chvíli po gólu se Saints dlouho vůbec nemohli dostat k balonu, Norwich rozdával sebevědomí na všechny strany - a to mu už vesměs vydrželo až do konce.

Redmond ještě jednou zpozoroval nadějnou příležitost v 86. minutě, když si po "udělání" protivníka v souboji 1 na 1 věřil protentokrát levačkou, aby alespoň vyprášil Borucovy rukavice. Ani tahle akce, ani neodpískaná penalta potom ale Hughtonovy svěřence příliš mrzet nemusela, Soton už se totiž na moc nezmohl a pustil svého dnešního soka na stejnou bodovou úroveň.

Góly: 86. Hatem Ben Arfa

Newcastle se ve třetím kole dočkal prvního tříbodového zisku, ani tentokrát to však rozhodně ze strany domácích nebylo ideální. Straky se dlouho trápily a nemohly prolomit obranu Fulhamu, až v osmdesáté šesté minutě se krásně trefil nejlepší muž na trávníku Ben Arfa a rozhodl o osudu utkání.

Od začátku bylo patrné, že se jedná o souboj dvou velmi se trápících celků. A to přitom na straně Fulhamu doplnil dvojici Berbatov - Bent další ofenzivní hráč Ruiz, jenž tak dostal k dispozici své první letošní minuty na hřišti. Svěřenci manažera Pardewa zase potřebovali konečně pořádně bodově zabrat a připsat si důležitou první výhru, a podle toho také vypadalo prvních několik minut zápasu.

Už ve druhé minutě se do solidní střelecké pozice dostal Marveaux, místo očekávané střely ovšem ještě hledal před bránou Cissého, o něhož se stihl skvěle postarat Parker. Uběhly jen další dvě minuty a s míčem v šestnáctce se otáčel Ameobi, toho však pro změnu výtečně ubránil Hughes, když zblokoval jeho ránu na rohový kop. Také z něj Newcastle zahrozil, Colocciniho dost možná gólovou hlavičku ovšem nechtěně vyrazil z cesty do sítě Cissé.

První přesné zakončení předvedl až ve dvaadvacáté minutě Debuchy, z dálky však pálil sice tvrdě, jenže pouze do míst, kde stál připravený gólman Stockdale. Domácí tlačili, po Ben Arfově centru to už už vypadalo, že se Cissé natáhne k jasné gólové příležitosti, nakonec mu však pár centimetrů chybělo a balón tak proletěl celým pokutovým územím netečován. Fulham o sobě dal poprvé vědět až po půlhodině hry, Ruizova rána ale nemohla Krulovi nadělat žádné starosti, jelikož letěla o dobrých pár metrů nad branku.

Pak už se ale opět musel vyznamenat Stockdale, který famózním zákrokem zneškodnil šanci Cissého. Ani další pokusy Debuchyho a Ben Arfy nenašly cíl, a tak se do kabin šlo, stejně jako ve všech ostatních souběžně hraných duelech, za bezbrankového stavu. Ani po pauze se ovšem obraz hry nezměnil, Newcastle byl i nadále výrazně aktivnějším celkem, Cissého však zradilo v rozhodující chvíli zpracování, když už dostal vynikající Ben Arfův pas.

Poté si Stockdale poradil i s další střelou francouzského křídelníka, po následném rohovém kopu navíc Cissého zablokoval Riise a dorážka Mbiwy skončila mimo. V šestašedesáté minutě mohli z ničeho nic udeřit Cottagers, když Cabayeho první čin po příchodu na hřiště byl hloupý faul na hranici šestnáctky. Standardní situaci rozehrál Ruiz a Krul se musel hodně rychle vymrštit ke své tyči, aby uchránil své čisté konto.

V sedmdesáté sedmé minutě domácí konečně překonali skvělého Stockdalea, jenže tentokrát zase Newcastle po další kombinaci po ose Ben Arfa - Cissé zastavilo od gólové radosti břevno. Uběhla jen další minuta a ve velké šanci se ocitl Ben Arfa, jenž mířil přesně k bližší tyči, ovšem Stockdale se už zase zdál být nepřekonatelný. Gouffran ve skluzu mířil nepřesně, Debuchyho hlavička z vynikající pozice rovněž zamířila vedle a Cissého už podruhé dnes v rozhodující chvíli výrazně zradila kontrola míče.

A Newcastle za nevyužité šance málem pykal. Pět minut před koncem se na hranici velkého čtverce objevil s míčem na noze úplně osamocený Taarabt, bohužel pro hosty ale neumístil své zakončení ideálně a trefil jen dobře postaveného Krula. A v šestaosmdesáté minutě to přišlo. Hatem Ben Arfa, jednoznačně nejlepší hráč zápasu, si připravil míč na střelu, zamířil přesně a krásnou trefou zařídil Newcastlu zasloužené vítězství. To mohlo být ještě vyšší, ale Stockdale vytasil další tři famózní zákroky proti střelám Gouffrana, Debuchyho a Cissého. Další gól už nepadl, a tak hned první přesná zásah domácích v sezoně znamená tříbodový zisk.

Góly: 65. Álvaro Negredo, 90. Yaya Touré

Manchester City zase nepřesvědčil, ale naříkat kvůli tomu tentokrát nemusí. Jeho fanoušci doma opět neviděli žádnou inkasovanou branku a znovu přihlíželi parádnímu přímému kopu Yayi Tourého. Ve výsledku je z toho umolousaná výhra 2:0 nad nebojácným nováčkem z Kingstonu upon Hull.

Nikoliv lepšícího se City pod novým manažerem, nýbrž přesného opaku jsme svědky úvodem tohoto ročníku. Dnes si Citizens před pauzou doopravdy sáhli na dosavadní dno pod Manuelem Pellegrinim. Však už v osmé minutě Lescott neuvěřitelně zlým způsobem přečetl situaci, vystoupil, nechal se oběhnout jako žáček a pak s úlevou sledoval, jak Aluko packá sólový nájezd mizernou střelou vedle.

City odpovědělo skrz Kolarovovu hlavičku na přední tyči po Navasově rohu, přesto se později opět třáslo jako osika. Graham tentokrát po Bradyho lahodném centru zakončoval pohotově, ovšem ze zbytečného ofsajdu. Na vině byl v tu chvíli opět Lescott, který se své lapsy brzy pokusil odčinit hlavičkou, po níž se s úspěchem vrhl McGregor.

To bylo nicméně málo, zoufale málo. Mimo tyhle dva potkané centry totiž Citizens nepředvedli zhola nic, ani hru nekontrolovali a ještě soupeře nechávali procházet střední třetinou jakoby nic. Brady s Alukem celý poločas strkali přeplácené hvězdy Man City do kapes. Tuhle skutečnost potvrdila Tourého tragická hlavička ze zajímavé pozice a následné Pellegriniho gesto muže v totální agonii.

Po pauze to od začátku vypadalo lehce jinak, však Silva okamžitě vykouzlil krásný míč za obranu a Agüerovi scházelo jenom lépe naštelovat hlavu pod balon. Jenže to byl akorát chvilkový, pomíjivý záblesk dvou geniálních mozků. Míra pohybu a sebevědomí pořád byla na úplně jiné úrovni v podání nováčka, což se opět projevilo po hodině hry, kdy Grahamovi ke Korenově příhře scházel jediný krok.

Nicméně jak už to obvykle bývá, i sebevíc zklamávající favorit si nakonec tu cestičku ke gólu přeci jen najde. A to samé platilo dnes o Citizens. Po 65. minutách bleděmodří konečně předvedli solidní křídelní akci, aby Zabaleta vyzval spolehlivého hlavičkáře Negreda ke druhé trefě ve dvou utkáních v roli žolíka. A to Citizens stačilo. Potom se sice nestyděli bohapustě bránit jednogólový náskok (v závěrečné desetiminutovce Tigers skutečně tlačili), ovšem účel jak známo světí prostředky. A navíc tu byl pořád Yaya Touré se svým trademarkem na přímý kop - na chlup stejně se trefil v prvním kole, dnes ale pro změnu favorita nefalšovaně uklidňoval.

Góly: 6. Antonio Luna (vl.), 73. Branislav Ivanović - 45+3. Christian Benteke

Dvakrát přijela Aston Villa do Londýna a dvakrát sahala po všech třech bodech. Po vyplenění Emirates Stadium sebevědomě nastoupila i na Chelsea a porážka 1:2 se rozhodně nedá považovat za zaslouženou. Nakonec však domácí díky skvělému Čechovi, jedné povedené standardce a přízni sudích zvítězila a před šlágrem s Man Utd se usadila na špičce tabulky.

Stejně jako proti Hullu nalétla Chelsea na Stamford Bridge ve velkém stylu. Svěřencům Josého Mourinha stačilo pět minut a změnila bezgólové skóre. Oscar našel skvěle na ofsajdové pasti Edena Hazarda, jehož technickou střelu sice Guzan vyrazil, ovšem pouze do vracejícího se Luny, od nějž míč zaplul do sítě nešťastného Američana - 1:0.

Tempo hry však s přibývajícími minutami klesalo závratnou rychlostí a gólových šancí bylo jako šafránu. Náznaky vytvořili střelami zdálky Oscar a na druhé straně El Ahmadi, avšak obě shodně kolem brankářů jen prosvištěly do zámezí. S úspěchem se nesetkal ani pokus Lamparda zavzpomínat na báječnou trefu z přímého kopu proti Hullu, tentokrát mrtvý míč poslal vysoko nad.

Obě mužstva zakládala na konsolidované obraně a atraktivita utkání podle toho v jeho druhé části vypadala. Z mírné letargie se snažil fanoušky vzbudit Oscar, jenž ale levačkou mířil opět jen mimo Guzanovu svatyni. Až v nastaveném čase potěšil diváky Demba Ba, jenž fantasticky zalepil dlouhý Čechův výkop, avšak následnou žblabuní vykouzlil Guzanovi na tváři jen úsměv.

Ještě více se brankář Villans smál za chvíli. To, o co si Chelsea koledovala snad půl hodiny, přišlo na sklonu poločasu, kdy Agbonlahor proběhl kolem Ivanoviće, zpětnou přihrávkou našel ve vápně Bentekeho, jemuž nedělalo problém kolem nedůrazného Cahilla na přední tyč vyrovnat na 1:1.

S nudou jsme si potykali i ve druhém dějství, první záchvěv zajímavosti přišel až v minutě šedesáté, kdy přihrávka na Matu podivně doputovala až k Hazardovi, jenž ovšem z penaltového puntíku trefil míč velmi zle. S div ne gólovou odpovědí přišlo duo Benteke - Weimann. Střelec vyrovnávací branky báječně našel Rakušana ve vápně a jen skvělý Čech zachránil Chelsea od ostudy.

Blues jako by šance soupeře nakopla a následujících 6 minut nepustila Villu z jejího vápna. Výsledkem ale byly jen rány Ramirese a střídajícího Schürrleho vysoko nad. Hned po otevření zámku hosté ukázali, že jsou v ofenzivě mnohem efektivnější. Až zázračný skluz Lamparda zachránil Chelsea před další pohromou. Miláček publika pak vzápětí kouzlil i na druhé straně. Přímý kop narýsoval do vápna překrásně a dvorní hlavičkář Branislav Ivanović zatloukl do rakve birminghamského celku kýžený hřebík - 2:1. Opakovaný záběr ukázal, že Srb stál v těsném ofsajdu.

Gól bylo přesně to, co zápas potřeboval, jelikož Villa upustila od disciplinované defenzivy a Chelsea se otevíraly prostory k útočení. Jednu málem zužitkoval Lukaku, ale mířil jen do boční sítě. Blues se nikam tlačit nemuseli, přesto předvedli směrem dopředu více, než za prostředních 60 minut duelu. Přesto musel opět čarovat Petr Čech. Jeho souboj s Weimannem měl opět jasného krále - Benteke prodloužil centr na volné křídlo a pouze úžasný reflex českého gólmana zabránil vyrovnání.

Při Chelsea nakonec museli stát všichni svatí, aby tři body uchovala na Stamford Bridge. Ramiresův blikanec stačil včasným výběhem zabránit opět pohotový Čech, v samotném závěru pak sudí odpustil Terrymu ruku v pokutovém území.