Premier League - souhrn 31. kola

Góly: 5. Christian Benteke - 22. Peter Odemwingie, 26. Peter Crouch, 42. Steven Nzonzi, 90. Geoff Cameron

Jen týden poté, co v Birminghamu senzačně podlehla vedoucí Chelsea, si pro snadné tři body přijelo Stoke City. Potters si se soupeřem zbytečně hlavu nelámali, nasázeli mu čtyři branky a suverénně vyhráli 4:1. Pro svěřence Marka Hughese bylo vítězství z mnoha důvodů zlomové - venku vyhráli poprvé od srpna, čtyři góly vsítili mimo Britannia Stadium poprvé v Premier League, kde se dneškem navíc v podstatě zachránili.

Stoke má na kontě už 37 bodů, což v posledních deseti letech nestačilo na záchranu pouze ve dvou případech. To Villans se minulý týden rovněž po zdolání Chelsea viděli v klidných vodách, dnešní ostudná porážka nicméně uvrhla Aston Villu do nepříjemné nejistoty. Výchozí pozici v boji o udržení má sice dobrou, se třemi body z dnešního klání by se však Villans určitě dýchalo lépe.

Lambertovi svěřenci přitom vstoupili do utkání naprosto perfektně. Už v páté minutě si hrdina minulého utkání odstavil ve vápně Camerona, míč z brankové čáry přihrál zadovkou Bentekemu, jehož projektil div neprotrhl síť. Nejhorší porážka Villans od Boxing Day 2012 s Tottenhamem se začala rýsovat až ve třetí desetiminutovce.

Vyrovnání obstaral Peter Odemwingie. Kolega Crouch mu v souboji s Bakerem obstaral míč do vápna a nigerijský štírek mezi nohama Bertranda i Guzana vsítil první gól svého týmu. Ani za čtyři minuty už Stoke City dokonce vedli, když se Peter Crouch tentokrát vtělil do role střelce, a když mu Pieters z levé strany naservíroval míč do vápna, anglický dlouhán neměl na výběr.

Obrana Villans si dnes vybrala jeden z nejhorších dní za poslední dlouhé měsíce. Před třetím gólem chyboval jak Bacuna, který ve snaze odkopnout vlastně zpracoval míč pro Arnautoviće, tak Baker, který neobratně propustil přihrávku k Odemwingiemu. Křídelník Stoke tváří v tvář Guzanovi opět mířil přesně a do kabin se odcházelo za překvapivého stavu 1:3.

Domácí doprovodilo do útrob stadionu organizované bučení, v šatnách si hráči Aston Villy pochvalná slova od manažera taktéž v žádném případě nevyslechli, jenže nabudit se mu je také nepovedlo. Jako sám voják v poli působil Delph, jehož několik pokusů o průnik koneckonců taktéž neskončilo úspěchem.

Až v poslední minutě základní hrací doby opět udeřili hosté. Míče se chopil Marko Arnautović, na levé straně se snadno zbavil Bacuny, v šestnáctce vrátil míč pod sebe na Geoffa Camerona, který zpečetil stav utkání na konečných 1:4.

Góly: 31. Christian Eriksen, 46. Christian Eriksen, 90+2. Gylfi Sigurdsson - 19. Jay Rodriguez, 28. Adam Lallana

Southampton ani na čtvrtý pokus od svého návratu mezi elitu neporazil Tottenham, který slaví parádní obrat po stažení dvoubrankového manka. Obě letošní setkání tak vyhrál poměrem 3:2 a díky přesnému zásahu pár vteřin před koncem klání stoupá na pátou příčku. Hostům se přes vydařenou půlhodinku sen o Evropě významně vzdálil.

Za rozpačitý vstup domácích s množtvím bez protestů odevzdaných balónů soupeři, mohl trestat už po pěti minutách Lallana, když si na jeho náběh mohl ve vápně nerušeně počkat Lambert, který po několika vteřinách klidného postávání pár metrů od branky přihrával spoluhráči přímo proti noze, nicméně gólově nejúspěšnější záložník hostů pálil z první nepřesně.

Pokutu tak udělil až v 19. minutě nejlepší letošní střelec Sotonu vůbec. Boruc poslal od své branky dlouhý pas, jenž nepochopitelně podskočil Naughton a útočník hostů měl cestu otevřenou až k povedené přízemní střele na vzdálenější tyč.

Kdo by snad čekal okamžitý příval domácí snahy vyrovnat, mýlil se nejvíc jak jen mohl. Shawovu střelu zpoza šestnáctky tečoval Dembelé jen těsně vedle tyče bezmocného Llorise. Jenže pouhé dvě minuty poté vrátil Davis odvrácený centr před vápno Tottenhamu, kde podruhé selhal Naughton a odevzdal balón Lambertovi, tomu naběhl agilní Lallana a tváří v tvář brankáři pojistil hostům vedení.

Tentokrát už londýnský celek odpovědět musel, a přes líbivou, leč nepřesnou střelu z třiceti metrů od Bentaleba, se mu poštěstilo za necelé tři minuty od inkasování. Tentokrát chyboval hostující Clyne, když netrefil centr propadnuvší na zadní tyč a Eriksen měl zblízka snadnou úlohu.

Firma na výrobu opravdu rozměrných oken dala za chvíli další příležitost Lallanovi, jenž z pár kroků Llorise neprostřelil. Tři minuty před odchodem do šaten se mohlo začít od znovu poté, co Soldado chytře sklepl centr pro Eriksena, který přeskočil nohy dvou klouzajících obránců a z bezprostřední blízkosti smolně neprostrčil balón kolem Boruce do sítě. Ten si následně poradil i s jeho přímým kopem, když překvapivý pokus vytáhl zpod břevna.

Jenže neuběhlo ani prvních šedesát vteřin z druhé půle a přeci jen se stav vyrovnal. Soldado vyhrál osobní souboj u lajny, nakráčel do vápna a přihrávkou přes malé vápno našel zapomenutého, zadržte úžas, Eriksena. Hru nahoru - dolů mohl v obrat přeměnit Chadli, který po spolupráci nejvýraznější domácí dvojice unikal po pravé straně ve stínu jediného obránce, aby střelou k bližší tyči nechal vyniknout brankáře.

Postupně se uklidňující tempo pozitivně přeneslo na práci defenzívy obou mužstev, což samozřejmě zase škodilo atraktivnějšímu průběhu nerozhodnutého zápasu. Závěrečná půlhodinka sice k zívání nevedla, přesto už nabídla pouhé náznaky šancí ke strhnutí bodů na tu či onu stranu.

Vše tak musela vyřešit až druhá minuta nastavení, kdy ze zdánlivě další nepovedené akce vytěžil maximum, co jen mohl chtít, Sigurdsson. Právě k němu se dostal míč po slabém odvrácení nezdařeného centru zhruba dvacet metrů od branky a islandský záložník bez rozpaků propálil po zemi vše, co mu stálo v cestě.

Góly: 8. Wayne Rooney, 33. Wayne Rooney

Čtvrté po sobě jdoucí čisté konto veze David de Gea z cizího prostředí - jaká to změna oproti začátku sezony. A vskutku, Manchester United se pomalu škrábe nahoru na dohled páté pohárové příčky: dnes skrze relativně pohodovou výhru 2:0, kterou zařídily dva údery Waynea Rooneyho...

Evertonský odchovanec dnes vstupoval na trávník Upton Parku s vědomím, že na něm zas a znovu leží enormní porce odpovědnosti za ofenzivní produkci; již poněkolikáté na marodku totiž upadl Robin Van Persie. Přesto se "Wazza" ničeho nezalekl, vsítil gól od půlící čáry a dalším úderem se s celkovým počtem 212 branek rovnou posunul na třetí příčku historickou tabulku střelců United.

Dnes to přitom bylo celé o ofenzívě Red Devils, Hammers se prakticky k ničemu nedostali. Nejblíže gólu se ocitli v patnácté minutě, když Carroll slabou hlavičkou přímo do de Gey promrhal vynikající příležitost ke skórování. Přesněji řečeno k vyrovnání, neboť Adriánova odvážného postavení a nemotorného zabíhání zpět do klece Rooney využil již v osmé minutě.

Tím také hostům dodal potřebného klidu a sebevědomí. Ti pak s výjimkou Carrollovy zpackané šance Londýňanům nic nedovolili a sami zvládali hrozit prakticky na každém výletě směr Adrián. Španělský brankář musel bystře zasahovat proti výjimečně startujícímu Kagawovi, ale i Matovi, a nevyhnutelná druhá branka pak přikvačila na scénu s 33. minutou a nedobře kontrolovaným Nobleovým odkopem, kterého využil chladnokrevný Rooney.

Druhé dějství potom ani nestojí za rozbor, událo se v něm totiž pramálo. Manchester United v klidu dohrával, zatímco se ještě zřejmě oprávněně dožadoval penalty za Nocerinův zákrok na Fellainiho. To už ovšem nebylo potřeba, Hammers dnes zkrátka nebyli připraveni šokovat a čeká je pravděpodobně ještě tuhá bitva o holou záchranu.

Góly: 32. Liam Rosenior, 38. Shane Long

Hull City se krok za krokem zbavuje nepříjemného tlaku z boje o udržení. Dnes porazil v šestibodovém souboji West Bromwich Albion 2:0 a sedm kol před koncem už má na konce 33 bodů. Naopak WBA zůstal na 28 a do konce sezony se bude rozhodně ještě klepat. Hrdinou dnešního zápasu byl útočník Hullu Shane Long, který za Baggies dva a půl roku nastupoval.

Na KC Stadium bylo dlouho ticho, alespoň co se týče dobré fotbalové podívané. Až s blížící se půlhodinou se začaly v Hullu dít věci. Nejdřív trefil Meyler hlavou boční síť, aby pak hostující Craig Dawson fauloval ve vápně Longa a pískala se penalta. Tu sice Jelavić neproměnil, ale dobíhající Liam Rosenior dostal míč do sítě - 1:0.

Pár minut nato už vedli domácí o dvě branky, odražený míč vrátil po rohu do vápna Livermore, hlavičku vyhrál Curtis Davies a nejpohotověji se zorientoval Shane Long. Někdejší hráč West Bromwiche tak zvýšil už na 2:0.

Po přestávce to byl jako první opět Long, kdo se postaral o velké vzrušení. Z dvaceti metrů napálil míč do tyčky. To už se však psala sedmdesátá minuta, a jak nezajímavá byla úvodní pasáž druhého dějství, tak nezajímavý byl i její konec.

West Brom postrádal ducha, kterým by mohli zapnout skrytý zdroj energie. Tu Melovi svěřenci zřejmě schovávají na nadcházející klíčové boje o ligovou příslušnost. Přece jen, Baggies musí bodovat především doma.

Góly: 26. Yaya Touré (pen.), 54. Yaya Touré (pen.), 65. Yaya Touré, 84. Fernandinho, 88. Martín Demichelis

Touré porazil Fulham. Záložník z Pobřeží slonoviny dvakrát udeřil z penalty, jednou fenomenálně z dálky a Londýňané odjeli domů s jasnou porážkou. Jejich naděje na udržení se tak zase o kousíček ztenčila, zatímco Citizens udrželi roli favorita na zisk titulu. Konečný stav 5:0 ustanovili v závěru Fernandinho a Demichelis.

Fulham přitom vstoupil do utkání velmi sympaticky a přes jejich elastickou defenzivu se domácí favorit prosazoval těžko. Jedinou střelu na branku v úvodu zaznamenal Milner, kterého Stockdale vychytal. Cottagers měli dokonce ještě větší šanci, ale Richardson prudkou ranou těsně minul Hartovu svatyni.

Citizens vysvobodil až po 25 minutách sudí Jonathan Moss, který souboj Amorebiety s Negredem posoudil ve vápně jako penaltový. S exekucí si Yaya Touré hlavu nelámal a vsítil kýžený první gól utkání.

Pojišťovací branku mohl přidat David Silva, jehož oblouček přes Stockdala však na brankové čáře vyhlavičkoval Amorebieta. Ještě blíže druhému zásahu byl Aleksandar Kolarov, jemuž pro změnu zabránilo ve skórování břevno.

Manchester City se dostal do dvougólového vedení osm minut po změně stran a opět u toho byl Fernando Amorebieta. Stoper Fulhamu tentokrát jasně sestřelil Davida Silvu, za což dokonce dostal přímou červenou kartu. Touré se opět nemýlil a bylo prakticky po zápase.

Nejlepší fotbalista Afriky ukázal, proč je považován za nejlepšího středního záložníka v Premier League (minimálně) ještě jednou. Svůj typický screamer obvykle zavěšuje z přímých kopů, tentokrát se stal mistrem "živého" míče. Z dobrých pětadvaceti metrů nereálně prakticky z místa zakroutil míč, který zapadl přesně za tyčku.

Manchester City byl i nadále při chuti a proti oslabenému soupeři si chtěl zastřílet co nejvíce. Kolarovovu pumelici ještě Stockdale vyrazil, ale na parádní ránu Fernandinha v závěru nestačil. Gólman Fulhamu dělal, co mohl, skvěle si vedl i proti Milnerovi, jenže obrana mu zkrátka nepomohla. Zoufalost Whites dokončil stoper Demichelis, který do branky dorazil Jelavićův vyražený pokus.

Góly: 90+4. Papiss Cissé

Až do samého závěru museli diváci v St. James' Parku čekat na rozluštění sobotní tajenky. Speroni přes několik brilantních zákroků svému klubu k bodům nedopomohl, naopak Straky už posedmé v řadě udržely proti Crystalu Palace čisté konto a třetí výhrou ve čtyřech kolech daly zapomenout na nepovedený výjezd na hřiště Fulhamu.

Bojovný vstup obou celků do utkání mohl po dvanácti minutách gólově prolomit Cissé, který se jednoduchou kličkou hravě dostal do vápna tváří v tvář Speronimu, ten si ale s nemířenou dělovkou poradil, aby následnou dorážku zazdil de Jong hlavičkou nad břevno.

Hráči CP nijak nepřekvapili svým čekáním na příležitost k rychlému protiútoku a dočkali se ve 23. minutě, kdy se ve třech hnali proti dvěma obráncům. Jenže Jerome se nepochopitelně rozhodl vystřelit zpoza vápna a jeho pokus tak bez větších problémů srazila bránící dvojice.

To Speroni musel chvíli poté opět ukazovat své umění, když po centru Sissoka pálil z voleje v hloubi vápna Cissé. Podstatně hůře se prezentoval ve 35. minutě sudí Lee Probert, který z pár metrů nepostřehl, jak si Delaney nešikovně ukradl odkop z šestnáctky vlastní rukou.

A ještě hůře mohl domácím udělat Bolasie, když na hranici pokutového území dostal spoustu prostoru k technické střele na vzdálenější tyč, nicméně nadějný pokus zamířil těsně nad branku. Obdobně si vedl dvě minuty po změně stran i Puncheon, který si u vápna snadno přeběhl na střed hřiště k příliš vysoké pumelici.

Aktivní vstup hostů do druhé půle, kdy byl Krul takřka v permanentním nebezpečí, mohl dovršit v 55. minutě Bolasie, jenž se ze strany pronikl do šestnáctky a překvapivou ranou rozezněl břevno. Přitom jen moment předtím musel brankář Newcastlu předvést brilantní zákrok proti osamocenému Dikgacoiovi.

Až po více jak hodině hry se konečně ozval i favorizovaný tým. To si Cissé parádně pohlídal ofsajdovou past a po přihrávce Tiotého měl před sebou poslední překážku, Speroni však svůj klub podržel. Zbylých třicet minut už nabízelo houževnatou snahu Crystal Palace neinkasovat a marnou snahu Newcastlu vymyslet něco proti ní.

Zlom tak mohl nastat až ve druhé minutě nastavení, kdy ze třiceti metrů vypálil Tioté a vyrovnal počet nastřelených brankových konstrukcí. Jenže po vypršení nastaveného času se nenechal střídající Ben Arfa rozhodit bránícím Ledleym a centrem do vápna našel hlavu následného hrdiny Cissého.

Góly: 20. Robert Snodgrass, 32. Alexander Tettey

Takhle se o záchranu prvoligové identity určitě nebojuje. Sunderland přijel na stánek Norwiche hrubě nepřipraven vyhrát, a to se mu také ani zdaleka nepodařilo. Nulová organizace defenzivní hry se podepsala pod dvě poměrně rychlé branky a následně se už spíš jen dohrávalo. Zatímco tedy Black Cats zůstávají v sestupovém pásmu, Norwich se od něj vzdaluje...

Canaries po změně kalendářů doopravdy musejí milovat vlastní fanoušky - v domácím prostředí jim totiž dosud v roce 2014 přinesli pouze jeden moment spojený se zklamáním po inkasované brance, na čemž dnešek nic nezměnil. Sami Kanárci navíc teprve popáté v sezoně docílili (alespoň) dvou vstřelených branek.

Pracovat na tomto výkazu začali na sklonu oťukávací úvodní dvacetiminutovky, Mannone a O’Shea nicméně "nacvičovali" už dříve. Ideálně nezaspolupracovali už při standardce Snodgrasse, po níž hlavičkoval Bassong, a pak tedy při gólu skotského křídelníka. Tehdy si kapitán s brankářem nezakřičeli, nikdo z nich neodvrátil přízemní centr Olssona, tahle úloha připadla až druhému stoperovi - a vzniklou paniku utnul Elmanderův klidný pas z druhé vlny skórujícímu Snodgrassovi.

Norwichi tahle branka ale pochopitelně nestačila a brzy tak kousek za hranicí šestnáctky notně zaplavala Howsonova střela, aby Mannonemu nadělala vskutku pořádně problémy. A Sunderland za druhým inkasovaným gólem neomylně mířil i nadále; však hned poté rozhodně měl skórovat van Wolfswinkel po výzvě Hoolahana. Těsně před Mannonem ovšem nizozemský útočník, čekající na gól od úvodního kola sezony, nedokázal nastavit svou pravou nohu ideálně tak, aby Hoolahanovu přihrávku zleva odklonil do sítě.

Zasloužené stvrzenky zaslouženého vedení nad špatně organizovaným Sunderlandem se tak Norwich dočkal "až" po půlhodině hry. Tehdy přišel do vápna další centr z levé strany, aby se ukázalo, že jeho pozdější odhlavičkování nebude pro červenobílé tak úplně vysvobozením - balon se totiž snesl akorát k pravé noze Tetteye, jenž se následně odhodlal k jednomu z těch volejů, které mohou vyústit buď v nálepku dřeváka, nebo hrdiny. Inu, norský záložník si "zvolil" druhou variantu a vsítil tak svůj letošní první a pro klub nesmírně vitální gól.

Jestliže se pak Norwich blýskl takovou parádou, Sunderland v prvním poločase směrem dopředu předvedl slušné nic. Borini z většího úhlu Ruddyho při zemi nenachytal a krom toho se už Mackems akorát dvakrát marně dožadovali pokutového kopu.

Po přestávce záhy pokračovalo van Wolfswinkelovo hledání ztraceného "střeleckého já" skrze jednu hlavičku odrazem od země, ale také sunderlandské nenacházení adekvátní kreativní síly. Norwich přitom trochu zaspal vstup do druhého dějství, třást se ovšem doopravdy musel jedině poté, co Brown přetlačil Martina a se svou hlavičkou ztroskotal na včasně přemístěném Ruddym.

Delší pasáž bez šance, resp. záznamu hodného střeleckého pokusu, pak příhodně přerušil domácí hráč - konkrétně Hoolahan svou šouravou střelou na bližší tyč. A zbylou zhruba patnáctiminutovku Canaries rovněž dohrávali ve velkém klidu, zatímco se soupeř soustředil především na to, aby již jisté vítěze co možná nejvíc pokopal.

Nejblíže branky byl nakonec v tom samém časovém intervalu Snodgrass se svým přímým kopem, potažmo Redmond s jedním dalekonosným pokusem. Naopak na druhém konci barikády se Marcos Alonso tak maximálně čím dál víc blížil červené kartě, až ji nakonec při druhém napomínání ve třetí minutě nastavení přeci jen dostal.

Góly: 9. Jordon Mutch, 25. Fraizer Campbell, 88. Jordon Mutch - 16. Luis Suárez, 41. Martin Škrtel, 54. Martin Škrtel, 60. Luis Suárez, 75. Daniel Sturridge, 90+6. Luis Suárez

Liverpool setrvává v dohledu prvního titulu od roku 1990. Dnes přitom musel proti Cardiffu předvést to nejlepší z nejlepší ofenzívy, když na žhavé velšské půdě (kde dříve selhaly oba manchesterské kluby) v první půli hned dvakrát prohrával. Pak se ale v netradiční roli střelce představil Škrtel, "hattrick hero" Suárez navázal a máme tu ojedinělé devítigólové klání...

Ačkoliv tři body z Cardiffu a šest vstřelených branek jistě potěší, Brendan Rodgers již těžko bude spokojen s defenzivním výkonem svého týmu. Ten tradičně neproduktivnímu soupeři dovolil skórovat hned třikrát, přičemž napoprvé zářez Bluebirds pramenil ze zpackaného pasu Joea Allena. Ten nedokázal najít Flanagana, místo toho nastartoval Campbella a jeho nesobecká předávka Mutchovi položila základy ještě velmi vyrovnané úvodní části.

Reds každopádně odpověděli ihned obratem, když si za Declana Johna seběhl pro Hendersonovu přihrávku Johnson a na středu trestuhodně neobsazený Suárez už neměl nejmenší problém vsítit svůj 26. gól v sezoně. Což rozhodně neměl být dnešní poslední Uruguaycův příspěvek do bohaté diskuze, ovšem jako další přišli na řadu opět červení Bluebirds (proti čemuž se mimochodem opět hlasitě protestovalo). Konkrétně Flanaganova nezájmu o svou osobu tentokrát využil Mutch k přihrávce skórujícímu Campbellovi.

Liverpoolští nicméně neustále kontrolovali tempo hry, a tak se dalo čekat, že co nevidět odpoví. A tak se skutečně stalo ještě do přestávky, když čtyři minuty před poločasovým hvizdem využil Coutinho na pravé straně přehršle prostoru a na hraně šestnáctky vyzval Škrtela k pohotovému voleji.

Právě slovenský stoper přitom načal rovněž střelecký účet druhé půle a měl to tehdy dosti ulehčené poté, co sudí Swarbrick vyzval pokopané duo Mutch, Théophile-Catherine k opuštění hrací plochy, a Cardiff se tak musel standardce bránit notně oslaben. Potom nebylo příliš divu, že si zkušený Škrtel při Coutinhově rohu dokázal najít volný prostor a opět precizně zakončit.

Za dalších šest minut se potom Reds uklidnili utěšenou spoluprací patičkujícího Sturridge a levačkou nekompromisně zakončujícího Suáreze, aby si po chvíli oba forvardi role prohodili: Johnsonova diagonála měla oči, stejně jako pozdější Suárezův centr. Teprve v 88. minutě Cardiff zase utnul proud liverpoolských branek, když Mutch v poklidu navazoval na Jonesovu hlavičku, ovšem poslední slovo měli přeci jen hosté - Suárez ve sprintu setřásl Calu a tváří v tvář Marshallovi závěrem zkompletoval svůj třetí ligový hattrick v sezoně.

Góly: 20. Leighton Baines (pen.), 53. Romelu Lukaku, 58. Ross Barkley - 33. Wilfried Bony, 90+2. Ashley Williams

Že by naděje Evertonu na Ligu mistrů stále žila? Everton doma porazil Swansea 3:2 a díky dechberoucí porážce Arsenalu se dostal londýnskému celku na distanc osmi bodů, přičemž mají jedno utkání k dobru. O dnešní vítězství se gólově postarali Baines z penalty, Lukaku a Barkley.

Everton se do vedení dostal díky neohrabanému konání Chica Florese. Stoper Swansea totiž v pokutovém území srazil k zemi Rosse Barkleyho a sudímu Michaelu Oliverovi nezbývalo než s hvizdem ukázat na puntík. Pokutového kopu se chopil klasický exekutor Leighton Baines, jenž se tradičně nemýlil - 1:0.

Toffees však ve vedení dlouho nevydrželi, za nějakých deset minut totiž Routledge lahodně našel na pravé straně Rangela, ten pronikl do vápna a jeho střílený centr srazil za Howardova záda nejlepší střelec Swansea Wilfried Bony - 1:1.

Po vyrovnání byli Velšané jasně lepším týmem a Everton mohl být rád, že poločas dotáhl v remízové stavu. Nejblíže druhého gólu byl Pablo Hernandéz, jehož tečovaný přímý kop dopadl těsně vedle tyčky.

Ve druhém dějství už bylo vše "tak, jak má být". Everton se ujal otěží utkání a měl už po pěti minutách velkou šanci - Distinova hlavička bohužel pro domácí gólem neskončila. Až teprve Romelu Lukaku dostal favorita do vedení, když síť rozvlnil po Mirallasově přihrávce. Na 3:1 ještě před šedesátou minutou - Mirallasův roh usměrnil hlavou do branky Ross Barkley.

Everton úřadoval i v zadních řadách, první velkou šanci hostí skvěle vyrazil Howard. Stejně jako Bony ovšem na druhé straně selhal při samostatném nájezdu dvorní asistent Kevin Mirallas. Swansea byla nicméně lepším týmem i v závěru druhé půle.

Howard měl co dělat, aby udržel dvougólové vedení svého celku, skvěle vychytal třeba Pabla Hernandéze, kterému do vápna přihrával střídající Shelvey. Až příliš pozdě snížil Ashley Williams, který jen upravil skóre na 3:2 pro Everton.

Góly: 5. Samuel Eto'o, 7. André Schürrle, 17. Eden Hazard (pen.), 42. Oscar, 66. Oscar, 71. Mohamed Salah

Všechno nejlepší, pane Wenger. Francouzský manažer Arsenalu si jistě mohl přát lepší oslavu tisícího utkání v klubu. Chelsea jeho tým roztrhala na kousíčky, potupila jej šesti góly a prakticky vyřadila z boje o titul. Blues k historicky nejvyšší výhře v tomto městském derby došla díky skvostné úvodní dvacetiminutovce, v níž pokořila soupeře třikrát a navíc získala výhodu přesilové hry.

Pro Chelsea byl dnešní fantastický výsledek také nejvyšší výhrou od Vánoc 2012, kdy nasázela Aston Ville dokonce osm gólů. To Arsenal podobně potupnou prohru zažil naposledy v srpnu 2011. Tehdy prohrál na Old Trafford s Manchesterem United 8:2.

První z klíčových momentů se udál už ve čtvrté minutě utkání. Rosický skvěle vyslal do gólové šance Girouda, ale perfektním zákrokem jej o radost připravil Petr Čech. Za pár desítek vteřin nicméně udeřilo na druhé straně. Oxlade-Chamberlain ztratil na půli míč na Schürrlem, ten předal míč u vápna Eto’ovi, jenž ladně ošálil právě mladého středopolaře Gunners a levačkou na zadní tyč otevřel skóre.

Stamford Bridge aplaudovalo podruhé už za dvě minuty. Tentokrát míč uprostřed hřiště vybojoval díky Cazorlově váhavosti Matić, na roh vápna přihrál Andrému Schürrlemu, který do stejného místa jako předtím Eto’o zakončil sám - a chirurgicky přesně - 2:0.

Dokonalý vstup do utkání trošku zhořkl střelci první branky, který se zranil a na jeho místo přišel Fernando Torres. Ten se však za důvěru odměnil už za pět minut. Po čtvrthodině hry ve vápně umě předal balón Hazardovi, jehož ránu rukou vychýlil z trajektorie nešťastník Oxlade-Chamberlain. Kromě pokutového kopu musel sudí Marriner udělit i červenou kartu, kterou nicméně nepochopitelně obdržel Kieran Gibbs.

Arsenal hrál každopádně o deseti, nařízenou penaltu s přehledem sobě vlastním proměnil Eden Hazard a zbylých třiasedmdesát minut prakticky nebylo o co hrát. Náboj se z hry logicky trošku vytratil a další vzrušivý moment zažili diváci na Stamford Bridge až po půlhodině hry, kdy Luizovu ránu tečoval Schürrle a Szczesny musel vytáhnout skvělý zákrok.

Katastrofální první dějství hodné világoše s Liverpoolem ale nakonec Arsenal dokázal vyrovnat. Napomohl mu k tomu výborně hrající Fernando Torres, po jehož zkušeně zahraném útoku a milimetrové přihrávce před poloprázdnou bránu upravil na 4:0 Oscar.

Hned zkraje druhé půle parádně pronikl do šestnáctky zase Torres, ale jeho střelu zblokoval skvěle Mertesacker. Dorážku Luize pak neméně dobře vyrazil Szczesny. Oproti prvnímu poločasu však hra klesla na úrovni, především Chelsea hru neovládala s takovou jistotou. Do šance se dokonce po hodině hry dostal Santi Cazorla, jehož střela z úhlu těsně minula zadní tyč.

Blues však nemlčeli, chvíli poté se Torres zbavil ve vápně Sagny a vrátil míč na Oscara, kterému chybělo pár čísel, aby nepřestřelil. V šestašedesáté minutě už byl přesnější - využil přihrávky Rosického i nejistého zákroku Szczesnyho a zaokrouhlil skóre na 5:0. Vzápětí byl Brazilec vystřídán za Mohameda Salaha.

A tomu stačily na trávníku čtyři minutky, aby si dal proti zoufalému Arsenalu taky gól. Geniální kolmý pas Nemanji Matiće poslal Egypťana do samostatného nájezdu a Szcesny vytahoval ze sítě míč pošesté. Sedmý štulec málem rivalovi zasadil André Schürrle, jehož ráně chybělo pár centimetrů.

Posmrtný záchvěv Arsenalu předvedl jeden z mála ofenzivně schopných hráčů hostí Tomáš Rosický, po jehož dělové ráně si Petr Čech musel připsat druhý těžký zákrok v utkání. I díky němu Chelsea doslova zničila rivala z hlavního města 6:0.