Anglická Premier League - souhrn 34. kola

Góly: 10. Danny Rose, 47. Gareth Bale - 85. Nicklas Bendtner

Tottenham se konečně zbavil toho otravného závaží, které za sebou vláčel celé desetiletí! Na 21. pokus svého úhlavního rivala už přeci jen přemohl, i když se nakonec o výsledek musel strachovat až do posledních minut. Hrdiny zápasu jsou určitě navrátilec Van Persie a brankář Spurs Gomes, jejichž pozdní variace na souboj titánů notně okořenila jinak ne úplně atraktivní derby.

Když Sol Campbell vstupoval na trávník starého známého White Hart Lane, nemohl čekat jinačí uvítání než jednohlasné bučení. Také možná proto si z něj poté nic moc nedělal a naopak se hned ve druhé minutě snažil pod kotlem ještě přitopit. Jeho krkolomné zakončení po rohovém kopu Nasriho totiž musel až na brankové čáře v kleče blokovat Assou-Ekotto. Taky na druhé straně však brzy musel odvracet blížící se pohromu obránce Vermaelen, když byl včas na zemi, aby zblokoval Pavljučenkovu gólovou střelu. To nicméně vedlo tak akorát ke dvěma rohům, přičemž ten pozdější vyústil v senzační branku domácího debutanta Dannyho Rose. Ten si na hraně šestnáctky počkal na Almuniův box a plachtící ranou pak bez přípravy zaskočil podklouznuvšího brankáře Arsenalu. Všechen klid, který Gunners provázel úvodními pasážemi utkání, se rázem poděl někam hodně daleko. A na jistotě hostům rozhodně nepřidalo ani zranění Vermaelena, kvůli němuž musel belgický stoper opustit scénu už v 17. minutě.

Naštěstí pro Kanonýry jim pozici, kdy se potřebovali vracet do zápasu, soupeř notně ulehčil. A zároveň i ztížil. Nějakou protislužbu mu totiž nenabízel, maximálně tu pasivní, a v obranném bloku nechával hrát Arsenal. Celý zbytek prvního poločasu se tak nesl už jen v duchu marného dobývání Gomesovy svatyně. To bylo opravdu marné, neboť se Kohouti jakékoliv ofenzivní zteče báli jako čert kříže a přeci jen jejich defenzíva nepatří k nejpropustnějším. S poločasem se i tak rozloučili šancí zrovna Spurs, když Modričovi nedovolil skórovat jen Almunia svým včasným vyběhnutím.

Druhý poločas začal pro Arsenal tragicky s tím rozdílem, že tentokrát se té rány dočkal opravdu hned po úvodním hvizdu rozhodčího. Jermain Defoe ve 47. minutě využil katastrofálního selhání Silvestreho, který za sebou nechal pobíhat úplně volného Balea, velšského záložníka našel naprosto dokonalou přihrávkou a ten se mu odvděčil zkušeným finišem podél bližší tyče - 2:0. Nabuzení Kohouti pak dělali problémy nejen rivalově útočné vozbě, ale i jeho obrannému valu. Takový stav sice nebyl trvalý a vytrvalý, nicméně Arsenalu zase ubral něco na sebedůvěře. Ten tak na první slušnou šanci druhého dějství čekal až do 65. minuty, kdy dostal míč do běhu Bendtner a křižnou ranou jen těsně minul.

Až s příchodem Van Persieho, který se na trávníky vrátil po pětiměsíční pauze, se hře skomírajícího Arsenalu dostalo oživení. Sám Holanďan měl v 81. minutě na své kopačce velkou šanci, když z akrobatické polohy po centru Diabyho nepříjemně protáhl Gomese. Zanedlouho pak do Rosického rány nešikovně sáhl jeden z hráčů v bílém a brazilský brankář musel být rád, že mu nakonec stačilo jen míč kontrolovat, jak směřuje vedle branky. Zachytal si však hned po chvíli, a to dvakrát v krátkém sledu. Nejprve vytáhl krásnou Persieho pumelici z přímého kopu, posléze se přemohl podruhé a vytěsnil Campbellovu hlavičku na břevno. Gólu Gunners nicméně přesto nezabránil. Van Persie opět rozjel slibnou akci, na jejímž konci tentokráte už stál Bendtnerův skluz do brány s míčem takřka přilepeným na kopačce. Ačkoliv však ani tato příležitost nebyla posledním slovem hostí, zajímavě ještě pálil Van Persie, zázrak v podobě vyrovnávacího gólu se už tak jako tak nekonal.

Góly: 72. Gabriel Agbonlahor, 90. Phil Jagielka (vl.) - 23. Tim Cahill, 74. Tim Cahill

Everton sahal po dvou Cahillových hlavičkách ve Villa Parku po důležitém vítězství, jenže v nastaveném čase si dal vlastní gól Phil Jagielka a rozesmutnil fanoušky Toffees. Těm se totiž podobně jako celému Evertonu vzdálily pro příští rok Evropské poháry.

Jako první se do análů dnešního zápasu zapsal Steven Pienaar, respektive Collins, který statečně zablokoval jeho střelu. Z hranice šestnáctky pak nebezpečně střílel Biljaletdinov. Vzápětí se hra přenesla na druhou stranu, byl to Downing kdo nepříjemnou střelou donutil k dobrému zákroku Howarda. Americký gólman se musel činit i po další akci Villans. Tentokrát palebnou pozici připravoval Petrov, ale James Milner vyzrát na Howarda nedokázal, leč nestřílel špatně.

Slovo poté převzal Everton. Friedel nejprve vyrazil Osmanovu střelu levačkou a z výsledného rohu zastavil další pokus Biljaletdinova. O deset minut později se poprvé měnilo skóre. Skvělý trestňák z pravé strany zahrál Baines, posadil míč na hlavičku Cahilla a ten zkušeně zakončil. Pro australského záložníka to byla už neuvěřitelná 24. branka hlavou v Premier League, čímž vyrovnal rekord Petera Crouche.

Za dalších deset minut mohlo být srovnáno. Po oklamání Jagielky měl parádní pozici John Carew, ale míč napálil pouze do boční sítě. Pár minut před poločasem musel předvést skvělý zákrok Tim Howard, když Cuellarovi posadil míč na hlavičku Milner. Naštěstí pro hosty ale domácí obránce střelu příliš neumístil.

Ve druhém dějství se dlouho nic nedělo, až v 72. minutě udeřil Agbonlahor. Další výtečný pas poslal před branku Milner a Agbonlahor hlavou vyrovnal. Útok na to mohl vrátit hostům vedení Neil Osman, ale na poslední chvíli skvěle zasáhl Richard Dunne. Nebýt jeho, Osman by pravděpodobně střílel gól. Toffees ale nenechali druhý gól čekat příliš dlouho, když dvě minuty po inkasované brance opět vedli. Centr Pienaara opět uklidil za Friedelova záda hlavičkou skvělý Cahill.

Ve Villa Parku už se pomalu všichni smiřovali s tím, že Aston Villa odejde s prázdnou, když v tom přišla druhá minuta nastaveného času a obrovská smůla Phila Jagielky, který si hlavičkou srazil Youngův centr do vlastní sítě. Howard byl bezmocný. Everton se sice ještě dostal do jedné velké příležitosti, ale Phil Neville poslal míč vedle branky, a tak Toffees "pouze" remizovali s Aston Villou 2:2.

Góly: -

Wigan měl velkou šanci vzdálit se sestupovým příčkám, když hrál před domácím publikem s bezradně posledním Portsmouthem, avšak nakonec si odnáší pouhý bod po divácky neatraktivní remíze 0:0.

V úvodní půlhodině se obě mužstva ukázala s jednou šancí. Nejprve měli šanci Pompey, míč vyvezl Vanden Borre, poslal ho na Ritchieho, ale ten hlavičkou nedokázal přesně zamířit. Velkou šanci pak měl Wigan. Rychlý výpad Diameho následovala přihrávka na Scotlanda, který pálil z otočky, ale pouze přímo do Ashdowna. V samotném závěru prvního dějství našel přesným dlouhým pasem Bramble Rodallegu, který se uvolnil přes Rochu a na levé straně si našel místo ke střele, ale míč poslal do horní galerie a byl značně nespokojen.

Další šanci si Latics vytvořili deset minut po změně stran. Figueroa prošel mezi dvěma obránci a v pokutovém území našel Scharnera, který ale v čisté šanci přestřelil. Po hodině hry přišla další šance. U zrodu stál opět Bramble, jenž tentokrát našel N'Zogbiu, ten zapracoval s míčem a poslal míč na hlavičku Scotlanda, jenže ani on branku netrefil. Wigan bezgólový stav nezlomil ani v 81. minutě, kdy se po nepříliš povedeném rohu nakonec dostal k míči McCarthy a donutil Ashdowna k dobrému zákroku. Až ve třetí minutě nastavení se poprvé dostal do akce domácí brankář Chris Kirkland, ale hned musel vytáhnout nebezpečně vyhlížející Smithův centr mířící pod břevno. Poradil si ale dobře, a tak bere Wigan s Portsmouthem po bodu.

Góly: 43. Nicolas Anelka

Chelsea sice nepředvedla žádný úžasný výkon, ale proti Boltonu hrála přesně to, co potřebovala a i přes závěrečné horké minuty si těsnou výhru pohlídala. Čtyři kola před koncem tak mají Blues na čele tabulky čtyřbodový náskok a míří za titulem.

Nevyšly tak předpovědi, že pro Chelsea nebude zápas s Wanderers větším problémem. Hlásal to zejména manažer Manchesteru United Sir Alex Ferguson. Jelikož ale Blues vyhráli, je to pro United prašť jako uhoď. Bolton však nepodal v západním Londýně špatný výkon a při troše štěstí mohl klidně kopat dvě penalty. Nicméně nakonec si stejně připisuje už čtvrtou porážku v řadě a v závěru se bude ještě hodně strachovat o záchranu. Nicméně manažer Owen Coyle má na čem stavět.

V útoku Trotters se ukázal tvrďák a kapitán Kevin Davies, jenž svou hru dal pořádně pocítit Juriji Žirkovovi, se kterým se srazil v hlavičkovém souboji, ze kterého si ruský obránce odnesl pořádnou tržnou ránu. Krátké ošetření nepomohlo, ze Žirkova stále tekly proudy krve, a tak musel těsně před poločasem do kabin k sešití. Vrátil se však ve stejné formě a nadále byl nejlepším hráčem domácích. Zpět ale na začátek. Jako první vážnou šanci bychom mohli označit trestný kop Didiera Drogby, jehož střelu neudržel Jussi Jaaskelainen a poslal ho přímo na dobíhajícího Kaloua, ale od něj se míč odrazil těsně mimo branku.

Bolton byl svému velkému soupeři dlouho vyrovnaným protivníkem. Jediné, co mu chybělo, byly šance. Drogba měl podobnou příležitost z trestného kopu znovu, ale tentokrát branku vůbec netrefil. To už na tribunách pomalu začala vrcholit nervozita. Tomu ani příliš nepřidal fakt, když se hosté vehementně dožadovali penalty za Drogbovo hraní rukou. Neuspěli. Tři minuty před koncem prvního poločasu ale Chelsea uklidnil Nicolas Anelka. Celou akci začal Žirkov, poslal nalevo stojícího Drogbu, jenž levačkou okamžitě parádně odcentroval a Anelka už jen jednoduše prostřelil Jaaskelainena.

Zatímco v prvním poločase se Drogba dlouho rozehříval, v tom druhém na sebe hned v úvodu upozornil dobrou přihrávkou na Kaloua, ale jeho krajan ztroskotal na gólmanovi. Do pokutového území pak drze pronikl skvěle hrající Žirkov, ale ani nedokázal Jaaskelainena prostřelit. Bolton si sice na druhé straně nedokázal vytvořit jedinou šanci, ale pak znovu neměl štěstí, když Leeho centr se odrazil od Terryho paže, avšak penalta se ani teď nekopala. Coyle se u lajny pořádně čertil a opakovaný záběr mu dal za pravdu.

Chelsea vše přežila a okamžitě se snažila vstřelit druhou uklidňující branku. Jenže Lampard z dálky trefil tyč a Terry prostor mezi třemi tyčemi netrefil vůbec. Nakonec mohli domácí za tyto promarněné šance zaplatit, když v samém závěru hlavičkoval Elmander a pálil Klasnič, ale ani jeden nezacílil přesně, a tak si Bolton odváží porážku 1:0.

Góly: 38. Carlos Tévez (pen.), 40. Nedum Onuoha, 43. Emmanuel Adebayor, 74. Nedum Onuoha, 88. Emmanuel Adebayor - 42. Cameron Jerome

Až Manchester City konečně narušil nudnou bezgólovou neděli na stadionech Premier League. A to rovnou ukázkovou "nakládačkou", kterou uštědřil bojácnému Birminghamu. Dvěma góly se blýskl starý dobrý Adebayor, jemuž se navíc dočkalo dvojnásobné podpory svátečního střelce Onuohy a osvědčeného snajpra Tevéze.

Možná až příliš opatrně vstoupili do utkání na City of Manchester Stadium hosté z Birminghamu. V první dvacetiminutovce jsme u nich nemohli pozorovat prakticky žádnou ofenzivní snahu, zatímco vířivý pohyb Citizens dělal Brums alespoň nějaké, byť nevelké problémy. Zejména Tevézova běhavost opět fungovala. Prvně ještě po narážečce s Adebayorem pálil hodně mimo, později zase svůj průnik zakončil pěkným pasem na svého tožského parťáka, který se sice dokázal uvolnit, ale ne už zakončit. Právě ex-gunner představoval spolu s Tevézem pro soupeřovu obranu takřka permanentní hrozbu. Ještě před touto nezakončenou šancí střílel těsně vedle, když mu do milimetrového ofsajdu hlavou přiťukl míč Barry.

Jak nečekané, že zrovna tohle duo se pak koncem poločasu zasadilo o první gól zápasu. Tentokrát tedy nešlo o jejich přímou kombinaci, abychom si rozuměli. Johnson totiž nastartoval Adebayora, ten ve vápně udělal kličku Johnsonovi a poněkud dobrovolně podlehl buď gravitaci, nebo lehkému postrčení Danna. Nicméně Phil Dowd po tomto střetu ukázal na penaltový puntík a z něj se následně nemýlil Carlos Tevéz, skórující už po 21. v této ligové sezoně. Birminghamu se touto, možná mírně přísnou cestou vymstila přehnaná pasivita a druhý trest přišel hned vzápětí. Opět za to mohla standardní situace a znovu na jejím začátku stál křídelník Johnson. Protentokrát přesně nacentroval od rohového praporku a do míče se ideálně opřel Nedum Onuoha - 2:0.

To vše se událo v rozmezí 38. a 40. minuty. Přesto ještě do konce přestávky diváci v Manchesteru uviděli dvě branky! O tu první se postaral nejlepší střelec hostí Cameron Jerome, když využil perfektně odvedené práce McFaddena a jeho dokonalého centru. Druhý úder jde zase na vrub domácího mužstva, konkrétně Adebayora, jemuž bylo umožněno vsítit jednu z nejjednodušších branek v kariéře. To proto, že Barryho dlouhý míč za obranu nemohl mít lepší parametry a že Bellamy pak situaci víceméně dva na golmana vyřešil rovněž nejlépe, jak mohl - přihrávkou Adebayorovi před prázdnou bránu.

V druhém dějství se zpočátku především upalovalo za třígólovým vedením Citizens. Jinými slovy Birmingham hrát zrovna nezačal, takže si domácí i nadále mohli užívat zřetelné převahy. Tu navíc pravidelně zvládali přetavovat v šance. Jednu takovou nedal Johnson, když zleva prošel přes dva protihráče a slabší pravačkou vystřelil jen těsně nad břevno. O chvíli předtím pro změnu Tevéz z přímého kopu překrásnou ranou protáhl Taylora, aby na Johnsona v 71. minutě navázal i svým slalomem, který zakončil přízemní ranou po brankářově pravé ruce. Tu však Hartův záskok zvládl včas vymrštit a uchránil tak zatím svůj klub od debaklu. Ale opravdu jen zatím. Okamžitě za tři minuty se středem hřiště jakoby nic prohnal zadák Onuoha a prvotřídním finišem zvýšil na 4:1.

Třígólový náskok už pak ManCity neformálně označilo za dostačující a v poslední desetiminutovce nechalo hrát i soupeře. Zatímco ten se ale zdráhal nějakým způsobem ohrozit Givena, domácí vyslali akorát jediný dlouhý míč dopředu na Adebayora a bylo zle. Tožskému dlouhánovi jako by stoper Dann ještě odemkl bránu do sólového úniku, v němž pak ostrostřelec v bleděmodrém nepochybil a upravil na konečných 5:1. Až pak se konečně osmělil i někdo z hostující skvadry a konkrétně Larsson povedenou střelou ze střední vzdálenosti poděsil domácí fandy. To bylo ale stejně poněkud málo.

Góly: -

Taky třetí zápas v řadě skončil nepopulární bezbrankovou remízou. Postarali se o ní dva semifinalisté Evropské ligy, Liverpool a Fulham. Drtivý dopad bude mít toto zaváhání zejména na Liverpool, který se takto vlastně připravil o účast v příštím ročníku Champions League. Fulham už se takovými nicotnostmi trápit nemusí - klidný střed tabulky má pod palcem, jeho prioritou je rozhodně Evropa.

Reds bylo úplně k ničemu, že po celý zápas měli míč na kopačkách téměř výhradně právě oni. O Fulhamu je moc dobře známo, že mu hraní na nulu nečiní příliš potíží, a s podobnou vizí nastoupil i k dnešnímu zápasu. Svou první a taky poslední pořádnou šanci si Cottagers vypracovali vlastně až v nastavení druhého poločasu, kdy nerozchytaného Reinu slušnou ranou konečně prověřil Duff. Jinak se ale můžeme věnovat jen a pouze výčtu příležitostí domácího celku. Jeho největší šanci prvního dějství datujeme už do páté minuty. Tehdy si porozuměl N’Gog s Gerrardem, takže prvně jmenovaný spoluhráčův dlouhý balon z voleje napálil jen těsně vedle. Další prvopoločasové pokusy už tak výrazné nebyly. Ani zdaleka. Aquilaniho nepřesná hlavička či Aggerův dalekonosný atentát na Bohovy artefakty mohou být rádi i jen za to, že je vůbec zmiňuji.

Druhá půle už byla na gólové příležitosti Liverpoolu o něco bohatší, přesto to ale stále žádná sláva nebyla. Na první šanci domácí příznivci museli čekat až do 62. minuty, ale hned to stálo za to. Skvělé uvolnění z pravé strany do středu hřiště přecházelo Babelově nadějné ráně, která nakonec za nepatrného přispění Schwarzera orazítkovala bližší tyč hostující svatyně. Další dvě možnosti Liverpoolu chopit se vedení už přišly jen ze vzduchu. Nejdříve si spolupráci z prvního dějství zopakovalo duo Gerrard-N’Gog, ale ani tentokrát francouzský forvard nemířil přesně. A když 14 minut před koncem Kyrgiakos trestuhodně přehlavičkoval branku po centru Kuyta, bylo zřejmé, že ani dnes Reds nevyhrají.

Góly: -

Manchester United promarnil obrovskou příležitost jak se dostat do čela tabulky a po bezbrankové remíze v Blackburnu se mu vzdaluje ligový titul. Rovers sice příliš odporu nekladli, jenže v největší nouzi skvěle zakročil Robinson a rozhodl o tom, že United ztrácí na Chelsea jeden bod, přičemž Blues mají ještě zápas k dobru.

Blackburn znovu ukázal, proč letos doma prohrál jen dvakrát. Soupeř na něj sice zejména v závěru vyvinul velký tlak, jenže svěřenci Sama Allardyce situaci relativně v pohodě ustáli a berou bod za bezbrankovou remízu, která je pro Manchester vůbec první v sezóně. Rudým Ďáblům v koncovce očividně chyběl Wayne Rooney, kterého nedokázal nahradit ani Berbatov, ani Valencia.

První poločas dlouho nenesl žádnou loženku, až těsně před přestávkou se do šance dostal Valencia. Berbatovovi připravil míč špatným odkopem Robinson, který však vzápětí vše napravil, když nohama zlikvidoval střelu Valencii. Bývalý křídelník Wiganu měl i druhou vážnější šanci United, tentokrát mu míč přichystal Macheda, ale ani tentokrát Valencia neuspěl.

Střílet se pak snažil Nani, ale podobně jako po zbytek zápasu byl vysoce neefektivní. Nedařilo se ani Berbatovovi, který hrál hodně hluboko v poli a více času než hraním fotbalu trávil rozhazováním rukou a debatou se spoluhráči. To vše podtrhovalo hostující frustraci. Bulharský útočník si chtěl vymodlit penaltu po zákroku Nelsena, ale neuspěl. Domácí začali vpředu s osamoceným Nikolou Kaliničem a bylo to znát. Jediná šance, která stojí za to zmínit, přišla se Sambovou hlavičkou v první desetiminutovce, ale postrádala dostatečnou razanci.

Rovers po poločase nasadili Davida Dunna, který měl za úkol podporovat právě osamoceného Kaliniče, ale to se příliš nedařilo a i druhá půle měla podobný průběh jako ta první. V úvodu potkalo nepříjemné zranění Ferdinanda, jenž si vykloubil prst, ale po zranění byl opět schopen pokračovat. Šance ale ani nadále nepřicházely a zoufalý Sir Alex Ferguson na hřiště poslal Darrona Gibsona za zkušeného Giggse, aby se snad ujala některá střela ze střední vzdálenosti, na které je Gibson specialista. A když nepomohlo ani to, přišel ještě místo neviditelného Machedy Park. Velkou příležitost měl nakonec na zlomení zápasu Berbatov, jenže svojí ránu nedokázal dobře umístit a trefil Robinsona. Nic víc již United vyprodukovat nedokázali, a tak odjíždí se svěšenými hlavami.

Góly: -

Wolves jsou opět o něco blíže záchraně, ačkoliv dnes pouze remizovali se Stoke City 0:0. Wolves však mají 33 bodů a na sestupové pozice mají náskok šesti bodů, přičemž do konce zbývají už jen čtyři kola, což dává nováčky dobré výhledy.

Hra v prvním poločase byla dost rozkouskovaná, míč sice většinu času drželi na svých kopačkách domácí, jenže příliš z toho nevytěžili. Jen potvrdili, že na Molineux Stadium střílet góly neumí. Vždyť Wolves před svým publikem nedali gól v šesti z posledních sedmi ligových klání. Stoke hrozil zejména ze standardních situací, jak se očekávalo. Po dlouhém autu Roryho Delapa hlavičkoval Faye, ale netrefil. Huthova hlavička zas zamířila přímo do Hahnemannovy náruče. První vpád Wolves do pokutového území skončil rovněž neúspěchem, protože David Jones nedosáhl na Foleyho centr.

Na druhé straně však znovu úřadoval Faye, ale opět neúspěšně. Nejprve se netrefil hlavičkou po Whelanově asistenci a ani další Delapův aut nedokázal dostatečně dobře využít. Pravděpodobně největší šanci zápasu měli Wolves po Jonesově rohu, který na první tyči trefil Edwards, ale hlavičkou připraveného Sorensena nepřekonal.

Pro Stoke mohl po přestávce vystřelit vedení Sidibe, když se ocitl úplně sám na zadní tyči, jenže Whelanovu přihrávku poslal nad branku. Dobrá individuální akce na druhé straně dovolila zakončit Edwardsovi, pouze přímo do Sorensena. Šancí ale celkově příliš nebylo a nic s tím neudělali ani Iwelumo s Tuncay, které oba trenéři poslali na hřiště za účelem vstřelení gólu. Zubar další hlavičkou trefil Sorensena, Whelanova střela zas branku netrefila. Sorensen byl trefen i v nastaveném čase standardkou Milijase, a proto se oba týmy rozešly bez branek.

Góly: 3. Kevin Kilbane - 35. Martin Paterson, 64. Graham Alexander (pen.), 70. Graham Alexander (pen.), 90. Wade Elliott

Tigers sice vedli už od třetí minuty nad Burnley, ale nakonec se museli před svým soupeřem v boji o udržení sklonit a po prohře 1:4 odcházejí s prázdnou. Přestože mají ještě zápas k dobru, boj o záchranu se jim notně komplikuje. Clarets sice svého soupeře o skóre předskočili, ale jelikož vyhrál i West Ham, nadále se nacházejí v pásmu sestupu.

Přestože se Clarets před zápasem notně povzbuzovali, do zápasu vstoupili nejhůře jak mohli. Na pravé straně totiž dostal prostor Craig Fagan, vyslal Altidoreho a ten poslal přesný pas na Kilbanea, jenž na zadní tyči zblízka zavěsil. Nepovedený úvod klíčového duelu domácími borci očividně otřásl, a tak prvním minutám dominoval Hull. Tigers sice měli výrazně větší držení míče, avšak šance nepřicházely. Až po necelé půlhodině se dostal do akce gólman Jensen, jenž si skvěle poradil s Altidoreho pokusem. Hostující gólman soupeři zmenšil úhel a pak míč obličejem zastavil. Míč se sice odrazil k Bullardovi, ale ten z vápna přestřelil. Proto bylo trochu s podivem, když Burnley ve 35. minutě vyrovnalo. Celou akci vymyslel Tyrone Mears, poslal zprava centr, se kterým si poradil Paterson a poslal míč za Myhillova záda.

Druhý poločas začal rozpačitě, když hru na několik minut přerušilo ošetřování zraněného Andyho Dawsona. Ten si v souboji s Mearsem poranil holeň a místo něho naskočil Barmby. Chvilku nato měli Clarets obrovskou šanci ke vstřelení druhé branky, ale Duff zblízka branku přestřelil. Právě Burnley celý druhý poločas tlačilo a dychtilo po brance. Ta nakonec přišla, avšak za dost kontroverzních okolností. Trestný kop hostů byl totiž opakován, když Fagan nestál ve zdi v předepsané vzdálenosti. Na druhý pokus se míč dostal k Duffovi, který ale ve vápně nestihl vypálit, protože ho fauloval Boateng. Sudí Martin Atkinson tak ukázal na značku pokutového kopu. Penaltu nemohl zahrávat nikdy jiný než kapitán Graham Alexander a proměnil. O šest minut později kopal Alexander další penaltu, když Nugenta fauloval Mouyokolo a ani tentokrát se nemýlil. To už to bylo 1:3 a Clarets mohli slavit první letošní výhru venku. Tu nakonec ještě korunoval v šesté minutě nastavení svou brankou při 200. startu Elliott.

Góly: 51. Ilan

West Ham na domácí půdě zvládl veledůležitý zápas se Sunderlandem a zásluhou jediné branky Ilana z 51. minuty si připsal tři body. Ty mu zajišťují únik sestupovým pozicím, avšak záchrana je ještě stále daleko.

Black Cats ale mohli začít na Boleyn Ground úplně jinak, po deseti minutách se po Malbranqueově rohu dostal míč ke Campbellovi, ale tomu kulatý nesmysl přeskočil nohu, a tak mladý útočník nedokázal zakončit. Za šest minut se za zády Spectora zjevil Bent, ale šanci mu ještě stihl zhatit Upson. Vzápětí se hra přesunula na druhou stranu, Behrami tvrdě vypálil a Gordon neudržel míč v rukavicích, ale před dorážejícím Stanislasem zasáhl Richardson. Za další minutu udělali hosté obrovskou chybu v rozehrávce a mohli děkovat Gordonovi, jenž se štěstím zlikvidoval Colea. Do poločasu měl po dalším vyraženém míči Cole, ale místo střely se rozhodl nahrávat Ilanovi, kterého ale zablokoval Ferdinand.

Druhý poločas začal svižněji a už po šesti minutách padla první branka zápasu. Dlouhý trestný kop přistál v pokutovém území u Carltona Colea, který míč sklepl Illanovi a ten ve skluzu přesně zakončil. Zanedlouho mohl srovnat stav po povedené kombinaci s Malbranquem a Bentem Cattermole, ale míč poslal těsně vedle Greenovi branky. Čtvrthodiny před koncem Hammers výtečným zákrokem podržel Green, když zastavil Hendersonovu střelu, kterou už spousta přihlížejících viděla v síti. Ve třetí minutě nastavení dal sice definitivu domácímu vítězství Franco, ale vzápětí musel své oslavy odložit, když musí pro hraní rukou míč neuznal. Nicméně chvilku nato se již mohl radovat, protože sudí odpískal konec a pečetil důležité tři body pro West Ham.