Premier League - preview 36. kola

Navzdory dvěma neproměněným šancím má londýnský Arsenal stále šanci na klíčové umístění mezi nejlepší čtyřkou, ovšem k tomu již takřka bezpodmínečně potřebuje zvítězit na půdě Leicesteru. Vzhledem k dlouhodobému trápení na hřištích soupeřů a dvěma prohrám v řadě však Kanonýři před nedělním výkopem v 13:00 rozhodně nebudou oplývat přílišným sebevědomím...

Právě o schopnosti věřit si a nezabývat se ničím jiným než stávajícím zápasem se na předzápasové tiskové konferenci rozhovořil trenér Arsenalu Unai Emery. "Naším prvním cílem je znovu nalézt sebevědomí. Každou minutu, hodinu i den a týden trávíme prací a přípravou na kvalitní výkon, který nám zajistí tři body. Je dle mého velmi důležité být jednotní - pomoci našim příznivcům k udržení pouze však musíme sami, a to odvedením našeho maxima na tréninku i v zápasech. Neděle bude dobrou příležitostí k tomu, abychom ukázali naši sílu a touhu uhrát proti Leicesteru všechny body."

Emeryho protějšek Brendan Rodgers měl pro španělského kouče slova chvály, ovšem zároveň dal najevo, že bude usilovat o vlastní triumf. "Myslím, že Unai s tímto týmem odvádí excelentní práci. Hodláme však přinést do zápasu naši typickou intenzitu a pořádně to Arsenalu ztížit. Zápasy v závěru sezony přichází rychle za sebou a my toho musíme využít."

Oba týmy v posledních kolech výsledkově strádají a jejich šance na ukořistění čtvrtého, respektive sedmého místa se ztenčují. Arsenalu se obzvláště nedaří v defenzivě, která za poslední dvě kola inkasovala hned šestkrát, přičemž právě šest branek již dokázal Kanonýrům nasázet nejlepší střelec Foxes, Jamie Vardy, který k této bilanci potřeboval pouze sedm zápasů.

Zatímco domácí mají k dispozici takřka kompletní kádr s výjimkou dlouhodobě zraněného Daniela Amarteye, Arsenal se musí vypořádat s vyšším počtem absencí, z nichž tou nejcitelnější je zranění Aarona Ramseyho. Do hry by se naopak mohl vrátit Piérre-Emerick Aubameyang, jenž vynechal minulé kolo s Wolverhamptonem vinou drobného zákroku dýchacích cest.

V dalším pokračování v boji o ligový primát vyjíždí parta Pepa Guardioly na horkou půdu Burnley, kde si opět nemůže dovolit zaváhat. Po pátečním vítězství Liverpoolu jsou Reds o dva body před svým konkurentem, jedině vítězství tak Citizens vrátí do čela tabulky. Burnley si naproti tomu remízou na půdě Chelsea zajistilo prvoligovou příslušnost i v příštím ročníku a dosáhlo oné magické hranice 40 bodů.

Zatímco první polovina sezóny byla z pohledu Burnley jedno velké trápení, v té druhé předvedli svěřenci Seana Dycheho odhodlání, bojovnost a disciplínu, která jim v minulé sezóně vynesla senzační 7. místo. V roce 2019 tak vyhráli hned sedmkrát, k tomu si připsali ještě další čtyři body za remízu a odskočili na patnácté místo tabulky.

Naopak s Manchesterem City to v boji o ligový titul nevypadalo po prohře na hřišti Newcastlu vůbec dobře. V té chvíli ztrácela družina Pepa Guardioly na Liverpool propastných 7 bodů a nezdálo se, že by se schylovalo k nějakému dramatickému souboji o titul. Jenže od té doby Citizens vyhráli všech 11 zápasů a najednou jsou to oni, kdo se v případě výhry nad Burnley můžou vrátit do čela ligové tabulky.

Burnley bude postrádat trojici Peter Crouch, Steven Defour a Aaron Lennon. Manchester City bude podrobně monitorovat zdravotní stav Fernandinha, který se zranil v duelu s Mancehsterem United, mimo pak určitě bude Kevin De Bruyne.

Zápas o všechno - tak to aktuálně vnímají asi oba fanouškovské tábory. Chelsea aktuálně drží klíčovou čtvrtou pozici, která jako poslední zaručuje účast v Lize mistrů. Manchester United je šestý se ztrátou tří bodů. Proto jsou pod obrovský tlakem především Red Devils, kteří jednoduše musí. Jejich soupeř si může dovolit ztrátu, a to především zásluhou šokující formy všech celků z "druhé garnitury" anglické špičky...

Je to takřka neuvěřitelné. Dvě kola zpátky byla Chelsea pátá, o skóre za Arsenalem. V oněch dvou kolech nejprve prohrála v Liverpoolu, aby pak doma jen remizovala s Burnley. To všechno při mimořádné konkurenci čtyř klubů bojujících o dvě vstupenky do Ligy mistrů. V normálním světě by byli Blues ze hry venku. V Premier League si ale s tímto prachmizerným počinem dokonce polepšili.

Arsenal totiž dokázal prohrát s Crystal Palace i s Wolves; Manchester United po ostudě s Evertonem podlehl v derby City, no a bez ztráty kytičky to nezvládl ani Tottenham - byť ten má místenku do Champions League i tak poměrně pevně v rukou. I když dneska v Premier League jeden nikdy neví...

Vraťme se ale k nedělnímu šlágru. Nutno říct, že Chelsea má všechno ve svých rukou. Když třikrát vyhraje, je nejhůř čtvrtá bez ohledu na ostatní. Jenže to si člověk těžko představuje. Euforii do žil pak fandovi londýnského celku nevlijí ani střídmá slova kouče Sarriho, který je všechno, jen ne pozitivní motivátor.

Co by ale za podprůměrnou náladu v Chelsea dali u United. Rudým ďáblům vyschla síra, prohráli sedm z posledních devíti soutěžních zápasů a zažívají nejhorší období za 57 let. Ještě hůř to vypadá, když se mrkneme na tři závěrečná klání, z nichž resultovaly tři porážky při skóre 0:9.

Těžko se pak hledají pozitiva, ale zkusme to. Manchester United už šest let doma s Chelsea neprohrál, a to je solidní série. Minulou i předminulou sezónu se navíc radovali z výhry. Ano, i při mistrovském ročníku pod Contem Blues na Old Trafford narazili.

Třetí prohru v řadě by si Chelsea neměla dovolit. Ne, pokud nechce spoléhat v boji o Ligu mistrů na štěstí a další selhání konkurentů. Trápí však zranění Calluma Hudson-Odoie a N’Gola Kantého, byť jeho start vyloučen není. Vrací se alespoň stoper Rüdiger. Solskjaer bude v klíčové bitvě postrádat Antonia Valenciu, v ohrožení je i kvarteto Bailly, Herrera, Jones a McTominay - všichni s otazníkem.

Sobotní program anglické nejvyšší soutěže odšpuntuje atraktivní londýnské derby mezi Tottenhamem Hotspur a West Hamem United. Spurs jsou zatím na novém stadiónu stoprocentní a tuto bilanci by si vzhledem k boji o první čtyři příčky potřebovali udržet i po tomto klání. Naopak West Ham už může hrát bez většího tlaku, v případě výhry a nedělního zaváhání Leicesteru by se ovšem ještě mohl pokusit o proklouznutí do elitní desítky soutěže.

Tottenham má v posledních týdnech skutečně velmi náročný program. Kane a spol. poprvé ve své historii proklouzli do semifinále Champions League, když v nervydrásajícím dvojzápase přehráli Manchester City. V boji o finále si to rozdají s nizozemským Ajaxem, který však na rozdíl od anglického týmu bude o víkendu kompletně odpočívat. V lize to už však z pohledu Kohoutů v posledních týdnech taková sláva přece jenom nebyla, jízda v milionářské soutěži si společně s množícími se zdravotními problémy vyžádala svou daň. Od poloviny února Tottenham v rámci Premier League zvítězil jen třikrát (a vždy na novém stadiónu), když přehrál Crystal Palace, Huddersfield a Brighton. Krom toho si připsal bod za remízu v severolondýnském derby s Arsenalem, načež hned pětkrát zůstal na straně poražených - naposledy mu celkově již jedenáctou prohru v sezóně uštědřil Manchester City. Spurs na to dokázali okamžitě zareagovat úterní výhrou s Brightonem, která se ale nerodila vůbec lehce. Urputnou defenzivu hostí totiž zlomil až dvě minuty před koncem dalekonosnou ranou Eriksen.

West Ham může pomalu sumírovat svou sezónu, která se jeví jako průměrná. Po dalším nepovedeném startu Kladiváři zabrali a trable se záchranou letos vůbec řešit nemuseli, navzdory tomu si od angažování Manuela Pellegriniho jistě slibovali více. Zatím to nevypadá, že by se Hammers měli probojovat do elitní desítky, což byl jistě předsezónní cíl. K jejich smůle se bohužel od začátku března nepotkali s nejlepší formou - prohráli s Cardiffem, Evertonem, Chelsea a po výborném výkonu na Old Trafford podlehli také Manchesteru United, naopak na své konto si připsali pouze bod za remízu s Leicesterem a vyhrát se jim podařilo jen dvakrát v soubojích s Newcastlem a Huddersfieldem.

Tottenham zůstává bez Harryho Kanea, do utkání by pak neměli zasáhnout ani Erik Lamela, Harry Winks, Moussa Sissoko nebo Serge Aurier. Hosté se budou muset obejít bez Samira Nasriho, drobné zdravotní komplikace pak trápí trojici Hernández, Lanzini a Cresswell

Nelehký úkol čeká na Everton poslední dubnovou sobotu. Toffees se chystají vyrazit dobývat Orlí hnízdo a nutno říci, že v momentální formě jsou Eagles jedním z nejméně žádaných soupeřů pro jakýkoliv klub z Premier League. Hodgsonův tým se může pyšnit působivou sérií čtyř výher z posledních pěti zápasů. A nejednalo se o jen tak ledajaké výhry, vždyť Crystal Palace si v těchto zápasech poradil s Manchesterem United, Chelsea a minulý víkend také v přestřelce na Emirates Stadium s Arsenalem.

Everton je bezpochyby nabuzen drtivým vítězstvím nad Man Utd v posledním odehraném zápase. V Goodison Parku přejeli domácí Rudé Ďábly 4:0 a bezpochyby se jednalo o jeden z jejich nejlepších výkonů v této sezóně, ne-li nejlepší.

Dle předzápasových rozhovorů je jasné, že Marco Silva je si vědom hrozeb, kterými disponuje letka Orlů. K nejnebezpečnějším dravcům nepatří pouze ostře sledovaný talisman týmu v podobě Zahy, ale také slušně produktivní Milivojević, který pod Silvou sloužil v řeckém Olympiakosu. Bude tak zajímavé sledovat, zda Silvovy taktické pokyny pro jeho svěřence dokáží hru středního záložníka Eagles eliminovat.

Zranění důležitých hráčů postihla oba týmy. Crystal Palace bude postrádat krom dlouhodobě vyřazeného Sakha také nemůže Hodgson počítat s Tomkinsem, Souarém a Schluppem. Everton bude postrádat Richarlisona, jenž se zranil v utkání s Manchesterem United. Kvůli karetnímu trestu nebude týmu k dispozici také André Gomes.

Eagles jsou ve skvělé formě, ale v zápasech s Evertonem se jim dlouhodobě nedaří. V posledních osmi setkáních s klubem z Liverpoolu nedokázali ani jednou vyhrát. Tentokrát mají velice slušné předpoklady pro zlomení této nepříznivé série, zda se jim to podaří uvidíme v sobotní podvečer.

S blížícím se závěrem anglické Premier League má řada klubů z dolních pater tabulky na dosah definitivní udržení prvoligové příslušnosti. Jedním takovým celkem je Southampton, který s příchodem Ralpha Hasenhüttla více než pookřál a v případě domácí výhry nad Bournemouthem se již v závěrečných kolech nebude mít čeho obávat.

Utržený bod z minulého kola na půdě Watfordu posunul Saints na vzdálenost šesti bodů od první sestupové příčky, přičemž osmnáctý Cardiff má navíc i horší skóre. Sobotní triumf by tak znamenal dokončení úspěšného tažení, které započalo Hasenhüttlovým příchodem v prosinci. Do té chvíle Southampton pod taktovkou Marka Hughese vybojoval pouhé jedno vítězství a vypadalo to s jeho záchranářskými šancemi všelijak, avšak rakouský manažer přinesl takřka okamžité zlepšení a vrátil na stadion St. Mary’s dobrou náladu.

"Kdybych si myslel, že není v našich možnostech se zachránit, tak bych nabídku vůbec nepřijal," prohlásil Hasenhüttl na předzápasové tiskové konferenci. "Jakmile jsem se rozhodl sem přijít, bylo jasné, že svému týmu věřím a dokážeme se v lize udržet. Bylo to velmi náročné, ale hodně jsme do toho investovali, abychom špatné výsledky nechali daleko za sebou. Teď už vnímáme, že jsme na vzestupu a nejdůležitější je, že všichni vidí, jak konečně na naší cestě jdeme správným směrem."

Výsledky Bournemouthu jsou v posledních týdnech jako na houpačce. Po dlouhé sérii devíti venkovních porážek v řadě si Cherries zničehonic výrazně spravili chuť pětigólovým debaklem Brightonu, jenže hned vzápětí překvapivě padli doma s již sestupivším Fulhamem, a tak se tři kola před koncem potácí až na čtrnáctém místě, pouhé čtyři body před svým sobotním soupeřem.

"Bude důležité, abychom do příští sezony nevstupovali ve špatném rozpoložení, a proto myslím, že úspěšnost zakončení té stávající pro nás bude ohromně podstatná," neskrýval manažer Eddie Howe. "Obvykle míváme velmi silné závěry a jsme víc než ochotní to znovu předvést."

Domácí se možná budou muset obejít bez služeb kapitána Ryana Betranda či mladého záložníka Stuarta Armstronga, přičemž jistá je absence stopera Jannika Vestergaarda. Do hry se naopak vrací Betrandův ideální záskok, Matt Targett. Na straně Cherries se přinejmenším na tři měsíce vyřadil ze hry Junior Stanislas, přičemž do Southamptonu neodcestoval ani Adam Smith, pro nějž již sezona pravděpodobně také skončila.

Jedním z vůbec nejzajímavějších duelů sobotního programu 35. kola Premier League bude střetnutí Watfordu s Wolverhamptonem. Oba celky se totiž stále uchází o ukořistění sedmé příčky, která v případě výhry Manchesteru City ve finále FA Cupu znamená kvalifikaci do příštího ročníku Evropské ligy, přičemž právě v semifinále této pohárové soutěže na sebe tyto celky narazily a svedly mimořádně napínavou bitvu.

Přestože již Wolves ve Wembley drželi dvoubrankový náskok, v samém závěru o něj přišli a jedinečný obrat pak Watford dotáhl výhrou 3:2 v prodloužení. Není tak divu, že manažer Nuno Espírito Santo musel před zápasem odrážet četné dotazy na možnost pomstít se za největší zklamání v jinak veskrze pozitivní sezoně svého týmu, který jakožto nováček směle konkuruje i samotné ligové špičce. "Tohle bude nový zápas, nová výzva. Byla by chyba k tomu přistupovat jinak," prohlásil portugalský stratég. "Odveta či pomsta vás může zaslepit a připravit vás o soustředění a pozornost."

Sebevědoměji mohou před tímto zápasem rozhodně působit watfordští, neboť vedle zmíněného triumfu v FA Cupu dokázali opanovat i ligové střetnutí na stadionu Molineux. Manažer Javi Gracia si však dobře uvědomuje, že jeho svěřence nečeká nic lehkého ani do třetice, byť wolverhamptonská obrana nedokázala udržet čisté konto na půdě soupeře již ve dvanácti po sobě jdoucích zápasech . "V předešlých dvou případech jsme proti nim nastoupili s jinými hráči. Nejprve byli vepředu Isaac (Success) a Gerard (Deulofeu), po druhé Troy (Deeney) a André Gray. Uvidíme, jak to bude vypadat do třetice."

Jelikož si kapitán Deeney stále odpykává karetní trest za vyloučení proti Arsenalu, nejpravděpodobnější variantou do sobotního střetnutí je nová kombinace forvardů v podobě Gray-Deulofeu. Dobrou zprávou pro Hornets je také uzdravení Josého Holebase, Toma Cleverleyho či Adalberta Peňarandy. Na opačné straně lze naopak očekávat minimum změn v sestavě, neboť Wolves si v minulém kole vyšlápli třemi góly na Arsenal a nezaznamenali žádné nové zdravotní potíže.

Tady už jde do tuhého. Cardiff zatím nezahájil great escape, ani omylem. Na začátku března výhra s West Hamem? Supr. V půlce dubna výhra na Brightonu? Víc než supr. Jenže kolem toho další čtyři porážky, a co si budem, Velšané se v boji o záchranu drží jen zásluhou nemohoucnosti Seagulls. Teď už vlastně nemají kam uhnout a proti Fulhamu musí navléct na šňůrku vítězství další korálek.

Do konce sezóny zbývají tři zápasy a ztráta na Brighton je tříbodová. K tomu navíc musíme přičíst výrazně horší skóre, což znamená jediné. Cardiff musí do konce sezóny udělat o čtyři body víc než jejich rival. Je pravda, že Brighton vzhledem k losu může udělat maximálně tři body, ale to je pořád sedmičková povinnost pro svěřence Neila Warnocka. Jak teď mrzí ta nespravedlnost s Chelsea...

No, teď je to každopádně Fulham, a Fulham už nemá o co hrát. To však nekoresponduje s tím, že Cottagers v posledních kolech brali všechny body bez inkasované branky. Poradili si s Evertonem i s Bournemouthem, což, jářku, nejsou snadní soupeři. Cardiff jistě neměl radost, když svého sobotního soupeře viděl zvedat ruce nad hlavu.

Hostům bude v zápase chybět záložník Joe Ralls, který si o víkendu s Liverpoolem natrhl stehenní sval. Otazník visí i nad dalším středopolařem Harrym Arterem. Fulham naproti tomu konečně může využít služeb stopera Alfieho Mawsona, který laboruje s kolenem od prosince. Tom Cairney by měl být k dispozici, protože jeho novorozeně už je na světě a on už tudíž nemusí být u porodu. Shodou okolností ale ze stejného důvodu bude absentovat André Schürrle.

Hráči Brightonu mají v poslední době přímo odstrašující výsledky po odstrašujících výkonech, kvůli nimž se namočili do tuhých bojů o záchranu. Velkou pomocí by jim byl úspěch s Newcastlem, který už má jistotu umístění v klidném středu tabulky.

Seagulls šli do reprezentační přestávky se třemi vítězstvími v řadě, od té doby však upadli do krize. V šesti ligových zápasech a jednom pohárovém nedokázali ani jednou skórovat, naopak třináctkrát inkasovali a vytěžili z nich tak jen bod za remízu ve Wolverhamptonu. Příznivci jihoanglického celku budou spoléhat na jednáctigólového kanonýrů Glenna Murrayho, že by mohl toto sucho konečně utnout, nicméně momentálně se trápí i on a na domácím stadionu se neprosadil již desetkrát za sebou. Dalším v tabulce střelců je obránce Duffy s pěti trefami. Komplikací pro Brighton může být absence Pröppera, naopak se do hry po disciplinárním trestu vrací Knockaert.

Chris Hughton svému týmu nadále plně věří. "Není pochyb o tom, že moji hráči mají charakter a odhodlanost, aby zůstali v Premier League. V těchto těžkých časech koukáte kolem sebe a čekáte, kdo povstane a pomůže. V posledních dvou zápasech nemůže nikdo nikoho kritizovat za snahu," říká manažer domácích.

Newcastle v poslední době podává solidní výkony a odměnou mu byla dvě vítězství, a to v Leicesteru a doma se Southamptonem. Všechny čtyři branky v těchto čtyřech utkáních trefil Ayoze Pérez a má tak velký podíl na záchraně Magpies. Nakonec se tak trochu nečekaně stal jejich prvním dvouciferným střelcem, přičemž Salomón Rondón má na kontě o pouhou jednu branku méně. Poprvé po sedmi letech tak černobílí mohou mít dva střelce s deseti a více brankami, naposledy takto řádila dvojice Ba, Cissé. Kvůli nemoci bude hostům chybět Lascelles, do konce sezóny je ze hry Almirón. Naopak minule ze zdravotních důvodů střídaní Schär a Hayden by měli být k dispozici.

Po středečních dohrávkách některých utkání Premier League nemusí její příznivci na další akci dlouho čekat. Již při pátečním večeru se utkají týmy z opačných konců tabulky a také pravděpodobně s jiným přístupem. Liverpool je v těsném závěsu za Citizens a bojuje o titul, zato Huddersfield je už dlouho jistým sestupujícím.

Reds neprohráli od lednového zápasu ve Wolverhamptonu osmnáctkrát v řadě, nyní navíc drží sérii devíti utkání se stoprocentní úspěšností - šest jich bylo odehráno v Premier League, tři v Lize mistrů. Desátá výhra může přinést nejdelší šňůru po téměř třinácti letech. Úchvatné je i jejich dubnové skóre, které je v poměru 13:2. Naposledy si jej vylepšili při dvou venkovních utkáních. Na půdě Porta zvítězili jednoznačně o tři branky, příliš se nenadřeli ani minulý týden v Cardiffu, ačkoliv Wijnaldum i Milner skórovali až v druhé půli. O co se bude Liverpool na útočné polovině opírat? O rohové kopy, z nichž letos vstřelili nejvíce branek, o nejlepšího ligového střelce Salaha s devatenácti trefami a o Sadia Maného, jenž má jen o jeden zásah méně. Devět gólů nastřílel v posledních osmi zápasech na Anfieldu. Severoangličanům by se měl do sestavy navrátit Lovren, nejistý je start Fabinha a Lallany.

Pořádnou sérii má rozjetou i Huddersfield. Nyní prohrál sedm utkání v řadě, dlouhodobě uspěl jen jednou ve třiadvaceti utkáních od začátku prosince. Ačkoliv si kromě vítězství nad Wolves připsal i remízu s Cardiffem, více než jednu branku vstřelil jen jednou, a to při porážce 4:3 na půdě West Hamu. Důkazem o bídné produktivitě Terriers je i fakt, že jejich nejlepší střelec, jedenadvacetiletý mladík Karlan Grant, má na kontě čtyři branky, které nastřílel v pouhých deseti zápasech. Pro představu, vícekrát než on se prosadila hned šestice hráčů pátečního soupeře. Návrat do sestavy hlásí Diakhaby, pochyby panují nad startem Mooye a mimo určitě zůstává Depoitre.