Než se šíbři vrátí: Shrnutí podzimní části FORTUNA:LIGY

Necelý měsíc výpadku má nejlepší tuzemská fotbalová soutěž téměř za sebou a již v pátek se na promrzlých trávnících opět budou prohánět hráči s míčem u nohy. Ještě před spuštěním jarní fáze sezony se však sluší zavzpomínat na její podzimní část. To nejlepší a nejdůležitější z ligového podzimu opět přináší již pravidelné shrnutí.

Šlo asi o nejobtížnější start do ligového ročníku v historii. Po zvláštním konci sezony předešlé proběhl srpnový výkop ještě za účasti alespoň části diváků na tribunách. Postupem času se ale nekomfortní situace způsobená nemocí covid-19 začala ještě víc zhoršovat, až se v říjnu český sport zastavil úplně, kopanou nevyjímaje. Nicméně po dalším měsíci byly přeci jen vytvořeny podmínky k tomu, aby se fotbalová liga opět rozjela, byť již bez návštěv fanoušků přímo na stadionech, přičemž toto omezení platí dodnes.

Kvůli všem restrikcím a stopkám se na podzim stihlo odehrát jen 14 kol, a to ještě rozhodně ne kompletních. Plnou porci má za sebou ani ne polovina z 18 ligových účastníků, ostatní byli donuceni některé své zápasy kvůli nákaze koronavirem v mužstvu odložit. Některé týmy tedy musí během jarních pěti měsíců odehrát více než 20 utkání. Rozhodně se máme na co těšit.

Přes všechny potíže však můžeme být vůbec rádi, že FORTUNA:LIGA nabídla během podzimu ryze fotbalové příběhy. A opravdu se bylo na co koukat. Na panování Slavie se sice nic moc nezměnilo, ovšem suverény z Edenu již neprohání Plzeň. Západočeši totiž mají co dělat sami se sebou. Vyvedený vstup do ročníku má za sebou Jablonec, nadějně vypadala též Sparta, ovšem těsně před Vánoci to už Letenským tolik nešlo. Za zmínku stojí též výkony sebevědomého nováčka z Pardubic, naopak o čem přemýšlet mají v Mladé Boleslavi či Brně.

Podrobnější hodnocení jednotlivých celků na základě jejich předsezonních cílů a očekávání přinesou na následujících řádcích redaktoři EuroFotbalu Martin Vejdělek a Ondřej Vaculík. Nebude chybět též volba ideální sestavy podzimu a jejího kouče. Zavzpomínáme také na památné duely a výstavní góly. Na závěr přidáme pohled na největší překvapení a zklamání uplynulých měsíců.


SK Slavia Praha

Hodnocení Martina Vejdělka: 10/10

Ačkoliv vstup do zápolení na evropské scéně byl eufemisticky řečeno rozpačitý, v lize se sešívaným dařilo od samého začátku. Nějaký čas sice v tabulce koukali na záda Spartě, a to vinou remízového výsledku v Pardubicích, Východočeši však nakonec byli spolu s druhým nováčkem z Brna jedinými celky, které dokázaly účastníka jarní fáze Evropské ligy obrat o body. Slavia se pyšní necelými třemi góly na utkání, co se týče této disciplíny, má ovšem velkého konkurenta v podobě pražské Sparty. Kde je suverénně nejlepším celkem v lize, to je defenziva, neboť pouhým čtyřem inkasovaným brankám se nikdo ani neblíží. A to vše přesto, že se červenobílí museli vypořádat s letním odchodem Vladimíra Coufala (na jehož pozici se přeučil Masopust), nadále začleňovali mladého stopera Zimu, více minut na pro něj nezvyklém postu levého beka sbíral Oscar a Ondřej Kolář nebyl týmu takovou oporou, jako v minulé sezoně.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 9/10

Pokoření před branami Ligy mistrů sešívané jistě rozesmutnilo, následný vstup do Evropské ligy pak alespoň na chvíli vyvolal zdání, že Slavia může být letos k poražení. Mužstvo z Edenu ovšem ve zbytku podzimu veškeré naděje konkurence roztrhalo na kousky. Vedle tradičních opor v bráně či středu obrany dokázali Pražané až nečekaně zdatně zakrýt slabá místa. Místo Coufala odvedl na pravém kraji defenzivy spolehlivou práci Lukáš Masopust, jeho jmenovec ze zálohy Lukáš Provod taktéž příjemně překvapil. Absence gólového útočníka není znát, neboť místo pracovitého Jana Kuchty sází branky senegalský zázrak na křídle. Snad jen Nicolae Stanciu či Petr Ševčík by své šikovné nohy mohli trochu rozproudit, jinak si ale trenér sešívaných Jindřich Trpišovský prvních pět měsíců sezony pochopitelně pochvaloval.

FK Jablonec

Hodnocení Martina Vejdělka: 9/10

Jarní část a následná nadstavba nepatřily mezi nejvydařenější období jablonecké historie, a když se k tomu přidal nevydařený vstup do nového ročníku a vypadnutí z evropských předkol, kývala se pod Petrem Radou židle. Jenže zatímco v první polovině podzimu získali zeleno-bílí pouhých deset bodů, v té druhé ztratili jen při remíze v Karviné a šňůrou sedmi zápasů bez porážky se výrazně přihlásili o místo v evropských pohárech. Vzhledem k odloženému mači Sparty se dokonce vyhřívají na druhé pozici. Výrazná změna formy se projevila i ve statistikách útočníků. Zatímco do poloviny listopadu, tedy během toho "nepovedeného období”, se Ivan Schranz prosadil dvakrát a Martin Doležal prodlužoval svůj střelecký půst, ve zbytku podzimu každý z nich vstřelil čtyři branky, kterými napomohli k cenné venkovní výhře v podještědském derby nebo famóznímu obratu proti Plzni.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 9/10

Více už snad od Jablonce ani nelze žádat. Jistě, zářijový výlet do Dunajské Stredy dopadl fiaskem, nicméně v domácí soutěži Severočeši na zklamání z Evropské ligy rychle zapomněli. Na pováženou byla pouze nečekaná domácí porážka s Brnem a ztráta dvougólového vedení v Karviné, ovšem jinak se Na Střelnici mohou blahem tetelit. Trenéru Radovi vyšel tah s brankářem Janem Hanušem, který na prahu Kristových let konečně dává vzpomenout na zaprášené jihlavské angažmá. Dojem udělal též stoper Jakub Martinec, jenž vévodí statistice vyhraných osobních soubojů. Útočníci pak těží z práce nenápadně působícího Roberta Hrubého, který od úvodní minuty nastoupil pouze v necelé polovině duelů, přesto vypracoval čtyři gólové přihrávky. Jablonec rozjel sezonu opravdu výborně.

AC Sparta Praha

Hodnocení Martina Vejdělka: 6/10

Opticky to dlouho vypadalo, že Sparta bude po celou sezonu pronásledovat Slavii. Jenže klamat mohlo to, že šest zápasů trvající vítězná šňůra na úvod ročníku byla způsobena i tím, že šlo o slabší soupeře, snad s výjimkou domácího úspěchu s Jabloncem. Jenže v utkáních s dalšími účastníky evropských pohárů Letenští vůbec nezazářili. Prohráli v Plzni, poměrně jasnou porážku schytali i od Slavie na svém stadionu, kde také těsně před Vánoci jen remizovali s Libercem. Přičteme-li k tomu ještě nečekanou porážku od budějovického Dynama, je výsledkem až třetí místo v neúplné tabulce a sedmibodová ztráta na lídra z Edenu. Od čeho se rudí mohou odrazit? Konečně našli ve svých řadách potentního střelce v podobě nejlepšího šutéra ligy Lukáše Julišem, navíc to i vypadá, že v případě plného zdraví je dobře vyřešena i obranná řada.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 7/10

Skutečně až druhá polovina podzimu reálně prověřila kvalitu Letenských. A nebylo to pro fanoušky Pražanů příjemné poznání. Navzdory příchodu Ondřeje Čelůstky trpí defenziva na laciné chyby a postupem času se Sparta stávala bezzubou i v útoku. Z hráčů zůstávají za očekáváním zejména navrátilci David Pavelka s Ladislavem Krejčím "starším”, příliš nepřesvědčili ani Dominik Plechatý či Matěj Hanousek. Přesto je třeba kouči Václavu Kotalovi připsat kredit za to, že svého času potěšil letenskou duši návratem na první pozici v tabulce. Dokud zůstával zdravý, držel Adam Hložek spolu s Bořkem Dočkalem a Lukášem Julišem útok Pražanů na vodou. Zpočátku též Kotalovi vycházel tah s rozestavením 3-5-2, s příchodem nepříznivých výsledků však kritika na sparťanskou formaci sílila. Letenští pokročili lehce vpřed, nicméně na rivala přes řeku pořád dost ztrácí.

SK Sigma Olomouc

Hodnocení Martina Vejdělka: 6/10

Čtvrté místo v tabulce může vypadat hezky. Je tu však jedno velké "ALE”. Hanáci bezesporu zvládli vstup do sezony na jedničku, jenže od začátku října přestali vyhrávat. Určitě je hezké remizovat s Baníkem, Plzní nebo Slováckem, stejně tak není žádným propadákem, když se přihodí plichta s Teplicemi nebo Příbramí. Jenže pokud je těch nerozhodných výsledků sedm z devíti po sobě jdoucích utkání, body do tabulky přibývají jen pomalu - a titul remízového krále není něco, o co by Olomoučtí chtěli usilovat. Nakonec i těch dvacet vstřelených branek za čtrnáct zápasů může pro Látalovu družinu vypadat jako solidní počin, vezmeme-li v potaz, že žádný z hráčů nenastřílel více jak dva góly ze hry.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 7/10

Těžké hodnocení. Na jednu stranu musí hanácké oko při pohledu na tabulku šilhat radostí, neboť snad nikdo na Andrově stadionu nečekal po mizerném konci předešlého ročníku takové zlepšení. Hra Látalovy družiny dostala řád, gólman Aleš Mandous chytil svoji šanci pořádně za pačesy, stoper Florent Poulolo podává snad ještě lepší výkony než jeho předchůdce Václav Jemelka a Martin Hála zase na kraji obrany vhodně prodává své křídelní návyky. Na sklonku podzimu však Olomouc zabředla do zvláštní krize, v níž se opět ukázalo, že kabina Hanáků působí jako těžko kontrolovatelná rozbuška. Jen aby se pak Látal po některém svém dalším výlevu emocí na lavičce či tiskové konferenci nedivil, jak opět ztratil podporu hráčů.

FK Pardubice

Hodnocení Martina Vejdělka: 10/10

Ačkoliv střílení branek není jejich největší devizou, rozhodně se nedá Pardubicím upřít, že hrají atraktivní fotbal, díky kterému jsou pro prvoligové fanoušky jednoznačným zpestřením. V jejich případě se navíc nedá mluvit o tom, že by vytěžily vše z nováčkovského nadšení a pak začala jejich forma upadat. Body totiž sbírají velmi konzistentně a vesměs podle očekávání. Daří se jim totiž sbírat body s celky ze spodních pater tabulky, které měly být jejich soupeři v boji o záchranu, a k tomu občas zaskočit i nějakého papírového favorita. Východočeši se navíc opírají o velice mladý kádr. Mezi hráči, kteří naskočili alespoň do deseti zápasů, je hned devět těch narozených v roce 1996 a později. Za zmínku stojí zejména Emil Tischler, který má díky svým výkonům jasnou pozici v základu, a David Huf, který sice většinou naskakuje z lavičky, přesto s pěti brankami táhne své mužstvo.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 10/10

Přímo podzim snů prožili Východočeši sídlící v...no vlastně těžko určit jejich pravou základnu. Vzhledem k absenci vyhovujícího stadionu musí červeno-bílí pravidelně dojíždět z Pardubic do azylu v pražském Ďolíčku. I kvůli nemožnosti hrát ve vlastním městě se od vítěze druhé ligy moc nečekalo, avšak nováček nejvyšší soutěže se ve Vršovicích příkladně uchytil. Pardubice "doma” ani jednou neprohrály, přičemž sami hráči si svatostánek Bohemians pochvalují díky jeho útulnosti a skromnosti, které jim připomínají východočeský stadion Pod Vinicí. Trenérské duo Jiří Krejčí a Jaroslav Novotný si na rozdíl od většiny populace muselo rok 2020 užít - vždyť jejich zprvu podceňovaní svěřenci najednou díky sympatickému projevu bojují o evropské poháry.

1. FC Slovácko

Hodnocení Martina Vejdělka: 7/10

Mužům z Uherského Hradiště se nadmíru dařilo proti týmům ze středu tabulky, od vyššího umístění a aktivního zapojení do boje o poháry je dělí zejména výsledky proti týmům ze špice tabulky a nováčkům. Posuďte sami, s Pardubicemi ani Zbrojovkou nedokázali bodovat, zbylé čtyři ztráty přišli s letošními účastníky evropských pohárů. Uspěli jenom proti Plzni, a to po asi nejlepším výkonu podzimu poměrem 4:0. Nadmíru zdařilé výkony předvádí v dresu Slovácka dlouholeté stálice Lukáš Sadílek a Stanislav Hofmann, v závěru podzimu se do dobré formy rozehrál i někdejší bundesligový forvard Jan Kliment. Pokud se Svědíkova družina vyvaruje na jaře zbytečných ztrát, má nejlepší předpoklady pro umístění v horní třetině tabulky...

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 7/10

Ach, ty zbytečné ztráty. Hned čtyřikrát přišel mančaft z Uherského Hradiště o vedení či body v posledních patnácti minutách zápasu, Pardubicím i Brnu pak vítězství doslova daroval. To by si mužstvo aspirující na evropské poháry či trenér, po němž pokukují slavnější kluby, neměli dovolovat. Přitom Martin Svědík moc dobře ví, co chce ze Slováckem hrát, a taky se mu to většinu času daří. Systém založený na precizní obraně sice poněkud narušuje nevyjasněná pozice gólmanské jedničky, kterou by Moravané do prvního lednového utkání měli vyřešit. Ostatní hráči ovšem v Hradišti rostou - ať už se bavíme o pomalu odepisovaných Janu Kalabiškovi a Petru Reinberkovi či talentovaném Michalu Kohútovi. I u takového Jana Klimenta se zdá, že jeho dny nemusí být po vleklých zraněních sečteny. Tak teď už jen zapracovat na koncentraci a konečně hurá do Evropy!

FC Baník Ostrava

Hodnocení Martina Vejdělka: 7/10

Ačkoliv vstup Slezanů do sezony dvakrát povedený nebyl a herně to leckdy skřípalo i v pozdějších fázích podzimu, půjdou nakonec do jarní části ze skvělé výchozí pozice. Přestože mají ještě dva zápasy k dobru, jsou se ztrátou jednoho bodu na čtvrté místo nejblíže tomu, aby dotírali na suverénně vedoucí trio. Omlazení se sice nepovedlo až do takové míry, jak si mohl leckdo s příchodem Luboše Kozla myslet, nicméně těžko to bývalému ligovému obránci zazlívat. Jan Laštůvka nadále podává v bráně solidní výkony, stejně tak Jiří Fleišman na levém kraji obrany. Třetí z veteránů Martin Fillo si zase výborně rozumí s Azevedem, který se po trochu nečekaném návratu do ostravského dresu rozehrál k opravdu výtečným výkonům a i díky šesti zásahům se stal tahounem Baníku.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 7/10

Některé výsledky Ostravanů je vzhledem k jejich v podstatě dvouměsíčnímu hernímu výpadku nutno brát z rezervou. Přitom právě dlouhá pauza dělí podzim Baníku na dvě poloviny. V té první diváci nadále marně hledali hmatatelné stopy po zlepšení, které měl na vítkovický stadion přinést trenér Kozel. Herní model Slezanů povážlivě vázl a leckdy si nic nezadal s kopanou Kozlova předchůdce Bohumila Páníka. Závěr roku ale přinesl herní i výsledkový obrat. Na trávníku se v podání Kozlova stáda prosadily nápadité kombinace či snaha o dominanci při držení míče, byť tato aktivita nikdy nevydržela celých 90 minut. Díky šestizápasové sérii bez porážky se Baník dral tabulkou vzhůru a vánoční přestávka tak přišla trochu nevhod. Na druhou stranu museli koronavirem vysílení Slezané nabrat síly, neboť na jaře budou vedle "normálního” rozpisu dohrávat ještě dva odložené duely.

FC Slovan Liberec

Hodnocení Martina Vejdělka: 8/10

V létě to bylo opět obrovské zemětřesení. Pavel Hoftych ztratil v podobě Hybše s Karafiátem polovinu defenzivy, odešly i ofenzivní opory Kuchta, Malínský a Baluta. Přesto se z tím Severočeši opět dokázali vypořádat a i díky zvučným akvizicím v podobě Michala Sadílka, Jhona Mosquery a Michaela Rabušice drží přes zimní přestávku osmé místo. Přestože jeden jejich zápas byl odložen, přestože se museli kvůli účasti v základní skupině Evropské ligy vypořádat s náročným programem. Klíčem k úspěchu bylo zejména to, že Slovan neprohrával proti slabším soupeřům. Jediné čtyři porážky přišly proti celkům z elitní pětky, naopak pouze Karviná je tím týmem, který je aktuálně v tabulce pod Libercem a dokázal jej obrat o body.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 6/10

Způsob, jakým si mužstvo Slovanu rozebírá pražská Slavia a de facto tak rozhoduje o jeho bytí, působí někdy až směšně, avšak právě schopnost složit konkurenceschopný kádr po jeho vyrabování nejlépe demonstruje liberecký fotbalový um. Mnohdy proklínané nákupy sešívanými jsou pro Severočechy do jisté míry výhodné, neboť Pražané svůj nadbytek posílají právě pod Ještěd. Tak se u Nisy rozehráli Mohamed Tijani, Jakub Hromada nebo Júsuf Hilál. Družina kouče Pavla Hoftycha má za sebou solidní působení na evropských kolbištích a v domácí soutěži se drží poblíž konkurence, nicméně Slovan nebyl schopen natáhnout delší vítěznou šňůru. Liberec by přitom klidně mohl aspirovat na ještě lepší výsledky, to se ale opět vracíme k problematice vztahu se Slavií, který modro-bílé brzdí v rozletu.

FC Viktoria Plzeň

Hodnocení Martina Vejdělka: 2/10

Solidní vstup. A potom bída, bída a zase bída. Zatímco po příchodu Adriana Guľy do Štruncových sadů to vypadalo, že se slávisté budou muset pořádně ohánět, aby za sebou hladové Západočechy nechali, nyní jsou viktoriáni až hluboko na deváté příčce. Jejich kamenem úrazu je to, na co leckdo upozorňoval již během letní přestávky, a to utkání se silnějšími protivníky. Červeno-modří mají aktuálně na kontě šest vítězství, přičemž jediný z top týmů, který dokázali porazit, je pražská Sparta. Následujícím slovům se těžko bude věřit, ale vyjma ní jsou nejlépe umístěným celkem, který porazili, dvanácté Teplice! To není příznivá bilance i vzhledem k tomu, že v rámci první poloviny soutěže je ještě čeká souboj s pátými Pardubicemi i sedmým Baníkem...

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 3/10

Působení trenéra Guľy zatím vyvolává více otázek než uspokojivých odpovědí. Je až s podivem, že slovenský stratég v Plzni zůstal i přes Vánoce, neboť minimálně čtyřgólová ostuda z Uherského Hradiště by dříve téměř stoprocentně znamenala vyhazov. Vedení Viktorie ale Guľu podrželo, což vyznívá jako racionální krok, který dostal přednost před emočním řešením. Neznamená to však, že by Guľova pozice zůstávala zcela neotřesitelná. Se svými svěřenci už musí na jaře i za cenu změn při skládání sestavy zabrat. Například téměř celá obrana v čele s brankářem Hruškou předváděla podprůměrné výkony, proto personální obměna stojí za úvahu. Jistý standard si na podzim držela alespoň záložní řada, probudit naopak potřebuje útok. Západočechy čekají perné týdny.

MFK Karviná

Hodnocení Martina Vejdělka: 7/10

Chvíli se Karvinští vyhřívali i v elitní šestce, nakonec podzim zakončili na desáté příčce. I to je ovšem v jejich podání důvod k oslavě, neboť v minulé sezoně je mezi elitou dost možná zachránil jen koronavirus. Slezané aktuálně těží zejména z posil, které získali během posledních dvou přestupních období. Lukáš Bartošák je momentálně v nejlepší formě za hodně dlouhou dobu, svými výkony přispívají i středopolaři Qose a Ostrák a útočníci Papadopulos s Hašou. Jen tak pro představu, jak velkým zemětřesením kádr Karviné prošel. Z hráčů, kteří působili v týmu na jaře 2019, odehráli dosud nad deset zápasů jen Dramé (jenž ovšem loni působil v Příbrami) a Smrž. Pro další úspěchy je tak nyní na řadě kádr stabilizovat.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 8/10

Zatímco dříve z pravidelného přísunu zajímavých jmen těžili především samotní hráči, tentokrát se Karviné daří také jako celku. Budínský, Wágner či Ba Loua - ti všichni se na východě republiky zaskvěli, MFK jako takovému ale vždy k úspěchu něco chybělo. Nyní se situace výrazně zlepšila. Mužstvo Slezanů působí na první pohled vyváženě ve všech řadách. Základ tvoří urostlí a důrazní stopeři, na něž navazují šikovní záložníci v osobách Kristi Qoseho a Tomáše Ostráka, kterým z levého křídla zdatně sekunduje na dávnou reprezentační formu navazující Lukáš Bartošák. Když se k nim v útoku přidá zkušený bijec Michal Papadopulos, nemusí se Karviná spokojit pouze se středem tabulky. Pro lodivoda Juraje Jarábka musí být radost s takovým výběrem pracovat.

FC Fastav Zlín

Hodnocení Martina Vejdělka: 5/10

Veřejné mínění o Fastavu se pohybuje v sinusoidách závislých na tom, jakou sérii právě žluto-modří mají za sebou. Jejich forma se navíc jen minimálně odvíjí od toho, jací soupeři jsou zrovna na programu - když se daří, jsou schopni zdolat Plzeň nebo uspět v Karviné, naopak při trápení se si odvezli porážku z Příbrami nebo Ďolíčku. Ševci se poměrně výrazně opírali o zahraniční hráče, tedy zejména co se týče záložní a útočné řady. Dvojciferný počet utkání odehráli Conde, Čanturišvili, Hlinka, Jawo a Dramé, přičemž poslední jmenovaný je po Tomáši Poznarovi nejlepším střelcem. Poznarovi k primátu ve svém mužstvu stačilo docela málo - v pouze patnáctigólovém Zlínu nikdo dosud nedal více jak tři branky ze hry.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 6/10

Schopnost "Ševců” pravidelně střídat šňůru vítězství a proher je vskutku mimořádná a tak trochu vlastně vyjadřuje celkové počínání klubu od Dřevnice v posledních zhruba třech letech. Bohumil Páník našel po svém návratu na zlínskou Letnou zalíbení v rozestavení se třemi stopery vzadu, za nimiž se navíc po delší době famózně rozchytal Stanislav Dostál. Myšlenku útoku po časech paběrkování konečně dává Vachtang Čanturišvili, jehož pokračující střeleckou impotenci zastupují Youba Dramé se stále klíčovým forvardem Tomášem Poznarem. Jenže co naplat, když Moravané nevydrží bez ztráty kytičky dlouho. Zlín sice zatím nelavíruje u pásma sestupu, avšak co není, může být. Někteří plejeři zkrátka musí ustálit výkonnost - například Cheick Conde by měl častěji dokazovat, proč se o jeho služby zajímají v Praze.

FK Teplice

Hodnocení Martina Vejdělka: 3/10

Pod Stanislavem Hejkalem na tom Severočeši byli naprosto bídně. Z prvních devíti kol vytěžili jen šest bodů, přičemž při těchto sedmi porážkách nedokázali ani jednou vstřelit větší množství než jednu branku. Až příchod nového kouče Radima Kučery skláře probral, během posledních pěti zápasů totiž získali veledůležitých deset bodů a v tabulce se rázem z boje o záchranu vyšvihli do klidného středu tabulky. Na dobrém dojmu z prosincového zápolení nic nezmění ani sedmigólový debakl v Plzni, který Teplice bohatě vykoupily úspěchy s tabulkovými konkurenty z Mladé Boleslavi, Brna a Teplic. Pozitivem na závěru podzimní části je i to, že se snad konečně rozstřílel Jakub Mareš, a to zejména dvěma zásahy ve vítězném klání ve Zlíně.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 5/10

Vyhazov Hejkala byl jen ku prospěchu věci. Klub ze Stínadel stagnoval příliš dlouho a pod Hejkalem jen strkal nos do čím dál větších problémů. Nový trenér Radim Kučera zvládl v krátkém předvánočním čase to podstatné. Jako správný svěží vítr vyburcoval "Skláře” k důležitým výhrám, při nichž Středočeši obrali o body soupeře z dolní poloviny tabulky. I tak čeká Kučeru v lázeňském městě pořádná fuška. Především musí dát dohromady obranu, která na podzim trpěla na zranění, někteří zadáci jako Lukáš Mareček či Jan Hošek pak o svých kvalitách rozhodně nepřesvědčili. V neposlední řadě by Skláři jistě uvítali, kdyby se jim po zranění znovu rozstřílel jeden z nejlepších ligových kanonýrů ročníku předešlého Jakub Řezníček.

SK Dynamo České Budějovice

Hodnocení Martina Vejdělka: 5/10

Zpočátku to vypadalo, že po nováčkovské euforii nastane kruté vystřízlivění, které dost možná skončí i pádem zpět do druhé ligy. První tři domácí zápasy skončily třemi porážkami, nicméně ve druhé polovině listopadu se Jihočeši rozjeli. Vše začalo šokujícím vítězstvím na pražské Letné, kterým začala série šesti po sobě jdoucích vítězství. Až závěrečné kolo a utkání v Jablonci přineslo nezdar po dlouhé době, ten ale nezabránil tomu, že i Dynamo zůstalo prakticky stejně daleko od pohárových jako od sestupových příček. Pokud i na jaře budou černo-bílí v čele s Patrikem Brandnerem předvádět podobné výkony, záchrana je i díky příznivému losu nemine.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 5/10

S odstupem času trochu mrzí, že Dynamo začalo pořádně zářit až k úplnému konci roku, kdy konečně prodávalo svůj potenciál. Za rok a půl v nejvyšší soutěži totiž mužstvo trenéra Davida Horejše prokázalo, že se klidně může bít v horní polovině tabulky. V obraně se dobře uchytily slovenské posily Martin Králik s Lukášem Skovajsou, po konci Tomáše Sivoka se na stoperu usadí také talentovaný Maksym Talovierov. V útočné fázi si Budějovice nakonec poradily i bez zraněného Pavla Šulce, neboť vedle Brandnera se slušně uvedl také Mick van Buren. Holandský útočník se však pro jarní část vrátil do Slavie a nahrazení jeho příspěvku bude muset Horejš řešit. Na druhou stranu se z Plzně na Střelecký ostrov přepravil Marko Alvir. S jeho přispěním by Jihočeši mohli atakovat vyšší mety než doposud.

Bohemians Praha 1905

Hodnocení Martina Vejdělka: 3/10

Po skvostném jaru přišel v podání Klokanů velký útlum. Na domácím hřišti v Ďolíčku se jim poměrně daří, vždy ze šesti utkání vytěžili hned třináct bodů a udrželi tři čistá konta. Jenže pokud vyjedou někam mimo svůj chrám, průšvih je hned na světě. Jen úvodní venkovní zápas v Brně skončil alespoň remízou, od té doby se Bohemians nedařilo. Nedá se ale jednoduše říct, že by Klusáčkovi muži hráli špatně, jelikož až na jednu výjimku byly všechny venkovní nezdary rozdílem jediného gólu. Klíčem pro úspěšnější jaro bude to, aby se do lepší formy rozehráli útočníci. Jména jsou přitom na ligu vysoce nadstandardní, jenže Tomáš Necid i Matěj Pulkrab mají na kontě jen jeden zásah.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 4/10

Klub z Vršovic dlouhodobě trpí na rozsáhlou marodku a během koronavirového podzimu tomu nebylo jinak. I tak se nabitá soupiska mohla předvést víc, zvlášť po sympatickém závěru uplynulé sezony. Jenže Antonín Vaníček si většinu nábojů vystřílel hned při úvodní kanonádě proti Mladé Boleslavi a Necid s Pulkrabem se dohromady zmohli na pouhé dva góly. Klokani se zkrátka potřebují rozstřílet, neboť obrana pod vedením Lukáše Hůlky funguje pořád solidně. Naději vzbuzují také výkony mladíků Vojtěcha Nováka s Pavlem Osmančíkem. Přes zimní pauzu zůstal kádr až na kosmetické úpravy pohromadě, teď je tedy řada na Luďku Klusáčkovi, aby své svěřence řádně probudil.

FK Mladá Boleslav

Hodnocení Martina Vejdělka: 2/10

Po loňském relativně vydařeném podzimu by si jen málokdo tipnul, jak prachbídně na tom Středočeši o rok později budou. Jak se ukázalo, nepříliš povedené jaro byla jen předzvěst toho, co se stalo v nové sezoně. Mladoboleslavští si dokázali připsat jen trochu překvapivé skalpy Jablonce a Pardubic, jinak ale pravidelně body ztráceli. K lepšímu prozatím tým neobrátila ani výměna trenéra, Weberův nástupce Karel Jarolím bodoval jen jednou ze čtyř kol. Ve městě automobilky musí doufat, že zimní obměna kádru výrazně pomůže, protože v případě podzimu se nedá hovořit o smůle. Kromě Lukáše Budínského tým postrádal výrazné osobnosti a ani papírově tak zřejmě do první desítky nepatřil.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 2/10

Jedním slovem ostuda. Tým z města automobilů se měl přetahovat s Jabloncem, Olomoucí, přinejhorším s Libercem, místo toho završil podzim se stejným bodovým ziskem jako Zbrojovka a Příbram. Středočeši sice během posledního roku přišli o několik důležitých hráčů, přesto jim v rezervoáru zůstaly bohaté a kvalitní zásoby, které navíc doplnili talenti na hostování. Tohle zkrátka Jozef Weber nezvládl a po zásluze se z Mladé Boleslavi pakoval. Avšak ani jeho nástupce Jarolím zatím nepřesvědčil. V útoku se konečně začal prosazovat Jiří Klíma, ovšem takový Lukáš Budínský či Dominik Janošek zůstávají daleko za očekáváním. Uvidíme, zda mančaft na jaře povzbudí uzdravený Marek Matějovský. Horší už to ale v podání Středočechů snad ani být nemůže.

FC Zbrojovka Brno

Hodnocení Martina Vejdělka: 2/10

Tady není na umístění na sestupových příčkách vůbec nic překvapivého. Letní posilování nebylo zrovna dvakrát výrazné, na rozdíl od druhého nováčka Pardubic se ani nijak zvláště nepředvedli mladíci a výsledkem je tak šestnácté místo. Antonín Růsek i Ondřej Pachlopník sice bezesporu ukázali, jaký talent skrývají, nicméně stejně jako zbytek mančaftu nedokázali pravidelně skórovat. K dobrým výkonům nepomohla ani velká jména jako Rudolf Reiter a Ondřej Vaněk, ani výměna trenéra. Ostatně co také čekat, když se vedení snaží nakopnout tým tím, že odvolaného trenéra nastálo nahradí jeho asistentem.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 3/10

Poněkud drsný návrat mezi elitu. Jestliže se příznivci Zbrojovky do první ligy těšili, pak jim nastavené zrcadlo ukazuje dost nepříjemnou přítomnost. Kádr "Flinty” totiž našel sobě rovné partnery v Příbrami a Opavě, což není skvělá vizitka. Brňané zkrátka za většinou konkurence vážně zaostávají a pouhá změna vůdce lavičky bude k záchraně stačit sotva. Nutno poznamenat, že Moravané se od srpna potýkají s rozsáhlou marodkou, což jim práci značně ztěžuje. Obranná fáze se ostatně uzdravením Pavla Dreksy přece jen zlepšila. I tak Zbrojovka dostává příliš mnoho branek, její střelecký prach naopak zvlhl. Svérázný Ondřej Vaněk nevypadá jako ten správný útočný lídr, ostatní zase postrádají kvalitu nebo se schovávají za svým mládím. Bez posil to zkrátka vypadá na návrat do druhé ligy.

1. FK Příbram

Hodnocení Martina Vejdělka: 3/10

Na lepší než čtrnácté příčce v první lize skončila Příbram naposledy v roce 2015. Loni ji od dalšího pádu do druhé ligy zachránil jen koronavirus v kádrech slezských konkurentů, letos pravděpodobně musí u Litavky spoléhat na další takový "zázrak”. Pouze na přelomu listopadu a prosince totiž Středočeši prožili povedené období, když dokázali porazit tabulkové konkurenty i Olomouc. Právě utkání s celky ze spodku tabulky jsou Horváthově družině spásou - kromě Sigmy nedokázali obrat o body vůbec nikoho z první desítky. Neutěšené výsledky nakonec rezultovaly v nejpropustnější ligovou obranu i nejméně produktivní útok.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 3/10

Pozice Pavla Horvátha v Příbrami není vůbec jednoduchá. Letmý pohled na soupisku odsuzuje Středočechy do boje o záchranu, v němž zatím uhráli ještě celkem solidní počet bodů. U Litavky se totiž nečekaně nakopl Stanislav Vávra, což je však pohříchu také jediné zaznamenáníhodné jméno. Jinak celek z hornického města na ligu sotva stačí. Obrana byla většinu podzimu pro smích, v útoku zase občas vytrhával trn z paty již zmíněný Vávra. Ke štěstí Příbrami disponují podobnou "silou” také v Brně a Opavě. Právě tato mužstva však jen přiživují názory o přebobnalé lize, které by snížení počtu účastníků jen prospělo. Nutno říct, že zrovna Středočeši nejvyšší soutěž v posledních letech opravdu moc neobohacují. Spíše v ní pravidelně tonou a hledají jakékoliv stéblo, které by je udrželo při životě.

Slezský FC Opava

Hodnocení Martina Vejdělka: 2/10

Na rozdíl od svého slezského konkurenta z Karviné Opava v létě neprovedla příliš velký řez do kádru a nadále sází převážně na české hráče, což se jí nakonec může stát osudným. Při vší úctě, snad kromě brankáře Viléma Fendricha a obránce Jana Žídka není v kádru žádný hráč, který by měl zaujmout ostatní prvoligové kluby. Ostatně o bídě žluto-modrých svědčí i to, že právě Žídek je se dvěma zásahy nejlepším střelcem svého mužstva spolu s Karolem Mondekem. Nyní musí ve Slezsku doufat, že zimní posily Nešický, Kulhánek a Smola tým výrazně pozvednou a pomohou mu se přinejmenším zapojit do boje o setrvání mezi elitou.

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 4/10

To, že kvalita Opavy dosahuje stěží na nejvyšší soutěž, není nic nového pod sluncem. Bojovnost srdcaře Jana Žídka prostě nestačí, se spoléháním se na kopací techniku Pavla Zavadila mají Slezané pomalu také utrum. Alespoň malou naději drží pohled na mladé pušky, které dostaly šanci i díky četným absencím, avšak třeba sedmnáctiletý obránce Dalibor Večerka se v sestavě celkem slušně zabydlel. SFC však chybí střelec, Lukáš Holík zatím spíš jen potvrzuje prvoligové limity, které se u něj ukázaly již při zlínském angažmá. Aby toho nebylo málo, tak si s Opavou pohrávala i zvláštní koronavirová metodika, která Slezany i přes značný rozsah nákazy nechala dlouho hrát. I proto však klub přes pauzu nelenil a nové posily vyvolávají ve fanoušcích SFC letmé úsměvy spokojenosti.


Sestava Martina Vejdělka: Mandous - Li. Holík, Kúdela, Kačaraba, Bořil - Holeš, L. Sadílek - Sima, Čermák, Mosquera - Juliš




Brankář: Aleš Mandous (SK Sigma Olomouc)

Svými výkony si dokonce vysloužil i reprezentační start, i když za všelijakých okolností. Nakonec zakončil podzim s bilancí pěti čistých kont, přičemž lepší počin předvedl pouze za jistou obranou Slavie chytající Kolář. Rozhodně se o něm navíc nedá říct, že by byl pouze tím typem gólmana, který stojí celý zápas na čáře - vždyť pouze znovu Kolář a pardubický Boháč jsou svými spoluhráči využíváni k pomoci s rozehrávkou častěji. Sice už není zrovna mladíkem, na gólmana má však stále perspektivní věk a možná by bylo na čase, aby se z Hané přesunul na nějakou lukrativnější adresu.

Náhradník: Marek Boháč (FK Pardubice)

Pravý obránce: Libor Holík (FK Jablonec)

I druhou sezonu v jabloneckém dresu načal parádně, byť do kolonky gólů a asistencí se nezapisuje tak často, jako tomu bylo bylo loni. Přesto má na hru Radovy družiny obrovský vliv. I přes svůj nepříliš velký vzrůst se nebojí podstupovat osobní souboje, navíc zásobuje své spoluhráče častými a přesnými přihrávkami. Už ve dvaadvaceti letech se tak blíží hranici sto odehraných zápasů v lize, a pokud bude pokračovat v těchto výkonech, jistě se o jeho kvality a zkušenosti bude moci opřít i reprezentační jednadvacítka, kterou už na konci března čeká zápolení v základní skupině mistrovství Evropy.

Náhradník: Lukáš Masopust (SK Slavia Praha)

Pravý střední obránce: Ondřej Kúdela (SK Slavia Praha)

I nadále zvládá svou roli ve Slavii snad nejlépe, jak to jen jde. Rychlost u něj příliš nemizí, naopak zkušenosti rostou a díky tomu zvládá skvěle kooperovat ve stoperské dvojici s mladičkým Zimou. David Hovorka a Taras Kačaraba určitě pokukují po základní sestavě v sešívaném dresu, pokud budou ale faktorem při rozhodování pouze kvality, bude to pro ně velmi těžký úkol. Kúdela se ve Slavii nadále pyšní vysokou úspěšností přihrávek, letos je navíc nebývale střelecky potentní a platný směrem do ofenzivy. Proti Slovácku se prosadil hned dvakrát, další zásah přidal ještě při demolici Opavy. Jen Abdallah Sima tak má na kontě vyšší množství branek než ostřílený střední obránce.

Náhradník: Ondřej Čelůstka (AC Sparta Praha)

Levý střední obránce: Taras Kačaraba (FC Slovan Liberec)

Svými výkony se dostal do hledáčku pražské Slavie, v níž se během jarního půlročního hostování pokusí zaujmout více, než jeho někdejší parťák z liberecké obrany Ondřej Karafiát. Kačaraba dodával defenzivě Slovanu v uplynulém pololetí obrovskou jistotu přesto, že se vedle něj neustále točili jeho kolegové. Ať už šlo o Mohameda Tijaniho, Jakuba Jugase nebo Matěje Chaluše, ukrajinský stoper vždy podal spolehlivý výkon. Pro červenobílé může být jeho akvizice prospěšná i tím, že by mohl zvýšit jejich nebezpečnost po standardních situacích. Téměř 190 centimetrů vysoký plejer totiž na podzim dvakrát využil své přednosti ke skórování po rohovém kopu.

Náhradník: Patrizio Stronati (FC Baník Ostrava)

Levý obránce: Jan Bořil (SK Slavia Praha)

Jindřich Trpišovský se jej sice snaží postupně nahradit perspektivnějším a fotbalovějším Oscarem, Bořil mu však stále dává důvody, že zejména do tuhých bojů v rámci ligové soutěže je tou nejlepší volbou. Oproti minulým létům zvýšil i svou produktivitu a na kontě má už více branek (konkrétně tři), než v jakékoliv kompletní sezoně. K dobru mu je třeba přičíst i to, že výrazně zklidnil své emoce a za celý podzim viděl z rukou rozhodčích pouhé dvě žluté karty. S příchodem dánského pravého beka Baha sice Bořilovi zmizela pozice, na kterou se může přesunout v případě svého vytlačení Oscarem, vzhledem k jeho nesporným kvalitám ale zřejmě není na pořadu dne toto řešit.

Náhradník: David Limberský (FC Viktoria Plzeň)

Pravý střední záložník: Tomáš Holeš (SK Slavia Praha)

Jeho skrytý talent pro hru ve středu zálohy se během podzimu ukázal naplno. Holeš nejenom že výtečně plnil svou defenzivní roli, avšak prokázal, že i jeho kopací technika je na ligového středopolaře vysoce nadstandardní. Nutno podotknout, že jeho hlavní využití bylo v evropských pohárech. Přesto v domácí soutěži stihl za něco přes 400 minut dva góly a dvě asistence, naopak do statistik karetních trestů se nezapsal ani jednou! Stejně jako v případě Bořila je i jeho původním postem pravý bek, takže jeho pozici v mužstvu může trochu ohrozit nová akvizice Bah, nicméně zrovna Holeš se zřejmě o své místo nemusí obávat. Ze středové trojice totiž předváděl jednoznačně nejlepší a nejkonzistentnější výkony a své zamýšlené kolegy ze základní sestavy Ševčíka a Stanciua výrazně zastínil.

Náhradník: Lukáš Kalvach (FC Viktoria Plzeň)

Levý střední záložník: Lukáš Sadílek (1. FC Slovácko)

Většinu své kariéry zůstával ve stínu svého mladšího bratra Michala, nyní však ve stejné soutěži předváděl výrazně lepší výkony. Nejvíce zazářil proti Plzni, když se podílel hned na třech brankách, nicméně konstantně výborně hrál po celý podzim. Výsledek je nakonec skvostný, neboť jde do zimní pauzy s třemi brankami a pěti asistencemi na kontě. Co se týče gólových nahrávek, nenajdeme v lize nikoho, kdo by jich měl více. Čtyřiadvacetiletý záložník, který je odchovancem Slovácka a kromě ročního hostování v Sokolově strávil na jihu Moravy celou kariéru, by si v případě udržení současných kvalit mohl vysloužit přesun na lepší adresu.

Náhradník: David Houska (SK Sigma Olomouc)

Pravý záložník: Abdallah Sima (SK Slavia Praha)

Než ligu přerušila koronavirová opatření, objevil se v ní jen na šest minut proti Slovácku. Jenže během této pauzy se blýskl v Evropské lize a od té doby už chyběl v základní sestavě jen jedinkrát. Celková bilance? Šest zápasů hrál od začátku, do dalších dvou naskočil a prosadil se hned sedmkrát, což z něj dělá druhého nejlepšího ligového střelce. A to všechno přesto, že ještě před rokem působil v juniorce francouzského Thonon Évianu, tedy celku z páté nejvyšší soutěže. Už nyní se spekuluje o zájmu velkoklubů, přičemž je ale pravděpodobné, že minimálně pro jarní část zůstane devatenáctiletý Senegalec zůstane v sešívaném. Pokud se tak skutečně stane, může se poprat i o korunu krále střelců.

Náhradník: Dyjan Carlos de Azevedo (FC Baník Ostrava)

Střední ofenzivní záložník: Aleš Čermák (FC Viktoria Plzeň)

Většinu času byl světlou výjimkou mezi jinak matnými viktoriány, ačkoliv ani jemu se nevyhnuly výkyvy formy. Nejvíce se předvedl v klání proti Teplicím, kterým nasázel hattrick, avšak prosadil se i ve třech dalších utkáních a podzim tak zakončil se šesti góly mezi nejlepšími střelci. Velkou škodou pro něj (lépe řečeno jeho statistiky) je to, že i vinou trápení jeho spoluhráčů si nepřipsal více než jednu asistenci. A to přesto, že připravil druhý nejvyšší počet gólových šancí v celé soutěži. V tomto ohledu mimochodem prožívá pod Adrianem Guľou svou nejvydařenější sezonu v plzeňském dresu, neboť již teď připravil více příležitostí než za celý průběh jakéhokoliv předchozího ročníku.

Náhradník: Emil Tischler (FK Pardubice)

Levý záložník: Jhon Mosquera (FC Slovan Liberec)

Poprvé ve své kariéře oblékl ve FORTUNA:LIZE dres jiného týmu než pražských Bohemians. Rodák z kolumbijského Cali prožil v Liberci výborný rozjezd, a přestože postupně začal trochu uvadat, má obrovský podíl na tom, že je Slovan na dostřel pohárovým příčkám. Čtyři branky v jedenácti utkáních sice nemusí působit jako bůhvíjak skvostná statistika, nicméně dvě z nich přišly při cenném vítězství s Plzní, ty zbylé týmu zajistily vítězství v Českých Budějovicích a Karviné. Jediným jeho problémem je disciplína, pět žlutých karet je vysoké číslo i na obránce, natož na křídelního záložníka.

Náhradník: Peter Olayinka (SK Slavia Praha)

Útočník: Lukáš Juliš (AC Sparta Praha)

Na jaře se rozehrál v dresu Sigmy, kde nastřílel hned deset branek, a stejný počet si připsal i v dresu mateřské Sparty během podzimní části. Jen při porážkách od Plzně a Českých Budějovic vyšel gólově naprázdno ve dvou po sobě jdoucích zápasech, jinak se trochu nenápadně, ale pravidelně staral o gólový přísun Sparty - nakonec má na svědomí více než třetinu jejích zásahů. Po těžkých letech, kdy byl sužován zraněními a během dvou a půl roků odehrál jen patnáct utkání, prožil mimořádně vydařený rok 2020 a pokud se nestane nic mimořádného, je hlavním favoritem na korunku pro krále střelců. Jeho hlavním vyzyvatelem by měl být výše zmiňovaný Sima, ale bůh ví, jak to bude s jeho formou nebo i pokračováním v naší lize.

Náhradník: Patrik Brandner (SK Dynamo České Budějovice)

Trenér: Petr Rada (FK Jablonec)

Po nepřesvědčivém jaru a hlavně vypadnutí z evropských pohárů na úkor Dunajské Stredy byl velkým terčem kritiky jabloneckých fanoušků, nicméně ve druhé polovině podzimu se jeho tým rozehrál ke skvělým výkonům, což rezultovalo v přezimování na druhém místě. Možná to není zrovna největší taktický mág, možná není trenérem, pod kterým by se z talentovaných mladíků stávali hotoví hráči, nicméně je očividně skvělým motivátorem. Důkazem budiž utkání proti Zbrojovce, při kterém nemohl být na lavičce a jeho tým po mdlém výkonu prohrál, v kontrastu proti velkolepému obratu a sklapnutí Csaplárovy pasti v zápase s Viktorií Plzeň.

Sestava Ondřeje Vaculíka: Kolář - Hála, Kúdela, Zima, Limberský - Kalvach, L. Sadílek - Sima, Dočkal, Olayinka - Juliš.




Brankář: Ondřej Kolář (SK Slavia Praha)

Občas dostal v médiích či na sociálních sítích vynadáno, neboť zejména v Evropské lize svému mužstvu párkrát nepříjemně zavařil. Když jde ale do tuhého, dokáže Slavii podržet. Kolářův podzimní moment slávy přišel v předvečer Vánoc, kdy fantasticky vychytal Čermáka, aby sešívaní následně mohli vsítit rozhodující branku duelu proti Plzni. Jinak tolik prostoru k předvádění nedostává, neboť mu vypomáhá skálopevná obrana, a i proto je mu vyčítáno sebemenší zaváhání. Devět čistých kont z třinácti možných nicméně nespadlo jen tak z nebe. V počtu zásahů se gólmanská jednička Pražanů dělí o sedmé místo s Alešem Mandousem, přičemž procentuální úspěšnost má ze všech brankářů nejlepší. Opravdu má v českém rybníčku ještě co dokazovat?

Náhradník: Stanislav Dostál (FC Fastav Zlín)

Pravý obránce: Martin Hála (SK Sigma Olomouc)

Vladimír Coufal svým přestupem do anglického West Hamu nabídl prostor pro doposud v jeho stínu působící beky, kteří dokážou pendlovat po pravé lajně sem a tam. Ne snad, že by se Martin Hála svou agilitou zcela vyrovnal Coufalovi, i tak ale na sebe finalista Mistrovství Evropy hráčů do 19 let z roku 2011 upoutal pozornost. Dříve Hálu trenéři využívali i v záloze, dnes se již zřejmě definitivně zabydlel na kraji obrany Sigmy. O útočné choutky však nepřišel, velmi často se po straně vydává podpořit své spoluhráče dopředu a na své konto si díky své aktivitě připsal dva přesné zásahy. Zároveň osmadvacetiletý fotbalista pomohl vyztužit obranu Hanáků, která patří k nejpevnějším v soutěži. Na konci podzimu ovšem z plánů kouče Látala vypadl a bude tedy zajímavé sledovat, zda se v lednu do základní sestavy Olomouce znovu probojuje.

Náhradník: Libor Holík (FK Jablonec)

Pravý střední obránce: Ondřej Kúdela (SK Slavia Praha)

Přestože pochází ze slivovicí provoněného východomoravského Pitína, fotbalově Kúdela zraje jako vinné poklady z Pálavy. V 33 letech už zkrátka nabral dostatek zkušeností, které v nejlepším tuzemském klubu kvalitně prodává. Na první pohled nenápadně působící stoper nepotřebuje na hřišti řvát jako pavián, nevyžaduje ani divokou gestikulaci. Místo toho nechává své lídrovství působit přímo ve hře. Elegantní s míčem na kopačce, neústupný v osobních soubojích, vždy plně soustředěn na dění na trávníku. Pozvánky do reprezentace již nevyvolávají trpký úsměv na tváří, Kúdela si totiž dres národního týmu zcela jistě zaslouží.

Náhradník: Stanislav Hofmann (1. FC Slovácko)

Levý střední obránce: David Zima (SK Slavia Praha)

Po učitelovi přichází na řadu jeho žák. Pokračovatel olomoucké tradice kvalitních obránců má opravdu velkou kliku, že vyrůstá vedle zkušeného a skvěle hrajícího Kúdely. Svému štěstí jde ovšem Zima naproti. Mimo zář reflektorů působí ještě vyjukaně, rozhodně ale na sobě pracuje ve všech aspektech. Za rok učinil velký pokrok: mnohem víc si věří při rozehrávce, neodkopává míče nazdařbůh, místo toho dokáže nastalou situaci konstruktivně vyřešit. Sám dvacetiletý talent přiznal, že ve Slavii nejvíc zapracoval na sebevědomí, a právě jistotou lze Zimovu hru charakterizovat. Navíc je velmi spolehlivý a vyvaruje se chyb. Také kouč Trpišovský si jeho výkony pochvaloval i v případech, kdy se mužstvu jako celku nedařilo.

Náhradník: Patrizio Stronati (FC Baník Ostrava)

Levý obránce: David Limberský (FC Viktoria Plzeň)

Jedna z mála spolehlivých stálic plzeňské Viktorie. Na svém postu ve Štruncových sadech stále marně hledá konkurenta a taktéž na ligové úrovni se mu málokdo vyrovná. Od prvního plzeňského titulu už uplynulo téměř deset let, David Limberský však na levé straně obrany Západočechů pořád panuje. Už sice ne se stejným elánem, to snad ale nikdo ani nečeká. I přes pokročilý věk podporuje "Limba” ofenzivu svého celku pořád aktivně, na rozdíl od kolegů z druhé strany hřiště se pak dokáže spolehlivě vrátit. Pokud se Limberský nijak výrazně nezhorší či nezmění své plány, mají ve Viktorii pozici levého beka ještě na pár let zajištěnou.

Náhradník: Jan Bořil (SK Slavia Praha)

Střední defenzivní záložník: Lukáš Kalvach (FC Viktoria Plzeň)

Jestliže se do sestavy propracoval Limberský, musí se v ní počítat též s druhým plzeňským pilířem. Ani Kalvachovi se nevyhnul pokles formy a v závěru podzimu si již nepočínal tak suverénně, jak je u něj jindy zvykem, nicméně pořád byl jeho propad veskrze zanedbatelný. Navzdory bídným výkonům celého mužstva se olomoucký odchovanec za nic neschovává a nadále funguje jako aktivní mezičlánek spojující obranu s útočným snažením. Ostatně ze všech ligových hráčů vyprodukoval nejvíce přesných přihrávek, v absolutním počtu pasů pak obsadil druhé místo. Škoda, že Plzeň rychle vypadla z evropských pohárů, jinak by Kalvachovu kvalitu některý zahraniční klub jistě prokoukl.

Náhradník: Tomáš Holeš (SK Slavia Praha)

Střední Záložník: Lukáš Sadílek (1. FC Slovácko)

Fotbalová veřejnost se spíš těšila na libereckou anabázi mladšího bratra Michala, větší jméno si ovšem poněkud překvapivě udělal starší Lukáš. Ten přitom dlouhou dobu neměl pod koučem Martinem Svědíkem na růžích ustláno - vloni se těžko probíjel přes útočné duo Šašinka - Zajíc, letos jej zase měli ohrožovat mladíci Hellebrand s Kohútem. Rodák z Uherského Ostrohu se však do sestavy přece jen probojoval a s Markem Havlíkem vytvořil ve středu zálohy velmi silné duo. Z kooperace se svými druhy nakonec Sadílek vyprodukoval pět asistencí - spolu s plzeňským Buchou nejvíce ze všech ligových hráčů. Právě proti Západočechům předvedl středopolař Slovácka své nejlepší představení, kdy vedle dvou přihrávek na gól vstřelil jednu ze svých celkově tří podzimních branek.

Náhradník: Kristi Qose (MFK Karviná)

Pravý záložník: Abdallah Sima (SK Slavia Praha)

Senegalský objev nadále působí jako přízrak. Na jaře kopal do meruny jen na vesnici za barákem, v létě už se ale přesunul do Prahy, aby v listopadu naplno rozjel svoji show. K čemu Slavia potřebuje útočného zabijáka, když má ve svých řadách osmnáctiletý poklad? Sima vyniká především rychlostí, avšak stoický klid při zakončení je vzhledem k jeho věku impozantní. Zároveň není pouhým sprinterem, který si ukopne balón třicet metrů před sebe, ale dokáže merunu při běhu udržet na kopačce. V podstatě necelé dva měsíce stačily Simovi k tomu, aby na něj celá republika hleděla s otevřenou pusou. Na jaře již bude pod větším tlakem, avšak pokud si tíhu okamžiku nepřipustí, může fotbalem sebe i diváky dál bavit.

Náhradník: Dyjan Carlos de Azevedo (FC Baník Ostrava)

Střední ofenzivní záložník: Bořek Dočkal (AC Sparta Praha)

Schytává to, kde se dá. Že je pomalý a v reprezentaci ani na evropské scéně již nestíhá tempu. Že se nezachoval jako lídr a nezahrával penaltu v derby proti Slavii. A že pokutový kop proti Liberci zase kopl jako nezkušený žáček. Nicméně přes všechnu kritiku zkrátka patří mezi nejšikovnější ligové záložníky. Onu liknavost vynahrazuje Dočkal precizní kopací technikou, kterou zužitkovává při standardních situacích či přímo ze hry snahou o centry nebo gólové přihrávky. Ze všech hráčů nejvyšší soutěže vyslal své spoluhráče nejčastěji do gólové šance, na svém kontě má také nejvyšší počet přihrávek mezi ofenzivně laděnými středopolaři. Ostatně právě spolupráce Dočkala s produktivním Julišem vynesla Spartu svého času na první místo.

Náhradník: Pavel Bucha (FC Viktoria Plzeň)

Levý záložník: Peter Olayinka (SK Slavia Praha)

Nejšikovnější a nejkomplexnější ligový křídelník, který to nejlepší ze své torny plné kreativních nápadů zpravidla prodává na evropské scéně, aby pak cestou zpět na národní úroveň ke smůle diváka několik svých patentů poztrácel. Snad Nigerijec věří, že proti Zlínu nebo Příbrami nemusí předvést stoprocentní výkon, přesto mu jízda na půl plynu stačí k úspěchu. To se skutečně děje, jen by nebylo na škodu, kdyby Olayinka sešlápl pedál až k podlaze a v lize zcela dominoval. I tak se jeho rychlosti, driblinku a schopnosti přejít přes protihráče málokdo vyrovná. Pokud opora útoku sešívaných zkonsoliduje formu a ještě vylepší statistické ukazatele, může se již brzy posunout za lepším.

Náhradník: Lukáš Bartošák (MFK Karviná)

Útočník: Lukáš Juliš (AC Sparta Praha)

Už se zdálo, že se s možností výrazněji se prosadit na Letné rozloučil, avšak povedené hostování v Olomouci a příchod Václava Kotala na lavičku Sparty vrátily Juliše do hry. V srpnu a záři hodně těžil ze spolupráce s Adamem Hložkem, ovšem po zranění svého druha musel prokázat, že není žádným doklepávačem. A to se skromnému útočníkovi povedlo. Ve formě hrající Juliš ovládá všechny atributy potřebné pro gólového forvarda - umí si najít místo ke skórování, dokáže se prosadit ze vzduchu a instinkt zabijáka potvrzuje též precizním zakončením nohama. Po letech strádání nelze sympaťákovi z Letné osobní rozkvět nepřát.

Náhradník: Ivan Schranz (FK Jablonec)

Trenér: Jindřich Trpišovský (SK Slavia Praha) Ne všechno šlo v červeno-bílé části Vršovic jako po másle. Coufalovo stěhování do Londýna i Hovorkovy zdravotní trable narušily skladbu obranné řady, Nicolae Stanciu zase po jarním vzkříšení usnul na vavřínech a v útoku se střídali samí běžci, jen ne pravidelní střelci. To všechno jsou ne zcela zanedbatelné, avšak ve výsledku vlastně malé starosti. Jinak Trpišovský dál drží Slavii před zbytkem ligy na vyšší úrovni. Lodivod s kšiltovkou na hlavě navíc opět překvapil neortodoxními, zato účelnými tahy. Z pravého beka Holeše učinil šikovného defenzivního záložníka, ze středu pole se na levý kraj obrany naopak zatáhl Oscar, na pravém beku zase příjemně překvapilo přeučené křídlo Masopust. V neposlední řadě je třeba Trpišovského pochválit za implementaci mladých talentů v podobě Zimy či Lingra.


Martin Vejdělek: FK Jablonec - FC Viktoria Plzeň 3:2 (11. kolo)

Utkání zastihlo plzeňské fotbalisty v možná nejhorším rozpoložení za poslední desetiletí, naopak Jablonečtí zrovna nabírali na formě. Přesto Viktoria vstoupila do utkání bravurně a už po dvanácti minutách se po odraženém míči dostala do vedení zásluhou Buchy. Tentýž hráč se prosadil i později v průběhu první půle, tentokráte ovšem jeho trefa vinou Beauguelova ofsajdu neplatila. Sám Beauguel nakonec zajistil svému týmu dvougólové vedení před přestávkou. Petr Rada následně o pauze provedl razantní řez do sestavy v podobě tří střídání, čímž úplně otočil průběh utkání. Mezi osmapadesátou a sedmasedmdesátou minutou se postupně prosadili Doležal, Zelený a Schranz, díky čemuž sklapla "Csaplárova past” a zeleno-bílí se radovali ze zisku plného počtu bodů.



Ondřej Vaculík: Slezský FC Opava - FC Baník Ostrava 1:2 (10. kolo)

U slezského derby obzvlášť mrzelo, že se na stadion nemohli podívat diváci. Hráči sice nepředvedli žádný fotbalový balet, přesto bylo co sledovat. Jen první půle nabídla zahozenou penaltu, odpuštěné vyloučení domácího Dordiće, načež se do sprch místo něj předčasně pakoval hostující Pokorný. Oslabený Baník pak šel po změně stran díky pokutovému kopu do vedení, načež vyrovnal kapitán SFC Žídek, v závěru však vítězství Ostravanů vystřelil někdejší stoper Opavy Svozil. Pomyslnou třešničku na dortu pak přineslo pozápasové extempore, v němž úřadoval zejména zběsilý Pavel Zavadil.




Martin Vejdělek:

1. Jakub Janetzký (Fastav Zlín - Teplice, 14. kolo)

Poměrně atraktivní přestřelka byla k vidění v rámci souboje žluto-modrých týmů ve Zlíně. Obě branky za domácí celek vstřelil Jakub Janetzký, přičemž zejména ta druhá vyrovnávací stála za to. Po odhlavičkovaném míči z vápna si jej zpracoval na prsa a z druhého doteku z voleje vypálil mimo dosah gólmana.



2. Tomáš Zajíc (Příbram - Baník Ostrava, 7. kolo)

Taková sóla v naší lize příliš nevídáme. Baníku se v Příbrami dlouho nedařilo překonat obranu oslabeného soupeře, nicméně ve druhé půli se spustil gólostroj. Jeho vrchol předvedl při třetí brance Tomáš Zajíc, když si při individuální akci poradil se čtyřmi bránícími hráči i gólmanem.



3. Kristi Qose (Dynamo České Budějovice - Karviná, 11. kolo)

A do podzimní hitparády bude patřit i jedna standardní situace. Karviná dostala příležitost zahrávat volný přímý kop ze zhruba dvaceti metrů, důvěru k této exekuci dostal středopolař Qose. A ten ji rozhodně nezklamal. Jeho famózní rána do bližší šibenice byla něčím, proti čemu neměl gólman Drobný sebemenší šanci.



Ondřej Vaculík:

1. Šimon Falta (Zbrojovka Brno - Sigma Olomouc, 4. kolo)

Již bývalý olomoucký záložník má vskutku šikovnou levačku, což v září prokázal v brněnském Králově Poli. Domácí Zbrojovka sice v utkání vedla 2:1, avšak hosté z Hané dalšími třemi góly otočili duel ve svůj prospěch. O vítězný zásah se postaral právě Falta, jehož dalekonosná rána do šibenice neměla chybu.



2. Daniel Tetour (Mladá Boleslav - Baník Ostrava, 12. kolo)

Nádherná kombinace Slezanů symbolizuje herní zlepšení Kozlovy družiny v závěru roku. Gólovou smetanu nakonec slízl Tetour, ovšem pochválit je třeba všechny zúčastněné Baníkovce, zejména centrujícího Filla a na Tetoura hlavičkujícího De Azeveda. Jen houšť takových akcí...



3. Adam Hložek (Karviná - Sparta Praha, 3. kolo)

Než se talent Letenských vážně zranil, stihl se zkraje podzimu blýsknout několika vyvedenými kousky. Zvlášť oku lahodící byla Hložkova trefa z Karviné, kdy útočník Sparty posadil na zadek nebohého Šindeláře a následně za asistence břevna nastartoval úspěšný obrat Pražanů.




Martin Vejdělek

1. Jednou z největších stálic v českém fotbale byl velký zákulisní hráč a po více než sedm let místopředseda FAČR Roman Berbr. Málokdo věřil, že by někdy v brzké budoucnosti mohl z naší kopané zmizet, proto bylo obrovským šokem, když zčistajasna v polovině října dorazila policie na sídlo fotbalové asociace, odkud si mimo jiné odvedla právě Berbra, jenž byl uvalen do vazby. Je samozřejmě otázkou, zda tento samotný fakt pomůže napravit poměry na našich trávnících, nicméně jedná se jednoznačně o dobrý první krok a naději, že na každého se vaří voda.

2. Zatímco mezi hráči se i díky covidu prosazuje dravé mládí, v případě ligových trenérů se nadmíru daří ostříleným veteránům. Pokud bychom se podívali do jejich občanek, odkoučovalo zatím zápas pět šedesátníků. Petr Rada s Jabloncem udivuje a vyhřívá se momentálně na druhém místě, hned za ním je se svou Spartou vůbec nejstarší kouč Václav Kotal. Pátou příčku pak k velkému překvapení drží nováček z Pardubic, jehož oficiálnímu hlavnímu trenérovi Novotnému je rovněž přes šedesát. A ti zbylí dva? Bohumil Pánik se Zlínem ani nepotěšil, ani nezklamal, Karel Jarolím pak dostal za úkol zachránit utrápenou Mladou Boleslav.

3. Udivený výraz museli mít fotbalisté Příbrami poté, co proti nim byla v pražském Edenu za stavu 2:0 v nastaveném čase nařízena penalta. Ne snad proto, že by byla neoprávněná, nýbrž z toho důvodu, že k její exekuci přes celé hřiště přispěchal Ondřej Kolář. Slávistickému brankáři splnil Jindřich Trpišovský jeho sen, další příležitost už mu ale nedal a Kolář od té doby sleduje pokutové kopy z velké dálky přes celé hřiště.

Ondřej Vaculík

1. Pardubice již na jaře dovedli za postupem mladí hráči. Michal Hlavatý se ostatně stal nejlepším plejerem uplynulého ročníku druhé nejvyšší soutěže, stěžejní roli pak sehrál také Tomáš Solil. Na prvoligové úrovni pak nováček vysypal ze svého pytle další šikovné mladíky, kteří Východočechy táhnou vpřed. Vynikající formu si po celý podzim udržel Emil Tischler, v závěru se zase rozstřílel David Huf, který po zdravotních problémech konečně může prodat svůj potenciál. Dále se neztratil ani Michal Surzyn a postupně se rozehrál také zprvu zdravotně indisponovaný Hlavatý. Mladé pardubické pušky nadále rozdávají radost.

2. Koronavirus jistě přináší více škody než užitku, avšak v některých případech je všechno zlé pro něco málo dobré. Kdyby Bohemians nepříjemná nemoc citelně nezasáhla, možná by nám unikl talent Vojtěcha Nováka. Takto dostal osmnáctiletý mladík šanci, kterou beze zbytku využil. Ať už hrál od úvodu či na hřiště přišel jako střídající hráč, patřil Novák k nejviditelnějším tvářím ofenzivy Pražanů a dokonce se dvakrát střelecky prosadil. Především v zápase proti Příbrami ukázal teenager svoji šikovnost, kterou snad bude mladý vačnatec nadále rozvíjet.

3. Mladí samozřejmě vpřed, nicméně zkušenější hráče není nutno apriori odsuzovat. Příkladem budiž dva ostřílení plejeři (shodou okolností bývalí spoluhráči), kteří předvedli, že do starého železa ještě nepatří. Stanislav Dostál neměl v minulých letech místo v bráně Zlína vždy jisté, avšak pod Bohumilem Páníkem chytá zaslouženě každý zápas. Lukáš Bartošák se z ligové scény taktéž vytrácel, ovšem v Karviné našel novou mízu, díky níž na levém kraji zálohy začal po čase opět excelovat. Pozoruhodný návrat dvou již lehce odepisovaných mužů.


Martin Vejdělek

1. Když plzeňská Viktoria velmi brzy vypadla ze zápolení v evropských pohárech, mohl si leckdo říct, že této výhody využije a bude pořádně prohánět vytížená pražská "S”. Jenže opak se stal pravdou. První polovina podzimu ještě byla ucházející, Guľova družina během ní vyhrála pět ze sedmi zápasů. Jenže pak přišlo obří trápení. Na jeho úvod tři utkání bez vstřeleného gólu a s jen jedním získaným bodem, následně trestuhodně ztracené dvoubrankové poločasové vedení v Jablonci. Když pak nasázeli sedm kousků Teplicím, mohlo se zdát, že je krize u konce a konec podzimu se ponese ve veselejším duchu, jenže opět přišly jen dvě porážky a Západočeši se i přes plný počet zápasů krčí na deváté příčce.

2. Jednou za čas si Mladá Boleslav vybere slabší období, jenže tento podzim byl opravdu tristní. Odlišností oproti historickým "trápením” je to, že tentokráte nelze na základě kádru příliš reálně doufat, že jaro bude o mnoho lepší. Ano, z hostování se vrátí Tomáš Ladra, ano, po zranění se vrátí Marek Matějovský, nicméně co čekat od skoro čtyřicetiletého hráče, který skoro rok nehrál? Ve středu Čech nepomohla ani změna na lavičce, jelikož Karel Jarolím z prvních čtyř zápasů získal jediný bod. Teď si bude moci trochu poupravit kádr k obrazu svému, avšak aby se muži z města automobilky dostali do středu tabulky, budou muset hodně zabrat.

3. Na to, jaký má Zbrojovka kádr, je šestnácté místo a devět bodů ze čtrnácti zápasů ještě slušný počin. Co je však zklamáním, to jsou ambice brněnského klubu. Ten během letní přestávky posiloval zejména ze druhé ligy, přičemž jedinou smysluplnou reakcí na zisk jediného bodu z prvních šesti kol bylo hostování Rudolfa Reitera z Baníku. Navíc to nevypadá, že v zimě by se něco mělo výrazně změnit, ale i kdyby to na záchranu letos stačilo, je otázkou, zda je tento model dlouhodobě udržitelný na prvoligové úrovni.

Ondřej Vaculík

1. Jeden z bratří Sadílků již byl zmíněn v pozitivním duchu, druhý z nich si však mnoho slávy nezasluhuje. Mladší Michal přicházel do Liberce z nizozemského PSV Eindhoven jakožto hráč, který by měl na severu Čech prodat zkušenosti z kvalitnější soutěže. V barvách Slovanu však zatím neprokázal, že by českou ligu nějak převyšoval, místo toho zaujal spíše ostrými fauly a v utkání proti Jablonci dokonce komickou simulací (kterou pak v rozhovoru alespoň chlapsky přiznal). Během podzimu zkrátka Michal Sadílek moc nepřesvědčil. Nezbývá než doufat, že na jaře se předvede v lepším světle.

2. Nezdary Plzně a nevyrovnaná forma mnoha dalších týmů činí tabulku dosti vyrovnanou, z čehož může vzejít zajímavý souboj o postup do evropských soutěží. Zároveň to ale znamená, že vedle Slavie se nerodí další silný hráč, který by na mezinárodní úrovni mohl zaznamenat průlom. Jistě, do konce sezony zbývá spousta času, nicméně před Vánoci žádný celek kromě sešívaných nepůsobil dojmem, že by v příští sezoně dokázal pozvednout skomírající český koeficient. Je poměrně bláhové se domnívat, že někdejší pevnou pozici plzeňské Viktorky zastoupí Jablonec či Olomouc. Proto by nebylo od věci, kdyby se Západočeši po novém roce probudili z letargie a pro dobro ligy dokázali svoji kvalitu.

3. Před startem ročníku vypadal protiepidemický ligový plán vcelku jasně a srozumitelně, přibývající případy koronaviru v jednotlivých mužstvech ale začaly vyvolávat pochybnosti. Zatímco některé celky se po pozitivních testech ocitly v karanténě poměrně rychle, jiné hrály i bez většiny členů základní jedenáctky dlouho dál. Představitelé klubů netají, že jsou z "koronavirové” metodiky zmateni, ještě víc však udivuje bohorovnost a nezájem Ligové fotbalové asociace, podle níž je asi vše v naprostém pořádku. Nu, hráči, trenéři a fanoušci si myslí něco jiného...