Ligue 1 - preview 5. kola

Počty jsou to úplně jednoduché - v případě vítězství nad Lorientem se AS Monaco posune o bod před ASSE do čela tabulky.

Před reprezentační přestávkou přišlo nejprve drobné domácí zaváhání za zavřenými dveřmi s Toulouse, nicméně poté bylo napraveno výhrou 2:1 na stadionu Olympique Marseille. Samozřejmě, do konce sezony zbývá ještě spousta zápasů, ale s největší pravděpodobností to skutečně dopadne podle papírových předpokladů, tedy že o francouzský titul si to rozdají Monaco a PSG.

O skutečném momentálním rozpoložení obou týmů jistě prozradí více vzájemný zápas, jenž se v Parku princů uskuteční už v příštím ligovém kole. Tým z hlavního města Francie je pohromadě už delší dobu, ale přesto budou slova, která pronesla jedna z letních akvizic AS Monaco, zkušený portugalský obránce Ricardo Carvalho, budou možná znít trochu alibisticky: "Reprezentační pauza určitě nepřišla ve správný moment. Osobně bych býval pokračoval normálně dál, protože jsme byli dobře rozjetí."

Lorient nerad cestuje do monackého knížectví. Nejen kvůli tomu, že musí přes celou Francii, na Stade Louis II už téměř sedm let nebodoval. Ke všemu za tuto dobu vstřelil jen jeden jediný gól. V této sezoně se mu na hřišti soupeřů obecně vůbec nevede podle představ, ale to neznamená, že by hráči hostujícího celku dopředu skládali zbraně.  

Mistr Ligue 1 z ročníku 2010/2011 je určitě v domácím utkání favoritem.

Se soupeřem z Nice má navíc celkově velmi příznivou bilanci, ačkoliv v posledních letech bývá opravdu složité správně odhadnout vítěze. Když se tyto týmy utkaly na Stade Pierre Mauroy naposledy, zvítězili hosté 2:0. V právě probíhajícím ročníku se věci mají tak, že Lille ze dvou domácích zápasů ukořistilo plný počet bodů a neinkasovalo ani gól. Nutno podotknout, že jak s Lorientem, tak se Saint-Étienne to byl duel o jedné jediné brance.

OGC Nice na venkovních hřištích zase uhrálo jen bezgólovou remízu s Ajacciem. Po čtyřech odehraných zápasech mají Les Aiglons na svém kontě stejný počet vstřelených branek. Produktivita Lille je ještě o gól skromnější. A přitom má severofrancouzský klub v kádru hráče jako Salomon Kalou či Túlio de Melo, kterým se ale holt zatím nedaří své zkušenosti lépe prodat.

A když už je řeč o kádru Lille, stále v něm najdeme bývalého českého reprezentanta Davida Rozehnala, který se poté, co Jaroslav Plašil zamířil na hostování do Itálie, stal jediným českým fotbalistou v Ligue 1. Ovšem pod novým trenérem Girardem zatím neodehrál ani půlhodinu. Proč by si však další minutky nemohl připsat právě v dnešním zápase?  

Kvůli neoptimální přestupové politice i vinou některých jiných rozhodnutí vedení se z Lyonu stal tým, který je schopen prohrát i vyhrát s kýmkoliv. Ačkoliv proti týmům jako PSG, AS Monaco či Olympique Marseille by případné vítězství považovali mnozí spíše za náhodu.

Výsledky z úvodu sezony však vypadaly na to, že nová vize trenéra Rémi Gardeho by konečně mohla fungovat. Výhry nad Nice a Sochaux s celkovým skóre 7:1 a k tomu postup do 4. předkola Ligy mistrů, byť upracovaný, náročné příznivce jistě uspokojily. Jenže pak přišly prohry s Remeší a Évianem, mezi kterými Lyonu ukázal Real Sociedad, že i pro tuto sezonu bude jeho místo jen v Evropské lize.

Před domácím zápasem s Rennes je tedy o motivaci evidentně postaráno. Navíc by měl být po zranění k dispozici francouzský reprezentant Clément Grenier, stejně jako Bafétimbi Gomis, v minulé sezoně nejlepší střelec lyonských, a Jimmy Briand, jenž přišel před třemi lety právě z Rennes. Oba nastoupí v tomto ročníku Ligue 1 poprvé, a to proto, že se poohlíželi po jiném angažmá.

Rennes má před vzájemným duelem jednobodový náskok, který si bude chtít udržet. V jeho řadách opět nebude chybět z Benfiky hostující útočník Nélson Oliveira, který má zatím bilanci gól na zápas. V této produktivitě by jej měl nově podporovat především Foued Kadir, na kterého si kouč Philippe Montaniel vzpomněl těsně před koncem přestupového termínu z toho důvodu, že jej vedl při své štaci ve Valenciennes. Tehdy se spolupráce vcelku vyvedla. Uvidíme, jestli tomu tak bude i tentokrát.

Marseille v minulém kole ztratilo neporazitelnost, když doma v souboji o první místo podlehlo Monaku; nyní se bude toto zaváhání snažit napravit v Toulouse.

Dost možná u toho bude i Florian Thauvin - dvacetiletý ofenzivní talent si i přes řadu tahanic nakonec vytrucoval odchod do Marseille, a to i přesto, že se na začátku léta měl hlásit v Lille, tehdy svém novém působišti. Thauvin odmítl za Dogy nastoupit a dokonce odmítl trénovat; jeho sen se nakonec vyplnil, na Riviéře podepsal pětiletou smlouvu za sumu kolem 13 milionů eur, a vzhledem k suspendaci André Ayewa si může v Toulouse odbýt ostrý debut.

Právě Ayew bude podle všeho hlavním Thauvinovým konkurentem v boji o základní sestavu; ghanský internacionál nastupuje na levém křídle. Čerstvý mistr světa do 20 let sice preferuje pozici ofenzivního záložníka, ale tam v Marseille nastupuje Mathieu Valbuena - a právě jeho souhra s kanonýrem Gignacem stála za posledními úspěchy klubu. Kouč Élie Baup si navíc uvědomuje, že Thauvin je univerzálním typem fotbalisty.

"V našem systému může hrát na třech pozicích v útoku," objasňuje Baup. "Nastoupil už i nalevo. Nejradši má post playmakera, protože právě tam herně vyrostl a vyspěl, ale je výborný také napravo. Je skvělé mít v kádru takto kvalitního hráče, který dokáže vepředu nastoupit v podstatě kdekoliv," pochvaluje si kouč, který může v nadcházejícím zápase zaplnit místo po Ayewovi také jinou vysoce ceněnou letní posilou, Saberem Khelifou.

"Potřebuje se však stále zlepšovat, je ještě mladý. Postupem času se jistě stane důležitým hráčem pro náš tým, což platí i pro další nové mladíky," ukončuje Baup, jenž sám Toulouse v minulosti vedl (a hned v první sezoně jej dotáhl k vynikajícímu třetímu místu). Současný lodivod Les Violets, Alain Casanova, momentálně řeší mnohem méně příjemné starosti - jeho týmu se start do sezony vůbec nevyvedl, ze čtyř zápasů se podařilo získat pouze dva body, a revoluční systém 3-4-1-2 zatím nefunguje ani zdaleka tak, jak by si trenér býval přál.

Fotbal nemá v Okcitánii vůbec jednoduchou pozici - sportem číslo jedna je tu rugby, a Toulouse tak málokdy hraje před podobně vášnivou kulisou, než na jakou jsou marseilleští zvyklí ze Stade Vélodrome. Klubový prezident Olivier Sadran by právě toto rád změnil, a návštěva jednoho z nejpopulárnějších týmů v zemi v teprve druhém domácím utkání sezony vypadá jako ideální příležitost.

"Náš cíl je zřejmý. Chceme, aby návštěva Marseille byla skutečnou událostí," nechal se slyšet v rozhovoru pro lokální noviny. "Získali jsme v létě několik kvalitních hráčů, kteří čekají na jedinou věc - možnost hrát před nažhaveným publikem, které jim bude připomínat, jaká čest je vážit si tohoto dresu, stadionu a prostředí."

Remeši se zatím v probíhajícím ročníku nedaří vůbec špatně, a navázat na solidní výkony budou chtít svěřenci Huberta Fourniera i na ošidné montpellierké půdě.

Naposledy remizoval loňský nováček bez branek s Nantes, a přestože to není samo o sobě žádným propadákem, záložník Florent Ghisolfi trvá na tom, že si tým z tohoto utkání musí odnést patřičnou lekci. Ze čtyřech zápasů zatím Remeš vyválčila skvělých 7 bodů, což znamená, že na vedoucí Monaco ztrácí pouze tři.

Montpellier je o další dva body pozadu, a Ghisolfi vyzývá spoluhráče, aby se urychleně vrátili zpět na vítěznou šňůru (před vzpomínanou remízou vyhrála Remeš dvakrát v řadě). "První tři zápasy vypadaly velmi zajímavě, ale s Nantes to byl návrat do reality," podotýká středopolař. "Nesmíme se nechat stáhnout ke šňůře špatných výsledků. Naším cílem je obírat co nejvíce protivníků, jak jen to bude možné, a v tomto si nemůžeme dovolit polevit."

"Náš styl se nemění. Víme, že momentálně existuje šest nebo sedm týmů, které se nás pokusí zaskočit a eliminovat podobným způsobem," vrací se Ghisolfi k poslední remíze, a dodává: "My se musíme naučit, jak tyto situace zvládnout. Myslím, že tento tým hodně vyspěl."

Sám Ghisolfi je mimo hru s poraněným kolenem již od začátku března; momentálně má za sebou operaci a postupně se začíná vracet zpět k tréninku. "Cítím se skutečně dobře, ale je zapotřebí být trpělivý, nesmím nic uspěchat. Věřím, že koleno vydrží, jsem připraven." Uplynulý půlrok však byl hodně těžký, jak dokládají další hráčova slova: "Byla to velká psychická rána, dokonce jsem chvíli přemýšlel i o konci kariéry. Podobně velké zranění jsem zažil už potřetí. Věřím však svému tělu a svému osudu."

"Nyní chci zpět ten pocit radosti z každého tréninku a zápasu. Chci, aby mě fotbal nebolel, chci zase pomáhat svému týmu a sám se navrátit zpět na svůj vrchol. Vím, čeho jsem schopen, když jsem v plné síle," dodává sebevědomě Ghisolfi.

Montpellier se bude proti Remeši pokoušet o druhou výhru v sezoně; jinak se zatím Fernandezovi svěřenci rozjíždějí spíše ztuha, dvakrát remizovali a proti Monaku si připsali vysokou porážku. Je pravděpodobné, že bývalý trenér Auxerre nasadí neobvyklé rozestavení s pěti obránci.

Fotbalisté Sochaux nemají příliš dobrý vstup do nové sezóny. Společně s Toulouse jako jediní čekají na ligové vítězství, s dvěma body na kontě se krčí na předposledním místě. Nantes naopak během uplynulých třech kol získalo jen jednu hubenou remízu v Remeši. Psychickou vzpruhu by tak potřebovaly zajisté oba týmy.

Právě ony by měly letos zápolit o záchranu, vzájemný zápas tak může v konečném účtování rozhodovat. Domácí mají stále menší potíže s absencemi, do hry se určitě nepodívá Fabrice Pancrate, na svůj debut si stále musí počkat také Johan Audel. Obránce Gabriel Cíchero laboruje s poraněným prstem na noze.

Svou reprezentační premiéru prožil v uplynulé kvalifikaci obránce Papy Mison Djilobodji. A byl povedený, Senegal je díky výhře 1:0 nad Ugandou stále ve hře o Brazílii. "Pro mě je tohle možná sen všech snů," říkal v dobrém rozpoložení v rozhovoru pro klubové stránky. "Musím nyní takto pokračovat i v klubu."

Nantes může být s prvními čtyřmi koly spokojeno tak na půl. Čtyři body není žádné vysoké číslo, na druhou stranu lepší výsledky proti Lorientu a PSG se vlastně nečekaly. "Kupodivu zjišťuji, že Ligue 2 je ještě více fyzicky náročnější než Ligue 1," pokračoval Mison Djilobodji. "Zato koncentrovaní musíte být na dvě stě procent."

Hosté naposledy chtěli konečně naplno uspět proti Ajacciu, jenže na pevnou defenzívu soupeře nenašli recept. Přitom neodehráli vůbec špatný zápas. Herně na tom není FCSM špatně, bohužel výsledkově v tuto chvíli zaostává. "Je to náš přímý konkurent," ví nanteský obránce. "Musíme hrát tak, aby nás publikum hnalo dopředu," věří.

Hostující Les Verts už dávno vymazali z hlavy neúspěch na evropské scéně a plně se soustředí na ligové povinnosti. Vyzbrojili se ještě těsně před koncem přestupového období o Melvüta Erdinca, s nímž budou hájit současnou třetí pozici. Valenciennes by naopak po třech porážkách v řadě rádo zaznamenalo nějaký dobrý výsledek.

Mužstvo Christopheho Galtiera si před reprezentační pauzou spravilo chuť, doma skolilo Bordeaux 2:1. Až na nejtěsnější možnou porážku na půdě silného Lille zatím proplouvá Ligue 1 slušně. "Jsme jen na začátku," krotil optimismus hostující trenér. "Pilujeme stále styl, kterým bychom měli hrát. Proti Bordeaux jsme ho praktikovali dobře."

Zato domácí se tak trochu hledají. Po úvodním vítězství nad skomírajícím Toulouse přišly na řadu špatné výkony proti Bastii, Marseille i Lorientu. Horší pro ně je, že těmto třem soupeřům nedokázali vstřelit branku. Kouč Daniel Sanchez po zranění Pujola zkouší vepředu Bahebecka s Le Tallecem, těm se ovšem zatím nedaří.

"Valenciennes prožívá dost těžký start do šampionátu, i když v prvním kole vyhrál," říkal Galtier. "Očekáváme i tak těžké střetnutí proti celku, který umí na hřišti hodně manévrovat. Bude nás chtít zajisté přitlačit ke zdi, my však nesmíme podlehnout tlaku, být mentálně silní a soustředit se jen na svou hru."

ASSE samozřejmě měl během reprezentační přestávky dostatek času, aby si vyzkoušel, jak naložit se schopnostmi Erdinca. "Je to útočník s dobrým výběrem místa, hrává na pravé straně, má dobrou levačku," všiml si hostující stratég. "Může hrát na různých místech, samostatně nebo v duu s Brandaem."

Dobrou zprávou pro domácí je návrat Enzy-Yamissiho, jenž vynechal minulá dvě kola. "Zranil jsem se v utkání s Bastií, měl jsem svalový problém. Pracoval jsem tvrdě na fyzičce, nyní jsem stoprocentně připravený," uvedl třicetiletý obránce. "Náš start do sezóny je logický. Někteří hráči odešli, máme dost zraněných. Srovnáme se."

Jednoduchou matematiku skýtají dosavadní statistiky hostující Bastii. Jakmile hrála doma, vyhrála, jakmile venku, prohrála. Snažit se napravit bilanci ze hřišť soupeřů se bude snažit na půdě nováčka ligy z Guingampu. Ten dokázal vytěžit z poměrně těžkého losu tři body, aktuálně je osmnáctý.

Marseille, St. Étienne, Lorient a PSG. Tyto tři celky, které v minulých letech patřily k bezpodmínečné špičce francouzské ligy, nebo hrály minimálně v horní polovině tabulky, přisoudil Guingampu samotný úvod sezóny. Právě nyní se střetne s někým, kdo by pro něj měl být minimálně hratelnější.

Hosté navíc nepoletí na dlouhou cestu do Bretaně, čítající skoro 1500 kilometrů, v úplně nejlepším rozpoložení. Záložník Miloš Krasič stále laboruje s třísly, Julian Palmieri nebude hrát kvůli karetnímu trestu, a do hry se nezapojí ani Romaric, který se po reprezentačních povinnostech nestačil vrátit z Abidžanu.

A záložník Julien Sablé tak ví, že v Guingampu to bude mít tým těžké. "Vždy je nebezpečné hrát po 14 dnech," uvedl. "Sice jsme tvrdě pracovali celé dva týdny, jenže je obtížné dostávat se zpátky do zápasů. Nesmíme se chytit do pasti, nechat se soupeřem oklamat. Musíme být pokorní, ale chceme vyhrát."

O Korsice je samozřejmě známo, že se na ní těžko vítězí. Nebýt domácího prostředí, byla by Bastia možná úplně někde jinde - vždyť v Nantes ani Bordeaux nedokázala skórovat. "Těžko říct, proč je v tomhle případě takový rozdíl. Asi že doma jsme pod stálým tlakem, nikdo nesmí chybovat. Venku od nás nikdo tolik nečeká," myslí si Sablé.

Oba týmy se v minulosti dost často potkávaly, brázdily spolu druhou i třetí nejvyšší soutěž. Guingamp za posledních šest zápasů nevyhrál ani jednou. Prozatím největší nebezpečí z jeho strany hrozí od Mustafy Yatabarého, který zařídil všechny tři branky. Klub zřejmě moc dobře věděl, proč s ním před dvěma týdny podepsal novou smlouvu.

Jak Évian, tak Ajaccio by ve vzájemném zápase potřebovali získat tři body - ani jeden z týmů se totiž nenachází ve zrovna ideální situaci. Pro hosty nicméně přišla reprezentační pauza vyloženě nevhod..

Svěřenci Pascala Dupraze totiž jedenatřicátého srpna utnuli šňůru neúspěchů tím nejlepším možným způsobem, když po dvou prohrách a jedné remíze porazili doma Lyon 2:1, a je otázkou, jestli se jim podaří podat podobný výkon i po čtrnácti dnech v Ajacciu. To sice dokázalo navzdory všem předpokladům remizovat 1:1 v Paříži, poté se však dvakrát rozešlo se svými protivníky bez branek, a ve čtyřech utkáních skórovalo pouze jednou.

"Musíme se spoléhat na to, že předvedeme něco podobného jako proti Lyonu. Jen málokdo očekával, že v tom utkání uspějeme," připomíná Dupraz. "Je to škoda, že potom následovala přestávka, trochu jsme vypadli z tempa. Můj tým se však posouvá kupředu a konečně začínáme hrát pohledný fotbal," pochvaluje si trenér, jemuž bude na Stade Francois Coty opět chybět Marco Rubén, kterého stále zlobí poraněné lýtko.

Ajaccio potřebuje nutně "nakopnout" a zvítězit, nebo alespoň předvést něco slibného směrem dopředu; zatím se korsický tým spoléhá zejména na náročný fyzický fotbal, tuhou defenzivu a famózní formu gólmana Guillerma Ochoy. Kouč Fabrizio Ravanelli, kterému se start do trenérské kariéry zřejmě nevydařil natolik, jak by doufal, však zůstává optimistou.

"Hráči myslí pozitivně, atmosféra v týmu je dobrá," přesvědčuje Šedý vlk. "Musíme se zlepšit po fyzické i technické stránce, to je zřejmé, ale míříme správným směrem. Proti Évianu chci vyhrát. Je nutné si uvědomit, že jsme hned na začátku čelili PSG, Nice a Sochaux, což jsou týmy, proti kterým se hraje těžko," objasňuje.

Opáčko letošního finále Francouzského superpoháru čeká na fotbalisty Bordeaux a PSG po téměř jednom měsíci v rámci Ligue 1. Hosté nemají tohoto soupeře v posledních letech právě v oblibě, nicméně po horším vstupu do sezóny by rádi navázali na poslední dvě vítězství. Domácí se poprvé představí bez Jaroslava Plašila.

Les Girondins si po čtyřech odehraných kolech představovali vše asi trošku jinak - čtyři získané body a jen současná patnáctá příčka je pro ně určitě málo. V jejich kádru došlo v posledních dnech přece jenom ještě ke změnám - kapitán Plašil odešel na hostování do Catanie, z Mali pak přišel útočník Djigla.

Nastoupit by už naopak měl Lucas Orbán, letní posila z Tigre. FCGdB naposledy ještě v sestavě s Plašilem nezvládl souboj se St. Étienne a podlehl 1:2. "Dokonce i když je to dva týdny zpátky, z hlav se nám to jen tak nevymaže," říkal kouč Francis Gillot. "Bojíme se PSG, je to velký tým. Se strachem ale hrajeme vždy mnohem lépe."

Podobně jako na začátku srpna bude utkání pikantní pro pařížského lodivoda Laurenta Blanca. Právě on v Bordeaux prožil veleúspěšné tři sezóny, v roce 2009 získal ligový titul a vyhrál i Coupe de la Ligue, ročník na to se dostal do čtvrtfinále Ligy mistrů. Celkem odkoučoval rovných 150 utkání, z nichž 90 dotáhl do vítězného konce.

Byl to právě Blanc, kdo svůj tým v jeho největší slávě dovedl v roce 2009 k ponižujícímu skalpu PSG v poměru 4:0. Pro hosty to byl jeden z největších debaklů za poslední léta. "Bordeaux je město, které mám rád. Lidé jsou rezervovaní stejně jako já, to se mi líbí. Mám na něj šťastné vzpomínky. A je mi ctí se tam vrátit," uvedl.

V následujících třech týdnech čeká na PSG opravdu dost náročný program, přesněji během 23 dnů odehraje celkem sedm ostrých zápasů. Do Bordeaux byla i tak nominována většina z kádru, chybět budou pouze Lavezzi, jenž v úterý plnil reprezentační povinnosti za Argentinu, a Ménez, který má problémy s meziobratlovou ploténkou.

"Taková porce utkání si vyžaduje rotaci sestavy," přiznával Blanc. "Musíme se podívat na fyzický stav těch hráčů, kteří reprezentovali, někteří z nich se nevrátili ani ve čtvrtek odpoledne. Cavani přijede až v pátek. Nemáme ideální podmínky na přípravu, ale musíme se s tím poprat. Ti, co doteď moc nehráli, nyní dostanou šanci od začátku."