Anglická Premier League - souhrn 36. kola

Góly: 57. Mousa Dembélé, 86. Steve Sidwell - 1. Maxi Rodríguez, 7. Maxi Rodríguez, 16. Dirk Kuijt, 70. Maxi Rodríguez, 75. Luis Suárez

Dnes vážně můžu napsat, že pondělní dohrávka na Craven Cottage skončila hokejovým výsledkem. Na chlup stejným rozdílem, jako dnes porazili čeští hokejisté Němce, totiž přemohl také Liverpool Fulham a minimálně na chvíli skáče přes Tottenham na pátou příčku. Ten hned v úterý sehraje klíčovou dohrávku s Manchesterem City.

Dnešní zápas lze charakterizovat minimálně dvěma způsoby - jako rychle rozhodnutý a jako exhibici hvězd. V tom nejlepším světle se totiž opět předvedl Suárez, který jednou skóroval a hrozil po dobu celých 90 minut, a hlavně Maxi, který po dnešním hattricku vsítil sedm branek ve třech minulých utkáních. Pracovat na vylepšení svého střeleckého záznamu přitom začal už po pár sekundách, když Suárez sice nedokázal najít Kuyta, ovšem na Salcidovu teč dokázal Schwarzer zareagovat až na poslední chvíli, takže argentinský křídelník zblízka hladce doklepl míč do sítě. Potom navíc hned za šest minut Johnson podél pravé postranní čáry pláchl Salcidovi a jeho centr Rodriguez opět chladnokrevně uklidil za brankovou čáru.

To sice ještě nebylo rozhodnuto, ale definitivní popravy se Fulham dočkal jen těsně po završení úvodní čtvrthodiny. Tehdy Kuyt na pravé straně napřáhl a u přední tyče nachytal Schwarzera na švestkách. Australský veterán nechal balon doslova proklouznout mezi prsty. Stejně jako Fulham nějaké body z dnešního zápasu. K těm pak Cottagers nepomohla ani slušná nadvláda po přestávce, ke které mu notně dopomohl střídající Zamora. V 57. minutě pak přišlo zasloužené snížení, když Dembelé využil právě Zamorovy přihrávky k prudké ráně vnějším nártem, která se ukázala být gólovou.

Ovšem Liverpool drama nepřipustil. Brzy Rodriguez dal vzpomenout na svůj krásný gól z mistrovství světa v Německu a bombou z 25 metrů zkompletoval svůj druhý letošní hattrick, aby pak opouštěl hrací plochu za ovací vestoje. Po pěti minutách se navíc konečně prosadil i neustále aktivní Suárez, kterého přenádherným pasem vyslal kupředu mladík Shelvey. Potom už Reds nemohl rozhodit ani pěkný zásah Sidwella, který si zpracoval míč na hrudi a pak z halfvoleje vystřelil druhý čestný gól Fulhamu.

Góly: 1. Javier Hernández, 23. Nemanja Vidić - 69. Frank Lampard

O Manchesteru United už patrně můžeme hovořit jako o vítězi letošního ročníku Premier League. Z příštích dvou duelů mu totiž po zasloužené výhře nad Chelsea bude stačit i jen jeden bod a vše bude stvrzeno i na papíře. Blues se ještě porvou o druhé místo s Arsenalem, který takto o to víc musí litovat prohry ve Stoke-on-Trent.

Red Devils naznačili hned v první minutě, kdo dnes na Old Trafford bude pánem, a to tím nejráznějším způsobem. David Luiz totiž nezvládl stopnout Parkovu kolmou přihrávku a s tou pak Hernandéz naložil, jak je jeho dobrým zvykem - po zemi klidně prostřelil bezmocného Čecha. Tento časný úder celkem logicky Chelsea poznamenal, možná až nezdravě. V osmé minutě například Park s Rooneym využili zmatku v hostující obraně a druhý jmenovaný pak donutil českou jedničku k obouručnímu zákroku. Do druhého gólu pak ještě mohl skórovat Hernandéz, ale Parkovu výzvu kompletně minul, a těsně před oním úderem ještě sám Korejec prověřil hostujícího brankáře. Ten vyrazil na roh, který nakrátko rozehrál Giggs, míč se k němu vrátil a on ho posadil na hlavu skórujícího Vidiče -24. minuta, 2:0.

Třebaže se poté ani do přestávky United nebránili úplně v pohodě a Van der Sar například musel dobře reagovat na Kalouovu hlavičku či Drogbův projektil z přímého kopu, pořád to v žádném případě nemělo na dění v druhé části. To na sebe hlavně začal čím dál víc strhávat pozornost sudí Webb, který například přehlédl Lampardovu ruku ve vlastním pokutovém území a pak stejně posoudil i další sporný okamžik spojený s nedovolenou hrou v šestnáctce. Gól Chelsea z 68. minuty však zřejmě uznal správně - praporek čárového zůstal při Lampardově pohotové dorážce dole, takže hra v poklidu mohla nabrat třetí rozměr.

Ten utkání skutečně mělo i za stavu 2:1, ale útočili i domácí. Dvacet minut před koncem zejména Alex heroickým blokem zabránil jasnému gólu Rooneyho, ale United měli i další šance. Sám pihovatý útočník ještě jednou minul a druhou ránu mu někdo odklonil nad bránu, přičemž Hernandéz trestuhodně hlavičkoval mimo po Valenciově centru a pak netrefil ideálně Giggsovu přihrávku. Chelsea se pořádně dostala ke slovu až v úplném závěru, moc sil jí už ovšem nezbylo. Torres se tak akorát zmohl na jeden nepřesný pokus.

Góly: 28. Kenwyne Jones, 40. Jermaine Pennant, 82. Jonathan Walters - 81. Robin van Persie

I kdyby Manchester United nakonec jenom remizoval s Chelsea, Arsenal už nebude mít ani teoretickou šanci na zisk mistrovského titulu. Připisuje si totiž další nečekanou prohru - na Britannia Stadium hlavně v první půli působil hodně nejistě v obraně, což Potters zvládali trestat a nakonec zvítězili 3:1.

Jeden z nejhorších poločasů odehrál po výkopu na Britannia Stadium londýnský Arsenal. Sice tradičně odstartoval celkem svěže a z Wilsherovy práce hned mohl a měl těžit Aršavin, ovšem úpadek Gunners byl tentokrát tak bleskový, až to bralo dech. Co nevidět začali Ramsey, Aršavin a Wilshere daleko spíš kazit než cokoliv jiného a do popředí se dostávala obrana - tou nejhorší možnou cestou. V 28. minutě totiž Stoke zase jednou nachytal svého protivníka ze standardní situace, když si hosté nedokázali pořádně rozebrat všechny protivníky, takže pak za Jonesem Djourou jenom visel a vytáhlý útočník mohl Pennantův centr za brankovou čáru donést i v klíně. To navíc nebylo ani náhodou všechno, Arsenal trapně odbránil rovněž situaci ze 41. minuty, která ho už doopravdy srazila na kolena. Ramsey nejprve uprostřed pole lehkovážně odevzdal míč soupeři, pak Pennant dostal akry volného prostoru a toho využil ke gólové ráně, kterou ještě přizvedl nešťastník Djourou. Vše navíc mohlo být ještě horší, když za Waltersem hned dvakrát podklouzl Song a domácí útočník z těžšího úhlu nastřelil břevno. Takhle tedy ještě Arsenal měl šanci bodovat, byť vzhledem k dosavadnímu výkonu stále mizivou.

A na tom se nic moc nezměnilo ani po přestávce, jakkoliv Wenger okamžitě zamíchal sestavou a místo Ramseyho s Aršavinem představil dva útočníky, Bendtnera s Chamakhem. Zezačátku buď Huth hlavičkoval mimo, nebo se spíš jen ostřilo a žádala se červená karta pro Wilshera. Gunners začali tlačit až v poslední dvacetiminutovce, kdy nejprve Van Persie zblízka nechal pouze vyniknout Begoviče a až o několik chvil později bosenského brankáře nachytal při zemi, aby se trefil už v osmém venkovním utkání v řadě a prodloužil tak svůj rekord. V tu chvíli dost možná fanoušci Arsenalu začali opět věřit v body, jejich naděje ale měly jepičí život. Djourou i u třetího gólu asistoval jako nešťastník, když zblokoval střelu přímo do cesty Walterse, který neměl problém rozhodnout.

Góly: 15. Steven Fletcher, 28. Adlène Guédioura, 47. Steven Fletcher - 55. Peter Odemwingie

Hodně významný krok k záchraně udělal Wolverhampton. Využil totiž zaváhání Wiganu i Blackpoolu a oba tak díky poměrně jasné výhře nad chybujícím WBA přeskakuje. V závěrečných kolech navíc nepotká žádného vyloženě těžkého soupeře, takže se dá očekávat, že minimálně ten bodový náskok na sestupovou zónu uhájí.

V preview jsme vás informovali o tom, že z pohledu Wolves není záchrana ničím nemožným. A to se dnes jenom potvrdilo. West Bromwich totiž už nemá moc o co hrát, takže se kompletně vykašlal na bránění standardek, dvakrát z nich inkasoval a směrem dopředu se prosazoval maximálně po individuální ose. Vlci si tak odehráli celkem pohodový první poločas, jehož průběh jim de facto zajistil klíčové tři body. Celé to začalo hned v 15. minutě, kdy si nejprve Carson poradil s O’ Harovým přímým kopem, aby pak jeho spoluhráči vyhořeli při bránění rohového kopu. Guedioura si mohl nikým nehlídaný zpracovat centr na hruď, a přestože nakonec sám nezakončil, Fletcherovo navázání bylo bezchybné - 1:0. Přestože góly tohoto Skota obvykle Wolves štěstí nepřináší a oni dokonce strhli na svou stranu ani ne polovinu zápasů, v nichž se jako první ujali vedení, nadále to bylo celé o mužstvu z kraje Midlands.

Poměrně brzy, v 28. minutě, se navíc domácím povedlo svůj náskok zdvojnásobit. Tentokrát si Fletcher s Guediourou role prohodili, takže prvně jmenovaný zpoza zadní tyče sklepával míč na osu hřiště a tam se prosadil znovu nestrážený Alžířan. To však nebylo všechno, z rohu pak ještě mohl udeřit i Elokobi s Fletcherem, takže do kupy Baggies utvářeli dojem, že rohy, ty je dnes opravdu nezajímají. Sami přitom zahrozili až ke konci poločasu, kdy se šikovně protáhl do koncovky Odemwingie a Wolves tenkrát zachránil i nepatrný Hennesseyho dotyk konečky prstů.

Proto mohla 47. minuta přinést definitivu. Stav 3:0, který dopustil neskutečnou hrubkou Meité, už totiž vypadal natolik rozhodně, že se Throstles zkrátka nemohli vzpamatovat a vrátit do zápasu. Třetí darovaný gól byl tedy tentokrát prací Meitého, když někdejší zadák Boltonu nedokázal zastavit dalekonosnou přízemní přihrávku na Fletchera, který pak tváří v tvář Carsonovi nezaváhal. Baggies nicméně alespoň snížili, neboť Thomas v pokutovém území správně předvídal skluz Guedioury a třebaže se skácel dřív, než došlo ke kontaktu, Odemwingie následně mohl z penalty skórovat v pátém po sobě jdoucím utkání.

To hosty nakonec přeci jen nakoplo. Brzy se Hennessey musel vytasit se zákrokem střetnutí, když centr z pravé strany našel v dobré palebné pozici Coxe, a pak jej zachránilo břevno poté, co Tchoyi výtečně načasoval krátkou kolmici pro Thomase, jenž se s míčem sice dostal do složitého úhlu, ale přesto ještě dokázal zdatně zakončit. Stejně tak měl skórovat i Tchoyi, kterého po odvráceném rohu opomenuli při bránění všichni domácí a jeho klesající hlavička jen těsně minula vzdálenější šibenici. Samotný závěr utkání už potom ovládali spíše Vlci, takže se nakonec o tři body bezprostředně bát nemuseli.

Góly: 89. Jermain Defoe - 76. Charlie Adam (pen.)

Bídná forma Spurs pokračuje i nadále. Proti Blackpoolu fanoušci věřili, že jejich oblíbenci po dlouhé době uhrají domácí vítězství, jenže nakonec odcházeli ze stadiónu opět zklamáni. Londýňané totiž se štěstím vybojovali pouze remízu 1:1.

Tottenham potřeboval nutně tři body, a proto do utkání vstoupil aktivně. Už po sedmi minutách se mohl nečekaně prosadit stoper Michael Dawson, který se vydal na útočný výlet, avšak vybojoval jen rohový kop. O několik minut později pálil nebezpečně útočník Jermain Defoe, gólman Gilks ovšem tentokrát zasahovat nemusel, jelikož včasným blokem se vyznamenal obránce Evatt. Hostující zadák měl plné ruce práce i při následném útoku Spurs, kdy naopak zabránil ve skórování van der Vaartovi.

Poté se konečně osmělil také Blackpool a hned z toho byly zajímavé příležitosti. Ve 24. minutě se musel vyznamenat gólman Gomes, který byl přinucen zasahovat proti Adamově střele z voleje. Už o pár sekund později zahrozil Kornilenko, při zakončení hlavou mu ovšem chyběla přesnost. Před přestávkou se ocitli blízko gólu ještě Rose a Adam, ale ani jeden z nich neuspěl.

Brzy po změně stran se mohlo skóre měnit na obou stranách. Nejprve se Gomes zaskvěl proti dalšímu pokusu aktivního Adama, hned z protiútoku naopak zaútočil Tottenham. Lennon vyslal do šance van der Vaarta, ten ovšem postrádal potřebnou rychlost, nechal se dostihnout obránci a nakonec zakončil nepřesně. Podobně si vedl krátce na to taktéž Gareth Bale, který pálil z hranice šestnáctky.

Spurs dělali vše pro to, aby dokázali vsítit vytoužený gól, jenže i přes řadu šancí nebyli schopni se prosadit. Nakonec to byl naopak Blackpool, který mířil do černého. Hosté dostali výhodu pokutového kopu a do statistik se přesnou střelou zapsal záložník Charlie Adam. V samotném závěru se nakonec povedlo Tottenhamu alespoň vyrovnat. Nádhernou dalekonosnou ranou se prosadil útočník Defoe.

Góly: 78. Thomas Hitzlsperger - 12. Jason Roberts

West Ham úplně nezvládl klíčový souboj s Blackburnem. Hammers pouze remizovali 1:1 a zůstávají na samém chvostu tabulky. Na gól Robertse navíc odpovídal až v závěru Hitzlsperger. Dvě kola před koncem tak West Ham ztrácí na záchranu tři body.

Domácí manažer Avram Grant před zápasem vytyčil, že ve zbývajících třech duelech musí jeho svěřenci získat sedm bodů, aby se zachránili. To po dnešku znamená, že dva další zápasy musejí Hammers vyhrát. Příští týden hrají s dalším sestupem ohroženým mužstvem, Wiganem, a tam se rozhodne.

Ačkoliv ani Rovers ještě nemají jistotu záchrany, jsou oproti West Hamu v poměrně pohodlné pozici. Ta se pro domácí ještě zhoršila, když do zápasu nemohl zasáhnout Scott Parker a Matthew Upson, dva klíčoví borci.

Ještě větší smutek pak zahalil Upton Park ve 12. minutě, kdy z protiútoku otevřel skóre po Jonesově centru Jason Roberts a poslal Blackburn do vedení. Hammers byli jako opaření a ačkoliv věděli, že si nesmí dovolit prohrát, dokázali pořádnou odpověď zrealizovat až před koncem prvního poločasu. Hlavičky Baa a Spectora ovšem nemohly Robinsona překonat, ani následná rána Searse.

Do druhé půle už domácí vlétli, jakoby si konečně uvědomili, že hrají o přežití. Spector svou střelu mezi tři tyče nevměstnal, dělovka z kopačky Thomase Hitzlspergera skončila na rukavicích Robinsona. Po souboji se Sambou se zase dožadoval penalty Carlton Cole, ale u hlavního arbitra neuspěl a na druhé straně musel proti N'Zonzimu zasahovat Green.

Důkaz, že West Ham zoufale touží po vyrovnání, dokumentovalo nasazení útočníků Keana a Piquionneho, aniž by byl stažen jiný ofenzivní hráč. Ačkoliv měli domácí na hřišti rázem početné komando útočníků, na větší šanci to nebylo. Frustrované fanoušky nakonec až dvanáct minut před koncem rozjásal parádní ranou Hitzlsperger.

Vyrovnávací branka vlila domácím novou krev do žil a málem ještě Hammers zvládli zápas otočit. Největší příležitost ovšem promarnil Robbie Keane, a tak se musí West Ham spokojit s bodem.

Góly: 36. Shola Ameobi (pen.), 43. Steven Taylor - 45. Lee Bowyer

Přestože Magpies už prakticky o nic nešlo, celkem sebevědomě si neváhali dokráčet pro teoretickou potvrzenku záchrany prvoligové příslušnosti. Výhra 2:1 nad oslabeným Birminghamem totiž Newcastlu dává stoprocentní jistotu setrvání v nejvyšší soutěži. Opačný efekt má však na situaci Brum, kteří budou s napětím očekávat hlavně výsledek večerního klání Blackpoolu s Tottenhamem.

I z vrtulníku viditelné převahy si v první půli úvodní části užíval Newcastle. Zhruba 65% času měly Straky míč ve své moci. Jenže přesto se první třetina duelu dá popsat jako "neživotná". Oba týmy se jen tak z povinnosti oťukávali, Barton pouze z notné dálky při zemi trošku vylekal Fostera, který takto zasahoval, ačkoliv zřejmě nemusel. Až po 30 minutách začaly Magpies důrazněji tlačit na zalezlého soka a hned se jim to oplatilo. Závar po Bartonově rohovém kopu, během něhož byl těsně odmítnut Ameobi a poté hned i Coloccini, totiž přinesl ještě jednu dorážku argentinského beka, kterou už z brankové čáry uklízel Ridgewell za evidentní pomoci horní končetiny. Zákonitě tedy musel předčasně pod sprchy a Ameobi posléze při své levé ruce překonal Fostera ze značky pokutového kopu. Tím se Newcastlu dostalo kýženého uvolnění.

Jonás okamžitě ve 40. minutě využil volného prostoru k nepřesné střele, aby si záhy Taylor doskočil pro další centr od rohového praporku a uklidil míč k zadní tyči - mimo reálný dosah Bena Fostera. Takto se Brum dostali do opravdu svízelné pozice, záchranu totiž jistou ani zdaleka nemají. Ještě do poločasu ovšem hosté z ničeho nic udeřili a vrátili se do zápasu. Výrazně jim k tomu dopomohlo Colocciniho podcenění dlouhého balonu, díky němuž se k němu protlačil Beausejour, na jehož práci skvěle navázal Lee Bowyer.

Také druhý poločas přinesl zajímavou podívanou, kterou odstartoval Bowyer svým šokujícím zjevením za obranou soupeře. K pořádné střele se však přesto nepropracoval, čímž přeci jen předurčil vývoj druhého dějství. Hodně se totiž pálilo. Jakmile Newcastle začal kontrolovat utkání, byl tu například Gutierréz v dobré pozici či hlavičkující Nolan, ovšem ani jeden z nich svou příležitost nezužitkoval a jenom si vylámal zuby na pozorném Fosterovi. Ještě více k nevíře pak byla skutečnost, že Ameobi v 76. minutě nedokázal dorazit Rangerovu ránu do sítě. Sice před ním stála hromada těl, přesto bylo nasnadě balon za čáru propašovat. To se tedy nakonec málem povedlo Brum, když Krul rozpačitě vytěsnil míč pouze k nohám Larssona, jenž trestuhodně přestřelil.

Góly: 66. Sylvain Distin, 72. Leon Osman - 28. Yaya Touré

Manchester City se ještě bude klepat. Ztrátou vedení na Goodison Parku poslal Tottenhamu, potažmo liverpoolským Reds zřetelnou zprávu, že boj o Ligu mistrů ještě nemají vzdávat. Pokud totiž Spurs zvládnou dohrávku, na ManCity tři zápasy před koncem budou ztrácet pouhé čtyři body.

Hodně bídný výkon podal v první půli Everton, který už před zápasem musel tušit, že se ze sedmé příčky těžko hne. Stejně tak se dal snadno odhadovat i styl herního projevu Toffees, které nastoupily se třemi defenzivně laděnými středními záložníky - Rodwellem, Heitingou a Nevillem. Potom to ani Arteta nemohl vytrhnout, takže jsme v úvodním dějství přihlíželi fotbalové kráse pouze v podání ManCity, jestli vůbec. Karamelky se do šance protlačily všehovšudy jednou, když nepřesně hlavičkoval Rodwell. To hosté byli alespoň občas k neuhlídání. Prim hrál zejména David Silva, který si hned v deváté minutě citlivě stáhl ze vzduchu vysoký míč, jemně s ním zamanévroval a pak o chlup minul vzdálenější tyčku. Aby se však španělský šikula přičinil o první gól utkání, někoho k sobě ještě přeci jen potřeboval - a vybral si Yayu Tourého. Poté, co Silvovo sklepnutí Vieira nasměroval akorát nad bránu, dovolil Distin někdejšímu záložníkovi Valencie přebrat balon na hraně šestnáctky, předat ho rychlejšímu Tourému a ten už s přehledem prostřelil Howarda.

O přestávce to tedy s ManCity vypadalo nadějně, aby tomu tak ovšem bylo i nadále, nesměly by si oba týmy své role záhy prohodit. Totiž ačkoliv hosté dobře odstartovali, nakonec si nechali vstřelit dva góly a odjíždějí z Goodison Parku s prázdnou. K ničemu tedy nebyl Tourého sólový únik na Howarda, který americký brankář vyřešil včasným vyběhnutím, ani Džekova slušná hlavička, jež minula pravou tyč o pár centimetrů. Everton byl totiž daleko efektivnější. Zprvu sice Harta spíše trefoval, ale i tak se mohl pořád opřít o svou sílu ve vzduchu. Po Artetově standardce v 66. minutě hlavičkoval Distin a Hartův rozpačitý zákrok u pravé tyče nestačil, o pět minut později to byl zase Osman, kdo si dokonale naskočil pro Nevilleův centr a tentokrát nedal mladému golmanovi pražádnou šanci.

V závěrečné čtvrthodině už hrály hlavní roli jen dvě nevyzpytatelné teče, jinak se žádný tlak Citizens nedostavil. Pomoci jim naproti tomu ještě musel Hart, když úžasně zareagoval na sražený pokus Beckforda, a pak se Baines obětavě vrhl do dráhy Milnerova projektilu, aby ho se štěstím odvrátil mimo tři tyče.

Góly: 17. Ashley Young - 10. Charles N'Zogbia

Veledůležitý bod urvali Latics na půdě Aston Villy. S ohledem na večerní duel, v němž bude Blackpool papírovým outsiderem, by po dnešku mohl být Wigan hodně blízko záchrany. Přinejmenším by ji patrně měl mít ve vlastních rukou. S Villans se definitivně musí počítat i do dalšího ročníku Premier League.

Poněkud překvapivý začátek pojalo za svůj toto střetnutí na Villa Parku. N’Zogbia si totiž hned v desáté minutě skvěle naběhl na Mosesův chytrý pas a zvnitřku pokutového území neměl problém překonat Brada Friedela. To se skutečně jevilo jako učiněná senzace, ovšem tak se dělo zhruba šest minut. Po tomto intervalu totiž Ashley Young zase jednou skóroval ze standardní situace - tentokrát provedl bezchybnou exekuci přímého kopu a stanovil tak konečné skóre utkání.

Jeho další průběh už postrádal výraznější stranu, jako by se hrálo bez favorita, zcela vyrovnaně. Šance na jedné straně byla proto zpravidla střídána tou na druhé. Po krásném průniku N’Zogbii, který sám Francouz zakončil nepřesnou ranou, proto následoval dravý vstup birminghamských do druhého dějství a šance Lukea Younga, Downinga či Benta. Posledně jmenovaný měl vůbec v 81. minutě výbornou možnost rozhodnout o vítězi zápasu, Caldwellova podklouznutí ovšem využil pouze ke střele, kterou brilantně zlikvidoval Al-Habsi. Na opačném konci hřiště chvíli předtím mohl slavit Rodallega, jeho rána nicméně mířila těsně vedle.

Góly: 87. Ivan Klasnić - 45. Boudewijn Zenden, 90. Zat Knight (vl.)

Motivace Boltonu rozloučit se s letošním ročníkem v elitní desítce je evidentně až příliš slabá. Coyleovi svěřenci se už zřejmě vidí na dovolených, a proto doma senzačně podlehli i zraněními decimovaným Black Cats. Ty tak s konečnou platností zůstávají v Premier League a ještě se pokusí porvat o umístění v top10.

I se Sturridgem v sestavě to dlouho vypadalo na další střelecké trápení, které vyústí ve třetí po sobě jdoucí nulu na kontě soupeře. Tak se nakonec nestalo, základní neduhy z posledních utkání si nicméně Trotters přenesli i do tohoto duelu. Celé klání totiž provázela téměř kompletní absence kreativity, hra obou celků nebyla vůbec plynulá a šlo hlavně o to, čí snaha se ve finále lépe promítne na ukazatel skóre. Bolton se tak zas a znovu neprezentoval svým obvyklým letošním dojmem. A to pochopitelně Sunderlandu, který se zoufale potřeboval chytnout, vyhovovalo. Právě Mackems proto začali jako první hrozit, když nikým nehlídaný Bardsley hlavičkoval mimo. Bolton však prozatím zvládal odpovídat - skrze neúnavného Sturridge. Ten se vrátil po pauze způsobené zraněním kotníku a hned pálil ostošest. Prvně nicméně do Mensahova těla, podruhé jeho ránu odklonil na břevno Bardsley a také do třetice talentovaného útočníka odmítl pohotový blok protivníka, tentokrát z dílny Ferdinanda, jenž mu neumožnil dorazit do sítě Taylorův pokus.

Sunderland se tedy v první půli spíše statečně bránil než cokoliv jiného a za svou houževnatost byl také ještě do přestávky odměněn. Jeden z brejků zužitkoval těsně před klíčovým hvizdem Bolo Zenden, který ve finále protančil kolem Jaaskelainena a zakončoval do prázdné klece. To Black Cats zdravě nakoplo, takže po chvíli oddechu umně navázal znovu Zenden a jeho parťák Sessegnon. S dobrými obrannými zákroky se ovšem vytasili Jaaskelainen s Elmanderem. A to byl víceméně konec sunderlandského útočení - jestliže v těchto chvílích, těsně po přestávce, Mackems působili sebejistě, brzy se jevili být pod palcem Boltonu.

Výraznou roli i nadále hrál Daniel Sturridge, proti němuž se s heroickým blokem opět vytasil Bardsley a Lee pak z dorážky nepochopitelně přepálil. Hned po svém vystřídání navíc nepochodil ani Rodri, kterého vychytal Mignolet. Počkat si tedy musel na dalšího žolíka Ivana Klasniče, jenž střídal zároveň s ním a v 87. minutě odklonil Morenův centr do sítě. Tím konečně prolomil dlouhé čekání Wanderers na vstřelenou branku, ne však na nějaké bodové ohodnocení. Také nyní - potřetí v řadě - totiž nakonec Bolton prohrál vinou Sessegnonovy kolmice, Muntariho dobrého náběhu i zakončení a Knightovy marné snahy odvrátit hrozící nebezpečí.