Anglická Premier League - preview 36. kola

Jelikož američtí vlastníci stále ještě nepotvrdili, že Kenny Dalglish povede Liverpool i v nadcházející sezoně, lze se domnívat, že čekají na to, jak pod ním Reds dopadnou v lize a především zdali se dostanou do Evropské ligy. Proto bude mít tato dohrávka s Fulhamem, jemuž už o nic nejde, přeci jen o zvláštní náboj postaráno.

Kenny Dalglish si údajně prozatím cestu za pevným jmenováním své osoby do funkce manažera Liverpoolu nekomplikuje na poli sportovním, nýbrž spíš vyjednávacím. Na samotných kolbištích to jeho ovečkám skutečně šlape. Od Dalglishova převzetí červeného kormidla posbírala v lize více bodů akorát Chelsea (35 ku 30 liverpoolským) a Reds teď na přemožitele čekají čtyřikrát v řadě, přičemž za tu dobu hladce skalpovali ManCity, Newcastle a Birmingham (3:0, 3:0 a 5:0). Ovšem živoucí legenda slovutné fotbalové značky zatím u Henryho s Wernerem naráží v otázce přestupů, kde touží po rozhodujícím slovu, které mu Američané zatím ne a ne přisoudit. Pokud ovšem Dalglish dotáhne svou evropskou misi až do konce, a že to je celkem pravděpodobné, bude jeho odchod takřka nemyslitelný. Vždyť ztrátu na pátou příčku stáhl na pouhý bod, příští týden může Tottenham sám tváří v tvář sestřelit, a pokud by ke všemu v FA Cupu triumfovalo ManCity, stačil by Liverpoolu ke vstupence do EL i ten šestý flek.

Starosti Fulhamu jsou oproti těm liverpoolským na pohled vyloženě nicotné. Momentálně desátý celek tabulky může usilovat snad jen o uhájení místa v elitní desítce. Jedna větší motivace by tu však přesto byla - hrát co možná nejčistěji. Cottagers by se totiž klidně ještě mohli skrz statistiky fair play protlačit do Evropské ligy, tak jako předloni. Přesto se nejeví reálně předpověď, že by kvůli tomu Fulham obzvlášť doma zápasy vypouštěl. Vždyť tu v sedmi posledních zápasech šestkrát slavil vítězství, přičemž jeho defenzíva byla překonána pouze Blackburnem. To je vskutku výborná bilance, kterou si teď Hughesova parta těžko bude chtít pokazit.

Kenny Dalglish ujistil před zápasem veřejnost, že na marodku nikdo nepřibyl, takže patrně nebude nucen zasahovat do úspěšné sestavy. Jamie Carragher by proto měl zkompletovat kolekci startů za Liverpool, kterou teď chvíli (nebo napořád) bude charakterizovat Satanovo číslo 666. Tím se osamostatní na druhé příčce mezi historicky nejvytíženějšími hráči Reds.

To v Londýně tak veselí být nemůžou. Duff se totiž podrobil operaci Achillovky a sezona pro něj s definitivní platností skončila. Léčit se bude zhruba měsíc a půl. Naopak nejlepšího střelce týmu Clinta Dempseyho už netahá podkolenní šlacha a stoper Hangeland se vrací po nemoci.

Wolverhamton se sice nyní nachází v pásmu sestupu, i přesto ale vypadá záchrana v jeho případě stále velmi reálně. Pro splnění tohoto cíle by ale každopádně měli Wolves hned na úvod porazit West Brom.

Letošní sezóna sice Wolverhamptonu od začátku příliš nevychází, rozhodně ale není vyloučeno, že si prvoligový status udrží i pro nadcházející ročník. Na sedmnáctou příčku zaručující záchranu totiž aktuálně ztrácí pouze bod.

Do karet mu navíc hraje také poměrně příznivý los. Po zápase s West Bromem čekají na Wolves další dva hratelní soupeři - nejprve zavítají na půdu trápícího se Sunderlandu, v samotném závěru naopak před vlastními fanoušky přivítají Blackburn.

"I kdybychom nevyhráli, tak víme, že tento zápase o všem určitě nerozhodne. Každopádně výhra by nás ohromně nastartovala," prohlásil domácí trenér McCarthy. Ten bude jistojistě postrádat Zubara a Edwardse. K nim se však na tribuně možná přidá ještě také někdo z trojice Kightly, Ebanks-Blake a Doyle, u nichž je start prozatím nejistý.

V táboře West Bromu už sestupové starosti řešit nemusí, a tak si závěr ročníku dozajista plně užijí. Aktuálně se pohybují na výborné jedenácté pozici, bez větších potíží se ale mohou dostat dokonce do horní poloviny tabulky. Při jejich současné formě by to navíc neměl být nepřekonatelný problém.

West Bromu se v poslední době proti Wolverhamtonu vcelku dařilo. V minulých pěti vzájemných duelech ani jednou neprohrál, hned třikrát bral přitom plný počet bodů. Pro tentokrát se ale musí obejít bez výpomoci zraněného Dorranse a suspendovaného Scharnera. Jen u těch dvou borců to ale nemusí skončit, jelikož řada dalších hráčů hlásí drobné zdravotní problémy, a tak se teprve uvidí, zda budou nakonec schopni hrát.

Arsenal si před týdnem vychutnal výhru nad Manchesterem United a po řadě nepříliš přesvědčivých výkonů konečně potěšil své fanoušky. Také v tomto kole hodlá jít za vítězstvím, zvlášť když na něj čeká oblíbený soupeř v podobě Stoke.

Na duely s Potters se většinou svěřenci trenéra Wengera těší. Vždyť v posledních čtyřech vzájemných zápasech pokaždé brali plný počet bodů a i pro tentokrát jsou pochopitelně považováni za jasného favorita.

Rozhodně to ale nebudou mít jednoduché, jelikož Stoke už několikrát dokázalo překvapit a před vlastními fanoušky bývá povětšinou velmi silné. Na svém stadiónu dosud vybojovalo rovných 31 bodů z celkových 43. Není tedy divu, že před nadcházejícím zápasem rozhodně netrpí hráči Stoke nějakou poraženeckou náladou.

Velkým problémem ale může být pro trenéra Tonyho Pulise poměrně rozsáhlá marodka. Zranění na trávník nepustí Matthewa Etheringtona, Ricarda Fullera, Mamady Sidibeho a Dannyho Higginbothama. K tomu všemu zatím není jisté, zda bude moci hrát Andy Wilkinson.

Podobné problémy s absentujícími hráči má však také Arsenal. Ten je na tom možná dokonce ještě hůř. Postrádat totiž bude Cesca Fabregase, Samira Nasriho, Lukasze Fabianskiho, Aboua Diabyho a Vita Mannoneho. Chybět ale možná budou také Gael Clichy a Johan Djourou. Pozitivní zprávou pro všechny fanoušky a kouče Wengera je alespoň návrat stopera Thomase Vermaelena po dlouhém zranění.

Každopádně poslední ligové výsledky Arsenalu rozhodně nebyly příliš úspěšné. Vždyť v minulých osmi duelech vytěžili Gunners pouhých jedenáct bodů, což pochopitelně není na jejich poměry nijak závratné číslo.

Všechny hráče špatná forma mrzí o to více, že nebýt řady zbytečných ztrát, mohli nyní směle bojovat o titul. Aktuálně totiž na vedoucí Manchester United ztrácí už pouhých šest bodů. Na druhou stranu mohou hrát poměrně ve velkém klidu, jelikož před čtvrtými Citizens si stále udržují pohodlný pětibodový náskok.

Nejsledovanější zápas sezony, to bude duel Manchesteru United s Chelsea bez debat. Vždyť tři kola před koncem si na sebe brousí zuby dva poslední kandidáti mistrovského titulu, které od sebe v tabulce dělí nicotné tři body. Ty se budou na Old Trafford pokoušet umazat Londýňané.

Pokud United vyhrají, už není o čem pochybovat. Pokud duel zvládne Chelsea, díky příznivějšímu skóre Red Devils přeskočí, takže bude tak mít svůj osud ve vlastních rukou. A pokud se snad oba sokové rozejdou smírně, můžeme se těšit minimálně na ještě jedno napínavé kolo, co se boje o titul týče. Taková je teď realita všedních anglických dnů. Abychom ale mohli odhadovat průběh či výsledek zápasu (pakliže to tedy jde), je třeba znát více souvislostí. Třeba že ManUtd je čerstvým a suverénním finalistou Ligy mistrů, který však zároveň naposledy klopýtl s Arsenalem a zpřetrhal tak svou pětizápasovou šňůru bez porážky. Nebo že Chelsea teprve nedávno, v březnu, Red Devils spolu s jejími městskými rivaly udolala a položila tak základy svého vlastního vzkříšení. Jestliže tedy Blues před prvním měřením sil s MU ztráceli na svého protivníka propastných 15 bodů, díky osmi vítězstvím z posledních devíti kol takové manko pořádně ztenčili a dokonce se dá říct, že právě oni jsou teď v příznivější výchozí pozici.

Jenže nic není tak jednoduché, jak se zdá. Především tu stále je skvělá bilance ManUtd na domácím stadionu, která nás před tímto soubojem bude logicky zajímat spíše než jeho mizivá venkovní forma. Proto vězte, že letos ještě žádný ze soupeřů nedokázal vstřelit na Old Trafford gól v prvním poločase, a pokud United zvládnou i obě zbývající domácí střetnutí v tomto ročníku, vyrovnají rekord patřící zrovna Chelsea ze sezony 2005/06, která tenkrát doma posbírala krásných 55 bodů. Letos na tom Blues nejsou ani zdaleka tak dobře (44 bodů), ale slušnou a stálou výkonnost si naproti tomu udržují venku i doma - v obou rozdělených tabulkách by okupovala druhou příčku se čtyřbodovým, respektive pětibodovým mankem na prvního. Povedené je hlavně jejich skóre reflektující všechna klání na cizích hřištích. To totiž schraňuje druhou nejlepší ofenzívu na cestách a vůbec nejlepší obranu, kterou se mimochodem Chelsea pyšní i všeobecně.

Sir Alex Ferguson si mohl v odvetě semifinále Ligy mistrů dovolit takový luxus, že šetřil mnohé opory v čele s Rooneym a Vidičem, takže oba celky půjdou do rozhodující bitvy zhruba ve stejné kondici. Kromě dvou zmíněných borců se totiž do sestavy zřejmě vrátí i Ferdinand s Giggsem a dlouhé virové onemocnění už nestěžuje život Darrenu Fletcherovi. Menší zdravotní potíže určitě neohrozí ani Evrův start.

Úplně, ale úplně čistý "marodný" rejstřík má londýnská Chelsea. Dokonce ani žádného hříšníka v jejích řadách neregistrujeme. Ancelottiho tak čekají alespoň jedno (ne)příjemné dilema - zda dát k sobě opět Drogbu s Torresem nebo je rozdělit Anelkou či rozjetým Kalouem.

Výkop nezpochybnitelného šlágru 36. kola je naplánován na 17:10 středoevropského času a v Británii ho bude vysílat například první kanál stanice Sky Sports. U nás pochopitelně nebude zahálet DigiSport. Na co vás ale v posledním odstavci chci především upozornit, je osoba hlavního sudího. Tím totiž nebude nikdo jiný než kontroverzní, ale nadmíru uznávaný Howard Webb. Ten je dlouhodobě kritizován za údajné nadržování United (ve třech z minulých čtyř utkání je neváhal obdarovat penaltou), kterému také na Old Trafford přinesl vítězství již sedmkrát v řadě.

Zatímco spolumajitel WHU David Gold se už pomalu připravuje na sešup o patro níž a odliv nejlepších hráčů, bude se Parker a spol. stále ještě bít za prvoligovou příslušnost. A to v utkání, které lze bez nadsázky označit za existenční, a to z hlediska obou stran. Po něm totiž klidně můžeme Blackburn z bojů o záchranu škrtnout, ale zároveň si Rovers mohou zadělat také na pořádné patálie.

Situace Hammers momentálně vážně není dobrá. Leč Blackpool čekají dva velmi těžcí soupeři, oni na ně stále ztrácejí tři body, přičemž i jen bodovat v poslední době vůbec nedokážou. Prohráli už totiž pětkrát v řadě, nevyhráli šestkrát. Osud ve svých rukou nicméně na rozdíl od slovenských hokejistů stále ještě aspoň z části mají - po Blackburnu je totiž čeká 18. Wigan. Kladiváři, kteří v nedávných časech obvykle inkasují přinejmenším dvě branky, se tak dvakrát po sobě potkají se svými přímými konkurenty v boji o setrvání v nejvyšší soutěži. Také Rovers totiž nemají nic jistého. I kdyby se na ně nakonec WHU nemělo dotáhnout, jejich náskok na prvního sestupujícího nyní činí pouhé tři body. Také Rovers přitom tápou - ještě minulý pátek živili předlouhou šňůru bez vítězství, až konečně udolali odevzdaný Bolton. Jejich mizérie na venkovních hřištích tím nicméně na své "suverenitě" neztratila. Stále platí, že Blackburn na cizích hřištích nejčastěji inkasuje a ze sedmi posledních výjezdů přivezl na Ewood Park všehovšudy bod.

Pod trvající neschopnost Hammers byť jen částečně bodovat je určitě podepsána i třízápasová absence kapitána Scotta Parkera, který se teď nejspíš k týmu připojí za každou cenu. Poranění nohy by přitom zároveň mohlo vyřadit ze hry jiného klíčového borce, Matta Upsona. Také jeho kondice bude posuzována těsně před výkopem.

Rovněž Steve Kean bude se sestavováním zahajovací jedenáctky čekat do posledního okamžiku. Existuje totiž slušná naděje, že se dají včas do pořádku Hoilett (hamstring), Dunn (lýtko) i Salgado (koleno). Sám manažer prohlásil, že očekává dostupnost minimálně dvou jmen z této trojice.

Už teď je jasné, že i po tomto kole bude Birmingham přinejmenším teoreticky namočen do pracných záchranářských bojů. Z těch šesti adeptů je však jeho výchozí pozice zdaleka nejvýhodnější. Zatímco Blackburn se bude prát s WHU, které později vyzve Wigan, on se teď utká s o nic nehrajícím Newcastlem.

Pro Brum je to jistě skvělá příležitost ukázkově zakončit tento památný týden, během něhož byla klubu oficiálně přidělena licence nutná pro účast v příštím ročníku Evropské ligy. Tam se, jak známo, Blues podívají na základě svého triumfu v Carling Cupu. Nicméně i tak mají k nespoutané radosti v klubovém centru daleko. Mužstvo stále dluží 27 milionů liber, takže by se rádo umístilo co nejvýše (a že ještě klidně může finišovat na desáté příčce), aby vyinkasovalo co nejtučnější odměny za ligové umístění. Pro to ale bude třeba letošní květen, do kterého tým vkročil remízou s Wolves, zvládnout na jedničku podtrženou, což zahrnuje i výhru nad Newcastlem. Ten nahání první výhru v pěti zápasech a už posledně bylo znát, že jej nežene kupředu žádná zvláštní motivace. Dlouhodobě se navíc Straky potýkají s domácí bodovou dietou, přestože tu zpravidla často skórují. Birmingham je ovšem výměnou za to tragický venku (od finále CC tu pětkrát po sobě naplno nebodoval), takže si oba celky mohou docela dobře potykat.

Do konce sezony si už nezahraje mladý stoper Mike Williamson, jenž si při tréninku zlomil ruku. Nový směr by však čerstvě mohla nabrat kauza Hatema Ben Arfy, který je dle všeho po zlomenině nohy pomalu schopen začít hrát.

Až závěrečné ligové kolo, v němž už dle papírových předpokladů Brum nebudou muset nic řešit, se bude opět týkat Craiga Gardnera. Nejlepší střelec Blues si totiž v trestu zůstane právě ty dva zápasy. V tom samém úseku ročníku by se mimochodem po delší době mohl vrátit i Nikola Žigič.

Sedmý Everton se střetne s favorizovaným Manchesterem City. Liverpoolský celek nabral solidní formu, byť v minulém kole jenom remizoval na Wiganu, a tu bude chtít v souboji se Citizens potvrdit. Hosté si zase chtějí definitivně zajistit účast v předkole Ligy mistrů.

Everton dokázal zdánlivě ztracenou sezonu zdramatizovat a díky zlepšeným výkonům se dostal až na sedmou pozici. Minulá dvě kola se sice nevyvedla úplně ideálně, ovšem za porážku s vedoucím Manchesterem United 0:1 nebo remízu 1:1 na Wiganu se nemusejí domácí vůbec stydět. Svěřenci manažera Davida Moyese se teď představí doma v Goodison Parku, kde vyzvou jiný manchesterský klub - City. Evertonu se proti tomuto soupeři daří, vždyť v této sezoně dokonce dokázal v Manchesteru vyhrát 2:1. Manciniho hoši ale potřebují body a případné zaváhání by ještě mohlo zdramatizovat boj o čtvrté místo.

Citizens totiž mají Ligu mistrů na dosah a pokud se nestane zázrak, s velkou pravděpodobností si jí na podzim zahrají, tedy alespoň 4. předkolo. Svěřenci italského trenéra Roberta Manciniho dokázali zvítězit třikrát po sobě, a jelikož Tottenham zaváhal, stal se jeho odstup sedmibodovým

Roberto Mancini musí oželet absenci Jeroma Boatenga a Micaha Rochardse, mimo hru je stále i Carlos Tevez. Evertonu budou chybět Louis Saha a Marouane Fellaini.

V souboji Aston Villy s hostujícím Wiganem půjde o hodně. Hosté pod vedením manažera Roberta Martineze potřebují body jako sůl, neboť tři kola před koncem stále okupují sestupovou pozici. Na druhou stranu Villians jsou sice třináctí, avšak jestli prohrají, budou se muset i oni strachovat o bytí v nejvyšší soutěži.

Aston Villa by už měla nejraději tuto sezonu za sebou. Týmu slavného trenéra Gerarda Houlliera se prostě nedaří a asi dařit ani nebude. Když už to vypadalo na slibný rozjezd, přišla v minulém kole porážka od WBA a další komplikace. Villians sice mají šestibodový náskok před sestupovými pozicemi, ale pokud nyní s Wiganem prohrají, znovu se onomu sestupu přiblíží. Nicméně Aston Villa bude v domácím prostředí favoritem a neměla by tento zápas ztratit.

To Wigan už hraje prakticky o všechno. I porážka ve Villa Parku by sice ještě nerozhodla, ovšem dvě kola před koncem už by byla situace více než kritická. Pochopitelně záleží i na ostatních výsledcích, neboť v boji o záchranu je namočen jak Birmingham, tak i Sunderland, Blackburn, Blackpool, Wolverhampton a konečně West Ham United.

Latics v minulém kole jenom remizovali doma s Evertonem 1:1 a to je může hodně mrzet, neboť ještě čtvrthodiny před koncem vedli zásluhou branky N’Zogbii.

Domácí už mohou počítat s útočníkem Emilem Heskeym, ten vynechal minulý zápas pro zranění kolene. Naopak fit ještě není záložník Jean Makoun. Hostům budou chybět Charles N'Zogbia a Mohamed Diame. Utkání ve Villa Parku bude řídit sudí Mike Jones.

Tady už, zdá se, o nic moc nepůjde. Sunderland sice ještě teoreticky může spadnout, ve skutečnosti už však jeho šestibodový odstup celky z úplného spodku tabulky vnímají jako nepřekonatelnou vzdálenost. Boltonu naproti tomu může jít tak akorát o uhájení fleku uvnitř elitní desítky, koncovku sezony ovšem zatím dost fláká.

Steve Bruce si možná ještě pamatuje na své první představení na lavičce Sunderlandu - soupeřem mu tehdy byl Gary Megson z Boltonu, který také posléze v souboji padl. Pokud by si teď tedy Bruce a jeho svěřenci dokonale rozpomněli na tuto premiéru, definitivně by se zachránili. Ulevil by si tak i samotný manažer, který má za sebou další turbulentní ročník, během něhož mu nejspíš i párkrát hrozil vyhazov. Přestože tedy Black Cats v posledních 11 kolech naplno bodovaly pouze jednou, nevypadá to s nimi až tak zle. To samé lze říct i o Boltonu, který víceméně vypustil dvě poslední klání a i přesto by mu místo v top10 uniknout nemělo. Tam se přitom posledně umístil roku 2007. Momentálně má oproti duu Stoke-WBA k dobru alespoň tři body, které by teď určitě rád opět vytěžil. Vždyť to není tak dávno, co Coyleova skvadra zaskočila Arsenal a roznesla West Ham.

Že by už konečně? Trotters se patrně modlí za příznivý zdravotní stav Daniela Sturridge, který jim scházel v obou minulých střetnutích, v nichž Bolton ani jednou neskóroval. Umoudřit se tedy možná stihne nejen jeho kotník, ale i Steinssonovo koleno. Nepravděpodobně se ovšem jeví start Marka Daviese.

Sunderlandská krize se veskrze prohlubuje přímo úměrně s bobtnající marodkou. Na tu nově přibyl Turner s Cattermolem, takže nyní Bruce nemá k dispozici nejen všechny tři elitní útočníky (Welbeck, Gyan, Campbell), ale i čtyři opory defenzívy. Stále totiž nejsou v pořádku ani Gordon s Bramblem a to ještě chybí občasný levý bek Richardson.

Tottenham už může na vybojování místa zaručující Ligu mistrů více méně zapomenout, a tak se alespoň pokusí skončit na páté příčce. Pro splnění tohoto cíle ale bude potřebovat v závěru sezóny pravidelně bodovat. Proti Blackpoolu jde tedy pochopitelně za vítězstvím.

Závěr sezóny Spurs vůbec nevychází. V posledních zápasech své fanoušky skutečně vůbec nepotěšili, jelikož na vítězství čekají už téměř měsíc. Jejich propad tabulkou byl proto pochopitelným vyústěním.

Především na domácí půdě se Tottenhamu naprosto přestalo dařit. Nedávno daroval bod například West Bromu, předtím naopak nebyl schopný porazit ani West Ham. Fanoušci tak mají trochu obavy, co jejich oblíbenci předvedou proti Blackpoolu. Londýňané jsou totiž opět jednoznačným favoritem, který by měl bez větších potíží potvrdit svou roli.

Jenže na White Hart Lane počítají zraněné skutečně ve velkém. Mimo hru je totiž hned šest hráčů. Z různých zdravotních důvodů nemůže hrát Jonathan Woodgate, Ledley King, Benoit Assou-Ekotto, Tom Huddlestone, Alan Hutton a Wilson Palacios. K tomu všemu ještě hrozí, že nenastoupí ani Vedran Čorluka, jehož start je zatím nejistý.

V Blackpoolu si moc dobře uvědomují, že jejich nynější soupeř ani náhodou nenastoupí ve svém nejsilnějším složení a této výhody budou chtít využít ve svůj prospěch. Jenže ani svěřenci trenéra Hollowaye v posledních týdnech nikterak nezářili, a tak to budou mít neskutečně těžké.

V letošní sezóně doplácí Blackpool především na děravou obranou. Na svém kontě má již sedmdesát inkasovaných branek, což je suverénně nejvíce ze všech účastníků Premier League.

Právě na tomto nedostatku se tedy určitě snažili v Blackpoolu nejvíce zapracovat a věří, že z hlavního města Anglie si odvezou bodový výsledek. V prvním letošním vzájemném zápase dokázali vyhrát v poměru 3:1. V současnosti navíc postrádají pouze Bashama a Carneyho.