Anglická Premier League - souhrn 2. kola

Góly: 13. Gareth Barry, 52. Carlos Tévez, 68. Carlos Tévez (pen.)

Kdo dnes čekal v Manchesteru velkou bitvu mezi Citizens a Liverpoolem, musel být zklamán. Domácí fotbalisté si totiž z těžkého soupeře nic nedělali, snadno mu nasázeli tři branky a poslali ho domů s prázdnou.

Citizens na soupeře vyrukovali již s Jamesem Milnerem v sestavě, který v útoku podporoval společně s Adamem Johnsonem Teveze a svěřenci Roberta Manciniho bylo první půlku lepším týmem. V osmé minutě to na tribunách Eastlands jen zahučelo, když se do míče opřel Adam Johnson, ale jeho levačka jen těsně minula branku.

Ve 12. minutě vymyslel mladý křídelník skvělou přihrávku na Milnera, jenž zavzpomínal s Barrym na společné roky v Aston Villa a poslal mu do vápna proti noze přesnou přihrávku a Barry již neměl se zakončením problém. Pepe Reina se mohl jen otočit a sledovat, jak míč míří do sítě.

Od Liverpoolu to bylo směrem dopředu hodně jalové. Torresovi se vůbec nedařilo, ani N'Gog nijak zvlášť nezářil a Kuyt vypadal, jako by byl myšlenkami v Interu. A když už jsme u toho, do zápasu nenaskočil Javier Mascherano, což ještě více rozvíří spekulace o jeho odchodu.

Po dvaceti minutách se napřáhl Gareth Barry, ale prostor mezi třemi tyčemi netrefil. U míče byl při útočných akcích domácích soustavně vidět zejména Adam Johnson, který motal Daniela Aggera, ale své akce nedokázal zakončit podle představ. Pět minut před koncem dostal míč v hloubi vápna Tevez, obhodil obránce, ale svou střelu trefil dalšího. Poslední akci poločasu si připsali Reds, ale došlo jen k tomu, že Torres vyslal Gerrarda a ten z 20 metrů mířil vedle. Nicméně to zvedlo z lavičky Roye Hodgsona, který burcoval své ovečky k dalším takovým akcím.

Jenže pokud v nich chtěl Liverpool pokračovat i ve druhé půli, byl hodně rychle zastaven druhou brankou ve vlastní síti. Na rohový kop nejvýše vyskočil Richards a míč směrující do branky ještě tečoval Tevez a bezmocný Reina opět jen smutně kroutil hlavou.

Gerrard se za chvíli na druhé straně snažil o odpověď, ale tečovaná rána skončila nad břevnem. V další akci už byl Gerrard gólu podstatně blíže, nakonec ale Harta zachránila tyč a Kuyt na dorážku nedosáhl. Veškeré naděje Reds pak v 66. minutě definitivně zmrazil Škrtel, jenž fauloval Adama Johnsona a kopala se penalta. Tu suverénně proměnil Carlos Tevez a poslal Manchester už do tříbrankového vedení.

Dvacet minut před koncem byl poprvé výrazněji viděn Torres, když udělal ve vápně otočku a nebezpečně pálil. Pak se ale ve prospěch Babela musel poroučet ze hřiště. Ani nizozemský forvard ale s hrou svého týmu příliš mnoho udělat nedokázal a Citizens si jednoduše pohlídali relativně hladké vítězství.

Góly: 57. Simon Davies, 90. Brede Hangeland - 11. Paul Scholes, 84. Brede Hangeland (vl.)

Thriller na Craven Cottage nakonec přinesl po bodu oběma kohoutům. Nejen strhující závěr udělal z dnešního utkání patrně nejvyrovnanější duel dosavadního průběhu letošního ročníku Premier League. Smutným hrdinou zápasu se stal střídající Nani, jehož ne zcela špatně kopnutou penaltu lapil Stockdale a hned vzápětí Hangeland vyrovnal na konečných 2:2.

Že Craven Cottage patří Fulhamu? Na začátku jeho dnešního souboje s MU se spíš zdálo, že jsou na něm doma hosté, neboť se tak minimálně chovali. Manchester přesně předváděl důvody, proč všichni Premier League sledujeme. Žádné zdržovačky, rychlé kombinace na jeden dotyk, raz dva, efektivita nade vše. Zároveň šlo ale pochopitelně i o nesmírně pohledný fotbal, který Red Devils produkovali. V desáté minutě jedna taková akce předcházela akrobatickému voleji Berbatova, proti němuž se ještě vyznamenal Stockdale. Bulharský forvard si ale vše vynahradil později, kdy se po rohu podílel na 150. gólu Paula Scholese v ligovém fotbalu. Nevzrostlý zrzek dostal od Berbatova naraženo akorát tak, jak to má rád, a ukázkovou bombou trefil přesně prostor u levé tyče domácí svatyně.

Vůči Fulhamu ovšem zároveň nemohu prohlásit, že by se nějak předčasně vzdával. Davies hned nadějně pálil nad břevno a pak Fulham na chvilku pomalu ani nepustil věhlasného soupeře k balonu. To však byly stejně jen takové záblesky, podobně tak nepřesná hlavička Zamory z 24. minuty. Zato veškeré kombinace United vypadaly obdivuhodně přirozeně a hlavně, jakmile to hosté skutečně rozfofrovali, pro Cottagers bylo zle nedobře. Málem je potopila chyba Hughese, po které Fletcher s Hernandezem okamžitě přemístili mičudu k Berbatovovi a ten ji napálil vstříc jistému Stockdaleovi.

Ani Fulhamu nedělalo tolik problémů ukazovat naplno svůj potenciál. Jednu geniální narážečku od Zamory nedokázal ani nadvakrát proměnit v gól Etuhu. Nejprve ho Van der Sar vychytal při zemi u své pravé tyče, posléze i vsedě jenom tak mimochodem vyrazil nad břevno rovněž Etuhovu hlavičkovanou dorážku. Bylo skutečně sympatické, že se Fulham nesesypal a nadále chtěl a uměl hrát fotbal. Postupem času se mu dokonce povedlo eliminovat ofenzivní sílu Red Devils, kteří jako by se "šetřili". Dempsey mezitím z dálky vypálil nad, což byla v rozmezí několika minut jediná střela na jakoukoliv bránu a také poslední v první půli.

Druhé dějství nemělo zapotřebí měnit nastavený rytmus. Nadále se hrálo zejména pro diváky a pro góly. Třebaže větší šance scházely, bylo vidno, že po vítězství baží obě strany a Fulham se mu zase o něco přiblížil v 56. minutě. Tehdy Duff u pravé postranní čáry obehrál Evru, kolmicí našel Zamoru a jeho zpětný pas skrze zasahujícího Van der Sara vyloženě procedil do sítě Simon Davies. Fulhamu narostla křídla - jen o pár chvil později byl v pokutovém území stažen za dres Dembele a snad jen sudí Walton byl proti odpískání penalty. Pokračování pak obstaral ještě Murphy, jehož kroucenou ránu zkrotil Van der Sar. Na druhé straně pro změnu hlavou po rohu hned dvakrát minul Vidič.

Těžko říct, kdo ke konci více toužil po třech bodech, nicméně ten hlad byl na obou stranách patrný. Jedna nepozornost stačila a mohlo být rozhodnuto. To se málem přihodilo MU, když Evans za sebou neuhlídal Murphyho a jeho šikovné sklepnutí jen o chlup minulo vzdálenější tyčku. A tak nakonec udeřilo na opačném konci. Před pěkným centrem z rohového kopu nestačil uskočit Hangeland a míč se tak od jeho kolene nešťastně odrazil přesně mezi bránícího Stockdalea a hráče strážícího pravou tyčku. Na Fulham se to rázem začalo sypat. Duff nešikovně při snaze osvobodit svůj tým zasáhl balon rukou a MU mělo jedinečnou příležitost potvrdit vedení. Jenže střídající Nani, přestože penaltu nekopl úplně špatně, narazil na skvěle chytajícího Stockdalea, jenž správně tipnul stranu.

A stejně jako brzy odpoledne Villu, také Manchester neproměněná penalta brzy začala řádně pálit. Jen po chvíli, již v poslední minutě, se totiž při rohu pověsil do vzduchu Hangeland a přesnou hlavičkou odčinil svůj smolný zásah zpřed pár okamžiků. Van der Sar sice opět převedl slušný reflex a výrazně si sáhl, přesto míč mimo prostor tří tyčí vytěsnit nedokázal. Celé nastavení pak probíhalo v duchu zběsilého nahoru-dolů, přesto jsme se již výraznějšího ohrožení některé z branek nedočkali.

Góly: 13. Joey Barton, 32. Kevin Nolan, 33. Andrew Carroll, 67. Andrew Carroll, 87. Kevin Nolan, 90. Andrew Carroll

Arsenal 6:0 deklasoval Blackpool, Chelsea Wigan a Newcastle teď potupnou šestku nadělil Aston Ville. Nepřijde vám na tom něco divného? Ano, nováček se zařadil po bok osvědčených gigantů a dokonale ztrapnil jednoho z adeptů evropských pohárů, který si tak řádně vykompenzoval své suverénní vítězství z prvního utkání.

Kevin McDonald možná nezanedbal přípravu na zápas a z předešlého utkání Newcastlu vydedukoval, že by mohl mít problémy s rozehrávkou, tím spíš když se na něj zatlačí. Tahle taktika sice z části zabírala, ale přesto Villa kopu útoků "zadrbala" obzvlášť po pravé straně a musela si počkat až na situaci, kdy vyšel dlouhý nákop na Younga, po němž skočil Harper a anglický křídelník si na něm vymodlil penaltu. Ukázkovou příležitostí otevřít skóre však pohrdl John Carew, který se s ničím nepáral a poslal míč po vzoru Jaapa Stama ze semifinále Eura 2000 vysoko nad branku. Norského obra to očividně hodně naštvalo, když hned poté vykopl ze země pořádný drn, a ještě více ho to muselo mrzet o nějaké tři minuty později, kdy Barton napřáhl zpoza šestnáctky a jeho plavající rána se kořistí Friedela opravdu stát nemohla.

Nejvýraznější odpovědí birminghamských mohl být náběh a sólový únik Younga z 25. minuty, který však přísně utnul čárový. Proto se Villa musela spokojit s Downingovým pokusem napodobit Bartona, tento však zahučel podél bližší tyče do reklamního barelu. Kdežto Straky působily, že jsou při chuti, a jak to potom vypadá, Villans rozhodně nemohli kvitovat. Nejprve po půl hodině hry přetáhl centr za zadní tyč Enrique, tam ho pro Nolana do druhé vlny sklepl Carroll a jeho kapitán již nadvakrát zvládl hlavou protlačit míč za brankovou čáru. Záhy ovšem neuplynuly ani tři minuty a St. James Park vypukl v radost podruhé. Tentokrát při odklízení centru do vápna selhal Dunne, jenom tak popostrčil balon ke Carrollovi a ten už pohotově napálil gumovou kouli do sítě.

A koncert Newcastle nemusel končit. Kevin Nolan zanedlouho táhl míč po pravé straně s několikametrovým náskokem na posledního obránce. Jelikož se ale jeho parťák Smith po minimálním kontaktu se soupeřem skácel k zemi, musel pokračovat sám, zaseknout a levačkou prověřit Friedela. Tím skončil první poločas, a tím také začal ten druhý. Tedy ne přesně touto šancí, ale suverénním výkonem NUFC na jedné straně a utrápeným projevem Villy na straně druhé. Z Magpies chvílemi opravdu čišelo sebevědomí na všechny světové strany. Obzvlášť to šlo odečíst z toho, že se Villa hrozně dlouho nemohla dostat do šance. Proto byl i Newcastle mírně, ale opravdu mírně nebezpečnější. Ve dvou slušných pozicích se kolem 60. minuty objevil Routledge. Jednou ale zpracovával míč, který se měl střílet z první, podruhé zakončil svůj brejk jen do Friedela.

Spravedlnost tak musel vzít do svých rukou bomber Carroll, jenž domácí publikum opět rozjásal v 67. minutě. Tehdy si počíhal na Bartonův oblouček a utěšeným volejem zvýšil na exhibičních 4:0. I tak ale Straky nebyly spokojeny. Okamžitě si na soupeři vynutily závar v pokutovém území a Carroll jen taktak, že neprostřelil několikačlennou hráz na brankové čáře. Vynahradil si to později, když za pohodového dohrávání z ničeho nic Newcastle chytil druhý, možná spíš třetí dech a soupeře sestřelil ještě dalšími dvěma góly, aby vyrovnal výkony Chelsea a Arsenalu. Nejprve Nolan zblízka doklepl míč do sítě poté, co zabojoval Ameobi a on se pak prosadil v nepřehledné skrumáži. Úplně v nastavení, jako poslední akce, pak přišla lukrativní Xiscova přihrávka Carrollovi, který si u tváří v tvář Friedelovi věděl rady a završil tak svůj první hattrick v Premier League.

Góly: 34. Florent Malouda, 48. Nicolas Anelka, 52. Nicolas Anelka, 78. Salomon Kalou, 90. Salomon Kalou, 90. Yossi Benayoun

Chelsea to dokázala znovu, do nového ligové ročníku skutečně vstoupila ve velkém stylu. Po zostuzení WBA si šest gólů nachystala i na zápas s Wiganem, který byl sice první půli o chlup lepší, ale pak už soupeři absolutně nestíhal. Skóre Blues 12:0 po dvou zápasech hovoří za vše. Kdo je jako první zastaví?

Když Chelsea nastupovala na DW Stadium, čekala se podobná jízda jako v prvním kole proti WBA. Jenže co se nestalo, Latics byli první půli jasně aktivnějším a lepším týmem. Na druhou stranu, Chelsea opět vytěžila z naprostého minima maximum a do šaten šla s jednogólovým vedením.

Ale hezky popořadě. I když ono vlastně není v první půli moc co popisovat. Wigan byl sice směrem dopředu aktivnější a Chelsea se absolutně nemohla dostat do tempa, ale co to bylo domácím platné, když se ve 34. minutě Blues ujali s ohledem na průběh duelu nečekaného vedení. Ashley Cole pláchl po levé straně, prostrčil míč na Lamparda. Jeho střelu sice ještě Kirkland vyrazil, ale pouze k dobíhajícímu Maloudovi, jenž do odkryté klece lehce zakončil.

Wigan šel do kabin notně zklamán, o to hořčejší příchuť měl úvod druhé půle. Domácí borci se ještě nestihli ani rozkoukat a po třech minutách Kirkland opět lovil míč ze sítě. Vynikající pas poslal na Anelku přes půlku hřiště Mikel a francouzský útočník zkušeně obstřelil gólmana Latics. Na hodinách na DW Stadium uběhly jen čtyři minuty a Anelka se radoval podruhé. Malouda poslal míč na Drogbu, který ještě vrátil na Anelku a ten v jednoduché pozici zvýšil na 3:0. A bylo hotovo, o vítězi od té chvíle nebylo sporu.

V 62. minutě mohl vykřesat alespoň malou naději pro Wigan Boselli, ale jeho gól nebyl správně uznán pro ofsajdové postavení. Boselli měl další příležitost vzápětí, ale hlavičku poslal do Čechovy náruče. To byly ale ojedinělé šance domácích, protože hru kontrolovali hráči v černém.

To se potvrdilo i v 78. minutě, po ní už totiž na světelné tabuli svítilo pro Wigan hrozivé skóre 4:0, stejné jako naposledy s Blackpoolem. Didier Drogba překvapil většinu přihlížejících, když zcela nesobecky přihrál ještě lépe postavenému Kalouovi, který zakončoval prakticky do prázdné branky. A jak ze začátku vypadalo utkání pro Wigan celkem přijatelně, rychle se změnilo v další noční můru.

V závěrečných minutách už Chelsea snadno kontrolovala hru a to asi ještě netušila, co přijde v nastaveném čase. Nejprve se po výborném centru Drogby prosadil hlavičkou Salomon Kalou a upravil na 5:0. Wigan už doufal v závěrečný hvizd sudího Deana, ale to odmítl Yossi Benayoun, který se chtěl svést se střeleckou formou týmu a v poslední minutě si připsal první gól v "modrém" dresu.

Po dalším drtivém vítězství se tak Blues mohli radovat z dalšího zisku tří bodů a návratu do čela ligové tabulky. Po dnešku také můžeme konstatovat, že Wigan se stává jedním z vážných adeptů na sestup.

Góly: 79. Mark Noble (pen.) - 48. Matthew Upson (vl.), 68. Johan Elmander, 84. Johan Elmander

Třebaže prakticky po celý zápas tahali za kratší konec pomyslného provazu, nakonec dle výsledku vítězí poměrně přesvědčivě. Takový je osud Trotters, kteří dnes udíleli lekce z efektivity. V první půli je dvakrát zachraňoval Jaaskelainen, z toho jednou při penaltě, pak i zvonila tyčka. V druhé půli potom dvěma góly zazářil Elmander.

Hned ve třetí minutě sice Elmander ve slušné šanci minul, jenže to bylo na dlouhou dobu od Boltonu opravdu vše. Po delší odmlce totiž Coleovi musel ve střele zabránit skvělý zákrok Holdena a Dyerova střela se mezi tři tyče nevešla jen těsně. Ještě hůře bylo Boltonu, když se ve vlastním vápně opřel Steinsson o Colea a pískala se penalta. Při její exekuci ale nejspíš bylo zle i Coleovi, jenž svůj pokus přímo daroval Jaaskelainenovi a jenom tak potvrdil, že ve West Hamu stále není vše v pořádku. Tentýž fotbalista mohl pověry odehnat jenom po dvou minutách, při zemi byl ale Jaaskelainen v cukuletu a likvidoval. Do poločasu si domácí diváci mohli "gól" zařvat ještě jednou, kdyby finský brankář včas nezareagoval na Parkerovu přihrávku a neodklonil Dyerův pokus alespoň do tyče.

Druhé dějství už bylo o něčem úplně jiném. Pouhé dvě minuty z něj stačily Wanderers k úvodní trefě utkání. Pod tu se výrazně podepsal Kevin Davies, jehož míč si hlavou do vlastní klece srazil Upson. Tím Trotters nepatrně nastartoval, a když se neujal Reidův volej, zaúřadoval poprvé švédský forvard. Jako král se Elmander v 68. minutě vznesl do vzduchu, aby odhlavičkoval do sítě Leeho precizní centr z bleskového protiútoku. Tato druhá rána zase načas probrala dokonale šokovaný West Ham. Za něj nejprve trestuhodně minul Piquionne, aby záhy Noble nepustil Colea k další penaltě a ukázal mu, jak se má kopat. Všechno to ale Hammers bylo docela dobře k ničemu, neboť šest minut před koncem opět způsobil chaos ve vápně soupeře Davies a Elmander volný míč bez problémů nasměroval za brankovou čáru.

Góly: 25. Ricardo Fuller - 19. Gareth Bale, 30. Gareth Bale

Tottenham si sice veze z Britannia Stadium díky skvělému představení Garetha Balea tři body, ale zápas měl skončit remízou, kterou by si domácí Stoke zasloužil. Vždyť mu v závěru sudí upřeli regulérní branku.

Po prvním poločase to však vypadalo trochu jinak, hru totiž ovládali Spurs, ačkoliv hráli pouze na jediného útočníka. Jediným zdravým byl Peter Crouch, ale Tottenhamu to fungovalo a různé variace v záloze kombinované s dlouhými pasy dělaly Stoke starosti.

První gól byl ale hodně šťastný. Běžela 19. minuta a Aaron Lennon našel skvělým lobem za obranou naběhnutého Balea. Jeho střelu sice vyrazil Sorensen, ale Crouchovu hlavičku odkopl Shawcross přímo do Balea a od něj se míč odrazil do sítě. Potters ale rychle odpověděli, za šest minut srovnával po rohovém kopu zblízka Fuller.

Jenže ani tenhle stav dlouho nevydržel. Na scéně se znovu objevil Gareth Bale a ve velkém stylu poslal hosty zpět do vedení. Další parádní Lennonův pas vzal z voleje a úžasnou střelou do vzdálenějšího růžku branky zavěsil.

Pak přišla druhá půle a obraz hry se trochu změnil. Tempo začali diktovat Potters, ale dopláceli na špatnou koncovku. Gomes se musel pořádně snažit, aby vyrazil tečovanou dalekonosnou střelu Tuncaye. Turecký záložník se následně ocitl v další šanci, ze šesti metrů ale hlavičkou branku netrefil.

Ani Shawcross branku netrefil, Fullera zneškodnil Gomes a Etheringtonův pokus zablokoval Jenas. A Spurs nakonec mohli děkovat rozhodčím, že nedovolil Stoke vyrovnat. Collinsovu hlavičku vyrážel Gomes, ale míč opět směrem do branky poslal Walters a Crouch se snažil na brankové čáře míč odkopnout, ale už byl prokazatelně za ní. Jenže to sudí nepostřehl, a tak Potters podlehli Tottenhamu 1:2.

Góly: 81. Peter Odemwingie

To je posila jako hrom! Peter Odemwingie pouze 24 hodin po dotažení svého přestupu z Lokomotivu Moskva rozhodl o vítězství West Bromwiche nad poddajným Sunderlandem. Ten jako by si na The Hawthorns přijel jen tak odpočinout, snahu vyrážet směrem kupředu prakticky nevyvíjel.

Úplně zpočátku bylo ještě na nigerijském forvardovi znát, že na něm nedávný přílet z Moskvy nějaké následky zanechal. Velmi brzy totiž zahodil vynikající příležitost ke skórování, když svůj sólový únik zakončil jen slabě kolem pravé Mignoletovy tyčky. Sunderland naproti tomu za celý poločas zvládl odpovědět pouze dvěma přímými kopy - na útočnou vozbu čítající jména jako Bent nebo Malbranque poněkud slabá vizitka. Kdežto na opačném konci hřiště pálil mimo Morrison, aby záhy odcentroval na nepřesný hlavičkový pokus Brunta. Krátce před pauzou pak měla přijít hotová bomba. Dominující WBA si totiž pro diváky připravilo jednu fotbalovou lahůdku a jen břevno tehdy stálo v cestě zaslouženému gólu. Čech přesprintoval obranu a Brunt, dnes rozdílový hráč, vystřihl ukázkové nůžky.

Druhá půle začala v podobném duchu, jako končila ta první. Mignolet totiž okamžitě musel zasahovat proti Bruntově hlavičce. Pak ale po hodině hry Bruce konečně vystřídal a Sunderland mírně ožil. Jenže Carson byl v pohotovosti, a tak vyrazil nad břevno Richardsonovu dalekonosnou ránu a poradil si i s hlavičkovým pokusem Onuohy. Po těchto dvou záblescích opět Black Cats upadly do stavu jakéhosi nezájmu o výsledek a tvrdě za to pykali. Devět minut před koncem si Odemwingie doběhl pro Morrisonův přesný kolmý pas a uklidil ho do sítě. Těsně před koncem ještě Brunt opět orazítkoval břevno, přičemž by si za dnešní výkon zasloužil gól patrně více než kdokoliv jiný.

Góly: 43. Tim Cahill - 74. Sylvan Ebanks-Blake

Everton v Goodison Parku poměrně dlouho vedl, ale zaslouženou remízu nakonec Wolves vystřelil Sylvan Ebanks-Blake. Toffees se tak nepodařilo zcela napravit předchozí prohru a po dvou kolech mají na kontě jediný bod.

Everton dominoval první půli, za což byl následně odměněn Cahillovou vedoucí brankou. Jenže ve druhé části Wolves přidali plyn a dokráčeli k zasloužené remíze.

V prvním dějství ukázkově fungovala záložní řada domácích. Křídelníci Steven Pienaar a Dinijar Biljaletdinov skvěle plnili své úkoly a ve středu hřiště vše dirigovali Arteta s Cahillem. Těžko se ale domácím borcům prosazovalo, když Wanderers prakticky všechny síly vrhl do defenzívy a do útoků se v prvním poločase vydával jen sporadicky.

Před úvodní brankou měli dobré příležitosti Biljaletdinov a Heitinga, ale ani jeden z nich neuspěl, a tak vše musel vzít na sebe Tim Cahill. Ve 43. minutě zavěsil po centru Artety.

Ve druhém poločase tak hostům nezbývalo nic jiného než hru trochu otevřít a snažit se vyrovnat. Změna herního stylu byla vidět hned od úvodu a míč se začal stále častěji pohybovat před domácí šestnáctkou. Veškerá snaha se Wolverhamptonu vrátila čtvrthodiny před koncem. Guedioura vletěl do vápna, přihrál Doylovi stojícímu napravo a ten poslal přesný pas na Ebanks-Blakea, pro kterého nebylo těžké zakončit.

Everton se sice nechtěl s dělbou bodů spokojit, ale ani závěrečné střídání Leona Osmana a Marouane Fellainiho kýženou branku nepřinesly. Šanci měl akorát první střídající Saha, který přišel za matného Beckforda, ale hlavička mu přistála na horní síti branky.

Góly: 12. Theo Walcott, 32. Andrej Aršavin (pen.), 39. Theo Walcott, 49. Abou Diaby, 58. Theo Walcott, 83. Marouane Chamakh

Arsenal srazil vyskakujícímu si nováčkovi hřebínek. Po šoku v úvodním kole, který Blackpool připravil Wiganu a celé Anglii, teď naopak dostal "nařezáno" on sám. Celou šestigólovou demolici Tangerines z režisérského křesla řídil Rosický, zatímco vrchním katem byl pro změnu "hattrick hero" Theo Walcott.

Arsenal se dlouho rozehříval. Stále ještě působil nerozehraně a jeho ofenzivní činnost často srážely nepřesnosti. Poté, co ale publikum trošku poděsil Vaughan svou střelou zpoza vápna, správně se naštvalo trio Chamakh-Aršavin-Rosický, de facto na jeden dotyk "vyťukali" neorganizovanou obranu soupeře a Walcottovi pak už stačilo jen zachovat chladnou hlavu a s přehledem otevřít skóre. Na druhou stranu Tangerines taky nebyly zcela bezzubé. Hned v 15. minutě si Almunia neokřikl Clichyho, ten zaváhal a dravý Taylor-Fletcher na zadní tyči hlavou jen těsně minul. Všeobecně ale pochopitelně platilo, že Gunners nejraději dávali najevo, že to oni jsou tu pánem. Brzy tedy aktivní Walcott rozdal dvě "gólové" přihrávky. Nejprve jeho přetažený centr trefil Aršavin do protipohybu Gilkse, jenž se překonal, posléze domácí křídelník chytře vysunul Chamakha, jehož procítěná rána divže nelízala pravou tyč Gilksovy svatyně.

Bohužel pro Tangerines, situace se postupem času nezlepšovala, nýbrž se dramaticky horšila. Další domácí ťukes stál u zrodu nepovedené koncovky Walcotta v jasné pozici. Podobnou situaci pak chybně řešil tentýž hráč a další míč za obranu pro změnu vyústil v penaltu a červenou kartu pro Evatta. Chytře to udělal Chamakh, jenž se před soupeřova stopera šikovně natlačil, a tomu nezbylo nic jiného, než ho skosit k zemi (k prvnímu kontaktu však došlo před pokutovým územím!). Nicméně možnost zahrát pokutový kop si pro sebe uzurpoval Aršavin a balon napálil k levé tyči doslova předpisově. Tak se stalo krátce po konci první třetiny utkání - Blackpool čekalo ještě 60 minut očekávaného hororu.

Brankářská dvojka Blackpoolu se zapotila hned ve 36. minutě, kdy Walcott předvedl další slalom a vybídl ke skórování Chamakha. Ten se ale ocitl již tak blízko Gilkse, že ho obstřelit nedokázal. Jízda na kolotoči každopádně zvesela pokračovala. Walcott si nic nedělal ani se situací, kdy byl zády k brance a vzorně zacílil do Gilksova protipohybu. Golman Blackpoolu, než odešel na zasloužený odpočinek do šatny, pak ještě bravurně zlikvidoval Chamakhův pokus směřovaný na přední tyč.

Ani ta pauzu však Tangerines nijak zvlášť neprospěla. Hned ve 49. minutě rozdal další parádní pas Rosický a Sagna pak pod sebou ideálně našel skórujícího Diabyho. Další skoro až učebnicová akce Arsenalu. Nejlepší hráč utkání původem z české fotbalové školy pak poslednímu střelci připravil ještě jednu menší možnost, se kterou Diaby nenaložil tak dobře jako minule se Sagnovou nabídkou. Proto se raději převlékl do role asistenta a okamžitě pobídl Walcotta k završení hattricku. Ten nepohrdl a ze středu hřiště zacílil přesně i slabší levačkou. Jednomu z hrdinů zápasu naopak mohl přesnou mušku jen závidět Marouane Chamakh, který vzápětí selhal ve stoprocentní šanci. Aršavinův delikátní pas i ze dvou metrů nedokázal sklopit do sítě.

Úplný závěr, posledních dvacet minut, už se neslo v ryze exhibičním stylu. Hráči Arsenalu už hráli bez starostí, hodně nalehko. Přesto ještě jeden zářez přidali - po rohu střídajícího Van Persieho se konečně prosadil vrchní palič Chamakh. Poté už jen zajímavě pálil Sagna s Fabregasem, o ohrožení Gilkse se dokonce pokoušel i Clichy. To opravdu o lecčems vypovídá. A v nastavení se až do vápna prošel Wilshere, tam mu ovšem vůbec nesedla rána pravačkou a nakonec to vypadalo, jak kdyby Gilksovi spíš přihrával.

Góly: 57. Craig Gardner, 71. Craig Gardner - 54. Steven Nzonzi

Blackburn sice vedl po brance N'Zonziho v Birminghamu 1:0, ale bez bodu nechtěl odejít Craig Gardner a dvěma přesnými trefami nakonec zajistil pro Brums hned plný bodový zisk.

Úvodní pětačtyřicetiminutovka nabídla fanouškům naprosto vyrovnaný fotbal, který odpovídal loňskému umístění obou mužstev. Birmingham i Blackburn získal loni 11 výher a 13 remíz, skončily shodně ve středu tabulky s 50 body. Kvůli lepšímu skóre skončili výše Brums. Diváky na St. Andrews tak z letargie vyrušil až Scott Dann, jehož hlavičku zblízka skvěle vytáhl Paul Robinson.

Pořádně se ale začalo hrát až po poločase. Nejprve skvěle zakročil proti centru Gardnera Michel Salgado, jenž nebral ohled na svůj věk a akrobaticky míč odvrátil. Poté ve vápně fauloval Sambu Žigič a Blackburnu se naskytla skvělá možnost na otevření skóre. Jenže Foster Pedersenovu penaltu výtečně vytáhl na břevno a ven z branky.

Birmingham to ale trochu překvapivě neprobralo, a tak o v 54. minutě mohl otevřít skóre po rohovém kopu N'Zonzi. Až pak začali Brums reagovat a na vyrovnávací branku dlouho nečekali. Už za tři mnuty si totiž Gardner naběhl na McFaddenův pas a na zadní tyči srovnal. Šanci měli poté opět Rovers, Kalinič po Pedersenově standardce trefil tyč. A v 71. minutě mohl Blackburn jen smutně sledovat, jak si Birmingham skrze druhou branku Gardnera kráčí pro tři body.