Anglická Premier League - preview 2. kola

Největší tahák druhého kola si pro nás anglická Premier League schovala až na pondělní večer, kdy se na Eastlands střetne movitý Manchester City s "novým" Liverpoolem. Obě mužstva by letos ráda skončila minimálně mezi první čtyřkou a půjdou za vítězstvím.

Začněme rekapitulací prvního kola. V něm se oba celky střetly se severolondýnským soupeřem. Zatímco Citizens remizovali na Tottenhamu, Liverpool doma v závěru přišel o tři body s Arsenalem a rovněž remizoval. A o tom, že načaly oba týmy sezónu takřka identicky, napovídá i výsledek z předkola Evropské ligy. City porazili 1:0 venku Temešvár, Liverpool doma stejným výsledkem porazil Trabzonspor.

Jediný gól Citizens v evropském duelu vstřelila nová posila Mario Balotelli, který, zdá se, rychle zapadl a mohl by být platným členem týmu. Útočné trio Tevez, Silva, Wright-Phillips, které nastoupilo na White Hart Lane, totiž nijak zvlášť nepřesvědčilo.

Balotelli si však v zápase s Temešvárem poranil koleno a nebylo jisté, zda pondělní dohrávku stihne. Vše ale nasvědčuje tomu, že zranění překoná a bude Robertu Mancinimu k dispozici. Na soupisce už je také další nová posila James Milner. Zranění do hry nepustí defenzivní Boatenga s Kolarovem.

První ligový duel měl pro oba týmy ještě jednu věc společnou - gólmany a jejich podíl na výsledku. Zatímco Joe Hart předvedl v brance Citizens úžasný výkon a prakticky jen díky němu si Manchester odvezl bod, Pepe Reina byl smolařem dne, když si v poslední minutě hodil odražený míč do vlastní sítě.

To vše už je ale zapomenuto, v pondělí se začíná nanovo, s čistým štítem. U řeky Mersey doufají, že od první minuty nastoupí i Javier Mascherano, který vynechal duel Evropské ligy. Hodně nejistý je však start Daniela Aggera. Jistojistě pak nenastoupí Joe Cole, jenž si odpyká první zápas z třízápasového trestu.

Zápas od 21:00 našeho času bude řídit sudí Phil Dowd a pokud po devadesáti minutách bude na světelné tabuli svítit skóre ve prospěch Liverpoolu, půjde o 2000. vítězství Reds v ligovém fotbalu.

Příležitost na vendetu nadešla. V neděli 24. května 2009 pár minut po půl šesté večerní vypálil nepovedeně Gareth Barry a Damien Duff srazil míč do vlastní branky. Tým, který dvakrát jen těsně nedosáhl na vrchol celé fotbalové Anglie, spadl. Bez dvou dnů se po patnácti měsících oba celky střetávají znovu v nejvyšší soutěži, bez aktérů rozhodujícího okamžiku z předminulé sezóny.

Před dvěma lety Newcastle ještě netušil, že v další sezóně už nebude moci zopakovat domácí výhru nad Villou v poměru 2:0, oba góly tehdy zařídil Obafemi Martins, současný hráč Rubinu Kazaň. Letos už tuto možnost dostává a využít už ji bude chtít jen pro navázání druholigové nedobytnosti. Na St. James‘ Parku nevyhrál ani jediný nájezdník, z třiadvaceti zápasů se pak jen pětkrát body dělily. Obstojí však tvrz nad Týnem i v Premier League?

Ze zasloužené porážky v Manchesteru, kde domácí United vyhrál rozdílem třídy, si fanoušci zas až tolik nedělají. Jejich úhlavní soupeři se budou pohybovat o poznání dále od pohárových příček, navíc pro body mají vystavený hlavně svůj svatostánek. To Aston Villa zahájila sezónu převálcováním West Hamu, ke třem gólům přidala hned čtyři tyče. Přitom Villans v posledních dvou sezónách získávali navrch především výsledky ze hřišť soupeřů.

Letos se však může vše změnit. Kevin MacDonald začal své působení v roli manažera výtečně. Od O’Neilla dává přednost především kombinační hře namísto protiútoků, body z výjezdů by tak při jeho setrvání mohly zůstat minulostí. V úvodním duelu předkola Evropské ligy remízoval se značně oslabeným kádrem ve Vídni s domácím Rapidem 1:1. Trefu si připsal Bannan, který může děkovat Albrightonovi, ten mu poslal míč před odkrytou branku. Dvacetiletý odchovanec uchvátil už v prvním kole ligy. Skóre otevřel dorážkou Albrightonova voleje Downing, těsně před poločasem nahrál Youngovi na jeho přesný centr mířící na hlavu Petrova a poslední gól pak po jeho přihrávce vstřelil Milner.

Pro mladého záložníka to navíc byl poslední gól v Aston Ville vůbec. Ještě před odjezdem hráčů k našim jižním sousedům, se totiž po vleklých debatách dotáhl jeho přestup do Manchesteru City, který vyplatil Villans bezmála dvacet milionů liber a směr Birmingham vyslal talentovaného Stephena Irelanda. Ten už pro web svého nového týmu prozradil, že mezi hráče dokonale zapadl a pevně věří, že se mu ve vínovo-modrém dresu bude dařit.

Zatímco přestupové dění mezi Aston Villou a Manchesterem City zaplňovalo snad všechny fotbalové portály, Newcastle se vyvlékl z role houfně nakupujícího nováčka. Přesto přivedl čtyři hráče a mezi nimi i osvědčená jména Dana Goslinga a Sola Campbella, oba navíc z volného trhu. Ze Španělska pak přišel bývalý mládežnický reprezentant Xisco. Na Old Trafford odehrál deset minut a nedostal tak mnoho příležitostí ukázat se ostrovskému publiku.

Newcastle na svého nedělního soupeře v posledních čtyřech zápasech vyzrál dvakrát a dvakrát se body dělily. Povzbudivá série tak dává zapomenout na duben 2005 a domácí porážku 0:3. Na té by nebylo zas tak moc zvláštního, kdyby Alan Shearer s dalšími sedmi spoluhráči na hřišti nesledovali sedm minut před koncem trapnou šarvátku mezi Dyerem a Bowyerem, po které oba účastníci zamířili do šaten.

Chris Hughton do obrany nejspíše znovu postaví letní posilu Jamese Percha a ve středové řadě se možná už naposledy s knírkem objeví Barton. Do hry naopak nepustí zraněný kotník Besta se Simpsonem, Goslinga koleno, Taylora rameno a Campbella jeho špatná kondice. Guthrie a Lovenkrands pak svá zranění úspěšně doléčují a jejich start je tak o něco pravděpodobnější.

Agbonlahor, Cuéllar a Collins měli nad svým vystoupením otazníky, poslední informace ovšem mluví vůči nim negativně. Přidají se tak k marodícímu Delphovi, Sidwellovi a nově Weimannovi. Nejistá je hra s kolenem laborujícího Carewa.

Obhájce titulu na úvod splnil očekávání a neměl žádný problém vstoupit do další sezony vítězně. To Fulham ukázal dvě tváře. Jednak Bolton pustil jen k máločemu, jednak sám zahrozil jen sporadicky. S takovou bude pro Hughesovy svěřence těžké navázat na dvě po sobě jdoucí výhry, které se dostavily po 45 letech domácí neschopnosti vyzrát na MU.

Mohlo by se zdát, že trojice zraněných Hargreaves-Ferdinand-Anderson dává Fulhamu poměrně slušné naděje alespoň na bod, jenže Sir Ferguson před týdnem ukázal, že i ze stávajícího kádru dokáže uplácat vítěznou mašinu. Jakkoliv může být první zápas moc brzy na nějaký soud, výhra 3:0 nad údajně nejsilnějším nováčkem PL zní nadmíru přesvědčivě. A neméně jistý byl i samotný výkon Red Devils. Jediným výrazným negativem mohlo být prodloužení Rooneyho impotence nejen v soutěžních zápasech, která takto trvá od března již třináct utkání a 18 hodin. Právě jeho probuzení by pak mělo být klíčem k znovuobnovení oné sympatické šňůry neporazitelnosti, kterou Fulham prolomil teprve v loňském kalendářním roce, kdy mu Manchester v ani jednom ze dvou pokusů nedokázal na Craven Cottage vstřelit branku. Přesto zvláště loni na hřištích soupeřů exceloval, dokonce platil za nejlépe bodující tým soutěže.

První představení před svými novými dvořany a hned je z toho duel s klubem, kterému zasvětil nejlepší roky své hráčské kariéry. Zároveň jde potom o soupeře, na kterého "Sparky" nemá čerstvé a zároveň dobré vzpomínky. Vždyť u kormidla ManCity odkoučoval tři takové střetnutí a v ani jednom z nich nebodoval, přičemž k tomu všemu s United loni vypadl v semifinále Carling Cupu. Hughesovou prioritou v příštím kole by mělo být eliminovat sílu Paul Scholese, dirigenta newcastleského koncertu a zároveň chlapíka, se kterým se alespoň rok míjel v kabině MU ještě za své aktivní kariéry.

Kromě zmíněných tří borců jsou Fergusonovi všichni k dispozici. Platí to tedy i o Patrici Evrovi, jehož zdravotní stav byl po kolizi s reklamním panelem hojně diskutovaný. Naproti tomu má Mark Hughes poněkud rozmanitější starosti. Doteď visí otazník nad starty Koncheského a Schwarzera. Prvně jmenovaný se pomalu otřepává po zranění kotníku, zatímco druhého už přestávají trápit bolavá záda. Na druhou stranu David Stockdale se proti Boltonu předvedl v dobrém světle, takže není důvod Australanův návrat nějak lámat přes koleno.

Totální rekonstrukce nepomohla, nic se nezměnilo. West Ham se proti Aston Ville zas a znovu předvedl v dost možná tom nejhorším možném světle. Dostal "nakládačku", ještě hrál hrubě pod svoje možnosti. Avram Grant si tak po porážce 0:3 musí napravovat reputaci a prvním soupeřem mu při téhle příležitosti bude Bolton, který před týdnem odehrál vyrovnaný zápas s Fulhamem.

Tohle v Chelsea nezažil. Aston Villa jeho Kladiváře doslova vyučila, ti působili nervózně (možná proto, že je sledovali noví majitelé i nový manažer) a zároveň nezorganizovaně, nesehraně. Těžko říct, jestli lze tohle za sedm dní změnit, nicméně posledních sedm vítězství West Hamu pokaždé pocházelo z Upton Parku. Takže kde jinde zabrat než právě tady a ještě proti ne úplně nejsilnějšímu Boltonu. Na druhou stranu Owen Coyle by mohl mít na Hammers dost dobře spadeno. Jeho první venkovní výhra ve funkci manažera Trotters se udála právě na Boleyn Ground, navíc Londýňané na tohoto soupeře nevyzráli od sezony 2006/07.

Šesté po sobě jdoucí vítězství nad Kladiváři konkrétně Wanderers stíhají. To by byla vskutku pěkná vizitka. Jenže stejně dlouho jako na ně West Ham nevyzrál, také oni čekají na úspěšný, dvoukolový start do sezony bez porážky. Sám Owen Coyle má ze vstupu do nového ročníku rozporuplné pocity. Na jedné straně je tu první čisté konto, na které loni Bolton čekal dlouhých 21 kol, na stranu druhou nemohl být spokojen se střeleckou potencí svého týmu a vůbec schopností vytvořit si adekvátní počet šancí. Obzvlášť v první půli totiž měli Trotters míč na svých kopačkách daleko větší porci času než Fulham.

Avram Grant určitě zvažuje změny a patrně dá šanci minimálně jednomu ze dvou nových útočníků, Barrery a Piquionneho. Pro oba by to byl první start od úvodní minuty ve vínovém dresu, minule oba střídali hned po přestávce. V zápasové kondici není ale jiná akvizice do útoku, Benny McCarthy, a tak trochu evergreen představuje absence Valona Behramiho, jehož na marodce doplňuje posila Hitzlsperger. To Owen Coyle se může pochlubit relativně prázdnou listinou zraněných. Na té zůstávají jen dlouhodobí lazaři O’Brien s McCannem.

Stoke se má ve druhém kole na Britannia Stadium na co těšit. Přijede totiž rozzlobený Tottenham, který si potřebuje spravit chuť po zaváhání v předkole Ligy mistrů. Zápas s Young Boys Bern mohl skončit fiaskem, ale Spurs nakonec aspoň částečně utkání zachránili.

Vždyť londýnský klub v Bernu po třiceti minutách prohrával už 3:0 a sen o Lize mistrů se pomalu začínal rozplývat. Jenže pak se podařilo Kohoutům vstřelit dva góly a s prohrou 3:2 se do domácí odvety jde o poznání lépe.

Jenže i tak to je špatný výsledek a svěřenci manažera Harryho Redknappa udělají vše pro to, aby to napravili. K dispozici ale nejspíše budou mít pouze jediného útočníka, a to Petera Crouche. Ostatní jsou zranění, Defoeho s Modričem trápí třísla, Keana zase koleno a i Pavljučenko s Dos Santosem mají zdravotní problémy.

To Stoke doufá, že bude moci nasadit novou posilu Kenwyna Jonese. Ten v prvním zápase odkulhal ze hřiště s poraněným kotníkem, ale zdá se, že bude fit. Po přestupu s Ipswiche už je k dispozici také Jon Walters. Zraněný je pouze Lawrence.

Svěřenci Tonyho Pulise budou chtít napravit prvotní ztrátu s Wolves, kteří by měli být jedním z konkurentů v tabulce. Zápas na Britannia Staidum začíná v 16 hodin našeho času.

Tak znovu. West Brom do nové sezony neodstartovalo zrovna svěže, od Chelsea dostalo lekci z nejkrutějších - prohrálo 0:6. Teď tedy jako by psalo na zbrusu nový papír, bude hostit Birmingham. Ten se loni senzačně umístil v horní polovině tabulky a také v prvním kole překvapil. Přestože prohrával 0:2, dokázal si z utkání se Sunderlandem odnést alespoň bod.

Muži z předměstí Birminghamu si mohou brát příklad z Evertonu. Ten byl rovněž na začátku loňské sezony smeten (Arsenalem v poměru 6:1) a nakonec atakoval pohárové příčky. Koneckonců i Birmingham loni na úvod ročníku coby nováček prohrál, stejně jako letos WBA s úřadujícím mistrem, a ve finále se umístil na více než uspokojivé příčce. Otázkou teď je, zda se Baggies mohou pochlubit toutéž kvalitou jako oba zmíněné týmy a zda je schopné zapomenout na svou pověst "jojo-klubu", který tu spadne do League Championship a tu se zase s velkou pompou vrací. Nicméně faktem zůstává, že za posledních 17 utkání v PL West Bromwich vyhrál sice pouhé dva, ovšem jeden proti Wiganu s Brucem, nynějším manažerem Black Cats, v čele a pak další proti Sunderlandu, jemuž čelí právě tuto sobotu. Že by osud?

Sunderland se má z čeho poučovat. Loni měl totiž ohromné problémy s porážením nováčků na jejich hřišti, dokonce všechny tři souboje prohrál! Když se poté utkal s WBA naposledy na Hawthorns, byl z toho potupný debakl 0:3. A celá tahle sága s venkovními duely není krátkodobou záležitostí. Mackems přeci jenom na cizích stanovištích vloni uhráli všehovšudy deset bodů za celou sezonu, přičemž akorát dva sestoupivší celky a West Ham byly v tomto směru ještě méně zdatné. Impulsem ke změně by mohl být Darren Bent. Na druhou stranu pokud by vyšel střelecky naprázdno, plný bodový zisk je z pohledu historie takřka utopií. Naposledy totiž SAFC bez forvardova zásahu zvítězilo téměř přesně rok dozadu, kdy oba góly proti Blackburnu zajistil Kenwyne Jones, dnes již hráč Stoku.

Vyšší autority vyřkly shovívavé "ano", tudíž nová posila WBA jménem Peter Odemwingie může v sobotu startovat. A patrně bude, neboť jiný ofenzivně laděný borec Ishmael Miller trpí s bolavým stehnem. Joe Mattock, obvykle brousící levou postranní čáru, je pro změnu na několik týdnů mimo hru s nezbedným kotníkem. Na opačném konci barikády se to pro změnu hemží karetními hříšníky. Čerstvý ban si odpykává Cattermole, o něco vousatější stop je pak nadále odpočítáván Turnerovi. Staronový stoper Mensah je na marodce s problémovou kolenní šlachou.

Everton se už určitě těší na druhé ligové kolo, v němž se konečně ukáže před vlastním publikem. Goodison Park byl totiž loni takřka nedobytnou tvrzí, jen dva týmy tu dokázali zvítězit. A po první prohře v Blackburnu chtějí Toffees proti Wolves naplno bodovat.

V Liverpoolu se hlavně obávají, aby se neopakovala loňská sezóna. Respektive je nemyslitelné, aby se něco takového stalo znovu. Vždyť Everton loni zahájil sezónu třemi prohrami ze čtyř zápasů a tím si prakticky pohřbil šanci na vyšší umístění, ačkoliv v závěru mohutně dotahoval. Letos chce opět promluvit do bojů o poháry, a proto musí bodovat od samotného začátku.

Proti Wolves mají solidní šanci, vždyť Wanderers v Goodison Parku vyhráli naposledy před 31 lety. Loni sice byli blízko, ale dvě minuty před koncem srovnal Biljaletdinov.

Wolverhampton ale bude nabuzen první letošním zápasem se Stoke, v němž svěřenci Micka McCarthyho zvítězili 2:1, což je skvělý výsledek. Hodně zapůsobili letní posily Jelle van Damme a Steven Fletcher. Klub na posilách utratil kolem 16 milionů liber, což jasně ukazuje, že se Wolves chtějí udržet mezi elitou i letos.

Proti Evertonu však možná budou postrádat Stevena Fletchera (chodidlo), Jelleho van Dammeho (kotník) a Stevena Mouyokoloa (kolenní šlacha), jejichž start je nejistý. Po zranění však v návrat doufá nejlepší loňský střelec Kevin Doyle.

Ani Everton asi nebude kompletní. David Moyes dost možná nebude moci použít svého kapitána Phila Nevilla. Mimo hru bude s kolenem Victor Anichebe.

Přestože v úvodním kole zvítězili jasně 4:0, teď jsou v pozici zřejmého outsidera a de facto nemají co ztratit. Takový je osud Blackpoolu, který před týdnem doslova šokoval anglické publikum debaklem Wiganu. Arsenal se naproti tomu doslova protrápil k remíze s Liverpoolem, k bodu mu musela pomoci až Reinova hrubice.

Už 23 let Tangerines nevyhráli mimo svůj domov takovým rozdílem jako před sedmi dny. A zrovna se jim to povedlo v Premier League, kde dosud ani jednou nestartovaly. Poté, co tedy vstoupily coby nováček do tohoto ročníku tím nejlepším možným způsobem, čeká je další výzva. Slovutný Arsenal, na který v jeho hájemství naposledy vyzrály před více než půlkou století. Ian Holloway si jistě uvědomuje, že klíčem k další senzaci bude hlavně ohromná disciplinovanost a houževnatost. Ale třeba i značná efektivita, kterou se Blackpool mohl pochlubit v úvodním klání, kdy proměnil v gól téměř polovinu svých střel. Důležitým faktorem pak také může být všeobecná pohoda, jež pochopitelně panuje v kabině podceňovaného klubu.

Také Kanonýři vědí, o co se mohou opřít. Kupříkladu o Emirates Stadium, kde dosud prohráli jen šest střetnutí a dalších sedmdesát dovedli alespoň do nějak obodovaného konce. K tomu všemu v posledních sedmi domácích zápasech hned šestkrát udržel golman Arsenalu čisté konto, což vzhledem k neustálému řešení postu brankářské jedničky můžeme brát jako překvapení. Zároveň vzhledem k historii nemusí Gunners ztrácet hlavu, ani kdyby se dlouho nemohli proti nabuzenému soupeři prosadit. Jen jedinkrát z minulých 15 pokusů totiž na vlastním stánku neskórovali v závěrečné dvacetiminutovce.

Kus za kus, tvůrce hry za jiného kreativce. Samir Nasri si zhruba měsíc poleží s problémovým kolenem, zatímco se po hrudní infekci vrací do boje kapitán mladých pušek z Londýna, Cesc Fabregas. Další navrátilec Alex Song se patrně pro toto utkání neusídlí na svém obvyklém postu. Minule vyloučeného Koscielnyho totiž pravděpodobně bude suplovat na stoperu. Rovněž se očekává, že si před týdnem o místo v základu hodně hlasitě řekl Čech Rosický.

Teprve v tomto týdnu podepsaný zadák Keinan by mohl zažít ostrý start v novém působišti. Špatnou zprávou ovšem je zranění Paula Rachubky na šest týdnů. Brankářská jednička Blackpoolu si problémy s kolenem přivodila na tréninku a zastoupit by jí měl Matthew Gilks.

Blues se skvěle vrátili do zápasu v Sunderlandu, v poslední čtvrthodince vstřelili dva góly a získali zdánlivě ztracený bod. Rovers nechali zapomenout na přestřelku ze samého závěru loňské sezóny a tentokrát jediným gólem odzbrojili Everton. Oba týmy tak mají o motivaci slibného startu do sezóny postaráno.

6. prosince 2003 deklasoval Blackburn svého sobotního soupeře 4:0. Od té doby se na St. Andrews hrálo pětkrát a všechny zápasy vyhráli domácí. Obdobně si na svém stadionu vede Blackburn, oba loňské zápasy tak skončily 2:1 ve prospěch hostitele. I tyto duely tak prodloužily neuvěřitelnou šňůru dvaadvaceti vzájemných soubojů v nejvyšší anglické lize, kdy se Rovers podařilo proti Blues skórovat. Naposledy se do prvoligové branky Birminghamu netrefili v dubu roku 1960.

Na konci loňské sezóny Blackburn skvěle zabral a s přispěním dobrého startu do letošního ročníku má nezanedbatelnou bilanci deseti ligových zápasů s jedinou porážkou. Ta navíc přišla doma, na hřišti soupeře inkasovali jediný gól během čtyř výjezdů a získali solidních osm bodů.

Blues pak odpovídají skvělou sérií patnácti domácích zápasů bez prohry. Z jejich stadionu si plný počet odvážel pouze městský rival Aston Villa a následně Bolton, od té doby zde remízovaly všechny týmy z "big four" a stejně tak i Tottenham nebo Manchester City. Obdivuhodnou sérii ovšem ruší fakt jediného vítězného zápasu v lize za posledních deset utkání.

Zvláštní příchuť bude mít zápas pro Matta Derbyshirea, který hostuje v dresu Birminghamu. V lednu 2009 totiž nadobro opustil po šesti letech Blackburn a zamířil do řeckého Olympiakosu. On sám však emoce popírá. "Pro mě je důležitější, že obléknu dres Birminghamu a budu pro něj dělat vše. Ať už proti Blackburnu nebo proti komukoliv jinému. Bude to samozřejmě podivné, protože já znám mnoho soupeřových hráčů a oni znají mě, ale musí se to hodit za hlavu a soustředit se na vítězství," řekl nový hráč Blues, který podle manažera McLeishe odehraje svůj debut právě proti Blackburnu.

V minulé sezóně dělil oba týmy pouze rozdíl ve skóre, dá se tak očekávat vyrovnaná bitva, ve které by hostům mohly pomoci standardní situace. V minulé sezóně totiž právě z nich dali 24 gólů, 59% ze všech přesných střel udělalo z Blackburnu největšího experta v této oblasti.

Zatímco domácím bude chybět kanonýr Kevin Phillips, jenž stále laboruje s poraněným stehnem, bude manažer Allardyce postrádat dvojici Dunn, Grella. Prvně jmenovaný si proti bývalému zaměstnavateli nezahraje kvůli tříslům, Grellu trápí lýtko.

Pokud chcete mít záruku gólových hodů, pak si v sobotu v podvečer zajděte na DW Stadium nebo si alespoň nalaďte zápas Wigan - Chelsea. Vše totiž nasvědčuje tomu, že se bude na co dívat. A když už ne na krásnou hru, tak alespoň góly.

Stačí se podívat na statistiky obou týmů. A že pro ně nemusíme daleko, stačí předchozí první kolo letošní Premier League. Wigan na domácí půdě přivítal jako totálního outsidera nováčka z Blackpoolu. Tangerines ale zbořili veškeré předpoklady a Latics zničili a zostudili čtyřmi góly.

Ani Chelsea si se soupeřem nebrala servítky, nováčka West Bromwich Albion zdemolovala šesti góly, hattrick si připsal Drogba. Pokud vám tohle nestačí jako záruka velkého množství gólů, tak zabrousíme do posledního kola loňského ročníku, kdy Chelsea potřebovala porazit právě Wigan, aby oslavila ligový titul. Tehdy vyhrála 8:0!

Obrana Latics se tak musí pořádně bát. A že má proč. Není sice radno soudit tým po jediném zápase, ale v duelu s Blackpoolem byla obrana Wiganu skutečně žalostná, a pokud s tím manažer Roberto Martinez urychleně něco neudělá, budou Latics velkým adeptem na sestup.

Naproti tomu stojí Chelsea, které se sice hrubě nevyvedla příprava, ani Community Shield nezvládla, ale do Premier League vstoupila jako pravý ligový král. Výhra nad WBA byla jasná a Blues jen navázali na gólostroj z loňské sezóny.

Na DW Stadium by měl nastoupit i autor hattricku Didier Drogba, jenž měl menší zdravotní problémy. Stejně tak Frank Lampard. Nová posila Ramires už sice s klubem několik dní trénuje, ale do zápasu zatím nepromluví. Mimo zůstává Bosingwa a dva mladíci - Bruma a Kakuta.

Do základní sestavy Latics by měl naskočit Charles N'Zogbia, jenž by měl nahradit Victora Mosese, který má poraněné tříslo. Hendry Thomas zas nahradí Jamese McCarthyho. Karty nepustí do hry Caldwella.

Zápas bude od 18:15 středoevropského času řídit rozhodčí Mike Dean.