Anglická Premier League - souhrn 17. kola

Góly: 41. Ji-Sung Park

Spíše upachtěný zápas o jediném gólu než nějaké ofenzivní galapředstavení, taková byla nakonec pikantní pondělní dohrávka mezi nerozlučnými rivaly Manchesterem United a Arsenalem. Právě Parkova úvodní branka z konce prvního poločasu se také po 90 minutách na ukazateli skóre tetelila pěkně osamocená, což znamená jediné - Red Devils díky hubené výhře opět skáčou na první příčku.

Obrovské tempo, to bylo pomalu jediné pozitivum první půle tohoto očekávaného duelu. Jinak se divákům představilo nadmíru pasivní domácí mužstvo, nezřídka útočící jen ve třech lidech, a přehnaně horlivý Arsenal. Ten se tak možná držel více na balonu, ale ruku v ruce s touto zdánlivou územní převahou šla i řada zbytečných nepřesností. Navíc United se dnes dařilo i z toho minima těžit relativní maximum.

Ti tedy sice mohli lamentovat, že jim Webb po ruce Chamakha odepřel penaltu nebo že Naniho rána ze skluzu jen těsně minula pravou tyčku, i přesto jim ale ještě do přestávky zapršelo. A gól Parka dal tak akorát vzpomenout na minulý vzájemný souboj obou mužstev, kdy Arsenal inkasoval smolně hned dvakrát. Také tentokrát si může stěžovat na nepřízeň paní štěstěny, Clichy totiž Naniho centr ztečoval jen do běžecké dráhy korejského záložníka a ten bůhvíjak usměrnil míč od pravé tyče do sítě.

Po změně stran a hlavně přesunu Nasriho do středu pole se Arsenal pomalu začínal rozkoukávat, lépe řečeno přestával trápit. A byl to právě francouzský štírek, kdo se zasloužil o první řádnou šanci svého týmu - jeho přízemní střelu levačkou jen s problémy vytěsnil Van der Sar a dorážku Chamakha pak heroickým skluzem nepustil za čáru Vidič. V tu chvíli ale rozhodně nezahálel ani Manchester, na druhé straně tedy Clichy nejprve sice skvěle přerušil nebezpečný postup domácích, ovšem pak se Nanim nechal zase obrat a Portugalcova střela divže nezapadla pod břevno.

Ještě zajímavější to ale mohlo být v 73. minutě, kdy měl Rooney možnost zahrávat penaltu poté, co Webb na doporučení čárového posoudil Clichyho neúmyslnou ruku za osudový prohřešek. Naštěstí pro Arsenal ovšem tato skutečnost neměla na jeho šance zvrátit vývoj utkání nijaký vliv, neboť Rooney svůj rugbyový rozběh "pocukroval" i rugbyovým nákopem.

Přesto ani tahle dobrá zpráva Kanonýry nijak zvlášť nenakopla. Neustále se svíjeli v neskutečné křeči, navíc pět minut před vypršením řádné hrací doby Rooney málem přeloboval tápajícího Szczesného. Zkrátka dneska Gunners vážně neměli svůj den, popisovat jejich výkon z posledních 20 minut by se pomalu rovnal rouhání. Proto není divu, že United těsné vedení uhájili ještě celkem v pohodě.

Góly: 15. Roman Pavljučenko - 70. Didier Drogba

Z těžké bídy se Chelsea jen tak snadno nedostane, jak potvrdil dnešní zápas na White Hart Lane. Borci v modrém a hráči Tottenhamu naservírovali divákům skvělou podívanou, na jejíž konci se měla radovat Chelsea z vytouženého vítězství. Jenže Drogba v poslední minutě nastavení nedal penaltu a zápas skončil 1:1.

Ještě před úvodním hvizdem hlavního sudího Mika Deana došlo k překvapení v základní sestavě Blues, kde chyběl Didier Drogba. Carlo Ancelotti se ho rozhodl nasadit až v průběhu duelu a na hrot postavil Nicolase Anelku.

Chelsea na soupeře vyrukovala s taktikou co nejčastěji držet míč na svých kopačkách a fungovalo to. Spurs zpočátku vůbec nevěděli, jak se k míči dostat, naopak hosté si ho mezi sebou posílali a snažili si vytvořit první šance. Jenomže žádná nepřišla, ať už kvůli tomu, že Anelka, místo toho, aby se pohyboval na hrotu, hrál jeho oblíbeného záložníka. A Chelsea za to krutě zaplatila v 15. minutě, leč po vlastní chybě v defenzívě. Defoe si z lajny naběhl ke středu a skvělým pasem vyzval ve vápně Pavljučenka, ke kterému nepřistoupil ani jeden ze třech stojících obránců a ruský útočník prostřelil Čecha.

Pak opět převzala iniciativu Chelsea. Ona jí vlastně ani nikdy neztratila, jen Tottenham dokázal z ničeho vytvořit gólovou situaci a to bylo rozhodující. Ve 23. minutě naservíroval míč před bránu Ramires, ale Kalou v těžké pozici tečoval nad. O chvilku později se Kalou přeměnil do role hlavičkáře, Gomes byl připraven. Ještě do poločasu se stihla rozvlnit síť, kterou střežil Gomes, ale okamžitě po Anelkově zakončení vylétl vzhůru praporek asistenta rozhodčího, a tak gól správně neplatil.

Hned o poločase Ancelotti vsadil na Drobgu a stál Mikela, čímž měl částečný podíl na tom, jak vypadal druhý poločas. Druhá pětačtyřicetiminutovka se odehrála v obrovském tempu, běhalo se od jedné brány k druhé, zálohy neexistovaly. Buď se bránilo nebo útočilo, nic mezitím.

Drogba se poprvé ukázal po deseti minutách, kdy vystřelil z větší dálky a Gomes pohodlně kryl. Vzápětí už měl Gomes mnohem více práce, když centrovaný míč poslal přímo na svou branku Palacios, ale mohl děkovat Gomesovi, že rychle zareagoval a míč vyrazil. Jenže jak tady Tottenham zachránil, dvacet minut před koncem si vybral slabší chvilku, která stála Spurs vedení. Dlouhý výkop Petra Čecha našel v souboji s Dawsonem Drogbu, který ho předběhl a tvrdě vypálil. Gomes sice míč trefil, ale vyrazil ho pouze nad sebe, načež se dokutálel až za brankovou čáru.

Ani v závěrečných minutách tempo nepolevovalo, ačkoliv šancí nepřibývalo. Zmínit snad máme jen Lennonův pokus, který se mezi tři tyče nevešel. To nejdůležitější přišlo až v nastaveném čase. Ramirese ve vápně sestřelil Gomes a nejen, že dostal žlutou kartu, ale hlavně proti němu byla nařízena penalta. Pro Chelsea to byla vynikající příležitost, jak získat vedení. V tu chvíli už na hřišti několik minut běhal Frank Lampard, který se vrátil po dlouhých třech měsících, ale nebyl to on, kdo vzal tíhu situace na sebe. K míči ho nepustil Didier Drogba a možná toho ještě doteď lituje. Gomes ho totiž vychytal, napravil svou chybu a rozhodl o dělbě bodů.

Góly: 45. Stephen Hunt

První čisté konto od půlky dubna a je z toho další vítězství pro McCarthyho ztrápené ovečky. Ty tak vnáší zase trochu vzruchu do záchranářských bojů, když těsně strhly na svou stranu první ze dvou po sobě jdoucích derby o anglické Středozemí.

Obzvlášť první půle se nesla ve znamení soubojů Bena Fostera s ofenzivními hráči Wolverhamptonu. Ti totiž hned od počátku vykazovali nebývalé známky sebejistoty a odhodlání znovu zvítězit. Přesto se i díky spolehlivému výkonu brankáře Brums na první branku docela načekali. Foster se bravurně vrhal z jedné strany na druhou, likvidoval tak mnoho pokusů Edwardse a zasáhnout zvládl i proti pokusu Ebankse-Blakea. Krátký už byl ale na Huntovo nekompromisní zakončení pod víko, když irského reprezentanta v ideální pozici na přední tyči našel Ebanks-Blake. Tak se stalo jenom chvilku před koncem první půle, v níž takový Birmingham dopředu nepředvedl zhola nic, zatímco směrem dozadu si ani narychlo spíchnutá obrana nevěděla moc rady.

Do druhé půle se od hostů očekávalo zlepšení, které se sice dostavilo, ale ani zdaleka v adekvátní míře. Jen dvě minuty po přestávce mohli navíc Brums děkovat Edwardsovi, že se dnes opravdu nevyspal dobře a spálil tak už asi svou čtvrtou šanci v zápase. Posléze to byl zase Foster, kdo Birmingham zachraňoval před další pohromou, přesněji řečeno gólem Milijaše. Brums se konečně zvedli až s příchodem Phillipse a nejlepšího střelce Gardnera, tohle duo však už dokázalo zahrozit pouze jedinkrát, když prvně jmenovaný po centru svého parťáka trestuhodně hlavičkoval mimo.

Góly: 65. Fabrice Muamba, 88. Stuart Holden - 87. Mame Diouf

Sam Allardyce poprvé proti svému bývalému zaměstnavateli padl! Tentokrát dokonce od 55. minuty i oslabenému. Bolton tak jenom potvrdil, že mu zatím letošní sezona vychází opravdu znamenitě, když i o desíti zvládl Robinsonovi vstřelit dva góly a inkasovat jen jediný. Na druhou stranu je fakt, že za prohru si mohou především sami Rovers, kteří dnes spálili až příliš slibných šancí.

V úvodu zápasu celkem přirozeně organizoval hru domácí Bolton. To mu ostatně značně ulehčoval Blackburn svou klasickou hrou, která se opírá vlastně jen o dlouhé nákopy Robinsona a standardky. Na druhou stranu Trotters téhle soupeřovy "benevolence" nikdy pořádně nedokázal využít, jeho maximum představoval Petrovův nebezpečný centr, po němž se natahoval Elmander. Ke všemu se postupem času Rovers stávali být i silnějším týmem na balonu a místy si několika po sobě jdoucími centry vybudovali celkem slušný tlak. Ten byl však stejně jako v případě Boltonu vždy poněkud platonický, opravdu gólových šancí jsme se vlastně za celých 45 minut nedočkali. Snad jen Pedersenova dělovka z přímého kopu, na kterou si počkal Jaaskelainen, možná mohla vyústit v gól i vzhledem k následné nepřesné dorážce Giveta ve značně krkolomné pozici.

Do druhého dějství vstoupili Wanderers nadmíru slušně, když protivníkovi za prvních deset minut pomalu nepůjčili mičudu a navíc Holden zvládl z přímého kopu pořádně protáhnout Robinsona. Pokračování však bylo o dost horší. V 55. minutě šel totiž Mark Davies do hlavičkového souboje loktem napřed a nemohl se divit druhé žluté kartě. Tahle situace měla papírově Bolton definitivně zbavit taktovky zápasu, ke všemu Coyle hnedka vystřídal ofenzivního Leeho za defenzivního záložníka Muambu. Ten pak okamžitě z hrací plochy přihlížel, kterak Davies po hlavičce Samby obětavě zaskakuje na brankové čáře za bezmocného Jaaskelainena a jak sudí Clattenburg odpustil Trotters zřejmou ruku Knighta, po níž by se kopala penalta.

Přesto přeze všechno se nakonec Wanderers zmohli na důležitý gól, který je pak opět načas vyhoupl do pomyslného koňského sedla. V 65. minutě Davies sklepl míč pro Muambu, ten si ještě přehodil míč na slabší levačku a po zemi zamířil přesně k bližší tyči. Tahle branka, jak jsem již naznačil, na chvíli Bolton uklidnila. O to silnější byl ale záhy nápor Blackburnu. Ten v poslední čtvrthodince domácí dokonale zmáčkl, ovšem gól se dlouho ne a ne dostavit. Proti Dunnovi ideálně vyběhl Jaaskelainen, takže mu nedovolil vsítit a Mame Biram Diouf osamocen hlavičkoval přímo doprostřed branky. Rovers to tedy vyšlo až do třetice, kdy témuž Dioufovi sklepl míč do běhu Roberts a kmenový hráč MU i za mírného přispění Cahilla konečně překonal finského brankáře.

Blackburn se na vyrovnání proti deseti mužům doopravdy nadřel, proto ho muselo neskutečně mrzet, že pak nerozhodný stav nevydržel být aktuální ani jednu jedinou minutu. Hned po rozehrávce totiž nakopl míč dopředu Cahill, Davies znovu vyhrál klíčový hlavičkový souboj a Holden i v tísnivém svěráku dokázal parádně levačkou rozvlnit síť. Dlouhé šestiminutové nastavení pak Trotters přežili v totálním afektu, na hraně sebeobětování.

Góly: 15. Kevin Nolan, 80. Joey Barton, 90. Andrew Carroll - 49. Dirk Kuijt

Manažer Pardew začal v Newcastlu na výbornou. Jeho noví svěřenci se nepoložili z brzkého vyrovnání po změně stran a dvěma zásahy protáhly sérii Liverpoolu na tři prohry v řadě na stadionech soupeřů. Střed tabulky se tak ještě více vyrovnává.

Chaotický úvod mohl po deseti minutách zpestřit Kyrgiakos, který zůstal ve vápně po odvráceném přímém kopu, aby pak dělovkou ze sedmi metrů prověřil reflexy Krula. Ten dokázal jeho pokus pod břevno vyrazit.

Skóre tak otevřeli domácí v 15. minutě, kdy poslal z přímého kopu pomalu se snášející centr Barton na Carrolla, ten přeskočil Škrtela a hlavičkou na malé vápno našel Nolana, který neuhlídán Koncheskym snadno uklidil míč do sítě k bližší tyči.

Liverpool hrál v křeči a soupeři výrazněji nezatápěl. Naopak po půlhodince hry zahrozili opět Straky. Carroll sklepl pas na vápno a Ameobi mu vzápětí nabil přímo proti noze. Prudká přízemní střela ovšem mířila jen do připraveného Reiny.

Velkou smůlu si Reds vybrali za tři minuty, kdy se pokus z kopačky Meirelese odrazil k levé tyči, kam by se Krul nemohl dostat. Oddechl si tak, když ho šťastnou náhodou nahradil Enrique. Obdobná situace se odehrála i na druhé straně, když pálil Ameobi a pohnuvší se Reina pouze sledoval, jak balón tečovaný Kyrgiakosem putuje jen těsně vedle jeho tyčky.

Ve druhé minutě nastavení mohl zachránit poločas pro hosty řecký stoper, ale prudkou hlavičkou po rohovém kopu o decimetry minul.

Jenže už pět minut po změně stran vyrovnáno bylo. Pas na vápno dopadl na záda Campbella a k míči se dostal Kuyt, kterému střela příliš nesedla, nicméně ji Taylor srazil tak smolně, že skončila v síti u vzdálenější tyče.

Po dvou minutách mohl dokonat obrat Torres, ale hlavičkou přes Morissona Krula moc nezaměstnal. O poznání výraznější šanci měl za necelou minutu, když se ocitl naprosto sám před samotným brankářem, do kterého nakonec míč z klidu nepochopitelně poslal.

Španělský útočník to do třetice zkoušel zpoza šestnáctky po zemi, ale pravou tyč těsně minul. Chvíli předtím se k hlavičce před malým vápnem dostal Carroll, v plném běhu poslal míč nad břevno.

Brilantní vstup na hřiště mohl zažít Ranger, který se po minutě dokázal prosadit přes Škrtela a zakončil ještě před vybíhajícím Reinou. Vzdálenější tyč minul o pár decimetrů.

Přesto se u druhé trefy Newcastlu ukázal. Těsně před slovenským zadákem stihl tečovat míč do vápna, kam si seběhl Barton a před Johnsonem a Reinou posunul balón až do sítě. Místo toho, aby se v nastavených minutách Straky usilovně bránily, přišel třetí zářez a rozhodující trefa.

Carroll očividně nevěděl, co s míčem, a tak ho z pětadvaceti metrů uklidil skákavou střelou přesně k tyči. Newcastle se tak po pěti kolech dočkal vítězství.

Góly: 89. James Tomkins - 30. Yaya Touré, 73. Robert Green (vl.), 81. Adam Johnson

Trápení West Hamu stále nemá konce. Také dnes Hammers dostali tvrdou lekci. Manchester City je na jejich domácí půdě vypráskal 3:1 a drží si tak minimální odstup od čela tabulky.

Utkání rozhodně nezačalo v nějakém velkém stylu. Úvodní minuty byly vcelku nezáživné, diváci neviděli žádné šance. Už po pár okamžicích se sice ocitl v zakončení Balotelli, nic zajímavého ale nevymyslel. Na druhé straně pálil pro změnu z voleje z obrovské dálky Scott Parker, podle očekávání mu však chyběla potřebná dávka přesnosti.

Až v 23. minutě přišla skutečná tutovka. Stanislas si zpracoval míč u levé lajny, následně jej popotáhl k hranici pokutového území, kde obehrál Boatenga a nebezpečně vystřelil. Gólman Hart ale stál na svém místě a pohotově zabránil inkasování.

Následně na sebe strhl velkou pozornost Yaya Touré. Ten sice nejprve předvedl povedené sólo, jenže zakončení mu moc nevyšlo, po třiceti minutách hry už ovšem vytoužený gól vsítil. Po přihrávce od Barryho napálil z hranice šestnáctky míč nechytatelně pod břevno. Vedení mohl ještě do přestávky zdvojnásobit Balotelli, jeho hlavičku ale na brankové čáře vykopl Tomkins.

Brzy po změně stran byl West Ham poměrně blízko vyrovnání. Obinna poslal velmi nebezpečný centr do šestnáctky, čehož chtěl využít Piqiuionne, gólman Hart byl však nakonec u míče jako první. V 53. minutě naopak zatoužil po druhé brance Yaya Touré. Tentokrát bez rozpaků vypálil z dobrých 25 metrů, mířil ovšem přesně do míst, kde stál Robert Green, jenž dokázal míč zkrotit.

O několik okamžiků později dostal výbornou přihrávku za obranu Balotelli, jenže se svou příležitostí moc dobře nenaložil. Na poslední chvíli mu v zakončení zabránil Tomkins. West Ham s postupem času ožil a po jedné z jeho akcí se měla dokonce kopat penalta. Yaya Touré totiž viditelně zahrál v pokutovém území rukou, rozhodčí to ale zřejmě nepostřehl, a tak nechal pokračovat ve hře.

Následně hned dvakrát zakončoval Jo Alves, pokaždé mu ale chyběla přesnost. Až v 73. minutě viděli konečně diváci druhý gól. Yaya Touré lehce obešel Tomkinse a za pomoci tyče a Greenových zad propasíroval míč do sítě. Třetí branku hostů přidal Adam Johnson, který využil perfektní přihrávky od Silvy, položil si gólmana Greena a poslal míč do prázdné brány. West Hamu se povedlo zásluhou Tomkinse už jen snížit.

Góly: 48. D. J. Campbell

Stoke po 47 letech padlo na vlastním stadionu v nejvyšší soutěži proti Blackpoolu, který předvedl vydařený výkon, jenž pro něj společně se smůlou Etheringtona přináší všechny body.

Potters zahrozili po třinácti minutách hry, když centroval Etherington a Jones z pár kroků nedokázal hlavičkou poslat míč mezi tři tyče. Brzy poté pálil po centru Craineyho Vaughan, jeho střela bez přípravy mířila nad břevno.

O poznání blíže byli hosté gólu v 19. minutě. Taylor-Fletcher vybojoval míč a Varneyho pokus musel na brankové čáře zlikvidovat Wilkinson. Následná pohotová dorážka DJ Campbella skončila mimo.

Ve 36. minutě se zaskvěl dalším přesným centrem Etherington, když našel Fullera, který napálil míč do břevna. Blackpool sice zaostával ve střelbě, rozhodně však nehrál defenzivní partii a pět minut před koncem znovu ztroskotal Varney na dobrém bloku obránce. Pokus po chytrém uvolnění od Campbella zastavil Hunt.

Další "pološanci" zmařil Grandinovi Begović. Útočníkovi Seasiders nebylo nic platné, že při pasu za obranu od Adama unikl ofsajdové pasti. Do šaten se tak po pohledném fotbalu bez větších šancí odcházelo za bezbrankového stavu.

Čtyři minuty po změně stran se tak z vedení radovali hosté. Varney našel Adama, který s trochou štěstěny dostal míč ke Campbellovi. Ten neměl mnoho problémů poslat zblízka míč do sítě.

Blackpool nadále udivoval svým fotbalem a v 63. minutě mohl pojistit vedení Taylor-Fletcher, kdyby po centru Adama nehlavičkoval pouze do břevna. Čtvrthodiny před koncem zněla branková konstrukce potřetí. Do historie Stoke City se mohl zapsat Etherington jako první hráč, který by se trefil ve čtyřech zápasech po sobě, mířil však pouze do břevna.

Jen dvě minuty poté nasměroval svůj roh na hlavu Hutha a Kingson parádním zákrokem jednou rukou podržel své spoluhráče. Nakonec ani nervozita v závěrečných minutách tlaku Potters nezabránila Blackpoolu, aby si připsal letos čtvrté vítězství na hřišti soupeře.

Góly: -

Po řadě nepřesvědčivých výkonů chtěl Everton konečně potěšit své fanoušky ligovým vítězstvím. Proti Wiganu byl favoritem, své pozice ale nevyužil a vybojoval pouze bod za bezbrankovou remízu.

Úvodní desetiminutovka sice možná moc vzruchu nenabídla, následně měl ale jasnou šanci záložník Marouane Fellaini. Ten mohl zakončovat po centru Bainese, jenže chyběla mu přesnost, a tak gólman Al Habsi nebyl nucen zasahovat.

Během první půle oba dva brankáři skutečně příliš práce neměli a nemuseli řešit nějaké nepříjemné situace, které by zaváněly gólem. Jedna z mála zajímavých příležitostí přišla v 31. minutě. Fellaini prodloužil na Rodwella, tomu ovšem zabránil ve skórování Watson.

Druhý poločas už byl přeci jen o poznání atraktivnější. Konečně také nabídl zajímavé gólové šance. Branka i přesto ale nepadla. Přitom už například v 53. minutě byl poměrně blízko zkušený útočník Luis Saha, jenže jeho střele chyběla přesnost. Francouzský kanonýr ovšem zahrozil i o několik momentů později. Opět se ale radovat nemohl, jelikož gólman Al Habsi předvedl výborný zákrok a míč vyrazil.

Wigan se dostal na začátku druhé půle pod poměrně velký tlak a domácí hráči mohli několikrát rozhodnout o svém vítězství, jenže ani jedna z jejich šancí v síti neskončila. Tim Cahill například trefil hlavou tyčku, aktivní Pienaar pro změnu poslal svou ránu jen těsně nad břevno.

V 71. minutě se dral do zakončení Diamé, a když už byl ve velmi zajímavé pozici, vytasil výborný obranný zákrok Jagielka a zabránil možnému nebezpečí. V samotném závěru mohl o vítězství pro Latics rozhodnout záložník McArthur, bohužel pro hosty ale narazil na vynikajícího Howarda, který Everton podržel. Zápas tedy vítěze nepoznal.

Góly: -

Přes veškerou snahu Dempseyho nedokázal výrazně lepší Fulham vsítit svému soupeři gól. Sunderland se probouzel až v závěru obou poločasů a bezbrankovou remízu určitě bere.

První hrozbu vyslal z dvaceti metrů Dempsey, změně skóre po osmi minutách ale zabránil Mignolet, který jeho lob pod břevno chytil. Na Craven Cottage se hrálo vyrovnané utkání, jen nepatrnou převahu v držení míče měli domácí hráči, jenž nikterak nedokázali využít své mírné dominance.

Sunderland se pořádně osmělil až po více jak půlhodině hry, když se neúspěšný centr Cattermolea na Benta dostal k Welbeckovi. Ten z hloubi vápna poslal svůj half-volej vedle branky Fulhamu. V další šanci se už Bent objevil, když Bardsley potrestal chybu Pantsila přesným centrem. Kanonýr hostů ale hlavičkou netrefil.

Black cats to nevyšlo ani do třetice, když pět minut před koncem první půle vedl protiútok Henderson a svou přihrávkou našel Welbecka. Toho na poslední chvíli zablokoval Pantsil.

Po změně stran byl znovu prvním hrozícím Dempsey, z hranice vápna mířil pod břevno a Mignolet musel zasahovat. Nejlepší střelec domácích pokoušel své štěstí dále, hned třikrát byla jeho střela zablokována. Onuoha si podle diváků pomohl i rukou, píšťalka sudího zůstala němá.

Zmrazit většinu fanoušků tak mohl v 65. minutě Richardson, ale po rychlém kontru branku netrefil. Převaha domácích rostla, ale Gera ani Dempsey nedokázali brankáře Sunderlandu překonat.

Jednu z mála příležitostí Black cats zahodil sedm minut před koncem řádné hrací doby Zenden, který z dálky minul. Cottaers se další penalty dožadovali ve třetí minutě nastavení, pokus Gery prý zablokoval proti pravidlům Mensah, ani tentokrát se však odpískání nedočkali.

Za další minutu tak vyděsil přítomné fanoušky Richardson, který dostal přihrávku do vápna od Benta, nakonec však jeho střela skončila mimo a zápas tak nepřinesl jedinou přesnou trefu.

Góly: 25. Stewart Downing, 80. Emile Heskey - 90. Paul Scharner

Villans mohou děkovat přesným centrům talentovaného Albrightona, který výrazně dopomohl k vítězství nad rivalem, jenž byl především v první půli lepším týmem. Baggies tak přes snaživý výkon ani podeváté Villu v Premier league neporazili.

West Brom vstoupil na Villa Park bez přílišného respektu a od úvodu svého soupeře zlehka přehrával. Po třech minutách se k odraženému rohu dostal Tchoyi, ale přes Collinse pálil jen do míst, kde byl připravený Friedel.

Mezi osmnáctou a jednadvacátou minutou zahrozili hosté hned třikrát. Nejprve Bruntova křižná střela skončila vedle tyče. Tchoyi se po průniku do vápna zbavil Collinse i Warnocka, aby rozezvučel břevno. A neuspěl ani Fortuné, který z opačné strany než Brunt zkoušel střílet na vzdálenější stranu.

Většina fanoušků tak mohla slavit úvodní gól v síti Baggies, když se Albrighton parádně uvolnil u pravé lajny a od brankové čáry centroval do malého vápna. Tam si k zadní tyči naběhl volný Downing a do odkryté branky snadno usměrnil.

Villans hráli ze zajištěné obrany, a to se také promítlo do druhé části prvního dějství, během které čekali diváci na výraznější šanci u jedné z bran marně.

Deset minut po změně stran si svou úspěšnou spolupráci mohli hráči Villy prohodit, ale po centru Downinga hlavičkoval Albrighton metr vedle levé tyče. Na druhé stran mohl trestat Jara, po akci Scharnera s Fortuném ale z dobré pozici zamířil bez přípravy vedle.

Postupem času se odkrývala v hostující obraně větší okna. Kombinace mezi Youngem a Heskeym ovšem vázla a chyby zůstávaly nepotrestány. Na řadu tak musel znovu přijít centr Albrightona, který využil závaru před brankou a dokonalým centrem našel na malém vápně Heskeyho. Ten zřejmě ani nečekal, že se přes Collinse dostane k míči a šťastnou hlavičkou tak zaskočil i brankáře Carsona.

V 90. minutě už Baggies tlačili plnou silou do bránící Villy a Scharner se po rohovém kopu Brunta dokázal hlavičkou prosadit - 2:1. Nervózní domácí mohli ztratit náskok dvou gólů během jediné minuty. Thomas se dostal přes obranu až k malému vápnu, odkud těsně přestřelil. Za podpory fanoušků tak Aston Villa důležité vítězství udržela.