Anglická Premier League - souhrn 13. kola

Góly: 44. Jermain Defoe, 58. Gareth Bale, 64. Jermain Defoe - 82. Andrew Carroll

Tottenhem dokázal navázat na poslední úspěšné výsledky s West Hamem, a před vlastními fanoušky tak dal tříbodovou náplastí zapomenout na neúspěch z jiného londýnského derby s Arsenalem, který před týdnem nadělil Spurs potupného bůra.

Kohouti nepřenechali na White Hart Lane West Hamu všechny body od roku 1999 a nic nenasvědčovalo tomu, že by se tato statistika měla dnešním dnem přepisovat. Domácí ekipa měla od prvního fouknutí do píšťalky navrch a zasloužené vyústění mohl po chvíli přinést Bale, jeho rána však zamířila pouze do břevna hostující svatyně! Zkoušel to i Dempsey, ani jemu se však na Jääskeläinena vyzrát nepodařilo. Naproti tomu Hammers jen dávali poznat, proč do této chvíle zaznamenali pouhopouhých patnáct tref do černého (před tímto kolem byl v tomto ohledu West Ham třetí od konce!).

Hosté tak zkoušeli své štěstí alespoň dalekonosnými pokusy, ani tady jim však pšenka nekvetla a Lloris zůstal za úvodních pětačtyřicet minut takřka bez práce. To však neplatilo o bývalém finském reprezentantovi, který nakonec těsně před odchodem do kabin kapituloval: Defoe udělal z dvojice Reid - McCartney slalomové tyčky, vyhnul se i Noblemu a nechytatelnou ranou k bližší tyči zavěsil - 1:0.

Tento moment měl být pro hosty budíčkem, což se po obrátce potvrdilo. Nolan oslovil přízemním pasem Jarvise, ten však na francouzského reprezentačního brankáře nevyzrál. Hammers však častokrát nechávali otevřená zadní vrátka, čehož Tottenham rád a často využíval. Takto pálil Bale, jeho ránu však Jääskeläinen zneškodnil a pokus Dempseyho mířil pro změnu do břevna hostující branky!

Zanedlouho se však Spurs očekávané pojistky přeci jen dočkali. Po další skvělé akci se za obranou linií ocitl Bale, který si bezchybně zpracoval a následně, za pomoci tyče, zvýšil na 2:0. Domácí nadále drželi kormidlo pevně ve svých rukou a bylo jen otázkou času, kdy přijdou na řadu další zápisy do střelecké listiny. To se zanedlouho potvrdilo, když se balón po ose Huddlestone - Sandro - Dempsey dostal až k Lennonovi, jenž posunul mičudu na Defoea, který už měl před sebou jednoduchý úkol - 3:0. Osm minut před závěrečným hvizdem pak po centru O'Briana upravil hlavou Carroll na konečných 3:1.

Góly: -

První zápas Rafaela Beníteze na lavičce Chelsea nezaujatého diváka musel zklamat. Nuda v utkání jeho Blues s Manchesterem City provázela pozdní odpoledne na Stamford Bridge především v první půli, druhý poločas už byl o poznání zajímavější, ale přesto přísná měřítka nesnesl ani omylem. Bezgólová remíza je zřejmě zaslouženým vyústěním.

Úvodní nudnou a do ofenzivy velmi plytkou oťukávanou lehce rozvířil dvacet minut od hvizdu David Silva, který nezvykle hlavou zakončoval po centru Zabalety. Drobný Španěl však mezi tři tyče nezamířil, lépe si vedl až právě argentinský obránce, který se ke konci poločasu dostal ke střele po průniku do vápna a Petr Čech musel nebezpečnou střelu vyrážet.

Druhé dějství nám nabídlo o něco více vzruch. Už po sedmi minutách natáhl Ramires ke střele ze střední vzdálenosti, míč prolétl zhruba metr nad brankou. Z podobné vzdálenosti se ke střele odhodlal i krátce nato na druhé straně Touré a jeho rána byla ještě nebezpečnější. Důrazný projektil Čech jen vyrazil před sebe a měl co dělat, aby míč vzápětí schoval v náručí před dobíhajícími soupeři.

Velikou šanci měl i jediný hrotový útočník Chelsea Fernando Torres, který po dobré práci Maty střílel uvnitř vápna pod břevno, jenže to s razancí přehnal a nad míčem letícím na tribunu si mohl jen drbat hlavu. Manchester City měl poměrně výraznou převahu, ale ani obhájce titulu nebyl schopen nijak branku soupeře ohrozit, až na výjimky.

O jednu z nich se postaral deset minut před koncem James Milner. Anglický záložník pronikl do šestnáctky a posílal před bránu zajímavě vyhlížející centr. Ten ještě nabyl na nebezpečnosti, když jej tečoval jeden z obránců a Čech musel rychle vymrštit svou nohu, aby zamezil míč v cestě za jeho záda.

Chelsea hrozila převážně z protiútoků, ale většina z nich nebyla provedena k dokonalosti, či alespoň k zakončení. Slibně střílel jen Ashley Cole, jehož ránu raději Hart vyšťouchl nad. Když se pak v závěru zápasu neujala ani hlavička Nastasiće po rohovém kopu, rozešli se oba kandidáti na ligový titul smírně.

Góly: 35. Adam Lallana, 60. Gastón Ramírez

Že by Newcastle zažíval krizi? Magpies potřetí za sebou v Premier League prohráli, po dvou domácích nezdarech dnes nezvládli ani utkání v Southamptonu a začínají se nebezpečně přibližovat pásmu sestupu. Z něj naopak vylétli všichni Svatí, kteří za poslední tři klání nasbírali sedm bodů.

První poločas domácí jasně ovládli a po pětačtyřiceti minutách by výsledkové tabuli slušel vyšší výsledek než 1:0. Už po čtvrthodině hry se řítil sám na branku Lambert, vracející se obránce však společně s Krulem tuto situaci ještě zvládli vyřešit. Gólem neskončily ani dva skvěle kopnuté přímé kopy Saints, nejdříve Gaston Ramirez střelou k tyči pořádně protáhl Krula, aby dalším pokusem Lambert orazítkoval břevno.

Na situaci z pětatřicáté minuty ale byli černobílí krátcí. Williamson totiž odhlavičkoval prudce letící míč z nohy Clynea mířící na branku jen k Ramirezovi, ten povedl míč ke Krulovi, předal před prázdnou branku Adamu Lallanovi a kapitán domácích otevřel skóre. Do kabin se tak šlo za stavu 1:0 a to ještě Scheiderlin nepropálil chvíli po první brance obranu Newcastlu, která zachránila tehdejší stav.

Krátce po přestávce mohl vyrovnat Vurnon Anita, ale při postupu na brankáře Gazzanigu si nepočínal ideálně a brankář Southamptonu mu jeho šanci překazil. Jeho zaváhání domácí potrestali už po pěti minutách. Lallana ve vápně patičkou uvolnil Puncheona, jehož střílený centr vyrazil Krul jen k nohám Ramireze a ten ve skluzu zvýšil na 2:0.

Domácí hráli dobrý zápas a mohli své vedení ještě navýšit, nicméně Puncheonova střela a Fonteho hlavička narazily na brankovou konstrukci. Hráči toho však litovat nemuseli a díky Gazzanigovi se mohli radovat dokonce z prvního čistého konta v sezoně. Gólman si poradil i s razantní Santonovou hlavičkou.

Góly: -

Rodgersův premiérový návrat na Liberty Stadium od odchodu do Liverpoolu nedopadá dvakrát snově. Ačkoliv výjezdy na jih Walesu nepatří k těm oblíbeným, Reds budou bezbrankovou remízu zřejmě považovat za ztrátu. Koneckonců do čtvrté příčky jim schází už osm bodů - a po dnešku to může být ještě víc.

Na Liberty Stadium se začalo v zábavném tempu a šancí z 12. minuty, kdy se naskytlo příliš volného prostoru pro Routledge, jenž poprvé vyprášil Reinovy rukavice. Liverpool odpověděl Enriqueho koncovkou hrudním košem - právě jím na malém vápně odrazil mimo solidní centr Johnsona.

Největší šance poločasu vzešla ve 24. minutě z rychlé narážečky dvou ofenzivních beků (jednoho z nich hrajícího na křídle dokonce), Johnsona a Enriqueho. Střelu prvně jmenovaného tehdy Tremmel vykopl nad břevno.

Zatímco do základu nově nainstalovaný Henderson dnes v úvodní části působil z oné středové trojky nejlépe, kapitán Steven Gerrard se znovu ztrácel v překladu, ba co víc ve 30. minutě lacinou ztrátou nabídl soupeři zajímavou příležitost k protiútoku. De Guzmán s ní ovšem nenaložil ani zdaleka ideálně, sobecky střílel vedle brány.

Dál tedy platilo, že blíže gólu byli hosté. Což se teprve potvrdilo ve 33. minutě, když Sterlingův halfvolej nabral interesantní trajektorii, až skončil na břevně. Liverpool má za sebou obecně relativně smolné odpoledne, vždyť zanedlouho skóroval Enrique ze vskutku milimetrového ofsajdu.

Pro druhý poločas Laudrup nachystal jednu fatální změnu: stáhl nevyužitého útočníka Shechtera a vyztužil střed Ki Sung-Yuengem. Tím byla lépe eliminována fyzická síla Enriqueho a Sterling či Suárez museli procházet skrze více hráčů. Ve finále si Reds jen hodně obtížně tvořili šance - tou nadlouho jedinou solidní byla Suárezova střela zpoza šestnáctky. Podobně na tom každopádně byli i domácí, za něž promlouvaly leda hlavičkované projektily Michua a Williamse.

Liverpool dlouho brzdilo Rodgersovo zdráhání se vystřídat. A když už se manažer Reds konečně odhodlal, stejně museli hostům brilantní příležitost nabídnout sami Velšané. Když jeden z nich podskočil balon, najednou se od půlky řítili Sterling se Suárezem sami na jediného stopera Swansea. Mladý Angličan nicméně rozhodující okamžik vůbec neustál a z brejku tak byla jen Uruguaycova rána přímo do Tremmela. Větší možnost ke skórování se už LFC nenaskytla, přičemž mohlo být ještě hůř, kdyby si Pablo s přímým kopem poradil jen o chlup lépe.

Góly: -

Napotřetí to Aston Villa i v pravém pekle zvládla. Po předkrmu v podobě jednoho Manchesteru a hlavních chodu v podobě druhého, bleděmodrého, přišel zákusek, který se pro Lambertův soubor vskutku ukázal být tím správně sladkým. Villans s Arsenalem uhráli solidní remízu 0:0 a po nějaké době jsou zpátky mimo sestupovou zónu.

Vínoví se zase jednou obešli bez již uzdraveného Darrena Benta, to však na jejich nebojácné síle vepředu nikterak neubralo. Zejména Weimann s Bentekem představovali stálou hrozbu - prvně jmenovaný se hned v úvodu vytasil s nepříjemným stříleným centrem, jeho kolega hlavičkoval vedle po rohu Westwooda. Mírně favorizovaný Arsenal si první šanci vytvořil až ve 20. minutě, když k nepřesné střele napřáhl Oxlade-Chamberlain. Guzan se musel činit až při snaze Ramseyho.

Nepříliš inspirativní úvodní dějství nabídlo alespoň strhující koncovku, kdy nejprve na jednom konci nebyl uznán gól Weimannovi, aby vzápětí po nízkém centru Girouda selhal v koncovce stoper Koscielny. Ve druhém poločase se na základě empirických měření dal očekávat drsný úpadek Villy, jenže ten se úplně nekonal. Naopak Brett Holman ranou ze střední vzdálenosti přinutil Szczesného k napnutí všech prstů, aby takto mírně zprostředkovaně otřásl břevnem.

Více příležitostí ke skórování nicméně přesto měli hosté. Zejména po nuceném střídání zraněného Vlaara se Gunners naskýtaly zajímavě otevřené prostory, avšak především Ramsey dnes neměl střelecký den. Do konce utkání stihl ještě dvakrát zklamat v koncovce.

Góly: 12. Steven Naismith - 90. Sébastien Bassong

Everton hlásí druhou ztrátu v řadě, po porážce od Readingu dnes doma pouze remizoval s Norwichem 1:1 a ztrácí kontakt s vedoucími týmy. Toffees vedli zásluhou Naismithe, po přestávce však hosté převzali iniciativu, favorita jasně přehrávali a nakonec také zaslouženě vyrovnali, když se hlavou prosadil Bassong...

Everton se do svého soupeře zakousl hned od první minuty a přestože se v úvodních pasážích hry nedokázal vyvarovat zbytečných nepřesností v rozehrávce, postupem času svou hru stále více zpřesňoval. A ve dvanácté minutě se už také dostal do vedení, to když Hitzlsperger našel na levém křídle Ovieda, ten v osobním souboji až příliš snadno předčil Whittakera, předložil perfektní zpětnou přihrávku Naismithovi a ten prudkou ranou pod břevno nedal Ruddymu žádnou šanci.

O chvilku později pronikl z levé strany až do pokutového území soupeře Baines, jeho pěknou křížnou střelu však Ruddy fantastickým zákrokem vyrazil. Sice pouze k dobíhajícímu Osmanovi, ten ale nedokázal zachovta chladnou hlavu a ve snaze co největší silou dopravit míč do sítě přestřelil. Norwich o sobě dal poprvé výraznaji vědět ve čtyřiadvacáté minutě, a hned z toho byla opravdu čistá gólová příležitost. I s notnou dávkou štěstí se před Howarda prokousal Grant Holt, zakončení se mu ovšem vůbec nepodařilo a domácí brankář zasahovat nemusel.

Everton pak znovu převzal taktovku a do koncep oločasu už jí nepustil ani na minutu. Druhý gól ale Toffees nepřidali, protože Osman pálil z hranice šestnáctky levačkou jen slabě a navíc do středu branky, Naitmithův pokud po chytrém sklepnutí Jelaviće skončil kdesi u rohového praporku a další Osmanova akce po krásné narážečce s Pienaarem skončila nepodařeným zakončením, se kterým neměl Ruddy problémy.

Po návrtau ze šaten Canaries přidali, najednou začali víceméně ovládat střed hřiště a tím si logicky i vytvořili optickou převahu, vyložené šance však nepřicházely ani na jedné straně. Everton byl v těchto chvílích zcela neškodný, Norwich zahrozil snad jen povedeným volným přímým kopem Pilkingtona, po kterém se musel ke své pravé tyči vymrštit Howard.

Na ideálně načasovaný Whittakerův pas za domácí obranu si pak naběhl Holt, o ofsajd se nejednalo, gólman Toffees ale na poslední chvíli zasáhl před mohutným útočníkem Kanárků. Na druhé straně zahrozil Everton zásluhou standardní situace, Distinova hlavička však zřejmě mířil těsně mimo, i tak navíc dokázal Ruddy zasáhnout.

Poté si oba týmy vytvořily pořádný závar před brankou soupeře, zvláště před Howardovou klecí bylo pořádně rušno, nakonec ale gólmani ani nemuseli zasahovat. Patnáct minut před koncem ukázal svou extratřídu Leighton Baines, jenž se fantasticky prohnal postupně kolem hned šesti hráčů Norwiche, gól, který by si akce zasloužila, z toho ale nebyl, Ruddy totiž pohotově zasáhl.

Rozhodnout mohli domácí šest minut před koncem normální hrací doby, kdy šli Naismith s Jelavićem do přečíslení dvou proti jednomu, první jmenovaný ošvem akci totálně zazdil nepřesnou přihrávkou. Na opačné straně hlavičkoval Pilkington, Howard však byl připraven, Baines zase ze standardní situace přestřelil. Zasloužené vyrovnání Norwiche přišlo až prakticky v samém závěru utkání. To ze standardky nacentroval Garrido, na zadní tyči nejvýše vyskočil Sebastian Bassong a přihrál Canaries po zásluze bod za remízu 1:1.

Góly: 64. Jonny Evans, 68. Darren Fletcher, 72. Javier Hernández - 52. Jamie Mackie

Zápas, který většinu času diváky musel nudit, dokázali domácí favorité dovést do vítězného konce. Tragický první poločas nenabídl kromě gólu QPR z ofsajdu lautr nic, ve druhém alespoň padaly branky. Po brance Mackieho šli překvapivě do vedení hosté, ale bleskové otočení United zařídili Evans, Fletcher a Chicharito.

Nezvykle nezáživná a opatrná hra na Old Trafford nabídla první větší vzruch až po čtvrthodině hry. Do té doby se oba týmy spíše oťukávaly a tento trend pokračoval i po této události. Tehdy Rafael z pravé strany přihrál Van Persiemu, který se dobře zorientoval ve vápně, předal Scholesovi a ten se po kontaktu s Derrym dožadoval odpískání penalty. Marně.

Síť se vlnila až v minutě dvacáté, ale jen ta boční. Welbeck unikl po levé straně a našel opět nizozemského útočníka v šestnáctce. Van Persie pálil tvrdě, ale nepřesně. Podobně úspěšný byl za dalších šest minut Young, k němuž se míč dostal poměrně krkolomně po ose Welbeck - Rooney - Scholes.

Zřejmě největší šanci první půle spálil Rooney, jenž ve vápně střílel po přihrávce Welbecka, jenže Césara v bráně QPR nepřekonal. Gól v první půli přeci jen padl, nebyl však uznán. Djibril Cissé nacentroval míč ideálně na hlavu Mackieho, který rybičkou krásně zavěsil, nicméně v době přihrávky stál nějaký půl metr za obranou United.

Hned sedm minut po změně stran dostali kromě vytrvalého deště hráči Manchesteru United ještě pěkně studenou sprchu. Queen’s Park Rangers rozehráli roh nakrátko, míče se posléze chopil Kieran Dyer, jeho střílenou přihrávku do ohně vyrazil Lindegaard jen k Jamie Mackiemu, jenž mohl v poklidu klepnout balon do odkryté sítě - 0:1.

Otočení skóre se však United dočkali poměrně brzy, už v 64. minutě Rooneyho roh dolétl na hlavu Welbecka, od něj míč letěl do shluku těl, kde se náhle zjevil Evans a se štěstím vyrovnal na 1:1. Za čtyři minuty kopal Rooney stejnou standardku, tentokrát vystoupal nejvýše Darren Fletcher a jeho kladivo dorazilo za Césarova záda přímo - 2:1.

A opět. Další čtyři minuty a další gól. Anderson skvěle zrychlil hru, potáhl míč nějakých čtyřicet metrů a přihrál do trestuhodně rozestoupené obrany Hernandézovi. Mladý útočník si počínal na jedničku a střelou k tyči zvýšil už na 3:1. Další branka už nepadla, gólovou hlavičku Hilla zachránil na brankové čáře Rafael a povinné tři body tak putují na konto Manchesteru United.

Góly: 26. Charlie Adam

Na Britannia Stadium nebyla k vidění žádná hitparáda šancí, ani spousta gólů. Dle očekávání padl jen jeden a ten nakonec Stoke stačil k vítězství 1:0 nad Fulhamem. Postaral se o něj Charlie Adam, který tak Potters vystřelil třetí výhru v sezoně.

První příležitost měl na hřišti Stoke Fulham, Karagounis střílel z nějakých dvaadvaceti metrů těsně vedle. Zajímavě pak vyhlížela i kolize Begoviće s Huthem. Přihrávku Etheringtona chtěli oba, ale nakonec míč putoval v poklidu do odkryté sítě - zachraňoval až vracející se Ryan Shawcross.

Více ze hry měli ale domácí. Hlavička Hutha ještě mířila vedle, Adamova teč z šestadvacáté minuty už ale našla cíl. Shottonův centr z pravé strany našel na zadní tyči Crouche, který přeskočil Senderose a jeho hlavička mířila přímo do cesty Adamovi, který usměrnil míč za Schwarzerova záda - 1:0.

Velká šance Stoke z šestatřicáté minuty mohla znamenat vedení svěřenců Tonyho Pulise už o dvě branky, to by ovšem musel Ryan Shawcross svoji hlavičku po Adamově rohu nasměrovat o kousek níž, takhle orazítkoval jen břevno.

Hrozba Potters ze standardek pokračovala i ve druhém dějství, Schwarzer musel vytáhnou dobrý zákrok proti Huthově hlavě z dalšího Adamova rohu. Největší šanci Fulhamu neproměnil Dimitar Berbatov, který přihrávku Dejagaha nezužitkoval v gól. Síť ještě v závěru rozvlnil domácí Kenwyne Jones, ale jeho radost překazil zdvihnutý praporek sudího.

Góly: 58. Jordi Gómez, 68. Jordi Gómez, 90+2. Jordi Gómez - 35. Sean Morrison, 79. Ali Al Habsi (vl.)

Velmi atraktivní utkání plné šancí, gólů, zvratů a nechyběl ani infarktový závěr. Wigan v krásném zápase přestřílel Reading 3:2, za což vděčí jedinému muži. Jordi Goméz zatížil konto Royals hattrickem a postaral se tak o nesmírně cenné vítězství Latics. Nováček soutěže tak na sestupov příčky pohlíží s náskokem již pěti bodů.

Už od prvních minut bylo k vidění několik gólovek. Po pěti minutách byl před Federicim Maloney, ale hostujícího gólmana nepřekonal. Již stoprocentní šanci zmařil Arouna Koné. Útočník Pobřeží slonoviny sice po skvělé přihrávce Goméze obešel brankáře, následné střele ovšem nedal dostatek razance a vracející se McAnuff stačil míč odkopnout ještě před brankovou čarou.

Pak se děly věci před bránou Wiganu. Předzvěstí taškařice z druhého poločasu bylo nejisté konání Al Habsiho, po střele Shoreyho brankáři Latics proklouzl pod tělem, ale ještě jej stačil lapit. Branku ale hosté přeci jen slavili, centr Nicky Shoreyho doplachtil přesně na hlavu Seana Morrisona, který se vyvlékl ze spárů Jonese a otevřel skóre - 0:1.

Hned po změně stran pálil nebezpečně Di Santo a tím uvedl parádu, která byla k vidění ve druhém dějství. První branku dal Goméz po necelé hodině hry. Beausejour rozběhl po levé lajně Di Santa, který naslepo dával do vápna na Jordiho Goméza ten nadvakrát překonal Federiciho - 1:1. Než španělský záložník vývoj zápasu za deset minut úplně zvrátil, mohly padnout klidně ještě dva góly.

Koné hned po vyrovnání nebezpečně pálil a Federici tentokrát už napodruhé stihl před dobíhajícím Di Santem zalehnout míč. Na druhé straně pak Al Habsi zachránil nerozhodný stav po hlavičce Le Fondra. Pak už úřadoval Goméz, který si ve vápně výborně naskočil na krásný Beausejourův centr a hlavou rozvlnil síť - 2:1.

Dvanáct minut před koncem se však stala věc, po které by nejraději Ali Al Habsi utekl pryč ze stadionu. Tečovaná střela Robson-Kanua se v poklidu snášela k jeho rukám, jenže míč mu vypadl z rukavic na břevno, od něj se odrazil do jeho hlavy a následně za čáru - 2:2. Pro jeho velkou úlevu měl však střelecký den Jordi Goméz. Až v nastavené čase proměnili domácí protiútok, Koné přihrál v šestnáctce Gomézovi a ten nezcela snadnou přihrávku poslal sebejistě za Federiciho záda - 3:2.

Góly: 73. Craig Gardner, 87. Stéphane Sessegnon - 30. Zoltán Gera, 44. Shane Long, 81. Romelu Lukaku (pen.), 90. Marc-Antoine Fortuné

Steve Clarke na The Hawthorns nepřestává vařit zázračné lektvary a přitom překonávat jeden rekord za druhým. Tentokrát čtvrtou prvoligovou výhrou v řadě ušil šňůru, které se ve West Bromwichi ne a ne opět dočkat od roku 1980. Po více než třiceti letech to dokázal donedávna pouhý asistent manažerů, pod jehož vedením nyní Baggies dočasně stoupají na třetí flek.

Ve smyslu více či méně bezhlavého, respektive naopak opatrného vzájemného poznávání se byla naplňována úvodní patnáctiminutovka. Teprve po jejím skončení se začínaly projevovat nebezpečné články na té či oné straně, zejména tedy na té domácí. Když si totiž Roseova odvážná kolmice našla Johnsona, po jehož přiťuknutí dobře zaimprovizoval Sessegnon, byla z toho až v 18. minutě první nebezpečnější střela zápasu. Univerzál z Beninu si nejprve přehodil nejbližšího soupeře a pak pravým vnějším nártem vyděsil Myhilla u pravé tyče.

Sessegnon, kterého zjevně konečně nastartoval týden starý a překrásný úder do sítě Fulhamu, byl ostatně permanentně největší nebezpečím pro branku WBA. Později dokonce i hlavičkoval po standardní situaci, Myhill byl ale opět na svém místě. Baggies tak opět, už potřinácté v sezoně, vydrželi bez inkasování celou úvodní půlhodinu.

Ba co víc - těsně po jejím skončení se ujali vedení. Zoltán Gera si už v minulosti vydobyl pověst střelce výhradně parádních, potažmo důležitých branek a dnes ji jedině potvrdil: po Odemwingieho předávce napřáhl zpoza šestnáctky a levačkou se trefil přesně k levé tyči. Mignolet si jen sáhl. A stejně tak si, bohužel pro Sunderland, vedl i těsně před přestávkou, když nepochopitelně nezadržel Morrisonovu kolmici, upustil ji těsně před Longem - a pak už se jen mohl sám na sebe vztekat.

Takové selhání dosavadní opory týmu přirozeně muselo Mackems srazit na kolena. Sic brzy poté Gardner zajímavě pálil z přímého kopu, chvíli po přestávce mužstvo ihned zachraňoval ten samý Mignolet, zatímco vepředu se leda ke střele z dálky prosadil Johnson. Jinak Sunderland sice držel častěji míč na kopačkách, jeho sterilita však železně přetrvávala.

Zachránit nakonec Black Cats mohla teprve velmi šťastná trefa Gardnera ze 74. minuty. Záložník totiž svůj projektil z přímého kopu osudově otřel o hlavu Fortuného - a Myhill sotva mohl včas zareagovat. Jenže Throstles to moc potíží nenadělalo. Ridgewell brzy přepadl přes nešťastně skluzujícího Johnsona a střídající Lukaku s přehledem proměnil pokutový kop.

Ačkoliv se Mackems kompletně nevzdávali a Sessegnonovou dorážkou po fantastické reakci Myhilla se ještě pokoušeli rozpomenout si na loňské brilantní závěry zápasů pod O'Neillem, dneska by to už zkrátka bylo až příliš. Clarkeova parta si již osmou výhru v sezoně rozmluvit nenechala; ba naopak ještě Lukaku po pěkné individuální akci málem zlámal pravou tyčku sunderlandské klece, aby záhy po jeho přihrávce ideálně zakončil Fortuné.