Anglická Premier League - souhrn 1. kola

Góly: 33. Dimitar Berbatov, 42. Darren Fletcher, 85. Ryan Giggs

Straky zvládly hrát s loňským vicemistrem vyrovnanou partii pouze prvních dvacet minut, pak už přebral vůdčí roli v zápase favorit a třemi přesně mířenými ranami rozhozeného nováčka skolil. Důležitou úlohu sehráli dva zkušení generálové na domácí palubě - Scholes nahrál na první a pak i na třetí gól, který vstřelil po čtrnácti minutách pobytu na hřišti Ryan Giggs. Ten tak skóroval v každém z devatenácti ročníků Premier League.

U nováčků se předem tak trochu počítá s tím, že do sezony vykročí bojácně, s respektem. To ale rozhodně, podobně jako v případě Blackpoolu, neplatilo pro Newcastle. Jen málo týmů v prvním kole kombinovalo hned od začátku s takovým přehledem a jistotou jako právě černobílí. Navíc ani na domácích nebyla patrná bůhvíjaká nerozehranost, takže samotný rozjezd zápasu nenudil. Třeba v 11. minutě se ve vyložené šanci ocitl Carroll, když kousek za malým vápnem nikým neobtěžován hlavičkoval mimo. Na opačném konci hřiště se pro změnu snažil ukončit vlastní střelecký půst Wayne Rooney, jenž se v soutěžním utkání netrefil od března. Přihlíželi jsme tedy dvěma jeho dosti nepřesným pokusům a jednomu zablokovanému, tomu všemu jen během úvodních 20 minut. A Rooneyho hlad po gólu neutuchal ani později - z těžké pozice přestřelil po Berbatovově výzvě, předtím zahrál přímý kop z nadějné pozice jen do zdi.

Otázku úvodní branky zápasu tak musel vzít pevně do svých rukou někdo jiný - bulharský snajpr Berbatov. Nutno říct, že on sám už tolik práce neměl, jeho bezchybnému diagonálnímu zakončení totiž předcházela nejprve lehkomyslná ztráta Jonase, s tím spojená skvělá práce Valencii a pak ještě Enriqueho zásahem nešťastně podpořená Scholesova kolmice. Red Devils tímto narostla křídla, zatímco černobílí zadáci, a nejen oni, se často až příliš "mazlili" s balonem a tím na sebe zbytečně vyvíjeli větší a větší tlak. Ani rozehrávka se pak Newcastlu nedařila tak jako v úvodu, což spolu koneckonců úzce souvisí. Ještě hůře se pak Strakám udělalo poté, co Nani našel škvírku mezi dvěma soupeři, prostrčil míč na Evru a jeho nástřel pak za pomoci Rooneyho zblízka doklepl do sítě Fletcher.

S přestávkou se Newcastle dostal ze srabu jenom tak naoko. Jeho hráči působili sice sebevědomě, ale okénka v obraně všemožnými nedbalostmi tvořili stále. Měli proto akorát štěstí, že Rooney nevyhodnotil dobře situaci, když unikal po pravé straně a místo zakončení přihrával včas zajištěnému Berbatovovi. A právě Bulharovi pak také mohli děkovat, že tváří v tvář Harperovi nezužitkoval ideální pas svého ofenzivního parťáka. Newcastleského brankáře sice obstřelil, ovšem míč si to z jeho kopačky namířil několik desítek centimetrů vedle levé tyče.

Postupem času se utkání opět zvrhávalo v jednostrannou záležitost, celou poslední třetinu zápasu se hrálo prakticky jen na Harperovu branku. Jenže Naniho střela z místa se mezi tři tyče nevtěsnala a Berbatovovu kulišárnu pro změnu dokonale přečetl Harper, takže se skóre dlouho neměnilo. Hodně blízko ke třetímu gólu byl pak v 82. minutě Berbatov, jenž nasadil Williamsonovi jesle a pak zblízka ve stoprocentní příležitosti jen napálil zkrouceného Harpera. Manchester se tedy kýženého třetího zářezu dočkal až pět minut před koncem, kdy se blýskla dvojka veteránů Scholes-Giggs. Prvně jmenovaný jen lehce přenesl míč na levou stranu a jeho dlouholetý kolega i přes nohu z voleje trefil přesně prostor u vzdálenější tyče.

Góly: 46. David N'Gog - 90. Pepe Reina (vl.)

Dnešek byl dnem debutantů. Koscielny s Colem byli při svých ligových premiérách v novém dresu vyloučeni, Chamakh zase z velké části přispěl k vyrovnání. Suma sumárum bylo na Anfieldu k vidění strhující utkání, v němž se nejprve trápil Liverpool a pak Arsenal, který dlouho ani v přesile nedokázal najít recept na organizovanou obranu soupeře a nakonec mu musel pomoci až vlastňák Reiny.

Na Anfield Road se sezona nenačínala ve zcela opatrném stylu. I když se šance dlouho nedostavovaly, jen v páté minutě adresoval Reinovi dalekonosný pozdrav Vermaelen, dá se říct, že obě mužstva měla chuť útočit. I když dost specifickou. Zatímco Arsenal chtěl diktovat tempo a často narážel na speciálně zahuštěný střed pole, červení spoléhali na protiútoky a hru do rozhozené obrany soupeře. Zvláště po vypršení 20 minut ale začali Kanonýři roztáčet svůj obvyklý kolotoč a občas tak působili dojmem, že jsou v přesile. Potom ani na ty brejky z pohledu Liverpoolu nebyly myšlenky. Přesto výsledkem této londýnské převahy bylo tak akorát deptání soupeře, který pomalu ani nebyl s to rozehrát. Sám Arsenal ovšem jinak Reinu neohrožoval, což platilo prakticky celý první poločas.

Reds se zase k první střele na bránu propracovali až s úplným koncem úvodní části. Tehdy si Johnson narazil s Kuytem a svou levou nohou vyprodukoval velmi slušnou ránu, po které se Almunia sotva stihl natáhnout. V tu chvíli jako by se Liverpool konečně probudil - N’Gog okamžitě z následného rohu hlavou málem rozvlnil síť, kdyby na brankové čáře nezasáhl Clichy. Bohužel pro červené, s těmito šancemi rostla i motivace některých hráčů, a že by někde potřebovala ubrat, zanedlouho názorně ukázal Joe Cole. Ten u rohového praporku zbytečně a nešetrně "dojel" Koscielnyho a při své premiéře v novém dresu hned uviděl červenou kartu.

To ale Hodgsonovým svěřencům dvakrát nevadilo. Hned na startu druhého dějství jim pomohli protivníci zpackanou rozehrávkou, Mascherano toho okamžitě využil ke kolmici vstříc N’Gogovi a ten na přední tyči znamenitou pumelicí nachytal Almuniu. Liverpoolští byli rázem v laufu, rázem se zdálo, že v přesile jsou spíše červení. Za ně také brzy promluvil Škrtel, jenž po Gerrardově standardce hlavičkoval jen těsně mimo, stejně jako později N’Gog. Arsenal mezitím působil dosti bezradně, nepomohla ani střídání Rosického s Walcottem. Fanoušci Liverpoolu měli stále hodně prostoru škodolibě aplaudovat po každém soupeřově špatném kontaktu s míčem či spoluhráčem.

Jedním z mála světlých okamžiků Gunners byla snad jen Walcottova kroucená střela z přímého kopu, pro kterou si ovšem doskočil jistý Reina. Při Nasriho dělovce zase předtím španělského brankáře obětavě zastoupil Škrtel. Jinak když už se dalo hovořit o tlaku Arsenalu, muselo jít zákonitě o tlak platonický, bez pořádné střelby. To narušil až v 86. minutě Rosický, jehož pěknou ránu posunul kousek nad břevno Pepe Reina. A právě český internacionál stál také na zrodu následné nečekané gólové situace. Do jeho centru totiž vlétl jako utržený vagon Chamakh, před Reinou odkopl míč do tyče, od které se odrazil zpátky k liverpoolskému brankáři, jenž v rychlosti zvládl tak akorát postrčit balon za brankovou čáru.

Na tenhle nešťastný moment už Reds nenašli odpověď. Po nepatrném držení Kuyta se jen marně dožadovali penalty a Gerrarda pro změnu z přímého kopu vychytal Almunia. Zásadní zlom nemohlo znamenat ani pozdní a vyloženě hloupé vyloučení Koscielnyho. Ten inkasoval dvě žluté karty v rozmezí dvou minut a stal se tak druhým nešťastníkem-debutantem.

Góly: 6. Florent Malouda, 45. Didier Drogba, 55. Didier Drogba, 63. Frank Lampard, 68. Didier Drogba, 90. Florent Malouda

Den Didiera Drogby, tak by se mohly přejmenovat úvodní ligové zápasy Chelsea. Před rokem dvěma góly otočil zápas s Hullem, letos si při drtivé výhře připsal hattrick. West Brom na svého soupeře stačil jen do konce úvodní půle, po inkasované brance do šatny se už nezvedl.

Chyba brankáře Carsona prakticky rozhodla celý zápas už po šesti minutách. Když se navíc ve vcelku vyrovnaném zápasu trefil Drogba těsně před přestávkou, nebylo co řešit. Druhá půle už pak byla ve znamení hráčů v modrém, staronový člen nejvyšší anglické ligy tak dostal hned na úvod pořádnou lekci.

Už po šesti minutách se domácí diváci mohli radovat. Přímý kop z devatenácti metrů rozehrál Drogba, Carson nedokázal míč udržet a vyrazil ho pouze před Mikela, který okamžitě posunul na volného Maloudu, ten tak zakončoval do odkryté branky z pár kroků - 1:0.

V jedenácté minutě dokázal svou pozornost Petr Čech, když po tečované střele Dorransem byl včas na zemi u své pravé tyče a vyrazil na roh. Hostující nováček i nadále hrál vyrovnanou bitvu, jenže přes pozornou londýnskou obranu se nemohl prodrat.

Přívaly deště rozhodně nedělaly fotbalu dobře, Baggies tak sice nedovolovali favoritovi pojistit vedení, sami se ale k vyrovnání nikterak nepřibližovali. Na dlouhou dobu tak byla jediným vzrušením trefa Bednáře, před kterou se ovšem pískal těsný ofsajd.

Až šest minut před koncem se k dalšímu přímému kopu zpoza vápna postavil Lampard. Jeho přímou střelu Carson opět pouze vyrazil, tentokrát dorážel Malouda hlavičkou nad břevno. Přesto se domácím podařilo vedení zvýšit těsně před poločasem. Drogba se dostal k dalšímu přímému kopu. Tamas před jeho střelou nepochopitelně uhnul a Carson byl u tyčky pozdě.

Po změně stran šel vidět především Dorrans. Po chybě Ferreiry pálil z dvaceti metrů, míč nechtěně tečoval přebíhající Bednář a Čech si mohl oddychnout, když jen těsně minul vzdálenější tyč. Po faulu na Marka Čecha se Dorrans postavil k přímému kopu, ale jeho kroucený pokus mířil vysoko.

A tak se trestalo na druhé straně. Na centr z rohu si naběhl Terry, jeho hlavičku na brankové čáře zachytil Mulumbu, míč však vyvezl pouze k Drogbovi, a ten neměl potíže napálit míč za záda bezradného Carsona.

Krátce po hodině hry zkolabovala hostující obrana. Anelka nahrával do vápna na naprosto volného Maloudu, který si míč zpracoval, přistrčil na nehlídaného Lamparda, a ten ze z hloubi vápna přízemním pokusem nemýlil - 4:0.

A první den Premier League 2010/2011 pak do své kariéry nesmazatelně zapsal Drogba. Po dobrém napadání se dostal k míči, zpoza vápna vypálil a Tamas svou hlavičkou nedal padajícímu Carsonovi šanci zakročit.

V 77. minutě mohl skóre navýšit Anelka, tečí na malém vápně procpal míč mezi nohami Carsona, ten však stihl míč ještě chytit do svých rukavic. Když už se pět minut před koncem dostal po solidní akci Marka Čecha ke střele Brunt, zasáhl ještě před Petrem Čechem Alex.

Přes odpočívající domácí defenzívu se k pokusu z vápna dostal Cox, jeho přízemní pokus mířící k bližší tyči ale nedonutil Čecha ani k položení se na zem. Chelsea tak v poslední minutě řádné hrací doby ještě zvýšila. Anelka svým centrem do vápna přesně našel nabíhajícího Maloudu, ten se s míčem nezastavil a z úhlu poslal míč do odkryté branky od bližší tyče.

Góly: 37. David Jones, 38. Steven Fletcher - 55. Abdoulaye Fayé

Wolverhampton dal zapomenout na své dva předchozí neuspokojivé starty do nového ročníku Premier League a konečně vyhrál. Povedlo se mu to proti Stoke City, za který nastoupila i nedoléčená posila, Kenwyne Jones, která však musela hned po 14 minutách kolbiště zase opustit.

Ovšem ještě než osmimilionová akvizice předčasně opustila scénu, představila se v očekávaném světle - pouhých 180 sekund se připravovala na svou dělovku do břevna. Pak už jste si jí mohli všimnout, akorát jak v slzách odchází ze hřiště po tvrdém Craddockově zákroku. Tahle událost jako by ukradla Stoku vítr z plachet. Okamžitě Wolves nabídli publiku spolupráci dvou nových tváří, Fletcher ovšem po Van Dammově centru zacílil vysoko nad. Tentýž forvard se mohl prosadit i o něco později, dorážku vyražené Ebanksovy střely mu ovšem znemožnilo několik obětavých hráčů soupeře.

Vlky to nicméně nemuselo tolik mrzet. Hned ve 37. minutě totiž představil svou originální exekuci přímého kopu David Jones, když Henryho přistrčený míč lehce vykopl do vzduchu a pak ho nekompromisně napálil pod břevno. Na tuto parádu navíc okamžitě zvládl navázat Fletcher, který se po dvou minutách prosadil hlavou zpoza zadní tyče. Potters byli pochopitelně v šoku, a tak Pulis o přestávce udělal další, tentokrát už nevynucenou změnu a šlo se dotahovat. Kontaktní branky také Stoke docílil poměrně brzy - už po devíti minutách odhlavičkoval Faye do sítě Etheringtonův centr. Jenže na ní se Potters nepovedlo ideálně navázat, za což možná může i nový nepřítel v podobě deště. Vrcholem hostující snahy tak byla jenom Shawcrossova hlavička přímo do Hahnemannovy náruče.

Góly: 24. Darren Bent (pen.), 56. Stephen Carr (vl.) - 77. Scott Dann, 88. Liam Ridgewell

Ačkoliv Sunderland ve svém úvodním utkání nového ročníku Premier League na domácím stadionu vedl už o dvě branky, Birmingham se nevzdal a domů si díky dvěma gólům z poslední čtvrthodinky veze bod!

Po prvním vlažnějším oťukávání z obou stran přišla ve 23. minutě rána z nebes. Malbranque chytře vysunul dopředu Benta, ten si obhodil Bowyera, obránce Birminghamu jej sice fauloval, nicméně v rozeběhnuté akci mohl pokračovat Campbell, jenž dokázal doběhnout Carra, natlačit se před něj a vymodlit si na sudím Taylorovi penaltu. Arbitr sice chvíli váhal, pak ale po konzultaci s kolegou na pomezí ukázal na značku pokutového kopu. Míč si nemohl vzít nikdo jiný než nejlepší střelec Sunderlandu v loňské sezoně Darren Bent, jehož směr střely sice Foster v brance Birminghamu vystihl, ale na míč nedosáhl.

Elitního kanonýra Wearsiders sice po generálce SAFC na ligu s Hoffenheimem trápily bolesti zad, nakonec ale nastoupil a Black Cats za to mohli být rádi. Ve 28. minutě ale mohl ve finální fázi zvolit lepší řešení. Campbell mu pohlednou patičkou přiťukl míč, Bent postupoval sám na Benta, ale místo umístěné rány či přihrávky k dobře postavenému Malbranqueovi zvolil střelu dva metry vedle pravé Fosterovy tyče.

Domácí ve své aktivitě pokračovali, ve 35. minutě jim ke gólu opět moc nescházelo. Al-Muhammadi si s obrovskou lehkostí poradil u postranní čáry s Ridgewellem, od rohového praporku odcentroval a obránce hostí Bowyer mohl být rád za skvělé reflexy Fostera, jenž jeho sraženinu vytáhl na roh.

Ještě před koncem první půle ale dorazily nepříjemnosti i na polovinu Mackems. Kapitán pruhovaných Lee Cattermole po druhé žluté kartě oslabil svůj tým a kapitánskou pásku předal Steedu Malbranqueovi. Svěřenci Steva Bruce ale i přes čtyřminutové nastavení nejtěsnější výsledek do šaten udržely.

Jak se dalo očekávat, Birmingham po změně stran převzal iniciativu, nicméně ani po poslepované obraně Black Cats se dlouho nemohl prosadit. Naopak to byl Sunderland, kdo dokázal využít nervózní obrany hostí. Jerome se neprodral přes Mensah s Richardsonem, druhý jmenovaný přihrál na čáru Hendersonovi, mladičký záložník Sunderlandu nakopl dlouhý míč dopředu ke Campbellovi, před ním se ale snažil odhlavičkovat míč do bezpečí Carr, jenomže místo od branky, si posunul obloučkem míč za vlastního brankáře.

Birmingham se k vážnější akci odhodlal až po druhém inkasovaném gólu. Jerome se ale v nadějné pozici k hlavičce nedostal a Fergusonovi rána uletěla až někam k horním řadám Stadium of Light. Jinak už si počínala posila týmu Alexe McLeishe Nikola Zigić, jehož ránu z 62. minuty vytěsnil Mignolet nad břevno jen s vypětím všech sil.

Brums se ale ani přesto nevzdávali. Proti deseti kočkám najednou zlepšily své přihrávky a obraz hry se změnil. Největším nebezpečí pro severoanglický klub představoval Jerome, na nějž mířila většina centrů jeho spoluhráčů. Útočník hostí v 71. minutě dostal ideální centr na hlavu, ale míč dokázal poslat pouze do rukavic připraveného Mignoleta.

V 78. minutě už ale hostí tolik smutnit nemuseli. Na rohový kop si totiž nejvýše naskočil Dann, jehož hlavička proskočila Mignoletovi mezi nohama až za brankovou čáru. Svěřenci Alexe McLeishe se ani do konce utkání nevzdali a to jim přineslo ovoce. V 89. minutě totiž Sunderland opět dojel na svou bolest z minulé sezony - inkasovanou branku v závěru utkání. Al-Muhammadi fauloval Larssona, ten standardku rozehrál a Ridgewell míč jen posunul za záda bezmocného Mignoleta.

Sunderland mohl nakonec utkání ztratit kompletně, ve třetí minutě nastavení ale Zigić v tísni z hranice penalty mířil vedle. Jak Sunderland tak i Birmingham tedy novou sezonu započaly remízou.

Góly: 16. Gary Taylor-Fletcher, 37. Marlon Harewood, 42. Marlon Harewood, 76. Alex Baptiste

Nováček z Blackpoolu hned v úvodním utkání sezóny ukázal, že se s ním musí počítat a postaral se o největší překvapení, když dokázal jednoznačně zvítězit na hřišti Wiganu poměrem 0:4. Průběh zápasu tak jednoznačný nebyl, ale Blackpool těžil z obrovské produktivity a kompaktně sehrané obrany.

Velké ofenzivní představení předvedl zejména v prvním poločase a zasadil domácímu Wiganu lekci z produktivity. Už ve 3. minutě o sobě poprvé dal vědět útočník Blackpoolu Gary Taylor-Fletcher, ale jeho střela ze střední vzdálenosti byla nepřesná. O pár minut později zkoušel podobně na druhé straně ohrozit branku Hugo Rodallega, ale ani jeho pokus se nevešel mezi tři tyče.

Do vedení se domácí mohli dostat v 9. minutě. Po hezké kombinační akci zakončoval na hranici pokutového území Victor Moses a jeho pokus jen těsně minul levou tyč Gilksovi branky. V 16. minutě už se však skóre měnilo a překvapivě na straně nováčka. Marlon Harewood vyslal parádní kolmici na volného Taylora-Fletchera a ten přízemní střelou překonal Kirklanda - 0:1.

Za domácí hrozil zejména Moses a v další nebezpečné příležitosti se ocitl po rohovém kopu, když nebezpečně hlavičkoval těsně nad břevno. Při Blackpoolu stálo v prvním poločase opravdu velké štěstí a tak se potvrdilo staré známé nedáš, dostaneš. Velmi aktivní Marlon Harewood si počkal na odražený balón a nekompromisní ranou doprostřed branky rozvlnil síť Wiganu podruhé.

Ve 42. minutě přišel definitivní hřebíček do rakve pro domácí Wigan. Po centru Elliota Grandina se hlavou podruhé trefil nejlepší hráč na hřišti Marlon Harewood a zvýšil už na propastných 0:3 pro Blackpool. V nastaveném čase dokonce mohl na 0:4 zvýšit Elliot Grandin, ale jeho pokus vyrazil gólman Kirkland na roh. Pro domácí fandy tak po poločase svítil na ukazateli hrozivý stav 0:3 pro Blackpool.

První poločas prakticky rozhodl celé utkání a tak se ten druhý spíše dohrával a Blackpool se pochopitelně soustředil hlavně na zadní vrátka. I přesto v něm bylo k vidění několik zajímavých příležitostí na straně Wiganu, který se snažil zkorigovat stav na příznivější.

Ta první přišla hned ve 49. minutě, kdy se při zaváhání hostí probíjel do šance Steve Gohouri, ale na poslední chvíli zasáhl obránce Blackpoolu a jeho akci zastavil. O deset minut později se znovu Wigan dostal do střelecké pozice, která však skončila úplně stejně jako ty předešlé. Ze střední vzdálenosti napřáhl Mauro Boselli a trefil znovu skvěle připravenou obranu Blackpoolu.

Největší a zřejmě také poslední šanci na snížení měl v 70. minutě znovu Mauro Boselli, který si naskočil na centr a hlavičkou trefil břevno. I po této akci se však potvrdila známá písnička tohoto utkání a gól padl na druhé straně. Po centru z levé strany se hlavičkou k tyči prosadil tentokrát Alex John-Baptiste a zvýšil už na 0:4.

Závěrečná patnáctiminutovka zápasu se nesla pouze v marné snaze Wiganu alespoň o čestný zásah, avšak veškeré útoky ztroskotaly na kompaktní obraně Blackpoolu, která si za dnešní zápas zaslouží absolutorium. Poslední ohrožení přišlo v 89. minutě z kopačky Rodallegy, ale ani jemu nebylo přáno štěstí při zakončení a tak zápas skončil vítězstvím Blackpoolu 0:4.

Góly: -

Mark Hughes asi po dnešku přehodnotí své stanovisko a brankáře Schwarzera s klidným srdcem pustí Arsenalu. David Stockdale se totiž předvedl v tom nejlepším světle a hlavně svými dvěma zákroky proti Elmanderovi se přičinil o bodem ověnčenou premiéru svého manažera na lavičce Fulhamu. V Boltonu se naopak bude smutnit, remíza pro ně asi po takovém zápase bude až příliš malou satisfakcí.

V úvodních minutách se fotbalisté, netřeba rozlišovat jakého vyznání, na hřišti především hledali. Bylo znát, že jde o jejich první ligové dotyky s balonem v této sezoně. Příliš líbivých kombinací jsme si tedy napřed neužili, premiérové šance obou mužstev však přinesla právě kombinační hra. Na straně Boltonu Elmanderovi nevyšlo finální prostrčení na spoluhráče, díky čemuž ale vytáhlý Švéd mohl střílet alespoň mimo. Podobně, také při zemi, pálil i na druhé straně Murphy. Jaaskelainen ovšem jeho projektil mohl jen decentním pohybem kontrolovat. Vyrovnaný obraz hry vydržel prakticky až do přestávky, i když se o něco nebezpečněji jevili domácí. Nejenže jako první ohrozili soupeřova brankáře, to když zkoušel štěstí Petrov, ale také si užívali menší územní převahy.

Na druhou stranu rychle vedené protiútoky s sebou také čas od času nesly nějaké to ofenzivní poselství. Zamora se třeba jednou ne úplně marně pokoušel přelobovat vyběhnuvšího Jaaskelainena - tento jeho míč zahučel jen těsně nad břevno. Na druhé straně hřiště se zase přes váhajícího Etuhua k balonu prodral Elmander a podruhé prověřil Stockdalea střelou přímo doprostřed brány. Tahle situace Bolton veskrze ještě víc nastartovala a jeho převaha místy přecházela až do tlaku, ze kterého ovšem dvakrát nepršelo. To spíš na opačném konci se postaral o vzruch Robinson, když jeho hlavičkovanou malou domů Jaaskelainen zachytil opravdu jen konečky prstů.

Jako by si snad v kabině stihl seřídit mušku, hned zkraje druhého poločasu Elmander konečně vážně ohrozil Stockdalea. A to ještě slabší levačkou, jíž pálil z otočky akorát pod břevno, kam se ovšem hbitě vymrštil 24letý brankář Fulhamu. Za dalších deset minut pak prosluněný Reebok Stadium pobouřil neodpískaný penaltový zákrok Murphyho na pronikajícího Leeho. Popravdě ale sudí neměl nikterak jednoduchou situaci, neboť Murphy sice Korejce podrazil, ale takřka zároveň s jeho nohami bral i míč. Nicméně převaha Wanderers pokračovala i tak, přestože by třeba Gerovy nůžky nebýt obráncova zákroku Jaaskelainen likvidoval jen stěží.

Domácí fanoušky ovšem určitě o mnoho více zajímal seriál, v jehož hlavní roli se dnes představoval Johan Elmander. Bohužel pro ně však šlo o seriál promarněných šancí. Přesně po hodině hry si švédský bijec na hraně šestnáctky šikovně obhodil protihráče, aby pak zblízka zas a znovu trefil pouze vyběhnuvšího Stockdalea. Postupem času ale Cottagers rezignovali takřka na veškerou aktivitu směrem dopředu a Elmander tak měl ke tvoření svých dalších šancí méně prostoru. A stejně tak jeho spoluhráči, de facto se tedy jen čekalo, až si borci z Londýna odpočinou a opět nabídnou Trotters nějakou tu protislužbu. Jen Holdenův záblesk stál za to a dokonce rozezvučel i tyč Stockdaleovy klece. Blýskat se tedy brzy mohlo i na druhé straně. Jenže v 80. minutě Dempseyho křižnou střelu zvládl vyrazit Jaaskelainen a ten si záhy poradil i s Etuhuovým pokusem.

V těchto chvílích se Bolton prvně v zápase opravdu musel bránit, a to prakticky soustavnému tlaku. Z něho ovšem vzešly tak akorát poloviční příležitosti - Zamorova slabá hlavička pod břevno nebo únik téhož borce, kterému učinil přítrž skvěle načasovaným skluzem Robinson. Přesto se na takový pres domácím fanouškům nekoukalo vůbec snadno, prohru by zřejmě po zápase, jehož většině kraloval právě Bolton, snášeli hodně těžko.

Góly: 15. Stewart Downing, 40. Stilijan Petrov, 66. James Milner

Kevin MacDonald nechal zapomenout na špatný start do loňské sezóny a se svými svěřenci přejel bez větších problémů West Ham. Ke třem přesným trefám přidali hned čtyři tyčky. Před pohárovým zápasem s Rapidem tak alespoň trochu uklidnili předsezónní rozpačité pocity jejich fanoušků.

V prvním letošním ligovém poločasu museli být domácí diváci na Villa Parku naprosto spokojeni. Nejenže viděli dva góly v brance soupeře, navíc mohli sledovat povedený start vzhledem k celkovému výkonu. Po změně stran přišly určité náznaky chtíče po bodech i od hostů, přesto nakonec mohli být rádi, že si neodváží o poznání větší nadílku.

Villans hrozili hned z úvodu zápasu nebezpečnými centry. Jenže Dunne nevyužil špatného vyběhnutí Greena a hlavičkou branku minul. Obdobně si vedl i Carew, který po přímém kopu nemířil přesně ze dvou metrů.

Obrovskou hrubku vytvořil po deseti minutách hry Tomkins, který vyslal Carewa samotného na brankáře. Green snahu o kličku vystihl, míč však vyrazil pouze k dobíhajícímu Tomkinsovi, od jehož levé nohy se míč odrazil do tyče.

Jenže za necelých pět minut se už domácí hráči radovali. Střílený centr Younga vyrazil Green pouze k Albrightonovi, který vypálil z voleje. I jeho pokus brankář Kladivářů nasměroval pouze k soupeři, Downing tak z hranice ofsajdu neměl problém dorazit míč do odkryté branky - 1:0.

A s hosty mohlo být ještě hůře v jednadvacáté minutě. Friedel vykopl z vlastního vápna, Carew hlavičkou prodloužil a Young vymyslel chytrý lob, který Green výtečným zákrokem vytěsnil na horní síť.

Nadále lepší Villans pokračovali v taktice velkého množství centrů, ale pozorná obrana hostů dlouho soupeři další gólem zavánějící střelu neumožňovala. Carewova teč hlavičkou metr a půl vedle však byla předzvěstí druhého úspěšného centru pět minut před koncem první půle.

Po kombinaci tří hráčů v rohu hřiště se k centru odhodlal Ashley Young a na jeho míč k malému vápnu naběhl v plné rychlosti Petrov. Ten pak hlavičkou nedal Greenovi šanci zareagovat a pojistil tak vedení svého týmu.

West Ham mohl okamžitě kontrovat, ale Friedel se proti střele k tyči od Boa Morteho vyznamenal. Ve 45. minutě dostal šanci z přímého kopu Noble, zamířil těsně nad břevno a do šaten se tak šlo za dvoubrankového vedení Villans.

Střídající Piquionne mohl už po půlminutě ohrozit branku domácích, svůj pohotový pokus z dálky zvedl přespříliš. To u Greena se znovu zvonilo. Tentokrát mířil do brankové konstrukce Downing z přímého kopu z třiadvaceti metrů.

Svou chybu z úvodu zápasu mohl napravit Tomkins, který dostal míč na zadní tyč, ale v běhu svým volejem mezi tři tyče nezamířil. Vydatný déšť jakoby probral hostující hráče a další obrovskou šanci zahodil Faubert nepřesnou střelou z jedenácti metrů.

A tak přišel třetí zásah do branky Roberta Greena. Na levé straně se parádně uvolnil Albrighton, nahrál zpět na hranici vápna Milnerovi, a ten bez přípravy zamířil po zemi přesně ke vzdálenější tyči - 3:0.

Dvacetiletý odchovanec Villans hned v další šanci vybojoval nebezpečný přímý kop, po jehož rozehrání rozezněl Downing břevno, už třetí tyč Greenovy branky. Dvanáct minut před koncem řádné hrací doby navíc přišla čtvrtá. Milnerovu střílenou přihrávku zachytil Carew, který se přes evidentní držení dokázal otočit a přízemní střelou trefit pravou tyč, od které míč běžel podél brankové čáry až k Youngovi, který z nulového úhlu trefil pouze boční síť.

Z povinnosti dohrávaný závěr pak nabídl "standing ovation" pro Marca Albrightona, který svým výkonem pozvedl celkový dojem ze hry domácího týmu. Když se v nastavení znovu nedokázal prosadit smolař Carew a hosté z minutového obléhání vápna Villans nevytvořili jedinou střelu, skončil zápas rozdílem třídy 3:0.

Góly: 15. Nikola Kalinić

V dalším zápase prvního kola anglické Premier League dokázal Blackburn zdolat favorizovaný Everton jediným gólem z patnácté minuty, kterým se prezentoval Nikola Kalinić. Blackburn tak zvítězil 1:0 a na úvod sezóny si připsal do tabulky velmi cenné tři body.

Po velmi opatrném úvodu utkání přišel úvodní gól jako blesk z čistého nebe a ujali se ho domácí fotbalisté, kteří využili vynikajícího presingu při rozehrávce Evertonu a po velikém nedorozumění mezi gólmanem Howardem a obráncem Distinem se k míči dostal Nikola Kalinić, který zakončoval do prázdné brány - 1:0.

O pár minut později zahrozil také Everton. Centr Philla Nevilla sklepl hlavou Tim Cahill a pohotově se snažil pálit Mikel Arteta, ale na poslední chvíli zasáhla obrana Blackburnu a odvrátila hrozící nebezpečí. Arteta se o něco později blýskl ještě jednou vynikající individuální akcí, ale bohužel pro Everton nedokázal v rozhodující fázi přesně přihrát.

Nikola Kalinić byl jednoznačně nejnebezpečnějším hráčem Blackburnu a ve 21. minutě znovu zahrozil. Díky svému pohybu se uvolnil přes dva protihráče a nebezpečnou střelou vystrašil hostující fanoušky. Tentokrát však minul. Obrana Evertonu však rozhodně v prvním poločase nepůsobila tak jistým dojmem, na jaký jsme byli zvyklý z druhé poloviny minulé sezóny.

Ve 35. minutě se představil také Louis Saha, který se snažil překvapit gólmana Robinsona střelou přes obránce. I tuto střelu však obrana Blackburnu dokázala zblokovat a Everton si tak v prvním poločase nepřipsal jediný přesný pokus na Robinsonovu branku. Do kabin se tak šlo za nejtěsnějšího možného stavu pro domácí 1:0.

Ve druhém poločase byl lepším týmem Everton a potvrzoval to od jeho samého začátku. Poprvé však výrazně zahrozil až v 57. minutě, když zkoušel štěstí z dálky stoper Phil Jagielka. Jeho pokus šel ale mimo branku Paula Robinsona.

Blackburn ve druhé půli spíše bránil a dostával se k ojedinělým útokům. Jeden z nich se pokoušel zakončit Phil Jones, ale Tim Howard v brance Evertonu nemohl mít s jeho střelou sebevětší problémy. V 67. minutě znovu zahrozil Everton, tentokrát zkoušel štěstí z dálky Mikel Arteta, ale ani jeho volej se nevešel mezi tři tyče.

Také v závěrečné dvacetiminutovce si Blackburn hlídal jednobrankové vedení a dařilo se mu to. Everton se nemohl probojovat do závažnějšího zakončení a veškeré pokusy z dálky buď zlikvidovala obrana, nebo šly mimo. O další se pokusili jak Louis Saha, tak znovu Phil Jagielka, ale ani tyto pokusy nemohly Robinsona ohrozit.

V samém závěru zápasu už se nic závažnějšího nestalo a Blackburn tak zkušeně dokázal ubránit jednobrankové vedení z prvního poločasu, kdy se trefil Nikola Kalinić. Everton tak znovu začal sezónu porážkou a do dalšího průběhu sezóny bude muset svou hru o hodně zlepšit, pokud chce bojovat o evropské poháry.

Góly: -

Přestože v prvním zápasu letošní sezóny Premier league gól nepadl, divák se rozhodně nenudil. Domácí svého soupeře přehráli především v první půli, ve druhé sice hráčům Manchesteru téměř nic nedovolili, sami se ale do gólových příležitostí taktéž nedostávali. V závěru mohl rozhodnout nejlepší hráč v poli, Gareth Bale, ale zblízka minul.

Rozpačitý výkon Citizens nabídl v úvodním poločase kvantum šancí pro domací Spurs. Joe Hart ovšem ukázal své kvality a několika výbornými zásahy svůj tým podržel. Po změně stran se hra urovnala, přesto měli blíže ke třem bodům svěřenci manažera Redknappa. Ti se ale prosadit nedokázali a zápas, který otevřel další ročník anglické ligy, tak skončil bez branek.

V deváté minutě se po přímém kopu Balea na zadní tyč dostal do šance Crouch, který opřel svou hlavičku do země, aby se míč odrazil jen těsně vedle Hartovy pravé tyče. Po pár momentech byla znovu v akci hlava londýnského dlouhána, ten sklepával centr Lennona zpět před branku a Defoe střelou bez přípravy nechal vyniknout brankáře hostí, King se už k dorážce do odkryté branky neprodral.

Brzy po čtvrthodince hry se musel Joe Hart předvést v dalších dvou brilantních zákrocích proti dalekonosným střelám. Po odvráceném rohovém kopu střílel bez přípravy Huddlestone povedeně k tyči a třiadvacetiletý brankář se musel natahovat, aby jeho pokus vytáhl na další roh. I ten dokázali obránci z Manchesteru zahnat do bezpečí několik metrů před vápno, jenže pouze do míst, kde se pohyboval Assou-Ekotto, který z dálky mířil přesně pod břevno. Hart konečky prstů vytěsnil míč nad.

A galapředstavení anglického brankáře pokračovalo. Bale napálil z patnácti metrů vzdálenější tyč a překonaný Hart pak excelentně zakročil proti pohotové dorážce. Z následného kontru nabídl Tévez míč Yaya Tourému, který z devatenácti metrů bezpečně minul. Okamžitě poté se po dlouhém pasu Assou-Ekotta dostal sám před brankáře Defoe, jenže vynikající Hart opět zvítězil, nadvakrát míč vyrazil mimo své vápno.

Po změně stran mohl White Hart Lane zchladit Shaun Wright-Phillips, který dostal skvělý pas za obranu. Zdlouhavé zpracovávání však nabídlo čas k návratu pro Assou-Ekotta, ten tak stihl hostujícímu hráči míč vypíchnout.

O poznání pozornější obrana Citizens dlouho svému soupeři nic nedovolila. Světlou výjimkou domácích byl centr na trestuhodně nehlídaného Crouche. Ten ale netrefil hlavičku dle svých představ.

V 70. minutě se pak dravou individuální akcí předvedl střídající Johnson, následně přihrál Tévezovi a jeho sražená střela zpoza vápna skončila jen těsně nad břevnem zkamenělého Gomese. To hostující brankář měl značně jednoduchou práci. Dvakrát Pavljučenko a jednou Lennon mířili své střely z šestnáctky přesně do míst, kde ochránce svatyně stál.

Rozhodujícím gólem pohrdl jinak skvěle hrající Bale v 85. minutě. Pavljučenko nacentroval do pokutového území, Keane se sice neprosadil, ale míč se přes De Jonga dostal před malé vápno k Baleovi, který střelou bez přípravy minul.

Dvě minuty před koncem se k nebezpečnému pokusu z rohu vápna odhodlal aktivní Pavljučenko, protější spojnici o metr minul. V nastaveném čase se Citizens snažili především držet míč na svých kopačkách a neudělat zbytečnou chybu, soupeři tak další šanci k vítěznému gólu už nedali.