Anglická Premier League - souhrn 36. kola
28.04.2012, 17:56, aktualizováno 30.04.2012, 22:55
Komentáře a souhrny
Manchester City i podruhé v sezoně porazil United a vrátil se do čela. Chelsea nadělila šest branek QPR, Tottenham však zareagoval výhrou nad Blackburnem. Arsenal jen remizoval ve Stoke, radost mu alespoň udělal Wigan, který deklasoval Newcastle. Body se dělily i v Sunderlandu, Swansea a WBA, Everton neměl problémy s Fulhamem a Liverpool zvítězil v Norwichi...
V předvečer oslavy svátku lásky to na Etihad Stadium nevypadalo zrovna na setkání zamilovaných. Manchester derby poprvé v historii Premier League takhle přímo rozhodovalo o preferencích obou zúčastněných v boji o titul, takže se ani žádný mírumilovný zápas očekávat nedal. United do něj vstoupili s defenzivnější sestavou, než je u Rudých ďáblů zvykem, střed vyztužili hned tři záložníci a na hrotu běhal osamocený Wayne Rooney.
Roberto Mancini naproti tomu zvolil sestavu zcela očekávanou, nechyběl ani jeden z hvězdné ofenzivní čtveřice Nasri, Silva, Tévez a Agüero - poslední jmenovaný byl navíc pod dohledem tchána Diega Maradony. A právě členové útočné vazby Citizens se postarali o první významnější situaci v utkání, pokud tedy nepočítáme nepřehledný závar před Hartem hned v první minutě. Po čtvrthodině hry Nasri krásně obešel dva soupeře, předal do vápna Tévezovi, jenže jeho centr na Agüera odvrátil Jones.
Bylo zřejmé, že si oba celky uvědomovaly významnost střetnutí, obrany zůstávaly povětšinou zamčeny a kromě centrů se do šestnáctek oba Manchestery dostávaly velmi stěží. Více ze hry měli přeci jen domácí hráči, ale mnohdy to více než na fotbalovou podívanou vypadalo na obléhání červených hradeb. Jedinou výjimkou, kdy Man City nachytal svého souseda v nedbalkách, byla pětadvacátá minuta. Vysoký míč doskákal až na hlavu Lescotta v šestnáctce a ten jej prodloužil na volného Agüera. Argentinský forvard ovšem z první vysoko přestřelil.
Na tribunách bývalého City of Manchester Stadium to celých pětačtyřicet minut hučelo jako v úle, ale až nastavený čas dokonale vypustil včelí roj. Na rohový kop Davida Silvy si naskočil kapitán bleděmodrých Vincent Kompany, šroubující se Smalling byl krátký a belgický stoper tak mohl nekompromisní hlavičkou zatlouct balón do De Geovy branky - 1:0. Nadšení fanoušků Manchesteru City bylo tak enormní, že vzápětí málem zanikl i hvizd sudího Marrinera, jímž posílal oba týmy vstříc poločasové přestávce.
Kdo čekal, že se ve druhé půli začne hrát trochu odvážněji, musel být zklamán. Otěže si do rukou z úvodu poločasu vzali hosté, ale mírnou převahu nedokázali přetavit v gólovou, ba ani nególovou příležitost. Naopak to byl Nasri, kdo vně šestnáctky pokoušel štěstí, jenže bránu netrefil. V průběhu druhého dějství už se začala projevovat i taktika stratégů na lavičkách. Zatímco Alex Fergoson posílil útok nasazením Dannyho Welbecka místo Parka, Mancini stáhl Téveze a zpevnil středové řady čistým defenzivním záložníkem Nigelem De Jongem.
Čím více se blížil konec utkání, tím více rostly i emoce na obou stranách. Jak na hřišti, na tribuně, tak i na lavičkách. Souboje se přiostřovaly, hukot z ochozů sílil a došlo i na argumentační konfrontaci manažerů. United chtěli, jenže i v závěru byli blíže gólu domácí. Agüero střílel do boční sítě, Yaya Touré zpoza vápna těsně minul tyčku.
Asi největší šanci druhé půle měl překvapivě Gael Clichy. Francouzský obránce se po průniku a centru dalšího beka Zabalety dostal k voleji na hranici vápna a De Gea musel se zákrokem na zem. Náznak příležitosti pak zazdil i Nasri, který místo střely uvnitř pokutového území začal uzlovat mezi červenou přesilou a o míč přišel. Sterilní hosté se však už v závěru do nátlaku nedostali a nesmírně důležitý duel tak skončil triumfem Manchesteru City, který má nyní titul na dosah. Stačí vyhrát zbylé dvě utkání a Manchester i celou Anglii ovládnou Citizens.
Více informací k zápasu
Po vraždění neviňátek na západě Londýna se pozornost fotbalové veřejnosti přesunula na sever hlavního města Anglie, kde Tottenham hostil Blackburn. Domácí museli nahradit stálici na levé obraně, Kamerunec Benoit Assou-Ekotto si zranil rameno a do konce sezony už si nezahraje. Jeho post tak zastoupil Danny Rose. Včas dohromady se dal taky Kaboul, naopak na druhé straně nenastoupil Hanley.
Stejně jako Chelsea, i Tottenham mohl už v první minutě vést. Modrić pronikl do vápna a přihrál na zadní tyč Lennonovi. Ten však v obtížné pozici odkrytou bránu netrefil. Ještě blíže gólu byl v osmé minutě Sandro, jehož dělovka zpoza vápna div nepřelomila Robinsonovo břevno. Spurs se dočkali až v polovině úvodního dějství. Baleovu hlavičku ještě na brankové čáře Dann odvrátil na břevno, ale na dorážku Van der Vaarta už si počíhal až příliš hluboko za čarou - 1:0.
Další velké šance se domácí dočkali až v závěru poločasu, kdy po rohovém kopu nejvýše vystoupal William Gallas a svou hlavičkou orazítkoval břevno. Druhá půle byla, co se příležitostí ke skórování týče, poměrně skoupá a to především ve svém začátku. Vždyť první událost, co by snad stála za zmínku, přišla až v minutě číslo sedmdesát pět a hned z toho byl gól. Kyle Walker ze zhruba 25 metrů z přímého kopu překrásně zakroutil míč do šibenice a bylo to 2:0.
Blackburn neukázal v zápase vůbec, ale vůbec nic. Za celých devadesát minut ani jednou netrefil bránu, ba co víc, ani jednou se o střelu nepokusil! Tottenham mu v tomto ohledu ve druhé polovině utkání zdatně sekundoval a po druhé brance to bylo ještě viditelnější. Spurs se dopředu moc netlačili a pohlídali si pohodlnou výhru.
Více informací k zápasu
Chelsea se musela vypořádat s velkými problémy v defenzivě, Cahill a Luiz nemohli hrát kvůli zranění, Ivanović nenastoupil kvůli karetnímu trestu. Do středu obrany se tak vedle mučedníka Terryho postavil Bosingwa, na pravý kraj pak Di Matteo nasadil Paula Ferreiru. Do sestavy QPR se konečně vrátil Djibril Cissé, jehož potíže s disciplínou a zranění vyřadily takřka z poloviny jarní části Premier League. Nutno však říci, že do zápasu vnesl jiskru pouze zářivým účesem...
Podáváním rukou se hráči nezdržovali a přešlo se rovnou k výkopu. Nástup Blues byl bleskový a drtivý - po pětadvaceti minutách už bylo po zápase. Chelsea stačilo šestačtyřicet vteřin, aby se dostala do vedení. Mata na levé straně předal míč Sturridgovi, ten si narazil o Ferdinanda, načež pravačkou (!) překrásně zpoza vápna otevřel skóre - 1:0.
Na rozmáčeném trávníku se hráči často uchylovali k nepřesnostem a šancí nepřibývalo. Až ve třinácté minutě se o záblesk geniality pokusil Lampard, ale jeho lahodný oblouček pod břevno vyškrábl na roh Kenny. Jenže gól přesto vzápětí přišel. Onen rohový kop rozehrál Juan Mata, John Terry ve vápně přetlačil Hilla a hlavičkou zblízka zvýšil na 2:0.
Na Stamford Bridge se strhla dokonalá exhibice, zářez číslo tři přišel hned za sedm minut. Torres rozehrál akci, přes Matu a Kaloua, který jej úžasně vyslal do úniku, se k němu míč vrátil v šestnáctce, kde podobně jako v Barceloně snadno obešel vyběhnuvšího brankáře a do prázdné branky s přehledem uklidil - 3:0. Stejný hráč přidal i čtvrtou branku, po Matově krásném pasu se nedohodl Onuoha s Kennym a Fernando Torres zaváhání využil - 4:0 a QPR bylo na bílý ručník.
Zakrátko mohl zakulatit skóre Lampard, ale po krásné kombinaci Torrese s Matou měl balon na dlouhou nohu a Kenny tentokrát vyběhl včas. Je logické, že po takovém nářezu se hra uklidnila, Chelsea už se netlačila dopředu v takové míře a i hosté si uvědomili, že by se měli trochu více zaměřit na defenzivu. Až v závěru úvodního dějství ještě útočil na hattrick Torres, ale po výborné práci Maty s Lampardem těsně minul spojnici břevna s tyčí.
Šest minut po návratu z kabin visel pátý gól opět na vlásku. Cole předvedl solidní techniku, poté posunul skrz obranu hostí míč Matovi, před nímž už byl jen Kenny. Drobný Španěl ale zakončoval zbrkle, z první a z otočky - přímo do náruče skotského gólmana. Ze začátku druhé půle se konečně zapotil i Petr Čech, jehož zákrok po výborné střele Mackieho si vysloužil potlesk zaplněného Stamford Bridge.
Fernando Torres byl při velké chuti, v 59. minutě tvrdě prozkoušel Kennyho, ale vysněného hattricku se dočkal až za dalších pět minut. Dokonalou kolmicí vybídl bývalého útočníka Liverpoolu do samostatného nájezdu Mata a Torres tentokrát zvolil střelu na zadní tyč - opět úspěšně, 5:0. Na 6:0 pak deset minut před koncem upravil po ztečovaném centru Ramirese střídající Florent Malouda.
Naprázdno nakonec nevyšli ani hosté. Pět minut před závěrečným hvizdem přetlačil u pravé postranní lajny Onuoha Terryho i Colea, z brankové čáry vrátil pod sebe do vápna Cissému a kontroverzní forvard z první zakončil perfektně na zadní tyč - 6:1. Tím také potvrdil zajímavou statistiku - pokud totiž nastoupil do zápasu, vždy dal gól nebo se nechal vyloučit.
Více informací k zápasu
Mizerné podmínky pro prvoligový fotbal panovaly dnes na Carrow Road. Zhruba od 15. minuty trávník zkrápěl hustý déšť, což atraktivitě zápasu bůhvíjak neprospívalo. Ostatně už předtím obě mužstva velmi často kazila, navíc zejména Reds působili, jako by o průběh utkání jevili pramalý zájem a na jeho ovlivňování byli ochotni vynakládat jen omezené množství energie. I to ovšem na dnešní Canaries stačilo. Jejich náchylnost k tragickým zaváháním v nebezpečných oblastech hrací plochy totiž byla beze zbytku chorobná - a osudová.
Nejprve Fox předlouho váhal s rozehrávkou jen pár metrů před šestnáctkou, nechal se zezadu obrat Gerrardem a po bleskurychlé předávce křížem ideálně zakončoval Suárez. Tentýž hráč navíc po chvíli využil další várky zmatků - hloupé zpětné přihrávky a následného nedůrazu Warda -, vyřítil se z úhlu na branku a z velkého úhlu zase diagonální, tentokrát přízemní ranou zasadil Kanárkům definitivní úder do týlu. Ti se již v intenzivním lijáku do pomyslného sedla nikdy nevyhoupli.
Maximálně vstup do druhého dějství se jim celkem povedl, pořád to ale obnášelo jen jednu nadějnou střelu Bennetta zpoza šestnáctky, s níž si poradil Reina. To bylo ale opravdu jen takové krátké intermezzo, jinak se i tento poločas nesl hlavně v duchu hostujícího útočení. Po Shelveyho biliárové etudě se například obligátně rozezvučelo břevno, krásnou individuální akci Downinga znehodnotil skvělým zákrokem Ruddy a Suárez si jízdu za hattrickem, během níž nasadil potupné housle poslednímu obránci soupeře, pokazil pro změnu sám - z nevýhodné pozice loboval, takže Ruddy mohl být v klidu.
Co ho už ale nemohlo nechat klidným, byla další alarmující hrubice stopera Warda z 83. minuty, která stála u zrodu jednoho z nejpamátnějších gólů sezony. Suárez totiž po protivníkově oloupení na středové čáře okamžitě pálil na bránu a váhavý Ruddy se už nestihl včas odrazit za balonem. Ten ho tak přeplachtil, pročež uruguayský forvard stylově - po vzoru Xabiho - zakulatil počet hattricků ve své profesionální kariéře na deset.
Více informací k zápasu
Hodně emocí vyvolalo rozhodnutí sudího Dowda už v šesté minutě, zkušený devětačtyřicetiletý rozhodčí totiž odpískal pokutový kop poté, co si Pogrebňak ve zdi kryl obličej a zasáhl míč rukou. Pokutový kop bez potíží proměnil Nikica Jelavič a Everton tak rychle vedl. Fulham mohl vyrovnat po krásné ráně Freie, Howard však výtečným zákrokem vytěsnil balón nad břevno. Jelavič mohl na druhé straně navýšit vedení Toffees, jenže na Schwarzera si nepřišel.
V sedmnácté minutě už to ale bylo 2:0 pro domácí, to od rohového praporku nacentroval Pienaar a hlavička Marouane Fellainiho skončila v síti. Po půlhodině hry o sobě dal znovu výrazně vědět také Fulham, dělovka Dempseyho se ovšem otřela o rukavice skvělého Howarda a skončila na břevně. Ve čtyřicáté minutě bylo definitivně rozhodnuto, to totiž Pienaar vysunul do úniku Jelaviče, který se však ocitl příliš blízko Schwarzera. Po kličce do strany se hostující brankář stihl vrátit a mohl tak čelit zakončení chorvatského útočníka, balón přesto skončil v brance. Ještě do poločasu jednou nebezpečně pálil Dempsey, tentokrát ale prostor mezi třemi tyčemi netrefil.
V šedesáté první minutě nastal již zmíněný okamžik, který se zapsal do dějin Evertonu. Znovu u toho byl Pienaar, jenž dostal přihrávku od Cahilla, geniálně mu jí vrátil a Australan pohotovou tečí zvýšil na 4:0. Připočtěte k tomu výsledky 4:0 se Sunderlandem a 4:4 na půdě Manchesteru United, dvanáct branek rozložených rovnoměrně do tří po době jdoucích ligových duelů se Toffees nepodařilo zaznamenat dlouhých čtyřicet osm let.
Jelavič mohl ještě zvýšit a připsat si hattrick, Schwarzer však byl proti. Další zásah měli na kopačce v rozmezí minuty Pienaar a Cahill, oba ale ztroskotali na fantastickém zákroku strážce hostující svatyně. Everton porazil Fulham hladce 4:0 a pojistil si sedmé místo, Cottagers zůstávají devátí.
Více informací k zápasu
Historie neomylně napovídá, že má Arsenal na Britannia Stadium tradičně k pohodlí velmi daleko. Dnešní první poločas ale docela dobře tento mýtus zbořil. Tolik prostoru od bránících hráčů, tolik šancí, tolik bezzubosti od domácích ofenzivních hráčů se tady Gunners snad nikdy nedostalo. A je tedy ve finále politováníhodné, že do kabin hosté neodcházeli coby vedoucí strana. Přestože odstartovali, jak odstartovali - tedy inkasovanou brankou. Totiž Sagnou odevzdaný míč a následná osvědčená vzdušná spolupráce Etheringtona s Crouchem bylo zhruba to jediné, co Szczesného před pauzou významně ohrozilo. Jinak měl vývoj zápasu pod palcem Arsenal; a kupodivu nebyl ani sterilní.
Ostatně ještě před Crouchovou majestátní hlavičkou se k centru Rosického na zadní tyči propracoval Van Persie a na Begovićovi si vyžádal ojedinělý, avšak o to skvělejší zákrok. Teprve při repete týchž hráčů už vše dokonale klaplo. "Malý mozart" svůj centr ještě lépe skryl, nizozemský bijec mohl zakončovat nohou, a tak Stoke ještě v 15. minutě kapitulovali. Přitom i dále bránili prapodivně lehkomyslně, zejména si nevěděli rady s pohybem Gervinha či Benayouna. Prvně jmenovaný také mohl zblízka hlavou zakončovat po centru Sagny, kdyby se viditelně nelekl brankáře, nebo záhy stlačit střelu níže a ohrozit tak Begoviće místo horních řad tribuny za brankou. Bosňanovu svatyni zároveň netrefil ani Ramsey, i tak šlo ve všech případech o nadějné přísliby do druhého dějství.
Jenže jakkoliv jsou Gunners králové otáčení zápasů, či chcete-li sbírání bodů z prohrávajících poloh, u Stoke pro změnu platí, že mívá lepší druhé poločasy. Což se potvrdilo i dnes. Jakmile totiž Sagna krásně odcentroval pro Van Persieho, aby ten hlavičkoval přímo do Begoviće, upadla hra do klasického stereotypu těchto měření sil. Potters se konečně dařilo vyvádět techničtějšího soupeře z míry, což zároveň znamenalo drtivý úpadek gólových šancí. V kombinaci s tím, že Arsene Wenger předlouho vyčkával s oživením projevu vlastního mužstva skrze nějaké střídání, dlouho se na tohle popřestávkové představení ani nedalo koukat.
Teprve po příchodu Chamakha s Diabym se opět začalo něco dít, i když paradoxně na trase ke Szczesného kleci. Po té se proběhl rovněž střídající Jerome, převzal Huthovu pěknou kolmici a pak ze střední vzdálenosti prudce vyprášil polskému brankáři rukavice. A také dál to vypadalo, že spíš zaprší z červenobílého obláčku než z toho tmavého. Nicméně i na druhé straně se alespoň jednou další trefě přiblížili - to když Vermaelen vyslal k Begovićovi přízemní express ze standardní situace. Ten se ovšem ani mezi tři tyče nevešel; a když Sagna akrobaticky odvrátil strašidelný aut Delapa, definitivně se oba celky rozešly smírně.
Více informací k zápasu
Minule to byl v doupěti Aston Villy obrat na 2:1 během pár sekund, dnes totéž Wanderers prožili v opačném gardu. Přesto nicméně ještě ukázali bojovného ducha, když si dokráčeli pro mimořádně vitální bod. Ten je sice "znehodnocen" korespondujícím triumfem Wiganu, pořád ale i budoucí soupeři dávají Trotters prostor k manévrování.
Dnešek byl výjimečný zejména jedním návratem. Nešlo o Leeho, Holdena či Muambu, nýbrž o jedince ve službách Mackems. Poprvé od února 2011 se totiž mezi třemi tyčemi objevil Craig Gordon, jenž se déle než rok vracel po zranění kolena. A úplně příjemný restart kariéry to vskutku nebyl. Po 26 minutách, bez významného zákroku na svém kontě, totiž prvně lovil míč ze své sítě - Kevin Davies teprve počtvrté v sezoně zavěsil po ideálním centru Petrova.
Až pak dostal Gordon příležitost vyniknout, když bystře zasáhl proti pokusu jmenovce Marka Daviese. A první šance pomalu začínali registrovat i domácí - O’Shea byl kupříkladu se svou hlavičkou poměrně blízko premiérové trefě od přestupu z Manchesteru United. Opětovná sláva se nicméně odkládala až do 36. minuty. Tehdy Bendtner převzal delikátní Colbackův pas a po 431 minutách (více než sedmi hodinách) učinil přítrž střeleckému trápení Sunderlandu.
Což Black Cats očividně potřebovaly: po přestávce se prezentovaly mírně zlepšeným dojmem a v 55. minutě šly dokonce do vedení. Z přímého kopu se parádně prosadil McClean, ačkoliv si Bogdán na balon alespoň sáhl. Prohra by ovšem byla pro Trotters až moc krutým výsledkem, takže později veterán Davies přišel s další utěšenou koncovkou; tentokrát přesně hlavičkoval po centru Rickettse. A jeho práce ve vzduchu se málem dočkala ještě jednoho zhodnocení, porážku ale v závěru odmítl Gordon, když se vyznamenal proti Klasnićovi.
Více informací k zápasu
Ještě ve třicáté minutě to přitom vypadalo, že si domácí s už jistě sestupujícím soupeřem spíše pohrají, když i na snížení z kopačky Fletchera dokázali okamžitě odpovědět a znovu tak vedli o tři branky. Do kabin už se však šlo za stavu 4:2, po pauze přidali Wolves další dva přesné zásahy a nakonec ještě klidně mohli i vyhrát...
Úvod zápasu ovšem hosté absolutně nezachytili a už po čtyřiadvaceti sekundách hry prohrávali. Domácí měli na starost úvodní výkop, z téže akce se dostali až k šestnáctce, Sinclair nacentroval na hlavu Orlandiho a bylo to 1:0. Jednalo se o nejrychlejší branku letošní sezony Premier League, dříve se některý z hráčů trefil naposledy před pěti lety. Úžasný začátek domácích jen podtrhla ještě pátá minuta, kdy Gylfi Sigurdsson chytrým pasem vysunul do šance Allena, který i s přispěním teče jednoho z bránících hráčů skóroval.
V patnácté minutě koncert Swansea pokračoval, to už se skóre měnilo potřetí! Tentokrát zleva nahrával Orlandi a sám před De Vriesem nezaváhal Nathan Dyer. Ještě lépe to pro Swans mohlo vypadat po střele Grahama, jenž pelášil úplně sám na hostujícího brankáře, toho ovšem překonat nedokázal. Po necelé půlhodince Wolves snížili, Doyle pěkným centrem našel nikým nehlídaného Fletchera, jehož hlavička se zastavila až v síti.
Jenže za dalších pár minut už to bylo znovu o tři góly, Dyer sice neprotlačil balón na branku, při druhém pokusu ale místo toho našel Grahama, jenž zachoval chladnou hlavu a nedal De Vriesovi šanci. Strhující gólová přestřelka pokračovala ve třiatřicáté minutě, kdy se chytrou ranou k zadní tyči prosadil Jarvis. To bylo do poločasu všechno, ovšem zajímavé věci se děly i po přestávce.
Ta první přišla v minutě padesáté čtvrté, když Kightly geniálním pasem vysunul Edwardse, po jehož zakončení se Vorm natahoval marně. Poslední gól utkání přišel jednadvacet minut před koncem, Edwards rozdělil míč doleva na Fletchera, ten našel před brankou Jarvise, který zakončil nevídané vzkříšení Wolves. V samotném závěru mohl ještě dokonalo obrátit vývoj zápasu Kightly, Vorm ale zasáhl a zachránil svému týmu alespoň bod.
Více informací k zápasu
V prvním poločase byl onen kontrast nejdrastičtější. Wigan válcoval Newcastle, Swansea rozehrálo přestřelku s Wolves, Everton drtil Fulham - a duel dvou sousedů stěží přinášel šance. Především v souvislosti s letošní Aston Villou každopádně nebylo příliš divu. Vždyť McLeishovi svěřenci v minulých pěti kolech udeřili všehovšudy třikrát. Dnes se ovšem plnému bodovému zisku blížili patrně spíše než soupeř; zejména v průběhu úvodního dějství hned dvakrát měli zaskórovat. Jenže výstavní centr Dunnea odhlavičkoval Herd jen přímo do Fostera, na němž si vzápětí vylámal zuby také pronikající Agbonlahor.
Druhá část byla v tomto směru ještě stravitelnější. Ostatně také začala velmi živou debatou ohledně neodpískané penalty po Huttonově heroickém bloku Ridgewellova pokusu akorát na brankové čáře. Domácí se pochopitelně dožadovali ruky, to však zcela marně. A nutno dodat, že právě v poslední chvíli přišli o gól ještě jednou. To když Odemwingieho kroucený projektil odhlavičkovával Cuellar. V těchto okamžicích - zhruba do 75. minuty - byli obecně zásahu rozhodně blíže Baggies. Když ale Olsson v další příležitosti zacílil nad břevno, začali opět zvedat lidi ze sedaček spíše Villans.
Začalo to konkrétně v 89. minutě neskutečným závarem, který dalším podivným blokem zakončil Olsson. Dost možná rukou zasáhl proti Clarkově ráně. A do konce utkání pak Albion čelil ještě jedné nepřehledné změti uvnitř vlastní šestnáctky, tu tentokrát rozmotal rezolutním zásahem Foster a ještě tak fakticky mohl položit základy domácího triumfu. To by se však ve druhé nastavené minutě nesměl jeho protějšek Given vytáhnout s prvotřídním zákrokem proti Odemwingieho tutovce.
Více informací k zápasu
Wigan na soupeře vlétl ve velkém stylu, okamžitě získal jasnou převahu a prakticky se tedy čekalo na první gól, který nakonec přišel ve třinácté minutě. Maloney ve středu hřiště podržel balón, načež ho poslal na pravou stranu k noze úplně volného Boyce. Mezitím už si do šestnáctky naběhl Víctor Moses, naskočil si na dobrý centr a hlavou poslal Latics do vedení. Stav 1:0 ovšem nevydržel dlouho, jelikož už o dvě minuty později odvrátil Coloccini Beausejourův pas jen k Mosesovi, jenž zakončoval sám a trefil se přesně ke vzdálenější tyči bezmocného Krula.
Newcastle zahrozil volným přímým kopem Ben Arfy, ten ale skončil těsně vedle levé tyče. Beausejour pak v ideální pozici vůbec netrefil balón, přesto Wigan dál kontroloval hru a ve třicáté šesté minutě dokonce vedl už o tři branky. Aktivní Maloney si rychle vyměnil míč s Beausejourem a najednou postupoval z levé strany sám na Krula, jehož přesným zakončením ke vzdálenější tyči překonal. V tu chvíli už domácí fanoušci cítili, že jejich mužstvo o tři body nic nepřipraví, a tak oslavovali každou úspěšnou přihrávku.
A že jich bylo opravdu hodně! Wigan dobře kombinoval a držel míč na svých kopačkách, navíc když už se Newcastle dostal k šanci, Al Habsi ani nemusel zasahovat, jako v případě střely Demby Ba. A do kabin se nakonec šlo za senzačního stavu 4:0, to když Di Santo neměl komu nahrát, a tak se rozhodl vyslat kulatinu na bránu a ta skončila přímo v šibenici.
Ani po přestávce se obraz hry nezměnil, Magpies sice byli ve druhé půli o poznání nebezpečnější, přesto si balónu zase tolik neužili. Po hodině hry mohl Moses završit svůj hattrick, tentokrát ale Krula nepřekonal. Následovaly čtyři velké možnosti Newcastlu v rozmezí necelých deseti minut, ani jedna ale nakonec v síti neskončila. Cissého nejprve skvěle vychytal Al Habsi, senegalský útočník pak nastřelil břevno. Ben Arfa se dvakrát šikovně uvolnil a dostal se až ke střele, jenže ani on nepřinutil Al Habsiho k zákroku. A to samé se dá říci o další příležitosti Cissého, který trefil pro změnu břevno.
Do konečného hvizdu sudího Deana byla k vidění už jen jedna zajímavá situace, když se hostující Sammon shodou několika po sobě jdoucích náhod procpal až před Krula, hosty však na poslední chvíli zachránil Coloccini. Čtvrtý tým tabulky Premier League schytal nevídaný debakl, odjíždí z DW Stadium se čtyřgólovou porážkou a výrazně si zkomplikoval boj o evropské poháry. O situaci Wiganu již byla řeč, vynikající forma by pro Latics měla znamenat záchranu.
Více informací k zápasu
Manchester City - Manchester United 1:0
30.04.2012 21:00
Góly: 45. Vincent Kompany
Nebyla to nezapomenutelná podívaná, ale v něčem dnešní derby svého jména dostálo. Napětí do poslední minuty, obrovský náboj a nezkrotné emoce. Jiskřilo se na obou stranách, gól ovšem padl pouze na jedné. Vincent Kompany zvedl z pozice kapitána prapor Citizens, poslal svůj tým v závěru první půle do vedení, dovedl jej k výhře a tím i na první místo tabulky.V předvečer oslavy svátku lásky to na Etihad Stadium nevypadalo zrovna na setkání zamilovaných. Manchester derby poprvé v historii Premier League takhle přímo rozhodovalo o preferencích obou zúčastněných v boji o titul, takže se ani žádný mírumilovný zápas očekávat nedal. United do něj vstoupili s defenzivnější sestavou, než je u Rudých ďáblů zvykem, střed vyztužili hned tři záložníci a na hrotu běhal osamocený Wayne Rooney.
Roberto Mancini naproti tomu zvolil sestavu zcela očekávanou, nechyběl ani jeden z hvězdné ofenzivní čtveřice Nasri, Silva, Tévez a Agüero - poslední jmenovaný byl navíc pod dohledem tchána Diega Maradony. A právě členové útočné vazby Citizens se postarali o první významnější situaci v utkání, pokud tedy nepočítáme nepřehledný závar před Hartem hned v první minutě. Po čtvrthodině hry Nasri krásně obešel dva soupeře, předal do vápna Tévezovi, jenže jeho centr na Agüera odvrátil Jones.
Bylo zřejmé, že si oba celky uvědomovaly významnost střetnutí, obrany zůstávaly povětšinou zamčeny a kromě centrů se do šestnáctek oba Manchestery dostávaly velmi stěží. Více ze hry měli přeci jen domácí hráči, ale mnohdy to více než na fotbalovou podívanou vypadalo na obléhání červených hradeb. Jedinou výjimkou, kdy Man City nachytal svého souseda v nedbalkách, byla pětadvacátá minuta. Vysoký míč doskákal až na hlavu Lescotta v šestnáctce a ten jej prodloužil na volného Agüera. Argentinský forvard ovšem z první vysoko přestřelil.
Na tribunách bývalého City of Manchester Stadium to celých pětačtyřicet minut hučelo jako v úle, ale až nastavený čas dokonale vypustil včelí roj. Na rohový kop Davida Silvy si naskočil kapitán bleděmodrých Vincent Kompany, šroubující se Smalling byl krátký a belgický stoper tak mohl nekompromisní hlavičkou zatlouct balón do De Geovy branky - 1:0. Nadšení fanoušků Manchesteru City bylo tak enormní, že vzápětí málem zanikl i hvizd sudího Marrinera, jímž posílal oba týmy vstříc poločasové přestávce.
Kdo čekal, že se ve druhé půli začne hrát trochu odvážněji, musel být zklamán. Otěže si do rukou z úvodu poločasu vzali hosté, ale mírnou převahu nedokázali přetavit v gólovou, ba ani nególovou příležitost. Naopak to byl Nasri, kdo vně šestnáctky pokoušel štěstí, jenže bránu netrefil. V průběhu druhého dějství už se začala projevovat i taktika stratégů na lavičkách. Zatímco Alex Fergoson posílil útok nasazením Dannyho Welbecka místo Parka, Mancini stáhl Téveze a zpevnil středové řady čistým defenzivním záložníkem Nigelem De Jongem.
Čím více se blížil konec utkání, tím více rostly i emoce na obou stranách. Jak na hřišti, na tribuně, tak i na lavičkách. Souboje se přiostřovaly, hukot z ochozů sílil a došlo i na argumentační konfrontaci manažerů. United chtěli, jenže i v závěru byli blíže gólu domácí. Agüero střílel do boční sítě, Yaya Touré zpoza vápna těsně minul tyčku.
Asi největší šanci druhé půle měl překvapivě Gael Clichy. Francouzský obránce se po průniku a centru dalšího beka Zabalety dostal k voleji na hranici vápna a De Gea musel se zákrokem na zem. Náznak příležitosti pak zazdil i Nasri, který místo střely uvnitř pokutového území začal uzlovat mezi červenou přesilou a o míč přišel. Sterilní hosté se však už v závěru do nátlaku nedostali a nesmírně důležitý duel tak skončil triumfem Manchesteru City, který má nyní titul na dosah. Stačí vyhrát zbylé dvě utkání a Manchester i celou Anglii ovládnou Citizens.
Tottenham Hotspur - Blackburn Rovers 2:0
29.04.2012 17:00
Góly: 22. Rafael van der Vaart, 75. Kyle Walker
Naděje žije. Tedy u Tottenhamu. Ten s přehledem porazil Blackburn 2:0 a posunul se na čtvrté místo před Newcastle, který v sobotu prohrál ve Wiganu. Naopak Rovers jsou v nezáviděnihodné pozici, dvě kola před koncem ztrácí na nesestupové pozice 3 body a to má ještě Bolton zápas k dobru. Se svěřenci Steva Keana to zkrátka vypadá špatně.Po vraždění neviňátek na západě Londýna se pozornost fotbalové veřejnosti přesunula na sever hlavního města Anglie, kde Tottenham hostil Blackburn. Domácí museli nahradit stálici na levé obraně, Kamerunec Benoit Assou-Ekotto si zranil rameno a do konce sezony už si nezahraje. Jeho post tak zastoupil Danny Rose. Včas dohromady se dal taky Kaboul, naopak na druhé straně nenastoupil Hanley.
Stejně jako Chelsea, i Tottenham mohl už v první minutě vést. Modrić pronikl do vápna a přihrál na zadní tyč Lennonovi. Ten však v obtížné pozici odkrytou bránu netrefil. Ještě blíže gólu byl v osmé minutě Sandro, jehož dělovka zpoza vápna div nepřelomila Robinsonovo břevno. Spurs se dočkali až v polovině úvodního dějství. Baleovu hlavičku ještě na brankové čáře Dann odvrátil na břevno, ale na dorážku Van der Vaarta už si počíhal až příliš hluboko za čarou - 1:0.
Další velké šance se domácí dočkali až v závěru poločasu, kdy po rohovém kopu nejvýše vystoupal William Gallas a svou hlavičkou orazítkoval břevno. Druhá půle byla, co se příležitostí ke skórování týče, poměrně skoupá a to především ve svém začátku. Vždyť první událost, co by snad stála za zmínku, přišla až v minutě číslo sedmdesát pět a hned z toho byl gól. Kyle Walker ze zhruba 25 metrů z přímého kopu překrásně zakroutil míč do šibenice a bylo to 2:0.
Blackburn neukázal v zápase vůbec, ale vůbec nic. Za celých devadesát minut ani jednou netrefil bránu, ba co víc, ani jednou se o střelu nepokusil! Tottenham mu v tomto ohledu ve druhé polovině utkání zdatně sekundoval a po druhé brance to bylo ještě viditelnější. Spurs se dopředu moc netlačili a pohlídali si pohodlnou výhru.
Chelsea FC - Queens Park Rangers 6:1
29.04.2012 14:30
Góly: 1. Daniel Sturridge, 13. John Terry, 19. Fernando Torres, 25. Fernando Torres, 64. Fernando Torres, 80. Florent Malouda - 84. Djibril Cissé
Pomsta za kontroverzní porážku 0:1 v na Loftus Road vyšla Chelsea dokonale. Za prvních 25 minut dala Queens Park Rangers takovou nálož, že už se zbytek zápasu vlastně už jen dohrávalo. V malém západolondýnském derby zazářil hattrickem Fernando Torres, perfektní představení předvedl také Juan Mata, jenž byl u pěti gólů Chelsea. Nutno říci, že hosté působili od druhé minuty zcela odevzdaně...Chelsea se musela vypořádat s velkými problémy v defenzivě, Cahill a Luiz nemohli hrát kvůli zranění, Ivanović nenastoupil kvůli karetnímu trestu. Do středu obrany se tak vedle mučedníka Terryho postavil Bosingwa, na pravý kraj pak Di Matteo nasadil Paula Ferreiru. Do sestavy QPR se konečně vrátil Djibril Cissé, jehož potíže s disciplínou a zranění vyřadily takřka z poloviny jarní části Premier League. Nutno však říci, že do zápasu vnesl jiskru pouze zářivým účesem...
Podáváním rukou se hráči nezdržovali a přešlo se rovnou k výkopu. Nástup Blues byl bleskový a drtivý - po pětadvaceti minutách už bylo po zápase. Chelsea stačilo šestačtyřicet vteřin, aby se dostala do vedení. Mata na levé straně předal míč Sturridgovi, ten si narazil o Ferdinanda, načež pravačkou (!) překrásně zpoza vápna otevřel skóre - 1:0.
Na rozmáčeném trávníku se hráči často uchylovali k nepřesnostem a šancí nepřibývalo. Až ve třinácté minutě se o záblesk geniality pokusil Lampard, ale jeho lahodný oblouček pod břevno vyškrábl na roh Kenny. Jenže gól přesto vzápětí přišel. Onen rohový kop rozehrál Juan Mata, John Terry ve vápně přetlačil Hilla a hlavičkou zblízka zvýšil na 2:0.
Na Stamford Bridge se strhla dokonalá exhibice, zářez číslo tři přišel hned za sedm minut. Torres rozehrál akci, přes Matu a Kaloua, který jej úžasně vyslal do úniku, se k němu míč vrátil v šestnáctce, kde podobně jako v Barceloně snadno obešel vyběhnuvšího brankáře a do prázdné branky s přehledem uklidil - 3:0. Stejný hráč přidal i čtvrtou branku, po Matově krásném pasu se nedohodl Onuoha s Kennym a Fernando Torres zaváhání využil - 4:0 a QPR bylo na bílý ručník.
Zakrátko mohl zakulatit skóre Lampard, ale po krásné kombinaci Torrese s Matou měl balon na dlouhou nohu a Kenny tentokrát vyběhl včas. Je logické, že po takovém nářezu se hra uklidnila, Chelsea už se netlačila dopředu v takové míře a i hosté si uvědomili, že by se měli trochu více zaměřit na defenzivu. Až v závěru úvodního dějství ještě útočil na hattrick Torres, ale po výborné práci Maty s Lampardem těsně minul spojnici břevna s tyčí.
Šest minut po návratu z kabin visel pátý gól opět na vlásku. Cole předvedl solidní techniku, poté posunul skrz obranu hostí míč Matovi, před nímž už byl jen Kenny. Drobný Španěl ale zakončoval zbrkle, z první a z otočky - přímo do náruče skotského gólmana. Ze začátku druhé půle se konečně zapotil i Petr Čech, jehož zákrok po výborné střele Mackieho si vysloužil potlesk zaplněného Stamford Bridge.
Fernando Torres byl při velké chuti, v 59. minutě tvrdě prozkoušel Kennyho, ale vysněného hattricku se dočkal až za dalších pět minut. Dokonalou kolmicí vybídl bývalého útočníka Liverpoolu do samostatného nájezdu Mata a Torres tentokrát zvolil střelu na zadní tyč - opět úspěšně, 5:0. Na 6:0 pak deset minut před koncem upravil po ztečovaném centru Ramirese střídající Florent Malouda.
Naprázdno nakonec nevyšli ani hosté. Pět minut před závěrečným hvizdem přetlačil u pravé postranní lajny Onuoha Terryho i Colea, z brankové čáry vrátil pod sebe do vápna Cissému a kontroverzní forvard z první zakončil perfektně na zadní tyč - 6:1. Tím také potvrdil zajímavou statistiku - pokud totiž nastoupil do zápasu, vždy dal gól nebo se nechal vyloučit.
Norwich City - Liverpool FC 0:3
28.04.2012 18:30
Góly: 24. Luis Suárez, 28. Luis Suárez, 82. Luis Suárez
I potřetí v řadě Norwich nepodává důstojný výkon a pomalu se zdá, že v součtu báječnou sezonu zakončí poměrně dlouhou sérií bez výhry. Dnes nestačil na nebývale efektivní Liverpool, který si sice neodpustil jedno břevno i pár spálených šancí, pořád ale hlavně díky nezastavitelnému Suárezovi zvítězil zcela přesvědčivě.Mizerné podmínky pro prvoligový fotbal panovaly dnes na Carrow Road. Zhruba od 15. minuty trávník zkrápěl hustý déšť, což atraktivitě zápasu bůhvíjak neprospívalo. Ostatně už předtím obě mužstva velmi často kazila, navíc zejména Reds působili, jako by o průběh utkání jevili pramalý zájem a na jeho ovlivňování byli ochotni vynakládat jen omezené množství energie. I to ovšem na dnešní Canaries stačilo. Jejich náchylnost k tragickým zaváháním v nebezpečných oblastech hrací plochy totiž byla beze zbytku chorobná - a osudová.
Nejprve Fox předlouho váhal s rozehrávkou jen pár metrů před šestnáctkou, nechal se zezadu obrat Gerrardem a po bleskurychlé předávce křížem ideálně zakončoval Suárez. Tentýž hráč navíc po chvíli využil další várky zmatků - hloupé zpětné přihrávky a následného nedůrazu Warda -, vyřítil se z úhlu na branku a z velkého úhlu zase diagonální, tentokrát přízemní ranou zasadil Kanárkům definitivní úder do týlu. Ti se již v intenzivním lijáku do pomyslného sedla nikdy nevyhoupli.
Maximálně vstup do druhého dějství se jim celkem povedl, pořád to ale obnášelo jen jednu nadějnou střelu Bennetta zpoza šestnáctky, s níž si poradil Reina. To bylo ale opravdu jen takové krátké intermezzo, jinak se i tento poločas nesl hlavně v duchu hostujícího útočení. Po Shelveyho biliárové etudě se například obligátně rozezvučelo břevno, krásnou individuální akci Downinga znehodnotil skvělým zákrokem Ruddy a Suárez si jízdu za hattrickem, během níž nasadil potupné housle poslednímu obránci soupeře, pokazil pro změnu sám - z nevýhodné pozice loboval, takže Ruddy mohl být v klidu.
Co ho už ale nemohlo nechat klidným, byla další alarmující hrubice stopera Warda z 83. minuty, která stála u zrodu jednoho z nejpamátnějších gólů sezony. Suárez totiž po protivníkově oloupení na středové čáře okamžitě pálil na bránu a váhavý Ruddy se už nestihl včas odrazit za balonem. Ten ho tak přeplachtil, pročež uruguayský forvard stylově - po vzoru Xabiho - zakulatil počet hattricků ve své profesionální kariéře na deset.
Everton FC - Fulham FC 4:0
28.04.2012 16:00
Góly: 7. Nikica Jelavić, 16. Marouane Fellaini, 40. Nikica Jelavić, 60. Tim Cahill
V Goodison Parku se přepisovala historie. Everton si doma snadno poradil s Fulhamem a poprvé od roku 1964 vstřelil třikrát za sebou hned čtyři branky. Dvakrát se trefil ve formě hrající Jelavič, po jednom zásahu přidali Fellaini a Cahill a Toffees tak zvítězili 4:0.Hodně emocí vyvolalo rozhodnutí sudího Dowda už v šesté minutě, zkušený devětačtyřicetiletý rozhodčí totiž odpískal pokutový kop poté, co si Pogrebňak ve zdi kryl obličej a zasáhl míč rukou. Pokutový kop bez potíží proměnil Nikica Jelavič a Everton tak rychle vedl. Fulham mohl vyrovnat po krásné ráně Freie, Howard však výtečným zákrokem vytěsnil balón nad břevno. Jelavič mohl na druhé straně navýšit vedení Toffees, jenže na Schwarzera si nepřišel.
V sedmnácté minutě už to ale bylo 2:0 pro domácí, to od rohového praporku nacentroval Pienaar a hlavička Marouane Fellainiho skončila v síti. Po půlhodině hry o sobě dal znovu výrazně vědět také Fulham, dělovka Dempseyho se ovšem otřela o rukavice skvělého Howarda a skončila na břevně. Ve čtyřicáté minutě bylo definitivně rozhodnuto, to totiž Pienaar vysunul do úniku Jelaviče, který se však ocitl příliš blízko Schwarzera. Po kličce do strany se hostující brankář stihl vrátit a mohl tak čelit zakončení chorvatského útočníka, balón přesto skončil v brance. Ještě do poločasu jednou nebezpečně pálil Dempsey, tentokrát ale prostor mezi třemi tyčemi netrefil.
V šedesáté první minutě nastal již zmíněný okamžik, který se zapsal do dějin Evertonu. Znovu u toho byl Pienaar, jenž dostal přihrávku od Cahilla, geniálně mu jí vrátil a Australan pohotovou tečí zvýšil na 4:0. Připočtěte k tomu výsledky 4:0 se Sunderlandem a 4:4 na půdě Manchesteru United, dvanáct branek rozložených rovnoměrně do tří po době jdoucích ligových duelů se Toffees nepodařilo zaznamenat dlouhých čtyřicet osm let.
Jelavič mohl ještě zvýšit a připsat si hattrick, Schwarzer však byl proti. Další zásah měli na kopačce v rozmezí minuty Pienaar a Cahill, oba ale ztroskotali na fantastickém zákroku strážce hostující svatyně. Everton porazil Fulham hladce 4:0 a pojistil si sedmé místo, Cottagers zůstávají devátí.
Stoke City - Arsenal FC 1:1
28.04.2012 16:00
Góly: 10. Peter Crouch - 15. Robin van Persie
Už pět výjezdů na Britannia Stadium pamatují v Arsenalu; a po dnešku dál platí, že jen jeden si budou rádi připomínat. Jakkoliv zde totiž úvodní dějství zastihlo Kanonýry v nezvyklé pohodě, po přestávce už to byla ta stará písnička. Nakonec si oba soupeři prvně v rámci Premier League rozdělili body.Historie neomylně napovídá, že má Arsenal na Britannia Stadium tradičně k pohodlí velmi daleko. Dnešní první poločas ale docela dobře tento mýtus zbořil. Tolik prostoru od bránících hráčů, tolik šancí, tolik bezzubosti od domácích ofenzivních hráčů se tady Gunners snad nikdy nedostalo. A je tedy ve finále politováníhodné, že do kabin hosté neodcházeli coby vedoucí strana. Přestože odstartovali, jak odstartovali - tedy inkasovanou brankou. Totiž Sagnou odevzdaný míč a následná osvědčená vzdušná spolupráce Etheringtona s Crouchem bylo zhruba to jediné, co Szczesného před pauzou významně ohrozilo. Jinak měl vývoj zápasu pod palcem Arsenal; a kupodivu nebyl ani sterilní.
Ostatně ještě před Crouchovou majestátní hlavičkou se k centru Rosického na zadní tyči propracoval Van Persie a na Begovićovi si vyžádal ojedinělý, avšak o to skvělejší zákrok. Teprve při repete týchž hráčů už vše dokonale klaplo. "Malý mozart" svůj centr ještě lépe skryl, nizozemský bijec mohl zakončovat nohou, a tak Stoke ještě v 15. minutě kapitulovali. Přitom i dále bránili prapodivně lehkomyslně, zejména si nevěděli rady s pohybem Gervinha či Benayouna. Prvně jmenovaný také mohl zblízka hlavou zakončovat po centru Sagny, kdyby se viditelně nelekl brankáře, nebo záhy stlačit střelu níže a ohrozit tak Begoviće místo horních řad tribuny za brankou. Bosňanovu svatyni zároveň netrefil ani Ramsey, i tak šlo ve všech případech o nadějné přísliby do druhého dějství.
Jenže jakkoliv jsou Gunners králové otáčení zápasů, či chcete-li sbírání bodů z prohrávajících poloh, u Stoke pro změnu platí, že mívá lepší druhé poločasy. Což se potvrdilo i dnes. Jakmile totiž Sagna krásně odcentroval pro Van Persieho, aby ten hlavičkoval přímo do Begoviće, upadla hra do klasického stereotypu těchto měření sil. Potters se konečně dařilo vyvádět techničtějšího soupeře z míry, což zároveň znamenalo drtivý úpadek gólových šancí. V kombinaci s tím, že Arsene Wenger předlouho vyčkával s oživením projevu vlastního mužstva skrze nějaké střídání, dlouho se na tohle popřestávkové představení ani nedalo koukat.
Teprve po příchodu Chamakha s Diabym se opět začalo něco dít, i když paradoxně na trase ke Szczesného kleci. Po té se proběhl rovněž střídající Jerome, převzal Huthovu pěknou kolmici a pak ze střední vzdálenosti prudce vyprášil polskému brankáři rukavice. A také dál to vypadalo, že spíš zaprší z červenobílého obláčku než z toho tmavého. Nicméně i na druhé straně se alespoň jednou další trefě přiblížili - to když Vermaelen vyslal k Begovićovi přízemní express ze standardní situace. Ten se ovšem ani mezi tři tyče nevešel; a když Sagna akrobaticky odvrátil strašidelný aut Delapa, definitivně se oba celky rozešly smírně.
Sunderland AFC - Bolton Wanderers 2:2
28.04.2012 16:00
Góly: 36. Nicklas Bendtner, 55. James McClean - 26. Kevin Davies, 70. Kevin Davies
Sunderland zlomil střeleckou mizérii; bouchat šampaňské se ale na Stadium of Light v žádném případě nebude. Také na pošesté totiž Black Cats nedovedly zápas do vítězného konce, když uhrály již pátou remízu v tomto hubeném období. Trotters se naproti tomu podruhé během chvíle povedlo zareagovat na nepříznivý stav skóre - tentokrát oživlý Kevin Davies 20 minut před koncem alespoň srovnal.Minule to byl v doupěti Aston Villy obrat na 2:1 během pár sekund, dnes totéž Wanderers prožili v opačném gardu. Přesto nicméně ještě ukázali bojovného ducha, když si dokráčeli pro mimořádně vitální bod. Ten je sice "znehodnocen" korespondujícím triumfem Wiganu, pořád ale i budoucí soupeři dávají Trotters prostor k manévrování.
Dnešek byl výjimečný zejména jedním návratem. Nešlo o Leeho, Holdena či Muambu, nýbrž o jedince ve službách Mackems. Poprvé od února 2011 se totiž mezi třemi tyčemi objevil Craig Gordon, jenž se déle než rok vracel po zranění kolena. A úplně příjemný restart kariéry to vskutku nebyl. Po 26 minutách, bez významného zákroku na svém kontě, totiž prvně lovil míč ze své sítě - Kevin Davies teprve počtvrté v sezoně zavěsil po ideálním centru Petrova.
Až pak dostal Gordon příležitost vyniknout, když bystře zasáhl proti pokusu jmenovce Marka Daviese. A první šance pomalu začínali registrovat i domácí - O’Shea byl kupříkladu se svou hlavičkou poměrně blízko premiérové trefě od přestupu z Manchesteru United. Opětovná sláva se nicméně odkládala až do 36. minuty. Tehdy Bendtner převzal delikátní Colbackův pas a po 431 minutách (více než sedmi hodinách) učinil přítrž střeleckému trápení Sunderlandu.
Což Black Cats očividně potřebovaly: po přestávce se prezentovaly mírně zlepšeným dojmem a v 55. minutě šly dokonce do vedení. Z přímého kopu se parádně prosadil McClean, ačkoliv si Bogdán na balon alespoň sáhl. Prohra by ovšem byla pro Trotters až moc krutým výsledkem, takže později veterán Davies přišel s další utěšenou koncovkou; tentokrát přesně hlavičkoval po centru Rickettse. A jeho práce ve vzduchu se málem dočkala ještě jednoho zhodnocení, porážku ale v závěru odmítl Gordon, když se vyznamenal proti Klasnićovi.
Swansea City - Wolverhampton Wanderers 4:4
28.04.2012 16:00
Góly: 1. Andrea Orlandi, 4. Joe Allen, 15. Nathan Dyer, 31. Danny Graham - 28. Steven Fletcher, 33. Matthew Jarvis, 54. David Edwards, 69. Matthew Jarvis
Neuvěřitelný zápas se dnes hrál na Liberty Stadium, Swansea v něm vedla nad odevzdaným Wolverhamptonem 3:0 a 4:1, hosté se však nevídaně vzchopili a nakonec si z Walesu odvážejí bod.Ještě ve třicáté minutě to přitom vypadalo, že si domácí s už jistě sestupujícím soupeřem spíše pohrají, když i na snížení z kopačky Fletchera dokázali okamžitě odpovědět a znovu tak vedli o tři branky. Do kabin už se však šlo za stavu 4:2, po pauze přidali Wolves další dva přesné zásahy a nakonec ještě klidně mohli i vyhrát...
Úvod zápasu ovšem hosté absolutně nezachytili a už po čtyřiadvaceti sekundách hry prohrávali. Domácí měli na starost úvodní výkop, z téže akce se dostali až k šestnáctce, Sinclair nacentroval na hlavu Orlandiho a bylo to 1:0. Jednalo se o nejrychlejší branku letošní sezony Premier League, dříve se některý z hráčů trefil naposledy před pěti lety. Úžasný začátek domácích jen podtrhla ještě pátá minuta, kdy Gylfi Sigurdsson chytrým pasem vysunul do šance Allena, který i s přispěním teče jednoho z bránících hráčů skóroval.
V patnácté minutě koncert Swansea pokračoval, to už se skóre měnilo potřetí! Tentokrát zleva nahrával Orlandi a sám před De Vriesem nezaváhal Nathan Dyer. Ještě lépe to pro Swans mohlo vypadat po střele Grahama, jenž pelášil úplně sám na hostujícího brankáře, toho ovšem překonat nedokázal. Po necelé půlhodince Wolves snížili, Doyle pěkným centrem našel nikým nehlídaného Fletchera, jehož hlavička se zastavila až v síti.
Jenže za dalších pár minut už to bylo znovu o tři góly, Dyer sice neprotlačil balón na branku, při druhém pokusu ale místo toho našel Grahama, jenž zachoval chladnou hlavu a nedal De Vriesovi šanci. Strhující gólová přestřelka pokračovala ve třiatřicáté minutě, kdy se chytrou ranou k zadní tyči prosadil Jarvis. To bylo do poločasu všechno, ovšem zajímavé věci se děly i po přestávce.
Ta první přišla v minutě padesáté čtvrté, když Kightly geniálním pasem vysunul Edwardse, po jehož zakončení se Vorm natahoval marně. Poslední gól utkání přišel jednadvacet minut před koncem, Edwards rozdělil míč doleva na Fletchera, ten našel před brankou Jarvise, který zakončil nevídané vzkříšení Wolves. V samotném závěru mohl ještě dokonalo obrátit vývoj zápasu Kightly, Vorm ale zasáhl a zachránil svému týmu alespoň bod.
West Bromwich Albion - Aston Villa 0:0
28.04.2012 16:00
Góly: -
Zatímco na ostatních frontách se většinou nadšeně pálilo ostrými, Aston Villa s West Bromwichem se v rámci lokálního derby dlouho omezovaly jen na nefalšovanou zákopovou válku. Až dech beroucí finiš byl ochotný snést dnešní měřítka, ani on nicméně byť jediný gól nepřinesl.V prvním poločase byl onen kontrast nejdrastičtější. Wigan válcoval Newcastle, Swansea rozehrálo přestřelku s Wolves, Everton drtil Fulham - a duel dvou sousedů stěží přinášel šance. Především v souvislosti s letošní Aston Villou každopádně nebylo příliš divu. Vždyť McLeishovi svěřenci v minulých pěti kolech udeřili všehovšudy třikrát. Dnes se ovšem plnému bodovému zisku blížili patrně spíše než soupeř; zejména v průběhu úvodního dějství hned dvakrát měli zaskórovat. Jenže výstavní centr Dunnea odhlavičkoval Herd jen přímo do Fostera, na němž si vzápětí vylámal zuby také pronikající Agbonlahor.
Druhá část byla v tomto směru ještě stravitelnější. Ostatně také začala velmi živou debatou ohledně neodpískané penalty po Huttonově heroickém bloku Ridgewellova pokusu akorát na brankové čáře. Domácí se pochopitelně dožadovali ruky, to však zcela marně. A nutno dodat, že právě v poslední chvíli přišli o gól ještě jednou. To když Odemwingieho kroucený projektil odhlavičkovával Cuellar. V těchto okamžicích - zhruba do 75. minuty - byli obecně zásahu rozhodně blíže Baggies. Když ale Olsson v další příležitosti zacílil nad břevno, začali opět zvedat lidi ze sedaček spíše Villans.
Začalo to konkrétně v 89. minutě neskutečným závarem, který dalším podivným blokem zakončil Olsson. Dost možná rukou zasáhl proti Clarkově ráně. A do konce utkání pak Albion čelil ještě jedné nepřehledné změti uvnitř vlastní šestnáctky, tu tentokrát rozmotal rezolutním zásahem Foster a ještě tak fakticky mohl položit základy domácího triumfu. To by se však ve druhé nastavené minutě nesměl jeho protějšek Given vytáhnout s prvotřídním zákrokem proti Odemwingieho tutovce.
Wigan Athletic - Newcastle United 4:0
28.04.2012 16:00
Góly: 13. Victor Moses, 15. Victor Moses, 36. Shaun Maloney, 45. Franco Di Santo
Další rážný krok za záchranou učinil Wigan, Latics totiž zdolali na domácím hřišti Newcastle přesvědčivě 4:0 a vytvořil si tříbodový náskok na osmnáctý Bolton. O výsledku bylo rozhodnuto už po patnácti minutách, skvěle hrající domácí celek pak do poločasu přidal ještě další dvě krásné trefy a zbytek zápasu mohl dohrát v naprostém klidu.Wigan na soupeře vlétl ve velkém stylu, okamžitě získal jasnou převahu a prakticky se tedy čekalo na první gól, který nakonec přišel ve třinácté minutě. Maloney ve středu hřiště podržel balón, načež ho poslal na pravou stranu k noze úplně volného Boyce. Mezitím už si do šestnáctky naběhl Víctor Moses, naskočil si na dobrý centr a hlavou poslal Latics do vedení. Stav 1:0 ovšem nevydržel dlouho, jelikož už o dvě minuty později odvrátil Coloccini Beausejourův pas jen k Mosesovi, jenž zakončoval sám a trefil se přesně ke vzdálenější tyči bezmocného Krula.
Newcastle zahrozil volným přímým kopem Ben Arfy, ten ale skončil těsně vedle levé tyče. Beausejour pak v ideální pozici vůbec netrefil balón, přesto Wigan dál kontroloval hru a ve třicáté šesté minutě dokonce vedl už o tři branky. Aktivní Maloney si rychle vyměnil míč s Beausejourem a najednou postupoval z levé strany sám na Krula, jehož přesným zakončením ke vzdálenější tyči překonal. V tu chvíli už domácí fanoušci cítili, že jejich mužstvo o tři body nic nepřipraví, a tak oslavovali každou úspěšnou přihrávku.
A že jich bylo opravdu hodně! Wigan dobře kombinoval a držel míč na svých kopačkách, navíc když už se Newcastle dostal k šanci, Al Habsi ani nemusel zasahovat, jako v případě střely Demby Ba. A do kabin se nakonec šlo za senzačního stavu 4:0, to když Di Santo neměl komu nahrát, a tak se rozhodl vyslat kulatinu na bránu a ta skončila přímo v šibenici.
Ani po přestávce se obraz hry nezměnil, Magpies sice byli ve druhé půli o poznání nebezpečnější, přesto si balónu zase tolik neužili. Po hodině hry mohl Moses završit svůj hattrick, tentokrát ale Krula nepřekonal. Následovaly čtyři velké možnosti Newcastlu v rozmezí necelých deseti minut, ani jedna ale nakonec v síti neskončila. Cissého nejprve skvěle vychytal Al Habsi, senegalský útočník pak nastřelil břevno. Ben Arfa se dvakrát šikovně uvolnil a dostal se až ke střele, jenže ani on nepřinutil Al Habsiho k zákroku. A to samé se dá říci o další příležitosti Cissého, který trefil pro změnu břevno.
Do konečného hvizdu sudího Deana byla k vidění už jen jedna zajímavá situace, když se hostující Sammon shodou několika po sobě jdoucích náhod procpal až před Krula, hosty však na poslední chvíli zachránil Coloccini. Čtvrtý tým tabulky Premier League schytal nevídaný debakl, odjíždí z DW Stadium se čtyřgólovou porážkou a výrazně si zkomplikoval boj o evropské poháry. O situaci Wiganu již byla řeč, vynikající forma by pro Latics měla znamenat záchranu.
Tabulka
Tým | Zápasy | Výhry | Remízy | Porážky | Skóre | Body | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | ![]() | Manchester City | 36 | 26 | 5 | 5 | 88:27 | 83 |
2. | ![]() | Manchester United | 36 | 26 | 5 | 5 | 86:33 | 83 |
3. | ![]() | Arsenal FC | 36 | 20 | 6 | 10 | 68:44 | 66 |
4. | ![]() | Tottenham Hotspur | 35 | 18 | 8 | 9 | 59:39 | 62 |
5. | ![]() | Newcastle United | 35 | 18 | 8 | 9 | 53:46 | 62 |
6. | ![]() | Chelsea FC | 35 | 17 | 10 | 8 | 62:39 | 61 |
7. | ![]() | Everton FC | 35 | 14 | 9 | 12 | 46:38 | 51 |
8. | ![]() | Liverpool FC | 35 | 13 | 10 | 12 | 43:37 | 49 |
9. | ![]() | Fulham FC | 35 | 12 | 10 | 13 | 45:48 | 46 |
10. | ![]() | West Bromwich Albion | 36 | 13 | 7 | 16 | 41:47 | 46 |
11. | ![]() | Sunderland AFC | 36 | 11 | 12 | 13 | 44:43 | 45 |
12. | ![]() | Swansea City | 36 | 11 | 11 | 14 | 43:49 | 44 |
13. | ![]() | Norwich City | 36 | 11 | 10 | 15 | 47:63 | 43 |
14. | ![]() | Stoke City | 35 | 11 | 10 | 14 | 33:49 | 43 |
15. | ![]() | Aston Villa | 36 | 7 | 16 | 13 | 36:50 | 37 |
16. | ![]() | Wigan Athletic | 36 | 9 | 10 | 17 | 38:60 | 37 |
17. | ![]() | Queen's Park Rangers | 36 | 9 | 7 | 20 | 40:63 | 34 |
18. | ![]() | Bolton Wanderers | 35 | 10 | 4 | 21 | 41:69 | 34 |
19. | ![]() | Blackburn Rovers | 36 | 8 | 7 | 21 | 47:75 | 31 |
20. | ![]() | Wolverhampton Wanderers | 36 | 5 | 9 | 22 | 38:79 | 24 |
Autor: EuroFotbal.cz
Komentáře (1225)