Anglická Premier League - souhrn 30. kola

Góly: 78. David Luiz, 90+2. Ramires

Z Chelsea jde zase strach! Její duel s ManCity napjatě sledovali krom přímo zasvěcených i fanoušci Arsenalu a Manchesteru United, které nakonec výsledek pranic nepotěšil. Blues se totiž výhrou 2:0 nejenže dostali před svého soupeře, ale zároveň se vrátili do boje o titul, když na Arsenal ztrácí už jen čtyři body.

Citizens, dá se říct, předvedli svůj klasický výkon proti silnějším protivníkům - opatrný, až ustrašený projev s minimem střel a malým procentem držení míče (40). Přitom Manciniho strana odstartovala slušně, když brzy Yaya Touré protahoval Petra Čecha. Více ze hry však už teď měla Chelsea, která si také vytvořila největší šanci poločasu. Tu měl zčásti na svědomí podklouznuvší Kompany a zbytek pak obstaral centrující Malouda se zakončujícím Kalouem. Hart se nicméně nemusel ani pohnout a v klidu zasáhl, proti další Afričanově střele či dalekonosné bombě Ashleyho Cole pro změnu ze svého arzenálu nemusel vytahovat vůbec žádný zákrok.

Po přestávce zase ManCity chvílemi vystrkovalo růžky, platné mu to však nic nebylo. V součtu si pak hosté připsali akorát tři střely, přičemž tu jedinou směřující na bránu si odbyli již v prvním dějství. Může za to i brilantní výkon Davida Luize, který znamenitě bránil osamoceného forvarda City Edina Džeka. Svůj perfektní výkon navíc Brazilec korunoval i svým přínosem do ofenzív, když si v 78. minutě doskočil pro Drogbův centr z přímého kopu a hlavou konečně otevřel skóre.

Mancinimu pak nepomohlo už ani představení Balotelliho s Johnsonem, místo toho ještě v samotném závěru udeřila Chelsea. Ramires v hloubi pole přebral míč od Essiena, proběhl soupeřovou obranou a své úchvatné sólo suverénně zakončil střelou skrz Harta. "Vyvolávačky" se však přesto nedočkal, se závěrečným hvizdem se dnes na Stamford Bridge skandovalo jméno Davida Luize.

Góly: 34. Dirk Kuijt (pen.), 77. Luis Suárez

Sunderland odstartoval slušně, další velká rozhodcovská minela jej ovšem vykolejila natolik, že v konečném zúčtování nelze mluvit o tom, že by Mackems byli Reds bůhvíjak vyrovnaným soupeřem. Vymyšlená penalta má zkrátka mnohdy až příliš velkou moc.

První poločas tohoto utkání na Stadium of Light se bude určitě často vzpomínat v debatách o nedávném úpadku rozhodčích v Premier League. Přinesl totiž další vděčné téma - nadmíru kontroverzní penaltu pro Liverpool, která prakticky určila vítěze zápasu. Ovšem nepředbíhejme, i v předešlé půlhodině se mnohé událo. Například za zmínku stojí živý start Reds, který obnášel třeba nadějnou ránu Kuyta a byl ostrým kontrastem příštím minutám, v nichž se hosté příliš nechytali. Sunderland v jednu dobu dokonce držel míč na kopačkách 65% času, působil daleko odhodlaněji. Zmohl se však akorát na jeden nebezpečný centr, který ke všemu nikdo z červenobílých ani netečoval.

Pak už nadešel onen klíčový okamžik. Na samém počátku stálo zakolísání Mensaha, které pak domácí stoper hasil akorát neopatrným skluzem na Spearinga. Ten se přitom složil ještě před pokutovým územím, což také hlavní arbitr správně zaregistroval. Jeho asistent však horoval za pokutový kop a jeho požadavku také pan Friend nepochopitelně vyhověl. Samozřejmě tušíte, co bylo dál - Kuyt se z puntíku nemýlil a liverpoolským řadám dodal klidu, z něhož pak těžily po celý zbytek utkání. Okamžitě totiž Suaréz nepříjemně protáhl Mignoleta a po přestávce se Carroll dokonce už málem radoval, když jeho hlavičku do odkryté klece na čáře kolenem odrazil Cattermole.

Sunderland byl hodně rozhozený - možná se se zpožděním projevovala i skutečnost, že v prvním poločase brzy přišel o Richardsona s Muntarim, kteří hřiště opouštěli se zdravotními problémy. Každopádně na kobylku už se Black Cats nikdy nevyhouply. V 74. minutě si ještě Mignolet vybral světlejší chvilku, když z dálky povedeně vnějším nártem vypálil Spearing, záhy ovšem dnes ne prvně zaváhal a nechal se z úhlu nachytat Suarézem. Tím bylo rozhodnuto, Sunderland už delší dobu neměl viditelnou vůli s výsledkem něco udělat. Osm minut před koncem navíc přišel o Mensaha, který po červené kartě předčasně putoval pod sprchy.

Góly: 36. Séamus Coleman, 49. Louis Saha - 62. Clint Dempsey

Zaplněný Goodison Park dnes v podvečer viděl tříbodový zisk domácího Evertonu, ten zdolal Fulham 2:1 a posunul se na hranice atakující Evropské poháry. Obě domácí branky orámovaly poločasovou přestávku, těsně před ní se prosadil Coleman, po pauze se trefil Saha. Fulham pak již stihl díky Dempseymu jen snížit.

Nepříliš záživné utkání otevřel ve čtvrté minutě Osman, jeho prudká rána však skončila mimo tři tyče. Na první velkou příležitost se tak v Liverpoolu muselo čekat až do devětadvacáté minuty, kdy si na Bainesovu nahrávku naběhl Rodwell, jeho pohotovou střelu však lapil Schwarzer v brance "Cottagers".

První branka padla devět minut před přestávkou a rozradostnila většinu fanoušků v Goodison Parku, dočkali se totiž, zaslouženě, domácí Karamelky. Z levé strany krásně odcentroval Leon Osman a jeho přetažený centr uklidil Seamus Coleman prudkou hlavičkou do branky, Schwarzer se za balónem pouze ohlédl, byl bez šance.

V závěru prvního dějství ještě mohl odpovědět Dempsey, jeho krajan v bráně Evertonu Howard však neměl pochopení a míč lapil do rukavic. Hned po pauze si na Rodwellovu chytrou přihrávku naběhl Baines a jeho zpětná příhra našla přesně levou nohu francouzského útočníka Sahy, který mezi nohami bránícího Murphyho zvýšil vedení Evertonu na 2:0. Jednu obrovskou příležitost pak o chvíli později spálil Coleman a domácí za to byli potrestáni.

Po přiťuknutí od Zamory totiž vypálil Clint Dempsey a překonal vše, co mu stálo v cestě. Tento gól vlil trochu krve do žil Chalupářů, kteří převzali iniciativu a začali svého soupeře tlačit před vlastní šestnáctku. Z tlaku pramenil větší počet brankových příležitostí, jenže Zamora, Duff, Dempsey i Salcido se mohli jen chytit za hlavu.

Everton tak porazil Fulham 2:1 a posunul se na osmou příčku ligové tabulky, Fulham je o pět bodů nazpět na dvanáctém místě.

Góly: 3. Steven Reid, 58. Peter Odemwingie - 70. Andrej Aršavin, 78. Robin van Persie

Fotbalisté Arsenalu si mohou odškrtnout další nadbytečné zaváhání, které jim v kombinaci s výhrou United značně komplikuje situaci v boji o titul. Gunners přitom ještě mohou být rádi, že si z The Hawthorns odváží alespoň bod, protože tu ještě dvacet minut před koncem prohrávali 0:2.

Můžete si vybírat z výsledků, které mohli mít fotbalisté Arsenalu na paměti a které je dost možná v hlavách strašily. Letošní domácí prohra s WBA (2:3), vypadnutí z Ligy mistrů i FA Cupu či nezvládnuté finále Carling Cupu, to vše dává dohromady slušný srab a poslední tři události statistiku, podle níž Londýňané strhli na svou stranu pouze jediné ze šesti nedávných utkání ve všech soutěžích. To dnešní jim přitom nepatřilo dlouho ani v nejmenším. Hned ve třetí minutě se Reid hravě dostal před Ramseyho, aby odhlavičkoval Bruntův centr do sítě. Arsenal poté nebyl schopen Baggies zatlačit, chyběla mu kreativita a preciznost v kombinaci. V téhle disciplíně vynikal především Brazilec Denilson. Nakonec si tedy Gunners první slušnou šanci vytvořili až ve 25. minutě, kdy na Van Persieho hlavičku do břevna ještě navazoval Ramsey, jehož ovšem vychytal pohotový Carson.

Po přestávce došlo k transformaci hostujícího rozestavení ze 4-5-1 na 4-4-2, nebo Denilsona vystřídal Chamakh. Tahle změna, dá se říct, nesla ovoce. Ne však ihned. Nejprve Almunia vystartoval 25 metrů od brány na dlouhý míč, srazil se se Squillacim a nechal tak Odemwingieho hladce zvýšit. Favorité posléze chvíli vypadali notně zaskočeně, bodejť by ne, v 70. minutě nicméně z ničeho nic udeřili a to je nakoplo. Aršavin si vyměnil přihrávku s Chamakhem a chladnokrevně snížil. V tu chvíli tedy ještě WBA drželo historicky první double s Arsenalem po 50 letech, hned v 78. minutě ovšem Aršavinův centr skončil na tyči a Meité pak za asistence Van Persieho dopravil míč podruhé za brankovou čáru střeženou Carsonem. V úplném závěru pak ještě měly možnost ujmout se vedení oba týmy, Clichyho ovšem vychytal brankář soupeře a ránu Fortuného pro změnu zablokoval Squillaci.

Góly: 25. Tom Cleverley, 90. Maynor Figueroa - 6. Liam Ridgewell

Velice důležité tři body zařídil v poslední minutě Wiganu Figueroa. Jeho branka stáhla Birmingham na dosah posledních Latics, oba celky teď na chvostu tabulky dělí pouhý bodík. A po zásluze, atleti dnes představovali přeci jen silnější stranu a koneckonců správně ani nemuseli inkasovat.

Situaci ze šesté minuty se totiž nevyhnuly kontroverze, když opakované záběry odhalily ofsajdové postavení střelce Ridgewella i dalších dvou birminghamských hráčů. Nicméně hostující zadák skvěle předvídal a využil Jiránkova zásahu k brzkému otevření skóre. To Wigan na čas vykolejilo, dlouho nebyl schopný hrát svou hru a to ještě mohl děkovat Habsimu, že záhy vychytal Jeromeho a odmítl tak dvojnásobné vedení protivníka. Díky tomu se tak Cleverleyho gól z 25. minuty stal rovnou vyrovnávacím. Z největší části ho přitom zařídil Watson, který akci dodal prvotní myšlenku, a centrující Boyce, který umožnil kmenovému hráči MU zakončovat z pohodlné blízkosti.

Do té doby si Wigan nic nevytvořil, ovšem od prvního úderu byl jako vyměněný. Jistěji působil vzadu, agresivnější a vynalézavější byl vpředu. Přestože tedy ještě Brums například prostřednictvím Larssona z přímého kopu nebezpečně zahrozili, postupem času se neomylně uklízeli do ústraní. Ridgewell se proto musel dvakrát vydat ze všech sil, aby zablokoval protivníkovy pokusy, přičemž Rodallegův gól nebyl uznán pro předešlý faul. Wigan tak musel na rozhodující trefu čekat až do poslední minuty, kdy za hranicí šestnáctky napřáhl Figueroa.

Góly: 88. Dimitar Berbatov

Dlouho to vypadalo, že ani nesportovní jednání Fergusona, který i navzdory trestu komunikoval s asistenty pomocí starobylého telefonu, Manchesteru United ke klíčovým třem bodům nepomůže. Bolton se bránil srdnatě až do 88. minuty, kdy Jaaskelainenovo zaváhání umožnilo skórovat střídajícímu Berbatovovi.

Daleko větší ofenzivní smršť se asi od domácích dala očekávat na Old Trafford, kam zavítal mimořádně soustředěný, bojovný Bolton. Jeho agresivita a entuziasmus dělal MU hodně dlouhou dobu problémy, například křídelní hvězdy Valencia s Nanim, které se na ligovém trávníku společně potkávají po sedmi měsících, za prvních 45 minut nepředvedli takřka nic. Aktivně se jevilo akorát duo Hernandéz-Rooney, jež si zprvu vystačilo prakticky samo. Ať už Rooney servíroval míč do velké šance mexickému zázraku, aby z voleje těsně minul, nebo se "Chicharito" oprávněně domáhal penalty po Cahillově bloku rukou. Anglický forvard ještě navíc z těžké pozice ze vzduchu stlačil jednu svou ránu pod břevno, kde bez problémů zasáhl Jaaskelainen. To Trotters útočili v kratších a sporadičtějších intervalech, zpravidla ale zvládali působit nesehrané obraně United značné potíže, leč mezi tři tyče hodně dlouho nezamířili.

Pro druhý poločas se již na trávník nedostavil Javier Hernandéz, což mělo za následek akorát otupení už tak dost mizivých prostředků na ohrožení Jaaskelainena. Z pořádné akce už Red Devils de facto vůbec nebyli schopni protivníka alarmovat, své s nervy hostujících fanoušků dělal akorát nespočet závarů před finským brankářem. Ty se množily i díky postupné rezignaci Boltonu na jakoukoliv ofenzivní snahu, což ovšem v závěru opět neplatilo. V 75. minutě totiž Evans kopačkami napřed zasáhl rovněž skluzujícího Holdena a uviděl rovnou červenou kartu. Tahle událost Trotters mírně povzbudila, Taylor zanedlouho ve vyložené šanci hlavičkoval přímo do Van der Sara, zároveň ale United nesložili zbraně. Ke šťastné výhře jim pak pomohlo zaváhání Jaaskelainena, který do náruče neskryl dalekonosnou střelu Naniho a nechal Berbatova hrdinně dorážet.

Góly: 28. Jonathan Walters, 46. Jermaine Pennant, 49. Danny Higginbotham, 90+1. Ricardo Fuller

Stoke ovládl dnešní duel s Newcastlem, čímž potvrdil svou domácí neporazitelnost v roce 2011 a zároveň Magpies předskočil v tabulce. Potters získali důležité tři body před náročným programem, v němž bude zisk každého bodu úspěchem.

Manažer Newcastlu Alan Pardew sice své mužstvo připravil na dlouhé auty Roryho Delapa, jenže největší zbraní domácích dnes bylo něco jiného - výtečná křídelní hra. Uprostřed všeho byl Jermaine Pennant. Newcastle si v hodně poslepované sestavě zvykal na rozestavení 3-5-2 a ještě po 23 minutách přišla rána v podobě zranění Joseho Enriqueho. Toho musel nahradit Gutierrez.

Pět minut nato navíc Potters poprvé udeřili. Shawcross vyslal napravo Pennata, ten odcentroval a Walters na bližší tyči hlavou dobře zakončil. Magpies sice byli dvakrát blízko srovnání, ale pokaždé se jim do cesty postavil Higginbotham. Nejprve sice tak trochu nechtěně hlavou zastavil Ameobiho dělovku, ale pak již při plném vědomí výborně zlikvidoval Nolanovu nebezpečnou přihrávku.

Hosté pravděpodobně doufali, že některou z dalších šancí promění, ale hned v první minutě po změně stran jim vše pokazil gólman Harper. Ten totiž pod tlakem od Kenwyna Jonese nedokázal rozehrát, ztratil míč a vzápětí z kopačky Pennanta inkasoval. Když pak ve 49. minutě dělovou a nechytatelnou ranou z trestného kopu zvýšil už na 3:0 Higginbotham, bylo rozhodnuto.

Dnes to rozhodně nevypadalo, že by mohl Newcastle předvést podobný návrat jako proti Arsenalu. Ve druhé minutě pak navíc ještě hosté inkasovali, přesně mířil střídající Fuller a upravil na konečných 4:0.

Góly: 38. Matthew Jarvis

Po jednatřiceti letech si Wolves odváží z Villa Parku tři body, připisuje si tak své teprve druhé vítězství ze hřiště soupeře v letošním ročníku. Naopak Aston Villa prohrála i druhý březnový ligový duel a znovu ji teče do bot sestupová voda.

V úvodních minutách se musel ukázat domácí brankář hned dvakrát. Nejprve po příhře Doylea kryl střelu Milijaše, aby pár momentů poté vyrazil přízemní pokus Hammilla, který na pravé straně vápna těžil z práce předchozích dvou jmenovaných.

Rozháraná hra toho pro diváky moc nenabízela. Ti, kteří přijeli podpořit svůj klub na stadion soupeře, se zase hned dvakrát radovali předčasně. Trefa Berry po přímém kopu Jarvise nemohla být uznána kvůli ofsajdu. Centr od levé lajny z kopačky stejného hráče zase podle všeho opustil na chvíli hrací plochu, aby se navrátil před branku pro povedenou hlavičku Doylea.

Jenže pasivní Villa, která se ve vápně hostí ani na chvíli neohřála, si o inkasovaný gól koledovala dál. Ve 38. minutě si tak mohla směle pogratulovat. Cuéllar nedokázal v souboji s Doylem odhlavičkovat balón do bezpečí a propadl tak za něj k volnému Jarvisovi. Diváci Downing a Walker tak mohli sledovat jeho parádní zásah bez přípravy, který ještě opřel o vzdálenější tyč bezmocného Friedela.

V poslední minutě řádné hrací doby první půle mohli Villans využít totálního zatažení se Vlků, ale po centru Downinga hlavičkoval z pár kroků Makoun vedle levé tyče. Když si v nastavení šel pro penaltu marně Bent, byli o přestávce spokojenější hosté.

Po změně stran si domácí snaha o vyrovnání příliš nerozuměla s koncovkou a Hennessey nemusel zasahovat při žádné z nebezpečných šancí, jako byl přímý kop Benta z šestnácti metrů nebo Downingova střela z první, jež mířila pouze do jednoho z obránců.

S přibývajícím časem začala defenzíva Houllierova týmu otevírat okýnka, pojistit svůj náskok tak Vlci mohli v 69. minutě. Od pravé lajny přihrál Doyle Ebanks-Blakeovi, který postrčil míč doprostřed na O’Haru. Ten mohl poslat do vápna přihrávku na zcela volného Jarvise, jenž by stál tváří v tvář brankáři. Místo toho ovšem přišla pouze střela do obětavého Herda.

Naopak deset minut poté mohl srovnat krok Ashley Young. Ten dostal parádní přihrávku od Makouna do vápna za obranu a v pádu tvrdě vypálil, nicméně rozezněl pouze břevno, od které se míč odrazil těsně před brankovou čáru.

Další velkou příležitost spálil Cuéllar, kterému sklepl centr Pirés, ale obránce domácích vyslal z první pozdrav do nebe. Místo závěrečného tlaku však přišla křeč a naopak ve třetí minutě nastaveného času mohl po chytré patičce Foleyho skórovat Doyle, síť sice rozvlnil, ovšem pouze z vnější strany.

Góly: 49. Christopher Samba, 90. Junior Hoilett - 25. Charlie Adam (pen.), 29. Charlie Adam

Blackpool měl po prvním poločase v Ewood Parku nakročeno k veledůležitým třem bodů. Kapitán Charlie Adam poslal Tangerines do dvoubrankového vedení, jenže Blackburn se vzchopil, v posledních minutách zápasu dokázal vyrovnat, a tak zůstává konec tabulky hodně napěchovaný.

Byl to dvou odlišných poločasů, v každém z nich úřadoval jiný tým. Ačkoliv první příležitost připadla Blackburnu a Nzonzimu, góly pálili hosté. Poprvé Blackpool rozvlnil síť po Adamově trestném kopu a Varneyho zakončení, jenže oslavy hostům překazil asistent rozhodčího, který dlouho otálel, ale nakonec praporek přeci jen zvedl.

Pokud se však Blackpool hněval na rozhodčího, o chvilku později jim Howard Webb vše vykompenzoval. Nelsen ve vápně fauloval Taylora-Fletchera a Charlie Adam otevřel z penalty gólový účet. Za čtyři minuty Adam jako příkladný kapitán přidal i druhou branku. Z trestného kopu, který si sám vybojoval, úžasnou ranou vymetl levou šibenici Robinsonovy branky. Ten byl bez šance. Do poločasu se Rovers nedokázali vzpamatovat.

Až ve druhém dějství přišla odpověď, blesková. Nzonzi sice po pár sekundách branku minul, ale jen pár dalších minut branka Seasiders zvládla odolávat. Po centru z pravé strany se snažili míč do branky dopravit Hoilett a Diouf, ale nakonec až Samba svojí tvrdou přízemní ranou z hranice šestnáctky rozvášnil domácí příznivce.

Vyrovnání domácí očividně nakoplo a Blackpool se ve zbytku duelu jen bránil. Jermaina Jonese zastavilo břevno, Diouf svojí šanci promarnil a Samba trefil spoluhráče Robertse. Hosté se nakonec drželi až do třetí nastavené minuty. To nepomohlo ani obětavé bránění, dlouhý nákop se nepodařilo pořádně odvrátit a a Hoilett míč hlavou poslal přes všechny do brány. Blackpool tak přišel o dvoubrankový náskok a tři body bude muset vybojovat jinde.

Góly: -

V Lize mistrů je sice tažení úspěšné, ale v domácí soutěži to Tottenhamu skřípe. Spurs dnes opět nedokázali zvítězit, s West Hamem doma jen remizovali 0:0 a první čtveřice může opět utéci.

Nicméně manažer Harry Redknapp asi bude mít po zápase co analyzovat, protože jeho svěřenci byli vstřelení minimálně jednoho gólu kolikrát velice blízko. Hammers však nyní mají sérii čtyřech zápasů bez porážky a Avram Grant ukazuje, že to se záchranou myslí vážně.

Tottenham se před vlastním publikem na White Hart Lane v rámci Premier League představil poprvé od začátku února a po postupu v Lize mistrů přes AC Milán a následném losu, který ho postavil proti Realu Madrid, nasadil manažer Redknapp na West Ham hodně ofenzivní sestavu.

Také uplynuly jen tři minuty a kapitán Michael Dawson už razítkoval brankovou konstrukci. Vzápětí pak Defoemu chyběl kousek k tomu, aby poslal do sítě Baleův centr. Gareth Bale se v základní sestavě objevil poprvé od 22. ledna, kdy ho začala trápit záda a pravému bekovi Larsu Jacobsenovi neustále působil trable.

West Ham však prvotní nápor soupeře přečkal, stabilizoval defenzívu a vepředu vystrčil růžky. Parádní pas Thomase Hitzlspergera Cole z voleje do branky neposlal. Pak Colea vyslal Ba, ale slabé zakončení chytil brankář Gomes. Pak se dopředu opět hrnul Tottenham, ale solidní obranu hostů se nedařilo překonat. Bale s Lennonem se snažili mást měněním stran, ale nepomáhalo to. Luka Modrič sice pálil těsně vedle a Lennon rovněž vystrašil Greena, ale skóre se neměnilo.

Po změně stran naopak musel vytáhnout dobrý zákrok proti Coleovi Heurelho Gomes. Na druhé straně měl velkou příležitost po kombinaci Corluky s Modričem Defoe, jenže ani tentokrát se anglický reprezentant neprosadil. Tohle však měl být gól. Ve druhé pětačtyřicetiminutovce sice Spurs dominovali co se držení míče týče, ale Hammers byli nebezpeční z protiútoků. Akrobaticky zakončující Noble se mezi tři tyče netrefil, gólovou ránu Baa pak skvěle vyrazil Gomes.

Rafaela van der Vaarta na hřišti na závěrečných 20 minut nahradil Roman Pavljučenko a proti ruskému útočníkovi musel dvakrát zasahovat Green. To však nebylo nic proti tomu, když výtečně vytáhl na břevno trestný kop Garetha Balea. Tottenham v závěru tlačil, ale Defoe přestřelil a v poslední možné příležitosti ho skvěle zablokoval Wayne Bridge, a tak skóre zůstalo od první minuty nezměněno.