Anglická Premier League souhrn - 7. kolo

Góly: 61. Roman Bednář

Český útočník Roman Bednář byl rozhodujícím faktorem dnešního vítězství West Bromwiche nad Fulhamem. Přestože spálil několik slušných příležitostí, v 61. minutě byl ve správný čas na správném místě a vystřelil tak Baggies tři body.

Přehled klíčových okamžiků první půle tohoto utkání načíná solidní příležitost českého útočníka Bednáře ze sedmé minuty. Tehdy Greening perfektní kolmicí znemožnil defenzivu londýnského celku, obří forvard si ovšem nezpracoval ideálně balon a střílel jen slabě do Schwarzera. Albion byl i nadále aktivnější, ale v 15. minutě se mohl ujmout vedení Fulham. Bullard zahrával přímý kop nedaleko od branky Carsona a balon poslal jen těsně nad břevno. Na tuto příležitost hostí navázal West Brom akcí Greeninga, jenž ovšem nebyl v rozhodující chvíli ideálně pochopen Millerem. Ve 22. minutě si udělal na levém rohu šestnáctky Baggies prostor Dempsey, ale následně točil míč jen těsně vedle vzdálenější tyče.

Největší šanci dosavadního průběhu zápasu měl Zoltán Gera v dresu zvedajícího se Fulhamu přesně po půl hodině hry. Bývalého záložníka West Brom našel pod sebou výtečně Dempsey, ovšem Gerova střela se jen otřela o vzdálenější tyčku a neměla tak gólové parametry. Ke konci prvního dějství ještě na opačné straně hřiště v solidní možnosti zaváhal Koren, když po pasu Robinsona poslal balon snad až pánubohu do oken.

Do druhé půle vstoupili domácí Baggies skvěle a mohli se hned po třech minutách radovat z gólu. Greeningův prudký centr levačkou totiž nikým netečován proskákal až na vzdálenější tyč, od níž se do sítě neodrazil. V 54. minutě si aktivní Bromwich vytvořil další nadějnou příležitost, jenže po centru Robinsona, který pronikl po levé straně, Bednář nemířil vůbec přesně. Český forvard dnes platil spíše za výstavního paliče, byl to ale právě on, kdo po hodině hry zblízka doklepl balon za brankovou čáru poté, co se hosté rozpakovali s odvrácením míče po rohu WBA.

Fulham mohl odpovědět hned záhy též gólem, jenže Koren perfektně včas zablokoval Murphyho pokus po rohu Bullarda. Vzápětí jako by snaha Cottagers o vyrovnání ochabla a naopak vitální presink a celkový pohyb Bednáře ještě nadělal do konce zápasu soupeřově obraně starosti. V 69. minutě se proti němu vyznamenal Schwarzer, ale nakonec to nebylo potřeba, neboť byl českému snajprovi odmáván ofsajd. V příštích okamžicích činilo defenzivě Baggies problémy uhlídat akorát neúnavného Seola, od jiných hostujících borců permanentní nebezpečí nehrozilo. Naopak šest minut před koncem málem rozhodl muž zápas Roman Bednář, avšak svůj dalekonosný pokus namířil jen do břevna. Smutnit příliš nemusel, výhru i tak svému mužstvu zajistil.

Góly: 89. Jérémie Aliadière

Amr Zaki tentokrát vyšel naprázdno, přičemž stejně jako jeho spoluhráči spálil, co se dalo. Lekci z efektivity pak uštědřil Wiganu Jeremie Aliadiere kousek před závěrečným hvizdem.

V úvodu zápasu vyvíjel Wigan víceméně ustavičný tlak na dobře organizovanou defenzivu Middlesbrough, jenže do zakončení se příliš často nedostával. Až v deváté minutě vnikl do vápna hostí Palacios a střílel jen těsně vedle. Po chvíli zase po standardní situaci Valencii hlavičkoval egyptský zázrak jménem Zaki jen do boční sítě. Boro v těchto okamžicích hodně tápalo a nemohlo se dostat pořádně do hry, ale domácí se až příliš často zastřelovali. Nejprve to byl Valencia, kdo z velké dálky pálil nad, potom Zaki mířil pro změnu vedle.

Po půl hodině se konečně otřepali i hosté a Wheater byl blízko vstřelení vedoucího gólu. Po centru Mida však těsně minul levý horní roh Kirklandovy svatyně. Za dalších deset minut mohli zase oslavovat příznivci Latics, když Heskey s Palaciosem vykombinovali dobrou střeleckou příležitost pro Zakiho, ten ještě obešel jednoho obránce, aby se dostal do šestnáctky, ale vzápětí ho po své levé ruce bravurně vychytal Turnbull.

I začátek druhého dějství patřil výhradně domácím fotbalistům, avšak v 51. minutě totálně selhal Palacios, když se k němu odrazila zblokovaná střela Valencii. V příštích minutách doposud aktivní Wigan poněkud polevil a zahrozil pořádně až deset minut před koncem, kdy Koumas prokličkoval skrze čtyři bránící soupeře, na Turnbulla si ale nepřišel. Brankář Boro byl v ráži, což potvrdil i za další tři minutky. Tehdy si vyběhl z branky, aby zmenšil Heskeymu střelecký úhel a znemožnil mu tak skórovat.

Pak se však stala v té chvíli nepředstavitelná věc. Hrdinou Middlesbrough se stal někdejší forvard Arsenalu, Jeremie Aliadiere. Ten minutu před vypršením řádné hrací doby zužitkoval přihrávku Downinga ke střele do levého dolního rohu Kirklandovy branky. V nastavení zápasu ještě mohl vyrovnat Valencia, k němuž se ve vápně Boro snesl balon, ale z voleje nemířil přesně.

Góly: 86. Grant Leadbitter - 90. Cesc Fàbregas

Statický Arsenal si na Stadium of Light reputaci nespravil, nýbrž spíše ještě víc pošramotil. Sic v úplném závěru utkání dokázal po rohu vyrovnat Fabregas, herně Kanonýři nenadchli ani omylem a byli nedaleko další senzační porážce.

Zásadní změnou v sestavě Arsenalu byl návrat Alexandra Songa po bok tvůrce hry Fabregase. Tím pádem se Van Persie posunul na levý kraj zálohy, Denilson se postavil vedle Songa, aby s ním utvořil neprostupnou defenzivní dvojku, a Fabregas se po většinu času pohyboval v prostorách těsně pod Adebayorem. Naopak na lavičce trochu překvapivě zůstal Samir Nasri. Roy Keane vsadil na středovou složku záložní řady v takovéto podobě: kapitán Whitehead- Yorke-Reid, přičemž druhý jmenovaný fungoval spíše jako taková spojka mezi středovou linií a osamoceným hrotem Cissém.

Úvod utkání se nesl ve znamení velkého množství nepřesností, které plodili jak domácí, tak hostující fotbalisté. Především z hráčů Arsenalu přímo sršela nervozita. Jednoho ze zaváhání v rozehrávce se snažil v 9. minutě využít Reid dalekonosnou ranou, která se ovšem mezi tři tyče nevešla. O šest minut později zase dokonce Walcott trestuhodně namazal Cissému, který se záhy řítil z úhlu sám na Almuniu. Španělský brankář ho ale levou nohou vychytal, ačkoliv francouzský forvard mířil šikovně do jeho protipohybu. Další souboj těchto dvou borců byl na pořadu v 17. minutě, kdy Cissé pro změnu protáhl golmana Arsenalu dalekonosnou bombou.

Sunderland hrál skutečně bez respektu a dokonale využíval vody, kterou mu Gunners sami dodávali na mlýn, k vytrvalému tlaku. Když už se hosté vydali na výlet vpřed, seskupil se před šestnáctkou domácích dohromady takový červenobílý šik, že bylo možné pálit jen z dálky, jako to předvedl v 19. minutě Fabregas. Frustrovaní Kanonýři pokračovali i nadále v produkování hry takřka bez myšlenky, a jelikož Black Cats polevily ve snaze útočit, zápas rázem nabyl uspávajícího charakteru. Až ve 37. minutě Walcott prudkým centrem nadějně hledal Van Persieho, který se ovšem k balonu nedostal. Právě centrovanými míči se snažil ke konci poločasu hostující tým vyzrát na obranu Sunderlandu čím dál, tím častěji, ale moc mu to nevycházelo. Ve 45. minutě Denilson po zajímavé akci pálil při zemi ze střední vzdálenosti vedle vzdálenější tyče a do konce prvního dějství už se nic významného nestalo.

Hned zpočátku druhého poločasu Arsenal přišpendlil svého soka před jeho pokutové území a jen házenkářským způsobem dobýval branku Sunderlandu. Do zakončení se vůbec Kanonýři nedostávali. Až v 53. minutě po rohu mohl alespoň v záklonu hlavičkovat Adebayor, výsledkem byl hodně nepřesný pokus tožského snajpra. To však nic nemění na tom, že pohyb hráčů Gunner byl téměř nulový a stereotypní obléhání svatyně Black Cats také nikam nevedlo. V minutě 56. sice Walcott přihrával od brankové čáry na Van Persieho, jenž suverénně zakončoval. Jenže čárový rozhodčí nabyl toho dojmu, že se anglický křídelník již dostal s balonem mimo hrací plochu.

Arsenal pomalu ukusoval soupeři procenta držení míče a přebíral je neustále na svou stranu, ovšem čím dál, tím méně aktivní Sunderland stále zvládal zodpovědně bránit. V 58. minutě tak mohl být Adebayor pyšný i jen na střelu přímo do Gordona. Domácí kontrovali slabým Reidovým pokusem z přímého kopu.

Posledních patnáct minut bylo jasně v režii Arsenalu, Sunderland však bránil prakticky v deseti. Přesto měl v 77. minutě Adebayor prostor ke střele, nakonec ale ještě přihrával Nasrimu, jenž jakýmsi backhandem neslavně zakončoval přímo do Gordona. Za pět minut měl Van Persie na kopačce vedoucí gól, ovšem v největší šanci zápasu po překrásném obloučku Bendtnera neuspěl. Gordon se mezi nohama nenechal nachytat. Zdálo se tedy, že Kanonýři v závěru ještě pořádně zmáčknou domácí, avšak nakonec sami inkasovali.

V 86. minutě Song nedokázal na hraně šestnáctky odzbrojit střídajícího Leadbittera, který pak svou životní ranou strhl senzačně vedení na stranu Black Cats, Almunia byl v brance v tuto chvíli zbytečný. Závěrečné úsilí Londýňanů o gól bylo už spíše křečovité, přesto z rohového kopu v 93. minutě vzešla branka. Van Persie centroval na přední tyč, kam naskakoval Fabregas a neměl těžkou pozici, neboť Gordon zmatečně vyběhl a nebyl tak připraven zabránit vyrovnávací trefě. Arsenal tak alespoň odváží ze Sunderlandu bod, za nějž může být ještě rád.

Góly: 31. Wes Brown, 64. Wayne Rooney

Wayne Rooney zajistil Manchesteru United v deštivém souboji v Edwood Parku tři body. Právě jeho zásluhou totiž Rudí Ďáblové porazili Blackburn. Nejprve anglický reprezentant nahrával Wesu Brownovi a druhý gól dal sám. Hosté si tak připsali čtvrté vítězství v řadě.

Byl to konečně ten Manchester United, který v loňské sezony dokráčel k titulu a zdá se, že nepřesvědčivý start do sezony je definitivně zažehnán. Svěřenci trenéra Sira Alexe Fergusona sice Blackburn na jeho hřišti porazili za posledních deset let jen jednou, ale v dnešním utkání jim jasně pomohlo uzdravení Wayna Rooneyho, jenž tak mohl nastoupit v základní sestavě a byl to právě on společně s Dimitarem Berbatovem, kteří měli lví podíl na úspěchu United.

Střelecký účet utkání otevřel Darren Fletcher, ale jeho rána z úhlu mezi třemi tyčemi neskončila. V základní sestavě se objevil rovněž Ryan Giggs, který se ocitl v dobré příležitosti po přesné Berbatově přihrávce, ale jeho levačku zlikvidoval brankář Jason Brown, zaskakující za zraněného Paula Robinsona. O chvilku později již ale domácí gólman lovil míč ze sítě. Brown si šel pro centrovaný Rooneyho míč, jenže se srazil s Vidičem a míč propadl až k Wesu Brownovi, který hlavičkou otevřel skóre. Mezitím, co obránce hostů slavil svůj teprve třetí gól v rudém dresu, jeho jmenovec v brance hostí byl pořádně rozzloben a dal to najevo sudímu Bennettovi, jelikož podle něj byl Vidičem faulován.

Druhou branku mohl vzápětí přidat Rooney, ale na Berbatovův centr včas vyběhl brankář Brown. Na druhé straně vyslal jedinou střelu mezi tři tyče Matt Derbyshire, ale brankář Edwin van der Sar neměl s jejím lapením problém. Pokus Bretta Emertona skončil vedle a manažer Rovers Paul Ince samozřejmě nemohl být s výkonem svých svěřenců v prvním poločase spokojen.

Jenže ani poločasová přestávka domácím hráčům nepomohla a Ince mohl pouze bezmocně sledovat, jak Manchester dominuje hře. V úvodních minutách druhé pětačtyřicetiminutovky hrozili především Berbatov s Ronaldem a v 64. minutě to byl portugalský záložník, jenž připravil gólovou přihrávku pro Rooneyho, jenž posunul United do dvoubrankového vedení. Ani po další vstřelené brance ovšem hráči hostů v útoku nepolevovali a Rooney mohl přidat další branku. Jeho lob ale nakonec neskončil v brance, nýbrž na ní. O chvilku později vyústila útočná smršť v obrovskou šanci Berbatova, ale jeho střelu na poslední chvíli nohou vyrazil Brown. Blackburn se mohl vrátit do zápasu po pokusu Emertona, ale jeho volej zablokoval Vidič. Ke střelám se na druhé straně dostali Ronaldo s Tevezem a zatímco Portugalcův pokus skončil vedle, Tevezovu střelu zastavilo břevno. Manchester vydržel tlačit až útočit do poslední minuty a Blackburn se jednoduše nezmohl na odpor a mohl být rád, že inkasoval pouze dvě branky. Naopak Rudí Ďáblové předvedli asi nejlepší výkon v dosavadním průběhu sezony.

Góly: 69. Carlton Cole - 30. Kevin Davies, 34. Gary Cahill, 87. Matthew Taylor

Po třech prohrách v řadě přichází velmi překvapivé vítězství Boltonu na hřišti ve formě hrajícího West Hamu. Domácí nebyli o nic horším týmem, ale dvě fatální chyby jejich brankáře rozhodly.

Jen co se po zranění vrátil na hřiště hostující McCann, byl blízko ke gólu Carlton Cole, ale svůj pokus namířil nad branku. Na druhé straně spálil svůj brejk Elmander, když střílel přímo do Greena. Po dvaceti minutách vyslal skvělý přímý kop Di Michele, Jaaskelainen ovšem brilantním skokem gólu zabránil. Behrami z prakticky totožného místa zkoušel své štěstí o pár minut později. Svou standardku z třiadvaceti metrů namířil ke stejné tyčce a jen těsně minul.

To odstartovalo černou čtyřminutovku pro domácího brankáře. Nejprve měl pro něj pas hostujících znamenat rutinní zákrok, neshodl se však se spoluhráčem, míč mu vypadl z rukavic, prohrál osobní souboj s Daviesem a poté jen sledoval jeho několik vteřin padající oblouček přímo do branky. O čtyři minuty později se Green dopustil druhé zbytečné chyby. Davies se Steinssonem rozehráli přímý kop, domácí gólman nedokázal míč na zemi sklidnit a Cahill už měl práci snadnou.

Pět minut po změně stran vyslal krásnou střelu z otočky Cole. Diváci už zvedali ruce nad hlavu, ale Jaaskelainen se natáhl a pokus vytěsnil na roh. Kladiváři museli útočit, gólové šance se jim však vyhýbaly obloukem. Naopak definitivně rozhodnout utkání mohl McCann, svou přízemní střelu z dvaadvaceti metrů zamířil jen decimetry vedle.

Nejčastějším střelcem domácích byl Carlton Cole. V 65. minutě ještě jeho nepříjemnou střelu z dálky nadvakrát brankář Boltonu kryl, o tři minuty později už byl úspěšnější domácí útočník. Po rohovém kopu se míč dostal na malé vápno, kde se nebojácný Cole vrhl hlavou proti sevřené pěsti brankáře a o břevno vrátil West Ham do hry. Blízko vyrovnání měl poté Behrami, ale dělovkou zpoza vápna branku netrefil.

Zápas sice neztrácel na rychlosti, ale gólové příležitosti nepřicházely. Až v 86. minutě napřáhl Matthew Taylor ke skvělé standardce, kterou překvapil brankáře Greena a rozjásal fanoušky Wanderers. Ze skoro třiceti metrů se trefil přesně ke vzdálenější tyči. Pro londýnský klub to byl poslední hřebíček a i když nerezignoval, ohrožení Jaaskelainena již nepřišlo.

Góly: 21. Joe Cole, 44. Nicolas Anelka

Měl to být šlágr kola, který neměl mít favorita. Mělo se bojovat o první místo v tabulce a očekávalo se, že se Aston Villa proti vedoucí Chelsea vytáhne. Jenomže jakoby se hráči Villans soupeře zalekli a na Stamford Bridge předvedli velice průměrný výkon. Chelsea celý zápas hře jasně dominovala a pouze díky brankáři Friedelovi nepřidala další branky. Amerického gólmana v prvním poločase dokázali prostřelit "jen" Joe Cole s Anelkou.

Domácí Chelsea rozjela utkání aktivněji, když v páté minutě nabil Ballackovi Bosingwa a německý reprezentant zpoza šestnáctky volejem řádně prověřil Brada Friedela. Gólman Villans dokázal míč vyrazit na roh. O dvě minuty později pokoušel štěstí z dálky Malouda a podobně jako Ballack svojí levačkou vyslal Friedela do akce, který opět pouze vyrazil. Chelsea stále tlačila a hostující hráči nebyli schopni získat míč. Z toho pramenila další šance Blues, kterou zařídil John Carew, jenž se vrátil s Ballackem a později ho fauloval. K exekuci slibného trestného kopu se postavil sám domácí záložník s číslem 13, ale nastřelil pouze zeď.

Po deseti minutách hry vyslal přesnou kolmicí Anelku Lampard a francouzský útočník se hrnul do šance. Před brankářem Friedelem se ovšem ocitl ve velkém úhlu a raději zvolil přihrávku před branku, k níž měl, bohužel pro domácí, příliš daleko Joe Cole. Aston Villa stále nenacházela odpověď na dominantní hru Chelsea a příliš nechybělo, aby Frank Lampard rozvlnil její síť. Anelka v pokutovém území sklepl Ballackův centr a našel Lamparda, který hlavičkou jen těsně minul branku.

Gól ale nestále visel ve vzduchu, protože svěřenci trenéra Scolariho se nechtěli spokojit pouze s vytvářením šancí, ale chtěli nějakou i proměnit, což se nakonec povedlo ve 22. minutě. Aktivní Lampard se otočil na hranici šestnáctky a přihrál napravo volnému Joe Coleovi, jemuž nedělalo problém z blízka obstřelit Brada Friedela. Blues tedy zaslouženě vedli 1:0. Nepoučitelní hráči Villans si ale nedali říct a soupeři stále nechávali příliš mnoho prostoru, čehož pohotově využil Anelka. Hosté si nakonec mohli oddechnout, z uctivé vzdálenosti totiž domácí útočník napálil míč do břevna.

O chvilku později před vápnem fauloval Davies Lamparda a gólman Friedel musel opět vyhlásit stav nejvyššího ohrožení. Tentokrát se do střely opřel sám Lampard a americký brankář ve službách Aston Villy měl štěstí, že rána mířila přímo na něj. Přesto ale dokázal míč pouze vyrazit. V 41. minutě musel do hry poprvé výrazněji zasáhnout Petr Čech, když vyboxovával volný přímý kop Garetha Barryho a zažehnal tak všechno nebezpečí. Chelsea navíc dokázala bleskově odpovědět a po skvělé kombinaci vedla 2:0. Lampard z levé strany posunul míč na Ashelyho Colea, jenž před brankou našel Ballacka. Jeho střelu dokázal Friedel vyrazit a následně ještě zabránil možné vlastní brance Laursena, ale míč opět jen vyrazil a Anelka se již nemýlil, a potvrdil tak velkou převahu Blues.

Do druhého poločasu na trávník naskočily tři nové tváře. Trenér Aston Villy Martin O'Neill sáhl do sestavy hned dvakrát, když místo Daviese přišel Milner a Luka Younga nahradil Carlos Cuellar. Manažer Blues Luiz Felipe Scolari dal šanci mladému Francu Di Santovi, jemuž místo uvolnil střelec druhé branky Nicolas Anelka.

První zápis do střelecké listiny prvního poločasu si připsal střídající Milner, který využil volného prostoru, ale nezamířil přesně. Po deseti minutách musela sáhnout pro druhé střídání také domácí lavička, jelikož v zápase nemohl po souboji s Petrovem pokračovat Joe Cole. Na hřiště se tak dostal Salomon Kalou. O chvilku později nechal vzpomenout na první poločas Brada Friedela Ballack, který další dělovkou provětral jeho rukavice.

V 61. minutě se nedohodl Petr Čech s Johnem Terrym, na něhož dotíral Agbonlahor, který využil jejich zaváhání, když Čech nestihl ukrýt míč do svých rukavic. Finální přihrávka mu ale nevyšla a šance Villans skončila. Na druhé straně Chelsea vybojovala rohový kop, po kterém se v obrovské šanci ocitl v malém vápně Ballack, ale branku přestřelil. Další akci založil Blues založil parádním dalekonosným centrem na Kaloua Bosingwa, ale střídajícímu útočníkovi na poslední chvíli znemožnil přesně zakončit Shorey.

Z levé strany zahrával trestný kop poté, co byl stažen k zemi Malouda, Lampard a jeho centr našel Kaloua, kterému ovšem nebylo přáno a jeho hlavičku opět vyrazil brankář Friedel. V 72. minutě využil závěrečné střídání Martin O'Neill, když stáhl nevýrazného Carewa a dal šanci Marlonu Harewoodovi. V 78. minutě zahrávali Blues po faulu Petrova, jenž za něj obdržel žlutou kartu, další slibnou standardní situaci, jenže ani druhý pokus Ballackovi nevyšel. O minutu později se odhodlal ke střele i skvěle hrající Mikel, ale Friedel jeho střelu pouze kontroloval, jak mizí v zámezí.

Na několik posledních minut ještě v závěru vyběhl na hřiště Brazilec Juliano Belletti, jenž nahradil Florenta Maloudu a po pár sekundách na hřišti se hned dostal po rohovém kopu Lamparda do šance, ale hlavičkoval nepřesně.V první minutě nastavení opět zachyboval Terry, když nepřesvědčivě nahrával nazpět Čechovi a ve velké šanci se málem ocitl Agbonlahor, jenže český gólman mu mimo šestnáctku ukopl míč a udržel čisté konto. Zbytek utkání se již dohrál v klidném duchu a Chelsea tak zcela zaslouženě porazila Aston Villu 2:0.

Góly: 19. Stephen Ireland, 41. Javier Garrido - 55. Fernando Torres, 73. Fernando Torres, 90. Dirk Kuijt

Liverpool si na konto připsal už pátou výhru v sezóně. Po poločase sice prohrával 0:2, přesto se nevzdal a vyplatilo se mu to, jelikož dokázal výsledek utkání otočit. Úspěšnými střelci se na straně domácích stali Garrido a Ireland, za hosty se trefil dvakrát kanonýr Fernando Torres a jeden zářez na pažbu si připsal Dirk Kuijt.

První skutečná šance utkání patřila liverpoolskému Albertu Rierovi. Ten se sice dostal z dobrého střeleckého úhlu, i přesto ale vypálil a na jeho pokus musel vytáhnout pohotový zákrok gólman Hart. Na druhé straně se naopak musel činit proti střele Robinha z hranice pokutového protějšek Jose Reina.

V 16. minutě se dostal ke střele Dirk Kuijt, ale jeho dělovka z pěti metrů postrádala přesnost a letěla hodně nad. O dvě minuty později ještě hostující zadáci centr Robinha dokázali zastavit, za pár sekund už ovšem inkasovali. Wright-Phillips získal míč ve středu hřiště, narazil si s útočníkem Joem, vypálil sice jen do obránců, balón se ovšem dostal k Stephenu Irelandovi a ten otevřel skóre dnešního duelu.

Vedení se snažil ve 22. minutě pojistit ještě Elano, jeho dalekonosný pokus se ovšem s úspěchem nesetkal, a tak se pokračovalo beze změny. Hra se následně zklidnila a také ubylo šancí. Další důležitý moment zápasu přišel až v 41. minutě. Nevyužitá šance Kuijta se Liverpoolu vymstila. Garrido vypálil z přímého kopu, dokázal míč poslat za záda Reiny a stanovil tak poločasový stav na 2:0.

Reds nastoupili pouze s jedním útočníkem a pěti záložníky. Hlavně proto se očekávalo, že kouč Benítez pošle hned na začátku dalšího dějství do hry druhého útočníka, například Robbieho Keana. Nestalo se, i přesto se ale hosté dokázali velmi rychle prosadit. V 53. minutě snížil Torres. Španělský reprezentant dostal přihrávku od Arbeloy a přesně zacílil.

Dvougólového vedení se Manchester málem opět ujal o deset minut později. Po centru Wrighta-Phillipse z pravé strany ale střílel nad Robinho. Velmi zkomplikoval situaci domácím v 67. minutě zadák Zabaleta, který byl po faulu na Alonsa vyloučen.

Přesilovku krátce na to využil a podruhé v zápase se prosadil Fernando Torres. 24letý útočník si naskočil na rohový kop Gerrarda a nasměroval míč do brány. Citizens se při bránění této situace skutečně moc nepředvedli. Dvougólový střelec mohl dokonce přidat ještě třetí branku, ale nebylo mu souzeno. Pálil totiž nad. Torres se však podepsal také pod třetí branku svého týmu. Poté, co byla jeho střela zblokovaná, se míče zmocnil Kuijt a rozhodl tento vypjatý duel. I přes šestiminutové nastavení už Manchester vyrovnat nedokázal.

Góly: 25. Peter Crouch, 51. Jermain Defoe - 48. Ricardo Fuller

Portsmouth se veze na vítězné vlně a dnes si ještě více zlepšil náladu. Proti nováčku ze Stoke uhrál výhru 2:1 a opět tak postoupil tabulkou směrem vzhůru. Nyní mu patří již sedmá příčka.

Domácí fotbalisté sice dnes byli lepším celkem na hřišti, přesto ale nescházelo moc a málem už ve 12. minutě inkasovali. Bývalý hráč Readingu Dave Kitson si na konto připsal první vážnou akci zápasu, ale v zakončení si nevedl zrovna nejlépe. Míč poslal okolo pravé tyče Jamesovy brány. Anglický gólman si tak mohl oddechnout, ale ne na moc dlouho.

V 15. minutě poslal do pokutového zemí dlouhý aut Delap, míč se po sérii hlaviček dostal až k Fullerovi, ale střela mu nesedla a s jeho slabým projektilem si James poradil. O deset minut později padla na druhé straně hřiště první branka. Po Defoeově centru se efektivními nůžkami předvedl vytáhlý útočník Peter Crouch a otevřel gólový účet tohoto střetnutí. Ještě do přestávky se Stoke snažilo vyrovnat, ale nepovedlo se mu to.

Do druhé pětačtyřicetiminutovky však Potters vstoupili tím nejlepším možným způsobem a dokázali vstřelit gól. Úspěšným střelcem se stal jamajský reprezentant Ricardo Fuller. Utkání tak mělo dostat nový náboj, jenže už za tři minuty byli Pompeys opět ve vedení. Z hranice šestnáctky napřáhl Jermain Defoe a přízemní dělovkou zvýšil na 2:1. Zároveň se tak osamostatnil v čele tabulky střelců.

Portsmouth už do konce zápasu své vedení kontroval a snažil se neudělat nějakou individuální chybu, po které by mohl inkasovat. Bohužel ani se už moc nehnal moc do ofenzívy, a tak předváděná hra oku diváka moc atraktivity nenabídla.

Góly: 9. Geovanni

Pod manažerem Ramosem se v Tottenhamu už pořadně houpe židle. Španělský lodivod ani dnes nepřipravil své mužstvo tak, aby bylo schopné vyhrát a mnohem více si naopak proti sobě poštval příznivce klubu. Spurs totiž doma nestačili na senzaci z Hullu a stále jim patří beznadějně poslední příčka.

Zápas začal ve velkém tempu. Už ve 4. minutě například nechybělo moc Geovannimu, na druhé straně zase Pavljučenkovi. Tyto šance sice ještě využity nebyly, v 9. minutě se už diváci dočkali prvního a zároveň posledního gólu celého duelu. K přímému kopu Hullu se postavil záložník Geovanni a potvrdil skvělou formu z úvodu sezóny. Nádhernou střelou trefil roh brány a rozjásal všechny příznivce svého týmu.

Pro Spurs tak utkání opět nezačalo vůbec dobře a museli se mnohem více tlačit do útoku, jenže proti dobře hrající defenzívě Tigers moc šancí neměli. Proto například Gareth Bale vystrašil gólmana Myhilla střelou z 35 metrů, kterou musel hostující gólman vyrážet na roh. Ovšem nescházelo moc a hosté mohli jít dokonce do dvougólového vedení. Proti střele Marneyeho se vyznamenal Gomes.

Ve druhém poločase to měl podle ideálního scénáře domácích diváků Tottenham naplno rozjet, zatlačit Hull před jeho šestnáctku a stav utkání otočit. I přesto, že měl výrazný tlak, moc dobrých šancí si vypracovat nedokázal, a tak se gólově ani neprosadil. Jedna z největších šancí přišla v 60. minutě, kdy hlavu Benta našel přesným centrem Modrič, ale anglický útočník jen o centimetry poslal míč vedle tyče.

Obdobně si vedl o čtyři minuty později Fraizer Campbell, kterému k úspěšnému zakončení také moc nechybělo. V 69. minutě se do šance opět dostal Bent, snažil se propálit brankáře Myhilla, jenže bránící hráči jeho dělovku zblokovali a odvrátili. Ač se domácí snažili co jim síly stačily, vyrovnávací branku už prostě vstřelit nedokázali. V závěru se o to pokoušel po přímém kopu Bale, ale také bezvýsledně. Pro Tottenham tento duel znamená již pátou porážku v letošní sezóně a představa o Lize mistrů se rozplynula hodně rychle.

Góly: 17. Mikel Arteta (pen.), 35. Marouane Fellaini - 45. Steven Taylor, 47. Damien Duff

Po čtyřech ligových porážkách v řadě dokázal Newcastle konečně bodovat. Velmi cenný bod si odváží z Evertonu, kde dokázal vybojovat remízu i přesto, že už prohrával 0:2. Podobný obrat jako Liverpoolu se mu už ale nepovedl. V tabulce tak poskočil o příčku vyš, a to na 18. místo.

Utkání mělo po celou dobu velmi zajímavý průběh, který nabídl divákům velkou řadu šancí. Jako první mohl v sedmé minutě rozvlnit síť domácí Yakubu, ale nevedl si moc dobře, jelikož míč poslal mimo prostor tři tyčí. V 16. minutě se naopak Nicky Butt dopustil faulu na Bainese v pokutovém území a rozhodčí Webb jasně ukázal na bílý puntík. K exekuci nařízeného pokutového kopu se postavil Mikel Arteta a proměnil.

Zanedlouho přišla velká šance Newcastlu na vyrovnání. Ránu obránce Taylora dokázal až na brankové čáře zastavit jeden z bránících fotbalistů. V 35. minutě se Everton prosadil podruhé. Bainesův centr do pokutového území doplachtil až k Fellainimu a historicky nejdražší posila liverpoolského klubu dokázala poslat míč do sítě. Pro belgického reprezentanta to byl vůbec první gól v novém působišti.

Newcastlu bylo jasné, že pokud rychle s nepříznivým stavem něco neudělá, jen stěží si z Goodison Parku odveze uspokojivý výsledek. Nakonec se ještě v prvním poločase dočkal. Ve druhé minutě nastavení přesně hlavičkoval za záda Howarda po centru Geremiho Taylor a svému týmu tak do žil vlil novou krev.

Hned v první minutě druhé půle bylo vyrovnáno. Střelec první gólu Magpies Taylor využil nepozornosti domácí obrany, našel přesnou přihrávkou Damiena Duffa a ten vyrovnal. Newcastle vycítil šanci, že by mohl zaútočit dokonce na všechny tři body, ale v 65. minutě měl hodně štěstí, že neinkasoval. Arteta našel Osmana, ten z otočky vypálil a nadělal Givenovi velké potíže. Hostující gólman míč za svá záda ale nepustil.

V 71. minutě měl naopak příležitost Michal Owen, jenže ani on skórovat nedokázal, stejně tak jako zanedlouho Coloccini. V závěrečných minutách mohly rozhodnou oba celky, ovšem na straně Evertonu pálil nepřesně Anichebe, střelu Yakuba zase lapil Given. Za Newcastle se pokoušel o ohrožení domácí brány Ameobi, ale také bezúspěšně.