Anglická Premier League - souhrn 6. kola

Góly: 43. Kevin Nolan (pen.) - 67. Kenwyne Jones, 85. James Perch (vl.)

Málokdo si dokázal představit, že Stoke dnes vyloupí St. James Park. A úvodní minuty na těchto prognózách nic nezměnily. Jenže tohle kolo zkrátka nebylo obyčejné a ani jeho poslední zápas se nevymykal standardu. Perchův vlastní gól tak pět minut před koncem rozhodl o dalším senzačním domácím krachu Newcastlu.

V prvním dějství to byly Straky, kdo kontroloval hru, zejména pak rozjetý Ben Arfa či precizní dispečer Barton. Šancemi však svou optickou převahu Newcastle těžko potvrzoval. Neujala se kopa Ben Arfových přímých kopů a nikdo nestihl sáhnout ani do Enriqueho křižné střílené přihrávky. Vyloženě stoprocentní šance jsme pak pro jistotu vůbec neregistrovali. Vše změnila až 40. minuta, kdy Huth nebral v úvahu, že by i bez jeho pomoci Sorensen v klidu sebral míč ze vzduchu, a raději tělem povalil k zemi provokujícího Carrolla. Pískala se tedy penalta a tu v poklidu proměnil domácí kapitán Kevin Nolan.

Druhá půle už přinesla jinačí podívanou. Doteď směrem dopředu naprosto nuloví Potters rázem ožili a s míčem začali nakládat daleko sebevědoměji. Pomohly i příchody Fullera s Delapem. Jako menší varování šlo v 53. minutě považovat Shawcrossovu šanci, která ještě vinou nedostatku stoperova soustředění vyšla do ztracena. Spravedlnost tak musel vzít do svých rukou Kenwyne Jones, který hned záhy spoluhráči ukázal, jak se to má dělat. Tedy nejprve si nepatrně odstrčil Colocciniho, aby orazítkoval tyč, pak ještě po centru Whiteheada ze standardní situace ověřil pevnost břevna, ale do třetice už mu to vyšlo se vším všudy. A zrovna šlo o dost snadnou záležitost. V 67. minutě totiž Huth odčinil svůj předchozí kiks a šikovně sklepl míč napříč celou šestnáctkou pro Jonese, který už neměl problém přesně zakončit. Celé utkání pak nakonec rozhodla kuriózní situace z 85. minuty, kdy svého vlastního brankáře hlavou překonal mladičký bek Perch.

Góly: 61. Matthew Jarvis - 25. Stewart Downing, 88. Emile Heskey

Houllier se po šesti letech vrací do Premier League vítězstvím. A nechybí u toho jeho starý známý Emile Heskey, který se s ním tenkrát loučil přímo na hřišti a teď mu pro změnu pozdním zásahem umožnil radovat se pro začátek ze tří potřebných bodů. Wolverhampton naopak jenom prodloužil 30 let trvající neschopnost vyzrát na svého konkurenta z kraje Midlands.

Na Molineux se od počátku hrál velmi přímočarý fotbal, který střídal naprosto vyrovnané pasáže s těmi, kterým vévodil spíše domácí tým. Svižné utkání předznamenala také Doyleova brzká kolmice pro Edwardse, jež příznivce Wolves zvedla ze sedadel již v šesté minutě. Bohužel pro Vlky však k borci v oranžovém včas doklouzal Warnock a rozhodil ho natolik, že Edwards vzápětí hodně minul. Villa si na svou první šanci počkala až do 22. minuty, kdy se z chumlu před Hahnemannem zničehonic vynořil Collinsův decentní projektil, takže americký golman vyprovodil míč do bezpečí pomalu nevědomky. Přestože pak i nadále McCarthyho svěřenci působili fotbalověji a kombinačně zdatněji, krátce po této ještě ubráněné situaci prohrávali. Mohl za to jeden prudký polovysoký centr Albrightona a perfektně načasovaný náběh Downinga na zadní tyč. Tyhle dva aspekty daly dohromady poměrně pohledný úvodní gól zápasu.

Nicméně Wolves i nadále pokračovali v aktivní, dravé hře a jejich snaha brzy mohla nést ovoce. Jenže proti byl neústupný Friedel. Ten se nejprve s vynikajícím reflexivním zákrokem vytasil proti Fletcherově technicky dokonale zvládnutému voleji a pak vykryl také Doyleovu dorážku ze vzdálenosti pár kroků. Ačkoliv se nedá říct, že by poté musel zůstat v pohotovosti, pod nepřímým tlakem byl takřka neustále a nic na tom nezměnila ani patnáctiminutová pauza. Hned po ní totiž po sérii volejbalových odrazů v akrobatické poloze zakončoval Berra a Friedel musel opět na zem. Vzápětí byla navíc šestnáctka Aston Villy velmi často dějištěm podobně biliárových situací, z nichž mohlo úplně snadno zapršet.

Nakonec se ujal na pohled vskutku nevinný balon. Matt Jarvis potáhl míč po levé straně, odkud také pravou nohou kroutil míč směrem k Friedelově svatyni. Původní záměr byl skutečně jen "k brance", a ne do ní, ovšem poté, co Edwards nedosáhl a Friedel byl připraven reagovat právě na jeho teč, zaplul míč nikým nepopostrčen přesně k zadní tyčce - 1:1. Nutno říct, že šlo o zasloužené vyrovnání, přece jen se Villa častěji bránila i v poslední dvacetiminutovce za nerozhodného stavu. Pasáží, kdy byla v tlaku druhá strana, nebylo mnoho, i když občas stály za to. Jako třeba ta, kterou odstartovala povedená pumelice Ashleyho Younga, po níž se vrhnul Hahnemann, a pokračoval v ní Heskey se svou nepřesnou hlavičkou.

Daleko energičtější ale byli Vlci, kteří po šťastném vyrovnání usilovali o kýžené tři body z domácího utkání. Proto také posledních deset minut strávili takřka výhradně na půli Aston Villy. Tam si však příliš gólových šancí nevypracovali. Za zmínku stojí možná leda dalekonosný pokus Guedioury, který hladce ztlumil v rukavicích Friedel. A proto se iniciativy chopil na druhé straně Heskey a sedm minut před koncem vystřelil vedení pro birminghamské, kteří přitom už jako by se už spokojili s remízou. Gól to byl pro Heskeyho, dá se říct, typický - vytáhlý forvard, jenž byl na hřišti i při Houllierově derniéře v Liverpoolu, se pověsil do vzduchu a prudce odhlavičkoval Warnockův centr tak akorát k pravé tyči. Tam Hahnemann včas ani nemohl být.

Góly: 6. Zat Knight, 67. Martin Petrov - 23. Nani, 74. Michael Owen

Venkovní mizérie Manchesteru United zatím nezná konce a dnes klidně mohla být prohloubena ještě výrazněji než jen další remízou. Bolton totiž hned dvakrát vedl, napodruhé pak Red Devils spasil po čtyřech minutách pobytu na hřišti žolík Owen. Přesto je bod jednoznačným zklamáním pro Sira Alexe Fergusona, stejně jako nezlepšený výkon celé defenzivní složky týmu.

Manchester se letos uvedl jako mizerný sběrač tří bodů na venkovních hřištích a ve stejném duchu pokračoval i dnes na Reebok Stadium. Hned v páté minutě se totiž jen horkotěžko ubránil nájezdu dvojky Holden-Lee a při následném rohu se před Evanse natlačil Knight, aby zblízka vnějším nártem posunul Bolton do překvapivého vedení. Přestože i nadále měli United značné problémy s bráněním rohů či centrovaných míčů, což je u nich řekněme klasika, v příštích minutách byli nebezpečnější stranou přeci jen oni. Pro zajímavý Fletcherův centr pod sebe si doběhl Giggs a slabší pravačkou kamarádsky prověřil Jaaskelainena. Ten se zatím nemusel hýbat, to až při Fletcherově přízemním pokusu levou nohou. Do třetice to pak už ale MU vyšlo. Podobně jako předtím severoirský záložník, také Nani ve 23. minutě hladce proběhl středem a z osy hřiště tentokrát trefil přesně prostor u pravé tyče - 1:1.

Jakkoliv by s tím Red Devils mohli mít problémy, ony vysoké míče už směrem k bráně Van der Sara postupem času neputovaly tak často. Snad jen Daviesem prodloužený balon, po němž se ještě natahoval Elmander, musel nizozemského brankáře vyděsit. Jinak se bojovalo vlastně jen mezi vápny, obětavost Trotters totiž neznala mezí, stejně jako tvrdohlavost Rudých ďáblů, kteří se za každou cenu snažili prokombinovat do šance skrze posílený střed. Šancí se tak divákům do přestávky nedostávalo. Snad jen Rooneyho dalekonosný projektil, který prosvištěl jen kousek nad břevnem, za něco stál.

Sir Alex Ferguson určitě nemohl být spokojen s dosavadním výkonem svých svěřenců a ani jejich nástup do druhého dějství se mu evidentně nikterak nepozdával. Brzy stáhl Giggse a pak i nedotknutelného Rooneyho nahradil Machedou. Že by však tato střídání přinesla na hrací plochu nějakou podstatnou změnu, říci nelze. Naopak jedna pěkná akce protivníka vedla k další inkasované brance MU. Rozjel ji Lee, jehož přihrávku Elmander sklepl doleva pro Petrova. Bulharský křídelník pak jen zasekl balon do středu hřiště, aby jeho následný projektil se štěstím, díky výrazné teči Fletchera, podruhé napnul síť za Van der Sarovými zády.

Jestliže skotskému veteránovi na lavičce Manchesteru zas tak nevyšla první dvě střídání, to třetí se mu vyplatilo náramně. Krátce po druhém zásahu Boltonu totiž namísto Fletchera přišel do hry Michael Owen a sotva se rozkoukal, už se mohl radovat z klíčového gólu. Popravdě řečeno možná ani sám neměl v úmyslu skórovat, neboť Naniho centr hlavou trefil ještě na okraji pokutového území. Jenže následkem toho byl projektil, který se jemně vznesl vstříc vzdálenější tyči a již nikým netečován se odrazil za brankovou čáru.

To byl impuls pro United, aby se konečně odhodlaně vydali za vedením. Jenže ani Nani z pravé strany ani Scholes z osy hřiště nemířili přesně. Udeřit tak klidně mohl na druhé straně Elmander, jehož vyslal na zteč Davies a švédský forvard slabší levačkou minul zadní tyčku jen o pár decimetrů. Nakonec se tedy už skóre neměnilo a zůstalo věrné veskrze spravedlivým dvojkám na obou stranách.

Góly: 29. Frédéric Piquionne

Po posledních nevydařených výsledcích už potřeboval West Ham za každou cenu zabrat a poprvé v sezóně vyhrát. Jenže nyní na něj čekalo londýnské derby s Tottenhamem. Tento těžký duel ovšem Hammers zvládli a díky jediného gólu Piguionneho nakonec vyhráli 1:0.

Utkání mohlo začít pro domácí fotbalisty velmi dobře. Už po pár sekundách měli zajímavou příležitost. Z hranice pokutového území ale Obinna nepálil přesně. Následně zkoušel z větší vzdálenosti své štěstí Dyer, míč však poslal přímo do náruče gólmana Cudiciniho. Téměř na chlup stejně dopadl na druhé straně hřiště také Jermaine Jenas, jehož jistým zákrokem vychytal Robert Green.

Domácí obranu častokrát zaměstnával aktivní záložník van der Vaart, který pálil ze všech možných pozic. Ani jeden z jeho projektilů ale v bráně neskončil. I proto šel nakonec West Ham ve 29. minutě do vedení jako první. Na Noblův centr z rohového kopu si naskočil útočník Piquionne a jeho přesná hlavička znamenala gól pro svěřence Avrama Granta. Tottenham chtěl pochopitelně na tento nepříznivý stav ještě do přestávky zareagovat, jenže nepovedlo se mu to.

Ve druhém poločase nezačali Spurs vůbec špatně. Už po pěti minutách nebezpečně pálil středopolař Tom Huddlestone, ovšem z voleje poslal míč jen těsně nad břevno. Anglický středopolař o malou chvíli měl další šanci. Tentokrát se objevil gólmanovi Robertu Greenovi tváří v tvář, avšak zakončení mu opět nevyšlo. Chyběla mu přesnost.

V 65. minutě málem dokázal West Ham navýšit své vedení. Boa Morte poslal míč ke kopačkám Obinny, ale ten narazil na brankáře Carlose Cudiciniho. West Ham i přes uspokojivé vedení bojoval dál a za dalších pět minut si mohl připsat svůj první letošní gól Carlton Cole, jenže nevedl si o moc lépe než jeho předchůdce. Jemu pro změnu chyběla přesnost. Závěr zápasu už mnoho vzrušení nepřinesl a Hammers si v pohodě dokráčeli pro premiérový zisk tří bodů.

Góly: -

Na samotném dně Premier League se ocitli po remíze 0:0 ve Fulhamu fotbalisté Evertonu. Chuť si tak hosté nespravili ani po nedávném vyřazení z Carling cupu, kde byl nad jejich síly třetiligový Brentford, a v této sezóně mimochodem jako jediní nedokázali v lize ještě vyhrát. Domácí si naopak připsali svou pátou ligovou remízu.

Everton moc dobře věděl, že to bude mít na Craven Cottage hodně těžké. Dlouhodobě se mu tam totiž vůbec nedaří, z posledních jedenácti zápasů tam vyhrál jen jednou. A nepodařilo se mu to ani teď. A protože West Ham naopak svou první výhru v sezóně získal, poslal Toffees na poslední místo tabulky.

Chalupáři naopak prodloužili svou sérii neporazitelnosti na šest zápasů. Společně s Manchesterem United zůstávají jako jediní bez prohry. Ještě jeden primát má aktuálně Fulham na kontě a tím je počet získaných remíz. V této kolonce totiž svítí pětka a takové číslo nikdo nemá. V tabulce se posunul na šestou pozici.

Domácí byli v první půli o něco lepším týmem, drželi více míč na kopačkách, pořádně však ohrozit soupeřovu branku nedokázali. To Everton si vypracoval jednu šanci a hned ta byla tutová. Avšak gólman Schwarzer, možná nejlepší hráč na placu, proti střele Artety nezaváhal a s bravurou ji polapil.

Po přestávce Fulham zvyšoval obrátky a gólman Howard měl postupně čím dál víc práce. Především proti šanci Clinta Dempseyho se opravdu pořádně zapotil. Everton hrozil hlavně z brejků a je pravda, že ty byly znovu nebezpečné. Hosté klidně mohli brát všechny body, jenže výtečný Schwarzer dvakrát fantasticky vychytal nigerijského útočníka Yakuba.

Góly: 5. Dirk Kuijt, 64. Steven Gerrard - 25. Darren Bent (pen.), 48. Darren Bent

Liverpool doma jen remizoval se Sunderlandem 2:2 a znovu ztratil důležité body do ligové tabulky. Utkání se přelévalo ze strany na stranu a platilo to i o výsledku. Reds nejprve vedli, na začátku druhého poločasu zase prohrávali a nakonec vyrovnali na 2:2.

Začátek zápasu se domácí vydařil skvěle, už ve 3. minutě vstřelil branku Fernando Torres, ale radost mu překazil zdvižený praporek. Pokud Torres v ofsajdu byl, pak jen v milimetrovém. Nicméně o dvě minuty později vyrobil Sunderland v obraně neuvěřitelnou chybu a Torres s Kuytem postupovali sami na branku Mignoleta. Prvně jmenovaný přihrával, Nizozemec zakončoval a Liverpool vedl 1:0. Za chvíli to zkoušel ze zajímavé pozice opět Torres, ale střelou á la "padací list" Mignoleta nepřekvapil. Hosté v žádném případě nepřijeli na Anfiled Road jenom bránit, Turner měl dva nepřesné pokusy a po Gerrardově nevyvedené malé domu musel rychlým vyběhnutím celou situaci zachránit Pepe Reina.

Další minuty patřily Liverpoolu, Meireles se odhodlal ke střele, ale trefil jen náruč Mignoleta. Do odvážné individuální akce se pustil Škrtěl, vše mu vyšlo až na střelu, která se slovenskému reprezentačnímu obránci vůbec nepovedla. Fanouškům Reds i svému trenéru Royi Hodgsonovi pořádně zabrnkal na nervy Reina, který si nakonec s dotírajícím Welbeckem poradil.

Ve 25. minutě došlo k jednomu z klíčových okamžiků celého utkání. Christian Poulsen zahrál ve vlastním pokutovém území rukou a byla z toho jasná penalta. Střílející Bent brankáře Reinu propálil a vyrovnal na 1:1. Další nepříjemnost potkala domácí v podobě zranění Koncheskyho, toho musel v obraně nahradit Dán Agger. Poslední pokus prvního poločasu měl na svědomí Al Muhammadi, ve vzduchu ale zamířil vedle.

Druhá půle vyšla lépe "Černým kočkám", nejprve se dožadoval pokutového kopu Welbeck, a ve 48. minutě se prosadil po vynikajícím centru Onuohy Bent, který si zároveň připsal druhou trefu v utkání - 2:1 pro Sunderland. Liverpool jakoby nevěděl, co hrát, o další vzruch se postaral kapitán Cattermole, jenž však minul.

Liverpoolu se pak přeci jenom podařilo vyrovnat, skvělou práci odvedl na pravé lajně Torres a jeho následný centr umístil do branky kapitán Steven Gerrard - 2:2. Reds po vyrovnání ožili a měli šance na zvrat. Jenomže série zakončení v brance neskončila, a totéž platilo i o pokusu Dirka Kuyta. Tlak Liverpoolu sílil, obránce Johnson si udělal prostor, jenže nezamířil přesně. Sunderland si nerozhodný výsledek vzít nenechal a způsobil Liverpoolu další ztrátu.

Góly: 85. Matt Phillips - 20. Charlie Adam (vl.), 90. Brett Emerton

Blackpool téměř celý zápas před vlastním publikem prohrával. Pak se však pět minut před koncem podařilo Phillipsovi vyrovnat a fanoušci na Bloomfield Road jásali. V nastaveném čase jim ale úsměvy zmrazil Bret Emerton, když svým prvním gólem po dvou letech vystřelil Blackburnu všechny tři body.

Přitom už od prvních minut mohli vést Tangerines. Hlavička Iana Evatta totiž směřovala do branky, ale na poslední chvílí jí hlavičkou na břevno vytěsnil Michel Salgado. Míč už pak byl odvrácen. Na druhé straně zase zastavil před nabíhajícím Taylorem-Fletcherem nebezpečný centr Ormeroda Gael Givet. Ve 20. minutě už však Rovers udeřili.

El Hadji Diouf si na levé straně zpracoval míč, poslal ho do vápna. Centr tečoval Kalinič, až se míč dostal na zadní tyč k Adamovi, který ho chtěl hlavičkou sklepnout na Gilkse, jenže domácí gólman s tím nepočítal a míč pustil za svá záda. Nešťastný vlastní gól poslal hosty do vedení. Rovers mohli přidat díky hlavičce Samby i druhou branku, ale tentokrát byl Gilks proti a skvěle zasáhl.

V první půl byl Blackpool směrem dopředu hodně slabý, a tak si určitě hráči vyslechli v kabině několik nepěkných slov od manažera Iana Hollowaye. A bylo to znát. Po změně stran se Blackpool mnohem více pouštěl do útočení. Jenže toho využíval Blackburn a hrozil z protiútoků. Jeden takový vedl Diouf a jen díky Gilksově zákroku proti Jonesovi to bylo stále jen 0:1. Hra pomalu nabírala na obrátkách a Adam měl příležitost napravit vlastní gól. Jenže hlavičkou branku minul.

Čas utíkal a Blackpoolu už mnoho času na vyrovnání nezbývalo. Jenže v tu chvíli vyslal Holloway na hřiště mladou hvězdu Matta Phillipse, který se okamžitě odměnil. Po pár sekundách na hřišti vběhl do vápna, přešlápl několikrát míč a přesnou přízemní ranou k zadní tyči vyrovnal. Jenomže jásot domácímu publiku dlouho nevydržel. Poslední slovo totiž měl Brett Emerton. Ten v posledních sekundách zápasu vstřelil svůj první gól v Premier League od října 2009 a rozhodl o výhře Rovers.

Góly: 75. Samir Nasri, 90. Samir Nasri - 50. Peter Odemwingie, 52. Gonzalo Jara, 73. Jerome Thomas

Za slunečného počasí se týmy Arsenalu a West Bromwiche Albion postavily proti sobě na Emirates Stadium a rozhodně se bylo na co dívat. V první půli tyč, neproměněná penalta, ve druhé pět branek. Na tom by snad nebylo nic zvláštního, kdyby hned tři z nich neskončili za zády Manuela Almunii. Gunners sice díky Nasrimu mocně dotahovali, ale nestačilo to. Nováček soutěže senzačně porazil Arsenal na jeho hřišti 3:2.

První náznak šance měli ovšem na svědomí hosté, Bruntův centr z pravé strany ve čtvrté minutě ale jen přeletěl Thomasovu hlavu. V deváté minutě si zle vyšlápl Olsson na Ebouého a po žluté kartě následoval přímý kop z necelých 20 metrů. Nasri ovšem míč poslal pouze do zdi, dorážka Sagni šla mimo.

Ve 14.minutě měl obrovskou šanci Aršavin. Eboué zprava nacentroval a na zadní tyči již číhal ruský reprezentant. V obtížné pozici však trefil pouze tyč. O minutu později našel Sagna ve vápně Nasriho, jeho nepovedený volej ale skončil vysoko nad. 19.minuta nabídla podobnou situaci. Aktivní Sagna znovu nabídl svým spoluhráčům centr do šestnáctky, Chamakh se zavěsil do vzduchu, ale bránu netrefil.

Ze sedaček se domácí fanoušci mohli zvedat znovu v minutě 25., kdy z 22 metrů mířil Samir Nasri jen těsně vedle. Jen o minutu později se blýskalo tentokrát u branky Gunners. Nová letní posily WBA Peter Odemwingie si snadno získal prostor v pokutovém území, jeho přesně mířenou střelu ovšem vytěsnil Almunia. Po 34 minutách hry se Arsenalu naskytla zajímavá situace. Nebezpečný přímý kop Nasriho Carson vyboxoval, z následné skrumáže se dostal míč až k Songovi, jenž vzduchem našel Nasriho a ten znovu volejem přestřelil bránu hostů.

Pořádného pozdvižení se fanoušci na Emirates Stadium dočkali v minutě 38. Hbitý Odemwingie unikl obraně Gunners a po pomalém vyběhnutí Almunii a následném faulu přišel pokutový kop. Chris Brunt ale míč poslal přímo do náruče španělského brankáře, z kterého se tak během minuty stal psanec i hrdina. V nastaveném čase ještě pod břevno hlavičkoval Sagna, Carson ale reflexivně vyrazil nad. Poločas tak skončil bez branek - 0:0.

Druhá pětačtyřicetiminutovka začala ve velkém stylu. Hned po pěti minutách na kraji vápna Thomas "vykoupal" Sagnu a předložil perfektní přihrávku Odemwingiemu, jenž pouze sklepnul do prázdné branky - 0:1. Příznivci a hráči Gunners se ani nestačili vzpamatovat z šoku a už přišla druhá rána do vazu. Brunt prohodil patičkou mezi Clichyho nohama míč do úniku Jarovi a ten přízemní střelou k tyči nachytal Almuniu v nedbalkách - 0:2.

V 63.minutě utekl na levé straně Clichy, skvěle nacentroval na Chamakha, ten ale kromě míče trefil i gólmana Carsona. Nevykoledoval si tak gól, ale žlutou kartu. O dvě minuty později hlavičkoval Song po Nasriho centru vedle. Následující minuty sice patřily Arsenalu, z mírného tlaku, ale Wengerovi svěřenci nic nevyprodukovali. A mohli litovat.

73.minuta znamenala už pro "Kanonýry" vyložené zoufalství. Thomas s Bruntem rozebrali domácí obranu a prvně jmenovaný zblízka prostřelil blokující obránce - 0:3. Teď už na obrat pomýšlel asi málokdo. Přeci jen ale jiskřička naděje zaplanula. Nasri dostal o dvě minutky později od Sagni míč do šestnáctky, před malým vápnem si parádně položil Olssona a levačkou upravil na 1:3.

V tu chvíli začal velký tlak Gunners, jenže ten spíše než snahu o vstřelení branky, připomínal házenkářský zámek. Až v nastavení přišlo vysvobození, Aršavin nahrál možná do offsidu Nasrimu, ten z 15 metrů pohotově snížil na 2:3 a začalo pověstné peklo na Emirates. Do vápna hostů létal centr za centrem, ale jelikož se ani jeden z náznaků šancí neujal, skončil duel senzační výhrou West Brom 2:3

Góly: -

Klubový rekord Birminghamu v domácí neporazitelnosti je vyrovnán. Brums dnes uhráli s Wiganem bezbrankovou remízu a již po osmnácté v řadě před vlastními fanoušky neprohráli.

Třetí minuta utkání přinesla velmi zajímavou příležitost domácích fotbalistů. Larssonův centr propadl až k nehlídanému Hlebovi, jenž ovšem z voleje nemířil přesně. Wigan se následně rychle osmělil a v úvodních minutách diktoval tempo hry. Výsledkem byly dvě nebezpečné akce, které vedl francouzský záložník Charles N’Zogbia. Při té první byla jeho střela zblokována na roh, o několik momentů později pro změnu vytasil parádní zákrok gólman Ben Foster.

Ve 25. minutě o sobě dal opět vědět Birmingham. Larssonův centr se snažil usměrnit do brány hlavou Jerome, zakončení se mu ale příliš nevyvedlo. Pořádně horko bylo na hřišti opět až těsně před přestávkou. Na nervy zahrál hostujícím fanouškům Gohouri, který zastavil nedovoleně Jeromeho skutečně na hranici šestnáctky, naštěstí pro Wigan ale rozhodčí odpískal jen přímý kop. I z něho dokázal Birmingham nebezpečně zahrozit, opět však bez gólového výsledku.

Brzy po změně stran se hnali Latics do další šance. Diamé chytře podržel míč, následně jej poslal ke kopačkám N’Zogbii, který ale nedokázal úspěšně zakončit. Naopak v 55. minutě byl nesmírně blízko brance Birmingham. Larsson zahrával další standardní situaci a tentokrát se mu povedlo najít obránce Ridgewella. Ten byl zcela osamocen, jenže jasnou tutovku neproměnil, když hlavou poslal míč mimo území tří tyčí.

Ve druhém dějství se žádný mimořádně líbivý fotbal nehrál. Hře scházely především skutečné gólové příležitosti. Jeden z momentů, který přinesl alespoň trochu vzruchu, přišel v 75. minutě. Ve velké šanci se ocitl Di Santo, jenže vystřelil jen slabě a Foster nakonec neměl problém míč lapit. Birmingham musel po vyloučení Gardnera dohrávat v deseti, ale ani to nic nezměnilo na konečném bezbrankovém stavu.

Góly: 59. Carlos Tévez

Stroj jménem Chelsea se zadrhl. Londýnského obhájce titulu čekal po pěti zápasech první těžký test a ten svěřenci Carla Ancelottiho nezvládli. Manchesteru City totiž po velkém boji podlehli 1:0 a musejí skousnout první ligovou porážku.

Kdo čekal na City of Manchester Stadium ofenzivní hody, na své si určitě nepřišel. Ačkoliv Chelsea nastoupila v klasickém rozestavení 4-3-3, útočnými akce nehýřila. Domácí zase nasadili klasický silný střed hřiště s jediným útočníkem, kapitánem Tevezem.

V prvním poločase skutečně nebylo mnoho příležitostí, které by stály za zmínku. Proto se přesuňme rovnou do 29. minuty, v níž se zrodila největší šance úvodní pětačtyřicetiminutovky. Drogba poslal rohový kop nakrátko k Maloudovi, ten obešel obránce a nacentroval. Míč hlavičkou před branku vrátil Alex a Ivanovič nastřelil břevno. Hart pouze sledoval, kde míč skončí. Vzápětí však již dorážku kryl.

Za pět minut byl uprostřed dění opět srbský bek Ivanovič, tentokrát však v nefotbalové pozici. Nepříjemně ho totiž fauloval Zabaleta, zaskakující na levé straně domácí obrany, který inkasoval žlutou kartu. Nic víc se v prvním dějství skutečně neudálo, bojovalo se hlavně mezi šestnáctkami a Petr Čech prakticky nebyl prověřen. To samé platilo i u Harta.

Po změně stran se však začala psát historie zápasu. Hned po dvou minutách Silva fauloval Colea a Chelsea okamžitě založila rychlý útok. Na jeho konci byl Anelka, jehož zakončení však mezi tři tyče nezamířilo. A pak po hodině hry udeřil Manchester City. Velkou hrubku provedl na půlce Ramires, když ztratil míč a Tevez se po přihrávce Toureho hrnul do otevřené obrany. Ze všeho vzešel souboj Tevez - Cole a argentinský útočník ukázal své umění. Míč si postrčil před šestnáctkou doprava a přesnou ranou ke vzdálenější tyči nedal Čechovi šanci.

Byla to však jedna z ojedinělých šancí. Zápas se pak opět proměnil v obrovskou bitvu o míč. Odpovědět mohla Chelsea až v 77. minutě, kdy fauloval Boyata a zahrávala se standardka. Po ní hlavičkoval Alex, ale branku minul. Carlo Ancelotti pak na hřiště postupně poslal všechny své trumfy - Žirkova, Sturridge i mladého McEachrana, ale branka stále nepřicházela. Když žádná trefa nepřišla ani ve čtyřminutovém nastavení, po závěrečném hvizdu sudího Marrinera se radovali Citizens.