Premier League Anglie - Premier League

Houllier se po šesti letech vrací do Premier League vítězstvím. A nechybí u toho jeho starý známý Emile Heskey, který se s ním tenkrát loučil přímo na hřišti a teď mu pro změnu pozdním zásahem umožnil radovat se pro začátek ze tří potřebných bodů. Wolverhampton naopak jenom prodloužil 30 let trvající neschopnost vyzrát na svého konkurenta z kraje Midlands.

Na Molineux se od počátku hrál velmi přímočarý fotbal, který střídal naprosto vyrovnané pasáže s těmi, kterým vévodil spíše domácí tým. Svižné utkání předznamenala také Doyleova brzká kolmice pro Edwardse, jež příznivce Wolves zvedla ze sedadel již v šesté minutě. Bohužel pro Vlky však k borci v oranžovém včas doklouzal Warnock a rozhodil ho natolik, že Edwards vzápětí hodně minul. Villa si na svou první šanci počkala až do 22. minuty, kdy se z chumlu před Hahnemannem zničehonic vynořil Collinsův decentní projektil, takže americký golman vyprovodil míč do bezpečí pomalu nevědomky. Přestože pak i nadále McCarthyho svěřenci působili fotbalověji a kombinačně zdatněji, krátce po této ještě ubráněné situaci prohrávali. Mohl za to jeden prudký polovysoký centr Albrightona a perfektně načasovaný náběh Downinga na zadní tyč. Tyhle dva aspekty daly dohromady poměrně pohledný úvodní gól zápasu.

Nicméně Wolves i nadále pokračovali v aktivní, dravé hře a jejich snaha brzy mohla nést ovoce. Jenže proti byl neústupný Friedel. Ten se nejprve s vynikajícím reflexivním zákrokem vytasil proti Fletcherově technicky dokonale zvládnutému voleji a pak vykryl také Doyleovu dorážku ze vzdálenosti pár kroků. Ačkoliv se nedá říct, že by poté musel zůstat v pohotovosti, pod nepřímým tlakem byl takřka neustále a nic na tom nezměnila ani patnáctiminutová pauza. Hned po ní totiž po sérii volejbalových odrazů v akrobatické poloze zakončoval Berra a Friedel musel opět na zem. Vzápětí byla navíc šestnáctka Aston Villy velmi často dějištěm podobně biliárových situací, z nichž mohlo úplně snadno zapršet.

Nakonec se ujal na pohled vskutku nevinný balon. Matt Jarvis potáhl míč po levé straně, odkud také pravou nohou kroutil míč směrem k Friedelově svatyni. Původní záměr byl skutečně jen "k brance", a ne do ní, ovšem poté, co Edwards nedosáhl a Friedel byl připraven reagovat právě na jeho teč, zaplul míč nikým nepopostrčen přesně k zadní tyčce - 1:1. Nutno říct, že šlo o zasloužené vyrovnání, přece jen se Villa častěji bránila i v poslední dvacetiminutovce za nerozhodného stavu. Pasáží, kdy byla v tlaku druhá strana, nebylo mnoho, i když občas stály za to. Jako třeba ta, kterou odstartovala povedená pumelice Ashleyho Younga, po níž se vrhnul Hahnemann, a pokračoval v ní Heskey se svou nepřesnou hlavičkou.

Daleko energičtější ale byli Vlci, kteří po šťastném vyrovnání usilovali o kýžené tři body z domácího utkání. Proto také posledních deset minut strávili takřka výhradně na půli Aston Villy. Tam si však příliš gólových šancí nevypracovali. Za zmínku stojí možná leda dalekonosný pokus Guedioury, který hladce ztlumil v rukavicích Friedel. A proto se iniciativy chopil na druhé straně Heskey a sedm minut před koncem vystřelil vedení pro birminghamské, kteří přitom už jako by se už spokojili s remízou. Gól to byl pro Heskeyho, dá se říct, typický - vytáhlý forvard, jenž byl na hřišti i při Houllierově derniéře v Liverpoolu, se pověsil do vzduchu a prudce odhlavičkoval Warnockův centr tak akorát k pravé tyči. Tam Hahnemann včas ani nemohl být.