Anglická Premier League - souhrn 1. kola

Góly: 57. Marouane Fellaini

Ve dvou minulých sezonách Toffees prohráli v zahajovacím klání 0:1, loni dokonce s nováčkem; teď stejným poměrem poráží vicemistra a po pěti letech konečně na úvod ročníku bodují. Že by konečně odstartovali se ctí?

Manchester United v přípravě nepřesvědčoval, o impotenci ofenzivní vozby se moc dobře vědělo (tři góly v pěti zápasech), přesto takhle bídný start do sezony musel leckomu vyrazit dech. Red Devils nastoupili bez Van Persieho, ale především bez jasně vymezených rolí pro ty nejnadanější borce. Welbeck pendloval mezi levým křídelním prostorem a pozicí hrotového útočníka, Rooney neměl balony, Kagawu srážela nadměrný nános nervozity na kopačkách a na pravém křídle se v jednu chvíli vyskytoval Vidić, aby jej v té druhé nahradil...vůbec nikdo.

Sečteno podtrženo pak Ďáblové vypadali tuze bezradně a v nadějné střelecké pozici se ocitl snad akorát Rooney ve 38. minutě, aby ohrozil jenom střed branky. Naproti tomu Everton, paradoxně proslulý svými lačnými starty do nových ročníků, exceloval. Předvedl pár senzačních kombinací na jeden dotyk, umně využíval Fellainiho síly v osobních soubojích a předně se zvládal tlačit také do koncovky. Tam už sice narážel na jediného hosta splňujícího přísná měřítka vicemistra, přesto si (nejen) za první poločas nezaslouží nic než pochvalu.

V dresu Toffees se pravidelně činil hlavně Baines, ale i Pienaar či zmíněný Fellaini. Posledně jmenovaný mohl hned dvakrát hledat lépe postavené hráče, pokaždé ale Jelaviće, respektive Pienaara ignoroval, aby vypálil z nepřipravené pozice. Sám jihoafrický křídelník si to pak málem vynahradil v 33. minutě, když de Gea na poslední chvíli reagoval na jeho kroucený projektil; Jelavić už dále vidět nebyl. To raději přenechal slovo obratnému Osmanovi, jenž z otočky nechal vyniknout jistého de Geu; nebo Bainesovi, který se neprosadil ani skrz svou královskou disciplínu - přímý kop.

Druhý poločas nezačal tak, jak skončil - ManUtd přidalo na pohybu a začalo se soupeřem hrát záživnější, dynamičtější partii a Jagielka hned dvěma heroickými skluzy musel na poslední chvíli hasit rodící se nebezpečí. Problém s ďáblí proměnou ale přišel hned záhy - Osman nejprve po Fellainiho sklepnutí orazítkoval břevno a v 53. minutě se hlavou po Gibsonově rohu majestátně prosadil kdo jiný než Fellaini. Aby hře přidal na zápletce, avšak paradoxně ubral na šťávě. Do čela snažení Red Devils se definitivně postavil Kagawa, jenž za sebou vskutku nemá špatný debut, avšak že by to k něčemu slavnému vedlo? To věru nikoliv.

V podání Kagawy to vlastně bylo maximum. A také jeho sklepnutí pro Cleverleyho, který už před sebou měl jen pár obránců a nikoliv brankáře, nemělo chybu. Bohužel pro MU - byl tu zase Jagielka. Na brankové čáře perfektně zareagoval a tím s určitostí uvrhl Red Devils do křeče, z níž se už nikdy neotřepali. Pak už jen sám Japonec divže nedosáhl na Van Persieho prostrčení, Howard byl ovšem tak akorát hbitý. A v napjaté koncovce už Toffees svou senzační výhru, první v úvodním kole po pěti letech, nadšeně obhájili.

Góly: 40. Carlos Tévez, 72. Edin Džeko, 80. Samir Nasri - 59. Rickie Lambert, 68. Steven Davis

Senzační thriller se odehrál na Etihad Stadium, kam měl "správně" zavítat odevzdaný nováček - tak jako loni Swansea. Ovšem Southampton k zahajovacímu klání přistoupil jinak, úplně se vyšťavil, favoritovi většinu času stačil a nakonec mu podlehl jen o gól, divokým skóre 2:3.

Dnes zkrátka nešlo o přívětivý podvečer pro Citizens, něco patrně bylo ve vzduchu. Vždyť už ve 13. minutě obhájce titulu přišel o svého nejlepšího střelce Kuna Agüera; a to ke všemu s použitím nosítek, neboť zranění Argentincova kolena se nezdálo být nikterak lehké. Aby toho nebylo málo, hned za tři minuty David Silva totálně zpackal pokutový kop, s nímž Kelvin Davis neměl doopravdy moc potíží.

Do třetice pak ManCity ztratilo vedení 1:0, které nabylo skrze Tévezův úprk těsně před přestávkou; to mělo favorita definitivně položit. Vždyť na začátku druhého dějství domácí vypadali normálně svěží, do šance se dostal dokonce i levý bek Clichy a Silva měl v jednu chvíli druhou branku doslova na kopačce, aby lehkomyslně přestřelil. Proto dvojitý úder střídajícího tandemu Lambert-Davis (ten navíc udeřil z protiútoku, po soupeřově rohu) působil jako šok, z něhož se těžko probírá.

Jenže ManCity ještě nikdy v historii Premier League (od roku 1992) úvodní střetnutí neprohrálo; a dnes si navzdory všem patáliím zkrátka nechtělo připustit výjimku. A také nepřipustilo. Džeko okamžitě po Tourého pasu vyrovnal a Nasri záhy po sraženém centru Clichyho obrat dokonal. Citizens takto doma v rámci ligové soutěže bodovali již po třicáté v řadě (a po 28. vyhráli).

Góly: 2. Branislav Ivanović, 7. Frank Lampard (pen.)

Úspěšně vstoupila do nové sezony Premier League Chelsea, evropský šampion zvítězil na nebezpečné půdě Wiganu 2:0. Obě branky padly už v prvních sedmi minutách, obě přitom vymyslel pro své spoluhráče Eden Hazard. Nejprve přihrál do samostatného úniku Ivanovićovi, poté byl faulován v šestnáctce a penaltu proměnil Lampard. Wigan byl sice ve zbytku zápasu o něco aktivnějším týmem, gól ale nedal.

O všem rozhodl vstup do utkání. Hned na konci druhé minuty chyboval na útočné polovině domácí di Santo a Chelsea najednou přešla do smrtícího rychlého protiútoku. Hazard se ve středu pole jednoduše a elegantně zároveň obtočil kolem Ramise, přičemž mezitím už měl v náběhu do samostatného úniku hned dvojici spoluhráčů. Vybral si Ivanoviće, ten postupoval přímo na branku a střelou na přední tyč překonal Al-Habsiho.

A už v sedmé minutě vedla Chelsea o dvě branky, to se Hazard tak šikovně uvolňoval do šestnáctky kolem dvojice Figueroa-Ramis, až ho druhý jmenovaný jednoznačně srazil a právem se kopala penalta. Al-Habsi sice vystihl směr Lampardovy nepříliš umístěné střely, v cestě do sítě jí však zabránit nedokázal.

Studená sprcha Wiganem pořádně otřásla, domácí (hlavně vůči Hazardovi) pořádně přitvrdili. A je třeba uznat, že Latics se zvýšenou snahou neprezentovali pouze co se tvrdých zákroků týče, začali totiž také uspokojeného soupeře přehrávat. Ve dvacáté minutě odcentroval z pravé strany Boyce a di Santo se dokázal obdivuhodně protlačit k hlavičce mezi Luizem a Ivanovićem, branku ovšem netrefil.

Chelsea o sobě směrem dopředu dávala vědět snad jen efektními i efektivními průniky Hazarda, jehož spolupráce s Matou se s každou přibývající minutou zlepšovala. To Torres byl na hrotu útoku úplně odříznutý, jen občas si naběhl na kolmou průnikovou přihrávku, jenže nejednou si jaksi zapomněl pohlídat ofsajd. Také se po zákroku na něj zřejmě měla kopat další penalta, píšťalka sudího Jonese však v tomto případě zůstala němá.

V osmatřicáté minutě to nečekaně ze složité pozice zkoušel Moses, na připraveného Čecha ale nevyzrál. Ještě před poločasem dostal di Santo perfektní pas za obranu Blues, jeho pokus o zakončení z úhlu ale Čech vyrazil a míč pak definitivně do bezpečí z pohledu Chelsea uklidil Luiz. Úvodní dějství uzavřel Maloneyho pokus z volného přímého kopu, jenže ten skončil jen ve středu hostující svatyně a neznamenal žádné vážnější nebezpečí.

Do druhé půle vstoupila Chelsea aktivněji, než jak se prezentovala od své druhé trefy. Cole si počkal na odražený balón a mohl celkem v klidu zakončovat, jenže zazmatkoval a vysoko přestřelil. Moses znovu nenašel štěstí v zakončení a přestřelil, v šedesáté čtvrté minutě pak přišla jediná obrovská možnost Fernanda Torrese. Španělský toreador byl bráněn dvojicí domácích hráčů, přesto dokázal píchnout míč podél Al-Habsiho, Ramis ho však dostihl a odehrál do zámezí. V tu samou minutu proběhlo zajímavé střídání Blues, muže zápasu Hazarda nahradila brazilská hvězdička Oscar.

Sedmdesátá minuta přinesla parádní dlouhý pas Figueroy, po kterém se najednou zjevil střídající Jordi Gómez úplně sám za defenzivní linií Blues a mohl zakončovat, jenže tak učinil zbrkle a hlavou výrazně minul prostor mezi třemi tyčemi. Stejný hráč vyzkoušel Čechovu pozornost už o pár minut později ze standardní situace, jenže pálil do míst, kde se český brankář vyskytoval. Čistou gólovou šanci měl sedm minut před koncem na hlavě další střídající hráč Koné, když si po rohovém kopu seběhl na přední tyč, ovšem netrefil.

Čech pak musel vyrazit Luizovu nešťastnou teč Mosesova centru, nůžkami ještě dorážel Gómez, ale i on ve vyložené pozici těsně minul. Na druhé straně zakončoval hlavou Luiz, Lampard ale na balón nedosáhl a nedokázal ho tak usměrnit mimo dosah Al-Habsiho. V závěru ještě Torres čekal na přesnou finální přihrávku do stoprocentní příležitosti marně, aktivní Gomez zase mířil vedle pravé tyče. A tak si Chelsea, letošní vážný kandidát na boj o titul, připisuje do tabulky důležité první tři body.

Góly: 54. Demba Ba, 80. Hatem Ben Arfa (pen.) - 76. Jermain Defoe

Debutanti v čele navýsost ambiciózních mužstev dnes svorně selhali. André Villas-Boas se sice se svým Tottenhamem rval až do úplného konce, přesto musí polknout hořkou pilulku. Porážka ve Sports Direct Areně bude Portugalce mrzet i proto, že jeho svěřenci hned dvakrát nastřelili brankovou konstrukci.

Velmi bídný první poločas nabídlo patrně nejočekávanější klání víkendu. Čtvrtý s pátým se celou dobu hodně rozpačitě přetahovali o střed pole, kde se ne a ne dohodnout, kdo jej tedy bude kontrolovat, kdo bude určovat tempo hry. Ostřejší kritiku si nakonec zaslouží Newcastle, jenž k utkání nastoupil v prakticky totožné sestavě, s jakou končil loňský ročník, a přitom působil daleko bezradněji než oslabený protivník.

Tottenham i bez Adebayora, Modriće a Parkera za 45 minut dvakrát orazítkoval brankovou konstrukci; Straky se zmohly akorát na šťastnou teč Demby Ba, která z Cissého špatného pokusu udělala mimořádně nebezpečný projektil, jenž nakonec škrtal pravou tyčku Friedelovy svatyně. Naproti tomu dvěma stoprocentním příležitostem Kohoutů předcházely shodně parádní individuální akci: tu první zakončil sám původce Defoe, jenž skrze výtečnou práci s balonem bleskurychle zamotal nohy svému strážci a pak trefil bližší tyč; ta druhá ústila "jen" v centr Lennona (který předtím úžasně oklamal protivníka) a téměř gólovou hlavičku Balea. Tentokrát zasáhlo břevno.

Magpies dnes troskotali především na špatné organizaci a mizivé komunikaci zejména ve středu pole, kde často výsadní roli Cabayeho přebíral nejméně technický středopolař Tioté. Straky pak působily dosti zmateně, což pochopitelně nezměnila ani 15minutová pauza mezi poločasy. Jenže fotbal holt občas nedává logiku - a dnešní střetnutí tuhle tezi potvrdil. V 55. minutě se totiž zčistajasna prosadil Demba Ba a Newcastle šel do vedení navzdory dosavadní neschopnosti zahrozit.

Za vše mohlo Walkerovo špatné odhadnutí centru zprava a pak prostá Senegalcova genialita. Demba Ba placírkou jemně uklidil míč ke vzdálenější tyči a šel se radovat z prolomení táhlé střelecké mizérie. Že by náběh na další bezchybný podzim? Možná, každopádně ať už si Ba dále povede jakkoliv, Newcastlu k ideálnímu rozjezdu dopomohl jen částečně.

Spurs si totiž sice bez Modriće a Parkera zkrátka a dobře nedokázali zjednat pořádek, takže opět hrozili jen nárazově, jenže i to jim k vyrovnání stačilo. Kupříkladu Vaartův pas za obranu, po němž Lennon v těžké pozici ani nezakončil, šlo nadlouho považovat za nejvážnější hrozbu prohrávajícího Tottenhamu. Nicméně pak stejně v 75. minutě Lennon ojediněle odcentroval pro nehlídaného Defoea a bylo srovnáno. Muž, který v týdnu zařídil výhru pro anglický nároďák, se sice kvůli skvělému Krulovi musel prosazovat nadvakrát, ale na to se historie takříkajíc neptá.

A s trochou nadsázky se také dá říct, že se nebude tázat po jeho úderu jako celku. Nakonec to byl totiž Hatem Ben Arfa, kdo dnes ve Sports Direct Areně pronesl poslední pronikavou řeč. Nejprve vběhl mezi hloupé kleště ve složení Van der Vaart-Lennon, aby se jimi nechal ukázkově sevřít za cenu penalty; a pak si před Dembou Ba obhájil právo sám pokutový kop proměnit. Friedela také skutečně poslal na opačnou stranu a v 80. minutě tak konečně zajímavé utkání nabralo nový směr. A ten už si udrželo, loňská remíza 2:2 se neopakovala.

Góly: -

Arsenal nesplnil poslání prvního kola. Bez Van Persieho se nezmohl na jediný úder, přičemž si ani žádnou hromadu tutovek nedokázal vytvořit. Sunderland zejména v druhém dějství podal nesmírně zodpovědný, pečlivý výkon, za který si bod z Emirates Stadium plně zaslouží.

Jako by se za fotbalisty Arsenalu převlékla kompletní jedenáctka Francouzů z letošního Eura. Wenger se od svého krajana Blanka inspiroval celkem očividně alespoň v jednom směru: na vrchol útočného trojzubce nedosadil klasického hroťáka, nýbrž Podolského, který si pak většinu času "hrál" na Benzemu. K tomu se přidaly další typické francouzské atributy z letošního června - absence šťávy, pohybu - a Gunners za sebou v mžiku měli poločas, který zkrátka a dobře za vyvedený označit nešlo.

Dokonce to byli hosté, kdo se po dvou zaváháních Mertesackera prodral k prvním výraznějším šancím zápasu. Hlavně McClean měl hned při první příležitosti skórovat, když z většího úhlu zpříma napálil přikrčeného Szczesného. Další zajímavou ránu pak měl na svědomí Colback, když reagoval na štiplavý projektil Cazorly z podobné, mírně odlehlé vzdálenosti.

Svou jedinou silnější pasáž úvodního dějství si Arsenal schoval pro interval mezi 20. a 30. minutou. Tehdy dramaticky zrychlil a hlavně zpřesnil kombinaci, aby ihned dva přízemní projektily Cazorly s Diabym solidně počesaly nervy hostujících příznivců. Pak nicméně došlo k rošádě obou křídel, Gervinha s Walcottem, a ofenzíva Londýňanů byla opětovně paralyzována. Sice se právě v tomto období Gunners nadechli k první doopravdy znamenité ofenzivní akci, jíž po pasu Walcotta v tísni zakončoval mimo Podolski, ovšem to byla opravdu osamocená výjimka.

Pokud první dějství nebylo dvakrát koukatelné, to, co přišlo po přestávce, nesneslo přísnější prvoligová měřítka tím spíš. Gervinho se sice mohl přetrhnout v organizování nebezpečných výletů do soupeřovy obrany, jenže ta už byla tak zatažená, že něco takového sotva mohlo slavit větší úspěch. Po jedné z Gervinhových akcí tak těsně vedle pálil Cazorla - a pak už nic. Sunderland naproti tomu úplně rezignoval na nějaký ten ofenzivní aspekt svého projevu, takže hra nezaujatého diváka místy obyčejně uspávala. Ba dokonce i Jacka Wilshera na tribuně.

Probuzení, a dosti razantního se každému spáčovi dostalo až v 82. minutě. Tehdy Ramsey narazil Cazorlovi na osu hřiště, odkud španělský šikula narýsoval citlivou kolmici pro Girouda do situace 1 na 1 s brankářem Mignoletem. Ten pak ovšem trestuhodně nebyl povolán - nejlepší střelec Ligue 1 slabší pravačkou ošklivě minul. Tím zazdil poslední pořádnou šanci Arsenalu; a ten pak byl po závěrečném hvizdu vyprovozen do kabin hlasitým pískotem.

Góly: 8. Michu, 53. Michu, 63. Nathan Dyer, 71. Nathan Dyer, 81. Scott Sinclair

Loni se Queen's Park Rangers dočkali velké ostudy třikrát. 6:0 prohráli s Fulhamem, 6:1 s Chelsea, tu největší facku ale obdrželi už v premiéře doma s Wiganem (0:4.) Dnes tuto tragédii ještě umocnili, vstup do sezony opět absolutně nezvládli a prohráli se Swansea 0:5. O dva góly se svorně postarali Michu a Nathan Dyer, poslední gól přidal Sinclair.

Překvapivě to byli právě hosté, kdo se první dostal do šance, a hned to byla záležitost gólová. Routledge v osmé minutě výborně dovedl míč k pokutovému území, kde ho sice ztratil Nathan Dyer, jenže míč se odrazil přímo proti běhu Michua. Debutující záložník se do něj opřel technicky levačkou a nachytal rovněž debutujícího Greena v nedbalkách - 0:1.

Favorizovaní Rangers přišli s odpovědí prakticky vzápětí. Po deseti minutách hry napřáhl zpoza vápna Taarabt, jeho rána byla tečována přímo k Mackiemu, který se zjevil sám před brankářem. V tisíciprocentní šanci ale proti skvělému Vormovi selhal. Za další tři minuty střílel technicky Hoilett a těsně minul. Podobně si vedl i za krátko Fabio, který hostuje v klubu z Manchesteru United. Další gólovku měli domácí zhruba v polovičce prvního dějství. Fabio našel krásným centrem ve vápně Hoiletta, ten ve vzdušném souboji překonal Routledge, jenže netrefil zívající branku za vyběhnuvším Vormem.

QPR měli stále více ze hry, ale gólově se neujala ani střela Diakitého, ani dva nebezpečné pokusy aktivitou hýřícího Adela Taarabta. Převaha domácích pokračovala, jenže pouze platonicky. Naopak pět minut před přestávkou to mohlo být o dva góly. Nejprve z přímého kopu nechal proletět Greena De Guzman a z následného rohového kopu trefil Chicho hlavou břevno. U této standardky pro změnu Green opět zaspal. Těsně před koncem došlo ještě ve vápně Rangers k nepřehlednému závaru, z něhož div nevytěžil Michu svůj druhý gól v utkání.

Toho se čerstvá posila z Vallecana dočkala až na začátku druhé půle. Opět u toho byl Routledge, hbitý křídelník pronikl znovu až k šestnáctce a pasem dovnitř vápna oslovil právě španělského záložníka, který levačkou vymetl šibenici Greenovy svatyně - 0:2. Záhy už to bylo o tři góly a QPR byli na ručník. Nepovedený Taarabtův přímý kop resultoval v protiútok hostů, vedl jej kdo jiný než Routledge, který tentokrát nabídl gólovou šanci Nathanu Dyerovi a ten se nemýlil - 0:3.

QPR se přesto nevzdali, o korekci stavu se nepřesnou střelou pokoušel Hoilett. Ale morálka ambiciózního celku již byla naprosto rozložená a čtvrtý hřebíček zaklepl zase Dyer. Ztráta míče, nekonsolidovaná obrana a přesný vysoký pas Agustiena znamenalo jediné. Nathan Dyer jen šikovně zpracoval a podél Greena zvýšil už na 0:4.

Malou jiskřičku naděje chtěl vykřesat Taarabt, prokličkoval se ve vápně mezi trojicí obránců, ale střelu přes dalšího nepropasíroval až k brankáři. Góly prostě padaly jen na jedné straně. Další hloupá ztráta míče, respektive nepřesná přihrávka, té se s libostí chopil Sinclair, pohrál si s Ferdinandem a střelou po zemi k tyči definitivně umlčel snahu Queen's Park Rangers - 0:5.

Góly: 40. Kevin Nolan

Vstup do obnovené premiéry West Hamu vyšel. Ofenzivně vyčpělou Aston Villu porazil jediným gólem, o který se postaral kanonýr mezi záložníky Kevin Nolan. Paul Lambert tak prožívá hořký první den Premier League, debut s Villans nezvládl, navíc "jeho" Norwich inkasoval ostudného bůra na půdě Fulhamu.

První velká šance utkání se zrodila krátce po čtvrthodině hry a na svědomí ji měli dle očekávání domácí hráči West Hamu United. Carlton Cole se s míčem zjevil na malém vápně, dokázal i vystřelit, ale jeho pokus byl zblokován pozornou obranou. Pět minut nato s velkou příležitostí přispěchali i Villans, ke střele z voleje se odhodlal Ireland, jenže ani on neprostřelil soupeřem postavenou zeď - tu vytvořil James Collins, nová posila Hammers právě z Aston Villy.

V průběhu první půle toho příliš k vidění nebylo, nejvíc zvedaly diváky ze sedadel standardní situace. A právě z ní padl i první (a zároveň jediný) gól utkání. Zahrál ji Mark Noble, jeho centr prodloužil Collins na Vaz Tého a ten zpětnou přihrávkou našel Kevina Nolana. Někdejší tahoun Newcastlu neváhal a míč ze stříbrného podnosu uklidil do branky - 1:0.

Hned v úvodu druhého dějství dost možná připravil rozhodčí West Ham o výhodu pokutového kopu, když neodpískal faul na Carltona Cola. V konečném dějství to však Kladiváře mrzet nemuselo. Mohli si dokonce dovolit nevyužít několik šancí. Po akci Vaz Tého jednu zmařil Nolan, následně mohl zvýšit vedení i sám Vaz Té. Neúspěšně.

Čtvrt hodiny před koncem se mohlo vlnit na obou stranách. Nejprve Jaaskilainen vychytal Benta, za dvě minuty pak po centr pálil z první Carlton Cole, jenž těsně minul branku. Další vzrušení přinesl až nastavený čas, ale opět to byli domácí Hammers, kdo bušil na vrata. Noble vybojoval míč na nepřesné rozehrávce hostí, našel dlouhým pasem Maigu, jehož blafák sice na Givena platil, ovšem následnou střelu mířící do branky odklidil vracející se Baker. Na vítězství West Hamu to ovšem žádný vliv nemělo.

Góly: 43. Zoltán Gera, 64. Peter Odemwingie (pen.), 77. Romelu Lukaku

Tuplovaný debakl. Poprvé v čele velkoklubu, tváří v tvář starému známému, navíc exliverpoolskému zaměstnanci a výsledné skóre 0:3; opravdu nejhorší možná premiéra pro Brendana Rodgerse coby lodivoda Reds. Naopak Steve Clarke svůj manažerský debut ustál na jedničku podtrženou.

Přitom Liverpool začal jednoznačně pozitivně, bohužel pro něj však dnes staré rány měly svůj den - neustále by se otevíraly. A to hovořím především o pálení velkých šancí, jež nám je tolik známé z loňské sezony. V tomhle směru exceloval především Suárez (což rovněž není nic nového), když během úvodního dějství dvakrát donutil Fostera k zákroku a jednou po centru Johnsona hlavou zacílil mimo. A když i sám pravý bek při své střelecké snaze nepochodil, nastal čas, aby Liverpool za svou rozhazovačnost začal pykat.

Ještě před přestávkou stihl Gera po rohu Morrisona parádní bombou otevřít skóre. Jeho pozvolna stoupající pumelice z 25 metrů by se teoreticky na konci sezony mohla ucházet o titul gólu roku; především ale již tehdy, v čase přítomném, strhla jednu fascinující lavinu.

Vedle čím dál více frustrovaného Suáreze se totiž pomalu začal drát do popředí sudí Dowd, a to pak byl teprve koncert. Po hodině hry bizarně vyloučil Aggera po nafilmovaném penaltovém pádu Longa. Ten sám nicméně ještě Reds nepopravil - jeho provedení pokutového kopu by se ztratilo i mezi českými žáčky. Jenže to moc nevadilo; irský útočník se totiž brzy nechal podkopnout také druhým stoperem Škrtelem a bylo vymalováno. Odemwingie si už na puntíku počínal mazácky.

Od té doby se liverpoolští už jen utápěli ve vlastní neschopnosti. Carragher brzy lacinou ztrátou nabídl gólovou příležitost střídajícímu Lukakuovi, ten však soupeři definitivní ránu zasadil až o chvíli později, a sice hlavou po centru Ridgewella.

Góly: 90. Adam Le Fondre (pen.) - 34. Michael Kightly

Povedený návrat do Premier League zažívá Reading, jemuž se podařilo proti Stoke odvrátit nepříznivý stav a odměnou mu je bod za konečnou remízu 1:1. Potters dlouho vedli i díky zaváhání Adama Federiciho, osudným se jim však nakonec stalo vyloučení Whiteheada a následná penalta, kterou proměnil La Fondre.

Domácí měli po čtyřletém působení ve druhé nejvyšší soutěži pořádný hlad po Premier League a hned od úvodní minuty to dávali znatelně najevo. Svěřenci Briana McDermotta drželi míč na svých kopačkách a do pokutového území posílali jeden nebezpečný balón za druhým, tuto činnost dokonale ovládal zejména Ian Harte. Právě po centrovaném míči, tentokráte od rohového praporku mohli jít Royals krátce před půlhodinou hry do vedení, Gorkšs ovšem hlavičkoval nepřesně. Stejně to na druhé straně zkoušel Walters, ani jemu se ovšem nepodařilo najít branku.

Krátce nato se už ale hosté dočkali. Zaváhání jednoho z nejspolehlivějších mužů domácí ekipy, jež si v loňském ročníku League Championship pohodlně zajistila postup Adama Federiciho využila čerstvá posila Michael Knightly, jejíž rána nebyla nikterak důrazná, ani zvláště umístěná, avšak přesto skončila v síti - 0:1.

Stoke tímto ovládlo dění na trávníku, sebevědomí nováček rázem nevěděl, jak se ujmout kulatého nesmyslu, natož aby našel cestu k soupeřově pokutovému území. To se pro něj dlouho stalo zapovězeným územím, ovšem nic netrvá věčně. Rychlé dvojí střídání během pár minut, při kterém se na trávník podívali McCleary a Noel Hunt dokonale rozhodilo do té doby jasný obraz hry a těsně před koncem přišla sladká odměna: Whitehead zastavil právě novice na trávníku McClearyho, sudí Friend ukázal na pokutový kop a navrch ještě udělil zkušenému středopolaři druhou žlutou a následně červenou kartu! Penaltu s přehledem proměnil Adam Le Fondre a zajistil svému celku na úvod cenný bod.

Góly: 26. Damien Duff, 41. Mladen Petrić, 54. Mladen Petrić, 66. Alexander Kačaniklić, 87. Steve Sidwell (pen.)

Až idylický vstup do sezony zažili hráči Fulhamu. Celému zápasu s Norwichem naprosto dominovali a už v prvním poločase nakročili k vítězství. Góly Duffa a Petriće ukázaly duelu směr a když se ve druhé půli trefil Petrić podruhé a další branky přidali Kacaniklić se Sidwellem, nebylo o čem hovořit. Fulham svého soka na úvod ročníku deklasoval 5:0.

Skóre přitom mohlo být ještě mnohem vyšší. Než Duff otevřel skóre, měl gólovku nejprve po minele Ruddyho Ruiz, který lobem překopl bránu, a Riise, jehož ránu pro změnu Ruddy skvěle reflexivně vychytal. Na Duffa už ale neměl. Riise irského rychlíka našel dokonalým pasem přes půlku hřiště a účastník letošního Eura podél brankáře otevřel skóre - 1:0. Druhý gól přišel ještě do přestávky a trefil se jednoznačně nejpovedenější nákup Cottagers letošního přestupového období. Už v přípravě Mladen Petrić pálil o sto šest a dnes se trefil hned dvakrát. Poprvé krátce před konce poločasu, když hlavou po rohovém kopu propasíroval mí za čáru - 2:0.

Deset minut po "obrátce" se pak chorvatský šutér prosadil podruhé. Fulham předvedl pohlednou kombinaci před šestnáctkou, míč nakonec skončil u nohy Petriće, který ho nasměroval na bránu a s pomocí drobné teče zvýšil stav už na 3:0. Schwarzer v bráně domácích měl pramálo práce, za zmínku stojí snad střela Johnsona z 68. minuty, ale ani s ní neměl Australan potíž.

Dvě minuty předtím navíc na 4:0 upravoval Kacaniklić. Moussa Dembelé vysunul mladého křídelníka do šance i díky lehké teči Petriće a švédský reprezentant s makedonskými kořeny se zblízka nemýlil. Poslední hřebíček do žlutozenelé rakve Canaries přidal střídající Sidwell, který proměnil pokutový kop nařízený za faul na rovněž střídajícího Rodallegu. Fulham tak rozdrtil Norwich 5:0.