Serie A - souhrn podzimu 2008

Italská Serie A se pomalu přehoupává do své druhé poloviny, a tak si pojďme během zimní přestávky zrekapitulovat průběh podzimní a částečně také zimní části. Tabulce opět vévodí Inter Milán, s menším odstupem pak jsou další adepti na titul jako Juventus nebo AC Milán. Těžký boj o udržení bude čekat nováčka z Chieva, u ostatních je situace otevřená.
Nezačneme jinak než od prvního místa, kde se opět vyhřívá suverénní Inter Milán. Je to až neuvěřitelné, ale zdá, se že Nerazzurri skutečně nemají v Serii A v posledních letech konkurenci. Výměna trenéra klubu navíc možná ještě prospěla a portugalský stratég Mourinho potvrzuje, že úspěchy s londýnskou Chelsea nebyly náhodné. Sám Mourinho porovnává svůj současný Inter s Chelsea v dobách, kdy vládla Premier League.

Obhájci titulu jsou na tom totiž podobně. S náskokem šesti bodů neohroženě vévodí lize a můžou se pyšnit nejlepším skóre v lize. Posledních osm zápasů navíc vyhráli, přičemž si poradili s týmy jako Neapol, Juventus nebo Lazio. Černomodrým se daří také v ostatních soutěžích, v úvodu sezony získali italský Superpohár a postoupili do osmifinále Ligy mistrů, tam je ovšem čeká těžký soupeř - Manchester United.

Trenér Mourinho letos nejvíce sází na čtveřici Ibrahimovič, Maicon, Zanetti, César, kteří odehráli většinu utkání. Letos má Inter ve svém středu pouze jediného střelce, tím je švédský ostrostřelec Zlatan Ibrahimovič. Nepříliš velkou gólovou potenci ostatních hráčů podtrhuje na druhém místě obránce Maicon. Na druhou stranu se ale střílení branek rozloží na více hráčů, vždyť Inter má nejvíce nastřílených branek v lize.


Spokojeni zatím můžou být v Turíně, tedy alespoň v té části, která dýchá pro Juventus. Stará Dáma je po polovině ligy na druhém místě s šestibodovou ztrátou na vedoucí Inter Milán a s náskokem tří bodů před druhým milánským klubem AC. Juventus v odehraných sedmnácti zápasech zaznamenal tři porážky a tři remízy a se třiceti vstřelenými brankami mu patří i druhé místo, co se týče ofenzivní produktivity, lépe je na tom pouze Inter Milán, který má o jednu vstřelenou branku více.

Nicméně včetně domácí soutěže se Juventusu dařilo i na evropské scéně v milionářské Lize mistrů, kam se Juventus probojoval po delší pauze zaviněné korupční aférou. Stará Dáma si vedla skvěle a nakonec z velmi těžké skupiny postoupila z prvního místa, když za sebou nechala slavný Real Madrid a také posledního vítěze Poháru UEFA a evropského Superpoháru Zenit Petrohrad, poslední ve skupině skončil běloruský nováček BATE Borisov. Dalším soupeřem Juventusu bude v osmifinále Ligy mistrů londýnská Chelsea a na tento souboj se už těší celá Evropa.

Ovšem zpátky k domácí lize, Turínští zatím těží ze skvělé formy Alessandra Del Piera, ale také českého záložníka Pavla Nedvěda, nebo Brazilce Amauriho, jenž více než skvěle střelecky nahrazuje Davida Trezegueta. Zapomenout se nesmí ani na náhradního brankáře Alexe Manningera, který podává fantastické výkony, bude zajímavé sledovat co se bude dít až se plně uzdraví Gianluigi Buffon. Síla Juventusu je i přes všechna zranění ohromná a tým rozhodně má na to, aby sezonu zakončil ziskem některé z cenných trofejí.


Třetí pozice je pro AC Milán zklamáním. Rossoneri před sezonou vyhlásili útok na Scudetto, ale po polovině k němu mají celkem daleko. Milánští doplatili především na kolísavost výkonů. Ligu zahájil AC Milán katastrofálně, úvodní dvě porážky s Bolognou a Janovem rozpoutaly debatu, zda-li má u týmu setrvat trenér Carlo Ancelotti. Ten nakonec zůstal a Milán zahájil sérii výher, jejíž vyvrcholením byl triumf v městském derby proti Interu Milán.

Ke skvělým výkonům se rozehrál hvězdný Ronaldinho a branky střílel i jeho krajan Pato. AC Milán se dokonce dostal do čela ligy, ale zde příliš dlouho nevydržel. Jakoby si Milánští mysleli, že už je nemůže nic zastavit, jenomže to byl šeredný omyl. Rossoneri začali ztrácet body s týmy z dolní poloviny tabulky a po porážkách s Palermem a Juventusem dokonce spadli až na čtvrté místo.

Nepovedený závěr svěřenci Carla Ancelottiho napravili vysokou výhrou 5:1 nad Udinese, která je katapultovala na konečné třetí místo a také postupem do další fáze Poháru UEFA. V pohárové Evropě to zatím Milánu svědčí, Rossoneri ani jednou neprohráli a i když několikrát remizovali, tak nakonec postoupili hladce. V domácí soutěži a v Poháru UEFA přitom nastupují za Rossoneri dva odlišné týmy, trenér Carlo Ancelotti dává šanci všem hráčům kádru a tak když někdo nehraje ligu, tak dostane příležitost v Poháru UEFA. Mimochodem v další fázi čekají Milán německé Brémy, což jistě nebude snadný soupeř.

Nezbývá než si počkat, jak se bude Milánu dařit ve druhé části sezony, a především jak se bude dařit Davidu Beckhamovi, jenž přišel na San Siro jako hostující hráč a společně s Ronaldinhem a Kaká vytvoří hvězdnou záložní řadu. Otázkou však je, jestli to bude fungovat, však si vzpomeňme jak nakonec dopadl hvězdami nabitý Real Madrid.


Po podzimní části mohou být spokojeni ve Florencii. Tamní ACF Fiorentina se totiž vyhřívá na čtvrtém místě tabulky. Čelo Serie A je ale letos napěchované a Fialky mohou sice ještě stoupat, ale zároveň také rychle spadnout. Fiorentina by mohla být postavena ještě výše, to by ale musela porážet své nejbližší konkurenty. Zatím totiž porazila pouze Janov, s ostatními jako Inter, Juventus, Neapol apod. prohrála nebo remizovala.

V domácí soutěži ji pomáhá především domácí Stadio Artemio Franchi, kde ještě neprohrála. Naopak venkovní bilance není příliš chvályhodná a pokud se chce trenér Prandelli se svojí družinou udržet na nejvyšších příčkách, měl by na těchto zápasech zapracovat.

Nicméně zatím se dá domácí soutěž hodnotit pozitivně. Špatné výkony Fiorentina nepodávala ani v Lize mistrů, ačkoliv na Bayern s Lyonem neměla. Ze třetího místa jde do Poháru UEFA, kde jí ve 3. kole čeká Ajax. Značně kratší trvání mělo účinkování v Coppa Italia, tam Fialky vypadly už v osmifinále s FC Turín.

Ve Fiorentině se již několik let odvádí skvělá systematická práce a to postupně přináší ovoce. Počínaje hráči, přes trenéra, až po samotné vedení. Fialky pod koučem Prandellim vybudovaly slibně vypadající koncepci a kádr se snaží udržet pohromadě. Když je potřeba, vhodně posílí a to je právě letošní příklad. Před sezonou přišel Alberto Gilardino, jemuž se déle nedařilo v AC Milán. V novém působišti ovšem neuvěřitelně ožil a táhne Fialky za úspěchy. S 12 góly je nejlepším střelec celé ligy a ve svém stínu nechává i hvězdného kolegu Mutua. Ten má na svém kontě sotva polovinu branek.


Přijemným překvapením dosavadního průběhu Serie A je bezpochyby pátý SSC Neapol. Trenér Edy Reja během několika let vybudoval skvělý a konkurenceschopný tým a nyní s ním začíná sklízet úspěchy. Neapol zatím letos drží krok s těmi nejlepšími, na domácím stadionu má dokonce jednu z nejlepších bilancí v lize. Partenopei zde letos přehráli Fiorentinu i Juventus. Na San Siru ovšem s dalšími konkurenty - AC a Interem Milán neuspěli. Po 17 kolech má Neapol zkrátka dobré vyhlídky, ale rozhodně nesmí polevit.

Lví podíl na úspěších Neapole má především útočné duo Marek Hamšík, Ezequiel Lavezzi, ti letos podávají vynikající výkony. Ke slovensko-argentinské dvojici se navíc přidal Lavezziho krajan German Denis a se sedmi brankami vede společně s Hamšíkem klubovou tabulku střelců. Nejvytíženějším hráčem je doposud záložník Walter Gargano, na nějž spoléhá Reja nejvíce. Stejně zápasů, všech 17, má odehráno také Denis, ale zdaleka nenastoupil k tolika minutám.


Dobré výkony letos podává také CFC Janov. Grifové se drží těsně za nejlepšími týmy ligy, zatímco na soupeře za sebou mají malý, nejméně dvoubodový náskok. Janovský úspěch je založen především na výborné domácí bilanci. Nejen, že svěřenci trenéra Gian Piera Gasperiniho na Stadio Luigi Ferraris ještě neprohráli, ale zároveň si zde smlsli na několika favoritech. S prázdnou už odjížděly AC Milán, AS Řím nebo Neapol. Za zmínku stojí také cenný bod z duelu s Interem Milán, kde hrál Janov dlouho o desíti.

Rossoblu by ale mohli být někde jinde, nebýt letos znovu nalezeného syna Diega Milita. Argentinský ostrostřelec se v létě vrátil z Realu Zaragoza a více než dobře navázal na své dřívější povedené janovské působení. Aktuálně má na svém kontě 12 branek a dělí se o nejlepšího střelce ligy. Není tak náhodou, že po Militovi pokukuje několik velkoklubů v čele s Interem Milán. Z tábora Grifů ale zní jasné "Ne!"


Po vynikajícím vstupu do sezony postupně docházel dech římskému SS Laziu a nyní se nachází až na sedmé pozici. Biancocelesti se dlouho pohybovali na vrcholku tabulky a několik kol dokonce okupovali první příčku. Pak ale doplatili na špatnou bilanci s těmi nejlepšími a zároveň ztrátu formy a začali klesat. Nyní má Lazio před sebou týmy, které vesměs nedokázalo porazit.

Výjimkou je Fiorentina, která ze zápasu odešla poražena a Juventus, s ním ještě svěřenci trenéra Delia Rossiho síly nezměřili. Každopádně je letošní sezona zatím mnohem povedenější než ta předloňská, ačkoliv pohárová Evropa je ještě daleko. Za zmínku také určitě stojí tažení v Coppa Italia, kde Lazio prošlo přes AC Milán do čtvrtfinále.

Důležitým článkem letošní sestavy Biancocelesti je argentinský mladík Mauro Zarate, jehož mají v Římě půjčeného z katarského mužstva Al-Sadd. 21letý Zarate má na svém kontě už osm branek a vede klubovou tabulku střelců. Další esa Goran Panděv a Tommaso Rocchi mírně zaostávají.


Na osmém místě si pohodlně hoví sicilské Catania Calcio. Na Stadio Angelo Massimino si mohou po první polovině sezóny gratulovat. Loni skončili Sloni na poslední nesestupové pozici a to s odřenýma ušima. V současné sezóně začal sicilský celek velmi dobře. Po sedmém kole se vyhříval na třetí příčce a Sicilané zažívali euforii.

Pak sice výkonnost Catanie mírně klesla, ale rok 2008 dokázala zakončit luxusní výhrou nad rozjetým AS Řím. Současná osmá pozice tak je velmi dobrá. Navíc je Catania v tabulce o dva body před svým nesmiřitelným sokem US Città di Palermo. Catania prožívá dobrý průběh i na poli pohárovém. V Coppa Italia se svěřenci Waltera Zengy dostali do osmifinále, kde je bude čekat klíčový souboj s Juventusem Turín.

Družstvo Catanie zatím funguje ve všech řadách velmi dobře. Defenzíva je vcelku pevná, výjimkou je jen debakl 0:3 od Sampdorie, záložní řada sice moc branek nestřílí, ale její práce jde velmi znát a útočníci jsou při chuti, nejlepším střelcem je se sedmi brankami Giuseppe Mascara. Catania bude chtít určitě pokračovat v předváděné hře a pokud se začne dařit jako na začátku sezóny, tak může pomýšlet i na Pohár UEFA.


Atalanta navazuje na výkony z minulého roku a drží stejně jako v závěru loňské sezony 9. místo. Orobici rozhodně nejsou na konci první desítky neprávem. Kolem devátého, osmého místa se totiž v posledních třech sezónách vždy pohybovali. Kouč Luigi Del Neri spolu se svými svěřenci sází především na dobrou domácí bilanci, když na Stadio Atleti Azzurri d'Italia Atalanta získala převážnou většinu bodů.

Vstřelených 21 a obdržených 19 branek ze sedmnácti duelů jasně ukazuje, že branky v zápasech Orobici příliš nepadají. Výjimkou budiž zápas se Sampdorií, jenž skončil 4:2 ve prospěch Atalanty. V tomto duelu dvě branky zaznamenal také Sergio Floccari, jenž je letošní největší hvězdou klubu z Lombardie. S osmi brankami daleko za sebou nechává i Cristiana Doniho, jenž je obvyklým tahounem mužstva. .


Přesně ve středu tabulky skončilo sicilské Palermo. Ambiciózní celek, který by rád pronikl do pohárové Evropy, ale podával nevyrovnané výkony. Svěřenci trenéra Davida Ballardiniho sedmkrát zvítězili, dvakrát remizovali a osmkrát odešli poraženi. Navíc skóre 21:21 jen potvrzuje nestálost výkonů.

Nicméně cílem Palerma je i nadále umístění na pohárových pozicích. Celek, jehož klubovou barvou je růžová, se dokonce může měřit s nejsilnějšími týmy Itálie, vždyť Palermo dokázalo doma hladce porazit AS Řím a AC Milán. Tři body si rovněž připsalo i za senzační triumf na půdě Juventusu Turín. Kvalita tu tedy rozhodně je, takže pokud bude tým podávat vyrovnané výkony, může skončit hodně vysoko.

Nejlepším střelcem týmu je prozatím se sedmi body Fabrizio Miccoli, pět zářezů na pažbě má Edinson Cavani. Do druhé části sezony vstoupí Palermo nejspíše bez Andrey Raggiho, který je na odchodu. V Palermu se bude také posilovat, řeč je především o Giampaolovi Pazzinim a Hugovi Campagnarovi. Zatímco Pazzini by byl z Fiorentiny posilou do útoku, Campagnaro ze Sampdorie do obrany. Z francouzského Toulouse by mohl na stadion Renza Barbery zavítat obránce Jeremy Mathieu.


Bezesporu největším zklamáním současné sezóny Serie A jsou římští Giallorossi. AS Řím měl katastrofální vstup do sezóny, což se ve velké četnosti přisuzuje také absenci ikony týmu - Francesca Tottiho. Kapitán Vlků byl dlouhou dobu mimo hru kvůli vleklému zranění kolene. Avšak s jeho příchodem povstal Řím z mrtvých. Svěřenci Luciana Spallettiho překvapili Evropu jednoznačnou porážkou londýnské Chelsea 3:1 a následně si vytvořili dlouhou desetizápasovou šňůru zápasů bez porážky.

Rozjetý Řím zastavila až v posledním podzimním kole sicilská Catania, kde se paradoxně opět zranil Francesco Totti. Nicméně v Lize mistrů se celku z věčného města velmi dařilo a postoupil z prvního místa. V osmifinále se tak střetne s londýnským Arsenalem. Ozývaly se hlasy, že bez Tottiho je AS ztracen, ale hvězdný útočník by měl, i podle svých slov, utkání stihnout.

Výrazným tahounem Římanů byl, kromě navrátivšího se kapitána, také útočník Mirko Vučinič, jenž dokázal vstřelit sedm branek. Problémy se vyskytly v obraně. Stopeři si dosti často nerozuměli, což vedlo k laciným brankám. Nyní se tedy AS pokouší hledat posily. Mluví se například o sevillském Juanitovi nebo o Portugalci Miguelovi. Současné jedenácté místo rozhodně není pro Giallorossi uspokojující, ale vzhledem k bídnému startu je velmi dobré. Cílem AS v druhé polovině sezony bude určitě dostat se do první čtyřky, aby mohli Giallorossi pokračovat v účasti v Lize mistrů.


Dalším z týmů, které rozhodně nejsou po podzimu spokojeny, je Udinese Calcio. Přitom po osmi kolech se Friuliani vyhřívali na první pozici, poté však přišla porážka od Interu Milán a od té doby získali svěřenci Pasquale Marina jediný bod, i přes to však má trenér důvěru svého vedení.

Mimo Itálii se totiž Udinese daří. V Poháru UEFA vyhrálo nekompromisně svou skupinu a postoupilo dále. Ve třetím kole této evropské soutěže čeká Friuliani souboj s polskou Poznaní. Neúspěchy týmu vytvořily impuls pro po hráčích hladové celky z celého světa. Zájem je jak o největší ofenzivní klenot Fabia Quagliarellu, tak například o kapitána Di Nataleho, brankáře Handanoviče či obránce Zapatu.

Nicméně podle slov sportovního ředitele klubu Pietra Leonardiho nikdo z Udinese neodejde. Popřel zájem AS Řím o Quagliarellu a prohlásil, že není na prodej. V Udine však mají v plánu posilovat, konkrétní jména jsou zatím v tajnosti. Spekuluje se pouze o útočníkovi Giampaolovi Pazzinim z Fiorentiny.


Dobře jsou na tom v Cagliari, tým skončil v první části sezony na třináctém místě a zatím úspěšně uniká pásmu sestupu. Loni bylo totiž touto dobou Cagliari na poslední pozici. Klub ze Sardinie se zachránil především díky skvělé druhé polovině, ale úvod letošní sezony se mu příliš nepovedl.

Už to vypadalo, že se Cagliari bude beznadějně topit v pásmu sestupu, jenomže znovu přišlo očekávané zlepšení. Tým táhne především mladičký útočník Robert Acquafresca, který už vstřelil šest branek. Proto bude pro tento tým důležité aby Acquafresca v týmu setrval. 21letý fotbalista je v Cagliari pouze na hostování z Interu a milánský klub údajně zvažuje jeho stažení zpět.

To by pro klub ze Sardinie znamenalo velké oslabení, nicméně podařilo se udržet Andreu Cossu, jenž podepsal na další dva roky. Trenér Massimiliano Allegri doufá, že se jeho týmu podaří získat co nejvíce bodů a zajistit si tak klidný závěr sezony


Čtrnáctou a patnáctou pozici obsadili po podzimní části UC Sampdoria Janov a AC Siena. Oba celky mají totožný bodový zisk devatenácti bodů, ovšem je tu jeden rozdíl. Umístění Sieny v dolní polovině tabulky se dalo očekávat, ale Janovští měli po loňském šestém místě rozhodně větší ambice.

Přitom síla Blucerchiati je takřka stejná jako minulý rok. V ofenzívě nastupuje hrozivé duo Cassano - Bellucci, které letos dalo již devět branek. Ovšem proti silnějšímu soupeři se tato dvojice stěží prosazuje a navíc defenzíva téměř vždy propustí nějakou tu branku. V Poháru UEFA se Sampdorii dařilo o něco lépe. Postoupila do vyřazovacích bojů, i když s odřenýma ušima.

To v Sieně nemají starosti s evropskými poháry. Bianconeri hrají pouze domácí soutěže a i přes to jsou na tom bídně. Body sbírají pouze na domácí půdě. Ze svých cest si přivezli pouhý bod za remízu v Lecce. Z Coppa Italia vypadli svěřenci Marca Giampaola, který má stále důvěru vedení, již ve čtvrtém kole s druholigovým Empoli. V roce 2009 budou však zřejmě cíle pro oba celky rozdílné. V Sampdorii budou chtít učinit něco jako raketový start a dostat se na vyšší pozice. Siena si potřebuje ujistit pozici kolem středu tabulky a pojistit si tak setrvání v Serii A.


Trenérských rošád bylo k vidění v první polovině sezony hned několik a změny na trenérském postu se nevyhnuly ani nováčkovi Bologně a Turínu, tedy 16., respektive 17. týmu tabulky. V Bologně dospěli k závěru, že výměna trenéra bude nejlepší až v listopadu, ačkoliv o konci Daniela Arrigoniho se spekulovalo od prvních kol. Arrigonimu nakonec zlomila vaz drtivá prohra s Cagliari a mužstvo ležící v té době na předposledním místě přebíral bývalý slavný hráč Siniša Mihajlovič.

Pod Mihajlovičem se Rossoblu výrazně zvedli a ve zbylých sedmi zápasech dokonce neprohráli! Ačkoliv pouze jednou odešli jako vítězové. Nepostradatelným mužem je Marco Di Vaio, jenž svými brankami drží Bolognu nad vodou a dokonce se dělí o titul nejlepšího střelce ligy.

Spokojeni nemůžou být v Turíně, kde se určitě očekával útok na vyšší příčky než jen ty těsně nad sestupem. Toro sice začalo sezonu dobře, ale od třetího kola šli výkony od desíti k pěti. Po osmi kolech byl Turín dokonce předposlední, když od prvního zápasu čekal na další výhru. Ani poté se ale výsledky příliš nezlepšili a vedení došla trpělivost po vysoké domácí porážce s Fiorentinou. Kufry si sbalil dosavadní kouč Gianni De Biasi a na turínskou lavičku se po osmi měsících opět posadil Walter Novellino. Comeback mu však příliš nevyšel, když v důležitém souboji vysoko podlehl Bologně. Nakonec si Turín alespoň částečně spravil náladu překvapivým vítězstvím nad Neapolí.


Na sestupových pozicích setrvají v zimní přestávce hned dva nováčci. Mezi poslední Chievo Verona a US Lecce se vmáčkla Reggina Calcio. Dozajista nejtěžší úkol mají před sebou hráči Chieva, samozřejmě pod podmínkou, že se budou chtít udržet. Jako jediný celek ligy má totiž stále jednociferný bodový zisk a na předposlední Regginu ztrácí čtyři body.

Chievo se v nejnižších patrech tabulky pohybovalo takřka celý podzim a už na začátku listopadu to odnesl kouč Beppe Iachini. Toho nahradil Domenico Di Carlo, ale tým příliš nepozvedl, naopak s ním klesl na samotné dno.

Výměna trenérů proběhla také v Reggině. K ní došlo až před posledním zápasem, který už místo Nevia Orlandiho řídil Bepi Pillon. Amaranto bojují o udržení pravidelně každou sezonu, ale již několik let se jim daří zachovat si prvoligovou příslušnost. Ani letos ještě není nic ztraceno. Za zmínku určitě také stojí, že k záchraně Reggině přichází pomoci bývalý hráč Slavie Matej Krajčík.

Na poslední sestupové pozici, té nejvýše postavené, se nachází US Lecce, další nováček soutěže. Na lavičce Salentians se stále drží Mario Beretta, jenž klub převzal před sezonou. Příliš dobrou bilanci ale zatím nemá a body sbírá především díky remízám. Na výhru totiž v Lecce čekají již tři měsíce! Každopádně má ale Lecce z aktuálně sestupujících týmu nejlepší výchozí pozici, ačkoliv jen o malý kousek. Situace je stále otevřena a na posledních místech se ještě může leccos změnit.