Anglická Premier League - souhrn 28. kola

Góly: 21. Steven Gerrard, 44. Fernando Torres - 40. Keith Andrews (pen.)

Liverpool zvládl své nedělní utkání proti Blackburnu. Domácí poslal do vedení po dvaceti minutách hry Gerrard, odpověď hostů na sebe nenechala dlouho čekat, ve 40. minutě vyrovnal z penalty Andrews. Rozhodující branka padla minutu před poločasovým hvizdem, úspěšným střelcem byl Torres.

Blackburn vstoupil do zápasu daleko aktivněji, dobré šance si postupně vytvořili hlavičkující Samba a nepřesně střílející dvojice Olsson - Kalinić.

Paradoxně to však byl Liverpool, kdo se ujal vedení. Ve 20. minutě střetnutí se z ojedinělé šance dostal k zakončení Gerrard a dloubákem z úhlu poslal domácí do vedení. Poté však musel gólman Reds Reina řešil dva pokusy z dílny Pedersena. Na druhé straně brankáře Robinsona vyděsil nepřesný hlavičkový pokus Kuyta.

Hosté se vyrovnání dočkali po čtyřiceti minutách hry, kdy v pokutovém území Liverpoolu zahrál rukou ležící obránce Carragher a hlavní sudí nařídil penaltu. K její exekuci se postavil Andrews a se štěstím vyrovnal. Brankář Reina totiž vystihl směr střely, ale míč do branky proklouzl pod jeho tělem.

To ovšem nebylo z prvního poločasu ještě všechno. Šedesát vteřin před odchodem do kabin Torres využil přízemního centru Aurélia a poslal Liverpool do vedení. Jak se později ukázalo, bylo to i branka vítězná.

Odchod do kabin ještě doprovodila ostrá slovní výměna mezi domácím Gerrardem a blackburnským Dioufem.

I úvod druhého poločasu přinesl nefotbalový okamžik, hostující N'Zonzi zasáhl obličej Lucase a mohl být rád, že ho rozhodčí nevyloučil. Poté mohli diváci vidět po jedné gólové šanci na každé straně. Nejprve nebezpečně hlavičkoval liverpoolský Agger, na druhé straně mohl vyrovnat Samba, ale jeho hlavičku fantasticky chytil gólman Reina. Má tak velkou zásluhu na tom, že tři body zůstaly ve městě The Beatles.

Góly: -

Sunderland už čtrnáct utkání v Premier League nevyhrál a rychle bude muset něco změnit. Fulham totiž na Stadium of Light ani jednou neprověřil Craiga Gordona střelou na branku, přesto si odváží bod.

Už první desetiminutovka naznačila, jakým směrem by se zápas měl odvíjet. Sunderland Fulham takřka do ničeho nepustil, držel míč před jeho šestnáctkou, přesto to byli Cottagers, kdo první zahrozili - Gerova střela ze sedmé minuty ale branku jako všechny následující od Londýňanů netrefila. Black Cats k ohrožení Schwarzerovy branky dopomohla chyba sudí, kteří místo odkopu nařídili po neexistující teči Bairda rohový kop. Hlavičky Cany s Jonesem ale australského gólmana nijak nevystrašily.

Hosté se snad do největší příležitosti dostali ve 25. minutě. Murphyho dlouhý centr ze středu pole našel za obranou Zamoru, který sice vyběhnutivšího Gordona přehodil, ale branku netrefil. Hra se nadále vyvíjela stále stejně, utkání připomínalo spíše uspávání hadů. Sunderland byl sice v souvislém tlaku, ale málo střílel. V 38. minutě napral míč vysoko nad branku, o dvě minuty později zase Bent z přímého kopu prověřil nejistého Schwarzera, který přízemní střelu vyrazil jen před sebe.

Mackems si největší šanci první půle nechali na 42. minutu. Kapitán hostí Murphy trestuhodně zaváhal, jenomže Jonesova pobídka Bentovi na teč se minula efektem. Ještě v závěru prvního dějství dostal nabito Bent, jenomže branku trefit nedokázal. Oba týmy tak šly do kabin za bezbrankového stavu.

Myšlenka na to, že by se něco mělo změnit na hře v druhé pětačtyřicetiminutovce byla tak zavrženíhodná, že to potvrdili i sami hráči. Sunderland sice v druhém poločase měl stále více ze hry a více šancí než v předcházející části hry, jenomže hrozil spíše náhodnými zbloudilými centry, které škrtly o obránce Huttona. Hutton se do své první šance v utkání dostal v 55. minutě, kdy zasekl před probíhajícím Bairdem a slabou střelou otestoval Schwarzera, jenž míč nejprve před sebe vyrazil a pak až ukryl.

Oběma týmům to trvalo až do 74. minuty, až konečně znovu zapnuly. Jones sice na hranici šestnáctky prohrál hlavičkový souboj, míč ale propadl ke střídajícímu Zendenovi, ten obstřelil vyběhnutého Schwarzera, ale trefil jen boční síť, stejně jako o šest minut později Hutton na zadní tyči, kde se snažil dorazit centr nizozemského záložníka, který před ním minuli Bent s Benjanim.

Zoufalství domácích neznalo meze. Tři minuty před koncem řádné hrací doby si Campbell zpracoval míč na prsa, napřáhl ke střele, ale branku netrefil. O dvě minuty později si Benjani rozmyslel střelbu a snažil se najít nabíhajícího Benta, jenomže celá akce skončila fiaskem - stejně jako posledních čtrnáct utkání severoangličanů v Premier League.

Góly: 11. Roman Pavljučenko, 28. Luka Modrić - 55. Yakubu Aiyegbeni

Tottenham se sice raduje z poskočení na čtvrtou pozici, ale nechybělo mnoho a ze zápasu s Evertonem si Spurs místo třech bodů odnášeli jen jeden. Jenže to by nesměl prázdnou bránu minout Landon Donovan, jenž definitivně rozhodl o těsné výhře Tottenhamu.

Klíčovými hráči domácích dnes byli Gareth Bale, jenž brázdil po levé straně nahoru dolů, Wilson Palacios, který ve středu zastavoval drtil útoky hostů a Luka Modrič, který režíroval ofenzívu. Neméně důležitým byl ale také Roman Pavljučenko, jenž už v 11. minutě otevřel svým šestým gólem ve čtyřech zápasech skóre. V lednu chtěl sice ruský útočník z White Hart Lane pryč, ale nyní to vypadá, že má ze všech útočníků Tottenhamu nejlepší formu. To potvrdil i v úvodu dnešního duelu, kdy využil trochu šťastné přihrávky Defoeho, která prošla přesně mezi Howardem a Heitingou a doklepl do branky.

Everton málem za pět minut srovnal, kdy Gomes nedokázal zachytit Bainesův rohový kop, ale Yakubua na lajně zablokoval Dawson. To byla pro Toffees v prvním poločase ojedinělá šance, když se museli v útoku obejít bez Louise Sahy a dvojice Yakubu, Anichebe zrovna neexcelovala. Spurs tak pokračovali v útočení a Tim Howard byl zaměstnávám střelami Pavljučenka, Kranjčara a Modriče. Chorvatský útočník nakonec po necelé půlhodině hry přidal druhou branku, která přišla po čisté chorvatské akci. Do kombinace se totiž zapojil Corluka, Kranjčar a na závěr právě Modrič. Na závěr zábavné půle ještě měli šance Rodwell s Balem, ale neuspěli.

David Moyes udělal o poločase jednu změnu, na hřiště poslal místo Leona Osmana Phila Jagielku. Druhé dějství načala nebezpečná rána Heitingy, na druhé straně hrozil Huddlestone, ale akce pro něj neskončila příliš dobře, když byl na nosítkách odnesen a vzápětí střídán. Pravděpodobně si poranil holeň. Na hřiště tak vyběhl Younes Kaboul a jakoby přinesl smůlu, protože Toffees za dvě minuty udeřili. Artetův rohový kop prodloužil Rodwell a Yakubu prostřelil Gomese, kterému ve výhledu stínil Anichebe. Everton mohl okamžitě srovnat, ale Rodwellův volej skvěle zastavil Gomes.

Moyes poté udělal tah, který mohl rozlousknout osud celého utkání a vlastně to nakonec i udělal. Místo Anichebeho poslal na hřiště Landona Donovana a asi se nestačil divit, co americký záložník v 77. minutě nedal. Rodwell mu připravil jasnou gólovou pozici, ale Donovan jí pohrdl a prázdnou branku netrefil. A když ani chvíli před ním neuspěl Steven Pienaar, musel se Eveton smířit s porážkou.

Góly: 8. Danny Pugh - 32. Nicklas Bendtner, 89. Cesc Fàbregas (pen.), 90. Thomas Vermaelen

Tento zápas bude navždy ocejchován smutečním aktem, který se odehrál po strašlivém zranění Aarona Ramseyho. To bezpochyby. Vedle této události se něco jako perfektní závěr Kanonýrů nebo jejich tři body znamenající udržení se ve hře o titul jeví jako něco naprosto nicotného. Nicméně s přáním brzkého uzdravení lze konstatovat, že velšský mladík byl "pomstěn" více než svědomitě.

Arsenal to na Britannia Stadium nemá rád. Loni i letos tu už jednou prohrál a ani do toho dnešního zápasu nevykročil tou správnou nohou. Hned v osmé minutě Kanonýři totiž převedli přesný návod, jak se nemají bránit standardky, a Potters šli hladce do vedení. Soupeřovu obrannou linii, poskládanou nepochopitelně do jedné roviny, snadno převezli prudkým autem Delapa, jedním sklepnutím Shawcrosse a následnou tečkou napsanou na zadní tyči osamoceným Pughem. Arsenal se pak dlouhou dobu nemohl dostat do tempa. Protivník ho držel pod pokličkou, jak mocně to jen šlo, přesto ještě v prvním poločase polevil a bylo zle. Dva Fabregasovy pokusy ještě úspěšné nebyly, avšak jakmile se do vzduchu pověsil Bendtner a doskočil si pro centr právě tohoto Španěla, stav skóre se přeci jen vyrovnal.

Druhý poločas začal spíše opatrně. Jediným okamžikem, který na dlouhou dobu zvládl publikum vzrušit, byl Fayeho "penaltový" zákrok na Ramseyho. Sudího píšťalka však pro tuto chvíli zůstala němá, třebaže velšský reprezentant měl pádný důvod dožadovat se pokutového kopu. Až v 59. minutě registrujeme první střelecký pokus druhé půle - na svědomí ho měl Eboué a Sorensen si s ním poradil jen za cenu rohového kopu. To byla ale jen taková vsuvka, pak se v záři reflektorů opět objevil Ramsey a nebyla to vskutku žádná veselice. Po zákroku Shawcrosse zůstal ležet, s nohou v nerovném stavu a bylo jasné, že bude muset ihned do nemocnice. Zdrcený stoper Stoku musel pochopitelně pod sprchu, která by zajisté bodla i všem ostatním aktérům. Pod tíhou tohoto děsivého zranění se do zápasového rytmu už nikdy pořádně nevrátili.

Přesto si Gunners ještě ke konci zvládli vytvořit alespoň jakýž taký tlak. Bojovali přece za svého spoluhráče. Na Fabregasovu standardku ale Campbell nedosáhl a Eduardo v obrovské šanci minul. Do třetice všeho zlého pak ještě Bendtnerovu slibnou střelu zablokoval Huth. I tak se ale Arsenal nadechl k fenomenálnímu závěru. V 90. minutě nejprve nastřelil Bendtner Pughovu ruku a Fabregas z penalty šťastně "pomstil" svého spoluhráče. O pár minut později ještě Fabregas navázal na Rosického vyraženou střelu nezištnou přihrávkou Vermaelenovi, který stanovil konečný stav skóre na 1:3 z pohledu domácích.

Góly: 45. James McFadden (pen.)

Proměněná penalta Jamese McFaddena se ukázala jako vítěznou, a tak Birmingham bere ze souboje s Wiganem všechny tři body. Pravdou ale je, že vítězství nad špatnými Latics to bylo zasloužené.

Přitom měl Wigan poměrně slušný start, ale ani Rodallega, ani N'Zogbia své střely mezi tři tyče nevměstnali. Pak už ale začali vystrkovat růžky domácích, nejvíce hrozila nebezpečná pravačka Sebastiana Larssona. Švédský záložník vyslal nebezpečný trestný kop, Ridgewell se dostal mezi obránce, ale hlavičkou poslal míč do břevna. Vzápětí po Larssonově rohu mířil nepřesně Dann.

Gólman Brums Joe Hart neměl příliš práce, ale když přišla ojedinělá šance Latics, dostal se do problémů. Nezvládl totiž situaci po N'Zogbiově rohu a vše museli hasit jeho spoluhráči. To Chris Kirkland se na druhé straně ukázal v lepším světle, když zastavil míči v cestě do branky poté, co ho tam nasměroval Titus Bramble.

Tlak Brums nakonec vyústil v branku až v samotném závěru první půle, kdy fauloval Melchiot Faheyho a kopala se penalta. Kontakt mezi oběma hráči byl sice minimální, ale nedalo si nic dělat. McFadden proměnil a poslal domácí do šaten s jednobrankovým vedením.

Roberto Martinez na nepříznivý stav odpověděl dvojitým střídáním, na hřiště poslal ofenzivní dvojici Victor Moses, Jason Scotland. Jenže obrana se tím nezlepšila a Dann byl blízko navýšení náskoku, ale po Larssonově centru hlavičkoval těsně vedle. Wigan nadále pokračoval ve špatném výkonu. Pak ale najednou málem našel klíč k odemčení soupeřovy obrany James McCarthy, jenž poslal kolmici mezi dvěma obránci a Rodallega se řítil na Harta, který ale předvedl skvělý zákrok a udržel těsné vedení. V závěru mohl znovu vyrovnat Rodallega, ale ani tentokrát neuspěl a když se ani na druhé straně netrefil střídající Kevin Phillips, zápas skončil 1:0.

Góly: 45. Zat Knight

Manažer Owen Coyle, jenž k Boltonu přišel na začátku ledna, získal své druhé ligové vítězství ve svém novém angažmá. Těsná výhra 1:0, kterou zařídil v nastaveném čase první půle Knight, navíc posunula Wanderers v tabulce na patnácté místo právě přes poražený Wolverhampton. Domácí v Premier League skórovali téměř po devíti hodinách.

Od 26. ledna se Bolton trápil v koncovce. Tehdy rovněž skolil jednou brankou Burnley. Od té doby sehráli Coylovi hoši pět ligových utkání a ani jednou nedokázali rozvlnit síť. Vysvobození přišlo po devíti hodinách a deseti minutách. Zat Knight se z bezprostřední blízkosti nemohl ve 45. minutě utkání mýlit.

Od nástupu Coyla to bylo asi nejlépe odehrané utkání Wanderers. Ačkoli si první na míč sáhl brankář Jääskeläinen, jenž likvidoval hodně nebezpečný pokus Jarvise, první poločas patřil domácím. Na druhé straně musel na zem gólman Hahnemann nejprve proti přízemní střele Wilsherea a pak také proti Holdenovi.

Ve 26. minutě spadl míč na kopačku Elmanderovi, Hahnemann jeho prudkou ránu vyrazil. O tři minuty později si Davies probortil cestu do vápna, Hahnemann proti němu stačil vystartovat, k míči se ale znovu dostal Elmander, jehož na poslední chvíli zastavil ustupující Craddock.

Gólu se Bolton dostal těsně před přestávkou. Lee chirurgicky běžel s míčem od rohového kopu přesně po čáře do vápna, našel dobře postaveného Knighta, který už jen dorazil do volné branky. I začátek druhého poločasu patřil domácím, Davies ovšem se svým pokusem neuspěl a ruku Zubara ve vápně sudí Marriner neodpískal.

K vyrovnání ovšem soupeř neměl vůbec daleko. Jenže proti byly vždy brankové konstrukce. V 60. minutě zastavila střelu Jonese z přímého kopu bližší tyč, o deset minut později zase pálil do té vzdálenější Jarvis.

Góly: 31. Martin Paterson - 25. Frédéric Piquionne, 76. Hassan Yebda (pen.)

Portsmouth dnes hodil všechny nefotbalové problémy za hlavu a veze si z Burnley tři body za výhru 2:1. Fanoušci tak snad alespoň na chvíli přestanou myslet na nejhorší období v klubové historii.

Nemluvme ale o administraci, která Pompey zachránila, ale o dnešním zápase, v němž sice vstřelil první branku Danny Webber, ale vzápětí mu zkazil radost postranní sudí, jenž správně viděl ofsajd. Stejný hráč si mohl spravit chuť o chvilku později, ale s dobrou střeleckou pozicí nenaložil dobře.

Ve 25. minutě už ale dotáhl Portsmouth akci až do gólového konce, O'Hara vyslal Webbera, jenž poslal přihrávku před branku a tam ji do branky uklidil Piquionne. Už za šest minut ale odpověděl Paterson, jenž se na hřišti ocitl poprvé od loňského září. Fletcher prodloužil dlouhý Jensenův výkon, Paterson zpozoroval vyběhnutého Jamese a parádním lobem vyrovnal.

Těsně před přestávkou byli Pompey blízko druhé brance, ale O'Harův trestný kop trefil tyč a Danny Fox následně zablokoval Webberovu dorážku.

Ve druhé půli fauloval ve vápně Carlisle Piquionneho a rozhodčí Mark Clattenburg odpískal penaltu. Jenže tu neproměnil O'Hara, proti kterému dobře zakročil Jensen a udržel remízový stav. Jenže ten samý obránce fauloval v pokutovém území i podruhé, tentokrát Utaku. A Yebda se narozdíl od svého spoluhráče nemýlil a poslal Pompey za třemi body. V závěru udělal černou kaňku za zápasem červenou kartou Rocha.

Góly: 43. Frank Lampard, 90. Frank Lampard (pen.) - 45. Carlos Tévez, 51. Craig Bellamy, 76. Carlos Tévez (pen.), 87. Craig Bellamy

Zápas na Stamford Bridge přinesl snad vše, co se dá od fotbalového mače očekávat - góly, karty, penalty. Ale co je důležité, je nečekaná a vcelku drtivá výhra Manchesteru City, který letos jako první Chelsea doma porazil. Nutno dodat, že na výhře 4:2 se hodně podepsal fakt, že Blues dohrávali o devíti.

V Londýně se ostře sledovalo zejména předzápasové podávání rukou a kamery se neustále točily kolem Johna Terryho a Wayna Bridge. Jejich kauzu již netřeba znovu popisovat, ale fakt, že Bridge svému bývalému spoluhráči ruku nepodal, mluví za vše.

Utkání tak i kvůli fanouškům, kteří buď pískali nebo tleskali, začal v napjaté atmosféře. Ono nepodání rukou navíc bylo, bohužel, jednou z nejvzrušivějších situací prvního poločasu, protože na těžkém terénu se ani jednomu týmu zrovna dvakrát nedařilo. Přestože oba manažeři nasadili podobné sestavy, se třemi záložníky a třemi útočníky, ofenzivní smršť z toho nebyla. Roberto Mancini totiž vsadil zejména na zahuštěný střed, kam poslal hned tři klasické středové záložníky a vyplatilo se mu to. Chelsea těžko středem kombinovala a na stranách byla přes Anelku a Joea Colea slabá.

Když to shrneme, Malouda svoji dělovku poslal nad břevno, Joea Colea zlikvidoval Given, Drogba hlavičkou branku netrefil a zřejmě největší šance přišla po teči Kompanyho, jenž si málem poslal míč do vlastní branky. Citizens se ale příliš nesnažili odpovídat a pro Chelsea se otevíralo stále více šancí. Drogba sice ještě z otočky ve slibné pozici branku netrefil, ale Lampard se už po skvělé kolmici Colea nemýlil, Givena chladnokrevně propálil.

Manchester City ale nakonec vytěžil z minima maximum, když těsně před poločasem vyrovnal. Paradoxem je, že zásadní podíl na Tevézově brance mají domácí borci. Vše začalo u Mikela, jenž hrubě neodhadl vysoký míč a ze středového kruhu ho poslal hlavičkou za sebe, kde byl mezi dvěma stopery rozeběhnutý Tevez. Argentinskému forvardovi už pak nedělalo problém oba soupeře ve vápně obejít a když ke všemu přičteme zásadní chybu zaskakujícího Hilária, vyjde nám vyrovnávací gól.

V prvním poločase neviditelný Craig Bellamy na sebe upozornil pár minut po změně stran, kdy rozjásal hostující publikum. Vinu na jeho gólu opět nese John Obi Mikel, jenž ho nedokázal uhlídat, Bellamy utekl po levé straně a přesnou ranou k zadní tyči překonal Hilária. A ani tentokrát nebyl Hilário bez šance, gól jde i na jeho vrub.

Chelsea ale nějaký zvláštní nápor na branku Citizens nevyvinula, naopak Ivanovič musel na poslední chvíli zasahovat proti Bellamymu, jenž už se chystal sám před brankou pálit. Carlo Ancelotti se na nepříznivý stav snažil reagovat střídáním, ale ani když byla na hřiště hodně ofenzivní formace s Drogbou, Kalouem, Anelkou a Sturridgem, k ničemu to nevedlo. Ještě horší to bylo čtvrthodiny před koncem, kdy neuvěřitelný přehmat udělal rozhodčí Mike Dean. Barry se hrnul do vápna a hned za ním Belletti. Anglický záložník vzápětí upadl a Dean ukázal na značku pokutového kopu, ale opakovaný záběr ukázal, že ke kontaktu snad ani nedošlo. A co víc, Belletti navíc za tento nezákrok obdržel červenou kartu. Tevez jednoduše proměnil a Citizens mohli pomalu slavit.

Další nesmyslný zákrok navíc o chvilku později předvedl Ballack, jenž na půlce sestřelil Tevéze a podruhé žluté kartě svěsil hlavu a poroučel se pod sprchu. V 87. minutě už na 4:1 upravoval v době rozložené obrany domácích do prázdné po Wright-Phillipsově přihrávce Bellamy. Chelsea sice obléhala branku soupeře, ale výtečný Given nebyl k prostřelení. Až v první minutě nastavení ho nakonec překonal Frank Lampard z penalty, ale to bylo ze strany Chelsea vše.

Stamford Bridge tak poprvé v letošní sezoně padl a vypadá to, jakoby titul nikdo nechtěl.

Góly: 38. Wayne Rooney, 55. Wayne Rooney, 80. Michael Owen

Jednoznačný průběh mělo utkání mezi Manchesterem United a West Hamem. Rudí ďáblové drželi režii celého utkání pod kontrolou, do kabin šli s vedením 1:0. V druhé půli přidali ještě dva góly a suverénně zvítězili 3:0. Dvěma přesnými trefami se blýskl Rooney, třetí branku přidal po dvou minutách na hřišti střídající Owen.

První dvě příležitosti ke skórování si vytvořil domácí Gibson, jeho dalekonosné střely ale pochytal gólman Green. Skóre se měnilo až ve 38. minutě po fantastické fotbalové akci, na jejímž konci byl Rooney. Valencia po spolupráci s Berbatovem poslal přesný centr do pokutového území, do kterého se opřel Rooney a tvrdou hlavičkou nedal gólmanovi hostů žádnou šanci.

Kladiváři působili v první půli zakřiknutým dojmem a žádnou branku ohrožující příležitost si nevytvořili. A tak to zase byli domácí, kteří podruhé rozvlnili sít. A opět u toho byl Rooney, kterého nechala obrana West Hamu zcela osamoceného na zadní tyči. A pro útočníka Red Devils nebylo žádným problémem hlavou dopravit do odkryté branky přesný centr z dílny Berbatova - 2:0.

Definitivní podobu výsledku dal Michael Owen, který v 78. minutě střídal a o 120 vteřin později se radoval z třetí branky Manchesteru.

Scholes poslal míč mezi obránci West Hamu Owenovi, který tváří v tvář Greenovi poslal balón chladnokrevně k levé tyči. Manchester byl po celou dobu lepším týmem a vysoká výhra 3:0 je tak zcela zasloužená.