Anglická Premier League - preview 28. kola

Nedělní program Premier League otevře ve dvě hodiny odpoledne duel mezi pátým Tottenhamem a devátým Evertonem.

Domácí doufají, že do utkání zasáhne dvojice Palacios - Corluka, kteří se nakazili blíže nespecifikovaným virem a jejich start je nejistý. Podobně dopadlo dalších 16 zaměstnanců klubu a dokonce bylo zavřeno i tréninkové hřiště klubu. Manažer Spurs Redknapp věří, že vir nebude mít vliv na výkon na hřišti a domácí dotáhnou utkání do vítězného konce. "Čeká nás ale přísnější režim, přijedeme, odehrajeme zápas a pak hned odjedeme. Žádné návštěvy klubové restaurace nebo podobně. Pořád je to ale lepší, než bychom měli mít zavřený celý stadion," povzdechl si manažer Tottenhamu.

Everton byl ve čtvrtek vyřazen z Evropské ligy. Do Lisabonu si vezl výhru 2:1, ale odvetu nezvládl a od Sportingu dostal hned tři branky a se soutěží se loučí.

Domácí by také rádi "vyzkoušeli" evropské poháry, nejlépe Ligu mistrů. Na čtvrtou příčku, která zajišťuje předkolo miliónové soutěže, ztrácí Tottenham pouhé tři body. "Poháry jsme letos nehráli příliš dobře. To ale ostře kontrastuje s našimi výkony v lize, ve které se nám v posledních měsících daří," nechal se slyšet lodivod hostů David Moyes.

Kromě již zmiňované domácí dvojice visí otazníky i nad startem Defoea, který si poranil podkolení šlachu a Crouche, jenž má pochroumaný kotník. Na hřišti se určitě neobjeví Lennon, King a dlouhodobě zranění Woodgate a Cudicini.

Ani hosté nebudou v nejsilnější možné sestavě. Everton nemůže počítat s Fellainim a Hibbertem, zatím nejistý je start Senderose s Cahillem.

Liverpoolu teče v lize do bot a dobře ví, že ho klidně může Liga mistrů minout. Na čtvrté místo Manchesteru City totiž ztrácí čtyři body a jeho bleděmodrý sok má navíc slušnou formu. Na druhou stranu se počítá postup do osmifinále Evropské ligy a ani na domácí scéně není jedenáct kol před koncem nic ztraceno. Nicméně na Anfield Road přijede outsider z Blackburnu a právě s těmito soupeři Reds ztrácejí body nejčastěji.

Liverpool musí zabrat i kvůli ostatním protivníkům, o Ligu mistrů totiž bojují hned čtyři celky a při katastrofálním scénáři nemusí na vítěze nejprestižnější klubové soutěže z roku 2005 zbýt dokonce žádný evropský pohár. V lize se začínají jeho výkony stabilizovat, Everton i Bolton domácí porazil, s Arsenalem prohrál po velmi dobrém výkonu a v taktickém střetnutí s Manchesterm City uhrál alespoň bod.

Blackburn se pohodlně drží těsně za středem tabulky daleko od vidiny pohárové Evropy i daleko od sestupových vod, a proto je odsouzen hrát kolem středu tabulky. Možná se právě proto namotivuje na silného protivníka, aby se v anglickém průměru dostal alespoň na chvilku na světlo. Nicméně na půdě giganta příliš často neboduje, vyhrál zde naposledy před 17 lety a remízy jsou také spíše výjimečné.

Liverpool se už může spolehnout na svého nejlepšího střelce Fernanda Torrese, který i přes vleklé zdravotní problémy nastřílel již dvanáct branek, sekunduje mu s deseti trefami pouze Holanďan Dirk Kuyt. Kouč Rafael Benitez nemá k dispozici vykartovaného Sotiriose Kyrgiakose. Rafael Benitez má velké problémy hlavně se složením obrany, mimo je kvůli zranění z Evropské ligy Martin Škrtel, do hry se kvůli stále poraněnému koleni nedostane ani Glen Johnson.

Blackburn může využít téměř kompletní výběr, mimo je pouze Ryan Nelsen, jehož na trávník nepustí bolavé koleno, zpátky už ovšem je po karetním trestu Chris Samba. "Chceme vyhrát každý zápas a přitom předvádět dobrý fotbal, to zůstává cílem i pro tento zápas," vyjádřil se s ohleduplnou myšlenkou kapitán Reds Steven Gerrard. "Zatím nechceme nic hodnotit, to uděláme až na konci sezóny," odpálkoval neustálou kritiku na adresu jeho týmu. Manažer hostů Sam Allardyce ví, že může využít horší formy soupeře: "Nikdo není neomylný, hrát se dá i s Chelsea či Manchesterem United. Dobrý výsledek tedy určitě není ztracen."

Sunderland by se konečně rád uklidnil a odskočil více od hrozby sestupových pozic. Jenže k tomu je nutná výhra nad Fulhamem, desátým a letos solidně hrajícím celkem, která by mu zajistila náskok před nenáviděným pásmem na pět bodů. The Cottagers ovšem neprohráli již sedm zápasů v řadě, pokud-li počítáme zápasy ze všech soutěží.

Hlavně jsou hosté povzbuzeni o postup do osmifinále Evropské ligy. Dokázali totiž přejít přes ukrajinský Šachtar Doněck, loňského vítěze dnes již zaniklého Poháru UEFA. Přitom dál úspěšně bojuje ještě v FA Cupu. "Není to tak dávno, kdy byl pro nás leden strašlivým měsícem. Lidé nás odepisovali, ale jsme zpět," lebedí si záložník Damien Duff.

Většinu bodů ovšem Fulham dosáhl na domácí půdě. Venku letos v Premier League dokázal porazit v úplně prvním kole poslední Porstmouth. Série bez venkovní výry trvá tedy už přes půl roku. Přesto musejí být ve Fulhamu s výsledky naprosto spokojení. "Jsme malý klub. Ale když sem někdo přijde, dělá svou práci skvěle," pochvaluje si Duff.

Černé kočky ze Sunderlandu se zatím drží od sestupových pozic. Jestli však nezačnou sbírat tři body, může se jim to šeredně vymstít. Třináct ligových utkání, od skalpu nad Arsenalem (1:0), tak dlouho čekají na slast z výhry. "Víme, v jaké situaci jsme. Ale nedávno jsme třikrát v řadě neprohráli, tak to není tak špatné," myslí si záložník Lee Cattermole.

Domácí se budou muset obejít bez suspendovaného Meylera, který je potrestán ještě na dva zápasy, zranění jsou Henderson a Reid. Manažer Fulhamu Roy Hodgson určitě do sestavy nezařadí zraněného Dikgacoiho, Dempseyho, A. Johnsona ani Pantsila, start Koncheskyho, který má problémy s kotníkem, a Zamory, jenž laboruje s achilovkou, je nejistý.

Chelsea nemá proti Manchesteru City jinou možnost než vyhrát, pokud chce odpovědět na předehrávku Manchesteru United, který porazil West Ham a dotáhl se na Blues na rozdíl jediného bodu.

Chelsea bude mít ještě o motivaci navíc, když na podzim na Eastlands prohrála. Nyní se ale hraje na Stamford Bridge, kde jsou Blues neporazitelní, letos zde jen jednou remizovali.

V manažerských křeslech proti sobě usednou Carlo Ancelotti a Roberto Mancini, tedy dva trenéři, kteří proti sobě ještě nedávno bojovali v italské lize, kde koučovali nejslavnější milánské týmy. Nyní se proti sobě postaví v dalším interesantním souboji.

Jejich duel ale bude zcela jasně zastíněn jinou situací. Tváří v tvář se totiž proti sobě postaví John Terry a Wayne Bridge a to již všem musí být jasné, oč tu běží. V posledních týdnech se v anglických mediích prakticky neprobírá nic jiného, než aférka Johna Terryho s matkou Bridgeova syna, která nakonec stála stopera Chelsea kapitánskou pásku v národním mužstvu. Vše navíc vyvrcholilo před dvěma dny, kdy Wayne Bridge oznámil, že celou situaci pečlivě zvážil a v Albionu končí.

Ale pojďme se věnovat zpět zápasu na Stamford Bridge, kde se proti sobě zároveň postaví dva nejvíce utrácející celky v Premier League. Jenže zatímco Chelsea je na dobré cestě za přetržením tříleté nadvlády Rudých Ďáblů, čekání Citizens na nějakou trofej nadále pokračuje. Nadějně to sice vypadalo v FA Cupu, ale tam City před pár dny vypadli se Stokem a bilance dvou výher z posledních osmi zápasů naznačuje, že na Eastlands není vše v pořádku.

Proti Chelsea se ale budou chtít hosté určitě vytáhnout. Otázkou je, co jim soupeř dovolí. Blues postrádají brankářskou jedničku Petra Čecha, takže zaskakovat bude znovu muset Hilário. Ani Citizens nebudou kompletní, kvůli červené kartě z posledního zápasu se Stoke bude pykat Emmanuel Adebayor. Nastoupit by ale již konečně mohl Tevez, jenž se vrátil z Argentiny, kde řešil narození své dcery.

Na St. Andrews se proti sobě postaví Birmingham s Wiganem a domácí budou chtít po nepovedených výkonech venku konečně zapsat výhru a dosáhnout magické hranice 40 bodů, která by měla znamenat jistotu záchrany.

Brums sice po dvanáctizápasové sérii bez porážky, která se překulila až do nového roku, mluvili o pohárové Evropě, ale poslední zápasy venku naznačily, že se bude spíše bojovat o klidný střed. A může být ještě klidnější, když Birmingham porazí Wigan, protože to by dosáhl 40 bodů, což v Premier League obvykle znamená záchranu.

Do sestavy Brums se vrací po zranění kotníku Barry Ferguson a manažer Alex McLeish tak musí jen vyřešit útok, kde si vybírá mezi Jamesem McFaddenem a Christianem Benitezem. Wigan by mohl postrádat důležitý článek obrany, Tituse Brambla a další start si pravděpodobně nepřipíše ani James McCarthy. Nicméně jinak má manažer Roberto Martinez k dispozici všechny hráče.

Toho bude chtít Wigan využít a na St. Andrews bodovat, protože po poslední prohře s Tottenhamem se situace Latics značně zhoršila. Wigan je totiž už jen pouhé dva body nad sestupem a nerad by se do záchranářských soubojů nějak zvlášť zapojil.

Bolton s Wolverhamptonem mají za sebou jakožto spoluzakladatelé Football League bohatou historii, letos se jim však jistota a rovnováha vyhýbají stejným obloukem jako lucifer nebeské bráně. Oba je v tabulce dělí jen jediný bod, přičemž Trotters dokonce okupují sestupové příčky. Do konce sezony mají ještě opravdu co dělat.

Coyleova záchranná mise zatím stále jako by jen startovala. Přesně před měsícem se totiž jeho Wanderers odrazili k lepším zítřkům poprvé a dosud taky naposled. Výhra nad Burnley, shodou okolností Coyleovým nedávným zaměstnavatelem, je tedy zároveň jejich jedinou v osmi zápasech pod vedením nového manažera a to ještě nepočítáme závěrečnou mizérii pod Megsonovým dohledem. Zkrátka a dobře, s Boltonem to nevypadá vůbec dobře. Neocitá se totiž jen ve srabu výsledkovém, ale především i střeleckém. Vždyť na ligovou trefu Trotters čekají více než sedm hodin, přičemž nepohodu v zakončení v celé své nahotě představili i ve středu v pohárové odvetě s Tottenhamem. Během ní navíc zvládli hned čtyřikrát inkasovat, čímž se dostáváme k dalšímu neduhu současného Boltonu - bez zraněného Cahilla defenzíva působí strašně zranitelně.

V sobotu se žádné přehnané střelecké hody asi čekat nedají, to opravdu ne. Wolverhampton na tom totiž s ofenzívou není o nic líp jak Bolton. S pouhými 21 vstřelenými brankami na kontě trčí spolu s Portsmouthem na samém dně střelecké tabulky Premier League. K tomu venku vyhrává ještě řidčeji než sporadicky - naposled se tak stalo dávno před novým rokem, navíc v dalších deseti přilehlých zápasech Wolves výhru neslavili. To je docela kontrast oproti boltonské nadmíru slušné domácí bilanci a dvěma čistým kontům při posledních představeních před vlastním publikem. Přesto by se chtělo říct, že v sobotu asi vyhraje ten tým, který bude míň špatný. Bolton čeká na triumf pět utkání, Wolverhamptonu se zase v minulých osmi kolech povedlo plně zaskočit jen Tottenham.

Talentované duo Weiss-Wilshere, které nemohlo nastoupit do pohárového klání se Spurs, už opět slídí po dalších ligových zkušenostech. Ovšem opomíjený středopolař Davies se pro jistotu zranil a pravý bek Steinsson také ještě není v úplném zápasovém rytmu.

Mick McCarthy naproti tomu plánuje postavit už potřetí v řadě stejnou zahajovací jedenáctku. Mužstvo z Molineux je navíc povzbuzeno nečekaně brzkým návratem útočníka Keogha, který v prosinci musel na operaci kotníku.

Již v administraci, tedy bez devíti bodů a s téměř stoprocentní jistotou sestupu. S takovou jde Portsmouth do bitvy s Burnley, se kterým má dost společného. Oba celky kdysi snily své sny, teď se však probouzejí do tvrdé reality. V případě Clarets jde o záchranářský boj i navzdory prvním utěšeným výsledkům.

Hra o přežití? Kdepak, jen o čest. Avram Grant teď čelí nelehkému úkolu - do zbývajících kol musí své svěřence namotivovat takovým způsobem, aby nepřišli ani o ty poslední kousky cti. Bude to těžké, nadmíru těžké. Nejenže plno hráčů čeká takřka jistý prodej, neboť klub dluží až 60 milionů liber a také sama budoucnost týmu je pochopitelně ve hvězdách, ona ani minulost není nijak světlá. Jak už bylo napsáno, Pompey doteď nenasbírali moc bodů - 16. Navíc jsou na dně vlastně ve všech ohledech. Spolu s Wolves vlastní nejméně produktivní útok, v posledních třech venkovních zápasech mají skóre 0:8. Vůbec mimo Fratton Park takřka nebodují, zaznamenali pouze jednu výhru na posledních 26 výletech. Co jediné dává Portsmouthu naději, je jméno Burnley. To totiž patří mezi čtyři soupeře, které letos modří zvládli přehrát.

Burnley je zase doma. To je opravdu povzbudivé. Vždyť dlouhou sérii bez vítězství a šňůru čtyř proher přerušilo na začátku února zrovna před vlastním publikem, když si poradilo s West Hamem. Od té doby město opět dvakrát opustilo a byly z toho drtivé prohry 0:3 s Fulhamem a 2:5 s Aston Villou. Z hlediska venkovních zápasů vůbec nejhorší celek Premier League se však doma chová docela jinak. To však poslední dobou nejde moc dobře posoudit, jelikož se před domácím hledištěm Clarets od Boxing Day představili všehovšudy dvakrát, z čehož jednou stanulo proti skvělé Chelsea. Jak si teď fialoví povedou je tedy pro nás velkou neznámou. Co s nimi asi udělají vlastní fanoušci v kombinaci s jedním vítězstvím za posledních 15 kol?

Vůbec poprvé se klub z Premier League ocitl v tak vážném stavu, že musel vstoupit do administrace. Jako by to snad nestačilo, budou se teď navíc Pompey muset obejít bez svého elitního střelce Piquionneho. Naproti tomu levý bek Hreidarsson přemůže bolest Achillovky, jen aby propadajícímu se celku pomohl.

Měsíc se museli Clarets obejít bez svého kapitána Grahama Alexandera, ten se teď po doléčení potíží s lýtkem konečně vrací. Také Burnley však potkala absence jednoho důležitého forvarda. Řeč je samozřejmě o Davidu Nugentovi, jenž nemůže startovat proti svému mateřskému týmu. Připraven ho zastoupit je již Martin Paterson, který se chystá na svůj první kompletní start od září loňského roku. Příslibem do budoucna je jeho pozdní branka v minulém kole v roli střídajícího hráče.

Rozčarování z výsledku uválčeného na horké portugalské půdě Kanonýři v minulém kole aspoň zčásti otupili hladkou výhrou nad Sunderlandem. Jenže v boji o titul tento výsledek sehrál dosti nicotnou roli, neboť také Chelsea s Manchesterem nezaváhaly. Arsenal teď proto čelí další výzvě - utká se s Potters, kteří čekají na přemožitele dlouhých sedm zápasů!

Soupeř z řad nejnepříjemnějších, přesně do této kategorie se poslední dobou bezostyšně řadí mužstvo ze Stoke-on-Trent. Není divu, vždyť jen Potters a Aston Villa se mohou v klidu nazvat králi letošního kalendářního roku. Platí totiž za jediné dva týmy, které v něm zatím neokusily hořkost porážky. Teď je však otázkou, zda se hochům ze Stoke brzy z takové jízdy nerozklepou kolena. Koneckonců pokud uštědří porážku i Arsenalu, jejich maraton se posune ještě do jiné dimenze - do té, v níž se neocitli dlouhých 36 let. A takový krok není vůbec nemožný. Vždyť Potters celkem nedávno, v lednu, suverénně vykopli Arsenal z FA Cupu, čímž zaznamenali už čtvrtou po sobě jdoucí domácí výhru nad tímto soupeřem.

Je tu však jedno "ale". Arsenal teď hodlá navázat na své kolegy v bitvě o mistrovský titul. Oba si totiž dříve z Britannia Stadium odvezli rovnou maximum bodů. Krom toho je pak v této sezoně zdvojená výhra Potters dosti vzácným jevem. Zajímavé je, že o jediném takovém případě hovoříme v souvislosti s dvěma londýnskými rivaly Gunners, Tottenhamem a West Hamem. Co se týče Arsenalu, ten dvakrát v řadě triumfoval zrovna naposledy, kdy na výhru nad Liverpoolem navázal skalpem Sunderlandu. Mimochodem znovu s bonusem v podobě čistého konta. Zaměření Arsenalu tak jako by nabývalo všeobecnějšího rázu. Už to není jen druhé nejproduktivnější mužstvo soutěže, svou pozornost začíná upírat i směrem k defenzívě. A právě to určitě jenom živí jejich naděje na titul.

Křídelník Matthew Etherington sice již podstupuje lehčí tréninkovou zátěž, ale šance, že teď zasáhne do zápasu, je stále ještě mizivá. To zadáci Wilkinson s Fayem určitě připraveni budou, neboť se vracejí po vypršení pouhého karetního trestu. Taková skutečnost jasně nahrává Whiteheadově posunu zpátky do zálohy poté, co minule musel zaskakovat na pravém kraji obranné linie.

Arsene Wenger před sobotou posoudí Eduardovu způsobilost k návratu. Chorvatský útočník už delší dobu trénuje a na včasný návrat má tisíckrát větší šanci než například Aršavin. Jeho absence je naproti tomu víceméně jistá. Mimo hru nadále zůstává i Gallas, na místo vedle Vermaelena si tedy opět brousí zuby duo Silvestre-Campbell.

Manchester United sice v sobotu prohrál s Evertonem, ale už v úterý má šanci vše napravit. Kvůli víkendovému finále Carling Cupu, v němž Rudí Ďáblové figurují, se totiž zápas s West Hamem přesouvá na úterý a úkolem United bude vyhrát.

Po zasloužené prohře v Goodison Parku totiž obhájce titulu ztrácí na vedoucí Chelsea, která nezaváhala, čtyři body a pokud vyhraje, vyvine na ní alespoň nějaký tlak. Zasloužené vítězství Evertonu uznal i manažer Manchesteru Sir Alex Ferguson, jenž nehledal výmluvy a soustředí se na duel s Kladiváři. "V úterý nás čeká důležitý zápas, ale nebojím se ho. Dlouhodobě dokazujeme na podobné situace reagovat."

Před finálovým zápase Carling Cupu se bude moci na Old Trafford rozehrát Rio Ferdinand, jenž si na Evertonu odseděl poslední část ze čtyřzápasového trestu. Ve hře už je také jeho parťák Nemanja Vidič a vše tak nasvědčuje tomu, že se tito dva borci vedle sebe postaví poprvé od loňského října.

West Hamu může přijít dřívější termín zápasu vhod. Venku jsou sice letos Hammers ani ne poloviční, ale o víkendu si připsali proti Hullu nejvyšší výhru pod manažerem Gianfrancem Zolou a budou nabuzeni. Tigers si z Boleyn Ground odvezli tři góly a West Ham po čistém kontě bude na Old Trafford útočit na třetí nulu v řadě, což by se mu povedlo poprvé téměř po roce.

Přestože se Hammers v posledních duelech dařilo, Zola nevyloučil, že udělá v základní sestavě nějaké změny. Otázkou je zejména start útočníka Benniho McCarthyho, jenž se stále nezotavil ze zranění kolene, které utrpěl při svém debutu.