Anglická Premier League - souhrn 23. kola

Góly: 7. Tim Cahill, 19. Landon Donovan

Everton potvrdil předzápasové prognózy a bez větších problémů porazil Sunderland. Black Cats naopak pokračují ve strmém pádu tabulkou.

Toffees zápasu většinu času dominovali a díky brankám Tima Cahilla a Landona Donovana si připisují tři body. Sunderland v posledních třech venkovních zápasech inkasoval neuvěřitelných 13 branek, načež dnes manažer Steve Bruce reagoval přestavením obranné čtveřice, v níž se objevila i nová posila Matthew Kilgallon. Před obranou se objevila pětičlenná záloha.

Jenže tento plán hostům příliš nezafungoval, protože Everton se ujal vedení hned z první šance. Běžela sedmá minuta, Fellaini poslal skvělý pas do vápna a Tim Cahill na zadní tyči přesně hlavičkoval. Přitom gól pravděpodobně neměl platit, protože Cahill stál v ofsajdu.

Situace se pro Black Cats ještě zhoršila v 19. minutě, hlavní roli znovu sehrál Tim Cahill, který přeskočil Kilgallona a Bainesův pas prodloužil na volného Donovana, který si vzápětí připsal první gól v Premier League. Bruce zareagoval okamžitým střídáním, jakýsi plán B přinesl na hřiště místo Richardsona druhého útočníka Kenwyna Jonese.

Změna se ale na obrazu hry příliš neprojevila, naopak Everton stále hře dominoval a Sunderland se v obraně vesměs trápil. Cahill mohl přidat svou druhou branku, ale hlavičkou tentokrát míč nasměroval přímo do gólmana. Sahu v dobré střelecké pozici zablokoval Nosworthy a Bainesův trestňák spadl do Gordonovi náruče. Sunderland se ke své první vážnější šanci propracoval až v nastavení první půle, jenže Jones na nebezpečný Zendenův centr zcela nedosáhl.

Toffees v demolici soupeře pokračovali i po změně stran a Sunderland se držel jakžtakž při životě pouze díky neuvěřitelným zákrokům na poslední chvíli. Nejprve musel na brankové čáře zasahovat George McCartney, když míč za Gordonova záda posílal Donovan. Vzápětí likvidoval Sahu běžícího samotného na branku Mensah. Sunderland nakonec dokázal zaměstnat Howarda až v posledních minutách. Domácí gólman musel likvidovat nebezpečný pokus Zendena a poté i hlavičku Jonese. Na to, aby ale hosté udělali něco s výsledkem to bylo žalostně málo, a proto všechny body zůstávají v Goodison Parku.

Góly: -

Arsenal mohl do čela, Aston Villa před Liverpool na pohárovou pátou příčku. Vinou remízového výsledku se však ani jeden tým ze svého místa neposouvá. Pravdou však zůstává, že nerozhodný stav platí i po 90 minutách právem. Střetly se holt dva dokonale vyrovnané celky.

Ostře sledované utkání nezačalo zrovna vlažně. Ovšem už v páté minutě trochu zaspal Vermaelen, nechal si Agbonlahora až příliš od těla a ten takové nedůslednosti okamžitě využil k nepříjemné přízemní střele, s níž si Almunia poradil jen taktak. Na opačném konci zase centr z rohu proskákal až k Denilsonovi, jemuž rána zpoza šestnáctky sedla velmi pěkně, takže i Friedel měl brzy možnost se zahřát. Alfou a omegou prvních minut byl však přesto poněkud pochybný projev hostující stoperské dvojice. Po faulu obzvláště nejistého Vermaelena také záhy velmi nebezpečně pálil Ashley Young. Projektilem kousek za vápnem minul pravý roh Almuniovy klece nanejvýš o dvacet centimetrů.

Kanonýři se trápili vlastně po celý první poločas. Hlavně uprostřed hřiště často přicházeli o balon, takže přečíslení jejich obrany nebylo úplně vzácným jevem. Jedno takové však zbytečně zazdil Heskey, když po sklepnutí od Agbonlahora namísto přihrávky okamžitě mířil pánu bohu do předsíně. Zanedlouho pro změnu Young ztrapnil Clichyho a měl dost času na rozmyšlenou, koho vyzvat ke skórování. Nakonec na zadní tyči našel Downinga, který se ale do střely z voleje nepoložil vůbec dobře. Přesto to ve finále mohli být právě tápající Gunners, kdo byl v první půli nejblíž gólu. Jenže svůj odvážný průnik zakončil dosud neviditelný Fabregas jen střelou do tyče, aby pak dorážku do odkryté klece Rosickému nešťastně znemožnil spoluhráč Ramsey.

Druhé dějství odstartovalo v podobném duchu jako to první. Hrálo se ze strany na stranu. Ovšem zatímco Friedelovi centr zleva propadl a nic moc z toho nebylo, nešťastně přizvednutý centr zprava na opačném konci dopadl přímo na hlavu Downinga. Ten však ve stoprocentní šanci opět selhal, když zívající branku z metru netrefil. Jak to ale bylo i v prvním poločase, také teď měli více ze hry domácí a pak přišel jeden výlet Kanonýrů a fanouškům Villans mohly začít vstávat všechny chlupy po těle. Tentokrát to byl Aršavin, kdo proskočil podél dvou obránců, dostal se až k Friedelovi, kterého z posledních sil jen trefil, ale důsledek toho všeho mohl být pro birminghamské přesto drtivý. Fabregas totiž odražený balon ihned sklepl k Rosickému a ten po hbitém zpracování zblízka napálil pouze břevno.

Ve zbytku poločasu se hrálo spíše na branku Almunii. Tu soupeř bombardoval hlavně centry jak ze hry, tak především ze standardek. Arsenal se netradičně soustředil spíše na neinkasování branky, dopředu se nijak zvlášť nehnal. Výsledkem toho všeho byl až zoufalý nedostatek opravdových gólových příležitostí. Zápas o hodně, v závěru přeci jen poměrně nervózní, tak nakonec dospěl ke spravedlivé remíze.

Góly: 5. Florent Malouda, 32. Frank Lampard, 90. Frank Lampard

Chelsea je zpět v čele Premier League. K prvnímu místu jí dopomohlo jasné vítězství nad Birminghamem, který padl po úctyhodných 15 zápasech. Dvěma góly se blýskl Frank Lampard, třetí branku přidal Malouda.

Blues, tedy ti londýnští, rozjeli zápas ve velkém stylu. Už v šesté minutě se po centru Joea Colea radoval po přesné hlavičce z úvodní branky Florent Malouda. Za hosty odpovídal Jerome, jenž zkoušel štěstí ranou zpoza vápna, a mnoho nechybělo, aby míč tečovaný Benitezem skončil v brance. Nakonec ji ale těsně minul. Po dvaceti minutách mohla zvýšit vedení pro změnu Chelsea, Carvalhovu hlavičku ale zastavila tyč.

Druhá branka nakonec přišla po půlhodině hry, to se přesnou ranou k tyči trefil Frank Lampard. To bylo do poločasu z výčtu větších šancí vše a do kabin se šlo za stavu 2:0. Brums nedokázali na dobře hrajícího soupeře najít recept a pomalu kráčeli za první prohrou po 15 zápasech.

Po osmi minutách druhého dějství už mohlo být definitivně hotovo, když našel Ashley Cole přesným pasem Ballacka, ale Hart na brankové čáře čaroval. O pár minut později byl v akci opět německý oficír, ale ani half-volejem se neprosadil. Dvacet minut před koncem se dostal do šance Ashley Cole, ale zklamal a do útoku se hrnul Birmingham, ale ani James McFadden v zakončení zrovna nepřesvědčil. Závěrečná čtvrthodinka se odehrála jasně v režii Chelsea a jen díky žalostné koncovce stále vedla 2:0. Gólu se nakonec Blues dočkali až v poslední minutě, kdy se levačkou druhou branku v zápase připsal Frank Lampard.

Góly: 20. Morten Gamst Pedersen, 76. Nikola Kalinić - 58. Gary Caldwell

Blackburn může těsně nad sestupovou propastí zase o něco volněji dýchat. Může za to výhra nad Wiganem, jejíž skóre určily tři hrubky defenzivních hráčů. Obzvlášť nejistě pak působil debutant v brance Latics Vladimir Stojkovič.

Jako záskok za spolehlivého Kirklanda musel být logicky nervózní. Ale že bude vybíhat do vřav, z nichž ani nemůže vyjít vítězně, a naopak stát přikovaný na čáře tehdy, kdy mohl míč ze vzduchu snadno stáhnout, s tím nepočítal asi nikdo. Už v páté minutě balon přeletěl Stojkoviče, po pár karambolech přistál u Kaliniče, a ten zblízka napálil pravou tyčku Srbovy svatyně. Brankář Wiganu hrál hlavní roli také při první gólové akci utkání. Tehdy si odvážně doběhl pro Emertonův centr, aby ho vyboxoval přímo k Pedersenovi. Tomu už nedělalo tolik problémů z halfvoleje trefit přesně levý horní roh soupeřovy branky.

Neskrytou hrozbou pro wiganskou defenzívu pak byl především mladík Hoilett, jehož pěknou přihrávkou vyzval ke skórování Emerton, kanadský střelec ale těsně minul. Latics se mezitím po hřišti pohybovali bez jakékoliv jiskry. Normálně spolehlivé duo Francouzů N’Zogbia-Diamé hrálo jako kouzla zbavené, a když už Rodallega pěkným centrem hledal Scharner, ten míč pořádně trefit nedokázal. O něco více plynulosti se pak do herního projevu Wiganistů vkradlo ve druhé půli. A taky že se hosté brzy po přestávce dočkali vyrovnání. Caldwell v 57. minutě dokonale převálcoval svého odevzdaného strážce Chimbondu, doskočil si pro centr od rohového praporku a Robinsonovi nedal žádnou šanci.

V těchto pasážích si Latics užívali vlastní dominance, přesto jim zanedlouho zatrnulo, když Pedersen vystoupal nad dva soupeře a hlavičkoval do břevna. Mdlí Rovers se pak definitivně probrali až čtvrthodinu před koncem, kdy udeřil Kalinič. Po sérii neúspěšných útoků zahrával Pedersen roh a sebejistý Stojkovič dalším zvláštním rozhodnutím dovolil chorvatskému útočníkovi hladce rozhodnout.

Góly: 27. Peter Crouch, 60. David Bentley

Tottenham si jednoduše poradil s Fulham, na White Hart Lane ho porazil 2:0. Spurs soupeře prakticky k ničemu nepustili a samotným se jim podařilo vstřelit rozhodující góly, trefili se Crouch a Bentley, tedy dva hráči širšího kádru.

Už ve druhé minutě musel gólman Schwarzer do akce, když nepříjemně páli Huddlestone. Domácí záložník byl při střelecké chuti a vzápětí pálil znovu, tentokrát přímo do australského brankáře. Na druhé straně se po centru Gery snažil zahrozit Zamora, ale na míč nedosáhl.

Po necelé půlhodině hry přišla první a zároveň rozhodující branka duelu. Schwarzer nedokázal zachytit Bentleyho centr a Modrič připravil jednoduchou pozici pro Petera Crouche, jenž zavěsil. V nastaveném čase mohl přidat sám Modrič druhou branku, ale po povedené akci trefil boční síť.

V úvodu druhého poločasu pálil za Cottagers Damien Duff, ale přímo do Gomese a Fulham se prakticky na nic víc nezmohl. Nemohl se tak divit, že v 60. minutě inkasoval druhou branku. Trestný kop Davida Bentleyho tečoval ve zdi stojící Riise, což nechalo Schwarzera jen bezmocně sledovat, jak míč letí za jeho záda. Víc se již v Londýně nestalo a Tottenham vyhrál 2:0.

Góly: 35. Chung-yong Lee

Burnley se prvního venkovního vítězství nedočkalo ani v souboji s mužstvem, jež vede manažer-přeběhlík. Celou dobu tahalo za kratší konec, i když ve statistice držení míče nijak nezaostávalo. Poměr šancí hovoří však jasně a rovněž na góly vyhrál ten tým, který si to více zasloužil, tedy Bolton.

Úvodní pasáže zápasu nabídly divákovi spíše jen silový fotbal s četnými osobními souboji, z nichž jeden takový se stal také velmi brzy osudným hostujícímu McCannovi. Ten musel po střetu s Klasničem vystřídat už v deváté minutě, aby ho hned vzápětí do šaten doprovodil kapitán Alexander.

A absence dvou tužidel středu pole byla hnedka znát. Daviesův překvapivý pas okamžitě našel v ojedinělém úniku Muambu, tento netradičný střelec však v cukuletu vypálil nad břevno. O pár chvil později si zase Cahill naskočil pro lukrativní roh Taylora a ke gólu mu tehdy scházelo jen o něco lepší trefení balonu.

Burnley se naproti tomu tvářilo klasicky venkovně, tak jako mimo Turf Moor skoro pokaždé. Útoky tahalo takřka výhradně po pravé straně, přičemž se vyznačovalo spíše bázlivostí než nějakou průbojnosti. Přesto ještě do první třetiny utkání vtěsnalo svou první šanci - po celé šířce šestnáctky se míč dostal až ke Fletcherovi, jenž umně protáhl Jaaskelainena. Eaglesovi se pak už zprvu nadějná dorážka vůbec nepovedla.

Ve zbytku první půle už se hra spíše přelévala z jedné strany na druhou. U branky Clarets se málem blýskalo po Duffově tragikomické malé domů, které mohl dalekonosným lobem do prázdné klece využít Klasnič. Ve skutečnosti však těsně minul. Na opačném konci hřiště zase nebezpečně pálil Kalvenes. Bolton byl ovšem v útočné fázi nenucenější jak soupeř, a také proto zakrátko udeřil. Pro Daviesovu citlivou kolmici si naběhl Lee, číhající možná kousek za ofsajdovou hranicí, a svou suverénní koncovku ještě dramaticky odrazil od břevna za čáru a pak zpět do pole. Za Burnley již do přestávky zvládl promluvit tak akorát Eagles, který však své sólo nezakončil ani zdaleka ideálně.

Začátek druhého dějství se nesl především v duchu domácího stíhání dvojnásobku vedení. Ať už máme na mysli Daviesovu nepřesnou ránu či snad Cohenovu hlavičku z vyzývavé pozice, pokaždé šlo o slušné příležitosti k soupeřovu doražení. Ofenzíva Turfites se naproti tomu nacházela v evidentní křeči, příliš toho vymyslet nebyla schopna. Také Gardnerův průnik z 84. minuty ovšem nevypadal zrovna uvolněně, a přesto mohl vyústit v rozhodující trefu. Domácí křídelník se tehdy krkolomně probil přes tři protihráče, aby záhy jen těsně minul.

Góly: 76. Danny Webber - 52. Matthew Upson

Souboj zespodu tabulky nic zázračného nepřinesl a Portsmouth s West Hamem si nakonec spravedlivě rozdělili po bodu. Pompey tak zůstávají poslední, Kladiváři těsně nad sestupem.

Ve 20. minutě se před branku hostí přivezla první šance. Z levé strany odcentroval Hreidarsson, ale míč volného Piquionneho minul. Vzápětí se na druhé straně hrnul do šance mladičká Nouble, na němž bylo vidět, že na sobě musí ještě hodně pracovat. Tentokrát si však vypracoval skvělou příležitost, proti které výtečně zakročil Begovič.

Hra se okamžitě přenesla zpátky na druhou stranu, aby se mohl Piquionne dožadovat penalty za údajné držení dresu. Sudí ho však nevyslyšel. West Hamu se ale míč odvrátit zrovna nepodařilo a Greena na brankové čáře mohl nepříjemnou střelou prověřit Kaboul. Kolem dvacáté minuty se bylo ve Fratton Parku skutečně na co dívat, hrálo se nahoru dolů a do šance tak museli zákonitě hosté. Další skvělý zákrok musel vytáhnout Begovič, tentokrát proti Collisonově ráně.

To bylo však bohužel na dlouhou dobu vše. Další výraznější akcí byla až branka z 52. minuty. Nakrátko rozehraný roh Hammers byl jen tak napůl odvrácen a míč se okamžitě vrátil zpět do vápna, kde ho hrudí poslal za brankovou čáru Matthew Upson. Za deset minut mohlo být vyrovnáno, ale Wilson v obrovské šanci hlavičkou netrefil. Vzápětí mohl do rozložené obrany soupeře udeřit Nouble, ale Begovič opět předvedl dobrý zákrok.

V 76. minutě se dočkal Portsmouth vyrovnání. Na polovině hřiště vyhrál důležitý hlavičkový souboj Boateng a Utaka poté přihrál míč Webberovi, který rozhodl o konečné remíze 1:1.

Góly: -

Proměnlivé liverpoolské počasí ne a ne zmizet. Dnes Reds pro změnu opět nadělilo neuspokojivý výsledek, když horcí favorité nedokázali přemoci chrabré Vlky. Úkol znějící "navázat na poslední úspěšný duel s Tottenhamem" se tak svého naplnění nedočkal.

Ofenzívu Liverpoolu vedl do boje poněkud pochybný triangl - čerstvě uzdravení Gerrard s Rierou a debutant Maxi. Podle toho to pak na hřišti také vypadalo. První a rovněž poslední šanci prvního poločasu na straně Reds registrujeme v samém úvodu, kdy nepovedeně hlavičkoval Riera.

Jinak první nudnou část, při níž měli hráči nejvíce starostí s nedobrým povrchem, ovládali spíše Wolves. Především Matt Jarvis po své levé straně nebyl k udržení a jeho dva centry znamenaly obtíže pro defenzívu Liverpoolu. Poprvé na přední tyči neuspěl Doyle, jehož pokus zablokoval Insua, poté hlavičkoval Foley přímo do Reiny.

Wolverhampton se pyšní vůbec nejméně potentní ofenzivní vozbou Premier League, takže ani nebylo divu, že se mu prostor mezi třemi tyčemi zrovna trefovat nedařilo. Také liverpoolští na tom pak zejména venku nejsou nejrůžověji. Přesto se obě mužstva o přestávce trochu probrala a hlavně Riera nebyl příliš daleko od vstřelení úvodní trefy. Volej mu však nesedl úplně ideálně a Hahnemann tak zvládl zasáhnout. V závěru se pak znovu přihlásil o pozornost Doyle, tentokráte se střelou až příliš vysokou.

Góly: 8. Wayne Rooney, 82. Wayne Rooney, 86. Wayne Rooney, 90. Wayne Rooney

Úžasné galapředstavení Wayna Rooneyho čekalo na Old Trafford na ty, co vydrželi sledovat zápas s Hullem až do poslední minuty. Ještě v 82. minutě totiž Red Devils vedli po trefé Rooneyho jen 1:0, ale pak přišla pro domácího útočníka s číslem 10 na zádech desetiminutovka slávy a další tři góly. Sečteno podtrženo, Rooney poslal Tigers domů se čtyřbrankovým přídělem.

V základní jedenáctce United se po tříměsíční pauze objevil stoper Rio Ferdinand a zápas odehrál ve velkém stylu. Pro domácí se tak konečně začíná zlepšovat situace v obraně. Manchester se dostal do vedení už v osmé minutě, kdy dorážel Wayne Rooney. Na úvodní branku se ale domácím nepodařilo dlouho navázat. Ferdinand dvakrát branku netrefil, Owenovi se v zakončení vůbec nevedlo a Rooneyho volej jen prosvištěl kolem břevna.

Tento vzorec pokračoval i nadále, útočná dvojice Owen, Rooney se ne a ne prosadit. Na posledních dvacet minut uvolnil Owen místo Berbatovovi, aby se zvýšila šance na pojištění výhry, ale paradoxně to mohl být Hull, kdo mohl udeřil. Kamel Ghilas ale branku těsně minul.

Od té chvíle už ale převzal otěže zápasů Rooney. Vše načala 82. minuta. Nani kopal trestný kop, který hodně překvapil gólmana Myhilla, jenž míč s pomocí břevna vyrazil, ale Tigers se míč přesto nepodařilo úplně odvrátit, a tak nakonec skončil po Rooneyho střele v brance. O čtyři minuty později využil Rooney přesného centru Naniho a hlavičkou nedal Myhillovi šanci. A své veledílo Rooney dokonal ve třetí minutě nastavení, když v pádu přesnou ranou počtvrté překonal frustrovaného Myhilla.