Premier League - preview 3. kola

Přichází Super Sunday, tedy neděle, během které se v rámci Premier League odehrají hned dvě z největších derby v Anglii. A vše zahájí souboj dvou nejúspěšnějších celků celé britské scény, Liverpool totiž na Anfield Road přivítá Manchester United. Po velice dlouhé době navíc vstoupí Reds do zápasu v lepší výchozí pozici, v případě vítězství se dokonce vyhoupnou na první místo ligové tabulky.

Už je to nějaký ten rok stará záležitost, kdy Liverpool naposledy zažil podobně úspěšný vstup do ligové sezony. Fotbalistům z města Beatles k tomu přitom ve dvou kolech stačilo nasázet soupeřům do sítě dvě branky, po jedné si odnesly celky Stoke i Aston Villy. Dvě nejtěsnější možné výhry tak přihrály Reds plných šest bodů, což dostalo domácí na pozici jednoho ze tří dosud neporažených týmů.

A pokud by se podařilo svěřencům Brendana Rodgerse zvítězit na úvod sezony i potřetí v řadě, zopakovali by počin starý devatenáct let, od té doby nikdy podobně úspěšný start nezažili. Přičteme-li navíc k letošním úvodním dvěma kolům i závěr loňského ročníku, dostaneme se už na číslo čtyři, co se tříbodových zisků v řadě za sebou týče. Zde přidám další zajímavou statistiku, která říká, že pětkrát po sobě Reds naposledy zvítězili na jaře roku 2009.

Domácí se budou spoléhat především na ofenzivní dvojici Sturridge - Gerrard. První jmenovaný zaznamenal po přestupu z Chelsea v posledních osmi startech za Liverpool hned deset úspěšných zásahů, kapitán Reds se zase může právem považovat za jakéhosi specialistu na Manchester United, kterému nasázel v posledních šesti vzájemných duelech hned čtyři branky, přičemž se trefil v obou předešlých kláních na Anfield Road.

Není ovšem pro domácí všechno tak růžové, jak se zdá. Úterní zápas druhého kola Capital One Cupu proti Nott County, který dospěl až do prodloužení, sice Gerrard a spol. nakonec dovedli do úspěšného konce, postup si však vyžádal také významnou daň. Zranění totiž utrpěla hned trojice hráčů Liverpoolu - Aly Cissokho, Joe Allen a Kolo Touré. Posledně jmenovaný stoper z Pobřeží Slonoviny se přitom na Anfield Road předvedl ve vynikajícím světle, v nedělním šlágru proti Rudým Ďáblům ovšem bude pravděpodobně chybět. Jeho místo ve stoperské dvojici po boku Aggera tak zřejmě zaujme Slovák Martin Škrťel, pro něhož by to mohl být poslední duel v červeném dresu. Do Liverpoolu totiž podle nejčerstvějších zpráv míří dvojice obránců, Mamadou Sakho z PSG a Tiago Ilori z lisabonského Sportingu. Kromě toho prý dělí jen hodiny od přesunu na Anfield Road také Victora Mosese, jenž by měl přijít na hostování z Chelsea.

Ani Manchester United nemůže svůj vstup do sezony, ve které bude obhajovat svůj loňský ligový titul, považovat za nevydařený. Red Devils nejprve jasně porazili Swansea, když na jejím hřišti zvítězili s přehledem 4:1. V pondělí pak svěřenci nového kouče Moyese sice ztratili své první body, za bezgólovou remízu s Chelsea však nemají důvod se stydět, po drtivou většinu utkání totiž byli lepším týmem.

K tomu, aby se úvod angažmá Davida Moyese mohlo považovat za úspěšně, je však potřeba naplno bodovat na Anfield Road. To se United sice podařilo před rokem, kdy na Anfieldu vyhráli 2:1, v předešlých čtyřech sezónách si však odvezli jediný bod za jednu remízu, zbylé tři duely prohráli. A ani sám padesátiletý skotský manažer nemá na červenou polovinu Liverpoolu zrovna nejmilejší vzpomínky, coby lodivod Evertonu porazil svého městského rivala pouze třikrát, sedmkrát remizoval a hned dvanáctkrát odešel z měření sil jako poražený.

Na druhou stranu ale pokud United dotáhnou zápas do vítězného konce, Moyes tak vyrovná svůj nejlepší vstup do sezony v kariéře, který zažil v roce 2006/07, kdy s Toffees získal z prvních tří kol sedm bodů. Spoléhat se přitom Moyes bude převážně na kanonýra Robina van Persieho, jenž v soubojích proti Liverpoolu skóroval hned čtyřikrát z posledních tří příležitostí (nejprve se trefil dvakrát ještě v dresu Arsenalu, poté dvakrát ve dvou duelech coby hrát Manchesteru United). Není ovšem vůbec jisté, jestli Nizozemci pomůže v ofenzivní snaze Wayne Rooney, který si odnesl z pátečního tréninku ošklivé šrámy a nad jeho startem se tak zatím vznáší otazník.

Jedná se sice teprve o třetí kolo nové ligové soutěže, i tak se však rozhodně dá očekávat boj na ostří nože, jak už je v tomto derby dobrým zvykem. Ostatně, v historii Premier League padl právě v souboji o severozápadní Anglii druhý největší počet červených karet, více jich viděly pouze duely Liverpoolu s Evertonem. A větší měrou za to mohou Rudí Ďáblové, kteří proti Reds vyfasovali hned osm karet s červenou barvou, což je více než proti kterémukoliv jinému mančaftu. Očekává se urputný boj, do kterého po velice dlouhé době vstoupí v roli mírného favorita domácí Liverpool.

Ve stínu dvou zápasů s velkým Z, a zejména tedy ve stínu paralelně hrané bitvy o severozápad, se strhne souboj mezi West Bromwichem a Swansea - jinak poměrně atraktivní dvojicí soupeřů. Oba kohouti zároveň mají společný skrovně obodovaný vstup do sezony, takže se dá očekávat tuhý boj o každý metr hrací plochy...

Labutě se mohou vymlouvat na těžký los, který jim na úvod ročníku připravil ManUtd s Tottenhamem, přesto jim nula bodů po dvou utkáních musí znít jako budíček. Přivézt alespoň jeden korálek z The Hawthorns je dnes takřka povinností, kór když ani samotný Albion neodstartoval dobře. Omluvit se sice dá venkovní plichta s Evertonem, domácí krach se Sotonem se ale v prvním kole Baggies polykal hodně ztěžka. Teď má na The Hawthorns dojít k revanši; a vzhledem k předešlým dvěma výsledkům (loni 2:1 pro WBA, předloni naopak) si třeba můžete zkusit vsadit na přesné skóre.

Jedním z určujících ukazatelů při nedělním odpoledni by klidně mohlo být začínající labutí vytížení v pohárové Evropě. Swansea si v týdnu vybojovalo účast v základní skupině Evropské ligy, co je ale hlavně důležité pro dění v přítomnosti: má za sebou 4 000 kilometrů cesty do Rumunska a zpátky. Jak se s tím Laudrupova parta, která byla ve čtvrtek oslabena o lehké marody Williamse, Bonyho a Shelveyho, popasuje, to je velká neznámá.

Výše zmíněné trio by už alespoň mělo být dánskému manažerovi k dispozici, což se ale nedá říct o křídelníkovi Dyerovi (hamstring) a bekovi Taylorovi (stehno), jenž zmeškal prakticky celý loňský ročník. Na opačné straně barikády návrat zarmouceného syna Anelky vykoupily zranění Vydry a brankáře Fostera, který kvůli zlomenině chodidla vypadl až na tři měsíce.

Je zde očekávaný duel dvou znesvářených stran a protikladů zároveň! Tottenham strávil celé léto okázalou obměnou kádru, zatímco Arsene Wenger to od příznivců Arsenalu schytává za neaktivitu na trhu. Před výkopem si jsou nicméně oba severolondýnští rivalové zase jednou zcela rovni...

Respektive Gunners by trochu paradoxně mohli být těmi, kdo jsou na výši. Koneckonců jsou to oni, kdo usiluje o bizarní hattrick domácích výher v rámci severolondýnského derby - v předešlých dvou případech pokaždé slavil vítězství v kuriózním poměru 5:2. Koneckonců jsou to oni, kdo jsou nepoměrně více sehraní, protože Wenger de facto neposiloval ani neoslaboval. A koneckonců jsou to oni, kdo má za sebou sérii tří výtečných výkonů ve všech soutěžích - což o sobě Tottenham úplně říci nemůže.

Ten je sice na rozdíl od svého souseda stoprocentní, zato ovšem slušně tápe s ohledem na herní projev. V unaveném tempu Tottenham zdolal jak Crystal Palace, tak Swansea jen díky penaltám Soldada. Hodně se teď tedy bude Boas spoléhat na novou krev v podobě mladých, energických záložníků Eriksena a Lamely - proti Arsenalu už bude potřeba nasadit k pořádnému tempu.

Totiž zvítězit na Emirates Stadium, potažmo Highbury, to se v táboře Spurs dvakrát nenosí - obyčejně to mančaft stojí zvláštní úsilí. Jediný triumf stánku Arsenalu v historii Premier League (čili od sezony 1992/93) si připsal Tottenham v listopadu 2010, když heroicky obrátil vývoj zápasu z 0:2 na 3:2. Mimoto urval pouze dvě remízy a dál už akorát prohrával.

Třeba i tak potupně jako loni na podzim již pod vedením Portugalce Villase-Boase. Ten nyní musí přijít s novým receptem; doufejme však, že nikoliv s receptem takového charakteru, který by vedl k historicky první bezbrankové remíze mezi těmito rivaly (opět striktně v rámci PL) a podkopal by tak cejch vůbec nejgólovějšího zápasení v dějinách.

Kdyby chtěl být fanoušek Arsenalu romantik, přál by si zpětně anulovat výhru na Craven Cottage. Právě ta se totiž stala stým triumfem Gunners v historii londýnských derby - a co by to bylo za nádheru urvat takový primát zrovna proti úhlavnímu rivalovi? Jenže co se stalo, stalo se, a Kanonýři nakonec budou určitě rádi. Stejně tak mohou být rádi, že je po úrazu ruky a jednozápasovém trestu zpátky stoper Koscielny a taky že Ramseyho, respektive Wilshereovy šrámy z duelu s Fenerbahce nejsou vážného rázu.

Do derby se naopak nezapojí trojlístek Podolski, Arteta, Oxlade-Chamberlain, které na opačném konci barikády budou stínovat Adebayor s Assouem-Ekottem (mizerná fyzička a očekávaný odchod), potažmo Lennon, jehož start je přinejlepším nejistý. Eriksen s Lamelou jsou prý připraveni okamžitě naskočit, Chiricheș je na tom zřejmě o něco hůře.

Manchester City čeká důležitý zápas. Ne snad, že by domácí klání s Hullem City mělo znamenat nějaký významný milník či souboj s kandidátem na vyšší příčky. Citizens po kolapsu v minulém kole zkrátka musí získat všechny tři body, aby si nejen udržel špičku na dostřel, ale také fanoušky v přízni.

Soupeř Plzně v základních skupinách Ligy mistrů před týdnem vyjel na půdu nováčka z Cardiffu, a když po nádherné trefě Džeka vedl 1:0, zdálo se být vše na nejlepší cestě. Jenže vyrovnání Whittighama a následné dvě branky Cambpella otočili celý osud ve prospěch Velšanů. Negredův gól v závěru už nic nezachránil a porážka 2:3 byla na světě.

Po skvělém vystoupení s Newcastlem dost tvrdá facka. Zvláště pak pro Man City, kteří v posledních letech tradičně spoléhali na dobrý vstup do soutěže. Od sezony 2010/11 nikdy neprohráli před prosincem, letos už ve druhém kole.

V Hullu naopak vstup do soutěže z pozice nováčka mohou chválit. Na půdě nabité Chelsea prohráli "jen" 0:2, což napravili v domácím klání s Norwichem, které zvládli v poměru 1:0. A to i přesto, že déle než hodinu hráli bez vyloučeného Sagba. O jediný gól se z penalty postaral Brady, jenž jediným gólem rozhodl i druhé kolo ligového poháru, v prodloužení Hull vyřadil Leyton Orient.

Místo něj se tak do sestavy podívá opět Danny Graham, který ze sestavy pro druhé kolo vypadl. Na účast v základu si brousí zuby i Alvaro Negredo na druhé straně, o pozici vedle Sergia Agüera svede rovnocenný souboj s Edinem Džekem - oba dva se proti Cardiffu gólově prosadili.

Marodku mají oba týmy naplněnou zhruba stejně. Mimo hru jsou u domácích Kompany s Richardsem, otazníky pak visí nad Jovetićem a Nastasićem - toho by v sestavě nahradil záložník Javi Garcia. Hullu pak schází Cairney, Faye a Quinn.

Nebudou tak u toho, jak se Man City snaží o odplatu za poslední společnou sezonu Premier League, kdy se v Manchesteru body rozdělili smírně po remíze 1:1 a v Hullu dokonce zvítězili domácí 2:1.

Porazit coby nováček druhý tým Premier League, to je vítaný kumšt. Cardiff to dokázal už ve druhém kole, když díky dvěma gólům Fraizera Cambpella zdolal mistra sezony 2011/12 3:2. Ve středu si pak i v sestavě plné náhradníků poradili snadno s Accringtonem 2:0. Náladu tak mají na výši a v euforii vítají Everton, který zatím po dvou remízách okupuje spíše spodní část tabulky.

Toffees jistě počítali po prvních dvou kolech s více než dvěma body. Remízu 2:2 v Norwichi ještě fans liverpoolského celku vzali s potěchou, domácí plichta 0:0 s West Bromwich Albionem už takovou pohodu do kádru nepřinesla. Alespoň mírné zlepšení nálady tak mohlo přijít po postupu v ligovém poháru proti Stevenage, byť až po prodloužení.

Oba týmy se střetly v historii už třiatřicetkrát, ale v Premier League to bude úplně poprvé. Naposledy se pak střetly před dlouhými 51 lety - v dubnu 1962 Everton vyklepl Cardiff 8:3. Velšané musejí za vítěznými vzpomínkami až do roku 1956. Tehdy udolali Toffees nejtěsnějším možným výsledkem.

Po snadné výhře v ligovém poháru může manažer Cardifu Malky Mackay vrátit do sestavy řadu hráčů, kteří v týdnu odpočívali. S jistotou ze základu vypadne Andreas Cornelius, který si v onom klání poranil kotník.

Stejně příjemné starosti má i Roberto Martinez, ten má k dispozici celý tým vyjma Gibsona a Alcaraze, kteří stále nejsou v ideálním zdravotním stavu.

West Ham se v prvních dvou kolech ukázal být králem defenzívy, když brankář Jaaskelainen stále čeká na prvního pokořitele - a zrovna Stoke nepatří k těm, kteří podobné mančafty vedou k procitnutí z pohádky. Jak moc Hughesovu partu nakopne týden starý obrat proti Crystal Palace?

Těžko říct, jelikož Potters nyní znovu cestují, a právě tehdy pravidelně zakopávají o pomyslný kámen úrazu. Na Anfield Road sice mohli v prvním kole hladce remizovat, kdyby Walters nezahodil další penaltu, nicméně ani tak by nezvrátili mizernou bilanci hovořící o jediném vítězství z tuctu ligových výjezdů (QPR, duben). Zrovna proměnit venkovní tvář Stoku jistě přišel nový manažer Mark Hughes, jehož záliba v křídelní hře by kupříkladu hnedka mohla probudit Etheringtona a začít těžit potenciál hostujícího Assaidiho z Liverpoolu.

Mark Hughes mimochodem přichází na Britannia Stadium napravovat svou pověst po dvou (mírně řečeno) nevydařených angažmá a jednom o něco lepším ve Fulhamu. Po vydařené štaci v Blackburnu mu to vychází takříkajíc na přeskáčku - Stoke by měla být opět jeho výhra v loterii. To Sam Allardyce na své poměrně zdařilé působení u Rovers navázal ihned v perfektním duchu: za sebou má okamžitý postup zpět do Premier League i nadprůměrnou nováčkovskou sezonu, během níž po šesti nezdarech konečně vyzrál právě na Marka Hughese a jeho Hoops.

Úspěšná bilance "tělo na tělo" je nyní tím pomalu jediným, o co se Hughes doopravdy může opřít. Ledaže bychom chtěli započítat také stav kádru, který je takřka celý zdráv. Pomineme-li dlouhodobé zranění Američana Sheay a Nessovy problémy se stehenním svalem, má Hughes k dispozici všechny své svěřence včetně uzdraveného Crouche a hvězdy pohárového týdne, autora hattricku do sítě MK Dons, Kenwynea Jonese.

Pohárová vložka se naopak stala hned úvodem ročníku osudnou záložníkovi WHU Alouovi Diarrovi. Ten si potrhal vazy v koleni a jen sotva se ještě stihne do této sezony jakkoliv zapojit. To Carroll s McCartneym jsou sice stále mimo, mohli by se ale vrátit ihned po skončení repre pauzy.

I přes nevalný zvuk letos míří Norwich se Southamptonem opravdu vysoko. Přes léto dohromady utratily zhruba 65 milionů liber a minimálně Saints si zřejmě brousí zuby rovnou na poháry. A úvodní dvě kola jim dávají opatrně zapravdu. Čtyři body pro ně znamenají nejlepší start do sezony Premier League; zatímco Kanárci s jediným korálkem spokojeni úplně nebudou.

Ani v Southamptonu ovšem šampaňské nebouchají. Výlet na The Hawthorns se jistě povedl na výbornou (alespoň výsledkově), avšak ztratit dva body doma se Sunderlandem - to by se pohárovému aspirantovi stávat vážně nemělo. A zpytovat svědomí musel přes týden rovněž Norwich, který i přes déle než hodinu trvající přesilovku nezvládl ani zremizovat utkání na Hullu.

Oba kluby si každopádně uprostřed týdne spravili náladu (Canaries doma deklasovali Bury a Soton dokonce venku zničil Barnsley), a tak do jubilejního stého vzájemného klání nejdou zcela špatně naladěni. Pod větším tlakem bude nicméně domácí Norwich, který potřebuje prolomit psychickou bariéru tvořenou sedmi po sobě jdoucími zápasy se Saints bez jediné výhry.

Obě loňská měření sil těchto kohoutů vyústila v remízy s celkovým počtem dvou vstřelených branek; tentokrát se ale dají očekávat jinačí ofenzivní koncerty. Však se také manažer Norwiche Chris Hughton přes léto prakticky nevěnoval ničemu jinému než posilování chabé ofenzivní složky; a o Pochettinově obávaném trojzubci Lallana-Lambert-Rodriguez se snad ani nemá cenu rozepisovat.

Jedním z Hughtonových nákupů je útočník Gary Hooper, na jehož debut se těší zřejmě celá Anglie. Ta si ale bude muset ještě pár dní počkat, bývalý forvard Celtiku totiž stále nedoléčil bolavou holeň. Na druhé straně by mohl scházet Schneiderlin, přičemž nelze vyloučit menší rotaci vepředu, kde se do základu tlačí Ramírez či rekordní posila Pablo Daniel Osvaldo.

Newcastle United prožívá dobu temna. Loni i přes velmi silnou soupisku bojoval do posledního kola o holou záchranu a letos si psychickou nepohodu vyžírají opět. První kolo na hřišti Manchesteru City bylo pro fanoušky Magpies hotovou tragédií, na což ovšem v dalším týdnu zareagovali dvěma čistými konty a postupem do třetího kola Capital One Cupu. Teď chtějí uspět i v lize.

Etihad Stadium je pro Magpies zapovězené místo. Jen třikrát hráli v jeho útrobách, přesto dokázali hned jedenáctkrát inkasovat. Úplná jatka to pak byla v letošním "openeru", kdy mohli svěřenci Alana Pardewa ještě děkovat za porážku 0:4. Mít Edin Džeko seřízená měřidla a mít čárový sudí oči pořádně na stopkách, mohly se přepisovat historické rekordy.

Jistý milník zažívají černobílí i přesto. Už třikrát za sebou nedokázali dát v lize branku (mimo to jen v jednom z posledních šesti zápasů), což je nejhorší bilance od ledna 2008. Zpackaným vstupem do probíhajícího ročníku pak vyrovnali bídu dokonce z roku 2005. Aby toho nebylo málo, Newcastle za ona dvě z jejich strany mizerná utkání vyprodukovali jedinou střelu na bránu - doma s Hammers ani jednu.

A nedaří se mu ani proti Fulhamu, s nímž na domácí půdě z minulých osmi klání brali všechny tři body jenom třikrát. Na jejich obranu však zvládli dvě nejbližší klání; vzpomínat pak budou především na letošní duben, kdy v nastaveném čase o výhře 1:0 rozhodl Cissé. Nějaké podobné nakopnutí potřebují Straky i nyní, aby se dostali do potřebné pohody.

Cottagers si naopak nemají vůbec na co stěžovat. Kdyby jim před sezonou někdo nabídl tři body po dvou kolech, pravděpodobně by je brali všemi deseti. Vítězství na Stadium of Light plně již předem vykoupilo domácí prohru s Arsenalem, jež se, při vší úctě k Fulhamu, dala očekávat. Svěřenci Martina Jola navíc postoupili i v ligovém poháru, když v prodloužení vyřadili Burton Albion.

Martin Jol bude na zápase v Newcastlu opět postrádat dvojici obránců Fernando Amorebieta - Kieran Richardson. Ty tak znovu nahradí Aaron Hughes a John Arne Riise. K dispozici nebude ani Maarten Stekelenburg, jenž si v tréninku poranil i druhé rameno.

Pardew bude muset přemýšlet, zda nasadí labilního Yohana Cabayeho, jenž kvůli pouhým nabídkám Arsenalu odmítl nastoupit v prvních dvou kolech. Na jeho místě by pak mohl zaskočit Anita. Mimo hru jsou pak mimo jiné zraněný Tioté a suspendovaný Taylor. Při nejlepším na lavičce pak budou lehce zranění Rémy a Gutiérrez.

Večerní třešničku sobotního programu Premier League obstarají paradoxně týmy, jejichž vzájemný souboj by jinak zřejmě příliš nezaujatých diváků k obrazovkám či monitorům nepřivábil. Sunderland už dlouho neprospívá, jakmile dojde na hodnocení atraktivity kopané, a Crystal Palace je pak nováčkem, od kterého se nedá čekat nic jiného než boj o holou záchranu.

Nevalnému diváckému zájmu nasvědčují také výsledky/výkony obou týmů z prvních dvou kol. Crystal Palace omlouvá los, alespoň do jisté míry: premiéra s Tottenhamem nikdy nemůže být příjemná a to samé platí o výjezdech na Britannia Stadium. To Sunderland doma neomluvitelně prohrál s Fulhamem, přestože byl jasně lepší stranou, a posléze v opačném gardu uhrál nezasloužený bod na St. Mary’s.

Pokud chce letos konečně zamířit mezi top10 (což je prakticky každoroční cíl Black Cats, jež přitom v této společnosti od svého opětovného postupu do PL roku 2007 nechyběly jenom jednou), musí potom Sunderland stoprocentně zvládat přinejmenším právě venkovní zápasy s nováčky. Kór když Hollowayův mančaft vážně není v pohodě. V týdnu sice holohlavý manažer pošetřil kompletní jedenáctku, zároveň ale svůj tým neuchránil od potupného vypadnutí s Bristolem City. Ve zbytku přestupového období by se tedy zřejmě Holloway měl pokusit ještě vyztužit nepříliš ostřílený kádr.

Eagles aktuálně mají problémy především na křídlech, kam také podle všeho lanaří Kebeho z Readingu (a již na hostování získali Puncheona) - důvodem jsou absence klíčových borců Bolasieho a Thomase. Na hrotu dál stále chybí dlouhodobě nejlepší střelec mužstva Glenn Murray; a tak by se 40letý Kevin Phillips mohl postavit jednomu ze svých bývalých zaměstnavatelů.

Paolo Di Canio zatím v Sunderlandu vládne pevnou rukou (když nic jiného), což opět dokázal, když z kádru dočasně vyloučil hříšníka Sessegnona. Ofenzívu tak bude potřeba oživit vyléčeným Fletcherem, případně Wickhamem. Prvně jmenovaný se do hry prozatím nezapojil, jeho kolega stihl nastřádat všehovšudy 14 minut rozdělených do obou kol.

První kolo Premier League zdárně za námi a ejhle, jen jeden den pauzy a je tu další zápas. Vinu má na bedrech londýnská Chelsea, která díky krásné jízdě Evropskou ligou nastoupí na konci srpna v Edenu k evropskému superpoháru s Bayernem, a její duel třetího ligového kola s Aston Villou se tak musí předehrávat.

Že půjdou svěřenci Josého Mourinho do tohoto klání se třemi body na kontě, s tím se počítalo. Domácí utkání s Hullem nebylo záležitostí "kdo vyhraje", nýbrž "o kolik". Oscar s Lampardem nakonec ustanovili skóre 2:0, což natěšené fanoušky uspokojilo jen částečně. O to větší pozornost upírají příznivci Blues své zraky na další domácí klání proti Villans, kteří by pro favorita soutěže rovněž neměli být velkým soustem. Jenže...

Aston Villa připravila první šok nové sezony Premier League už v jejím prvním kole. Na Arsenal si vyšlápla nevídaným způsobem a zaslouženě si po vítězství 3:1 odvezla z horké půdy všechny tři body. Co na tom, že zásluhou Agbonlahora (vždy faulovaný) a Bentekeho (vždy proměňující) dvakrát skórovala z penalty. Nyní pojede do Londýna zase a s cílem dovést do Birminghamu další skalp účastníka Ligy mistrů.

Nabitý program Chelsea nabádá k protočení sestavy, avšak odložení šlágru druhého kola s Manchesterem United na pondělí nakonec Josému Mourinhovi dává větší manévrovací prostor. Čtyři zcela volné dny budou dostačujícím oddechem i pro ty hráče, kteří odehrají oba zápasy v základní sestavě. Přesto se zcela jistě dočkáme několika málo změn v modré jedenáctce.

Z ní s největší pravděpodobností vypadne Frank Lampard, jenž dva duely ve čtyřech dnech vzhledem k pokročilejšímu věku patrně nezvládne. Místo něj si zahraje Essien či Van Ginkel (nebo také oba, pokud dostane volno i Ramires). Dále Blues nemohou spoléhat na výkony stoperů Davida Luize a Tomáše Kalase, kteří jsou jedinými zraněnými hráči Mourinhova kádru. Do sestavy by naopak mohli zamířit Juan Mata a Cesar Azpilicueta, kterým nejspíš uvolní místo Kevin De Bruyne a jeden z dvojice Gary Cahill - Branislav Ivanović. Torrese pak v útoku v rámci rotace pravděpodobně nahradí Lukaku.

Aston Villa takové potíže s marodkou a fyzickými dispozicemi nemá. Jen stoper Nathan Baker je mimo hru, kvůli poraněnému kotníku z utkání s Arsenalem. Místo něj si pozici vedle stabilní opory Vlaara odkroutí jeden z dvojice Clark - Okore. Zdraví již však zdobí záložníka Syllu, který, sic v základní sestavě patrně nenastoupí, může do utkání zasáhnout.