Anglická Premier league souhrn - 3. kolo

Góly: 5. Sam Ricketts (vl.), 13. Antonio Valencia, 63. Amr Zaki, 68. Emile Heskey, 81. Amr Zaki

Hull na své výborné výkony z úvodních dvou zápasů sezóny dnes nenavázal. Od Wiganu velmi rychle dvakrát inkasoval a zareagovat na nepříznivě se vyvíjející stav nedokázal. Nakonec podlehl vysoko 0:5.

Hostující hráči začali tím nejlepším možným způsobem. Namotivovaného soupeře, který hrál teprve druhé domácí utkání v Premier League v historii, zchladil už ve 3. minutě rychle inkasovaný gól. Kevin Kilbane poslal do pokutového území centr z rohového kopu, ten se snažil odvrátit Ricketts, míč si však srazil do vlastní brány.

Uběhlo ale deset minut a skóre se opět měnilo. Po rychlém protiútoku prosprintoval polovinou Hullu záložník Antonio Valencia a pozemní střelou překonal bezmocného Myhilla. Tigers dnes nehráli v první půli nějak špatně a toužili vstřelit gól. Brankáře Kirklanda se pokusil dalekonosným pokusem ohrozit Geovanni, hostující brankář si ale s jeho střelou poradil. Těsně vedle levé tyčky pro změnu pálil domácí Ashbee.

Ve druhém poločase pokračovala nadvláda Wiganu, který si na konto připsal další tři branky. Moc ovšem nechybělo v 48. minutě, kdy málem snížil Garcia, kterého ovšem opět vychytal Kirkland. V 62. minutě se už Latics prosadili. Z hranice pokutového území se do míče opřel Amr Zaki a poslal jej do brány.

Uběhlo pár sekund a domácí gólman Mahill musel opět lovit míč ze své sítě. Stý přesný ligový zásah zaznamenal kanonýr Emile Heskey. To ale nebyl ještě konec. V 81. minutě se tvrdou ranou prezentoval podruhé v zápase Amr Zaki. Na druhé straně mohl snížit střídající Mendy, jenže míč poslal nad. Konečný výsledek tak zní 5:0 pro Wigan.

Góly: 12. Jermain Defoe, 40. Glen Johnson, 69. Jermain Defoe

Portsmouth konečně protrhl střeleckou smůlu z minulých několika utkání a na Goodison Parku si otevřel střelnici. V roli nezištného nahrávače, ale i přesného bijce se představil Jermain Defoe. Nejprve sám otevřel skóre, pak přihrál na gól Johnsonovi a ke konci ještě výhru Pompey podtrhl třetí trefou.

Hostující Pompey nastoupili k tomuto zápasu v netradiční venkovní černozlaté kombinaci, zatímco Everton měl tu možnost ctít klubové barvy, tedy modrou a bílou. Portsmouth chtěl po více jak 500 minutách konečně skórovat, což měl být dnes úkol zejména pro Crouche s Defoem, ale také dobré střelce ze střední vzdálenosti Diopa s Davisem. I tuto sobotu dostal důvěru kouče Redknappa nově příchozí Armand Traoré a klasická obranná čtveřice. Pompey se postavil v minulém kole úspěšný Everton i s mladíky Vaughanem a Rodwellem v sestavě.

První minuty utkání se odehrávaly ve znamení opatrné hry obou celků, ani jeden z nich především nechtěl hned zkraje inkasovat. Tento záměr se také jak domácím, tak hostům povedlo naplnit. A jelikož i diváci s velkou vervou a chutí povzbuzovali své miláčky při každém náznaku ofenzivního tažení a tleskali pokaždé, kdy to jen bylo možné, bylo vše tak, jak má být. Navíc netrvalo dlouho a přišla první šance a to hned s gólovou tečkou. Dlouhý aut Pompey ve 12. minutě prodloužil za sebe na malé vápno Peter Crouch, tam číhal zády k brance Defoe, jenž se ještě chvíli pomazlil s balonem a pak se díky nedůrazu obou stoperů Evertonu zvládl bleskurychle otočit a přesně vypálit na bližší tyč. Tato branka tempu hry mimořádně pomohla.

Při chuti byli hlavně hosté a zejména pak sám střelec. V 17. minutě přetažený centr Johnsona na zadní tyč sklepával před branku opět ve vzduchu neomylný Crouch, tam byl však jen domácí stoper Yobo. Jenže tomu se odkop vůbec nepovedl, míč se snesl jen ke kopačkám Defoa na hraně šestnáctky a ten posléze pořádně protáhl Howarda. Z následného rohu vytěžil Kaboul jen slabou hlavičku přímo doprostřed branky. Jestliže zmíněný zákrok amerického golmana ve službách Toffees lze označit za povedený, ten Jamesův z 21. minuty si zaslouží přídomek geniální. Yakubu si totiž při pronikání po levém kraji hřiště všiml zcela odkrytého místa na ose hřiště v pokutovém území soupeře, kam také záhy nasměroval svůj přízemní centr. Dobíhající Arteta vnějším nártem své pravé nohy zakončoval zdánlivě neomylně, James se však dokázal vymrštit jako šelma a konečky prstů posunout balon na tyč. Španělský záložník se poté ještě tlačil za dorážkou, brankář Portsmouthu ovšem pohotově skryl míč v rukavicích.

Na Fratton Parku se pak i nadále hrálo ve vysokém tempu a k vidění bylo ještě do přestávky pár zajímavých záležitostí. Například Defoeova rána z nebezpečné vzdálenosti přesně na konci první třetiny zápasu stojí za zmínku. Chyběla jí však větší přesnost, neboť Howard pro její likvidaci nemusel hnout brvou. Diváky ze sedadel zvedla ale především stoprocentní šance Toffees z 32. minuty. To Baines přetáhl centr na zadní tyč, kam zbytečně vyběhl James a Vaughan se s problémy dostal k hlavičce z nulového úhlu, kterou nasměroval dovnitř malého vápna. Tam dobíhal Yakubu, jenže když už se chystal k zakončení, ukopl mu míč těsně před nosem všudypřítomný Kaboul. O minutu později aktivní nigerijský forvard v modrém opět vyděsil obranu soupeře, tentokrát však v tísni zakončoval velmi nepřesně.

Ve 40. minutě ale Goodison Park na nějakou tu chvíli oněměl. Johnson přihrál do vápna Defoeovi, okamžitě se také vrhnul do prostoru poblíž soupeřovy svatyně a v pravou chvíli dostal od svého kolegy přesný pas, díky němuž stál tváří v tvář Howardovi. Leč byl pravý bek Pompey zezadu atakován dotírajícím obráncem, koncovka mu příliš problémů nečinila, i když nakonec musel pálit slabší levačkou - 2:0 pro hosty. Ani taková překrásná akce jeho svěřenců nevehnala Harrymu Redknappovi úsměv do tváře, ba naopak, jako obvykle zůstával zkušený lodivod hostí poněkud zasmušilý. Na posledních pár okamžiků prvního dějství se ještě šokovaní domácí dokázali napevno usadit na polovině Portsmouthu, výsledkem byl pouze Osmanův half-volej ze 44. minuty, představující pro Jamese snadnou kořist.

Sotva druhý poločas začal už se na Goodison Parku pískalo znovu. Tentokrát však příznivci Pompey nesouhlasili s posouzením sporné situace před Jamesovou brankou rozhodčím. Ten totiž po souboji tělo na tělo Kaboula s Vaughanem ukázal na penaltový puntík. K exekuci pokutového se postavil doposud nejlepší hráč v modrém Yakubu, jenže s ojedinělou možností na zmenšení gólového manka svého týmu naložil laxně. James si obdivuhodně počkal přikovaný na místě do poslední chvíle, což se mu vyplatilo, neboť nigerijský střelec nevypálil nijak prudce, a tak nebyl pro anglického brankáře problém po své pravé ruce úspěšně zasáhnout. Následujících několik minut drželi ve svých rukou taktovku zápasu Toffees, zahrozili v 55. minutě, kdy po přihrávce Rodwella donutil gólmana Pompey k mrštnému skoku k levé tyči Osman. Pak však dlouho nic a diváky tak musel obveselit až brankář James svým výletem k pravému rohovému praporku v 67. minutě.

Netrvalo dlouho a o zábavu na Goodison Parku se postaraly i ofenzivní osobnosti Portsmouthu, konkrétně spolupracující duo Davis – Defoe a zakončující Crouch. Druhý jmenovaný nejprve pár metrů za hranicí pokutového území domácích přes Yoba nahrál středem přibíhajícímu Davisovi, ten zaběhl dovnitř šestnáctky a ideálně patičkou vrátil elitnímu forvardovi Portsmouthu tentokrát již do střelecké pozice. Defoe si všiml vyběhnutého Howarda, lehkým lobem jej přehodil a i když míč skončil jen na břevně, následně se odrazil za brankovou čáru. Peter Crouch, aby se neřeklo, ještě balon doklepl pro jistotu do sítě a Portsmouth vedl 3:0.

Everton ale ještě neskládal zbraně a párkrát do konce utkání ohrozil Jamesovu svatyni. Věčný souboj Yakuba s Jamesem však vyzníval i po 74. minutě drtivě ve prospěch anglického brankáře. Střídající Anichebe hlavou sklepl míč přímo na nohu Yakuba, který se nerozpakoval a z voleje pálil povedeně na bližší tyč. Skvěle chytající James ovšem opět doplachtil včas a vyrazil balon na roh. Z něho vzešla ještě nebezpečná hlavička Lescotta těsně nad. Na pozorného reprezentanta Albionu v brance Portsmouthu si deset minut před koncem nepřišel ani Neville se svou přízemní střelou z úhlu na přední tyč. Artetův pokus z přímého kopu v 84. minutě zase vypadal spíš tak, jako by si chtěl co největší dělovkou španělský středopolař vybít zlost na brance soupeře, kterou však takto notně přepálil. To už bylo ovšem ze strany domácích všechno, ti tak Pompey nečekaně jasně podlehli 0:3.

Góly: 38. Afonso Alves, 85. Tuncay Şanli - 71. Justin Hoyte (vl.)

Middlesbrough mělo dnes jasný úkol - dovést utkání se Stoke do vítězného konce. Situaci mu velmi usnadnil Faye, který viděl červenou kartu už v prvním poločase. Po gólu Alvese a Tuncaye se nakonec domácí hráči radují ze tří bodů. Potters snížili díky vlastnímu gólu Hoyta.

Kouč Southgatea do duelu opět neposlal svého letošního nejlepšího střelce Mida a raději vsadil na ofenzivní dvojici Sanli – Alves. A právě brazilský snajpr se málem už ve 12. minutě dokázal prosadit. Po centru Garyho O'Neilla hlavičkoval v pokutovém území vedle. To byla pro Middlesbrough obrovská šance, kterou mělo proměnit.

Za pár okamžiků zahrozilo také Stoke a gólman Turnbull se musel vyznamenat. Střelu Liama Lawrence z přímého kopu z dobrých 25 metrů reflexivním zákrokem vyrazil. Potters si svou situaci značně zkomplikovali už v 36. minutě, kdy se nechal vyloučit Amdy Faye. Za dvě minuty se navíc k přímému kopu postavil domácí Alves a nádhernou střelou kolem zdi překonal Sorensena v bráně.

Také ve druhé půli se Boro mohlo prosadit z přímého kopu, Downing ale pálil vedle, a tak dánský gólman v bráně Stoke zasahovat nemusel. V 55. minutě další příležitost promarnil Tuncay, ke kterému propasíroval míč Alves, ale turecký reprezentant z dobré pozice pálil nad. Tutovku měl o devět minut později Downing, který zahrával po faulu Olofinjany na Tuncaye penaltu. Tu však neproměnil a přišlo potrestání.

V 70. minutě Middlesbrough inkasovalo a opět to byl vlastní gól. Po centru Lawrence z pravé strany se snažil uhlídal na zadní tyči Dave Kitsona obránce Justin Hoyte, jenže míč se mu odrazil od kolena přímo do branky. Domácí fotbalisté se ale s tímto výsledkem spokojit nechtěli. Nejprve vychytal Alvese Sorensen, v 85. minutě už ale Tuncay Sanli pálil úspěšně a Boro má další vítězství.

Góly: -

V Boltonu padly dva góly, pokaždé však střelec Davies nemohl nic oslavovat, neboť obě branky nebyly uznány pro ofsajd. Nováček z West Bromwiche tak konečně bodoval a předvedl i notně zlepšenou hru.

Na Reebok Stadium se začínalo pěkně zostra, bez respektu. Ten postrádal i prozatím letos dost vyjukaně působící nováček z West Bromwiche a vpracoval si gólovou možnost jako první. Po skvělém průniku Morrisona po křídle v 6. minutě se uvolnil před brankou domácích kanonýr Miller, dostal přesný pas, jenže jeho následné zakončení včas stihl zablokovat Steinsson na roh. Bolton za tři minuty odpověděl nebezpečnou standardkou Joeyho O’Briena, jeho jmenovec Andy se ale k zakončení na branku neprodral.

První vážný střelecký pokus registrujeme až ve 24. minutě, kdy na hraně šestnáctky Morrison vycvičil McCana a pak nebezpečnou ranou protáhl Jaaskelainena. Hosté byli i nadále překvapivě daleko aktivnější a hlavně si na rozdíl od Trotters pravidelně vytvářeli gólové příležitosti. Po půlhodině hry utekl Borja Steinssonovi po levé straně, jenže na místo toho, aby pokračoval dál směrem k soupeřově brance do vyložené šance, pálil okamžitě a velmi slabě. Do konce poločasu ještě na druhém okraji hřiště pokoušeli z dálky štěstí postupně Nolan s McCanem, oba ovšem minuli, a tak diváci v první půli gól neviděli.

Ani na začátku druhého poločasu nedali Baggies Boltonu možnost nadechnout se, když hned ve 47. minutě postrašil Jaaskelainena Zuiverloon hlavičkou těsně mimo po standardce Greeninga. Trotters ovšem ihned odpověděli nepřesným pokusem levého beka Gardnera. Po hodině hry se musel blýsknout Carson bravurním zákrokem proti přímému kopu Mustaphy. Zároveň v těchto minutách přebíral otěže zápasu jasně do svých rukou právě celek Wanderers. Jenže Nolan po dobrém centru Samuela zamířil hodně nepřesně. Hned o minutu později z ničeho nic zahřmělo na druhé straně, avšak Kimův pas Morrison v gól nepřetavil.

WBA pak dokonce mělo velikou příležitost strhnout skóre na svou stranu. V 79. minutě nejprve Baggies delší dobu nedali soupeři přičuchnout k balonu, aby poté aktivní Kim vypálil tvrdě do břevna. Navíc ještě mohl dorážet Miller, jenže hlavičkoval přímo do Jaaskelainena. Hrubé selhání, které se mohlo těsně před koncem utkání hostům nepěkně vymstít. V 87. minutě totiž Carson ještě zvládl vyrazit Nolanův pokus, jenže na následnou Daviesovu dorážku už byl krátký. Pro jeho a celého West Bromwiche dobro se však snajpr Boltonu v době Nolanovy střely pohyboval v postavení mimo hru. Aby té smůly na patách elitního forvarda Trotters nebylo málo, radoval se Davies zbytečně i o minutu později. Po Shittuově sklepnutí centru Mustaphy zakončoval bostonský útočník opět z ofsajdové pozice. A proto dnes na Reebok Stadium nepadla ani jedna branka.

Góly: 12. Calum Davenport, 20. Christopher Samba (vl.), 90. Craig Bellamy, 90. Carlton Cole - 22. Jason Roberts

Kladiváři po prohře 0:3 s Manchesterem City dnes zabrali a v zápase bez favorita porazili Blackburn. Ten rozstříleli v poměru 4:1, když dva góly dali v posledních dvou minutách, a na kontě mají už šest bodů.

V prvním domácím utkání se West Ham dostal do vedení 2:0 už v 10. minutě. Dnes potřeboval o deset minut více. Hammers nezačali žádným velkým náporem, i přesto se ale gólu dočkali jako první. Faubert zahrál rohový kop, ve skrumáži před bránou se nejlépe zorientoval obránce Callum Davenport a hlavou se prosadil. Zanedlouho mohl vyrovnat Jason Roberts, kterého skvěle našel Reid, jenže střela hostujícího útočníka byla zblokována.

Ve 20. minutě se West Ham prosadil podruhé, i když ne tak úplně. Nobelovu střelu tečoval v souboji s Ashtonem omylem stoper Samba a míč doskákal až do sítě. Vzápětí to ale bylo opět jen o gól. Na hranici pokutového území se obránců zbavil útočník Roberts a střelou z úhlu snížil na 1:2. Ve 29. minutě musela ze hřiště hlavní hvězda Blackburnu Roque Santa Cruz, kterého nahradil Matt Derbyshire. Ten hned při svém prvním doteku dokázal skórovat, rozhodčí však jeho trefu pro ofsajd neuznali. První poločas tak dospěl už za nezměněného stavu do přestávky.

V 47. minutě měli hosté jedinečnou příležitost na vstřelení druhé branky. Carlton Cole zahrál v pokutovém území rukou a rozhodčí Riley odpískal penaltu. K její exekuci se postavil Jason Roberts, ale podruhé se prosadit nedokázal. Robert Green vystihl směr jeho střely a vyrazil jí. West Ham tak dokázal udržet své vedení na své straně i po tomto momentu.

Nechybělo však moc a málem se v 62. minutě prosadil potřetí. Pas za obranu si zpracoval Davenport a jen těsně minul branku Paula Robinsona. O deset minut později se na druhé straně vyznamenal Robert Green, který nohou zlikvidoval hlavičkový pokus Bretta Emertona. Později si poradil také s ranou Stevena Reida, a tak zápas skončil po vyrovnaném výkonu výhrou Hammers, kteří navíc v nastaveném čase přidali ještě dvě branky. Úspěšnými střelci se stali Bellamy a Cole.

Góly: 18. Robin van Persie (pen.), 41. Robin van Persie, 59. Denílson

Londýnští Kanonýři si po propadáku na Craven Cottage spravili na svém hřišti chuť, když jim jako obětní beránek posloužil Newcastle. Pod výhrou 3:0 je podepsán především Van Persie, který však musel nakonec z utkání odstoupit z důvodu poranění kotníku.

Arsenal se hned od úvodního hvizdu sudího Stylese hnal kupředu a už ve 3. minutě se za hlavu chytal Gallas, když na zadní tyči trestuhodně poslal tečovaný centr z rohu nad branku ze vzdálenosti pouhých dvou metrů! To proti Tourého dělovce z poloviny šesté minuty po příhře Fabregase už Given musel vytáhnout ze svého arzenálu zákroků jeden z těch povedenějších.

Tlak Kanonýrů na soupeře byl v úvodní desetiminutovce vskutku drtivý a Straky ne a ne se z něj vymanit. Navíc když už se konečně dostaly na polovinu domácích, z brejku na začátku 9. minuty pálil Van Persie po zemi přímo do Givena. V příštích minutách již přeci jen Arsenal polevil v náporu, ale hrozil nadále. Van Persie ale v 15. minutě při přečíslení obrany Magpies nezvládl včas rozdat balon do strany, popřípadě vystřelit.

O pár okamžiků později utekl Adebayor po pravé straně, jeho centr však zblokoval Charles N’Zogbia. Jak ovšem správně spatřil rozhodčí a potvrdil to i opakovaný záznam, zloba hráčů Newcastlu po nařízení pokutového kopu nebyla na místě. Francouzský zadák hrál evidentně rukou a je naopak nepochopitelné, proč ji měl tam, kde jí měl. Z následné penalty naprosto suverénně poslal Arsenal do vedení Van Persie, Givenovi byla správná volba strany k ničemu.

Gunners byli při chuti, naopak Straky naprosto nevěděly, jak ohrozit branku Almunii. A tak se ve 26. minutě vydal na dlouhý sprint Nasri, ale jeho přesný centr vnějším nártem na Adebayora v poslední chvíli přizvedl Coloccini tak, že na balon tožský snajpr nedosáhl. Ve 30. minutě si faul na hraně šestnáctky doslova vymodlil Van Persie a tentýž hráč následně velmi povedeně pálil z přímého kopu. Given však do prostoru pravé šibenice vložil ruku včas. Hned vzápětí zase z úhlu pokoušel štěstí Touré, což jen dokumentuje zřetelnou snahu domácích o vstřelení dalšího gólu. Nicméně i Newcastle se zanedlouho dočkal své první šance. Stalo se tak ve 36. minutě. Jonás vystihl rozehrávku Eboueho, utekl skluzu Fabregase a nedostihl ho ani Clichy, pak centroval po zemi před branku, kde však z druhé vlny dobíhající Owen napálil jen před sebou stojícího Ameobiho.

Arsenal odpověděl po svém. Brilantní kolmice Fabregase měla své pokračování v citlivém předání balonu od stojícího Van Persieho rozběhnutému Adebayorovi, jenž posléze v dobré palebné pozici zacílil levačkou mimo. Jenže to nebylo ze strany Kanonýrů v první půli všechno. Ve 41. minutě pronikl středem Eboue, dal doprava Adebayorovi, ten mu přihrávku vrátil, pravý záložník londýnského celku ještě patičkou přiťukl za sebe Van Persiemu, který nekompromisně pod břevno zavěsil. Jak jednoduchá rovnice. Keeganovi bylo ještě hůře, když minutu před koncem prvního dějství zjistil, že musí střídat zraněného Enriqueho.

Po návratu aktérů tohoto utkání na trávník se na Emirates Stadium odehrávala daleko vyrovnanější partie než v první půli. Zezačátku vpředu kousal spíše Arsenal, k nějaké pořádné střele se však stejně jako Newcastle nedostal. Až v 56. minutě po rohu na přední tyči hlavičkoval Butt a jeho pokus nakonec trochu neočekávaně skončil na břevně. O pár chvilek později zase Guthrie na ose hřiště pálil tvrdě avšak víceméně přímo do Almunii. Ani zvýšená aktivita hostí ovšem Gunners neodradila a ti udeřili v 59. minutě do třetice. Nasri dával pod sebe na hranici pokutového území Strak Adebayorovi, ten ještě do trojúhelníku přiťukl Denilsonovi, jenž procedil balon skrz skluzujícího stopera do sítě. Hned vzápětí zaskočil publikum Van Persieho pokus z takřka nulového úhlu, který se otřel o břevno a odskákal za postranní čáru. To bylo také poslední, co tento Holanďan dnes předvedl, neboť po chvíli již opouštěl hrací plochu s bolavým kotníkem.

Zbývalo dvacet minut do konce utkání, nikam se v tu chvíli nechvátalo. Jenže Clichy se přesto vydal na výlet do otevřené obrany hostí a povedenou pumelicí vyprášil Givenovi rukavice. V 74. minutě se zase opřel do balonu hlavou Touré, Given byl však dobře postaven a jen díky tomu úspěšně zasáhl. Od této chvíle se zápas dohrával spíš jen z nutnosti. Fotbalisté Arsenalu šetřili síly, Magpies zase postrádali motivaci, navíc soupeř pozorně bránil. Domácí zahrozili již akorát prostřednictvím povedeného přímého kopu Nasriho, se kterým si Given poradil jen s velkými potížemi, anebo v 86. minutě pro změnu totálně vyšachoval soupeřovu obranu trojlístek Vela-Nasri-Adebayor, jenže Walcott vzápětí hamounil a sám z úhlu zakončoval mimo. Samotný konec už byl hodně nervózní, a tak byl závěrečný hvizd sudího jakýmsi vysvobozením.

Góly: 28. Juliano Belletti - 45. Darren Bent

Tuhá bitva, takřka postrádající dech beroucí akce a jiné fotbalové pochutiny, mezi londýnskými celky Chelsea a Tottenhamu nakonec skončila nerozhodně. Ramosův celek ze severní části hlavního města Anglie sice rezignoval na svou herní filozofii, klíčový první bod sezony ale ze Stamford Bridge nakonec veze.

Velmi frekventovaná otázka před tímto utkáním, tedy zda nastoupí Berbatov nebo ne, byla zodpovězena víceméně dle očekávání. Ramos spolu s trucujícím Bulharem nenašel opět společnou řeč a neposadil ho ani na lavičku. Na druhé straně mohl Scolari již od začátku využít služeb Essiena, kdežto Ballack do hry ještě nezasáhl ani ze střídačky. Zajímavým tahem portugalského kouče bylo pak vystřídání německého záložníka Julianem Bellettim, notorickým pravým bekem, fungujícím v tomto zápase v roli defenzivního štítu. Stejné rozestavení se třemi středovými fotbalisty a jedním hrotovým útočníkem zvolil i Ramos. Stáhl Lennona, na levé křídlo dosadil dos Santose a na pravém kraji obrany na místo Ekotta pobíhal velšský mladík Gunter.

Za takřka ideálního fotbalového počasí, při zatažené obloze a lehkém dešti, se rozehrálo druhé londýnské derby letošního ročníku Premier League. Z kraje určovala tempo hry spíše Chelsea, přičemž zejména Lampard z dálky dost často pokoušel štěstí. Na začátku 6. minuty dokonce nechybělo mnoho, aby lišáckým lobem z hranice šestnáctky zaskočil vyběhnutého Gomese. Brazilský brankář se ovšem včas stihl vrátit na své místo a vyrazit balon nad branku. Tottenham odpověděl zblokovanou střelou Benta ze zajímavé palebné pozice. Po hektickém startu na Stamford Bridge však postupně tempo upadalo. Směrem kupředu se čas od času tlačila pouze Chelsea, hosté zůstávali víceméně jen zalezlí na své polovině a vyčkávali na ataky soupeře. Další problémy defenzivě Spurs přidělali Blues až začátkem 21. minuty, kdy po rohu Deca zakončoval Anelka jen do ležícího Woodgatea.

Zato o pět minut později to začalo. Chelsea rozjela koncert. Nejprve se opět francouzský forvard ocitl ve stoprocentní příležitosti, když byl po lahůdkovém pasu Bellettiho sám před Gomesem, jeho svatyni ovšem trestuhodně přestřelil. Za minutu trefil Essien z 25 metrů břevno, jenže za pár okamžiků po rohovém kopu již Tottenham inkasoval. Do třetice to domácím vyšlo ve 28. minutě, když nízký centr Deca na přední tyči úplně minul Bent a pohotový Belletti překonal zaskočeného brankáře Kohoutů, i když mu střela nesedla zcela ideálně.

Do konce prvního dějství se obraz hry nezměnil. Vpřed zřídkakdy vyrážela akorát Chelsea, Tottenham pokračoval poněkud překvapivě v až příliš pasivní hře. Přesto z ničeho nic Kohouti udeřili. Za vyrovnávací branku mohou vděčit především Franku Lampardovi, jenž sice obral dos Santose o balon, ale zároveň tak vyslal na zteč hostujícího Darrena Benta. Nejlepší letní střelec Spurs pak levou nohou v jasné gólovce nezaváhal a vstřelil tak klíčový "gól do šatny".

Hned na samém počátku druhé půle, ve 47. minutě, ovšem mohl Tottenham o alespoň ten jeden bod, který nyní visel ve vzduchu, přijít. Dos Santosova riskantní křižná přihrávka neměla naději na úspěch a Blues toho využili k vypracování si výtečné brankové příležitosti. Bleskurychle přenesli balon k nehlídanému Ashleymu Coleovi na levé straně pokutového území Spurs, jehož přízemní bombě na vzdálenější tyč chyběly jen centimetry, aby měla gólové parametry. V minutě 53. zase Chelsea zdlouhavě obléhala velké vápno hostí, až Lampard opět zkusil štěstí technickou lobovanou střelou, která ale mířila až moc do vzduchu a snesla se na horní síť Gomesovy branky. Tottenham o sobě dal pořádně vědět až v 66. minutě. Tehdy Huddlestone nejprve kolmým pasem vyslal kupředu Benta, pak si seběhl pro přihrávku dovnitř šestnáctky domácích, jenže jeho následnou dělovku ztečoval kolenem na roh Terry.

V příštích minutách se hlavně střídalo, na hřišti se ostřilo a hrálo se čím dál tím méně. Trenéři se neustále snažili oživit čerstvými fotbalisty hru svého mužstva, jenže nebylo jim to nic platné. Fotbal na Stamford Bridge s blížícím se koncem postrádal myšlenku. Hlavně se totiž za burácení ochozů bojovalo o každý kousek hřiště, příliš krásných akcí k vidění nebylo. Alespoň náznak povedené kombinace ze 79. minuty zase zpackala bídná koncovka Kaloua po chytrém přistrčení hlavou od Anelky. A tak se oba sousední kluby rozešly smírně, stejným výsledkem jako loni ve finále Carling Cupu, tedy 1:1.

Góly: 45. Stephen Ireland, 50. Shaun Wright-Phillips, 58. Shaun Wright-Phillips

Manchester City potvrdil vzrůstající formu. Po výhře 3:0 nad West Hamem z minulého kola dnes stejným výsledkem přejel Sunderland na jeho hřišti.

Hostující kouč do dnešního utkání poslal dvě nové tváře. Tou první se stal útočník Jo, který už sice Manchesteru patří nějaký ten pátek, jenže dosud nemohl nastoupit, jelikož úvod sezóny zmeškal kvůli účasti na olympiádě v Pekingu. Po nepovedeném angažmá v Chelsea nastoupil od začátku také starý známý Shaun Wright-Phillips.

Utkání nezačalo žádnými velkými šancemi. Oba týmy nechtěly dovolit nechat soupeři vstřelit gól, a tak se snažily neudělat chybu v defenzívě. První střelu si na konto připsal Sunderland, konkrétně Andy Reid. Jeho dalekonosný pokus ale úspěch nezaznamenal. V 18. minutě naopak fauloval v nadějné pozici Djibrila Cissého obránce Micah Richards, střelu z následného přímého kopu ale hostující obrana odvrátila.

Zanedlouho pálil také na druhé straně Vincent Kompany, jeho ránu však skvěle zblokoval zadák Bardsley. První gól mohl zaznamenat v 25. minutě Wright-Phillips, ale po skvělém pasu Irelanda nedokázal zakončit ideálně. O deset minut později musel po chybě obrany zachránit Manchester při šanci Richardsona až brankář Joe Hart. Nakonec se pár minut před přestávkou prosadil hostující Ireland, který trefil pravý roh brány a rozvášnil tak fanoušky svého celku.

Na začátku druhé půle přidal druhý gól Citizens ve své obnovené premiéře Wright-Phillips. Jeho první střelu sice gólman Gordon vychytal, ve 49. minutě už ale lovil míč ze své sítě. Jo skvěle přistrčil míč právě k nevysokému anglickému záložníkovi a ten se v zakončení nemýlil a nasměroval tak Manchester k vítězství.

Navíc vedení už za další tři minuty pojistil ještě třetí brankou, poté co si zpracoval dlouhý pas od Balla a překonal bezmocného Gordona. Sunderland na dobře bránící obranu Manchesteru ve druhém poločase nic nevymyslel a naopak skotský gólman ve službách Black Cats si na míč ještě několikrát sáhnul. V 72. minutě střílel nad Ireland. Šancí na snížení pohrdl pět minut před koncem David Healy, kdy neodkázal zamířit přesně.

Góly: -

Zaváhání Chelsea mohl využít Liverpool a dostat se do čela tabulky. K tomu ale musel vyhrát na hřišti Aston Villy. Nakonec si odváží však jen bod za bezbrankovou remízu.

Výkop do zápasu patřil Liverpoolu, stejně tak jako úvodní minuty střetnutí, kdy Aston Villu moc k míči nepouštěl. Postupně se však hra vyrovnávala a také domácí fotbalisté se dostávali k bráně Jose Reiny. V první desetiminutovce si ale nic víc než rohový kop a jednu standardní situaci vytvořit nedokázali. Hra byla podle očekávání velmi vyrovnaná a ani jeden celek se nedostával do nějakých vyložených šancí.

V 18. minutě ovšem již moc nechybělo. K hlavičce se dostal pravý záložník hostů Kuijt, ale svou příležitost neproměnil. Velmi nepříjemná zpráva přišla pro kouče Beníteze o pár minut později. Jeho největší útočná hrozba Fernando Torres musel předčasně ze hřiště kvůli zranění, které mu nedovolilo pokračovat ve hře. Na hřiště se tak podíval mladíček David Ngog.

V 35. minutě Liverpool po chybě v defenzívě málem inkasoval. Domácí hráči v domnění, že rozhodčí zapíská ofsajd přestali hrát, jenže nestalo se tak a hra pokračovala. K zakončení se nakonec dostal alespoň útočník Carew, ale jeho pozemní střelu gólman Reina vyrazil. Vzápětí mohlo přijít potrestání. Dlouhý centr si zpracoval Dirk Kuijt a z úhlu trefil boční síť. V 42.minutě pálil v nebezpečné pozici nad Ngog.

Hra se po přestávce během první desetiminutovky odvíjela ve slušném tempu, jelikož oba týmy toužily odnést si z tohoto zásahu plný bodový zisk. Ani jeden celek si ovšem nedokázal vytvořit dlouhodobý tlak. V 52. minutě se do zakončení dostal na hranici šestnáctky hostující Xabi Alonso a Aston Villa odvrátila velké nebezpečí až díky zblokování Nickyho Shoreye.

Za dalších deset minut dali o sobě vědět také Villans. Ashley Young zahrával přímý kop, svým centrem našel před bránou Curtise Daviese, který se dostal k hlavičce, ale svůj pokus poslal jen těsně nad a brankář Reina tak zasahovat nemusel. V 71. minutě pálil z voleje z poměrně velké vzdálenosti Petrov, scházela mu však přesnost.

Za pár okamžiků se dostával na druhé straně zřejmě do nejnadějnější pozice celého druhého poločasu Robbie Keane. Po dlouhém pasu Mascherana se dostal až do pokutového území, kde jej ale odzbrojil obětavým skluzem Nigel Reo-Coker. Irský útočník v dresu Liverpoolu se dožadoval penalty, rozhodčím Atkinsonem ale vyslyšen nebyl.

Aston Villa v závěru několikrát nebezpečně ohrozila bránu Reds a ke gólu jí moc nescházelo. Nejprve pálil zhruba ze dvaceti metrů do rukavic připraveného Reiny Milner, o pár okamžiků později hlavičkoval pro změnu po Youngově standardní situaci Martin Laursem, jenže mimo. Utkání tak dospělo k zasloužené remíze.