Anglická Premier League - preview 35. kola

Liverpool pomalu vstupuje do nové éry. Zatímco teď určitě bude chtít co nejrychleji zapomenout na letošní sezonu, v níž jen těžko vybojuje vstupenku do Ligy mistrů, co nevidět by už mohl mít alespoň nové majitele. Stávající vlastníci Reds totiž nedávno oznámili, že s prodejem klubu počítají. Podobnou změnou si už v nedávné době prošel i West Ham, který ovšem i nadále bojuje jen o holou záchranu.

Situace Liverpoolu je momentálně taková, že musí vyhrát všechny zbývající zápasy (včetně výjezdu na Stamford Bridge), aby měl alespoň nějakou šanci na účast v příštím ročníku Champions League. Taková skutečnost jasně rozhodla o tom, že ve zbytku sezony budou Reds soustředit svou pozornost především na semifinálové boje v Evropské lize. Už tento čtvrtek je čeká první souboj se španělským Atléticem Madrid. Avšak i s ohledem na toto klíčové klání by určitě nebylo od věci si teď dodat vždy potřebné sebevědomí. A k tomu Liverpool nemá úplně marné předpoklady. Vždyť na domácí půdě teď devětkrát v řadě neprohrál jediné ligové utkání a počítat snad bude moci se snajprem Torresem, který před dvěma roky stejného soupeře sestřelil hattrickem.

Letošní mise West Hamu taky může být označena za jednoznačné zklamání, ale pořád to může být ještě horší. Zatím tedy sice Hammers neokupují sestupové příčky, jenže na osmnáctý Hull mají náskok pouhého jednoho vítězství. Za to navíc může jen jejich jediná výhra za posledních kol. Z takové porce utkání jsou čtyři vytěžené body hodně malým a nedostačujícím množstvím. A vyhlídky Kladivářů nejsou o nic lepší. Jediný zápas, ve kterém by pro ně tři body měly být samozřejmostí, je ten domácí s Wiganem. V závěrečném kole totiž na Upton Park přijede Manchester City a jakýkoliv výjezd potom pro West Ham představuje takřka jistou zkázu. Vždyť na venkovní výhru svěřenci Gianfranca Zoly čekají od úvodního střetnutí sezony, kdy si poradili s Wolverhamptonem. Od té doby šestnáctkrát jen remizovali nebo přímo prohráli.

Jak je důležité míti Fernanda, se ukázalo minulý víkend, kdy bez něj Liverpool nedokázal vstřelit ani jeden gól a jen remizoval s Fulhamem. Teď už na Anfield Road doufají, že lékaři budou moci jeho start posvětit. S jistotou nicméně asi lze říct, že nadcházející bitvu s jeho někdejším zaměstnavatelem Torres nezmešká. Podobně velké problémy má Liverpool i na levém beku, kde nemůže hrát jak Aurelio, tak Insúa. Na jeho nepřirozeném postu tak bude opět zaskakovat Agger.

Druhou část svého dvouzápasového distancu si v pondělí odbude Scott Parker, což je stejně dobrá zpráva jako ta o polovičním návratu Boa Morteho. Ten již v týdnu odehrál alespoň 45 minut za rezervu po více než půlroční pauze způsobené zraněním kolene.

Arsenal se sobotní prohrou v severolondýnském derby vlastně sám odepsal z boje o titul. I manažer Arsene Wenger, který přitom nemá ve zvyku utíkat z kolbiště předčasně, po středečním neúspěchu uvedl, že na titul už jeho svěřenci mohou klidně zapomenout. V neděli se tedy bude hledět hlavně na Wigan, kterému jde prakticky o všechno - stále ještě totiž není zachráněn.

Gunners finišují další sezonu bez trofeje. Těch faktorů, proč tomu tak je, existuje kopa. Jedním z nich by ale mohla být pětiměsíční absence Robina Van Persieho. Ten ve středu po tak dlouhé pauze dokázal v poslední dvacetiminutovce takřka nemožné a s ním v čele se nakonec mdlý Arsenal vzepjal k drtivému finiši. Nechybělo mnoho a mohl klidně bodovat. Faktem nicméně zůstává, že s tímto Holanďanem v sestavě se po prvních 11 kolech sezony pyšnil průměrem více než tří vstřelených branek na zápas. Bez něj už to ani zdaleka tak slavné nebylo a ve finále dokonce Kanonýři přišli o dlouho držený primát nejpřesněji mířícího mužstva Premier League. Co se výsledků týče, paradoxně zrovna Van Persieho návrat přinesl Londýňanům první selhání za posledních devět utkání.

Arsenal je letos jedním z největších strašáků celků z druhé poloviny tabulky. Zatím prohrál jen jediný takový duel se Sunderlandem, dalších 16 zvládl nejhůře na remízu. A Wigan je dokonce jedním z těch mužstev, které si ze souboje s londýnským gigantem odnesly nejeden šrám. Zhruba v půlce září mu totiž podlehl vysoko 0:4. A popravdě řečeno - momentálně spíš všechno nasvědčuje tomu, že by se mělo pokračovat v zajetých kolejích.

Wigan totiž v lize ještě nikdy na Arsenal nevyzrál, jeho absolutním vrcholem z celkových devíti měření sil byla bezbranková remíza z roku 2008. V tuhle chvíli pak aktuální forma Latics nevěstí žádnou změnu k lepšímu. Jednak je tu třízápasová šňůra bez vítězství, jednak neskutečná střelecká impotence. Martinezovy ovečky nedaly více než jednu branku už 14 zápasů v řadě, přičemž v posledních 10 kolech skórovaly všehovšudy pouze čtyřikrát!

Jako by toho snad nebylo už tak dost, ve středečním derby se do konce sezony zranil i Thomas Vermaelen. Zařadil se tak po bok dalších marodů, pro které je již letošní ročník tabu. Mezi nimi najdeme třeba Cesca Fabregase, Andreje Aršavina či dalšího stopera Williama Gallase. V nejistotě navíc žije další člen poslední základní sestavy Brazilec Denilson.

Gary Caldwell sice pomalu uniká trestu, ovšem nedělní zápas ještě prosedět na tribuně bude muset. Šanci by tak opět mohl dostat mladík Gohouri, který minule odehrál svůj první kompletní zápas v Premier League. Otazník se vznáší nad startem Hendryho Thomase, jehož stále trápí bolavá třísla.

Portsmouth přivítá doma ve Fratton Parku Aston Villu a nehodlá jí darovat body jen tak zadarmo. Villians potřebují bodovat, aby si upevnili pohárovou příčku, popřípadě se ještě pokusili o zisk čtvrtého místa. V současnosti to však vypadá, že na Aston Villu "zbyde" Evropská liga.

O Portsmouthu jako jistém sestupujícím netřeba příliš psát. Je jasné, že Pompey už v lize o nic nejde a veškerá snaha bude směřovat do finálového utkání FA Cupu s londýnskou Chelsea. Nicméně svěřenci manažera Avrama Granta chtějí dohrát Premiere league důstojně a rozhodně nechtějí hrát jak se říká "druhé housle". Portsmouth by rád potrápil co nejvíce týmu a Aston Villa bude první v řadě. "Okrádat" celky o body bude možné jen tehdy, pokud se domácí celek zlepší v koncovce. Současný problém Portsmouthu vyplývá z nedávání branek, vždyť Grantovi hoši nedali v lize branku už čtyři zápasy po sobě. Poslední dvě klání dokonce skončila remízami 0:0.

Rovněž Aston Villa byla dlouho ve hře o FA Cup, v semifinále ale vypadla s Chelsea a nyní se může plně koncentrovat na Premiere league, kde jí čeká klíčový závěr. Villians patří k týmům, kteří usilují o čtvrté místo, ale v současnosti k němu mají nejdále. Aston Villa si také musí dávat pozor na zadní vrátka, z osmé pozice útočí na evropské poháry Everton.

Fotbalistům Pompey bude chybět Jamie O'Hara, to se jeví jako největší ztráta. Jisté problémy má také Aaron Mokoena, a chybět by měli i Yebda, Boateng, Belhadj, Papa Bouba Diop, a Tommy Smith. Do týmu Villians se vrací Stephen Warnock naopak nebude Luke Young.

Jednoznačný šlágr kola je na programu v sobotu ve 13:45 a bitva o průmyslové město Manchester bude mít pochopitelně velký náboj. Čtvrtí Citizens si na své slavnější konkurenty Red Devils brousí zuby a případná výhra je velmi přiblíží vysněnému předkolu Ligy mistrů, v opačném případě bude porážka pro United znamenat pomalé rozloučení se s obhajobou loňského titulu.

Manchester City má ohledně bojů o čtvrté místo vše ve svých rukou, před pátým Tottenhamem má totiž náskok jednoho bodu. Spurs v minulém kole zvládli přetěžké londýnské derby s Arsenalem a něco podobného teď čeká Manchester City, kteří v derby přivítají slavnější United. Manchester City se nachází ve famózní formě, ve třech zápasech nasázel svým soupeřům neuvěřitelných 14 branek! To je vskutku ohromná bilance, Citizens si nejprve třemi brankami poradili s Wiganem, poté nasázeli domácímu Burnley šest branek a naposledy se brankostroj osvědčil v zápase s Birminghamem, který prohrál 5:1. Nicméně nyní proti City nenastoupí Wigan, Burnley ani Birmingham, nýbrž vládce Anglie - Manchester United.

Rudí ďáblové začali ztrácet body v nejméně vhodný okamžik a jako by stále nemohli překousnout vyřazení z Ligy mistrů od bavorského Bayernu Mnichov. Bodejť by ano, vždyť vítěz Ligy mistrů 2008 v Mnichově brzy vedl a nadějný stav ztratil až v samotném závěru, doma navíc United vedli už 3:0, jenže Bayern opět vstal z mrtvých a snížil na konečných (postupových) 3:2 pro United. Pro svěřence manažera Alexe Fergusona je to těžká rána a především pro psychiku hráčů to musel být chtě nechtě obrovský šok. Manchesteru nyní nezbývá nic jiného, než na to co nejrychleji zapomenout a v derby se Citizens zvítězit, pokud se tak totiž nestane, pak bude Chelsea už velmi blízko trofeje pro vládce Premiere League.

Italský manažer Roberto Mancini si přeje, aby oba celky byly kompletní a nasadily to nejlepší, co mají k dispozici, to pochopitelně znamená start Wayna Rooneyho. Mancini chce, aby Rooney hrál, zároveň na jeho adresu prohlásil, že Rooney, Messi a Tevez jsou momentálně nejlepší hráči na světě. Samotnému Mancinimu se po zranění vrací Wayne Bridge, spolu s ním i Ireland a Vieira. Připravený je rovněž Pablo Zabaleta, jenž se vrací po karetním trestu. Podobné je to i v táboře Rudých ďáblů, do hry bude připraven Wayne Rooney, klíčový hráč United, zapojit by se měli i Ryan Giggs a Rio Ferdinand, fit je také John O’Shea a snad i Owen Hargreaves.

Birmingham hraje v sobotu s Hullem a budoucnost obou mužstev je značně nejasná. Zatímco ale ze strany Tigers jde čisté o fotbalové záležitosti, jelikož ještě neví, zda budou příští rok nadále mezi anglickou elitou, Brums se bojí o svého vlastníka.

Majitel Birminghamu Carson Yeung totiž dluží něco málo přes dva miliony liber investiční bance Seymour Pierce, které jim nesplatil při loňském převzetí klubu, který ho celkově vyšel na 81 milionů liber a v případě, že by snad nemohl částku uhradit, byl by nucen klub prodat, ale to je krajně nepravděpodobné.

Jakkoliv ale tato situace dopadne, zvyšují se obavy ohledně Yeungovi finanční síle. A to všechno přichází ve chvíli, kdy si Birmigham užívá nejvyšší příčky v Premier League od roku 1959. Hráči ale tyhle problémy řešit nebudou a proti Hullu budou chtít uspět, aby po šesti zápasech konečně získali tři body. K nim jim pomůže i Joe Hart, jenž poslední zápas nemohl chytat, jelikož Manchester City je jeho kmenový klub. Hrát bude i Cameron Jerome.

Hull naposledy v Birminghamu vyhrál před čtyřiceti lety a letos by se jim přerušení černé série nesmírně hodilo. Po poslední drtivé domácí prohře s Burnley totiž mužstvo Iaina Dowieho ztrácí na záchranu už pět bodů a navíc má ještě špatné skóre. Dowie od svých svěřenců chce okamžitou a velkou reakci. Následujících osm dní totiž rozhodne o jejich přežití nebo pádu. Tigers hrají postupně s Birminghamem, Aston Villou a Sunderlandem. Na St. Andrews by již měl nastoupit Andy Dawson, ale zranění do hry ještě nepustí Garciu a Hunta. Stejně jako Ashbeeho, Zakiho, Zayatteho a Gardnera.

Everton sice ve středu přišel v posledních vteřinách zápasu s Aston Villou vinou vlastního gólu o vítězství a na svého soupeře se nedotáhl, avšak evropských pohárů se ještě určitě nevzdává. Aby na ně ale mohl ještě pomýšlet, musí bezpodmínečně porazit Blackburn, kterému už o nic nejde.

Rozhodně ale od Rovers nemůžeme čekat, že snad zápas odchodí. Přeci jen chtějí svěřenci manažera Sama Allardyce zakončit sezónu se ctí, navíc k tomu mají skvěle nakročeno. Podobně jako Everton už přes měsíc neprohráli, když dokázali uhrát remízu i s dvěma největšími favority soutěže - Chelsea i Manchesterem United.

Právě Rudí Ďáblové naposledy v Edwood Parku nedokázali vyhrát, čímž si zásadně zkomplikovali boj o titul, který nyní má pevně ve svých rukou Chelsea. Bezgólová remíza vynesla už třetí čisté konto v řadě Paulu Robinsonovi a v Blackburnu věří, že mohou neporazitelnost udržet až do konce sezóny. To jen značí, jak moc se tým od nepovedeného úvodu soutěže zvedl.

Obrana domácích ale dostane povážlivou trhlinu, když si v duelu s United poranil tříslo Chris Samba a pravděpodobně nenastoupí. Svá zranění by však měla překonat dvojice Martin Olsson, Brett Emerton a nastoupit.

Ani Evertonu ale není špatný start nijak vzdálen. Však ještě před Vánocemi se Toffees pohybovali jen dva body na sestupovou propastí. To vyhráli jen jediný zápas ze dvanácti. Od té doby ale zaznamenali obrovský progres, jsou osmí a podle kapitána Phila Nevilla by mohli být ještě výš.

"Naším největším problémem je i po Vánocích naše neschopnost v zakončení. I když hrajeme dobře, nejsme před brankou dostatečně chladnokrevní," upozornil Neville na málo nastřílených gólů. Boj o Evropu ale liverpoolské mužstvo ještě určitě nevzdává. "Evropské poháry jsou důležité a my budeme bojovat až do konce a pokusíme se do nich dostat," potvrdil manažer David Moyes, který ani ve čtvrtém zápase v řadě nebude moci použít klíčového záložníka Mikela Artetu, trápí ho tříslo. Těsně před zápasem se rozhodne také o startu Johna Heitingy. Zranění do hry určitě nepustí Anichebeho, Fellainiho, ani Goslinga.

Wolves potřebují podle propočtů Kevina Doyla k jisté záchraně dvě vítězství. V sobotu však jedou na Craven Cottage, odkud se letos body ve velkém neodvážejí. Pravdou však je, že Fulham se nyní soustředí na Evropskou ligu, v domácí soutěži už stejně nemá o co hrát, a tak mají Wolves šanci.

Cottagers ve čtvrtek čeká semifinálový duel Evropské ligy s německým Hamburkem a je neoddiskutovatelné, že už nyní se na něj upírají zraky většiny příznivců. Přesto ještě čeká před vrcholem sezony svěřence Roye Hodgsona jeden ligový duel. Před domácím publikem hraje s Wolverhamptonem a nic moc se od nich neočekává. I díky evropskému dobrodružství Fulham vyhrál v posledních šesti zápasech jen jednou. O víkendu ho navíc čeká už neuvěřitelný 56. zápas v sezóně, na což asi nebyli hráči z dřívějška zvyklí. Nicméně Hodgson dělá vše pro to, aby tým zachoval svěží.

Přesto ale Cottagers nechtějí ligu zcela vypustit, cílem zůstává první desítka, na kterou nyní ztrácejí bod. "Bylo by pěkné, kdybychom se vedle všech těch pohárových zápasů, co jsme museli absolvovat, umístili v první desítce," přiznal obránce Aaron Hughes, jenž by mohl v základní sestavě konečně přivítat parťáka Johna Paintsila, jenž kvůli zraněnému kolenu nehrál od prosince. Vrátit by se mohl také záložník Clint Dempsey.

Jak již bylo řečeno, útočník Wolves Kevin Doyle spočítal, že dvě výhry zajistí jeho týmu jistou záchranu, avšak když se nyní podíváme na tabulku Premier League, jen těžko se dostaneme ke scénáři, kde nováček soutěže sestoupí. Čtyři kola před koncem mají Wolves na sestup náskok šesti bodů a už ani sázkové kanceláře na jejich pád o soutěž níž nevypisují kurzy. "Dobré je, že osud máme ve vlastních rukou," přiznává Doyle.

Ten se bude snažit táhnout svůj tým na Craven Cottage, kde už letos padly týmy jako Manchester United, Liverpool nebo Juventus. Manažer Mick McCarthy může počítat s takřka kompletním kádrem. Druhý zápas z celkových tří si na tribuně za červenou kartu odpyká kapitán Karl Henry, zraněn je jen Kigthly.

Bolton se ještě před chvílí vezl na ukázkové sinusoidě. Jednou nahoře, jednou dole. Teď už je ale pevně ukotvený jenom na dně a může být rád, že i mužstva pod ním soustavně ztrácejí. Nicméně čtyřzápasovou sérii bez bodu nyní Trotters jedou prolomit na Britannia Stadium, kde je doma třikrát v řadě neporažený Stoke.

Owen Coyle si vymezil jasný cíl - ze zbývajících čtyř kol získat alespoň dva a záchranu by jeho svěřenci měli mít v kapse. Ještě docela nedávno to ale dokonce vypadalo, že ani takové počty nebudou třeba. Před měsícem Bolton vyhrál třetí utkání z posledních čtyř a cítil se být neohroženým. Jenže stačily příští čtyři kola, čtyři soupeři z první osmičky a Wanderers do toho spadli znovu. Momentálně mají na 18. Burnley náskok pěti bodů, což můžou opravdu považovat za zázrak.

Pouze nemohoucnost soupeřů může za to, že se teď netřesou ještě více. Nicméně hlavním důvodem, proč Bolton nebyl schopen v minulé době vzít situaci do vlastních rukou, byla dozajista střelecká nemohoucnost. Vždyť Trotters naprázdno vyšli hned v pěti z posledních šesti střetnutí a jejich nejlepším střelcem (tedy ještě spolu s Daviesem) je stoper Cahill, který navíc slušnou část sezony promarodil.

Stoke má poněkud optimističtější vyhlídky. Jde mu vlastně jen o to vylepšit svůj loňský posezonní výkaz. Jinými slovy umístit se lépe než dvanáctý. A to nebude nic snadného. V tuhle chvíli jsou Potters sice desátí, ale na dvanáctý Fulham mají náskok pouhého jednoho bodu. Pokud ovšem budou v nastaveném trendu letošního kalendářního roku pokračovat, nemělo by se jim zlepšení v žádném případě vyhnout. Jen Aston Villa totiž letos prohrála méně zápasů než Stoke (ten kapituloval pouze dvakrát). Zrovna s Boltonem mají ke všemu Potters na domácí půdě výrazně kladnou bilanci - podlehli mu jen jedinkrát z devíti pokusů. Jediným jejich strašákem by tak mohl být snad akorát "sobotní" syndrom - na začátku víkendu Stoke triumfoval pouze jednou za posledních sedm zápasů.

Zpátky v tréninkovém cyklu už je Ricardo Gardner a mohl by být zařazen na soupisku. Blíží se i návrat dua Basham-Holden. Tady to však ještě tak žhavé není, takže jejich sobotní start můžeme s klidem vyloučit. Už delší dobu jsou mimo McCann, Davis či Joey O’Brien, přičemž u nich žádné změny k lepšímu neregistrujeme.

Matthew Etherington si v týdnu na tréninku přivodil menší zranění kolene a čekají ho zátěžové testy, které odhalí, nakolik bude způsobilý zasáhnout do sobotního klání. Naději živí rovněž útočník Fuller marodící s kotníkem a James Beattie, který teď nehrál dva měsíce.

Burnley s Hullem poslední dobou jenom pomáhaly klubům nad nimi tím, že sami prohrávaly a nijak je tedy nenaháněly. Ovšem jejich vzájemné střetnutí minulý víkend jasně ovládli Clarets a udělal nepěkné "bububu" na West Ham či ostatní sestupem ohrožené celky. Mezi ně už však dávno nepatří Sunderland, ačkoli z posledních čtyř kol vydoloval pouze jediné vítězství.

Burnley zabralo celých osm měsíců, než konečně po postupu do Premier League vyloupilo něčí stadion. Je tak poměrně nepravděpodobné, že by teď okamžitě takový úspěch zopakovalo a vyrabovalo i od prosince nedobyté Stadium of Light. Pozici Turfites totiž tíží hned několik faktorů. Jednak je tu fakt, že naposledy v Sunderlandu triumfovali jen půl roku poté, co Němci oslavili svůj první evropský titul (1972), a jednak jim ve výraznějším úspěchu vždycky bránila chabá defenzíva. Tu v marnosti nepřekoná žádná jiná prvoligová, navíc čisté konto doteď na cestách Burnley neudrželo ani jednou.

Mise "Zachraňme Clarets", která si klade za cíl nejmíň pět bodů ze zbývajících čtyř kol, které by teoreticky mohly postačit k záchraně, nicméně stále nemá moc nadějí na úspěch. Tedy alespoň na papíře. Vždyť Burnley do konce sezony čekají ještě zápasy se silným Liverpoolem či Tottenhamem. Hlavně proto teď v Sunderlandu potřebuje nutně zabodovat.

Jak už bylo řečeno, doma jsou Black Cats neohroženými pány. Venku už to tedy tak skvělé není, tam dokonce Sunderland naposled dvakrát prohrál, ale to nás teď nemusí moc zajímat. Klíčové je, že Stadium of Light se pomalu stává pro každého návštěvníka zakletým místem. V letošním kalendářním roce tu například nikdo nevstřelil více branek než jednu jedinou a především tu pak nikdo ani nevyhrál. Jediné, s čím Mackems mají opravdové problémy, by mohl být duben (z 38 zápasů Premier League v tomto měsíci vyhráli jen jediný) a už šest zápasů trvající neschopnost udržet čisté konto.

Brian Laws v minulém kole dost možná konečně našel ideální zahajovací jedenáctku a nedá se tedy očekávat, že by do ní před utkáním se Sunderlandem nějak sahal. Tím spíš, že vlastně ani nemá důvod. Naopak by nově mohl mít k dispozici Jordana, zatímco McCann s Gudjonssonem marodí dlouhodobě.

Sunderland v sobotu klidně může být bez kompletního středu své zálohy. Jak Cattermole, tak kapitán Cana jsou totiž nejistí ohledně brzkého uzdravení. Prvně jmenovanému, jehož trápí bolavé lýtko, jsou dávány poměrně dost malé šance, tomu druhému jen o něco málo větší. Naproti tomu by se po třízápasové pauze mohl vrátit John Mensah.

Ve středu Tottenham zmrazil naděje na titul Arsenalu a o víkendu bude chtít mistrovský primát alespoň oddálit od dalšího městského nepřítele Chelsea. Očekávané londýnské derby však bude hráno ve stínu jiného derby, toho manchesterského.

Nicméně to necháme na rozbor jiným a vrátíme se zpět na White Hart Lane. Tam před pár dny padl Arsenal a Blues tak pár kilometrů napříč Londýnem musí cestovat s určitým respektem. Tottenham se totiž na velký zápas výtečně připravil, na Gunners vyrukoval s dobrou taktikou a ačkoliv se v závěru bál o tři body, nakonec je zaslouženě získal a po dvou zklamáních konečně zabral a oživil šance na čtvrté místo.

"Hrajeme ve velké formě. Z posledních sedmi ligových zápasů jsme vyhráli šest z nich. Fanoušci budou v sobotu s námi, na zápas se všichni nesmírně těšíme," přiznal před duelem manažer Spurs Harry Redknapp, jenž se svou družinou udělal Chelsea výhrou nad Arsenalem velkou laskavost. Arsenal totiž kvůli nulovému zisku ztratil naděje na titul a Chelsea se mu zásadním způsobem přiblížila.

A pokud uspěje i na Tottenhamu, bude Carlo Ancelotti ve své první anglické sezóně skutečně blízko vůbec prvnímu doublu složeného z ligy a FA Cupu v klubové historii. Blues si sice uvědomují, že ve východním Londýně nevyhráli už dlouhé roky, ale s formou, jakou mají, se nemusí obávat, že by se to nemohlo povést. Vždyť Chelsea vyhrála posledních pět zápasů, vstřelila v nich úžasných 18 branek a inkasovala jen dvakrát. To je bezesporu statistika hodná titulu.

A vítězství na White Hart Lane po dlouhých pěti letech by vše jen podtrhlo. Carletto by měl nasadit tu nejsilnější jedenáctku, se kterou v posledních týdnech slavil úspěchy. V nominaci se už navíc objevil také Ashley Cole, jenž se poměrně rychle zotavil ze zlomeného kotníku a bude mezi náhradníky.

To domácí mají problémy mnohem větší. Karetní trest do hry určitě nepustí záložníka Wilsona Palaciose. Třísla trápí trojici Jenas, Lennon, Woodgate a Harry Redknapp nyní potvrdil, že do konce sezony bude chybět s poraněným kotníkem i další záložník Niko Kranjčar. Proto bude muset naskočit dost improvizovaná jedenáctka, podobná té, která hrála proti Arsenalu a úspěšně.

Zatímco derby na Eastlands sobotní program zahajuje, londýnské derby se chystá až na podvečer. Od 18:30 zápas na White Hart Lane řídí Phil Dowd.