Žhavé vývozní artikly z francouzských trávníků (17)

V minulém díle seriálu o francouzských talentech jste vybírali mezi pěticí brankářů, a vítězem se nakonec před Stéphane Ruffierem stal teprve dvacetiletý Alphonse Aréola, považovaný za aktuálně největší klenot vyhlášené gólmanské školy L'Hexagone. O pařížském odchovanci bylo hodně slyšet zejména v létě, kdy Francii vychytal světový titul v kategorii U-20...


Alphonse Aréola (Racing Lens, na hostování z Paris Saint-Germain)

Věk: 20 let (27.02.1993)
Pozice: brankář
Smlouva: do 30.06.2016
Odhadovaná cena: 3-5 milionů Eur

Když došlo na vyhlašování cen pro nejlepší hráče letošního mistrovství světa hráčů do 20 let v Turecku, radoval se uruguayský brankář Guillermo de Amores - odchovanec Liverpoolu (ne toho z Anglie, nýbrž z Montevidea) si domů odnesl Zlatou rukavici pro nejlepšího brankáře turnaje. Bylo to nicméně hořké vítězství; de Amores by jej zřejmě bez debat vyměnil za zlatou medaili. Uruguay postoupila do finále proti Francii a udržela favorita na uzdě až do penaltového rozstřelu, v tom ale zazářil někdo úplně jiný: Emiliano Velázquez a Giorgian de Arrazcaeta, první dva střelci za jihoamerický výběr, si shodně vylámali zuby na francouzském gólmanovi, a protože de Amores pustil všechny pokusy soupeře, putovalo zlato do země Galského kohouta. Bylo to poprvé, co se širší fotbalová veřejnost dozvěděla o jménu Alphonse Aréola.

Dnes dvacetiletý brankář se narodil v Paříži filipínským rodičům, a jeho kariéra rychle nabrala směr vlastní těm největším talentům: ve třinácti letech se dostal do slavné akademie v Clairefontaine, brzy debutoval ve francouzském výběru do 17 let, a v roce 2009 si jej vyhlédlo slavné PSG. Reprezentační dres od té doby talentovaný brankář nesvlékl (prošel všemi úrovněmi až po současnou jednadvacítku), a 1. července 2010 už podepisoval svou první profesionální smlouvu. "V první řadě musím říct, že cítím obrovskou hrdost. Už odmalička jsem toužil nastupovat za PSG, a tohle je odměna za moji dosavadní práci. Teď musím ukázat, že klub neudělal chybu. Budu naslouchat zkušenějším hráčům, abych se mohl nadále vyvíjet, a pokud to bude možné, stát se nejlepším na světě," prohlásil tehdy sedmnáctiletý zelenáč, kterému ambicióznost nikdy nechyběla. Vždyť také v Paříži odjakživa platil za obrovský talent.

Po nástupu šejka Nassera Al-Khelaifiho to však vypadalo, že je Aréolův rozvoj v ohrožení. Bohatý klub si pojistil služby Salvatoreho Sirigua, který se okamžitě zařadil mezi nejlepší gólmany celé ligy, na lavičku pak přišel další rodák Nicolas Douchez z Rennes, a když Pařížané angažovali i veterána Ronana Le Croma, bylo zřejmé, že mladého odchovance čekají krušné časy. Svůj debut v prvoligovém zápase si také odbyl až 18. května tohoto roku, poté, co se tehdejší kouč Carlo Ancelotti rozhodl dát šanci všem zdravým členům kádru, aby byli také formálně podepsáni pod medailí pro mistra ligy; Aréola odchytal druhý poločas při výhře 3:1 nad Brestem a následně nastoupil do základní sestavy v posledním kole proti Lorientu, kde jej po hodině hry vystřídal Le Crom. Nový trenér Laurent Blanc dobře věděl, že po vynikajícím představení v Turecku bude na pravonohého gólmana upřena velká pozornost, a poslal jej proto rozchytat na roční hostování do Lens.

V dosavadním průběhu druholigové sezony obdržel Aréola pouhých 12 branek ve 13 zápasech, a prakticky od první minuty se zařadil mezi absolutní elitu soutěže; 191 centimetrů vysoký a 88 kilogramů vážící borec okamžitě po svém příchodu na Stade Félix-Bollaert vystrnadil ze sestavy dosavadní jedničku Rudyho Rioua, a jeho výkony dokazují, že kouč Antoine Kombouaré (mimochodem bývalý lodivod PSG, pod nímž Aréola podepsal první profesionální kontrakt) neudělal chybu. Lens dalo dohromady na Ligue 2 výborný tým a směle kráčí za postupem, avšak nebýt Aréolových zákroků, mohlo to s tradiční normandskou baštou vypadat mnohem, mnohem hůře; její obrana totiž není z nejpevnějších, a pařížský odchovanec se proto rozhodně nenudí. Při pohledu na úvod sezony (13 bodů z 5 zápasů, 2 obdržené branky) lze jen stěží uvěřit, že Kombouarého zadní čtveřice byla i v té době častým terčem kritiky; důležitost Aréolovy přítomností nejlépe signalizovalo hned 6. kolo, v němž mladý reprezentant zůstal na lavičce a Lens prohrálo v Le Havre hrozivým skóre 2:6. Od té doby už Aréola v základu nechyběl, a magazín France Football má jasno - v jeho systému bodování je filipínsko-francouzská hvězdička nejlepším hráčem Lens a nejlepším gólmanem ligy.

Způsob, jakým Aréola vtrhnul do velkého fotbalu, jen potvrzuje pověsti o jeho vysokém sebevědomí, což je pro gólmana klíčová vlastnost: mezi třemi tyčemi se chová jako zkušený mazák, s obranou komunikuje s železnou jistotou a nehrozí, že by jej případná chyba měla nějak psychicky rozhodit. "Řekl jsem klukům, ať promění svoje penalty a já se postarám o zbytek. Věřil jsem si," prohlásil po vítězném rozstřelu s Uruguayí. "Když jsem byl mladší, často jsem penalty trénoval a šlo mi to. V průběhu zápasu jsem měl dost práce, takže jsem byl sebevědomý. Jsem rád, že jsem týmu pomohl," dodal, a tato slova jako by shrnovala jeho přístup k fotbalu: cílevědomost a tvrdá práce jsou Aréolovým denním chlebem.

Pozorovat dvacetiletého čahouna mezi tyčemi je potěšením - jeho největší předností je úžasná mrštnost a pružnost, což mu společně s velkou sílou v nohách pomáhá při penaltách, stejně jako ve vzdušných soubojích, kde je potřeba výborný výskok a balanc. Aréola je za každých okolností soustředěný a připravený vytáhnout efektní reflexivní zákrok; jeho rukavice přitahují míče jako magnet, a vzhledem k jeho charakteru není náhodou, že předváděné výkony rostou s důležitostí zápasu (alespoň prozatím tomu tak bylo). Mladý gólman má také excelentní výkopy, ačkoliv s výhozy je to už o něco slabší, a občas se objeví také skulinka při vybíhání. Momentálně se však jako největší strašák jeví něco, co bychom snad mohli nazvat "syndromem Ahamada": také současná toulouská jednička je mimořádně mladým, talentovaným brankářem, který po skvělé první sezoně snad zpychnul, snad se nedokázal vypořádat s větším tlakem očekávání, každopádně začal kupit chybu za chybou a momentálně musí překonat zdaleka nejtěžší období své dosavadní krátké kariéry. Pokud však Aréola bude i nadále pokračovat po nastolené cestě, může se mu splnit jeho velký sen o dosažení fotbalové nesmrtelnosti.