Žhavé vývozní artikly z francouzských trávníků (21)

Druhá řada seriálu o francouzských talentech, která "postupuje" podle jednotlivých postů, má zatím nejtěsnějšího vítěze čtenářské ankety - Rémy Cabella v ní porazil lyonského Clémenta Gréniera o pouhých šestnáct hlasů. Výhra je to ale zasloužená, málokdo totiž letos v Ligue 1 ohromuje tolik jako právě montpellierský playmaker...




Rémy Cabella (Montpellier HSC)

Věk: 23 let (8.3.1990)
Pozice: ofenzivní záložník / křídlo
Smlouva: do 30.6.2016
Odhadovaná cena: 10-15 milionů Eur

Těžko říct, co se Rémymu Cabellovi honilo hlavou, když vybíhal spolu se spoluhráči o víkendu na hřiště Stade de la Mosson. Soupeřem jim bylo Ajaccio, tým z města, kde se Cabella narodil a kde coby elév prožíval své první fotbalové krůčky, a případná výhra domácích by prakticky zpečetila jistotu jeho sestupu. Ať už jsou ale Cabellovy vazby na rodný ostrov jakékoliv, tentokrát jeho vyslance rozhodně nešetřil - díky jeho famóznímu výkonu okořeněnému brankou a asistencí vyhrál Montpellier 2:0, a rozhodně to letos nebylo poprvé, co si třiadvacetiletý středopolař uzurpoval cenu pro hráče utkání..

Cabella se na pevninu přestěhoval už ve čtrnácti letech, kdy si ho do své akademie vybral Montpellier, a od té doby jeho hvězda u Les Pailladins stoupá - po pěti sezonách strávených v juniorce si před sezonou 2009/10 vysloužil svůj první profesionální kontrakt. Dopomohlo mu k němu úžasné představení ve finále Coupe Gambardella, prestižního francouzského poháru hráčů do 19 let. Jeho progres však bohužel zbrzdilo vážné zranění kolena, díky němuž byl prakticky celou sezonu mimo hru. Montpellier ho proto v létě 2010 poslal na rozehrání do Arles, které tehdy slavilo postup do Ligue 1; avignonský tým se sice okamžitě poroučel zase zpět o patro níž, ale Cabella svými výkony zaujal natolik, že si vysloužil definitivní důvěru kouče Reného Girarda.

Opravdový průlom však přišel až zkraje roku 2012; Montpellier bojoval o titul, ale kvůli Africkému poháru národů přišel na měsíc o největší hvězdu a motor ofenzivní zálohy Younese Belhandu. Vše tak stálo na Cabellovi - pokud by neuspěl, museli by se Les Pailladins dost možná s historickou šancí na zlato rozloučit. Jenže mladý univerzál marockou superstar zastoupil naprosto bez problémů, dokonce ji po návratu i zastiňoval, a od následující sezony už je to jen a jedině on, kdo Montpellier táhne.

V mizérii už rok a půl trvající mistrovské kocoviny září jeho vliv na hru týmu jako obzvlášť vysoký maják - v Ligue 1 zřejmě není hráč, který by měl na své mužstvo tak zásadní vliv. Také jeho statistiky jsou sezonu od sezony lepší - loni v červnu odjížděl na dovolenou s bilancí sedmi branek a stejného počtu asistencí ve 31 ligových zápasech (plus jedna asistence v základní skupině Ligy mistrů), letos máme teprve konec února a Cabella má už nyní lepší čísla (10+7). Však také klubový prezident Louis Nicollin v létě prohlásil, že jeho klenot je na prodej, ale k jednání bude svolný až při částce minimálně 100 milionů Eur.

To je samozřejmě spíše ukázka Nicollinova typického přehánění, faktem ale zůstává, že Cabella v provinčním týmu roste ve vynikajícího fotbalistu. Jeho první velkou výhodou je univerzálnost - ačkoliv se nejlépe cítí na pozici klasického ofenzivního záložníka v podhrotové trojici, obstojně zvládá i obě křídla, a vzhledem k turbulentnímu střídání trenérů a herních stylů, které Montpellier praktikuje v posledních dvou letech, už má zkušenosti také coby stažený hrot (SS), trequartista v "italském" 4-3-1-2 a klasický krajní záložník ve 4-4-2. Některé z těchto pozic mu pochopitelně vyhovují více než jiné, platí však, že se díky vynikajícímu pohybu na hřišti a vysoké taktické inteligenci dokáže velmi snadno adaptovat na různé specifické nároky.

Kdo by však chtěl z Cabelly "vymáčknout" co nejvíce, měl by mu ponechat volnost na podhrotové pozici - právě tam totiž plně vynikají všechny jeho přednosti. Korsický rodák pokryje obrovské množství místa, je nevídaně pracovitý a disponuje skvělým citem pro míč. Cabella kulatý nesmysl vůbec miluje, ostatně jako všichni excelentní dribléři; jako správný nositel čísla 10 je rád ve středu dění, což dokládají i statistiky (v Montpellieru je nejlepší v počtu branek, asistencí, vytvořených šancí, průniků i počtu přihrávek). Jeho cit pro finální přihrávku je na světové úrovni; to díky tomuto atributu je radost se na něj při zápase dívat, protože způsob, jakým dokáže odemknout soupeřovu obranu, je často dechberoucí. Na začátku roku 2014 je Cabella zkrátka mimořádně produktivním, komplexním ofenzivním záložníkem prakticky bez viditelných slabin.

Od většiny konkurentů jej totiž odlišuje jeden důležitý detail - Cabella se nebojí bránit, naopak tyto situace přímo vyhledává. Při pohledu na jeho 171 centimetrů vysokou postavu, pozici na hřišti a skvělé statistiky je snadné podlehnout dojmu, že jde o dalšího z řady malých neposedných géniů, kterým tvrdá práce příliš nevoní, jenže to by byl velký omyl. Tento rtuťovitý štírek totiž rád a výborně presuje, místo lenivého čekání na přihrávku sám podniká kroky k vybojování míče, zodpovědně se vrací a celkově působí dojmem pracovitého týmového hráče. Řeč statistik prozrazuje, že se za zápas v průměru pokusí odebrat balon soupeři více než dvakrát, a povede se mu to v téměř 80% případů. To jsou na ofenzivního záložníka hodně slušná čísla.

Výčet Cabellových předností vypadá na papíře takřka nekonečný - skvěle napadá, dokáže být takříkajíc "na dvou místech najednou", nepostrádá vůdčí schopnosti, mrštnost, nebojácnost, výtečný první dotyk (ve hře jeden na jednoho je takřka nepřekonatelný), rychlost, kreativitu, cit pro střelu, cit pro týmovou hru (opravdu málokdy jej vidíte sólovat, nabízí-li se lépe postavený spoluhráč), přitahuje spoustu faulů, místo na efekt sází na efektivitu.. Zdá se, že pokud se mu podaří všechen tento potenciál plně využít, mohl by se zařadit mezi absolutní světovou elitu.

Zatímco však v Cabellově herním projevu se slabiny hledají poměrně těžko (ačkoliv se zdá, že si poslední dobou osvojuje padat ochotněji, než by bylo nutné, a vzhledem ke své výšce pochopitelně nemá výraznou tělesnou sílu a neumí hlavičkovat), jeden velký černý puntík na jeho profilu přece jen roste - za necelé dva týdny oslavní už 24. narozeniny, což je věk, v němž ti opravdu nejlepší dávno oslňují oddané davy. Rémy Cabella je, oproti tomu, playmakerem Montpellieru, bojujícího ve francouzské lize o záchranu. Jistě, v konkurenci spoluhráčů jasně vyčnívá a není pochyb o tom, že v Ligue 1 není mnoho lepších fotbalistů, jenže to mu větší herní zkušenosti samo o sobě zkrátka nepřičaruje.

V profesionální kariéře to byl vždy on, kolem nějž se točil celý tým, s výjimkou prvního půlroku mistrovské sezony, kdy jej zastínil Belhanda. Na Mossonu si může s nadsázkou dělat, co se mu zlíbí, protože pokud by mu to trenér Rolland Courbis nedovolil, přijdou Les Pailladins o většinu své síly; tak talentovaným je Cabella hráčem. Jenže ať už přestoupí kamkoliv, podobnou roli mu nikdo nezajistí ani neposkytne, a jeho angažmá tak zůstává v tomto ohledu stále otazníkem.

I přes šest odehraných duelů ve skupinové fázi Ligy mistrů totiž platí, že montpellierský klenot zkrátka není zkušeným, prověřeným jménem. Může vůbec podobně fantastické výkony podávat i v okamžiku, kdy mu budou trochu přistřižena křídla, kdy rázem nebude onou obletovanou "desítkou", bez níž jsou ostatní na kolenou? Nedostatku zkušeností nepřidává ani fakt, že se také dosud neobjevil v reprezentační nominaci, odkroutil si pouze jeden cyklus za jednadvacítku. Zatím zůstává montpellierský zázrak zajícem v pytli, jeho pracovitá povaha a herní morálka však slibují, že by to s adaptací na nové prostředí nemuselo být až tak horké. V zimě to sice Newcastlu ještě těsně nevyšlo, v létě už ho však na Riviéře nikdo neudrží.