Anglická Premier League - souhrn 30. kola

Góly: 22. Peter Crouch, 75. Peter Crouch - 4. Leighton Baines

Everton přijel do Portsmouthu pro vítězství a hned v úvodních minutách to jasně potvrdil, když se dokázal prosadit Baines. Jenže domácí svěřenci kouče Harta se nevzdali a díky dvěma přesným trefám Crouche slaví vítězství.

Na světelné tabuli svítil čas 3:50 a hosté mohli začít oslavovat svou první branku v zápase. Sylvain Distin poslal blízko pokutového území k zemi útočníka Luise Sahu a rozhodčí Halsey daroval Evertonu volný přímý kop. K jeho exekuci se postavil obránce Leighton Baines a dokázal míč přesně mířenou střelou poslat do brány. Portsmouth se ale po inkasovaném gólu poměrně rychle vzchopil nakonec se mu povedlo vyrovnat.

Ve 22. minutě se mezi střelce zapsal Peter Crouch a dodal tak zápasu nový náboj. Jak bývá jeho dobrým zvykem, gól se mu povedlo vsítit hlavou. Pompeys mohli jít dokonce do vedení, svou šanci ale nedokázal proměnit obránce Glen Johnson. V prvním poločase bylo k vidění šancí, které zaváněly gólem, skutečně málo, a tak hostující diváci zatleskali alespoň dalekonosné střele Joa. Ta byla však velmi slabá a letěla mimo.

Ani jeden kouč se nerozhodl udělat během přestávky změnu, a tak na hřiště vyběhli ti samí hráči. V úvodní patnáctiminutovce po změně stran se mohl Portsmouth hned dvakrát ujmout vedení. V obou šancích měli prsty David Nugent a Peter Crouch. Při první šanci zakončoval anglický dlouhán po centru Nugenta hlavou jen přímo do náruče Tima Howarda, o malou chvíli si pozice vyměnili, jenže výsledek v podobě kýženého gólu to nepřineslo. Opět totiž zasáhla hostující brankářská jednička.

Pompeys, kteří potřebují body jako sůl, se v 75. minutě přeci jen prosadili. Po rohovém kopu Kranjčara se dostal opět k hlavičce Crouch a vsítil druhý gól v utkání. Vedení mohl o šest minut později pojistit Sean Davis. Ten pokoušel štěstěnu se střelou zhruba z 25 metrů a dokázal nastřelit tyč Howardovy brány. Mrzet jej to ale nějak moc nemusí, jelikož Portsmouth si své vedení pohlídal a zvítězil.

Góly: 84. Ryan Shawcross

Důležitý záchranářský souboj mezi Stoke a Middlesbrough směřoval do remízového konce, v závěrečných minutách utkání ale dokázal domácí Shawcross vstřelit rozhodující gól střetnutí.

Domácí fotbalisté mohli své fanoušky potěšit už po pouhých šesti minutách hry, kdy měli skutečně velkou šanci, jak vstřelit gól. Dlouhý aut Roryho Delapa se nakonec dostal až k útočníku Jamesi Beattiemu, který poměrně zblízka napálil míč na bránu Jones. Ten se ale předvedl a míč vyrazil rukou na roh. V 13. minutě se děly zajímavé věci před bránou Stoke. Po centru Downinga hlavičkoval nebezpečně obránce McMahon, ale Sorensen jeho pokus vyrazil.

Dánský gólman ve službách Potters se dnes skutečně několikrát zapotil. Po první šanci Boro musel hned po pár okamžicích likvidovat další tutovku Tuncaye. Turecký reprezentant se pokusil ohrozit bránu domácích také v 32. minutě, míč ale poslal nad. Poslední šance první půle přišla až v samotném závěru, po Downingově centru se snažil o zakončení Huth, jenže svou dobrou příležitost nevyužil.

Po změně stran se hrál fotbal se zajímavými šancemi na obou stranách, a tak se diváci určitě nenudili. V rozmezí 57. - 59. minuty mělo Middlesbrough hned dvě příležitosti, jak se dostat do vedení, jenže opět potvrdilo svou střeleckou nemohoucnost. Síť mohl jako první rozvlnit Gary O’Neill, jenže Thomas Sorensen opět vytáhl další povedený zákrok. Krátce na to naopak Tuncay nastřelil pouze boční síť, a tak se skóre stále neměnilo.

Možnost s tím něco udělat měl domácí James Beattie, jenže zhruba ze tří metrů poslal míč nad bránu. Anglický kanonýr si vedl obdobně také v 70. minutě, kdy hlavičkoval nepřesně po centru Lawrence. Přesně po patnácti minutách hry potvrdilo Stoke, že v poslední desetiminutovkách zápasů bývá nejnebezpečnější. Za záda Jones poslal míč stoper Shawcross a rozhodnul tak dnešní duel.

Góly: 51. Keith Andrews - 35. Mark Noble

Na Blackburnu nebyla znát psychická deka po debaklu na hřišti Arsenalu, ale i přes převahu v podprůměrném zápase musel dotahovat. West Ham předvedl dobrý výkon v defenzivní části, na tu ofenzivní však bohužel zapomněl.

Ewood Park si na své v prvním poločase rozhodně nepřišel. V útočné permanenci byla především domácí křídla Diouf a Pedersen, která ovšem Greenovi zase tolik potíží nepřidělávala. Dobrou práci v defenzívě totiž dělal Lucas Neill a pozadu nezaostával ani Radoslav Kováč. První zajímavé akce se tak fanoušci v Blackburnu dočkali až po dlouhé půlhodině.

To se ke střele dostal aktivní Diouf a zblízka se dokonce prosadil. Radost z gólu ovšem netrvala dlouho, už předtím mu totiž byl máván ofsajd. A tak přišla ledová sprcha v podobě vstřelené branky na druhé straně. Boa Morte chytře posunul na Tristana, který centrem z levé strany našel v hloubi vápna sbíhajícího Marka Noblea, a ten se zblízka nemýlil.

Druhý poločas volně navázal na ten druhý. Blackburn ovládal hru a stejně jako se do šaten odcházelo po Robertsově zblokované střele Tomkinsem, tentokrát se obětoval proti pokusu stejného hráče Neill. Jenže v 51. minutě se Ewood Park již radoval. Andrewsovi stačilo šest minut na hřišti, aby si nikým nehlídán naběhl na roh, ze kterého přízemní střelou vyrovnal.

Po hodině hry měl obrátit stav Pedersen, ale svůj volej z výborné pozice namířil pouze do míst, kde stál připravený Green. To nakonec mohlo mrzet především diváky, pro které to byla poslední zajímavá akce zápasu. Podprůměrný zápas Premier league tak nakonec ani nemohl skončit jinak než remízou.

Góly: 18. Danny Murphy (pen.), 87. Zoltán Gera

Celý tým Fulhamu předvedl skvělý výkon, přečkal tlak svého soupeře, a poté dokonal dílo zkázy. Rooney se Scholesem navíc odešli ze zápasu dříve kvůli červeným kartám.

Trochu překvapivě se k první šanci zápasu dostali domácí, nicméně Dempsey vyjel s míčem ze střeleckého úhlu a trefil tak pouze boční síť. Opar ze selhání v zápase s Liverpoolem byl na hráčích Manchesteru dobře znát. Chyběl jim především důraz a rychlost rozehrávky. Celou čtvrthodinu tak měl navrch domácí Fulham a vše vygradovalo v 17. minutě.

Van der Sar musel po rohu vytáhnout skvělý zákrok na brankové čáře proti Hangelandovi. Ten se však okamžitě dostal k dorážce a na brankáře si tak zahrál Paul Scholes. Červená karta byla samozřejmá, stejně jako penalta. K té se postavil Murphy a nekompromisní ranou k levé tyči poslal nizozemského mága na druhou stranu.

O další branku se mohl svou chybou postarat Jonny Evans, když nechal Zamorovi volnost ve vápně, a ten tak svou střelou nechal vyniknout brilantním zákrokem Van der Sara. Hostující brankář si poradil i s jeho dalším, tentokrát dalekonosným, pokusem. Nezvykle bez nudného přihlížení procházel zápasem Van der Sar, který musel čelit překvapivé a tvrdé ráně Daviese, ale reflexivně vyrazil. Po půlhodině hry využil absence důrazu stejný hráč ke střele z pětadvaceti metrů, branku však minul.

S chutí hrající Boby Zamora zkoušel koncentraci Sara střelou z dvaadvaceti metrů přes obránce. Hostující gólman střelu směřující ke vzdálenější tyči dokázal zachytit včasným pádem na zem. Poté se přeci jen Manchester vzchopil alespoň v defenzivní části a poločas přežíval s gólovým mankem.

V druhé půlce již poněkud povadlejší Fulham zaostával za svým věhlasnějším soupeřem. Bohužel pro hosty mířil Fletcher z hranice vápna pouze doprostřed branky, kde stál připravený Schwarzer. První jasnou gólovou střelu vyslal v 61. minutě Ronaldo, který hlavičkoval po průniku Rooneyho, ale domácí brankář předvedl výborný zákrok.

A Schwarzer pokračoval v donrém výkonu i nadále. Park Ji-Sung ho nepropálil z malého vápna po chytré přihrávce Ronalda, okamžitě z dorážky pálil do protipohybu Rooney, ale trefil pouze nohu famózního brankáře. Okamžitě přišla další šance, střílel z dálky Ronaldo po zemi a k tyči, ale i tentokrát se Schwarzer vyznamenal.

Poté se hra uklidnila, jakoby byl Manchester omráčen brilantním výkonem brankáře soupeře. Fulham byl najednou v obraně opět celkem bez práce, naopak se o střely pokoušel Kamara. A gól pro domácí opravdu přišel. Gera si míč od Johnsona nezpracoval dle svých představ, což mu ale dopomohlo k efektním a především efektivním nůžkám, kterými překonal nešťastného Van der Sara.

Tvrdá rána přišla ještě o chvíli později, kdy Rooney zlostně odhodil míč, za což si vysloužil druhou žlutou kartu a stal se tak již třetím červenou kartou potrestaným hráčem ve dvou zápasech. Manchester tak po neuvěřitelných 147 zápasech prohrál dvakrát v řadě, naopak dvě výhry za sebou si poprvé od listopadu připisal po zásluze Fulham.

Góly: 82. Danny Shittu (vl.) - 67. Matthew Taylor

West Brom míří do druhé ligy. V možná klíčovém zápase s Boltonem totiž uhrál jen remízu a na sedmnáctou záchranářskou pozici ztrácí už sedm bodů.

V 6. minutě se hráči West Bromwiche pokusili ohrozit svatyni Jaaskelainena poprvé. Na pravé straně se dostal k míči James Morrison, ale jeho přízemní střela letěla jen těsně mimo. I přesto Boltonu pořádně zatrnulo. Přesně za patnáct minut bylo pořádně horko také na druhé straně. Davies našel skvěle Taylora, jenž poměrně zblízka nedokázal Carsona překonat, jelikož jej anglický gólman vychytal skvělým zákrokem.

Scott Carson dnes své spoluhráče několikrát podržel. Své kvality potvrdil také například v 30. minutě, kdy musel opět likvidovat nebezpečný pokus Taylora, tentokráte ale z větší vzdálenosti. I do třetice uspěl proti hostujícímu záložníkovi Carson, a to když zlikvidoval jeho přímý kop. West Brom nehrál v prvním poločase vůbec špatný fotbal, jenže většina jeho akcí končila na hranici pokutového území, a tak se nedokázali prosadit.

Po změně stran se hrál podobný fotbal jako na konci prvního dějství. Tedy Baggies se snažili útočit a vytvářet šance, vše ale bez úspěchu. Bolton sázel na rychlé brejky a byl poměrně nebezpečný. Mnoho nechybělo a mohl se v 57. minutě ujmout vedení. K hlavičce se dostal hostující tvrďák Kevin Davies, jenže nedokázal zakončit podle představ. Trenér West Bromu Tony Mowbray se rozhodl udělat změnu na hřišti a na místo nevýrazného mladíčka Simpsona poslal na hřiště Romana Bednáře, od kterého si určitě sliboval, že se dokáže konečně dostat do nějaké tutovky a tu také proměnit.

Ovšem tím, kdo se nakonec prosadil, byl Bolton. V 67. minutě se konečně mezi střelce zapsal po špatném bránění West Bromu Matthew Taylor. Baggies se ale nevzdali a přišlo vyrovnání. Když se už se domácí hráči nedokázali prosadit vlastními silami, pomohl jim velkou měrou Danny Shittu. Ten totiž tečoval střelu Korena, změnil její směr a Jaaskelainen byl bezmocný. Svěřenci kouče Mowbraye chtěli s výsledkem ještě něco udělat, ovšem ani pětiminutové nastavení jim nestačilo a uhráli jen bod. Jejich šance na záchranu tak opět klesli.

Góly: 50. Luka Modrić

Chelsea měla možnost stáhnout náskok Manchesteru United na pouhý bod. Musela však vyhrát na White Hart Lane proti Tottenham. Tento cíl ale nesplnila, jelikož jediným střelcem utkání se stal domácí Luka Modrič.

Dnešní duel začal kvůli obavám z teroristického útoku s půlhodinovým zpožděním a vynucená pauza zřejmě více uškodila Chelsea, která hned od úvodu byla pod mírným tlakem Tottenhamu. Přesto jako první vážně zahrozili právě Blues, konkrétně Essien. Jeho dalekonosný pokus ale nadvakrát lapil Gomes. Na druhé straně to zkoušel, taktéž bezúspěšně, Bent.

V 18. minutě nebezpečně zahrozil Robbie Keane. Ten využil chyby Alexe, který nedokázal hlavou zasáhnout míč, a z poměrně velkého úhlu zaměstnal Petra Čecha. Ten jeho dělovku vyrazil a zažehnal tak vzniklé nebezpečí.

Keane dnes znamenal pro Chelsea velkou hrozbu a v 25. minutě to opět potvrdil. S jeho střelou z hranice pokutového území si ale opět Čech poradil a bez větších problémů ji lapil. Gomese se snažil ohrozit Anelka, jenže opět z velkého úhlu nedokázal brazilského gólmana prostřelit. První poločas žádný atraktivitou překypující fotbal nenabídnul.

Začátek druhé půle začal pro Tottenham skutečně skvěle. Po necelých pěti minutách hry se zapsal do listiny střelců Luka Modrič, jenž zakončoval po centru Lennona. Gólman Čech neměl šanci jeho střelu z první chytit, jelikož chorvatský záložník ji poslal skvěle k tyčce.

Chelsea na obbdržený gól nezareagovala a přesně po deset minutách mohla inkasovat podruhé. Po podobné akci, jako při prvním gólu, zakončoval opět Luka Modrič, ale Čecha v tomto momentě nepřekvapil. V 64. minutě mohli hráči v modrých dresech z ničeho nic vyrovnat. Centr Bosingwy prošel až na zadní tyč, kde se zjevil Lampard, jenže trefil pouze před sebou stojícího hráče a vybojoval tak pouze rohový kop.

Za další tři minuty zaměstnal střelou z pravé strany Gomese Drogba, také bez úspěchu. Chelsea sice držela míč častěji na svých kopačkách, jenže pro bránu Tottenhamu moc velké nebezpečí neznamenala. Až v 74. minutě střílel nepřesně Drogba a o pět minut později měl tutovku Lampard, s jeho hlavičkou si ale s vypětím všech sil poradil Gomes. Své štěstí pokoušel opět i Drogba, jenže scházela mu opět přesnost.

V nastaveném čase měla Chelsea hned tři příležitosti, jak s výsledkem něco udělat. Nejprve nedokázal poslat míč do sítě kanonýr Anelka, o pár sekund později zastavilo Alexovu hlavičku pro změnu břevno. Jako poslední pálil z otočky Ballack, ale jeho střela byla zblokována.

Góly: 58. Obafemi Martins - 57. Nicklas Bendtner, 64. Abou Diaby, 67. Samir Nasri

Po Blackburnu sestřelil Arsenal i statečný Newcastle a čeká, jak v neděli dopadne pátá Aston Villa na Anfield Road. Pak by totiž svému nejbližšímu pronásledovateli odskočil na rozdíl tří bodů, což by byla před nadcházejícím náročným programem pro Kanonýry určitě hřejivá skutečnost.

Beze špetky respektu se vrhli domácí fotbalisté na favorita utkání. Hned zkraje soupeře postrašili několika nebezpečnými centry do pokutového území, přičemž Arsenal ve všech směrech opticky přehrávali. Kanonýři se k prvnímu střeleckému pokusu propracovali až ve 14. minutě, kdy rychlý brejk rozehrál Van Persie dopředu na Bendtnera, který tísněn dvěma zadáky v pruhovaném jen letmo provětral Harperovy rukavice. Tuto poloviční gólovou příležitost vystřídala nudná pasáž, jíž se obvykle říká mezihra, na kterou navázala šance více než stoprocentní. Ve 24. minutě si ve vlastní šestnáctce počínal poněkud neohrabaně Almunia, když neudržel centrovaný balon a pak jen povalil jeho příštího majitele Stevena Taylora. Přestože šlo o poněkud přísnou penaltu, nebylo nač se vztekat, neboť Obafemi Martins s ní naložil zle, střílel slabě a po zemi, pročež na španělského brankáře nemohl vyzrát.

Ani Gunners nebyli úplně marní. Například dravému průniku Aršavina z 27. minuty chybělo jen trošku více trpělivosti, pak by totiž ruský křídelník jen těžko zakončoval do padajícího Taylora. Na protějším konci hřiště pak protrhl červenou hráz rychlík Lovenkrands, avšak do role zachránce se obsadil Clichy a jeho pokus ještě v zárodku ztečoval pryč. Hra se v těchto chvílích přelévala z jedné strany na druhou, o čemž svědčí i nadějný dalekonosný projektil Aršavina, jenž dokonce olízl vršek břevna Harperovy klece. Rostoucí napětí na St. James Parku ještě umocnila pět minut před koncem prvního dějství Martinsova nepřesná rána, jíž ke gólovým parametrům scházely doslova decimetry. Naopak Persie posléze dostal milimetrový vysoký pas od Bendtnera až za posledního obránce, ale Harper se svým reflexivním zákrokem znemožnil holandskému střelci očekávanou radost ze vstřelené branky. Dech beroucí závěr první půle pak zakončilo další selhání Van Persieho, znovu po pasu dánského dlouhána. Před ním se na hranici šestnáctky zhroutil jako podťatý stoper Coloccini a nástupci legendárního Bergkampa stál v cestě za desátou ligovou trefou jen všudybýlek Taylor.

Jako by aktérům utkání nestačila poločasová přestávka na nabrání druhého dechu, vyběhli z útrob stadionu zprvu poněkud malátní borci. O to větší se pak ovšem strhla mela. Celé to začalo v minutě 57., kdy zleva zahrával standardní situaci Aršavin, aby našel hlavu Bendtnera, který nekompromisně rozvlnil síť za zády Steva Harpera. Avšak z vedení se hosté netěšili ani minutu a rázem byli skleslí jako nikdy. Někdejší kapitán Wengerovy družiny William Gallas totiž na hranici vlastní šestnáctky vyrobil neskutečnou hrubici, když napálil napadajícího Martinse, a dovolil tak nigerijskému střelci hladce skórovat.

Tím však představení na newcastleském jevišti zdaleka nekončilo. Neuběhlo ani šest minut a Straky musely opět dotahovat. Van Persie včas sklepl míč na osu hřiště pro rozběhnutého Diabyho, který své velkolepé sólo zakončil jaksepatří, tedy parádní dělovkou takříkajíc pod víko. Do sedla pomyslného koně se Arsenal definitivně vyhoupl za další tři minutky. Z vynikajícího pasu Van Persieho tentokráte těžil Samir Nasri, když z nemalého úhlu nachytal Harpera u bližší tyče, kam nasměroval svou přízemní pumelici. Kanonýři si zbytek utkání náramně užívali, což znamenalo mnoho dalších gólových příležitostí. Tak například zanedlouho to byl Denilson, kdo Harpera protáhl slušně směrovanou střelou z hranice velkého vápna, a pro změnu Bendtner, kdo balon z dorážky ani nadvakrát nedokázal doklepnout do sítě.

Jestliže jste někdy zkoušeli dobrých šest minut nevydechnout, víte, jak se před nedávnem cítili fotbalisté Newcastlu. Ti se ze spárů krvelačného Arsenalu dostali až dvacet minut před koncem, přesto zrovna nebezpeční nebyli. Ba naopak - v 79. minutě ještě Bendtnerovi dovolili netrefit branku ve vyložené šanci po překrásném centru Sagny, potažmo v nastavení Diabymu nastřelit břevno.

Góly: 84. Ben Watson

Forma Wiganu je zřejmě zpět. Dnes totiž Latics opět zvítězili, i když se nemohli dlouhou dobu proti Hullu prosadit. Díky Benu Watsonovi mají ovšem tři body.

Utkání začalo ve slušném tempu, ani jeden celek se nechtěl nechat zahanbit, a tak byla k vidění zajímavá podívaná. Navíc už šestá minuta málem přinesla gólovou radost pro domácí fandy. Před bránou Duka se dostal k přízemnímu centru N’Zogbia, jenže míč vyslaný z jeho kopačky ke štěstí všech hostujících hráčů nedokázal zasáhnout Ben Watson, který by se zcela jistě prosadil. Na druhé straně zahrozil pro změnu Manucho, jemuž scházela přesnost.

V 11. minutě vyslal na bránu Hullu svůj pozdrav ze slušné vzdálenosti Watson, Duke si jeho střelu ale pohlídal. Wigan byl i nadále nebezpečnější. Tutovku spálil například v 15. minutě Mido, jenž poslal míč nad bránu, přímý kop ze slušné vzdálenosti nedokázal využít naopak Rodallega. Egypťan Mido se mohl stát hrdinou první půle, jenže nevyužil ani svou druhou příležitost. Z voleje pálil nad. Ani parťák z útoku Rodallega nechtěl zůstat pozadu a v 32. minutě se málem zapsal mezi střelce. Jeho dělovku ovšem dokázal zlikvidovat Duke. Oba dva hráči si obdobnou situaci zopakovali taktéž v nastaveném čase.

Na začátku druhé půle musel předvést své schopnosti také domácí gólman Chris Kirkland. Po rohovém kopu Deana Marneyho tvrdě hlavičkoval útočník Manucho, anglický brankář v bráně Latics ovšem vytáhl reflexivní zákrok a zabránil inkasování. V 63. minutě zahrozil pro změnu Ben Watson, jenže opět narazil na jistého Duka, který dnes rozhodně nehodlal propustit za svá záda míč. Trenér Bruce se nechtěl s remízou spokojit, a proto s ubíhajícími minutami posilňoval ofenzívu jeho celku. V 72. minutě nahradil Mida Zaki, o pět minut později naopak Kapo Scharnera.

Jeho střídaní se mu málem vydařilo, jelikož Wiganu ke skórování v 80. minutě skutečně moc nechybělo. Zaki dokonce nastřelil tyčku. Domácí hráči ale mohli přeci jen po devadesáti minutách slavit. Pohledným gólem se prosadil Ben Watson a zařídil tak Wiganu zasloužené vítězství.

Góly: 56. Micah Richards

Manchester City dnes zdolal Sunderland, který hrál většinu zápasu v oslabení, a vrátil se na desáté místo tabulky. Jediným střelcem utkání se stal Micah Richards.

Úvodních čtyřicet pět minut nabídlo snad vše, jen ne góly. Většinu příležitostí na vstřelení branek měl Manchester, ale jeho efektivita byla nulová. V 9. minutě se málem prosadil Shaun Wright-Phillips. Fulop nakonec ale ani zasahovat nemusel, jelikož anglický nevysoký záložník nemířil přesně. Sunderland si vážně zkomplikoval situaci o pět minut později. Wright-Phillipse zastavil za hranicí pravidel obránce McCartney a poroučel se tak velmi brzy z trávníku.

Početní výhody mohl už po minutě využít Valerij Božinov, ovšem z přímého kopu pálil nad. Úvod zápasu hostům skutečně vůbec nevyšel. Pár okamžiků po vyloučení totiž daroval Malbranque Citizens pokutový kop. Jenže Robinho fanoušky svého celku moc nerozjásal, jelikož jeho slabou střelu dokázal Fulop lapit.

V 32. minutě měl další tutovku Božinov, který dnes nastoupil poprvé v základní sestavě po dlouhodobém zranění. Avšak hlavička, kterou na bránu Sunderlandu vyslal, zamířila nad. Obdobně si za pár okamžiků vedl také Wright-Phillips. Black Cats daly o sobě poprvé vážně vědět až v 37. minutě. Leadbitterova střela z přímého kopu letěla ovšem jen do zdi.

Také po změně stran byli domácí fotbalisté o poznání nebezpečnější a stačilo jim pouhých dvanáct minut na to, aby se dokázali dostat do vedení. První šance Wright-Phillipse gólem neskončila, jelikož míč letěl příliš nad, krátce na to se však mezi střelce zapsal obránce Micah Richards. Jeho hlavička už byla nad schopnosti Fulopa, který poprvé v zápase kapituloval.

Nemuselo to být ale naposledy. V 62. minutě se dostal, po přihrávce od aktivního Richardse, ke střele Brazilec Elano, jenže také jemu scházela přesnost. Vedení mohl pojistit Robinho, ten ale pro změnu poslal míč přímo do náruče Fulopa. Manchester měl ještě do konce zápasu několik příležitostí, jak navýšit skóre, jenže ani jednou neuspěl. Sunderland podržel skvělý Fulop, který dnes možná zachránil své spoluhráče od debaklu.

Góly: 8. Dirk Kuijt, 33. Albert Riera, 40. Steven Gerrard (pen.), 50. Steven Gerrard, 65. Steven Gerrard (pen.)

Sebevědomí hráčů Aston Villy se nyní dost možná nachází na bodu mrazu. Po šňůře nepovedených duelů přišla další potupa, tentokrát nejdrsnějšího ražení. Rozjetý Liverpool totiž O’Neillovy ovečky vůbec nešetřil a z Anfieldu je vyprovodil pěti góly.

Jak to tak zkraje vypadalo, Aston Villa dnes hodlala navázat na nevýrazné výkony z předešlých zápasů. Liverpool ji celkem v klidu přehrával a místy byl i nebezpečný. Jako třeba ve druhé minutě, kdy z rohu poslal na Friedela zajímavý hlavičkový pokus Škrťel. O chlup později dostal pro změnu Gerrard pěkný balon za obranu, avšak v rozhodujícím momentu si míč píchl okolo posledního beka až příliš daleko. Ale domácí kapitán nemusel smutnit příliš dlouho. Už v osmé minutě totiž jeho standardní situaci přišel namísto Villans odbránit divizní mančaft, pročež se Xabi Alonso dostal k hlavičce do břevna a Kuyt vzápětí k nekompromisní dorážce. Je otázkou, zda inkasovaná branka natolik hosty otřásla či to byl jen jejich klasický ničím nepoznamenaný herní projev. Nicméně faktem je, že zatímco lehkonozí Reds bez problémů kombinovali, modří se jen trápili a jako by čekali na další úder protivníka. Ten mohl přijít už v 16. minutě, kdyby na tečovaný centr Riery, jenž dopadl na zadní tyč, ideálně dosáhl Gerrard.

Villa se jakž takž osmělila až po úvodní dvacetiminutovce. Tu další totiž ihned načala Carewova pohotová koncovka vnějším nártem po nevysokém centru Ashleyho Younga. Reina poprvé v pohotovosti obstál na jedničku podtrženou, ze svého inventáře zákroků vytáhl jeden z těch brilantnějších. A ne naposled. Hned ve 25. minutě se Carew hlavou opřel do centrovaného míče a podruhé během chvíle notně protáhl soupeřova brankáře. Ovšem jakmile začali hosté docela kousat, ozvalo se opět volání krajského přeboru. Výkop Josého Reiny totiž zadáci Villy nedokázali pokrýt a zpacifikovat, nýbrž ho propustili za svá záda pro Rieru, který bez váhání nekompromisně vypálil pod břevno. Nemohoucnost Villans pak jen podtrhla strašidelná hrubice Friedela, který při rozehrávce přihrál přímo na nohu napadajícímu Arbeolovi. Americký brankář teď jen může blahořečit Španělově nezištnosti, který ještě pod sebou hledal Kuyta, natěsno střeženého Daviesem.

Fotbalisté v modrém se na dnešní velký souboj opravdu nevyspali dobře. Nic jim nevycházelo a už ve 39. minutě to de facto mohli celé zabalit. Vždyť Reo-Coker ve vápně podkosil unikajícího Rieru a sudí Atkinson bez váhání ukázal na penaltový puntík. Exekuce pokutového kopu se ujal jako obvykle Steven Gerrard a uklidil balon do protisměru brankáře Friedela. To takřka stoprocentně znamená definitivní konec hostujících nadějí na solidní výsledek zde, na Anfield Road. No takřka, po 49. minutě už nebylo o co hrát ani v nejmenším. Tehdy totiž protivníkův faul na hraně vlastní šestnáctky potrestal Gerrard chytrou přízemní ranou placírkou po přistrčení Alonsa. Friedel se ke své levé tyči natahoval marně.

Ne že by byla nějaká radost, tahat míč z vlastní branky, ale Brad Friedel by v 64. minutě za zopakování takové aktivity snad i rád zaplatil. Unikajícímu Torresovi totiž skočil na lep, když mu umožnil úspěšnou kličku a penaltu pro Gerrarda. Americkému brankáři, schoulenému do klubíčka, se zkrátka nechtělo španělskému rychlíkovi uhýbat, za což také pykal, respektive byl nucen opustit hrací plochu. Vstříc penaltovému puntíku se tedy znovu vydal Gerrard a střelou do stejného místa jako předtím dovršil hattrick. Od té doby už není moc o čem psát, zápas se dohrával jen proto, že se dohrát zkrátka musel. Reds šetřili síly, Villans se jen křečovitě drápali z pomyslného dna, na něž kleslo jejich sebevědomí.