Anglická Premier League - preview 2. kola

Neděle nabídne jen dva zápasy, ale zato by mělo jít o výbornou podívanou. O hlavním šlágru druhého kola mezi Liverpoolem a Manchesterem City není třeba příliš hovořit, sekundovat mu pak bude bitva mezi Stoke City a Arsenalem. Vzájemné zápasy slibují vyrovnanou partii, během posledních čtyř let vyhrál pětkrát papírový favorit z Londýna, ale jen o dva zářezy méně má houževnatý soupeř pod vedením Tonyho Pulise. Nejčernější vzpomínka pak nabízí remízu 1:1.

Nejsilnějším "zážitkem" mezi oběma celky však přeci jen zůstal, a nejspíš na dlouho zůstane, mač zpřed dvou a půl let. Ryan Shawcross to tehdy oplakal, slzy ronili i hráči Arsenalu, smutný hrdina Aaron Ramsey pak s ošklivě zlomenou nohou opustil hrací plochu na nosítkách. Dnes by proti sobě oba aktéři nešťastného okamžiku stát neměli, zdravotní stav velšského středopolaře je sice již v pořádku, do základní sestavy se ale pro začátek sezony neprobojoval.

Hrát nebude ani, tentokrát z důvodu zranění, Laurent Koscielny, jehož z utkání vyřadilo bolavé lýtko, naopak Alex Oxlade-Chamberlain se vrací do kádru. Zprávy z tábora domácích dávají vědět o absenci Jermaina Pennanta, kterého by v záložní řadě mohl nahradit Wilson Palacios, kvůli červené kartě pak nenastoupí ani Whitehead.

Vstup do sezóny tak úplně nevyšel ani jednomu týmu. Potters sice o úplném neúspěchu po remíze 1:1 na hřišti Readingu mluvit nemůžou, ale vzhledem k tomu, že o dva body přišli až v samotném závěru zápasu a navíc z penalty, jakási hořkost cítit rozhodně je. Arsenal pak určitě hodlal zahájit nový ročník jinak než bezgólovou remízou doma se Sunderlandem. Dnes se tak od Wengerových svěřenců čekají tři body, a nic jiného. Oříšek to však bude nesmírně tvrdý.

Sakra těžké soupeře přidělil nemilosrdný los Liverpoolu na úvod Premier League. Kdyby z nich neudělali ani jeden jediný bod, zůstává pravdou, že to nebude zas až takové překvapení. Ten papírově nejsnadnější zápas už mají Reds za sebou a výsledek známe... 0:3 a červená karta k tomu. Teď přijdou domácí klání s Man City, Arsenalem a Man Utd. Zbývá tedy výjezd na neoblíbený Stadium of Light do Sunderlandu. Inu, každý bod bude kvitován s velkým povděkem.

Dopomoci by k němu mohla takřka nová záložní řada, kde se kromě kapitána Gerrarda, stálice liverpoolského klubu, mohou začít formovat Joe Allen a čerstvě Nuri Sahin. Turecký záložník, který nedávno přestoupil z Dortmundu do Realu Madrid, se v královském klubu neprosadil a plácnul si s Liverpoolem na jednoroční hostování. Dlouho se spekulovalo o jeho štaci v Arsenalu, ale dohoda nakonec ztroskotala, jak jinak, na penězích.

Dnes nicméně s talentovaným středopolařem počítat nelze, stejně tak v utkání zřejmě neuvidíme Joe Cola. Stoprocentně pak nenastoupí Daniel Agger, který je právě tím nešťastníkem s červenou kartou v análech po prvním klání. Naopak čtveřice hráčů, jež v týdnu odpočívala při duelu Evropské ligy proti Heart od Midlothian - Steven Gerrard, Luis Suarez, Martin Škrtel a Glen Johnson - budou plně k dispozici. Vrátit po zranění by se rovněž měl José Enrique.

Proti obhájci titulu budou rozhodně potřeba. Liverpoolu se vstup do sezony vůbec nevydařil a náprava je tak nasnadě. Premiérovou výhru na domácí scéně by rád získal i Brendan Rodgers, sic už slavil výhru se zmíněnými Hearts. A dnes to není zcela vyloučené. Favoritem je určitě Man City, ale dokonce i v blízké minulosti je úspěšnější Liverpool. Citizens na Anfieldu nevyhráli už od května 2003 a ani doma to není žádná sláva - z posledních osmi utkání slavili milionářští jen dvakrát.

Po zranění v ligové premiéře jim navíc bude scházet hrdina loňské derníéry. Sergio Agüero se s bolavým kolenem skácel k zemi a to ještě neodbyla ani čtvrthodina utkání se Southamptonem. Prvotní zprávy hovořící o půlroční pauze naštěstí ustoupily příznivějšímu čtyř až šestitýdennímu půstu. Mimo hru je stále Gareth Barry, který už alespoň odkopal poločas za rezervu, nicméně Micah Richards je stále na marodce.

Po nepřesvědčivé výhře doma se Saints Manciniho svěřenci potřebují zvednout hozenou rukavici od Chelsea, která zatím poráží jednoho soupeře za druhým, samozřejmě s výjimkou právě City v Community Shieldu. A kdy jindy než na stadionu, kde se jim příliš nedaří? Šlágr druhého kola Premier League čeká už jen na úvodní hvizd.

Loňský nováček s tím aktuálním - první klapka. Ačkoliv minulou sezonu tento populární seriál zažil lehký úpadek a kupříkladu Newcastle sehrál s novici jen dva souboje, v nichž padly alespoň dvě branky, také letos se mu dostane zvláštní pozornosti. Už jen proto, že se po deseti letech dočkáme plné salvy - devíti zápasů. Mimoto Swansea načala obhajobu své prvoligové příslušnosti s neuvěřitelným přehledem; a svou sílu naznačil i starý známý z Upton Parku...

Čistě papírově, když odhlédnu od faktorů, jako je síla soupeřů, bychom nyní mohli mít čest přihlížet tomu nejkvalitnějšímu z obou táborů. Totiž jak Swansea, tak WHU coby jediní zástupci svých gard pozvedli prapor hned na úvod nového ročníku. Reading se Southamptonem nicméně cestovali na půdu celků Big Four, zatímco West Ham si doma nesnadno poradil s Aston Villou. Swansea, to už konkurenci nemá ani hypotetickou, neboť Norwich drsně "rupl" s Fulhamem, kdežto ono samo deklasovalo svého souputníka z Lotus Road (5:0).

První slušnou demonstraci síly bychom tedy měli za sebou od obou příštích soků. Teď jde o to navázat. Swans to již znají, přirozeně. Po skvostném ročníku se rozloučili s manažerem Rodgersem, čímž měli hodně utrpět. Jenže tak to nakonec v žádném případě nevypadá. Labutě, dá se říct, ovládli letní přestupní období, když za hubičku získali hráče jako De Guzmán a Michu - čili strůjce onoho nejvyššího prvoligového vítězství v historii klubu.

Teď ale na Swansea čeká ještě jedna dimenze obhajoby: loni platilo za mimořádně nepříjemného hostitele, vždyť loni na Liberty Stadium prvně inkasovalo až koncem října a premiérově ztratilo teprve v listopadu kordy Manchesteru United. Pokud by se Laudrupově partě zdařilo domácí start trefit podobně...máme se opět na co těšit. Definitivně.

Stejně jako Swans, tak i Hammers mají samo sebou své vlastní cíle. Především se asi chtějí vyhnout případům Norwiche (2004/05), Sunderlandu (2005/06) či Derby (2007/08), kdy pomalé starty předznamenaly katastrofální nováčkovské sezony. Ovšem West Ham je zdaleka nejzkušenější postoupivší celek, ve svém středu má tak protřelé hráče, jakými jsou Nolan, Noble, Cole či Taylor, a tak má minimálně solidní výchozí pozici. Navíc se stále může opřít o zbytkovou "pohybovou energii", z níž těžil na konci loňského ročníku - ten uzavřel sérií šesti vítězství (včetně play-off) a deseti zápasů bez porážky.

Oba kohouti v současnosti zuřivě pracují na dotažení velkého přestupu - Swans patrně právě teď podepisují korejského záložníka Ki Sung-Yuenga, West Ham zase anglického křídelníka Matta Jarvise. Co se dalších letních akvizic - těch ukuchtěných - týče, většinu z nich patrně opět neuvidíme. Maiga s Diarrou dál postrádají zápasovou kondici a Chico, jenž posledně startoval v základu, je ve vážném ohrožení. O jeho stavu se rozhodně těsně před výkopem, případně by jej mohl nahradit Kyle Bartley, další novic v sestavě.

Papírové předpoklady jsou v tomto utkání poměrně jasné. A jsou v přímém kontrastu s tím, jak se oběma celkům vedlo v úvodním klání sezóny. Favorizovaný Tottenham nezvládl pod novým manažerem Andrém Villas-Boasem jeho debut na půdě Newcastlu a prohrál 1:2. To West Bromwich, rovněž s nováčkem na postu spojky mezi hráči a vedením Stevem Clarkem, "rozbil" Liverpool 3:0.

Dvě penalty, červená karta, tři banány třepotající se v Reinově síti. Sečteno podtrženo, báječný vstup do sezóny pro Albion a ještě báječnější premiéra mezi regulérními manažery pro někdejšího asistenta u Chelsea či Liverpoolu. Debut se podařil i Romelu Lukakuovi, který za nějakých 25 minut na hrací ploše stihl skórovat.

Když je řeč o nováčcích v útoku, je třeba se slovem zmínit i o kádru Tottenhamu. I když nutno dodat, že tady jde o posilu jen napůl, na hostování zde totiž fotbalistu působil už v minulé sezoně. Severolondýňané dotáhli vysněný přestup Emmanuela Adebayora, který je připraven nastoupit a nejspíš tak vyběhne už od první minuty. Spurs navíc transferem udělali dvojnásobné terno, jelikož tožskému forvardovi budou platit týdně "jen" 80 tisíc liber, a protože bývalý hráč Arsenalu nehodlal ustoupit z astronomického platu, jež měl v City, bude mu jeho bývalý zaměstnavatel z průmyslového města nadále posílat celých 95 tisíc liber za týden.

Už opravdového debutu se tak dočká jeho spoluhráč Jan Vertoghen. Posila z Ajaxu spojí síly ve středu obrany s Gallasem, dalšího stopera Younese Kaboula totiž ze hry vyřadilo zraněné koleno. Kromě něj by už nikdo chybět neměl, fit je dokonce i Parker, který proti Magpies nehrál. Rovněž West Brom nemá velké ztráty v hráčském kádru - ten má Steve Clarke k dispozici dokonce celý, až snad na výjimku v podobě Grahama Dorranse.

Mladého záložníka před dvěma lety zasáhla smrt syna a v posledních dnech čelil dalšímu neštěstí. Jeho tříměsíční dcera Ava ležela v nemocnici s meningitidou, ale naštěstí už je její stav lepší a není v ohrožení života. I Dorrans by tak mohl být k dispozici, poté co minulý týden z tohoto důvodu nehrál.

A teď zase na čistě fotbalovou notu. Zápasy na půdě Tottenhamu s WBA nejsou v posledních letech vůbec jasnou záležitostí. Z pěti klání dvakrát brali hosté bod a třikrát vyhráli Spurs jen o gól. Z minulých deseti duelů celkově pak vychází bilance 4-4-2 ve prospěch Londýňanů.

Jako by se o otevřeném přestupním okně dověděl až se zpožděním. Martin O’Neill kolotoč posil do ofenzívy, jež živou vodu potřebovala jako sůl, rozšťouchal teprve den před druhým kolem, takže duo Fletcher-Johnson zřejmě prozatím bude muset nechat ležet ladem. A nezaujatý divák bude jistě velmi zvědavý, co Sunderland směrem dopředu předvede tentokrát.

Martin O’Neill vlastně nic neskrýval. Když se jej novinář po klání s Arsenalem, během něhož se jeho tým déle než jeden celý poločas akorát urputně bránil, optal na linii, která nejvíce potřebuje novou krev, O’Neill suše opáčil: "Co myslíte? Pochopitelně že útok." Sám pak přiznal, že Sunderland v inkriminovaném střetnutí raději "zaparkoval autobus", než aby se o něco pokoušel. Ovšem doma, proti nováčkovi z Readingu - to už musí být jiná káva.

Přitom Black Cats do tohoto střetnutí zase půjdou se sotva doléčeným Sessegnonem jako hrozbou číslo jedna. O Fletcherově stavu toho totiž zatím moc nevíme a jediné indicie moc povzbudivě nezní: představen byl teprve v pátek dopoledne, přičemž do úvodních dvou kol Championshipu nezasáhl.

Také Royals mají nicméně své problémy. Vzhledem k náročnému programu Chelsea (přesněji řečeno evropskému superpoháru) museli v týdnu předehrávat třetí kolo, takže na tom teď mohou být špatně se silami. Fyzickými i psychickými; neboť na to, jak nebojácné výkony předvedl, musí být nováček s jednobodovou výslužkou jednoduše nespokojený. Nad posledním vítězem Ligy mistrů ostatně i vedl. Nicméně také loni Reading neodstartoval vůbec dobře, dokonce ze sedmi zahajovacích bitev hned pět nezvládl, přesto nakonec drtivým finišem šokoval celou Anglii.

Oba celky se v rámci nejvyšší soutěže potkávají všehovšudy potřetí, naposledy se tak stalo před necelými čtyřmi roky. V sezoně 2007/08 vždy slavili domácí po výhře 2:1. A také celkově je bilance Sunderlandu s Readingem poměrně vyrovnaná. Zatím vítězí Royals poměrem 7:6 (plus čtyři remízy) - dočkáme se teď tedy vyrovnání.

I kdyby se tak mělo stát, podepsán pod tímto dílčím úspěchem rozhodně nebude Phil Bardsley. Jeho start, stejně jako na druhé straně Kebeho, můžeme s jistotou vyloučit. Naproti tomu Jem Karacan už minule oslavil návrat na hrací plochu po zlomenině nohy a Wes Brown by mohl zasednout alespoň mezi náhradníky. Jason Roberts už sice netrčí v trestu, v utkání ovšem využit takřka určitě nebude.

Měli si přijet pro výprask jako loni Swans, místo toho Southampton mistra z Manchesteru solidně potrápil. Podlehl mu o jedinou branku, a tak nyní může premiérové domácí střetnutí odehrát s hlavou nahoře. Přitom ale míří do neznáma, s Wiganem se v lize utká vůbec poprvé v historii.

Oba celky se léta ukázkově míjely - v Premier League, Championshipu, League One či ještě níže. A popravdě ani nechybělo mnoho, aby se nakonec nikdy nepotkaly. Soton byl svého času velmi blízko likvidaci, vyřazení své značky z oběhu; pak ale právě včas přišla investice Markuse Liebherra, manažerská role pro Nigela Adkinse a hle, máme ho v Premier League!

Před Adkinsem teď tedy leží hned několikerá výzva: zaprvé se s týmem prvně představí vlastním fanouškům po senzačním dvojitém postupu ligovým poschodím, zadruhé tak učiní právě v konfrontaci s týmem, za který během 80. a 90. let minulého století nějakou dobu sám chytal. S Latics tehdy prožíval rovněž historický pád do čtvrtého podlaží, to jen tak mimochodem.

Teď už nicméně Wigan patří ke stálicím prvoligového nebe, na němž počínají zářit již osmou sezonu v řadě. Loni atleti opětovně utíkali hrobníkovi z lopaty, během prvních 29 kol vyhráli pouhé čtyři. Tentokrát by Roberto Martinez určitě uvítal klidnější misi a pro to mimo jiné bude muset najít pevného střelce. Franco Di Santo loni zavěsil všehovšudy sedmkrát a také proti Chelsea spolu s kolegy nepálil ostrými. Řešením starého problému by možná mohl být Arouna Koné, třeba již startující v základní sestavě.

Kromě toho, že by Wigan mohl začít fungovat s novou akvizicí ze Sevilly, ovšem zároveň bude muset najít způsob jak vyžít bez Victora Mosese. Ten akorát v pátek zkompletoval svůj přesun na Stamford Bridge. Na křídle by jej přirozeně mohl zastoupit Beausejour, ten však spolu s Maloneym a McArthurem svádí (a doposledka také bude svádět) tuhý souboj s časem, respektive vlastní kondicí. A navíc je stejně pravděpodobnější příklon k variantě bez krajních záložníků, čili rozestavení 5-3-2.

Southampton se naproti tomu zřejmě opět bude muset obejít bez klíčového defenzivního univerzála Jacka Corka, který stále laboruje s kotníkem. Jinak na něj naráží spíše dobré zprávy - jako ta o návratu Tadanariho Lee, od března marodícího, v zápase rezerv.

Po prvním kole pospolu leží na úplném dně tabulky. Dva loňští nováčci. Není tedy pochyb o tom, že se teď stejně tak svorně potřebují sebrat ze země a začít šplhat tabulkou výše. Memento Derby County, které ve své 11bodové sezoně pět kol čekalo na výhru, je stále aktuální; až příliš silné.

0:5 a 0:5. Queen’s Park Rangers pro jistotu od kolegy nováčka ze Swansea, navrch doma. Norwich "alespoň" na půdě poměrně silného Fulhamu. Tragédie, chtělo by se uzavřít. Nicméně úvodní kolo samo o sobě pochopitelně nic moc neurčuje. Vzpomeňte na loňský ročník: QPR na úvod rovněž vybuchl (0:4) a nakonec se zachránil; naproti tomu jeho kat z Boltonu nikoliv. A podobnou zkušenost má i Norwich. Před třemi roky odstartoval třetiligovou sezonu ostudným debaklem s Colchesterem (1:7) - aby pak šokoval celé Ostrovy dvěma po sobě jdoucími postupy.

Tak jako tak, žije se přítomností; a ta čerpá hlavně z té úplně nedávné minulosti, jíž Hughton v narážce na úvodní krach popsal coby "děsnou", Hughes pro změnu jako "trapnou". Dva muži, jejichž příjmení se dlouho odvíjí podobně, přitom doopravdy mají co hájit. Exstračí lodivod zejména své angažmá u kormidla Kanárků, kterého se chopil teprve letos v červenci po milovaném Lambertovi; Hughes pro změnu svou přestupovou politiku, jež se opětovně nese ve znamení sběru veteránů těsně před třicítkou či nejlépe po ní. Takhle už přišli Bosingwa, Green, Park Ji-Sung, Johnson nebo Nelsen a na cestě se zdají být Julio Cesar z Interu či Ricardo Carvalho.

Od střetnutí QPR s Norwichem se dá patrně čekat všelicos jen ne opatrná bitva, obě mužstva nejspíš půjdou do vzájemné bitvy doslova po hlavě. Přeci jen loni jen sestoupivší strany inkasovaly více branek než Canaries s Hoops a konkrétně Londýňané budou zároveň bažit po odvetě za loňský "double". Mimochodem ukázkový - Norwich vyhrál 2:1 jak doma, tak venku.

Potupné pětky utržené v zahajovacích kláních oba manažery přiměly k okamžitým investicím do vozových hradeb. V Norwichi zaparkovali Bassong s Garridem, přičemž oba by si mohli odbýt debut. Na Loftus Road nejspíš míří Dawson s Carvalhem, který by se mohl potkat se svým krajanem a bývalým spoluhráčem z Chelsea Bosingwou - dotaženým v tomto týdnu a rovněž připraveným ihned startovat. Co se absencí týče, čerstvou újmu hlásí jen Kanárci, kteří se budou muset obejít bez služeb Elliotta Bennetta.

Jedna vlaštovka jaro nedělá. Otřepané klišé charakterizuje vstup obou soupeřů do nové sezóny Premier League. Zatímco Fulham doma rozprášil nebohý Norwich 5:0, Manchester United nedokázal uhrát na půdě velmi dobře bránícího Evertonu ani bod. Dnes se chce anglický vicemistr pokusit o nápravu, naopak Cottagers by rádi na své galapředstavení navázali. Bude to však oříšek tvrdší než kámen...

Při pohledu na historické statistiky je to takřka nesplnitelné. Nejenže Manchester United vyhrál posledních 9 utkání pro Fulhamu na Old Trafford. V pěti posledních navíc ani jednou neinkasoval a teď přijde to nejlepší: Během minulých 49 let se dokázal klub ze západního Londýna vyhnout porážce jen jedinkrát!

Nicméně bude zajímavé sledovat, jak se Fergusonův celek vypořádá s pokračující mizérií s obrannou řadou. Stejně jako proti Toffees, ani doma s Fulhamem totiž nenastoupí Ferdinand, Jones, Smalling ani Evans. Jediným zdravým stoperem je Nemanja Vidić, čímž pádem skotský manažer zřejmě zachová pospolu dvojici Vidić - Carrick. Do médií sice nahlas uvažoval o Evrovi, ale nakonec tuto variantu spíše zavrhl.

Počátek této možnosti se skýtá v příchodu nového levého beka, Holanďana Alexandera Buttnera, ale toho v předzápasové tiskovce jeho jmenovec usadil na lavičku náhradníků. Z ní by naopak mohl povstat nejlepší střelec loňského ročníku Premier League Robin van Persie, který se očekává na hortu útoku. Pod ním by se pak v neuspořádaném triu měli pohybovat Rooney, Kagawa a Nani. A ještě jednou zákulisí, v utkání opět neuvidíme hvězdu Fulhamu Clinta Dempseyho. Ten byl nedávno ohodnocen pokutou 25 tisíc liber za to, že si chce vytrucovat přestup. Nebyl proto v nominaci na Norwich a není v ní ani nyní.

Nezdá se však, soudě dle úvodního klání sezony, že by to byl pro Cottagers extra zádrhel. Skvěle se jeví Duff i kometka Kačaniklić, na kraji zálohy navíc může zaskočit i Bryan Ruiz - s ním se však počítá spíše do útoku, kde doplní kanonýra Mladena Petriće. Fit je konečně Zdeněk Grygera, za něhož ovšem během léta přišla náhrada v podobě německého beka Saschi Reithera. Mimo hru jsou však stále Kerim Frei a Philippe Senderos.

Hned šest utkání z posledních sedmi vzájemných skončilo remízou. Třikrát 2:2, dvakrát 1:1 a jednou 3:3. Jen před dvěma lety vyhrála ve Villa Parku domácí Aston Villa a o něco podobného by se svěřenci Paula Lamberta rádi pokusili i dnes. Premiéra totiž někdejšímu manažerovi Norwiche vůbec nevyšla, když se musel sklonit před West Hamem po porážce 0:1.

To Everton cítí zcela opačné emoce. V pondělní dohrávce udolal v přetěžkém klání Manchester United 1:0 po brance Marouana Fellainiho, který podal heroický výkon a jistě se na jeho kvality bude kouč Moyes spoléhat i tentokrát. Nejistý je ovšem start dalších dvou opor. Sylvain Distin má bolavá záda a Nikica Jelavić zase laboruje s tříslem. U obou se ale dá předpokládat, že se nakonec dají do pořádku.

To Villans řeší problémy s kádrem mnohem většího rázu. Mimo hru jsou jak Gabriel Agbonlahor, tak i Marc Albrighton a Richard Dunne. Nově a velmi nepříjemně přišel 16. tým loňské tabulky o Garyho Gardnera. Záložník si totiž přetrhal přední křížové vazy a jeho absence se odhaduje až na devět měsíců - sezóna pro něj tak nejspíše skončila, při nejlepším stihne její květnový závěr.

Kromě listu zraněných hráčů je nepříjemný pohled rovněž na statistiky loňské sezony v podání Aston Villy. Jejích sedm výher je nejnižší počet za posledních 120 let v nejvyšší anglické soutěži. V ročníku 1890/91 navíc bylo v lize jen 12 celků. Další hrozivou bilancí je počet domácích vítězství. Čtyři triumfy je vůbec nejméně v celé 138leté historii. V součtu s úvodním zápasem na hřišti West Hamu pak nevyhráli už 11x za sebou (6 proher, 5 remíz). A nakonec, loni nedokázali dát ani jeden gól z rohových kopů.

To Everton v již zmíněném klání s Manchesterem United vyhrál, což se mu při vstupu do sezóny povedlo poprvé od roku 2007. Čisté konto navíc udržel po dlouhých 13 letech a dnes se může dočkat ještě většího počinu. Počet venkovních vítězství v Premier League totiž dotáhl na číslo 99. Dočká se jubilea už v sobotu proti Aston Ville?

V pátek média mimo jiné zveřejnila dvě zprávy. Chelsea získala do svých služeb Césara Azpilicuetu. Wigan přijal nabídku Chelsea za Victora Mosese. Už tak dost utrácející klub tak týden před koncem srpnového přestupního termínu získal další dvě jména. Po Hazardovi, Marinovi a Oscarovi tak na Stamford Bridge vítá další dvě důležité posily. Ani jedna se ale v zápase pochopitelně neukáže.

Největší dojem z nováčků udělal rozhodně Eden Hazard. Mladý ofenzivní hráč, který přišel coby dvojnásobný nejlepší hráč Ligue 1 z Lille, má podíl na pěti z šesti branek Blues. Zařídil dvě penalty a přihrál na tři góly. Tu poslední navíc Torres vsítil z ofsajdu, dá se tak tvrdit, že když dá Chelsea regulérní branku, musí u toho být drobný záložník. Je tak pro Di Matteův tým jednoznačně nejdůležitější postavou.

Tím spíš, že je mezi zraněnými Marko Marin a Brazilec Ramires se po nemoci potýká se špatnou formou. Nahradit na pravém kraji zálohy by ho tak mohl krajan Oscar či Ryan Bertrand. Jednou nohou na marodce je i kapitán John Terry, jenž si z utkání s Readingem odnesl zranění krku, a jeho start je nejistý. Zrovna u tohoto hráče je však jistota, že i kdyby byl alespoň z 1% zdráv, chopí se pásky a povede svůj tým do boje, tudíž s největší pravděpodobností ho stejně ve hře uvidíme. Otazníkem je kromě anglického stopera i post jeho kolegy. David Luiz je totiž po lehkém zranění kolene již fit, a pokud Terry bude hrát, musí buď on, nebo Cahill usednout mezi náhradníky.

Ani Alan Pardew zřejmě nebude mít k dispozici kompletní kádr. Scházet bude s největší pravděpodobností scházet africký středopolař Cheik Tioté, kterého ze sobotního šlágru vyřadí zraněné lýtko. Ještě teď pak není rozhodnuto o startu tří hráčů. Shola Ameobi má problém se zadním stehenním svalem a nejspíš nenastoupí. Už větší šanci má duo Coloccini, Demba Ba. Kapitán Magpies nehrál ani před týdnem, ale dnes už by ho mohlo bolavé stehno do utkání vpustit. Hvězda loňského podzimu ze Senegalu pak trpí s nakopnutou holení, v jeho případě je to tak 50 na 50.

Strach však jde spíše z dvojice Ben Arfa, Cissé. Stačí si vzpomenout na poslední vzájemný zápas mezi Chelsea a Newcastlem, které senegalský kanonýr rozhodl dvěma neskutečnými góly. Mladý Francouz pak byl hlavní postavou v úvodním kole proti Tottenhamu. Když už přišla zmínka na vzájemné duely, je nutno dodat, že z historického hlediska není v utkání favorit. Stačí se jen podívat na poslední čtyři mače na Stamford Bridge - dvě remízy, dvě výhry hostí.