Anglická Premier League - souhrn 28. kola

Góly: 53. Rory Delap - 87. Carlos Vela

Mít pozitivní vliv na Carlose Velu - to je asi tak jediný aspekt, jakým Hodgson stihl zapůsobit na své nové ovečky. Nicméně nelze říct, že se mu to nevyplácí. Mexický forvard ho už dvakrát na poslední chvíli zachránil, lépe řečeno uval pro WBA bod. Nedávno se do sítě Wolves trefil v 90. minutě, dnes jen o chlup dříve.

Při pozdním pondělním večeru Stoke s West Bromwichem nenabídly nezasvěcenému divákovi příliš záživné podívané. Z drtivé většiny soubojů však bylo cítit, že se i v tomto utkání hrálo z obou stran o holou záchranu prvoligové příslušnosti. Hlavně první dějství nicméně z pohledu množství a velikosti šancí absolutně nudilo.

Baggies vypadali být spokojeni s pouhou kontrolou středu pole, přičemž směrem dopředu prakticky nic nepodnikali, takže se o veškerou zábavu celou půlhodinu staralo jen duo Carew-Jones na druhé straně. První příležitosti si nicméně stejně připravili hosté - Dorrans z úhlu konečně prověřil Begoviče, tak jako později přízemní ranou Fortuné. Na opačném konci hřiště zahrozil z přímého kopu Pennant - jeho pokus škrtal horní tyč Carsonovy svatyně.

Throstles víceméně celý zápas vypadali neohroženě, jako by měli vše pod kontrolou. V 53. minutě však při bránění Delapa podklouzl Dorrans a domácí středopolař tohoto nešťastného protivníkova okamžiku využil k odhlavičkování Pennantova centru od rohového praporku přesně tak, jak se sluší a patří. V tu chvíli se West Brom konečně zbavil všech pout a pustil se do soupeře s o mnoho větší vervou. Jenže Brunt ze střední vzdálenosti Begoviče nezaskočil a Fortuného pokus znovu jen jemně dosedl na břevno.

Proto to v 82. minutě musel přijít svým spoluhráčům ukázat Carlos Vela. Ten nejprve unikl signalizaci ofsajdu (která se přitom nabízela), dostal se k centru Reida a z těsné blízkosti hladce prostřelil Begoviče. V nastavení se pak navíc mohl stát tuplovaným hrdinou, kdyby z dorážky nenechal akorát i napodruhé vyniknout domácího golmana.

Góly: 26. Mario Balotelli - 48. Damien Duff

Podruhé za sebou ztratil Manchester City v Premier League všechny body a šanci titul s velkou pravděpodobností definitivně ztratil. Dnes nedokázali Citizens na Eastlands porazit Fulham a riskují svou třetí příčku. Na parádní gól Balotelliho odpovídal Duff.

City tak nyní ztrácí na první Manchester United už deset bodů, přičemž ještě mají o zápas více. Remíza hodně znamená pro manažera Fulhamu Marka Hughese, jenž byl v prosinci 2009 z lavičky Citizens propuštěn a nahradil ho právě Roberto Mancini, jenž nyní klub vede. Po skončení utkání bylo vidět, že se oba lodivodi příliš v lásce nemají, když se na sebe prakticky nepodívali a rukou si potřásli skutečně jen symbolicky. Jedno je ale jasné, spokojenější bude po dnešku Mark Hughes.

Citizens šli do zápasu po postupu do osmifinále Evropské ligy, ale dnes to z jejich strany nebyl ideální výkon. V útoku domácích se poskládali hvězdní Tevez, Balotelli a Džeko, ale obrana Fulhamu si s nimi nad očekávání dobře poradila. Chyběl zraněný David Silva. Naopak Cottagers dokázali i vpředu pozlobit.

První šanci sice měl po rohu Balotelli domácí, z voleje však přestřelil, a pak dvěma střelami odpověděl Fulham. Nejprve těsně nad bránu mířil Danny Murphy a Joe Hart musel vytahovat střelu Moussy Dembeleho. Když to nevypadalo s Manchesterem City úplně růžově, ukázal své umění Mario Balotelli, jenž si vyměnil míč s Tevezem, naběhl si na střed, setřásl Murphyho a přesně mířenou ranou uklidil míč do spodního rohu Schwarzerovy branky.

Fulham mohl zanedlouho prohrávat už o dva góly, když jeho obránci nechali ve vápně trestuhodně volného Kolarova, ale ten místo přihrávky na lépe postavené spoluhráče volil střelu a netrefil.

Hosté se ale svých šancí nevzdali a krátce po změně stran udeřili i oni. Hangeland našel na pravé straně Johnsona, ten odcentroval a na zadní tyči si dobře poradil Duff a prostřelil Harta. Fulham vyrovnávací trefa očividně nakopla, Andy Johnson ale Harta nepřekonal. Domácí příznivci začali ukazovat svojí nespokojenost, někteří dokonce předčasně opustili stadion.

V závěru zápasu se sice domácí snažili něco vymyslet, ale nebylo to k ničemu. Po dobré práci Zabalety zklamal v zakončení Balotelli a jeho parťák Džeko byl pro neviditelnost raději stažen. Tevezovu levačku po asistenci Balotelliho pak výtečně vychytal Schwarzer a australský gólman si činil i proti ráně Kolarova. A i jeho zásluhou nakonec Fulham na Eastlands vyválčil bod.

Góly: 22. Scott Parker, 45. Demba Ba, 90. Carlton Cole - 84. Glen Johnson

S liverpoolským zdvíháním se je zase minimálně načas konec. Na Upton Parku totiž Reds podali jeden z nejhorších výkonů sezony, na čemž nic nemění ani zlepšený projev ve druhé půli. Pořád totiž Dalglishův výběr prohrál o dva góly a ještě přišel o zraněné Meirelese s Kellym.

V prvním poločase si Liverpool rozpomněl na těžké začátky pod Hodgsonem a to mělo za následek jeho suverénně nejhorší jarní výkon. Od posledního West Hamu se nechal úplně snadno přehrávat, dlouho mu trvalo, než vybojoval míč, sám ho přitom ve snaze najít Suaréze s Kuytem moc rád ztrácel. Vůbec nefungovalo především zvolené rozestavení, které postrádalo jeden pevný systém a pořád transformovalo v něco jiného. Ve finále pak nikdo z červených ani pořádně nevěděl co hrát a kde se pohybovat. Úvodní dějství proto celkem logicky patřilo kompletně Hammers. Hned zkraje to z dálky zkoušel Hitzelsperger, aby záhy ve 21. minutě narazil Parkerovi v cestě za překrásnou, technickou a zejména nechytatelnou ranou, která znamenala vedení pro outsidera. To mohl jen po chvíli zdvojnásobit Ba, na Piquionneho výzvu ale o chlup nedosáhl. Počkat si proto musel až do 45. minuty, kdy už na hřišti nebyl obránce Kelly, jenž si obnovil zranění zadního stehenního svalu. Tehdy Wilson prohrál kruciální hlavičkový souboj, za ním si pro míč doběhl O’Neil a citlivým obloučkem posadil míč na hlavu jaksi "přepadávajícího" senegalského forvarda.

Vůbec první vážnější šanci si Reds vytvořili až po hodině hry, když Suaréz po přebrání Gerrardovy přihrávky ustál souboj s protivníkem a levačkou Greena notně protáhl. To však v žádném případě nemělo znamenat, že by WHU nějak odpadalo. Nadějně z pětadvaceti metrů pálil Jacobsen a pak akorát stačilo, aby Piquionne hlavou lépe trefil centr Nobleho, a mohlo být hotovo. Takhle ještě West Ham připustil nervózní konec. V 84. minutě totiž jeden z Kladivářů hodně nedůsledně odbránil Suaréze, nechal ho otočit se na pětníku o 180 stupňů a prudkou přihrávkou na malém vápně vyzvat Johnsona ke střelbě do prázdné klece. Místo drtivého liverpoolského stíhání vyrovnání ovšem v poslední minutě došlo k definitivní popravě hostí. Cole se jakoby nic zbavil dotírajícího Škrtela a levačkou na přední tyči zaskočil Reinu, který už byl připraven skákat na opačnou stranu. V samotném závěru pak ve snaze skórovat nepochodil ještě Suaréz, jehož vychytal pozorný Green.

Góly: 17. Javier Hernández, 74. Javier Hernández, 84. Wayne Rooney, 87. Fábio

Dlouho to vypadalo na klasické "výjezdové" trápení United, místo toho je z toho výprask v závěru dokonale odpadnuvšího Wiganu. Ten ještě v 73. minutě prohrával o pouhý gól, aby nakonec soupeři podlehl vysoko 0:4. Rudí ďáblové tak znovu uskočili Arsenalu na rozdíl čtyř bodů.

Manchester United v nejbližších dnech čeká nesmírně náročný program, čímž si můžeme ospravedlnit jeho dnešní jízdu jaksi na úsporný režim. Na druhou stranu je fakt, že se letos venku zpravidla neprezentuje moc odlišným dojmem. Poměrně brzký gól, který za asistence Rooneyho a centrujícího Naniho vsítil Hernandéz, uvrhl Red Devils do solidní letargie, z níž se probudili stěží po padesáti minutách hry. Akce z 29. minuty, kdy hosté zprava skrz dvě přízemní přihrávky přenesli míč doleva k Nanimu, jehož pumelice otestovala pevnost brankové konstrukce, platila z dlouhodobého hlediska za jedinou opravdu zdařilou. Ani Latics přitom úroveň zápasu dvakrát nezvedali. Po přestávce sice Van der Sara donutil k těžkému zákroku z dálky pálící Figueroa, předtím ale nizozemského golmana prozkoušel už akorát McCarthy.

Jak už jsem naznačil, kolem 50. minuty se na DW Stadium konečně začal hrát celkem strhující fotbal. Hlavní part přitom hrál kdo jiný než Nani. Jeho ztlumená rána zpoza levé tyčky notně poškádlila Al Habsiho stejně jako jeho příští nepříliš zdařilá střela z hranice vápna, kterou domácí golman jen posunul před sebe, a umožnil tak Fletcherovi nebezpečně dorážet. Portugalcova produkce tedy k valnému užitku nebyla, zato jakmile o sobě dal opět vědět Hernandéz, mohl při své druhé gólové oslavě trefným gestem naznačit, že tento zápas už jako kdyby skončil. A taky že jo, víceméně. Poté, co si vyměnil míč s Rooneym a tváří v tvář Al Habsimu nezklamal, totiž Mexičan okamžitě přepustil místo na place Berbatovovi. Ten se pak také výrazně zasloužil o třetí hřebík do wiganské rakve. Hladce se totiž dostal k dlouhému nákopu Fletchera a v situaci dva na nikoho přihrával před prázdnou bránu Rooneymu.

Jestliže Wigan po druhé brance ještě vykazoval známky odhodlání se zápasem něco udělat, po třetím zásahu United už na takové snažení dokonale rezignoval. A jeho laciného bránění pak ještě jednou hosté využili. Scholesův centr trestuhodně propadl až na zadní tyč k Fabiovi, jenž slabší pravačkou chladnokrevně vsítil svůj první ligový gól na Ostrovech. Pak už si Martínez mohl na lavičce konečně oddechnout, větší příděl si už jeho svěřenci z tohoto zápasu neodnesli.

Góly: 2. Matthew Jarvis, 54. Jamie O'Hara, 78. Sylvan Ebanks-Blake, 90. Sylvan Ebanks-Blake

O tak bezstarostné jízdě nejspíš ve Wolverhamptonu ani nesnili. Blackpool sice nepatří k výrazně lépe postaveným soupeřům, přesto se ale čekalo, že poslední celek tabulky aspoň nějak potrápí. Ani takový cíl se však Tangerines splnit nepodařilo - ještě před přestávkou přišly o Campbella a i díky tomu nakonec Vlkům podlehly vysoko 0:4.

Toto utkání symbolizuje mimo jiné drtivé vzlétnutí domácích. Ti hned ve druhé minutě publiku názorně předvedli, že jim pěkný kombinační fotbal v žádném případě není cizí. Hammill, Zubar, Edwards a ještě jednou Hammill stáli za vytvořením palebné pozice pro Jarvise, který se vážně neměl chuť mýlit. To bohužel pro domácí nelze říct o Edwardsovi, jehož následně vychytal Kingson, a Hammillovi, který pro změnu se svým lobem na ghanského brankáře sice vyzrál, ale pod břevno svůj projektil nevpasoval. Tangerines mezitím působily jakoby unaveně po skvělém výkonu proti Tottenhamu - dnes byly jen svým stínem. Především trojčlenná záloha Blackpoolu vůbec nezvládala eliminovat minimálně kvantitativní převahu té wolverhamptonské. A když už se hosté dostali dopředu, nic moc z toho nebylo. Campbell byl možná celkem blízko vyrovnání po rohu Sylvestreho, takový Southern ale ani na spoluhráčův pas nedosáhl.

Veškeré naděje Blackpoolu vzaly za své ve 42. minutě. Tehdy Campbell sáhl Stearmanovi do obličeje, takže se pak nemohl opodstatněně divit, že svůj tým pro příští hodinu výrazně oslabil. V kabině pak mohl na obrazovce sledovat hru kočky s myší. Za zpěvu chorálů oslavujících nedávno zesnulého ex-Vlka Deana Richardse totiž Wolverhampton svého soka doopravdy nešetřil. Hned v 53. minutě O’Hara znamenitě vybojoval míč, proběhl se s ním středem hřiště a při zemi jej uklidil do sítě. Popravu pak dokonal střídající Ebanks-Blake. Nejprve zblízka hladce skóroval po centru Doylea, aby v poslední minutě zužitkoval Wardovy černé práce a opět se vyznamenal uhlazenou koncovkou.

Góly: 13. Kevin Nolan - 38. Daniel Sturridge

Bolton si z dnešního utkání zřejmě moc pozitiv neodnese, přesto venku po dlouhé pauze konečně alespoň bodoval. Mířil však určitě výše, vždyť hrál déle než půlhodiny přesilovku. Víc než na gól, který mimochodem zas a znovu obstaral Sturridge, se však nakonec nezmohl.

Počátky na St. James Parku musely ochozy náramně bavit. Oba týmy hrály otevřenou partii, od úvodního hvizdu jim nedělalo příliš problémů vypracovat si slušné šance. Přeci jen aktivnější ovšem v tomto směru byli domácí, což jim rovněž fotbalový bůh brzy splatil. Míč totiž ve 13. minutě od rohového praporku skrze několik těl proplachtil až na zadní tyč k Tiotému, jenž pak svým delikátním centrem vyzval skórujícího Nolana. To Trotters dosti vykolejilo, těžko už se prokousávali k pořádným příležitostem, přičemž mohli ještě hned dvakrát pykat. Prve ale Wheater zaskočil na čáře za vyšachovaného Jaaskelainena a o dvě minutky později se zase neujaly dvě po sobě jdoucí hlavičky Besta a Williamsona. A právě v této chvíli, kdy Bolton vypadal být zralý na odpis, přišlo nečekané vyrovnání. Elmander skvěle vystihl rozehrávku soupeře, rozdal míč Sturridgeovi a tomu už stačily jen dva dotyky na dopravení balonu za brankovou linii.

Nicméně to byl doopravdy jen záblesk. Ještě před přestávkou dal Newcastle divákům hlasitě najevo, že se chystá utkání i nadále dominovat. Lovenkrandsova úmyslná teč Tiotého dalekonosného projektilu však míč odklonila pouze nad břevno a Enriqueho pak po krátkém odpočinku vychytal Jaaskelainen. Jenže jakékoliv úmysly Magpies posléze významně naboural zadák z vlastních řad jménem Ryan Taylor. Ten šel totiž oběma nohama napřed do souboje s Elmanderem a po právu se již v 54. minutě poroučel z trávníku. Tahle skutečnost celkem pochopitelně Bolton vzkřísila, přestože se po celý zbytek utkání nemohl zmoci na nic jiného než na sotva poloviční šance. Davies takto hlavičkoval jen slabě a navíc vedle, Petrov pro změnu ztroskotal na všudybylovi Nolanovi. V úplném závěru ke všemu málem Robinson zacílil do vlastní klece, když Jaaskelainen až na poslední chvíli krotil jeho nešikovné sklepnutí Bestova centru. Aby toho nebylo málo, Rangerův gól posléze sudí neuznal kvůli milimetrovému ofsajdu.

Góly: 8. Jermaine Beckford, 39. Jermaine Beckford

Everton porazil 2:0 Sunderland a posunul se do první poloviny tabulky. Toffees dokázali navázat na poslední úspěch v FA Cupu, kde vyřadili Chelsea a dnes vyhráli díky dvěma gólům Beckforda. Pro Sunderland to je už čtvrtá porážka v řadě.

Hostující hráči tak manažeru Stevu Brucovi, který chtěl oslavit prodloužení kontraktu, nepřipravili příliš povedený dárek. Black Cats potvrdily, že v Goodison Parku jim to dlouhodobě nejde, naposledy tu zvítězili v roce 1996.

Dnes ale mohli jít už po pěti minutách do vedení, když obranu Evertonu nachytal v nedbalkách Kieran Richardson, ale v dobré pozici uvnitř šestnáctky trestuhodně minul. V tu chvíli se vše otočilo proti bráně Sunderlandu a hráli prakticky jen domácí. V osmé minutě vymyslel chytrou přihrávku mezi obránci Osman a Beckford s pomocí Brambla otevřel skóre.

Do sestavy Evertonu se po třech týdnech vrátil Louis Saha, jenž naposledy nastřílel čtyři góly Blackpoolu a dnes teprve podruhé nastoupil v útoku s Jermainem Beckfordem a nutno říci, že se jim dařilo. Málem ale proti proudu hry srovnal Sunderland. Sessegnenovu ránu parádně vytáhl na břevno Tim Howard. Everton pak neváhal a po skvělém zákroku svého brankáře pro jistotu navýšil vedení. Skvělé sólo předvedl Mikel Arteta, jenž obešel několik obránců a naservíroval míč před bránu na Beckforda, který dalším ušmudlaným gólem rozjásal domácí fanoušky.

Další zásah mohl přidat Saha, ale první pokus mu byl zablokován, napodruhé mířil vedle. Po změně stran byl blízko hattricku Beckford, kterému nahrával Osman, ale bývalý hráč Leedsu přestřelil. Toffees hráli skvěle a přidat mohli ještě více branek. Osman však z voleje netrefil a Mignolet si pak výtečně poradil s Colemanem i Sahou. Zaskvěl se i střídající Biljaletdinov, nicméně po povedené akci pálil nepřesně. V závěru už další góly nepadly a Everton zvítězil 2:0.

Góly: 49. Ashley Young, 62. Grant Hanley (vl.), 64. Stewart Downing, 82. Ashley Young - 81. Nikola Kalinić

V sestupových bojích zaznamenala důležité tři body Aston Villa, když si dnes ve Villa Parku s přehledem poradila s Blackburnem. Rovers odjíždí se čtyřmi inkasovanými góly a pádem na třináctou příčku. Góly přitom dnes padaly až ve druhé půlce.

Na stadionu byl přítomen i kouč Angličanů Fabio Capello a často mohl sledovat skutečně pohledný fotbal produkovaný domácími fotbalisty. Darren Bent, Ashley Young, Stewart Downing i Kyle Walker, kteří naposledy dostali nominaci, se předvedli v dobrém světle.

Blackburn přijel s defenzivní taktikou a chtěl hrozit zejména ze standardních situací a protiútoků. Jenže taktika mu příliš nevycházela, Aston Villa byla lepší. V dresu domácích odehrál dobré utkání také francouzský veterán Robert Pires, po jehož asistenci unikal Darren Bent a po zákroku Hanleyho chtěl penaltu, ale u sudího Martina Atkinsona neuspěl. Na druhé straně sice hlavičkoval nad Nelsen, ale pak už to opět byli jen Villans. Piresovu střelu zlikvidoval Robinson, který si vzápětí musel poradit i s dalekonosnou ranou Walkera.

Špatnou zpětnou přihrávku Pedersena vystihl Bent, ale situaci špatně vyhodnotil a místo střely se snažil zaseknout a o míč přišel. Neproměněné šance mohli domácí hodně mrzet v úvodu druhého dějství, kdy Santa Cruz obral o míč Dunna a nahrál Jonesovi, kterého však naštěstí pro Villu vychytal Friedel.

K prvnímu gólu odpoledne dopomohl hostující záložník Andrews, který fauloval Younga a kopala se penalta. Sám postižený jí proměnil a poslal Aston Villu do vedení. Gól domácí nabudil a po hodině hry přišla druhá branka, přízemní centr Albrightona si do vlastní sítě srazil Hanley. Dvě minuty nato přidal třetí branku Downing a bylo rozhodnuto. Za hosty sice snížil střídající Kalinič, ale na gól okamžitě odpověděl Ashley Young, který se tentokrát trefil ze hry. Mizérii Rovers dokonal v závěru Nelsen, který se nechal po druhé žluté kartě vyloučit.