Anglická Premier League - preview 5. kola

Tak trochu ve stínu zápasů vlastně všech kandidátů titulu se odehraje duel mezi Sunderlandem a Stokem. Oba týmy jsou v dosti rozlišných rozpoloženích - zatímco Potters zažívají snový vstup do sezony a sluní se na čtvrtém fleku, Sunderland hledí vzhůru až ze 16. pozice a navíc bez svého elitního útočníka.

Když Asamoah Gyan těsně po skončení hektického posledního dne anglického přestupního období prohlásil, že se nikdy utéct nesnažil, muselo se Mackems ulevit. Jen za pár chvil se jim ale opět přitížilo - ghanský útočník odtáhl na hostování do Al Ahli a zanechal tak za sebou dokonale rozložený koráb. Sunderland dosud posbíral jenom dva body, od února letošního roku, kdy byl šestý, potom z 18 následujících střetnutí vytěžil jen tři výhry a dohromady 12 bodů. Navíc už od lednového odchodu Darrena Benta se Black Cats rovněž trápí na útočných výpadech a dá se očekávat, že bez Gyana to nebude o moc lepší. Doma zatím letos Sunderland zatížil soupeřovo konto jen jednou, z posledních čtyř pokusů dvakrát.

Ironicky je to právě Stoke, kdo se ale na Stadium of Light posledně třikrát nesmírně trápil v koncovce. Za tu dobu tu ani jednou neslavil gól, přičemž jen jednou z toho pro něj vzešla alespoň remíza. Potters teď navíc v týdnu polykali necelých pět tisíc kilometrů, aby se dostali do Kyjeva i zpátky. Tam sice uhráli skvělou remízu 1:1, plni energie nicméně těžko budou. Na domácí půdě ale mají vskutku na co navazovat. Zatím zůstávají neporaženi a v kapse mají čerstvě skalp slovutného Liverpoolu.

Phil Bardsley dostal od FA dodatečně výjimečný čtyřzápasový trest za násilné chování. Na pravém okraji zadní linie by ho však mohl zastoupit John O’Shea. Ten kvůli špatnému lýtku vynechal duel s Chelsea, teď je každopádně v pořádku.

Etherington, Delap i Wilson zmeškali výlet na Ukrajinu kvůli drobnějším zdravotním problémům a alespoň dva z nich by v neděli mohli být způsobilí startu. Také Jonathan Woodgate doufá v přízeň zdraví.

Zrovna v době, kdy už by člověk čekal, že si obměněná záloha pomalu sedne a nebude se spolu s jinými složkami týmu dopouštět nežádoucích ztrát, Liverpool jenom popostrčil už tak rozjetý Stoke. Vlak mu přitom neujel, ovšem Reds stejně budou muset být na Tottenham natěšení o sto procent víc, než by byli, kdyby Potters přemohli.

To samé se ale nejspíš bude týkat i obvyklých opor Spurs, ty totiž ve čtvrtek během pohárového klání v Soluni převážně odpočívaly doma v Anglii. Redknapp místo nich na kolbiště vyslal nezkušenou jedenáctku dávající dohromady věkový průměr 23 let, která vyválčila slušnou remízu 0:0. Ta by teď Kohoutům stačila i nestačila. Na jednu stranu Liverpool není týmem, proti němuž by Londýňané museli povinně bodovat, na stranu druhou ale na White Hart Lane dál musejí mít na paměti svůj složitý los na úvod sezony, který zatím zvládali prachbídně. Po absolvování lekcí od obou Manchesterů už by to chtělo je i rozdávat. A Spurs pro to mají z historického hlediska nachystanou příznivou půdu - doma naposledy třikrát po sobě Liverpool porazili stejným rozdílem 2:1.

Z města Beatles po utkání se Stoke vyzařovala velmi silná frustrace. Ani ne tak kvůli výsledku a ztrátě všech bodů, jako spíš ve spojitosti s výkonem sudího Clattenburga. Ten totiž Reds upřel dvě eventuální penalty, zatímco Potters vítězný gól vstřelili právě z této standardní situace. I sám Tony Pulis, manažer Stoku, po zápase přiznal, že aspoň jednu "desítku" soupeř kopat měl. To teď ale budou muset v Liverpoolu hodit za hlavu. Porce sedmi bodů ze čtyř zápasů není úplně k zahození, navíc se v letošní vitríně Reds již skvěje i skalp Arsenalu. Takový Jamie Carragher nicméně raději než na prohru se Stoke bude zapomínat na svou bilanci v duelech s Tottenhamem. V nich totiž vsítil přesně tolik vlastňáků (3), kolik normálních gólů se mu povedlo dosáhnout v jeho celé kariéře.

Ledley King by se mohl vrátit do srdce obrany Spurs, což by mohlo být obzvlášť povzbuzující vzhledem k nevyhnutelné absenci Michaela Dawsona. Určitou šanci na start mají i jiní ne úplně zdraví borci, jmenovitě Van der Vaart, Gallas a Lennon.

Glen Johnson se tak nemohl dočkat návratu na trávníky, až si při něm okamžitě problémy s hamstringem přivodil znovu a také tento víkend se ho opět nebude týkat. Gerrard zatím patrně nebude riskován, představit by se ale už měl v příštím týdnu proti Brightonu.

První test kombinace Ligy mistrů a domácí soutěže čeká na Manchester City. Mnozí se domnívají, že právě tato zkouška napoví, jak moc je Manciniho eskadra připravena na skutečný boj o titul. Po jinak skvělém startu do ligové sezony teď Citizens zajíždějí na Craven Cottage, kde to mají docela rádi.

Manchester City tu totiž neprohrál na žádném z posledních pěti výjezdů, hned tři z nich pro něj navíc skončily výhrou - z tohoto spektra úspěšnosti se rekrutují také ta poslední dvě úspěšná střetnutí. Vloni v listopadu z toho ke všemu byla jasná výhra 4:1, jež tenkrát Citizens slušně nakopla. Letos ovšem zatím Manciniho svěřenci něco takového příliš nepotřebují. Neapol je sice skvěle ubránila a odhalila ne tak úplně nicotnou úroveň zranitelnosti Citizens, v lize ale zatím spolu s United nemají fotbalisté z Eastlands konkurenci. Stále programem proplouvají bez ztráty kytičky, navíc individuální statistiky některých borců budí pořádný respekt.

Jestliže tedy Džeko s Agüerem dohromady za těch pár zápasů nastřádali už 12 branek, celý Fulham docílil šestinásobně menšího počtu. To je taky největší neduh týmu, který i ve čtvrtek v rámci Evropské ligy buď pálil, co se dalo, nebo pro jistotu ani nestřílel. Výsledkem byla nakonec nepříliš uspokojivá remíza s Twente, za níž ještě Martin Jol mohl být rád. Co ho každopádně určitě netěší ještě intenzivněji, je ligová forma. Tu symbolizují pouhé dva body ze zápasů, v nichž se Cottagers nestřetli s ani jedním z opravdu silných účastníků soutěže.

Robertu Mancinimu bude opět chybět James Milner, který po srážce hlavou s jedním z wiganistů dál skučí v bolestech. Na marodce setrvává i De Jong, naopak zlomený nos patrně nezabrání ve startu Kolarovovi.

Martin Jol, jenž se klidně může považovat za specialistu na ManCity (porazil ho zatím pokaždé, šestkrát!), nejspíš nebude moci počítat s Dicksonem Etuhuem. Zdravotní problémy měl nedávno i stoper Aaron Hughes, který by se nicméně mohl dát včas do pořádku. Druhou šanci v novém dresu asi dostane Bryan Ruíz.

Už sedm let vládnou Premier League dva kluby - Manchester United a Chelsea. Letos po dlouhé době reálně hrozí, že jejich střídavou hegemonii naruší jiný klub, Manchester City. K titulu je ovšem ještě dlouhá cesta, to ví všichni ti, nicméně si také uvědomují, že zejména vzájemné zápasy by mohly být klíčové. První z nich začíná v neděli na Old Trafford, kam přijede Chelsea.

Bude to také první velký test pro nového manažera Blues. André Villas-Boas má před sebou náročný úkol - připravit své svěřence na rozjetou mašinu, která se zatím neohroženě žene ligovým ročníkem. Sir Alex Ferguson přes léto v Manchesteru United opět namíchal výborný koktejl ze starých i nových tváří a je to především skvělý herní projev, kterým jeho mužstvo udivuje.

Proti tomu stojí Chelsea, která se pod Villas-Boasem ještě stále hledá. Rukopis portugalského manažera je nicméně na hře každým zápasem čím dál tím více znát a je jen otázkou času, než ponese ovoce. Klíčové by mohlo být rovněž probuzení Fernanda Torrese. Právě španělská hvězda by měla vést na Old Trafford útok hostů, protože Didier Drogba se stále zotavuje po otřesu mozku.

Gól sice ještě letos Torres nedal, ale v týdnu v Lize mistrů proti Bayeru Leverkusen ukázal, že může být pro mužstvo přesto platný. Na oba góly Chelsea totiž přihrával právě on. Fanoušci Blues tak nyní mohou jen doufat, že to značí stoupající formu španělského forvarda. Formu svého útočníka si naopak nemohou vynachválit u Rudých ďáblů.

Wayna Rooneyho totiž úvod sezony zachytil ve skvostné formě. Hlavní tahoun klubu má výrazný podíl na 18 brankách v úvodních čtyřech duelech, které vytváří nový ligový rekord. Rooney jich z 18 vstřelil osm, což je, prosím, víc, než dal doposud jakýkoliv jiný tým, vyjma Manchesteru City, dohromady! Pokud se Rooney trefí i proti Chelsea, zapíše se do historie MU jako nejlepší střelecký start do ligové soutěže.

Hosté se ovšem nemohou obávat jen jeho, nepříjemné vzpomínky mají z loňska také na Javiera Hernandeze. Chicharito Chelsea v minulé sezoně sestřelil hned třikrát - jednou v Premier League, jednou v Lize mistrů a jednou v Community Shield. Do karet hrají Manchesteru také domácí prostředí, na Old Trafford se United v posledních sedmi vzájemných zápasech s Chelsea hned šestkrát ujali vedení. Pokud se jim to povede i v neděli, bude to mít soupeř přetěžké.

Chelsea nicméně nejede do průmyslového města bez ambic na úspěch. Přeci jen poslední čtyři zápasy vyhrála a jak již bylo řečeno, hra se stále zlepšuje. Skvěle do týmu zapadly posily Juan Mata a Raul Meireles, kteří zřejmě nebudou chybět ani v neděli. A pokud Fernando Torres zavzpomíná na své zápasy proti Manchesteru United v dresu Liverpoolu, může si Chelsea mnout ruce. Přesto je před utkáním, které bude řídit sudí Phil Dowd, mírný favoritem domácí Manchester, o tom není sporu.

To i přesto, že mu chybí zraněné kvarteto Tom Cleverley, Rafael, Danny Welbeck a kapitán Nemanja Vidič. V obraně by se tedy měl objevit Rio Ferdinand, jenž v týdnu odpočíval. Rudí ďáblové mimochodem v Lize mistrů jen remizovali s Benfikou. Chelsea bude, jak již bylo zmíněno, bez Didiera Drogby, do základní sestavy se vrací John Terry a Frank Lampard.