Premier League Anglie - Premier League

Ani v průběhu více než 100 minut drzí fotbalisté Swansea nenašli recept na brankáře Joea Harta, ačkoliv s loňským mistrem sehráli až na určité pasáže prakticky zcela vyrovnanou partii. V souvislosti s nejdelším zápasem v dosavadní historii soutěže si tak stačí pamatovat jediného střelce - Carlose Téveze.

Ve velkém stylu dnes od počátku pokračovalo City ve své pomistrovské kocovině. Celá Manciniho parta působila jako zpomalený film, nepomáhala si, hráči od sebe tradičně postávali na hony daleko a patrně sázeli na to, že Swans uspí. Jenže Velšané v žádném případě nehodlali zopakovat debakl, který utrpěli loni zkraje sezony coby nováčci, takže na favorita vyrukovali mimořádně zkoncentrovaní, pohybliví, soudržní.

Důsledky byly - pro nezasvěceného diváka bohužel - nepříliš atraktivní. Zápas se zvrhl v bitvu o střed pole, která na fanouška dlouho nedbala a nenabízela tedy žádné šance. Tévez s Agüerem si dokonce jednu takovou nevypracovali ani za pomoci soupeřova obřího nedorozumění v rozehrávce. První řekněme propagační střelu potom vypustil Tévez až ve 38. minutě; skórovat ale do přestávky mělo spíše Swansea.

Michu totiž v jednu chvíli pláchl dezorientované obraně, jež se zcela nesmyslně hlásila o ofsajd, avšak následně si vůbec nezvládl poradit s včasným výběhem Joea Harta. Tak jako tak, na Citizens se přirozeně při pochodu vstříc šatnám hlasitě bučelo a pískalo...

Mancini proto během 15minutové seance s hráči vymyslel razantní řešení: namísto levého záložníka Kolarova poslal do hry třetího útočníka, Maria Balotelliho. A tato změna hnedka mohla nést sladké ovoce. Na Nasriho kolmici si krásně naběhl právě Balotelli, pak ale přetáhl kličku Vormovi a už nezakončil. V tu chvíli se nicméně konečně začal probouzet i řídce zaplněný Etihad Stadium.

Ten se opět ozval jen chvíli poté, když se dožadoval penalty za údajné stažení Balotelliho; naproti tomu docela dobře oněměl, když se k nadějné hlavičce prodral Michu - Hart na místě pohotově zasáhl. Teprve až když uběhla hodina hry, šlo si emoce publika konečně spojit i s nějakou gólovou situací. To když z dálky napřáhl Tévez a svou parabolu překrásně umístil k pravé tyčce Vormovy svatyně. Pro Swans to byla rovnou dvojitá rána, neboť nizozemský brankář si při marné snaze udělal něco s třísly a musel ihned střídat.

To se záhy týkalo na druhé straně také Micaha Richardse, jenž pro změnu z ničeho nic začal kulhat na pravé koleno. Zápas, z něhož opět vymizely významnější gólové příležitosti (ba vůbec nějaké), se tak změnil spíše v přehlídku lazarů. Nosítka se ve finále na plac dostaly třikrát častěji než gólová radost, na tom nic nezměnilo ani 12minutové nastavení, během něhož ještě nepřesně pálil Balotelli.