Mistrovství Evropy UEFA - Mistrovství Evropy 2004

Španělsko – Portugalsko. Podle prognóz před startem EURO to měl být souboj o první místo ve skupině, kde už mělo být dávno všechno jasné. Jenže všechno bylo jinak. Šlo o přežití, o postup. Jen při shodě náhod a příznivých okolností mohli na postup myslet oba. Ale k tomu nedošlo, po výhře 1:0 postupují domácí a Španělsko se s turnajem loučí...

Portugalci své sousedy neporazili dlouhých 23 let. A teď pro ně nic jiného, než vítězství, neexistovalo. Nevyhrát pro ně totiž znamenalo konec a to si nechtěli připustit. Čeká se od nich zlato a vypadnout na první překážce, to by jim národ asi neodpustil. Španělé ale byli, jako obvykle, jedním z favoritů. Už dlouho na velké akci nic nevyhráli. Chtěli to napravit, ale opět skončili fiaskem.

Cristiano Ronaldo si dobrými výkony v prvních dvou zápasech řekl o základní sestavu a trenér Scolari jej vyslyšel, jen na lavičku tak usedl Simao. Pro Ronalda to byl teprve druhý reprezentační start od začátku. Více změn postihlo španělský tým, suspendovaného Marchenu nahradil Juanito, místo zraněného Etxeberríi nastoupil Joaquín a v základu se na úkor Baraji a Morientese objevili Xabi Alonso a Fernando Torres.

Úvodní oťukávání vyznělo lépe pro Portugalce, ofenzivní trojice Figo – Deco – Ronaldo se ukázala být jako velice silná. Kvůli nepřesnostem se však na dostřel Casillasovy branky moc nedostávali. Jako první ze Španělů mohl gólmana Ricarda ohrozit Raúl, ale na centr Vicenteho nedoskočil. Na druhé straně pak Helguera na poslední chvíli zachránil před Pauletou, o něco později byla zblokována nadějná Decova střela.

První vážnější akce a první přímé ohrožení brankáře si připsali Portugalci, když pálil Miguel Monteiro a Casillas se musel pořádně natáhnout. Jeho protějšek Ricardo pak zariskoval, když proti Torresovi vyběhl ven z vápna, ale risk mu vyšel a mladíka z Atlétika Madrid dál nepustil. Později si opět Raúl neporadil s Vicenteho centrem, poločas pak zakončily nepřesné hlavičky Alonsa a Ronalda, tedy na každé straně jedna.

Druhou půli načal dalším centrem aktivní Vicente, ale udeřili Portugalci. Nevýrazného Pauletu trenér Luis Felipe Scolari o přestávce nahradil Nuno Gomézem, a to se mu vyplatilo. Právě on totiž v 57. minutě, po přihrávce Luise Figa, z hranice vápna překonal Casillase a rozjásal lisabonský stadión José Alvaladeho.

Španělé asi znali stav druhého zápasu a naplno si uvědomili hrozbu vyřazení. Přitlačili Portugalce k jejich brance, ale jejich největší šancí byla asi tyč nastřelená Fernandem Torresem v 62. minutě. Vicenteho lob pak za překonaným Ricardem zastavil Carvalho, Juanito hlavou po rohu trefil jen břevno, znovu Vicente ani Torres pak branku netrefili.

V hektickém závěru už se Španělé k ničemu vážnějšímu nedostali a naopak to byl soupeř, kdo mohl pojistit a potvrdit své vítězství. Nejprve Costinha po Valenteho centru, absolutně volný na malém vápně, hlavou přestřelil, pak ještě Manicheho střelu do prázdné brány vykopl vracející se Raúl Bravo.

Celé Portugalsko slaví, po úvodním šoku se svěřenci Luise Scolariho dokázali oklepat a ještě skupinu vyhráli. Španělé naopak začali dobře, ale remíza s Řeckem ve druhém zápase se jim stala osudnou. Od postupu nakonec zůstali jen malý krůček, Řekové na jejich úkor prošli jen díky většímu počtu nastřílených branek...