Premier League - preview 19. kola

Užuž to vypadalo, že to Kanárci dovedou do toho stádia, že poslední porážku v Premier League dovedou až k týmu, který jim ji přinesl. 6. října dostal Norwich debakl od Chelsea 4:1, poté desetkrát za sebou neprohrál. Šest výher, čtyři remízy a skalpy týmů jako Manchester United, Arsenal nebo Swansea. K tomu čtyři čistá konta a z Canaries se stával jeden z nejnepříjemnějších celků ligy.

Na začátku října to byla jasná záležitost. Holt sice poslal na Stamford Bridge Norwich do vedení, ale za deset minut už Chelsea zásluhou Torrese a Lamparda vedla. Hazard s Ivanovićem dílo dokonali a Blues tehdy vládli lize. Nyní mají ztrátu jedenáct bodů na Manchester United, a proto musí na Carrow Road zvítězit, jestli chtějí živit naději na špičku tabulky.

Momentálně Londýňané válí. Během posledních dvou utkání nasázeli 13 gólů. 5:1 rozstříleli ve čtvrtfinále Capital One Cupu druholigový Leeds a o víkendu zničili 8:0 Aston Villu. Sedm střelců se na triumfu podílelo a to ještě věkem dorostenec Lucas Piazón neproměnil penaltu, sic byla kopnutá výborně.

Chelsea na Boxing Day zákonitě neprohrává. Už sedmkrát si z těchto zápasů odnesla minimálně bod. Na druhou stranu z posledních pěti duelů vyhrála jen jednou. Může ovšem spoléhat na nejlepšího ligového střelce klubové historie. Proti Villans Frank Lampard nádhernou střelou vsítil 130. gól a překonal dosud rekordního (129) střelce Bobbyho Tamblinga.

Na jeho post si už ovšem brousí zuby John Obi Mikel, který se po třízápasovém trestu za (údajně) neoprávněné nařčení Marka Clattenburga z rasistických urážek. Na pozici defenzivního záložníka kromě jeho a Lamparda ještě chtějí Ramires, případně další Brazilci Oscar s Luizem.

Nejistý je stav levého obránce Ryana Bertranda, jenž laboruje s poraněným tříslem. Ani kdyby byl fit, však zřejmě nenastoupí, tuto pozici má pod palcem pevně Ashley Cole. Stoprocentně není v pořádku ani kapitán John Terry.

Norwich má také potíže s kapitánem, Grant Holt marodil se zadním stehenním svalem a ještě před zápasem musí lékařský sbor posoudit, zda je v pořádku nebo ne. Mimo hru zůstávají John Ruddy, Andrew Surman i Ryan Bennett, nezahraje si ani Steven Whittaker.

QPR to zase nezvládlo. Po čtyřech kolech bez porážky Rangers padli na půdě Newcastlu a v tu ránu jako by se vše odehrálo zas a znovu. Harry Redknapp se opřel do přeplácených "hvězd", novináři neváhali připomenout stále pětibodový odstup od první záchranné příčky (přinejmenším; 17. Soton má zápas k dobru) a fanoušci si opět v poněkud zoufalé tónině zapěli tu optimistickou o paralele s Portsmouthem.

Harry Redknapp se podruhé na jihoanglické scéně objevil 7. prosince 2005. Pompey měli tehdy 10 bodů na kontě, potáceli se mezi posledními třemi a nakonec byli spaseni mohutnými lednovými investicemi (Benjani, Mendes, Davis...). Queen’s Park Rangers populární ‘Arry přebral o nějakých 14 dní dříve - a taky s menším počtem bodů k dobru, pouhými čtyřmi. Teď se krátce po Štědrém dni se svým QPR Redknapp nachází právě na té magické desetibodové hranici; přičemž se všeobecně tvrdívá, že teprve 30 bodů na kontě zkraje února se dá brát za záruku opětovného prvoligového počínání. Inu, jezdci mají stále co dokazovat...

Naproti tomu West Bromwich představuje spíše příklad dobře vedeného klubu než přesný opak (čili QPR). Už pod třetím manažerem se mu daří držet kontinuální linie, ne že každý nový lodivod si přivede svou partou přeambiciózních a přeceněných fotbalistů. Baggies tvoří převážně nenápadní borci, kteří však dokážou předvádět chvályhodné, až úctyhodné výkony. To se letos potvrzovalo hlavně zkraje sezony, kdy Throstles dokonce nějakou dobu patřili mezi nejlepší čtyři celky tabulky - teď jsou na tom hůře, ovšem výhrou nad Norwichem alespoň přerušili čtyřzápasové čekání na něčí skalp.

V Londýně se možná bude upravovat defenzivní složka základní sestavy. Armand Traoré (a stejně tak "lavičkový" Onuoha) marodí se zadními stehenními svaly, přičemž Júlio César je na tom se zády sice lépe, však pořád ne stoprocentně. Mimo hru rozhodně zůstává trojlístek Park-Zamora-Johnson.

Bez dvou středních záložníků, Claudia Yacoba a Youssoufa Mulumbua, si Albion posledně přeci jen poradil, ačkoliv postiženou řadu Steve Clarke slepoval dosti improvizovaně. Tentokrát minimálně druhý jmenovaný bude k dispozici (je venku z trestu) a šanci na návrat má rovněž argentinský středopolař; podobně jako Steven Reid.

Patnáct výher ze 17 závěrečných kol loňské druholigové sezony, nástup miliardáře Zingareviče a popularita manažera McDermotta - to všechno mělo být více či méně příslibem do nadcházejícího nováčkovského ročníku Premier League. Výsledek je však bohužel tristní: devět bodů po 18 odehraných zápasech a do toho všeho nedávné výroky Kebeho...

Křídelník Royals se veřejně nechal slyšet, že je prý součástí všehovšudy "dobrého týmu pro Championship", přičemž dle něj nebylo přípustné, aby klub tolik opovrhoval možnostmi řádně posílit kádr. Něco takového se ostatně musí uskutečnit teď v zimě, a možná ani několik nových tváří neustále prohrávající mužstvo nespasí. Kam se nicméně rozhodně bude investovat, to bude defenzíva.

Střílení branek - žádný problém, vždyť dohromady pět gólů na Madejski Stadium v nedávné době inkasovaly ManUtd s Arsenalem. Jenže k tomu samy pokaždé svého soka přestřílely (dokupy devíti brankami), přispěly k sedmizápasové řadě bez bodu a jedině přiživily nejen statistickou pověst o Readingu jakožto nejhůře bránícím týmu soutěže.

Na druhém konci dálnice M4, v sousedním Walesu, nabývá život docela jinačích obrysů. Swansea se slušnou grácií navazuje na perfektní nováčkovský ročník, a ačkoliv zase tři kola čeká na vítězství (jinými slovy zažívá své periodické období útlumu), zdá se být prozatím dostatečně izolováno od záchranářských prací. Vše se ještě samozřejmě může změnit, ovšem zrovna Royals by toho papírově neměli být schopni.

Labutě již koneckonců uhrály solidní výsledky s dalšími dvěma nováčky: v Southamptonu remizovaly 1:1 a WHU doma rozdrtily 3:0. S Readingem na vlastní půdě sice váhaly (2:2), ale to byly zrovna v obří krizi, kdy ani Michu nepálil ostrými (a že aktuálně rozhodně pálí).

Naražený Robertsův bok, toť nejčerstvější zdravotní neduh v řadách Royals, který klade tlak na prozatím spíše zklamávajícího Pogrebňaka. Morrison s brankářem McCarthym zůstávají jistotami na domácí marodce, stejně jako Neil Taylor s Rangelem na té hostující. Michael Laudrup ale jinak přijímá spíše osvěžující zprávy: Pablo bude stoprocentně zdráv a Ki Sung-Yueng připraven k možné rotaci středu pole.

Co se stalo s Ji Dong-Wongem? Na Nový rok 2012 v nastaveném čase porazil jediným gólem Manchester City. Od té doby nedal gól ani jediný, v letošní sezoně 2012/13 dokonce nenastoupil ani na jednu jedinou minutu. Za juniorku pak za celý podzim dal jediný gól.

Manchester City nakonec rovněž v nastavení rozhodl o celé sezoně, totiž o držiteli titulu - Džeko s Agüerem v 90+ zázračně zařídili oslavy pro Citizens v duelu s Queen’s Park Rangers a letos tak obhajují. Zatím se jim ale v této úloze příliš nedaří.

Na městského rivala Manchester United ztrácí čtyři body a to mohou být ještě zatraceně vděční. Red Devils totiž minulé kolo remizovali ve Swansea, Citizens pak až v nastavení zásluhou Garetha Barryho zvítězili doma se zoufalým Readingem 1:0.

Sunderland se konečně probudil. Po dlouhé mizerné sérii získali v posledních třech zápasech šest bodů, zvítězili doma právě s Royals a také v Southamptonu. Doma proti Manchesteru City ale bude utkání ještě o poznání těžší.

Zvláštně když se musí ohlížet po zdravotním stavu dvou klíčových opor. Křídelník Adam Johnson, který dlouhé roky působil právě v Manchesteru, dostal minulý víkend koňara a jeho start je s otazníkem. Stejně je na tom Sebastian Larsson, ten pro změnu trpí s kolenem. Naproti tomu David Meyler, jenž se vrátil z hostování v Hullu, je k dispozici.

Roberto Mancini postrádá ofenzivní hvězdu Samira Nasriho, který je na marodce se zadním stehenním svalem. Nejistý je start dvou levonohých hráčů, Clichy ani Kolarov nejsou zcela fit. Vrátit do sestavy se nicméně může kapitán Vincent Kompany, stejně tak je na tom Mario Balotelli.

Newcastle v minulém kole zdolal fotbalisty QPR, díky čemuž se vzdálil sestupovému pásmu. Nyní jej ovšem čeká soupeř z kategorie nejtěžších - vedoucí Manchester United.

Strakám se v soubojích s Red Devils pravidelně nedaří: za posledních deset let dokázaly zvítězit pouze v jednom jediném případě (3:0 v loňské sezóně). Letos jim navíc situaci výrazně ztěžuje vskutku mizerná forma, kvůli které okupují po osmnácti odehraných kolech až čtrnáctou pozici. Trenér Alan Pardew ale rozhodně nehází flintu do žita a pevně věří v lepší zítřky. Zároveň si však moc dobře uvědomuje, že jakýkoliv bodový výsledek z Old Trafford by znamenal pro celý Newcastle velký úspěch. "Čeká nás jedno z nejtěžších utkání celého roku," připouští jednapadesátiletý Pardew.

To na druhé straně barikády se na nadcházející zápas dívají poněkud odlišně. Po nedávné remíze se Swansea se náskok Manchesteru na čele tabulky smrskl na čtyři body, a tak je pochopitelné, že tentokrát Fergusonovy ovečky neberou nic jiného než vítězství. "Myslím, že jsme si ve Swansea zasloužili vyhrát. Zároveň je ale důležité na toto utkání už zapomenout a soustředit se pouze na duel s Newcastlem. Hrajeme doma, musíme uspět," prohlásil odhodlaně Patrice Evra.

Zápasy hrané na Boxing Day United zpravidla vycházejí - za posledních dvacet let jich rovných sedmnáct vyhráli. A jak to tak vypadá, nyní mají výbornou příležitost, jak tuto statistiku opět o chlup vylepšit. Newcastle totiž přicestuje do Manchesteru bez několika zraněných hráčů; jmenovitě se jedná o Dana Goslinga, Hatema Ben Arfu, Stevena Taylora, Ryana Taylora, Yohana Cabayeho a Harise Vučkiće. To Red Devils jsou na tom o něco lépe; mimo hru by jistojistě měla být jen trojice Kagawa, Nani a Anderson.

Londýnská stávka není všemocná - proto zapříčinila přeložení pouze jednoho londýnského klání z celkového počtu tří (neboť Arsenal i West Ham pocházejí z hlavního města). Hrát se tedy bude například na Craven Cottage, kde si atmosféru Boxing Day příliš neužívají. Z předešlých deseti takových prosincových klání v rámci Premier League pro sebe Cottagers urvali jediné; shodou okolností to devět let staré proti Southamptonu.

Los tedy Fulhamu papírově přál. Saints to totiž na Craven Cottage venku neumějí tak nějak obecně - netriumfovali tu již 65 let. Navíc letos ze sedmi výjezdů přivezli pouze tři body za jednu výhru. Tu na druhou stranu urvali zrovna v západním Londýně, kde mimo Fulhamu sídlí také QPR. Na jeho půdě Adkinsův soubor před více než měsícem uspěl v poměru 3:1 a od té doby jde mimochodem jenom nahoru. Posléze slavil ještě dvakrát a potrápil Liverpool; na druhou stranu úplně poslední předvánoční duel Sotonu vskutku nevyšel, domácí prohra s tápajícím Sunderlandem se ani nováčkovi neskousávala zrovna snadno.

Jestliže Saints v poslední době dělají nezasvěcenému fanouškovi anglické kopané spíše radost, Fulham jej nutí do mračení. Nedávná kola patří rozhodně k tomu nejhoršímu v soutěži, ostatně výhra Cottagers nad Newcastlem (10. 12.) symbolizuje pustý ostrov, kolem něhož proplouvají tak maximálně remízy. Minulá dvě ligová střetnutí potom Londýňané vůbec nezvládli, přičemž jejich odevzdaný výkon proti Liverpoolu spadal sotva do kategorie třetiligových.

Vzhledem k předešlému odstavci a také vysloveně tragické venkovní vizitce napříč mnoha léty musejí Cottagers doma bezpodmínečně bodovat. Aktuálně sedí jen pět bodů vzdáleni od první sestupující pozice a doma je v nejbližších časech nečekají dvakrát záludní soupeři (po Southamptonu ještě Swansea, Wigan a West Ham) - minimálně domácí série neporazitelnosti je tedy očekávána a potřebná.

Neúspěch Fulhamu na Anfield Road byl zčásti způsoben také absenci klíčového "střeďáka" Stevea Sidwella, ten už si nicméně svůj jednozápasový trest odbyl. Naopak v nejistotě pořád musejí žít Diarra s Petrićem, přičemž dlouhodoběji zraněný tahoun mužstva Bryan Ruiz má údajně 50procentní šanci na včasné zotavení.

Poškozené vazy v koleni nejsou nic, s čím byste chtěli trávit svátky vánoční, ovšem přesně v takové pozici je teď kapitán Southamptonu Adama Lallana. Právě bez něho jako jediného se nováček bude muset na Boxing Day obejít.

Víte, kdy naposledy Wigan uhrál výhru na Goodison Parku? Vy, co hádáte premiérovou sezonu mezi elitou, hádáte správně. Psal se rok 2005, o hubeném vítězství 1:0 rozhodl jistý Damien Francis a Latics byli tou dobou uprostřed neuvěřitelné devítizápasové jízdy bez prohry, přičemž hned osm takových duelů se tehdy Wiganu povedlo vyhrát...

...dnes si Martinezova parta o něčem takovém může leda nechat zdát. Koneckonců nejenom ta letošní, prakticky i jakákoliv jiná - kór bavíme-li se o podzimní části. Ta Wiganu nevychází pravidelně a výjimka se neděje ani nyní. Atleti momentálně již pět kol čekají na triumf (z toho čtyřikrát se ocitli na straně poražených), nacházejí se v sestupovém pásmu, vlastní druhou nejpropustnější defenzívu, už ve 12 případech letos inkasovali coby první...a na Boxing Day (minule 0:5 s ManUtd) jedou zrovna do Liverpoolu (na Goodison Parku posledně 1:3).

Nadšení ohledně formy a fotbalu Evertonu sice v posledních dnech poněkud vyšumělo (zčásti zřejmě i kvůli nepřetržitým zdravotním problémům Mirallase), avšak to nic nemění na tom, že Toffees stále hodně neradi prohrávají a také hodně neradi opouštějí úplný vršek tabulky. Aktuálně je můžeme mít za pátého nejsilnějšího účastníka Premier League, který registruje jedinou prohru v 15 předešlých kolech a již šestkrát v řadě nebyl přemožen. Moyesův soubor navíc může zpříma hledět do blízké budoucnosti - náročný program mu totiž přichystal tři domácí klání ze čtyř příštích, přičemž zrovna Wigan by mohl být lehkým soustem.

I když samozřejmě - pořád je tu otázka, jak se Evertonu povede bez suspendovaného Fellainiho, nejlepšího střelce mužstva. Na Upton Parku to každopádně celkem šlo, když Toffees zvítězili 2:1, a Moyese navíc může těšit fakt, že se Gibson úspěšně odvolal proti nesmyslné červené kartě z téže bitvy.

Roberto Martinez měl v posledních dnech neskutečné problémy se skládáním obranné trojky či čtverky - po ruce neměl hned první tři volby na stopera. Teď už ale Caldwell i Ramis teoreticky mohou v zahajovací jedenáctce figurovat, takže by se James McCarthy mohl stěhovat zpět do záložní řady, kde mu to svědčí nejlépe (jakkoliv na spojce podal proti Arsenalu špičkový výkon); pokud tedy sám stihne doléčit svůj bolavý kotník.

V roce 1993 slavný hollywoodský režisér Tim Burton produkoval film s originálním názvem Nightmare Before Christmas. Přesný překlad oněch tří slov zní "noční můra před Vánoci", a přesně tu si fotbalisté Aston Villy odbyli 23. prosince proti Chelsea. Od Blues mohli klidně dostat desítku nebo dvanáctku, nikdo by se nedivil - a na Boxing Day čelí dalšímu nepříjemnému sokovi z hlavního města.

Paul Lambert pravidelně nasazuje jedenáctky, v nichž vynikají zkušenosti borců jako Agbonlahor či Holman a které jsou charakterizovány věkovým průměrem kolem 23, 24 let. Právě ona mladickost Villu hnala dopředu k senzačnímu vyloupení Anfieldu; a právě ta samá mladickost o pár dní později vínové hrubě znevýhodnila v konfrontaci s vítězem posledního ročníku Ligy mistrů. Nezkušenost kádru Aston Villy by teď zároveň mohla Lambertovu partu, jež stále živí pouze tříbodový náskok na sestupující Wigan, srážet také ve snaze vrátit se do pohody, kterou v nedávné době oplývala - jak známo, starší hráči debakly logicky vstřebávají snáze.

Přeci jen když Wigan na podzim 2009 dostal potupnou devítku od Tottenhamu, ihned poté si spravil chuť na Sunderlandu; a minimálně defenzivní řada byla tehdy mimořádně zkušená (Kirkland - Boyce, Bramble, Melchiot, Figueroa). Naopak Villans jsou dlouhodobě bez dvou velezkušených stoperů Dunnea a Vlaara, dokonce kapitána týmu, přičemž ještě 31letý Warnock donedávna působil na krátkodobém hostování v Boltonu. Birminghamské tedy docela klidně může čekat další přetěžká robota plná inkasovaných branek, jakkoliv proti kráčí čerstvě ztrápený Tottenham.

Asmir Begović letos patrně válcuje všechny ostatní golmany, podobným způsobem jako minule zválcoval všechny ofenzivní hráče Spurs. Ti byli pochopitelně krajně frustrováni svou impotencí a výslednou ztrátou dvou bodů (doma!), která zapříčinila jejich klesnutí až na šestou příčku. Tím spíš nyní Kohouti potřebují navázat na osmizápasovou sérii neporazitelnosti s tímto soupeřem, kterého už mimochodem jednou na Boxing Day a na Villa Parku udolali. Stalo se tak zrovna při posledním účinkování Spurs v tento speciální den - 26. prosince 2010 (1:2).

Na nejhorší prvoligovou porážku v dějinách klubu (za 3 936 utkání) budou vínoví odpovídat bez zmíněného tria obránců (leč Vlaar má alespoň nějakou šanci), ale také Darrena Benta, který si ještě nějakou chvíli poleží na lůžku s poraněným hamstringem. N’Zogbiův a Agbonlahorův stav ještě bude zvážen lékaři.

Od prvního září se v sestavě neobjevil kvůli složitému zranění kolene, teď by Assou-Ekotto konečně mohl vyšoupnout z pozice levého beka Naughtona, potažmo Vertonghena. Scott Parker, ten je na tom ještě hůře - po dvou představeních coby střídající hráč usiluje o svůj vůbec premiérový start v základu, co se tohoto ročníku týče. Mimoto se otazník vznáší nad připraveností Dempseyho třísel.

Everton ve vzájemném souboji se Stoke City přišel o svou největší hvězdu Marouana Fellainiho; povede se to i dalšímu celku od řeky Mersey, liverpoolskému FC? Toť jedno možné téma nejpozději hraného duelu o Boxing Day; jen kdyby nebylo tak těžké definovat největšího tahouna aktuálně osmého týmu tabulky. Luis Suárez se totiž poslední dobou potácí v menší krizi...

Což by vzhledem k minulosti mohlo být vskutku alarmující. V posledních třech zápasech s Potters totiž Reds ani jednou neskórovali, dvakrát se přitom oba celky rozešly bez branek (pokaždé na Anfield Road); a pokud potom měl Liverpool během Suárezova angažmá v městě Beatles zvítězit, vždy se tak dělo za Uruguaycova přispění. Ve čtvrtfinále FA Cupu loni skóre otevíral, v únoru 2011 během ligového souboje pro změnu uzavíral. Nyní by tedy Reds čistě hypoteticky mohli Suáreze potřebovat více než kdy jindy.

Ale pojďme od individuálních výkonů k těm týmovým, neboť právě o kolektivní odpovědnosti kopaná je. V tomto směru lze na prvním zkonstatovat fakt, že se proti sobě staví manažeři se dvěma zcela protichůdnými herními filozofiemi - zatímco Tony Pulis rád tvrdí, že neexistuje žádná "dobrá či špatná cesta jak dělat fotbal", jeho protějšek Brendan Rodgers po prohrách nemá daleko k omluvám typu "to nejdůležitější, a sice držet balon, se nám nicméně dařilo".

Dominance v otázce držení míče vskutku není koloritem hry Potters, na druhou stranu Pulisova pragmatičnost nad Rodgersovým "válečným idealismem" v poslední době vítězí. Už osm kol v řadě se nepotkala s výrazným neúspěchem (půl na půl výhry a remízy), zatímco Reds z předešlých šesti kol vytěžili jenom tři výhry. Právě tahle měřítka nejspíš musejí rozhodovat tuto statistickou bitvu, neboť bodově jsou na tom obě strany úplně stejně (25).

Útočník Michael Owen je poměrně blízko ke svému prvnímu startu od měsíce října, kdy si poranil zadní stehenní sval. Jiný exliverpoolský forvard Peter Crouch je pro změnu tradičně fit, minule však výjimečně nedostal příležitost od samotného úvodního hvizdu.

Kádr Brendana Rodgerse nečítá žádné jméno se zkušenostmi z opačné strany barikády, nicméně o základ se tam rovněž bojuje horlivě. Z lavičky se tedy znovu pokusí odlepit mladíček Sterling, zatímco Allenovi, jinému dříve stabilnímu členovi zahajovacích jedenáctek, to nejspíš nedovolí problémy s pánví.