Historie evropských pohárů - 1994/1995 - Švédská trojka

Ani druhá sezóna samostatných českých klubů v evropských pohárech nepřinesla větší úspěch. Stejně jako o rok dříve i tentokrát usilovala Sparta o Ligu mistrů, Slavia hrála Pohár UEFA a v Poháru vítězů pohárů vystřídala Viktoria Žižkov Brno. Žádný z pražských klubů však velkou díru do světa v sezóně 1994/1995 neudělal.

Sparta, Slavia ani Viktoria Žižkov nepřešly první kolo. Úspěšné byly pouze dva duely v předkolech. Hned třikrát se čeští zástupci vydali do osudného Švédska, kde obě pražská S svou evropskou pouť zakončila. Přes švédského soupeře přešla pouze Viktorka. Zbylí dva soupeři byli z Britských ostrovů. Vedle irského Cork City to byla slavná londýnská Chelsea, jejíž souboj s Viktorkou byl tím nejvíce zapamatování hodným momentem této sezóny. Více než vystoupení českých týmů zaujalo Evropu vítězné tažení legendární generace Ajaxu, která v rozuzlení Ligy mistrů ve Vídni pokořila i AC Milán. Italské kluby i přesto opět ovládly bodově celý ročník. Parma se po dvou finálových představeních v PVP tentokrát předvedla v Poháru UEFA, kde ve finále zdolala Juventus. PVP vyhrál Real Zaragoza, když porazil obhájce Arsenal.

Celkem se v sezóně 1994/1995 tři české kluby v rámci tří pohárů utkaly s pěti soupeři ze tří evropských ligových soutěží. Připsaly si poměrně dobrou bilanci 4-4-2 a celkový zisk 4.000 a například taková Slavia se s poháry loučila bez jediné prohry. I přesto však z pěti vyřazovacích duelů byly pro české kluby úspěšné jen dva. V rámci 47 ligových soutěží to přineslo 19 místo.



Formát

Evropská pohárová společnost se rozrostla o Makedonii, Arménii a Ázerbájdžán už na 47 členů. Potřetí v řadě se pohárů kvůli válečným restrikcím neúčastnila Jugoslávie. Největších změn doznala Liga mistrů, která svou skupinovou fázi roztáhla z 8 na 16 týmů, po které nově následovalo vyřazovací play-off s odvetami.

Ovšem do reformované Ligy mistrů šlo jen 24 klubů, tedy poprvé zdaleka ne všichni mistři svých soutěží - celkem 22 mistrů hrálo pouze Pohár UEFA. Toto nešťastné dělení poté pokračovalo ještě v dalších dvou sezónách. Sparta měla štěstí, že se pro tentokrát rozhodovalo dle žebříčku klubů, podle kterého mezi 24 vyvolených patřila, a nikoliv podle žebříčku národních koeficientů, kde bylo Česko po zpackané předchozí sezóně až 41. Pohár UEFA tak kvůli oněm smutným mistrům a dalším komplikovaným přesunům kvůli geopolitickým změnám nabobtnal z tradičních 64 na celkem 91 klubů, proto nově přibylo i předkolo. PVP pokračoval beze změn.



České kluby

Spartě v upraveném formátu LM stačilo k postupu do skupinové fáze přejít přes jediného soupeře. Z kvalifikačního kola postupovalo celkem osm klubů, na které ve skupinách čekali mistři nejlepších osmi soutěží Evropy - poprvé tak měly nejlepší týmy garantováno více než jedno dvojutkání. Naopak osmička týmů, která vypadla v předkole měla po Evropě. A byla mezi nimi i Sparta, která nepřešla přes IFK Göteborg. Nejlepší švédský klub první poloviny devadesátých let se v LM blýskl už před dvěma lety, když v semifinálové skupině skončil druhý za suverénním AC Milán, tedy podobně jako Sparta ještě o rok dříve. Skupinu Ligy mistrů si v této době zahrál čtyřikrát během šesti sezón. Byla u toho taková jména jako brankář Thomas Ravelli či středopolaři Magnus Erlingmark, Stefan Rehn a Jesper Blomqvist (ano, ten, kterého ve známém finále LM v roce 1999 střídal Teddy Sheringham). Všichni nastoupili také proti Spartě.

První duel domácí zvládli. Nabitá sparťanská sestava devadesátých let s Koubou, Novotným, Němcem, Mistrem, Frýdkem, Nedvědem či Sieglem gól nedostala, naopak těsně před koncem rozveselil necelých 10 tisíc diváků na Střelnici životní trefou Václav Budka. Na Střelnici? Ano, Letná se za vlády Petra Macha rekonstruovala a Sparta dala Jablonci přednost dokonce i před Strahovem. Ani vítězství z jabloneckého exilu však nakonec nestačilo. V Göteborgu zmínění Blomqvist a Rehn překlopili postupové skóre na švédskou stranu. Göteborg poté ovládl skupinu, kde hrál také s FC Barcelonou či Manchesterem United. Padl až ve čtvrtfinále po dvou remízách s Bayernem Mnichov.



Slavia se ukázala v Evropě, konkrétně v Poháru UEFA, potřetí v řadě a také tentokrát nepřešla přes první kolo. Připsala si však alespoň úspěch v předkole znamenající teprve druhý postup v rámci evropských pohárů ve své historii. V duelu s irským outsiderem Cork City Slavia dvakrát zvítězila. Na venkovním hřišti v Evropě bodovala vůbec poprvé. V prvním kole poté narazila na AIK Stockholm, který o rok dříve padl v prvním kole LM se Spartou. A co celek kolem Johana Mjällbyho či Magnuse Hedmana nezvládl loni proti Spartě, zvládl nyní proti Slavii. Přitom ani jedno utkání nevyhrál. Ve Švédsku se hrálo bez branek, v Edenu zápas skončil také remízou. Bohužel pro Slavii padly čtyři góly, ten poslední Sundgrenův až v 83. minutě, a Slavia se tak s Evropou loučila bez porážky kvůli pravidlu o počtu branek na venkovním hřišti. Tento další pohárový neúspěch silné generace však bude příští rok zapomenut.



Jediným českým a vlastně i pražským týmem, který dokázal v létě roku 1994 postoupit přes švédského soka byla Viktoria Žižkov, vítěz domácího poháru z předchozí sezóny. V předkole PVP přešla přes IFK Norrköping. Doma, na svém stadionu na Žižkově Viktorka Norrköping válcovala, i kvůli neproměněné penaltě Majoroše však zvítězila jen 1:0. Trefil se dvaadvacetiletý Karel Poborský, který na cestě z Dynama do světa strávil tuto jednu povedenou sezónu na Žižkově a tu další na Slavii (mimochodem ještě vydařenější). V odvetě se ve druhém poločase strhla přestřelka, která znamenala postup Viktorie. Na remíze 3:3 se gólově podíleli Kordule, Trval a Vrabec. Vedle jmenovaných hráli tehdy na Žižkově také třeba Petr Gabriel, Michal Bílek či Michal Petrouš. V bráně se mihl mladík Daniel Zítka. Taková byla Viktorka za dob panování kontroverzního podnikatele Vratislava Čekana. O pár let později se v Evropě tento pražský klub objeví znovu, pro změnu v éře kontroverzního manažera Ivana Horníka.

První kolo PVP bylo pro Viktorii Žižkov svátkem, síly totiž změřila s Chelsea FC. Samozřejmě ještě tou předabramovičovskou, dokonce i tou předzolovskou, přesto však šlo o rezonující jméno anglického fotbalu v kádru například s Denisem Wisem. První zápas na rekonstruovaném Stamford Bridge začal pro český tým hororově - už v páté minutě vedla Chelsea 2:0. O přestávce však Viktorka držela naopak pohádkový výsledek 2:2, když se dvakrát trefil Jozef Majoroš - vyrovnávací trefa byla výstavní. V druhém poločase však i kvůli chybě mladého Zítky domácí uhráli pro sebe klidnější výsledek a v odvetě v Jablonci jim k postupu stačila i bezbranková remíza. Opět ten Jablonec. Stadion Viktorky totiž nevyhovoval předpisům UEFA.



I přes slušnou bilanci byl český zisk do národního koeficientu za sezónu 1994/1995 poměrně nízký. A protože šlo teprve o druhou českou sezónu a v pětiletém součtu svítily tři nuly a dva nízké zisky, bylo Česko v žebříčku až na 32. místě. Například i za Slovenskem, které obě své úvodní sezóny zvládlo lépe. Fatální vliv to mělo v další sezóně Ligy mistrů, kam šli jen mistři z 24. nejúspěšnějších zemí žebříčku. V nejprestižnější pohárové klubové soutěži si tak další rok mohl zahrát například kyperský Anorthosis, zatímco Sparta nikoliv. Ta, coby český mistr, musela v létě roku 1995 společně se Slavií "pouze” do Poháru UEFA. A tam se děly věci...