Anglická Premier League - preview 4. kola

Na pondělí pro nás Premier League schovala jeden delikátní souboj. Sic patnáctý celek hostí šestý, o zábavu by mělo být postaráno. Joey Barton by si totiž měl odbýt svůj debut v dresu QPR zrovna proti svému bývalému mužstvu. Od něho se přitom čeká stvrzenka, že není takhle vysoko náhodou.

Takové zkonstatování je přitom nasnadě. Newcastle letos ještě žádného soupeře vysloveně nepřehrál, především v úvodech zápasů se Sunderlandem a Fulhamem pak za kratší konec provazu tahal vážně očividně. Přesto jsou nyní v rámci Premier League Magpies dál neporaženy už v šesti po sobě jdoucích zápasech, z nichž rovnou polovinu strhly na svou stranu. Naposledy si takto počínaly v duelu s Cottagers, ve kterém Newcastle zachraňoval "double" Leona Besta. Podobně skvěle přitom Straky do nové sezony neodstartovaly od roku 1995 - tento ročník nakonec dotáhly na úžasnou druhou příčku. Tak vysoko teď ale nemohou mířit ani z legrace.

Rangers se zatím trošku trápí - což ideálně dokumentuje i bilance jejich největší hvězdy. Adel Taarabt vyslal na soupeřovy brankáře už 14 projektilů, ani jeden z nich se však dosud neujal. A bídně si ostatně vedou i jeho spoluhráči. Jediným zářezem Londýňanů proto doteď zůstává vítězná Smithova trefa z utkání na Goodison Parku. Jinak QPR utržilo dvě nepříjemné porážky - 0:4 od Boltonu a 0:2 od Wiganu. I na svém domácím stánku potom v kombinaci s programem League Championship prohrálo všechny tři poslední střetnutí.

Také Neil Warnock evidentně není s formou svého týmu spokojen, takže s podporou bohatýra Fernandese rozjel v poslední den přestupový kolotoč. Tři z šesti nových akvizic by se pak mohly okamžitě objevit v základu - Barton, Wright-Phillips a Luke Young. Zároveň jsou tu ale i jiní hráči, kteří jsou manažerovi čerstvě k dispozici. Trest vypršel Hillovi a virus již opustil tělo Campbella.

To na straně Newcastlu je veskrze klid, a to nejspíš ani ne před bouří. Ambice na základ můžou mít z náhradníků snad akorát Marveaux s Dembou Ba, přičemž Pardew už dříve avizoval, že na hostování získaný bek Santon nejspíš začne na lavičce.

Nedělní program anglické Premier League otevře utkání mezi nováčkem soutěže Norwich City a doposud bez jediného bodu na sestupových pozicích krčícího se West Bromwich Albion. Canaries mohou jít do duelu s pozitivními myšlenkami, jelikož v minulém kole na půdě vicemistra Chelsea zanechali dobrý dojem a o vítězství Blues rozhodl až gól z penalty 10 minut před koncem základní hrací doby.

To Baggies doma nestačili na Stoke City, jemuž rovněž gólem v posledních minutách podlehli 0:1. Pod vedením Roye Hodgsona, tedy od února 2011, tak vůbec poprvé vyšli gólově naprázdno. West Brom potřebuje body jako sůl, když totiž naposledy prohráli své první tři zápasy, znamenalo to sestup do Championship. Je tedy načase zabrat.

V rámci Premier League se tyto dva celky setkali jen dvakrát, v sezoně 2004-05, a úspěšnějším byl Norwich. Doma svého dnešního soka porazil 3:2, na Hawthorns se pak po bezgólové remíze body dělily rovným dílem.

West Bromwich možná nebude moci opět spoléhat na schopnosti útočníka Shana Longa, jenž přišel před sezonou z Readingu a gólem zatížil konto jak prvním kole Manchesteru United, tak i ve druhém Chelsea. Mladý forvard má problém s lýtkovým svalem a pravděpodobnost jeho startu je zhruba fifty-fifty. Místo něho by mohl ofenzivu Baggies vést Peter Odemwingie. Kanonýr už téměř vyléčil poraněný kotník a stejně jako Zoltan Gera, který se vrací po třízápasové stopce, je schopen nastoupit.

Canaries se budou muset obejít bez brankářské jedničky Johna Ruddyho. V utkání s Chelsea totiž za penaltový zákrok uviděl červenou kartu a automaticky tak jeden zápas uvidí pouze z tribuny. Na jeho místo tak nastoupí Declan Rudd a bude doufat, že jeho tým nenaváže na "tradici" z letošní sezony, v níž dosud při každém klání čelil hrozbě pokutového kopu. Otazník visí rovněž nad startem obránce Zaka Whitbreada, naopak vyléčený James Vaughan se chystá na svůj debut ve žlutém dresu.

Druhé utkání z dnešní nabídky anglické Premier League se odehraje v Londýně, přesněji v jeho západní části, kde se nachází Craven Cottage, stánek místního Fulhamu. Do něj k zápasu 4.kola nastoupí společně s Blackburnem a při pohledu na tabulku je jasné, že oběma celkům půjde o hodně. Přinejmenším o přízeň fanoušků a důstojnost.

Fulham do letošní sezony rozhodně nevkročil ideálně. Remíza s Aston Villou sice žádnou tragédii nepředstavuje, avšak následné dvě porážky od Wolverhamptonu a Newcastlu už tak příjemné nejsou. Zvláště, když ve všech třech střetnutích dokázali Cottagers vstřelit jen jediný gól díky Clintovi Dempseymu.

Blackburn je na to však ještě o něco málo hůře. Ten totiž s Villans nedokázal uhrát ani ten jeden bod za remízu, což zopakovali i ve vzájemném měření sil doma s Evertonem a Wolverhamptonem. Obzvláště poslední klání s Toffees má pro Rovers velmi hořkou pachuť. Svěřenci Steva Keana totiž v průběhu 90 minut měli výhodu dvou pokutových kopů, jenže neproměnili ani jeden. To se naopak v nastaveném čase podařilo Artetovi a proto se Blackburn nyní krčí bez bodu na samém chvostu tabulky.

Z něj by tradičnímu klubu měly pomoci posily z posledního dne přestupního termínu, tedy útočník Yakubu, záložník Simon Vukčević a nakonec obránce Scott Dann. Obejít se ovšem musí bez klíčové postavy záložní řady Mortena Gamsta Pedersena, otazníky visí i nad starty Ryana Nelsena a Davida Dunna.

Také Fulham se těší na debut svých posil, především desetimilionový Bryan Ruiz z Twente Enchede dává účastníkovi Evropské ligy a finalistovi této soutěže z předminulé sezony příslib lepších časů. Na debut se chystají také Orlando Sa a Zdeněk Grygera, jenž vytvoří český duet s Marcelem Gecovem. S kolenem neustále laboruje Simon Davies, nenastoupí ani John Arne Riise, který přijel zraněný z reprezentačního srazu.

Blackburn bude chtít napravit špatné vzpomínky z posledních dvou návštěv Craven Cottage, z nichž si pokaždé odnesl tři inkasované branky a prohru v kapse. Fulham však těží ze stále dobré defenzivy, jež udržela čisté konto v 10 z posledních 16 zápasů. Doma navíc Cottagers prohráli jen jednou od začátku roku 2011.

Debakl od Manchesteru už z větší části odvál čas, přesněji řečeno reprezentační přestávka, a tak mohou Kanonýři do budoucna hledět přeci jen pozitivně naladěni. Právě vyráží do utkání s impotentní Swansea, a to minimálně se třemi novými tvářemi.

Právě v roce, kdy se královna Viktorie stala nejdéle vládnoucím monarchou historie, utrpěl Arsenal poslední drsnější porážku než tu, kterou mu v minulém kole připravili Rudí ďáblové. Z toho i z jediného bodu vytěženého z úvodních tří kol - tedy nejhoršího startu, který fanoušci dnešní teenagerovské generace pamatují - by se Gunners správně měli vzpamatovávat ještě hodně dlouho. Nebývale horlivým nakupováním však Arsene Wenger dal příznivcům londýnského celku záminku, aby se alespoň naoko tvářili, že se nic neděje a začíná se opravdu nanovo.

Velšané mají se značkou Arsenalu leccos společného. Třeba to, že rádi chovají balon na svých kopačkách nebo střeleckou impotencí. Ta je sice pro Kanonýry něčím nezvyklým, letos je nicméně dokonale charakterizuje. Dvě ligové trefy do sítě MU, navíc jen jako malinká náplast na osm inkasovaných. Pouze dva střelci ve všech soutěžích. Swansea je na tom ještě hůř - třikrát v řadě její střelci soupeřova brankáře nepřekonali. Na druhou stranu zase velšský celek neinkasoval jak od Wiganu, tak od Sunderlandu. Do Londýna teď cestuje poprvé od zvládnutého finále play-off League Championship a doufá v první prvoligovou výhru od května 1983.

Duo Gibbs-Walcott je v pořádku a připraveno nastoupit již proti Swans. Objevit by se na hřišti měly i posily v osobách Artety, Benayouna a Mertesackera, který hnedka bude zaskakovat za čerstvě zraněného Vermaelena. Rosický si z reprezentačního srazu dovezl zranění, které ho na trávník nepustí, Santos zase z Fenerbahce nedostatečnou fyzičku. A Park Chu-Young pro změnu stále čeká na vizum, které nejspíš nestihne vyřídit včas.

Také posily Swansea ale mají problémy s papírováním. Ani Halliche ani Situ proto ještě nebudou moci za svůj nový klub startovat. Debut by si ovšem mohl odbýt alespoň Bessone.

David Moyes má za sebou složité dny, respektive jednu těžkou 24hodinovku. Během ní totiž ztratil Beckforda s Yakubuem i jejich podporovatele ze zálohy Artetu. Zase jednou tedy bude mít děsivé problémy se skládáním ofenzívy, a to zrovna proti Aston Ville a tedy i Alexu McLeishovi, který je pověstný svým opatrným stylem hry.

Villans pod skotským manažerem nicméně zatím úplného "zanďoura" nehrají. Pořád inkasovali pouze jedinkrát - v zápase s Blackburnem, kdy jim to nejmíň vadilo a nakonec ho také vyhráli 3:1. Na druhou stranu s útočením stále problémy mají, vepředu působí nesourodě a leckdy i "nesmyslně", jak chybí mozky týmu Ashley Young a Stewart Downing. Veškerá tíha teď dopadá na bedra Gabbyho Agbonlahora, případně Charlese N’Zogbii. Útočníci typu Heskeyho a Benta se sami do šancí vážně nedostanou.

Everton možná dal senzační prohrou s QPR vzpomenout na svá předešlá trápení v úvodech ročníků, jenže následný skalp Rovers přeci jen vnukl příznivcům Toffees nějakou naději. Horší to už bylo s koncem přestupového okna, o němž už byla řeč. Sám Moyes během něho stihl zareagovat dvěma relativními zajíci v pytli. Drentheho talent je nicméně nezpochybnitelný, stejně jako Stracqualursiho vizitka loňského nejlepšího střelce argentinské ligy. Bude to ovšem stačit? Vždyť Everton se stále ještě naplno nenaladil na vítěznou vlnu - triumfoval pouze třikrát v 17 utkáních - a trápí se i jeho obvyklý tahoun Tim Cahill, jenž dosud v tomto kalendářním roce ani jednou nenapnul síť.

Moyesovi se během reprezentační pauzy jenom přitížilo, když si z nigerijského srazu přivezl menší zranění Anichebe. Ani on by v sobotu neměl být k dispozici. Naproti tomu Baines, který se rovněž od národního týmu vinou bolesti odpojil podstatně dříve, se svého neduhu zbavil právě včas. Což platí i o dlouhodoběji marodících Gueyem a Colemanovi.

Darren Bent byl dalším Angličanem, který se s reprezentací na pohled srazil jenom za účelem vlastní rekonvalescence. Za národní tým nakonec neodkopal ani minutu a také se předčasně vydal zpátky. Teď by už nicméně měl být zdráv a připraven startovat, stejně jako obě nové posily - Alan Hutton a Jermaine Jenas.

Utkání, o jehož výsledku pochybuje jen málokdo. Gólovými hody nabuzený Manchester City přivítá v jednom ze sedmi sobotních utkání loni do poslední chvíle se zachraňující Wigan a favorit je jasný. Latics se pokusí na Etihad Stadium suverénní Citizens překvapit, ovšem proti rozjetému manchesterskému klubu to budou mít nesmírně obtížné.

Manchester City zahájil sezonu stylově. Při Agüerově premíéře, i díky dvěma Argentincovým brankám, vyprovodili nováčka ze Swansea 4:0. Následovala výhra 3:2 na půdě Boltonu a konečně šokující kanonáda na White Hart Lane, kde domácí Tottenham zničil čtyřmi brankami exteplický Džeko a zařídil vítězství v poměru 5:1.

To Wigan se dočkal tříbodového počinu až v posledním kole proti QPR. A to si přitom svěřenci Roberta Martineze mohli těžko přát snadnější los - první tři zápasy, tři nováčci a dva z nich navíc na domácí půdě. Ani jednoho z dvojice Swansea, Norwich ovšem porazit nedokázali. Formou přitom jina oplývají poměrně dobrou, což potvrdil zlepšený výkon právě z minulého klání a fakt, že od začátku sezony neprohráli.

Navázali tak na heroické výkony z konce minulého ročníku, kdy vehementně zachraňovali ligovou příslušnost. Celkově tak na šňůrku neporazitelnosti navlékli ve Wiganu už sedm korálků. Přetrhat ji však bude chtít na Eastlands domácí Manchester City, který se mimochodem taktéž snaží o rekordní zápis. Šest výher v řadě značí nejlepší bilanci od sezony 1977-78, kdy se klubu podařilo vyhrát ještě o jedno klání více. Dnes je tak ideální příležitost k jeho vyrovnání.

Fanoušci se mohou těšit na nejlepšího kanonýra Premier League Edina Džeka, jenž s šesti góly vede tabulku střelců. Stejně tak na posilu z Arsenalu Samira Nasriho, jenž proti Tottenahamu připravil tři branky. V posledních dnech sice Francouze trápil zlomený palec, avšak připraven by být měl. Přes problém se stehnem se přenesl i Micah Richards.

Po půl roce pak přichází návrat nejočekávanější - za doping suspendovaný Kolo Touré si svůj trest odkroutil a vrací se tak do fotbalového kolotoče. Do něj naopak ještě chvíli nenasedne nová akvizice Owen Hargreaves, jenž ještě není ve stoprocentní kondici. Nejistý je také start Garetha Barryho. Wigan bude postrádat obrannou dvojici Alcaraz - Gohouri, posily z posledního dne přestupního termínu Shaun Maloney, Albert Crusat a Patrick van Aanholt jsou však připraveni k debutu.

Asi bychom těžko pátrali v našich myslích, na který zápas Stoke City se upínala větší pozornost než právě na ten dnešní s Liverpoolem. Aby ne, vedení Potters se poslední den přestupního termínu činilo asi nejvíce z celé Premier League, což vyústilo v senzační příchod dlouhána Petera Crouche, jehož z Tottenhamu doprovodil ještě Wilson Palacios. Třetí posilou se stal útočník Birminghamu Cameron Jerome.

Z kdysi ligového otloukánka se letos nejspíš definitivně stal jeden z nejnepříjemnějších soupeřů ligy a dost možná černý kůň na pohárové pozice. Kádr na to ve Stoke rozhodně mají. Dnes proti nim ovšem stojí Liverpool, jenž si přes léto výrazně pustil finanční žilou a na oplátku vstříc Anfield Road přicházely zvučné posily. Adam, Enrique nebo Downing, těsně před uzávěrkou pak i Craig Bellamy, který se těší na znovuobnovení liverpoolské kariéry.

Reds se zřejmě budou znovu spoléhat na filigránské kousky Luise Suareze, který je dosud se dvěma brankami nejlepším střelcem klubu. Pomohl jimi k remíze se Sunderlandem a k důležitému vítězství na Emirates Stadium proti Arsenalu. Doma s Boltonem se při výhře 3:1 již trefovali jiní.

Stoke se rovněž může pochlubit solidní bilancí. Po cenné remíze s vicemistrem Anglie Chelsea a vzhledem k času vyrovnání možná ještě cennějšímu výsledku 1:1 na půdě nováčka Norwiche konečně triumfovali. Přestože to dlouho vypadalo na další remízu, nedorozumění v defenzivě WBA v posledních minutách a gól Shottona znamenal tři body pro "Hrnčíře".

Těm může scházet dvojice Wilson - Delap, která není stoprocentně fit a o jejím startu rozhodnou až fyzické testy. Na druhé straně nebude moci svůj tým ze hřiště i teď podpořit kapitán Steven Gerrard, naopak Glen Johnson je konečně v pořádku a vyhlíží svůj sezónní debut.

Po reprezentační pauze má Chelsea další jednoznačný cíl - přivést tři body ze Sunderlandu, proti kterému se jí daří. Loňský výbuch na Stamford Bridge je už určitě zapomenut a Blues určitě nechtějí potřetí v řadě zažít venkovní zápas bez vstřelené branky. Vždyť to se jim naposledy podařilo v roce 2002.

Chelsea porazila Black Cats dvanáctkrát z posledních třinácti představení, přičemž nastřílela 38 branek. To je slušná bilance a Sunderland se může v sobotu oprávněně obávat. Doufat snad mohou jen v zopakování loňské senzace. V Londýně Sunderland na podzim vyhrál 0:3.

Na Stadium of Light to ale zřejmě bude v sobotu odpoledne jiný zápas. Domácí jsou navíc bez útočníka Asamoaha Gyana, který si poranil stehenní sval, když reprezentoval Ghanu. To znamená, že by měl debutovat Nicklas Bendtner, kterého získal manažer Steve Bruce na hostování z Arsenalu.

Dánský dlouhán má za úkol jediné - probudit mdlý útok Sunderlandu. Ten stále nedokázal zacelit díru po v lednu odešlém Darrenu Bentovi a letos dal ve třech zápasech jen jedinou branku. Navíc proti němu překvapivě hraje také domácí prostředí. Sunderland doma prohrál sedm z posledních osmi zápasů.

Favoritem tak bude jednoznačně Chelsea. Otazník ovšem opět visí nad jejím výkonem. Během reprezentační pauzy měl manažer André Villas-Boas prakticky celý kádr po reprezentačních srazech, a tak se nemohla souhra tolik pilovat. Zlepšit se potřebují Blues komplexně, v úvodu sezony neklapal ani útok, ani obrana. A zejména kulhající defenzíva je u Chelsea překvapením. V sobotu se už vrací David Luiz a je možné, že se hned postaví po bok Johna Terryho.

V bráně bude znovu stát Petr Čech, což může být pro obranu rovněž velká vzpruha. Přeci jen je něco jiného, když vám záda kryje Čech, nebo Hilário. Jak složí Villas-Boas útok, to je další neznámá. Nastoupit by měl na hrotu Fernando Torres, protože Didier Drogba se ještě nezotavil po otřesu mozku. Kdo mu ale bude v ofenzívě asistovat, to jisté není. Proti Sunderlandu se daří Anelkovi, ale k dispozici už je také Daniel Sturridge, který si odpykal třízápasový trest a je připraven naskočit. A pak tu jsou ještě levonozí Malouda s Matou.

Možnost předvést by měl mít také Frank Lampard. V kvalifikaci proti Bulharsku ho nechal kouč Angličanů Fabio Capello sedět a ukázal mu, že jeho výkony nejsou ideální. Proti Black Cats se nicméně zkušenému záložníkovi daří, dal pět gólů v posledních šesti střetnutích a určitě by rád zavěsil i nyní. V záloze by s ním mohl nastoupit Raul Meireles, jenž přišel na poslední chvíli z Liverpoolu.

Před sezonou by se asi příliš fanoušků nepřelo, kdyby do utkání čtvrtého kola Premier League nastupovali Wolverhampton a Tottenham z páté a dvacáté pozice. Už málokdo by ovšem tipoval, že na samém chvostu tabulky se budou místo Vlků nacházet londýnští Kohouti. Spurs padli za oběť oběma klubům z Manchesteru, zatímco Wolves úvodní dvě střetnutí zvítězit a před čtrnácti dny vyválčili cenný bod z Villa Parku.

Svěřenci Harryho Redknappa si na úvod zcela jistě mohli přát odlišné soupeře než dva rozjeté celky z průmyslového města na severozápadě Anglie. United v "Divadle snů" nedali Tottenhamu šanci a porazili jej 3:0, City dokonce znemožnili ambiciózní londýnský tým pěti brankami. Spurs tak mají nejvyšší čas přivést domů první body. Že by k tomu však byla ideální příležitost, se říci nedá.

Wolverhampton totiž oplývá výbornou formou a po odehrání třetího kola se dokonce na tři hodiny dostali do čela Premier League! Poprvé od roku 1962. V debutu McCartyho hoši překvapili Blackburn na jeho palubovce a o týden později zdolali i Fulham. Nyní si na Molineux budou chtít vyšlápnout i na další z londýnských klubů.

K tomu jim snad bude moct pomoci i tahoun Matthew Jarvis, nad jehož zdravotním stavem visí lehké otazníky. Po problémech s kotníkem už je k dispozici záložník Guedioura. To Tottenham bude jednu ze svých největších hvězd ve městě poblíž Birminghamu postrádat, Rafael van der Vaart už se sice ze zranění stehenního svalu vykurýroval, avšak dnes ještě s týmem neodcestoval.

Stejně jako William Gallas, Steven Pienaar a Sandro. Těšit se naopak můžeme na dvě nové posily - Emmanuela Adebayora a Scotta Parkera. Wolves už svou největší posilu v týmu nějaký ten pátek má a vzhledem k nevídané defenzivní jistotě kdysi poměrně, alespoň co se obranné fáze týče, rozháraného celku, se ukazuje být nákup Rogera Johnsona skutečným majstrštykem.

Vzájemné měření sil z historického hlediska opanuje dle očekávání Tottenham, který vyhrál 45 utkání proti Wolves - ti pouze 27. Zbylých 19 utkání se dělily body. Ke kterému číslu dnes přibude další se dozvíme od 16 hodin, kdy se zahajuje i dalších pět duelů Premier League. Kdyby došlo k repete loňského thrilleru, na jehož konci svítilo na výsledkové tabuli na Molineux 3:3, určitě bychom se nezlobili.

I po dvou týdnech se zdá až neuvěřitelné, jaký výprask ManUtd dokázalo uštědřit obvykle konkurenčnímu Arsenalu. Teď jsou oba nesmiřitelní rivalové na dvou zcela rozdílných lodích - United ve třech kolech nastříleli 13 branek a dál zůstávají stoprocentními. Teď čelí Boltonu, který v sobotu završí nesmírně náročný měsíc.

Manchester City, Liverpool, Manchester United. Tři neskutečně těžké protivníky nadělil los Boltonu hned takhle ze začátku ligového ročníku. Wanderers by proto nemuselo tolik vadit, že má po třech kolech stejný počet bodů. Další prohra by už každopádně nic příjemného nepředstavovala. A že Trotters na United neumí - podlehli jim hned v jedenácti z nedávných 13 případů a od čtyři roky staré listopadové výhry 1:0 dokonce brankáře Red Devils pokořili jenom třikrát. Navíc jestliže ManCity Bolton ještě řádně potrápil, na Liverpool už očividně síly neměl, takže bůhví, nakolik bude schopen vzdorovat dalšímu silnému sokovi. Na druhou stranu Wanderers hraje do karet reprezentační přestávka, během které kostra mužstva - až na stopera Cahilla - nikam neodcestovala a v klidu čerpala energii.

Pokud MU na Reebok Stadium vyhraje, půjde už o jeho 200. venkovní výhru v rámci Premier League. A takový milník by jen vhodně ilustroval současné euforické rozpoložení obhájce titulu. Ten na úvod sezony ukořistil Community Shield, pak v lize třikrát neklopýtl, přičemž roznesl dva ambiciózní severolondýnské kluby, a navrch k němu byli do skupiny Ligy mistrů přiděleni jedni z nejlehčích možných soupeřů. Ve velké pohodě je pak navíc i sám tahoun ofenzívy Wayne Rooney, jenž se v minulém kole stál se 107 góly nejlepším střelcem United v historii Premier League.

Trojlístek nově získaných talentovaných akvizic N’Gog-Kakuta-Boyata je připraven odkroutit si svou premiéru v dresu Boltonu. A Owena Coylea náramně těší také progres Stuarta Holdena. Ten ještě sice není hotov se zpátky začlenit do A-týmu, na svém kontě už má ovšem dva starty za béčko.

Danny Welbeck jednou stihl zatížit konto Arsenalu, pak ale odkulhal ze hřiště s nataženým zadním stehenním svalem. Poprvé by tak letos od začátku mohl nastoupit Hernandéz. Z dvojice elitních stoperů by při troše štěstí mohl v sestavě figurovat akorát Ferdinand - Vidić je dál mezi zraněnými. Stejně jako Rafael a úplně fit se necítí být ani Valencia.